Nakladatelství Sagit, a.s.

Oblast: Účetnictví

Anotace:

Změny, které provedla novela vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále jen „Vyhláška“), můžeme rozdělit do několika skupin:

1. Změny vyvolané novelou zákona o účetnictví( dále „ZoÚ“) účinnou od 1. 1. 2004
Do Vyhlášky bylo zařazeno nové ustanovení (§ 61b - Metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví). Toto ustanovení řeší problematiku fyzické osoby, která vede daňovou evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), ve znění platném od 1. 1. 2004, a podle ZoÚ, ve znění platném od 1. 1. 2004, a stane se účetní jednotnou s povinností vést účetnictví (viz anotaci zákona č. 437/2003 Sb.). Ustanovení konstatuje, že fyzická osoba v této situaci zjistí v záznamech daňové evidence stavy jednotlivých složek svého majetku a závazků, popřípadě rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku, neuplatněnou část výdajů u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a dalších složek, ze kterých vytvoří zahajovací rozvahu. Zde popsaný postup bude použit i v situaci, kdy účetní jednotka přechází z vedení jednoduchého účetnictví na účetnictví (rozuměj „podvojné“).
Ve vazbě na možnost danou ZoÚ v oblasti reálného přecenění pohledávek účetní jednotkou nabytých a určených k obchodování, bylo do Vyhlášky zařazeno nové ustanovení § 53a - Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek), které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování. Podle tohoto ustanovení se předmětné rozdíly z titulu reálného přecenění těchto pohledávek budou účtovat jako finanční náklad nebo finanční výnos. V přechodných ustanoveních novely Vyhlášky je k této problematice doplněno, že pokud účetní jednotka tvořila před 1. lednem 2004 opravné položky k nabytým pohledávkám určeným k obchodování, pak tyto v prvním dni účetního období započatého v roce 2004 zruší ve prospěch nákladů a zároveň zaúčtuje snížení hodnoty pohledávek prostřednictvím účtové skupiny 58–Mimořádné náklady.
Ve vazbě na ustanovení ZoÚ, které řeší problematiku ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, pokud nelze jednotlivé složky majetku ocenit postupem podle § 25 ZoÚ, bylo do Vyhlášky vloženo ustanovení § 61a - Metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle § 23 odst. 3 písm. b) zákona. Toto ustanovení podrobněji rozpracovává problematiku poměrného rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny na jednotlivé složky majetku.
V části Vyhlášky upravující odpisování majetku je ve shodě s dikcí ZoÚ umožněno odpisovat technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet.
Z Vyhlášky byla vypuštěna definice finančního leasingu, která byla přesunuta do ZoÚ.
Ve vazbě na nově platné ustanovení ZoÚ, týkající se vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, vymezuje novela Vyhlášky některá ustanovení, která budou pro účetní jednotky účtující ve zjednodušeném rozsahu platit pouze přiměřeně. Je upřesněno, že z rezerv a opravných položek bude účtováno pouze o těch, které se tvoří na základě ZDP a zákona o rezervách. Dále je upřesněna problematika oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou. Na vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu navazuje rovněž novelizované ustanovení § 46 Vyhlášky týkající se směrné účtové osnovy. To umožňuje těmto účetním jednotkám stanovit účtový rozvrh pouze v rozsahu účtových skupin.

2. Upřesnění stávajícího textu Vyhlášky ve vazbě na požadavky vyvolané praxí
U goodwillu došlo k upřesnění doby odpisování z původních pěti let na 60 měsíců.
Doba odpisování byla upřesněna také u položky Oceňovací rozdíl k nabytému majetku z původních 15 let na 180 měsíců.
V ustanoveních týkajících se časového rozlišování došlo k upřesnění podmínek pro účtování a vykazování těchto položek. Hlediskem pro jejich účtování je skutečnost, že je současně znám jejich titul (věcné vymezení), výše a období, kterého se týkají.

3. Změny v části „účetní závěrka“
V rozvaze jsou samostatně vykazovány dlouhodobé poskytnuté zálohy. Pro tento účel vykazování byl do aktiv zaveden nový řádek C.II.5. a následující řádky v oddíle C.II. byly přečíslovány.
Byl upraven název řádku C.III.7. na: Krátkodobé poskytnuté zálohy.
Výkaz zisku a ztráty byl u některých řádků doplněn o způsoby výpočtu (např. provozní výsledek hospodaření, výsledek hospodaření za běžnou činnost) a byl doplněn nový řádek: ****Výsledek hospodaření před zdaněním.
Došlo k upřesnění nároku na zveřejňování informací v příloze účetní závěrky, v souladu se ZoÚ. Novela Vyhlášky stanoví, že účetní jednotka zveřejní výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění, výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů a výši pohledávek určených k obchodování oceněných reálnou hodnotou.
Dále došlo k drobným změnám názvů položek vykazovaných v rozvaze.

4. Úpravy ve směrné účtové osnově
Novela Vyhlášky umožňuje účetním jednotkám, které sestavují výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, nedodržet povinné členění uspořádání položek účtových skupin 50 až 55 a 60 až 64. Členění účetní jednotka přizpůsobí s přihlédnutím k povinnosti vykazovat v příloze účetní závěrky údaje provozního výsledku hospodaření.
Do směrné účtové osnovy je nově zařazena účtová skupina 15–Poskytnuté zálohy na zásoby.
Upřesněny byly také názvy některých účtových skupin a účtové třídy 2.

5. Ostatní změny
V oblasti oceňovacích rozdílů při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů je nově stanoveno přiměřené použití vyhlášky č. 501/2002 Sb. (tj. vyhl. pro banky a jiné finanční instituce). Ke změně dochází rovněž ve vymezení skupin derivátů, které se reálně přeceňují výsledkově a rozvahově.
V·ustanovení upravujícím metodu odložené daně je specifikována povinnost účtování o odložené dani, a to pro účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek; pro účetní jednotky s povinností ověřit účetní závěrku auditorem a dále pro všechny akciové společnosti.
Novela provedla také změny v oblasti rozdělení cenných papírů. Byl doplněn obsah položky C.IV.3. aktiv rozvahy. Tato položka vymezuje cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, nejvýše 12 měsíců. Dochází tak ke změně oproti definici z roku 2003, kdy byly cenné papíry k obchodování definovány jako cenné papíry určené k obchodování na veřejných trzích a ty cenné papíry, které nebyly určeny k obchodování na veřejných trzích (tedy i veřejně neobchodovatelné), byly označeny jako realizovatelné. Mezi oběma skupinami byl rozdíl v zaúčtování reálného přecenění. Zatímco cenné papíry k obchodování se oceňovaly výsledkově (a vstupovaly do základu daně), realizovatelné cenné papíry se přeceňovaly rozvahově. Od 1. 1. 2004 je definice cenných papírů jiná a pod cenné papíry k obchodování se zahrnují veškeré krátkodobé cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování bez ohledu na to, zda jsou obchodovány na veřejných trzích či nikoliv. Jejich reálné přecenění se totiž účtuje vždy výsledkově.

Novelizovaný předpis:

• Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

Související platný předpis:

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů