Nakladatelství Sagit, a.s.

Oblast: Daně

Anotace:

• Nové ustanovení § 15a upravuje speciální režim pro vznik pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu, a to v případech opožděného podání daňového tvrzení na daň nižší, než je poslední známá daň. Poněvadž jde o procesní ustanovení a do novely nebylo zapracováno žádné přechodné ustanovení, je toto ustanovení uplatňováno ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od 5. 2. 2015. Prakticky to znamená, že pokud poplatník podal 5. 2. 2015 nebo později daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň po lhůtě pro jejich podání, nevzniká mu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně. Toto neplatí, pokud byl poplatník vyzván správcem daně k podání daňového přiznání. Ustanovení § 15a nelze aplikovat rovněž u daňových tvrzení podaných přede dnem 5. 2. 2015.
• V předmětu daně z pozemků dochází k upřesnění vymezení pozemků, které nejsou předmětem zdanění. Jedná se o pozemky v rozsahu odpovídajících spoluvlastnických podílů, které jsou součástí zdanitelných jednotek nebo jiných pozemků ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek užívaných společně s těmito jednotkami. Toto upřesnění mění obecné vymezení domu na budovu bytového domu. Podíl na pozemku tedy není zdaněn daní z pozemků, ale je zohledněn v rámci zdanění jednotky použitím příslušného koeficientu podle § 10 odst. 3. Prakticky to znamená, že pozemek, který je sice součástí zdanitelné jednotky (ale jednotka se nachází v jiné budově než budově bytového domu), zůstává předmětem daně z pozemků.
  Nové ustanovení § 2 odst. 3 vyjadřuje zákonnou fikci, že na pozemek, který je součástí jakékoliv jednotky a není nemovitou věcí podle nového občanského zákoníku, se pro účely zákona o dani z nemovitých věcí nahlíží jako na nemovitou věc. Tímto je rovněž vytvořena fikce poplatníka tohoto pozemku.
• Po provedených pozemkových úpravách již ztratilo své opodstatnění vymezení poplatníka u pozemků, jejichž hranice vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené, a je tedy vypuštěno.
  Předmětem daně ze staveb a jednotek je nově pouze dokončená stavba nebo stavba užívaná. Prakticky došlo k upřesnění v tom smyslu, že předmětem daně ze staveb a jednotek není rozestavěná stavba, pokud není užívána. Pro dokončenou stavbu není přitom důležité, zda je užívána. Dokončená stavba je vždy předmětem daně ze staveb a jednotek. Obdobně toto platí i pro jednotky.
• Nové upřesnění vymezení předmětu daně ze staveb a jednotek má za následek legislativně technickou úpravu v řadě ustanovení zákona.
• Nově je doplněno, že předmětem daně ze staveb a jednotek je rovněž část budovy nebo inženýrské stavby nebo součást jednotky, je-li dokončena nebo užívána. V praxi mohou nastat takové situace, kdy v určitých případech je možné například vydání kolaudačního souhlasu i jen na část stavby nebo jednotky.
• U zdravotnických zařízení je pro možnost osvobození kromě uděleného oprávnění k poskytování zdravotních služeb doplněno i rozhodnutí o registraci. Praktický dopad je v tom, že držitelé rozhodnutí o registraci vydaných podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, který byl zrušen zákonem č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou oprávněni poskytovat zdravotní služby a jsou považováni i nadále za poskytovatele zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb.
• Pozemky ve vlastnictví České republiky, obce nebo kraje nejsou osvobozeny, pokud je k těmto pozemkům zřízeno právo stavby (poplatníkem daně je stavebník). Pokud však jsou zároveň splněny podmínky pro osvobození podle jiného ustanovení, lze osvobození uplatnit i přesto, že je zřízeno právo stavby.
• Upřesňuje se, že stavebním pozemkem není pozemek pod zdanitelnou stavbou v procesu její výstavby, ovšem pouze tehdy, pokud se jedná o stavby, které po dokončení budou osvobozeny podle § 9 odst. 1 písmeno i) nebo j) – jedná se o stavby „vodohospodářské a dopravních cest“.
• Pozemek přestává být stavebním až poté, kdy se všechny jednotky v budově stanou zdanitelnými jednotkami. Do doby, kdy se poslední zdanitelná jednotka stane předmětem daně ze staveb a jednotek, je pozemek zdaňován jako stavební pozemek.
• Pojem „zpevněná plocha“ se rozšiřuje o stavby, které sice podle stavebního zákona mají svislou konstrukci, ale nejsou zdanitelnou stavbou. Jedná se o bazény a nádrže.
• U osvobození zdanitelných staveb, které jsou určeny k výrobě energie z biomasy, se stanoví podmínka, že nesmí docházet k vzniku energie jejím přímým spalováním. Zároveň nelze uplatnit „pětileté“ osvobození v důsledku změny vytápění v případě, že zdanitelná stavba nebo jednotka byla původně vytápěna nebo napojena na systém dálkového vytápění.
• Upřesňuje se, kdy pro posouzení převažující části je prioritně u zdanitelné stavby užívané k podnikání brána podlahová plocha. Pouze u staveb (zpravidla inženýrských), které nemají podlahovou plochu, se při posouzení převažující části užívané k podnikání vychází ze zastavěné plochy.
• Jednoznačně se vymezuje, že pokud má podnikatelský subjekt zařazeny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky v obchodním majetku, zdaňuje je vždy sazbou uvedenou v § 11 písm. d). Výjimkou jsou budovy obytného domu, ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu, zdanitelné jednotky, garáže vystavěné odděleně od budov obytných domů a zdanitelné jednotky, které jsou užívány převážně jako garáž.
• Nově se stanoví lhůta pro podání daňového přiznání v případech, kdy nedošlo k převodu vlastnického práva k nemovité věci do 31. 12. zdaňovacího období, pokud došlo k prodeji nemovité věci v dražbě.
• Procesní ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí jsou uvedena do souladu s terminologií daňového řádu.

Novelizovaný předpis:

• Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů