Váš nákupní košík: prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz
11
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen "zákon"):
(1) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování1) předkládá Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen "Úřad") držitel povolení k umístění, výstavbě nebo provozu jaderného zařízení2) nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření3) (dále jen "držitel povolení"), pokud u něj nelze vyloučit radiační havárii4) s pravděpodobností vzniku větší nebo rovnou 10-7/rok.
(2) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování obsahuje:
a) | výčet možných radiačních havárií, jež mají při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího zá- ření pravděpodobnost vzniku větší nebo rovnou 10-7/rok, |
b) | popis předpokládaného vývoje a průběhu jednotlivých radiačních havárií uvažovaných podle písmene a). Tento popis se doloží výpočtem, na jehož základě lze provést určení pravděpodobného místa na jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, v němž by při dané radiační havárii došlo k předpokládanému nepřípustnému uvolnění radionuklidů nebo ionizujícího záření, určení časového průběhu radiační havárie, časového průběhu uvolňování radionuklidů a ionizujícího záření, výčtu uvolňovaných radionuklidů a odhadu jejich aktivity včetně zahrnutí vlivu meteorologických podmínek na šíření radionuklidů v okolí daného zařízení, |
c) | výčet možných následků radiačních havárií provedený v návaznosti na výpočet podle písmeneb), včetně posouzení možnosti nepřípustného ozáření osob a následků tohoto ozáření, posouzení možnosti překročení směrných hodnot pro neodkladná ochranná opatření,5) |
d) | geografické vymezení návrhu velikosti zóny havarijního plánování. |
(1) Držitel povolení se podílí na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě6) v zóně havarijního plánování v těchto případech:
a) | za obvyklé radiační situace, to je po celou dobu provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření s výjimkou doby, kdy existuje podezření držitele povolení na vznik nebo při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, |
b) | za havarijní radiační situace, to je v době, kdy u držitele povolení existuje podezření na vznik a při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, |
c) | v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě pro ověřování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování. |
(2) Držitel povolení vykonává v případech podle odstavce 1 následující činnosti:
a) | za obvyklé radiační situace zajišťuje v zóně havarijního plánování kontrolu dodržování požadavků na zajištění radiační ochrany obyvatelstva a životního prostředí stanovených zvláštním právním předpisem.7) Kontrola se provádí měřením veličin stanovených včetně rozsahu a způsobu měření v tabulce č. 1 přílohy. Výsledky měření se předávají Úřadu jedenkrát za čtvrtletí, a to nejpozději do konce měsíce následujícího čtvrtletí, a souhrnně za kalendářní rok ve formě zprávy nejpozději do 31. 3. následujícího roku, |
b) | za havarijní radiační situace zajišťuje měření uniklých radionuklidů a ionizujícího záření v té části zóny havarijního plánování, která je v důsledku meteorologické situace ohrožena uniklými radionuklidy, v rozsahu a způsobem podle tabulky č. 2 přílohy, pokud Úřad podle § 3 odst. 2 písm. n) zákona nestanoví jinak. Výsledky měření se předávají Úřadu způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem8) a doplňují se o údaje o aktuální meteorologické situaci v místě vzniku radiační havárie a o určení místa, doby trvání, fyzikálněchemické formy, radiochemického složení, cesty a prognózy úniku radionuklidů, jakmile jsou tyto informace známy. Ostatní měření zajišťovaná držitelem povolení tím nejsou dotčena, |
c) | v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě spolupracuje na zajišťování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování. Úřad může účast držitele povolení na tomto cvičení vyžádat, nejvýše však jedenkrát za kalendářní rok. |
(1) Držitel povolení vybavuje obyvatelstvo v zóně havarijního plánování prostředky ke snížení ozáření z vnitřní kontaminace radioaktivními látkami (dále jen "antidota") v následujícím rozsahu:
a) | 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu starší 12 let věku a pro každou osobu, která dosáhne 12 let v průběhu doby použitelnosti tablet, |
b) | 2 dávky po 65 mg jodidu draselného pro každou osobu do 12 let věku. |
Součástí balení těchto antidot je vždy písemný návod k jejich užívání.
(2) Pro stanovení počtu osob, které se vybavují antidoty podle odstavce 1, se s využitím stávajících výsledků statistických šetření započítají
a) | všechny osoby, které mají v zóně havarijního plánování trvalý nebo přechodný pobyt, včetně dětí školního a předškolního věku, |
b) | všechny osoby, které v zóně havarijního plánování pracují, žáci škol, děti navštěvující předškolní zařízení a osoby navštěvující školská zařízení, pokud škola nebo zařízení leží v zóně havarijního plánování, |
c) | počty lůžek v lůžkových zdravotnických a sociálních zařízeních ležících v zóně havarijního plánování, |
d) | všechny osoby vykonávající v zóně havarijního plánování vojenskou nebo civilní službu, |
e) | další osoby, které se podílejí na likvidaci následků radiační havárie v souladu s vnějším havarijním plánem. |
K takto stanovenému počtu se připočítá dalších 10 % jako rezerva.
(3) Podklady pro stanovení počtu dávek předává držiteli povolení na jeho žádost okresní úřad, na jehož území se jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření nachází, (dále jen "koordinující okresní úřad") do 6 měsíců od doručení žádosti. Koordinující okresní úřad ověřuje, zda podklady pro stanovení počtu dávek odpovídají skutečnosti, nejdéle každých 5 let. Zjistí-li, že potřeba antidot není pokryta, zajistí na jeho žádost držitel povolení dovybavení obyvatelstva antidoty z rezervy podle odstavce 2. Klesne-li tato rezerva pod 5 %, držitel povolení ji doplní do 6 měsíců od doručení žádosti koordinujícího okresního úřadu o její doplnění.
(4) Držitel povolení vybaví osoby uvedené v odstavci 2 antidoty a předá rezervu antidot podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu nejméně 1 měsíc
a) | před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm.h) bodů 2, 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu, |
b) | před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu1 zákona. |
(5) Dojde-li ke stanovení zóny havarijního plánování nebo její změně u jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, které již bylo uvedeno do provozu nebo do jehož reaktoru již bylo zavezeno jaderné palivo, obyvatelstvo se vybaví antidoty v rozsahu podle odstavců 1 a 2 do 3 měsíců ode dne stanovení nebo změny zóny havarijního plánování.
(6) Při obměně antidot z důvodu uplynutí doby jejich použitelnosti předá koordinující okresní úřad držiteli povolení podklady pro stanovení počtu dávek nejméně 6 měsíců před uplynutím doby jejich použitelnosti. Distribuci nových antidot obyvatelstvu, stažení obměňovaných antidot a předání rezervy podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uplynutím doby použitelnosti obměňovaných antidot. Koordinující okresní úřad předá antidota, u nichž uplynula doba použitelnosti, držiteli povolení do 3 měsíců od uplynutí této doby a držitel povolení zajistí jejich likvidaci podle zvláštního právního předpisu.9)
Držitel povolení zajišťuje tiskovou a informační kampaň k připravenosti obyvatelstva pro případy radiačních havárií v následujícím rozsahu:
a) | zpracování, tisk a zveřejnění informační příručky, která seznámí obyvatelstvo trvale žijící a trvale pracující v zóně havarijního plánování se základními údaji o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí, s opatřeními na ochranu obyvatel a životního prostředí připravenými pro případ vzniku radiační havárie a s návody, jak postupovat při vzniku radiační havárie. Tu část podkladů pro vytištění příručky, která vychází z vnějšího havarijního plánu, předá držiteli povolení k případnému doplnění koordinující okresní úřad nejméně 6 měsíců před jejím zveřejněním. Před vytištěním příručky bude její navržený obsah projednán s koordinujícím okresním úřadem a Úřadem. Forma a frekvence vydávání příručky musí odrážet aktuální stav připravených opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí. Příručku zveřejňuje držitel povolení její distribucí do míst určených koordinujícím okresním úřadem v zóně havarijního plánování. První zveřejnění příručky zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu a nejméně 1 měsíc před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona, |
b) | zabezpečení účasti svých odborníků na školení představitelů orgánů samosprávy v zóně havarijního plánování a na školení orgánů koordinujícího okresního úřadu, které jsou určeny pro řešení radiačních havárií, o vazbách vnitřního a vnějšího havarijního plánu a pro vzájemnou výměnu souvisejících informací, pokud jsou tato školení organizována koordinujícím okresním úřadem. |
(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících neprodlené předání informace o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie a její charakteristiky okresním úřadům, do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování, Úřadu a dalším dotčeným orgánům 2 vzájemně se zálohujícími technicko-organizačními způsoby v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,10) který těmto orgánům umožní zahájit přípravu na nejvhodnější likvidaci této radiační havárie a omezení jejích následků, (dále jen "systém vyrozumění"). Dalšími dotčenými orgány jsou subjekty, které držitel povolení uvede ve svém vnitřním havarijním plánu. Tyto subjekty držitel povolení vyrozumí a případně vyzve k účasti na likvidaci radiační havárie v jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření a na omezení jejích následků.
(2) Jestliže systém vyrozumění zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému vyrozumění poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,11) držitel povolení jej zajišťuje a náklady nese v rozsahu potřebném pro dovybavení systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné varování obyvatelstva při vzniku radiační havárie (dále jen "systém varování"). Varováním se rozumí vyslání akustického signálu pro přijetí obyvatelstvem v celé zóně havarijního plánování a případně i optického signálu pro orgány obcí a informování obyvatelstva o vzniku radiační havárie a o potřebných opatřeních na základě rozhodnutí orgánů státní správy nebo orgánů místní samosprávy cestou rozhlasového a televizního vysílání12) za použití předem připravených obrazových a zvukových nahrávek.
(2) Jestliže systém varování zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému varování poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,11) držitel povolení jej zajišťuje a hradí náklady spojené s dovybavením systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(1) V případě, kdy se překrývají zóny havarijního plánování více držitelů povolení, opatření podle § 3, 4, 5 a 6 tohoto nařízení mohou být v překrývajících se oblastech činěna držiteli povolení společně.
(2) U zóny havarijního plánování stanovené před nabytím účinnosti tohoto nařízení se obyvatelstvo vybaví antidoty v rozsahu tohoto nařízení do 3 měsíců od nabytí jeho účinnosti.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
doc. Ing. Grégr v. r.
1) | § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. |
2) | § 2 písm. h) zákona č. 18/1997 Sb. |
3) | § 2 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb. |
4) | § 2 písm. l) zákona č. 18/1997 Sb. |
5) | § 64 a 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany. |
6) | § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb. |
7) | Vyhláška č. 184/1997 Sb. |
8) | Vyhláška č. 219/1997 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu. |
9) | Například zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb. |
10) | § 6 vyhlášky č. 219/1997 Sb. |
11) | § 46 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb. |
12) | § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1995 Sb. |
Příloha k nařízení vlády č. 11/1999 Sb.
Tabulka č. 1:
Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za obvyklé radiační situace
Monitorovaná složka | Měřená veličina | Počet míst odběru | Frekvence odběrů | Frekvence měření | Požadovaná citlivost měření |
ovzduší | objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště | 4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větru) | kontinuálně | jednou týdně | možnost stanovit objemovou aktivitua zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním vdechování úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud |
voda | objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště | 1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodního recipientue (po promíchání) | jednou měsíčně | vždy po odběru vzorku | možnost stanovit hmotnostní aktivitua zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud |
veřejné vodovodyf | jednou měsíčně | vždy po odběru vzorku | |||
1 místo ve směru proudění podzemních vod od objektu jaderného zařízení nebo pracoviště | jednou čtvrtletně | vždy po odběru vzorku | |||
půdy | hmotnostní aktivitag radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště | 4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větrů) | jednou ročně | vždy po odběru vzorku | možnost stanovit hmotnostní aktivitug menší než 100 Bq/kg pro zjišťované radionuklidyb |
ovzduší + půda | příkon dávkového ekvivalentu záření gama | 16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22,5o kruhové výseče) | kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtvrtletně) | možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 Sv/h | |
16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22,5o kruhové výseče) | kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtvrtletně) | možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 Sv/h | |||
alespoň 4 v zóně havarijního plánování pěstované zemědělské plodiny (z nichž alespoň u 2 typů jsou zkrmovány jejich nadzemní části), zelenina a ovoce | hmotnostní aktivitag radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště | nejméně 1 místo pro každý monitorovaný článek potravního řetězce | jednou ročně | vždy po odběru vzorku | možnost stanovit hmotnostní aktivitug zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud |
mléko | objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště | 1 místo ve směru převládajících větrů | jednou za 2 týdny | vždy po odběru vzorku | možnost stanovit objemovou aktivitua zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud |
ryby | hmotnostní aktivitag radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště | 1 místo pod zaústěním odpadního kanálu do vodního recipientue | jednou ročně | vždy po odběru vzorku | možnost stanovit hmotnostní aktivitug zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud |
a | Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkového objemu odebraného vzorku. |
b | Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny radionuklidy, jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva může za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření dosáhnout 1 promile obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb. |
c | § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb. |
d | § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb. |
e | Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní. |
f | Mezi veřejné vodovody, z nichž se odebírá, se zahrnou ty, které za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření mohou způsobit příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva ve výši 1 promile obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb. |
g | Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkové hmotnosti odebraného vzorku. |
Pozn.: | Konkrétní místa odběru, frekvence odběrů a měření se stanoví tak, aby byly získávány výsledky reprezentativní z hlediska radiační ochrany obyvatelstva. |
Tabulka č. 2:
Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za havarijní radiační situace (HRS)
Monitorovaná složka | Měřená veličina | Počet míst odběru | Frekvence odběrů | Frekvence měření | Požadovaná citlivost měření |
ovzduší | objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb | 4 místac | kontinuálně | minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS | možnost stanovit objemovou aktivitua zjišťovaných radionuklidů,d která způsobí při vdechování za období 1 měsíce úvazek efektivní dávkye na úrovni 1 promile obecného základního limituf |
voda | objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště | veřejné vodovodyf | každých 6 hodin od vzniku HRS | okamžitě po odběru vzorku | možnost stanovit objemovou aktivitua menší než 10 Bq/l pro zjišťované radionuklidyd |
1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodního recipientug (po promíchání) | každých 6 hodin od vzniku HRS | okamžitě po odběru vzorku | možnost stanovit objemovou aktivitua menší než 10 Bq/l pro zjišťované radionuklidyd | ||
půda | plošná aktivitah radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb | minimálně 2 místa stanovená ve vnitřním havarijním plánu | každých 6 hodin od vzniku HRS | okamžitě po odběru vzorku | možnost stanovit plošnou aktivituh menší než 1000 Bq/m2 pro jednotlivé zjišťované radionuklidyd |
ovzduší + půda | příkon dávkového ekvivalentu záření gama | místa na trase monitorováníi | minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS a vždy po změně směru větru do jiné 22,5o výseče | možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 Sv/h | |
16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracovištěc | kontinuální | možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 Sv/h | |||
16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracovištěc | kontinuální | možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 Sv/h | |||
zemědělské plodiny se zkrmovanou nadzemní částí (nejméně 2 druhy) | hmotnostní aktivitaj radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb | 1 místo pro každou zemědělskou plodinu | min. 1x každých 12 hodin od vzniku HRS | okamžitě po odběru vzorku | možnost stanovit hmotnostní aktivituj menší než 100 Bq/kg pro jednotlivé zjišťované radionuklidyd |
mléko | objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb | 1 místo ve směru převládajících větrůc | min. 1x každých 12 hodin od vzniku HRS | okamžitě po odběru vzorku | možnost stanovit objemovou aktivitua menší než 10 Bq/l pro jednotlivé zjišťované radionuklidyd |
a | Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkového objemu odebraného vzorku. |
b | S výjimkou radionuklidů emitujících pouze částice beta. |
c | Odběrová místa jsou shodná s odběrovými místy za obvyklé radiační situace. |
d | Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny radionuklidy, jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva může za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření dosáhnout 1 promile obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb. |
e | § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb. |
f | § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb. |
g | Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní. |
h | Plošnou aktivitou se rozumí podíl aktivity a plošného obsahu, na němž je aktivita rozložena. |
i | Trasou monitorování se rozumí trasa stanovená ve vnitřním havarijním plánu, která se projíždí a na níž jsou určena místa, v nichž se odebírají vzorky složek životního prostředí, případně se v nich provádí měření. |
j | Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkové hmotnosti odebraného vzorku. |
Jakub Forman - Wolters Kluwer ČR, a.s.
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, prošel od svého vzniku velkým množstvím novel a jak říká sám autor, je tento předpis po vstupu ČR do Evropské unie „jen jakousi vstupní branou do ... pokračování
Cena: 799 KčKOUPIT
Luboš Dörfl, Alexandr Krysl, Markéta Lehká, Radek Visinger - C. H. Beck
Komentář k zákonu o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech je zpracován týmem autorů, jejichž odbornost zaručuje komplexní právně-teoretický i praktický přístup ke zpracování klíčových témat zákona, jenž mění pravidla pro přístup ke znalecké činnosti, jejího výkonu i ... pokračování
Cena: 1 190 KčKOUPIT
Lukáš Klee - Wolters Kluwer ČR, a.s.
Druhé vydání rozsáhlé monografie Stavební smluvní právo nově zahrnuje především aktualizovanou judikaturu, významné změny v oblasti zadávání veřejných zakázek a jejich vliv na smluvní vztahy a informace o nových smluvních standardech. V 16 kapitolách autor vysvětluje specifika ... pokračování
Cena: 1 099 KčKOUPIT
Sbírka zákonů a mezinárodních smluv | |
Poslední právní akt: | 150 |
Finanční zpravodaj | |
Poslední číslo vydané MF: | 6 |
Poslední předpis: | 7 |
Stav k 22. 5. 2025 |
Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634
Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz