ÚPLNÉ ZNĚNÍ
ZÁKONA
č. 395/2009 Sb.,
o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití,
jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 50/2016 Sb., č. 104/2017 Sb. a č. 183/2017 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

* * * * *

Dozor nad dodržováním zákona

§ 5

Dozor nad dodržováním zákona provádí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Působnost Úřadu je stanovena jiným právním předpisem³⁾.

* * * * *

§ 5a

Sektorové šetření

(1) V případech, kdy Úřad zjistí skutečnosti naznačující porušování tohoto zákona, provádí šetření trhu a vztahů mezi odběrateli a dodavateli (dále jen „sektorové šetření“) a vydává zprávy o výsledcích šetření, jejichž obsahem je zejména doporučení postupu správné praxe.

(2) Při provádění sektorového šetření podle odstavce 1 postupuje Úřad obdobně podle § 21c, 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže. Úřad může na základě skutečností zjištěných při provádění sektorového šetření zahájit řízení z moci úřední.

* * * * *

§ 7

(1) Na výkon dozoru a řízení vedená Úřadem podle tohoto zákona, jakož i na jeho vyšetřovací oprávnění, se přiměřeně použijí ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže.

(2) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se právní předpisy o kontrole⁶⁾ nepoužijí, s výjimkou ustanovení § 21c odst. 3 a § 22b odst. 7 a 9. Ustanovení § 38 odst. 6 část věty první za středníkem správního řádu se nepoužije..

* * * * *

§ 7a

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto údaje:

(2) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

(3) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

* * * * *

§ 8

Přestupky právnických osob
a podnikajících fyzických osob

(1) Odběratel, který má významnou tržní sílu, se dopustí přestupku tím, že

a)	v rozporu s § 4 zneužije svoji významnou tržní sílu,

b)	nesplní závazek podle § 6 odst. 2,

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(3) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého odběratelem za poslední ukončené účetní období a za přestupek podle odstavce 2 se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého právnickou nebo podnikající fyzickou osobou za poslední ukončené účetní období.

(4) Je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána

(5) Pokud je pokuta uložena nákupní alianci, ručí její členové za zaplacení uložené pokuty společně a nerozdílně.

(6) Jestliže Úřad uzná odběratele vinným z přestupku podle § 8 odst. 1, tak sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %, pokud se odběratel ke spáchání přestupku přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost přestupku je takový postih dostatečný.

* * * * *

§ 9

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Podle tohoto zákona se posuzuje odpovědnost za přestupek, který byl spáchán na území České republiky odběratelem, který má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek.

(2) Podle tohoto zákona se posuzuje také odpovědnost za přestupek spáchaný v cizině právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, která nemá sídlo v České republice, byl-li spáchán ve prospěch odběratele s významnou tržní sílou, který má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek.

(3) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.

(4) Poskytne-li osoba uvedená v § 2 písm. a) Úřadu důvěrné informace a podklady k přestupku (dále jen „důvěrné informace“), má právo na utajení své identity v souvislosti s těmito podklady, a to před zahájením řízení, po jeho zahájení i skončení, jestliže by bez utajení její identity mohly být ohroženy nebo poškozeny její oprávněné zájmy a o utajení identity sama požádá současně s poskytnutím důvěrných informací; žádost o utajení identity je vyloučena z nahlížení do spisu. Identita takové osoby bude utajena i ve výzvách a sděleních, které Úřad bude této osobě zasílat v souvislosti s těmito důvěrnými informacemi; tyto výzvy Úřadu jsou vyloučeny z nahlížení do spisu do dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informací a podkladů. Podklady a informace, které poskytla osoba, jejíž identita byla utajena, jsou do vydání sdělení výhrad vyloučeny z nahlížení do spisu. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným k nahlížení do spisu seznámit se s těmito podklady a informacemi pouze v podobě, která nezmaří účel utajení identity osoby, která podklady poskytla, a ochrany obchodního tajemství.

(5) Úřad, aniž řízení zahájí, může po předběžném prošetření věc usnesením odložit, jestliže na jeho vedení není veřejný zájem s ohledem na míru závažnosti posuzovaného jednání; přitom přihlíží zejména k povaze jednání, způsobu jeho provedení a počtu dotčených subjektů.

(6) Úřad obviněnému před vydáním rozhodnutí věci doručí sdělení výhrad. Ve sdělení výhrad Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, ve které se může obviněný seznámit s podklady pro sdělení výhrad a navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 14 dní a počíná běžet ode dne doručení sdělení výhrad. Lhůta podle věty druhé může být prodloužena jen v případech hodných zvláštního zřetele. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

(7) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.

(8) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 16, 17, § 24 až 27, § 29 písm. c), § 32, § 35 písm. a) a d), § 39 písm. a) a b), § 42, 43, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 76 odst. 1 písm. h) a k), § 76 odst. 5, § 79, § 80 odst. 2 a 3, § 82 odst. 1 věta první, § 87, § 88 odst. 1 a 2, § 89, § 93 odst. 1 písm. d), f), g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst. 2, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a 3, § 98 odst. 2 a § 99 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.

* * * * *

§ 9a

Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby

(1) Promlčecí doba přestupku podle § 8 odst. 1 činí 10 let.

(2) Promlčecí doba přestupku podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) činí 3 roky. Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.

(3) Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví.

(4) Promlčecí doba se přerušuje

(5) Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

(6) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce 2 zanikne nejpozději uplynutím 5 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje o dobu podle odstavce 3.

* * * * *

Účinnost novel a přechodná ustanovení:

předpis		účinnosti nabyl dnem		přechodná ustanovení
Zákon č. 50/2016 Sb.		6. března 2016,
Zákon č. 104/2017 Sb.		1. července 2017,
Zákon č. 183/2017 Sb.		1. července 2017.

* * * * *