Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

Pouze ustanovení změněná k 31. 12. 2011

Znění účinné od 31. 12. 2011 do 30.6.2012.Celý předpis Přehled účinností

ÚPLNÉ ZNĚNÍ
VYHLÁŠKY
č. 123/2007 Sb.,
o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry,
jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 282/2008 Sb., č. 380/2010 Sb. a č. 89/2011 Sb.

Česká národní banka stanoví podle § 8b odst. 5, § 11a odst. 9, § 12a odst. 8, § 12b odst. 8, § 15, § 22 odst. 2, § 24 odst. 1 a § 26d odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., (dále jen "zákon o bankách"), podle § 1a odst. 3, § 7a odst. 5, § 7b odst. 9, § 8 odst. 9, § 8b odst. 1, § 11 odst. 3 a § 27 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., (dále jen "zákon o spořitelních a úvěrních družstvech") a podle § 199 odst. 2 písm. a), b), g) a t) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., (dále jen "zákon o podnikání na kapitálovém trhu"):

* * * * *

§ 61

Odčitatelné položky na individuálním základě

Odčitatelné položky na individuálním základě tvoří

a)	hodnota kapitálové investice investičního portfolia do
	1.	institucí,
	2.	pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo
	3	ostatních finančních institucí,
	pokud přesahují 10 % základního kapitálu osob, do nichž je investováno. Povinná osoba však takovéto kapitálové investice nezařazuje do odčitatelných položek, udržuje-li kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě a osoby, v nichž má kapitálovou investici, zahrnuje do regulovaného konsolidačního celku plnou nebo poměrnou metodou;

b)	součet hodnot kapitálových investic investičního portfolia do
	1.	institucí,
	2.	pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo
	3.	ostatních finančních institucí,
	a to v částce, která přesahuje 10 % kapitálu na individuálním základě před odečtením položek podle písmena a) a bodů 1 až 3, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno. Povinná osoba takovéto kapitálové investice nezařazuje do odčitatelných položek, udržuje-li kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě a osoby, v nichž má kapitálovou investici, zahrnuje do regulovaného konsolidačního celku plnou nebo poměrnou metodou;

hodnota expozic ze sekuritizace s rizikovou váhou 1250 %, ledaže je zahrnuta do výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému riziku podle ustanovení pro sekuritizaci (část čtvrtá hlava IV), a hodnota expozic ze sekuritizace, kterým by byla při zařazení do investičního portfolia přiřazena riziková váha 1 250 %. Pro účely pravidel angažovanosti a omezení kvalifikovaných účastí tato položka není považována za odčitatelnou položku;

nedostatek v krytí očekávaných úvěrových ztrát. Pro účely pravidel angažovanosti a omezení kvalifikovaných účastí tato položka není považována za odčitatelnou položku;

významné obezřetné úpravy při tržním oceňování nebo oceňování modelem (část čtvrtá hlava II),

převýšení položek podle § 59 odst. 1 písm. a) a b) nad podřízeným dluhem B,

odpočet u volných dodávek, a to od pěti obchodních dnů po splatnosti druhé smluvní platby nebo dodávky do ukončení transakce ve výši součtu převedené hodnoty a rozdílu mezi sjednanou vypořádací cenou a aktuálním tržním oceněním, je-li kladný.

* * * * *

§ 71

Odčitatelné položky na konsolidovaném základě

Odčitatelné položky na konsolidovaném základě tvoří

a)	hodnota kapitálové investice investičního portfolia do
	1.	institucí,
	2.	pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo
	3.	ostatních finančních institucí,
	pokud přesahují 10 % základního kapitálu jednotlivých osob, do nichž je investováno,

b)	součet hodnot kapitálových investic investičního portfolia do
	1.	institucí,
	2.	pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo
	3.	ostatních finančních institucí,
	přesahující 10 % kapitálu na konsolidovaném základě před odečtením položek podle písmena a) a bodů 1 až 3, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno,

nedostatek v krytí očekávaných úvěrových ztrát. Pro účely pravidel angažovanosti a omezení kvalifikovaných účastí tato položka není považována za odčitatelnou položku;

významné obezřetné úpravy při tržním oceňování nebo oceňování modelem (část čtvrtá hlava II),

převýšení položek podle § 69 odst. 1 písm. a) a b) nad podřízeným dluhem B,

* * * * *

§ 75

(1) Kapitálové požadavky k úvěrovému riziku zahrnují kapitálové požadavky k

a)	úvěrovému riziku, včetně rizika vypořádacího, investičního portfolia a riziku rozmělnění investičního portfolia,

b)	specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia,

c)	specifickému akciovému riziku obchodního portfolia,

d)	riziku protistrany u repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, derivátů, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů,

e)	vypořádacímu riziku obchodního portfolia a volným dodávkám,

f)	ostatním nástrojům obchodního portfolia,

g)	riziku angažovanosti obchodního portfolia.

(2) Kapitálové požadavky k tržnímu riziku zahrnují kapitálové požadavky k

a)	obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia,

b)	obecnému akciovému riziku obchodního portfolia,

c)	měnovému riziku investičního a obchodního portfolia,

d)	komoditnímu riziku investičního a obchodního portfolia.

(3) Kapitálové požadavky k obecnému a specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia a obecnému a specifickému akciovému riziku obchodního portfolia se také označují jako kapitálové požadavky k pozičnímu riziku obchodního portfolia.

(4) Ke kapitálovým požadavkům k pozičnímu riziku obchodního portfolia, k měnovému riziku a ke komoditnímu riziku se přičítají kapitálový požadavek k opcím stanovený podle dílu 3 oddílu 7 a kapitálový požadavek k fondům kolektivního investování stanovený podle dílu 3 oddílu 4.

* * * * *

§ 113

Hodnota rizikově vážené sekuritizované expozice

(1) Hodnota rizikově vážené sekuritizované expozice se stanovuje podle vztahu

Rizikově vážená sekuritizovaná expozice = E . r,

kde:

E označuje hodnotu sekuritizované expozice,
r označuje rizikovou váhu.

(2) Pokud povinná osoba používá pro kategorii expozic, do které by náležela sekuritizovaná expozice,

a)	standardizovaný přístup, postupuje při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice podle přílohy č. 17 této vyhlášky,

b)	přístup IRB, postupuje při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice podle přílohy č. 18 této vyhlášky.

(3) Pokud má povinná osoba v sekuritizaci 2 a více vzájemně se překrývajících pozic, a to plně nebo částečně, zahrnuje do výše, v jaké se tyto pozice překrývají, do výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice pouze tu pozici nebo její část, která tvoří vyšší hodnotu rizikově vážené expozice; překrýváním se rozumí, že dané pozice plně nebo částečně představují stejné podstupované riziko, tudíž je lze do výše tohoto překrytí považovat za jedinou pozici. Povinná osoba může též zohlednit překrývání mezi specifickým rizikem pozic v obchodním portfoliu a odpovídajícím rizikem pozic v investičním portfoliu za předpokladu, že je schopna stanovovat a porovnávat kapitálové požadavky pro relevantní pozice. V situaci, kdy se ustanovení přílohy č. 19 bodu 1 písm. c) této vyhlášky týká pozic v ABCP programech (příloha č. 17 bod 5 této vyhlášky), může povinná osoba se souhlasem oprávněného orgánu dohledu použít pro stanovení hodnoty rizikově vážené expozice pozice v ABCP programu rizikovou váhu platnou pro likviditní facilitu [příloha č. 17 bod I písm. a) této vyhlášky], pokud je tato likviditní facilita postavena na roveň (pari passu) pozici v ABCP programu a pozice v daném ABCP programu jsou plně pokryty likviditními facilitami.

(4) Jde-li o sekuritizaci revolvingových expozic s možností předčasného splacení, povinná osoba, která je původcem nebo sponzorem, stanovuje dodatečnou hodnotu rizikově vážené expozice podle přílohy č. 17 nebo přílohy č. 18 této vyhlášky; revolvingovou expozicí se rozumí expozice, u níž dlužník může měnit částky, které čerpá v rámci dohodnutého limitu; možností předčasného splacení se rozumí smluvní ustanovení požadující v případě přesně definovaných událostí vyplacení pozic investorů před smluvně stanovenou splatností.

(5) Jde-li o syntetickou sekuritizaci, při nesouladu splatnosti sekuritizované expozice a splatnosti zajištění, kterým se převádí úvěrové riziko, se postupuje takto:

a)	splatnost zajištění se stanoví v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle oddílu 3,

b)	splatnost sekuritizované expozice se rovná zbytkové splatnosti podkladové expozice s nejdelší zbytkovou splatností, nejvýše však 5 let,

c)	původce při výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic nezohledňuje nesoulad splatností u tranší, kterým se přiřazuje riziková váha 1250 %,

d)	u tranší, kterým se nepřiřazuje riziková váha 1250 %, se výsledná hodnota rizikově vážené expozice stanovuje v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle oddílu 3 a vztahu

		RW(SP) . (t - t*)		RW(Ass) . (T - t)
RW*	=		+		,
		T - t*		T - t*

kde:
RW*	označuje výslednou hodnotu rizikově vážené expozice,
RW(SP)	označuje hodnotu rizikově vážené expozice, pokud by neexistoval nesoulad splatností,
RW(Ass)	označuje hodnotu rizikově vážených expozic, pokud by nebyly sekuritizovány,
T	označuje splatnost podkladových expozic vyjádřenou v letech,
t	označuje splatnost zajištění úvěrového rizika vyjádřenou v letech,
t*	se rovná 0,25.

* * * * *

Oddíl 6
Kapitálové požadavky k vypořádacímu riziku investičního portfolia
a k volným dodávkám v investičním portfoliu

§ 126a

Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku
investičního portfolia

(1) Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se stanovuje, pokud transakce s finančními nebo komoditními nástroji nebyly vypořádány do 4 pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání. Toto se nevztahuje na repo obchody nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit.

(2) Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se rovná rozdílu mezi sjednanou vypořádací cenou a aktuálním tržním oceněním, pokud tento rozdíl představuje pro povinnou osobu ztrátu, vynásobeném konverzním faktorem podle přílohy č. 20 této vyhlášky.

§ 126b

Kapitálový požadavek k volným dodávkám
v investičním portfoliu

(1) Volnými dodávkami se rozumí případy, kdy povinná osoba zaplatila za cenné papíry, cizí měnu nebo komodity dříve, než je obdržela, nebo dodala cenné papíry, cizí měnu nebo komodity dříve, než za ně obdržela platbu, a v případě přeshraničních transakcí uplynul jeden nebo více dnů od provedení takové platby nebo dodávky.

(2) Při výpočtu kapitálového požadavku k volným dodávkám se postupuje v závislosti na druhu transakce takto:

a)	do první smluvní platby nebo dodávky se kapitálový požadavek nestanovuje,

b)	od první smluvní platby nebo dodávky do 4 dnů po splatnosti druhé smluvní platby nebo dodávky se kapitálový požadavek stanovuje stejně, jako se stanovuje kapitálový požadavek k úvěrovému riziku expozice v investičním portfoliu, a

c)	od 5 obchodních dnů po splatnosti druhé smluvní platby nebo dodávky do ukončení transakce jsou převedená hodnota a rozdíl mezi sjednanou vypořádací cenou a aktuálním tržním oceněním, je-li kladný, odčitatelnou položkou od součtu původního a doplňkového kapitálu.

(3) Jde-li o transakci od první smluvní platby nebo dodávky do 4 dnů po splatnosti druhé smluvní platby nebo dodávky a

a)	je-li povinná osoba oprávněna používat přístup IRB, může stanovit hodnotu PD u protistran, vůči nimž nemá žádnou další expozici v investičním portfoliu, na základě externího ratingu dané protistrany a

b)	je-li povinná osoba oprávněna používat přístup IRB s vlastními odhady hodnoty LGD, může použít hodnotu LGD ve výši 45 %, pokud ji použije na všechny takové expozice.

(4) Je-li povinná osoba oprávněna používat přístup IRB, může alternativně použít rizikové váhy podle standardizovaného přístupu, pokud tyto rizikové váhy použije na všechny takové expozice, nebo může použít na všechny takové expozice rizikovou váhu 100 %.

(5) Pokud rozdíl mezi sjednanou vypořádací cenou a aktuálním tržním oceněním vyplývající z volných dodávek není významný, může povinná osoba přiřadit tomuto rozdílu rizikovou váhu 100 %.

* * * * *

§ 129

Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku
obchodního portfolia

Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku obchodního portfolia se vypočte obdobně jako kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku investičního portfolia.

* * * * *

§ 130

Kapitálový požadavek k volným dodávkám
v obchodním portfoliu

Kapitálový požadavek k volným dodávkám v obchodním portfoliu se vypočte obdobně jako kapitálový požadavek k volným dodávkám v investičním portfoliu.

* * * * *

§ 137

(1) Pokud povinná osoba podstupuje úvěrové riziko (prodávající zajištění), při výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku stanovuje pozice podle následujících odstavců.

(2) Swap veškerých výnosů ( total return swap ) vytváří dlouhou pozici v obecném úrokovém riziku referenčního nástroje a krátkou pozici v obecném úrokovém riziku vládního dluhopisu vydaného se splatností rovnou době do nejbližšího fixingu úrokové míry, kterému je přidělena riziková váha 0 %. Vytváří rovněž dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku referenčního nástroje.

(3) Swap úvěrového selhání (credit default swap) nevytváří pozici v obecném úrokovém riziku, vytváří syntetickou dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku referenčního nástroje. Pokud tento swap má externí rating a splňuje podmínky pro kvalifikovaný nástroj podle přílohy č. 20 této vyhlášky, povinná osoba může namísto toho vytvořit dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku tohoto swapu. Pokud jsou součástí swapu úvěrového selhání prémie či úrokové platby, považují se za pomyslné dlouhé pozice v obecném úrokovém riziku vládního dluhopisu.

(4) Úvěrový dluhový cenný papír (credit linked note) vytváří dlouhou pozici v obecném úrokovém riziku dluhového cenného papíru, syntetickou dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku referenčního nástroje a dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku dluhového cenného papíru. Pokud má úvěrový dluhový cenný papír externí rating a splňuje podmínky pro kvalifikovaný nástroj podle přílohy č. 20 této vyhlášky, může se namísto toho vytvořit jedna dlouhá pozice ve specifickém úrokovém riziku úvěrového dluhového cenného papíru.

(5) Úvěrový derivát odvozený od koše referenčních nástrojů,

kde úvěrová událost vyplývá ze selhání prvního referenčního nástroje z koše (first-asset-to-default credit derivative), vytváří dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku každého referenčního nástroje z koše, ledaže tento úvěrový derivát má externí rating, a v takovém případě je vytvářena jedna dlouhá pozice ve specifickém úrokovém riziku tohoto nástroje; celkový součet kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému riziku je však limitován výší nejvyššího možného plnění v případě úvěrové události,

kde úvěrová událost vyplývá ze selhání druhého referenčního nástroje z koše (second-asset-to-default credit derivative), vytváří dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku každého referenčního nástroje v koši kromě jednoho, a to referenčního nástroje s nejnižším kapitálovým požadavkem ke specifickému úrokovému riziku, ledaže tento úvěrový derivát má externí rating, a v takovém případě je vytvářena jedna dlouhá pozice ve specifickém úrokovém riziku tohoto nástroje; celkový součet kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému riziku je však limitován výší maximálního možného plnění v případě úvěrové události,

c)	kde úvěrová událost vyplývá ze selhání n-tého referenčního nástroje z koše (dále jen „úvěrový derivát n-tého selhání“) a n je větší než 2, použije prodávající zajištění postup podle písmene b), náležitě uzpůsobený pro situaci, kdy n je větší než 2, nebo

který je úvěrovým dluhovým cenným papírem poskytujícím poměrné zajištění, vytváří dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku každého referenčního nástroje; celková jmenovitá hodnota tohoto úvěrového dluhového cenného papíru se rozloží mezi jednotlivé pozice podle podílu připadajícího na každý jednotlivý referenční nástroj, pokud lze od příslušného emitenta referenčního nástroje vybrat více než jeden referenční nástroj, vybere se referenční nástroj s nejvyšší rizikovou váhou; v případě, že takový úvěrový dluhový cenný papír má externí rating a splňuje podmínky pro kvalifikované nástroje podle přílohy č. 20 této vyhlášky, může se vytvořit jedna dlouhá pozice ve specifickém úrokovém riziku tohoto úvěrového dluhového cenného papíru namísto pozic ve specifickém úrokovém riziku každého referenčního nástroje v koši.

(6) Povinná osoba používá při výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku

a)	jmenovitou hodnotu úvěrového derivátu, anebo rozdíl jmenovité hodnoty a úhrnu změn reálné hodnoty úvěrového derivátu od doby jeho sjednání, a

b)	splatnost úvěrového derivátu místo splatnosti referenčního nástroje, ledaže jde o swap úvěrového selhání.

* * * * *

Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku

§ 139

(1) Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku se stanoví jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů podle přílohy č. 20 písm. B. bodu I této vyhlášky.

(2) Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných expozic, včetně resekuritizace, se stanovuje podle přílohy č. 20 písm. B. bodu II této vyhlášky.

(3) Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku úvěrových derivátů n-tého selhání, které mají externí rating, se stanoví podle přílohy č. 20 písm. B. bodu III této vyhlášky.

(4) Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na koupi nebo prodeji dluhopisů nebo směnek, z poskytnutých nebo přijatých vkladů, a odpovídajícím těmto dluhopisům, směnkám nebo vkladům, se přiřadí koeficient podle odstavce 1. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů se přiřadí koeficient nula.

(5) Povinná osoba může omezit kapitálový požadavek k nástrojům, které jsou úvěrovými deriváty nebo sekuritizovanými expozicemi, včetně resekuritizace, největší možnou ztrátou vyplývající z rizika selhání. Největší možnou ztrátou vyplývající z rizika selhání se rozumí v případě krátké rizikové pozice změna hodnoty nástroje za situace, kdy by se podkladové nástroje staly okamžitě bezrizikovými, a v případě dlouhé rizikové pozice změna hodnoty nástroje za situace, kdy by došlo k selhání nástrojů bez možnosti jakékoli výtěžnosti.

* * * * *

§ 139a

(1) Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku nástrojů portfolia obchodování s korelací se stanovuje podle přílohy č. 20 písm. B. bodu I, anebo IV této vyhlášky.

(2) Portfolio obchodování s korelací je tvořeno sekuritizovanými expozicemi a úvěrovými deriváty n-tého selhání, které splňují následující kritéria:

a)	expozice nejsou resekuritizovanými expozicemi, opcemi na sekuritizované tranše ani jinými deriváty odvozenými od sekuritizovaných expozic poskytujícími jiný než proporcionální podíl na plnění ze sekuritizované tranše,

všechny referenční nástroje jsou nástroje na jedno jméno, včetně úvěrových derivátů na jedno jméno, a existuje pro ně likvidní obousměrný trh; do toho jsou zahrnuty běžně obchodované indexy založené na těchto nástrojích; obousměrným trhem se rozumí, že na něm existují v dobré víře učiněné nezávislé nabídky nákupu a prodeje tak, že cena mající přiměřený vztah k ceně posledního prodeje nebo k současným konkurenčním nabídkám nákupu a prodeje může být stanovena během jednoho dne a obchod může být za tuto cenu vypořádán v relativně krátkém čase v souladu s obchodními zvyklostmi.

(3) Součástí portfolia obchodování s korelací nemohou být expozice, jejichž referenčními nástroji jsou:

a)	pohledávky či podmíněné pohledávky v investičním portfoliu zajištěné nemovitostmi,

b)	retailové pohledávky či podmíněné retailové pohledávky v investičním portfoliu, nebo

c)	pohledávky za jednotkou pro speciální účel.

(4) Povinná osoba může do portfolia obchodování s korelací zahrnout expozici, která není sekuritizovanou expozicí ani úvěrovým derivátem n-tého selhání, avšak zajišťuje jiné expozice tohoto portfolia, za předpokladu, že pro takovou expozici nebo její podkladové nástroje existuje likvidní obousměrný trh.

* * * * *

§ 146

Kapitálový požadavek
ke specifickému akciovému riziku

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku se rovná součinu koeficientu 0,08 a hrubé akciové pozice.

* * * * *

Účinnost novel a přechodná ustanovení:
předpis účinnosti nabyl
dnem přechodná
ustanovení
Vyhláška č. 282/2008 Sb. 1. září 2008,
Vyhláška č. 380/2010 Sb. 31. prosince 2010,
část 1. ledna 2011,
část 31. prosince 2011,
Vyhláška č. 89/2011 Sb. 1. dubna 2011.

* * * * *

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Kategorie expozic a rizikové váhy při
používání standardizovaného přístupu

1. Kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám

a)	Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.
b)	Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám se přiřadí riziková váha 100 %; tím nejsou dotčena ustanovení písmena c) až g).
c)	Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 1 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů).

Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5	6
Riziková váha	0 %	20 %	50 %	100 %	100 %	150 %

Expozicím vůči Evropské centrální bance se přiřadí riziková váha 0 %.

Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám členských států v jejich domácí měně, pokud jsou v téže měně financovány, se přiřadí riziková váha 0 %. Tato riziková váha se považuje za preferenční.

Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám jiných než členských států v jejich domácí měně, pokud

1.	jsou v téže měně financovány a
2.	příslušný orgán dohledu v tomto státě vykonává srovnatelný dohled, se přiřadí riziková váha stanovená tímto orgánem dohledu. Tato riziková váha se považuje za preferenční.

Použití externích ratingů exportních úvěrových agentur

Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám lze přiřadit rizikovou váhu podle

1.	externích ratingů, které jsou rizikovými skóre představujícími klasifikaci rizika dané země (country risk classification), na kterých se shodly exportní úvěrové agentury účastnící se "Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry" v rámci OECD, nebo
2.	externích ratingů, které jsou stanoveny exportními úvěrovými agenturami a které jsou vázány na jednu s osmi minimálních exportních pojišťovací prémií (MEPP).

Riziková váha se přiřadí expozicím podle tabulky č. 2 v této příloze.

Tabulka č. 2

MEPP	0	1	2	3	4	5	6	7
Riziková \| váha	0 %	0 %	20 %	50 %	100 %	100 %	100 %	150 %

2. Kategorie expozic vůči regionálním vládám a místním orgánům

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči regionálním vládám a místním orgánům představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.

Expozicím vůči regionálním vládám a místním orgánům jiných členských států se přiřadí rizikové váhy jako expozicím vůči centrální vládě téhož státu, pokud

1.	není rozdíl mezi rizikem těchto expozic vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů těmito vládami a orgány a
2.	je právem daného státu zajištěno omezení rizika selhání těchto vlád a orgánů.

Seznam těchto regionálních vlád a místních orgánů vede příslušný orgán dohledu jiného členského státu.

Expozicím vůči regionálním vládám a místním orgánům jiných než členských států se přiřadí rizikové váhy jako expozicím vůči centrální vládě téhož státu, pokud příslušný orgán dohledu v tomto státě

1.	vykonává srovnatelný dohled a
2.	připouští pro tyto expozice rizikové váhy expozic vůči centrální vládě.

Expozicím vůči regionálním vládám, anebo místním orgánům, se kterými se nezachází podle písmena b) a c), se přiřadí rizikové váhy s využitím metody založené na externím ratingu dané regionální vlády nebo místního orgánu. Použije se zacházení podle písmena j) a k) v kategorii expozic vůči institucím, ostatní expozice. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi vůči institucím podle písmena e) až i) této kategorie se nepoužije.

S expozicemi vůči církvím a náboženským společnostem se zachází jako s expozicemi vůči regionálním vládám a místním orgánům podle písmena d), pokud

1.	jsou založeny jako právnické osoby podle veřejného práva a
2.	mají právo vybírat daně na základě příslušné právní úpravy.

S takovými expozicemi nelze zacházet jako s expozicemi vůči centrálním vládám.

Expozicím vůči regionálním vládám a místním orgánům členských států v jejich domácí měně, pokud jsou v téže měně financovány, se přiřadí riziková váha 20 %.

3. Kategorie expozic vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.

Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám se přiřadí riziková váha 100 %; tím nejsou dotčena ustanovení písmena c) až g).

Expozice vůči organizacím veřejného sektoru

Organizacemi veřejného sektoru se rozumí

1.	nepodnikatelské osoby, které jsou odpovědné centrální vládě, regionálním vládám nebo místním orgánům, nebo orgánům, které vykonávají stejné funkce jako regionální vlády a místní orgány,
2.	nepodnikatelské osoby, jejichž vlastníky jsou centrální vlády, které mají výslovné dohody o zárukách, nebo
3.	osoby zřízené na základě zvláštních právních předpisů, které podléhají veřejnému dohledu s tím, že tyto osoby nebyly zřízeny výlučně za účelem dosažení zisku.

Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru se sídlem v členských státech se přiřadí rizikové váhy jako

1.	expozicím vůči dané centrální vládě podle písmena c), e) nebo g) v kategorii expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, pokud neexistuje rozdíl mezi rizikem těchto expozic, neboť centrální vláda poskytla odpovídající záruku, nebo
2.	expozicím vůči institucím.

Zároveň musí být splněna podmínka, že příslušný orgán dohledu v jiném členském státě zacházení podle bodu 1 a 2 připouští a stanovil metodu pro expozice vůči organizacím veřejného sektoru, se kterými se zachází jako s expozicemi vůči institucím.

Česká národní banka vede seznam organizací veřejného sektoru se sídlem v České republice, s expozicemi vůči nimž se zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě.

Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru se sídlem v České republice, s nimiž se zachází podle písmena d) bodu 2 jako s expozicemi vůči institucím, se přiřadí rizikové váhy s vyžitím metody založené na externím ratingu dané organizace. Použije se zacházení pro ostatní expozice podle písmena j) a k) v kategorii expozic vůči institucím, ostatní expozice. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi vůči institucím podle písmena e) až i) této kategorie se nepoužije. Česká národní banka vede seznam organizací veřejného sektoru se sídlem v České republice, s expozicemi vůči nimž se zachází jako s expozicemi vůči institucím.

Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru se sídlem v jiném než členském státě lze přiřazovat rizikové váhy jako expozicím vůči institucím, pokud příslušný orgán dohledu v tomto státě

1.	vykonává srovnatelný dohled a
2.	připouští pro tyto expozice rizikové váhy expozic vůči institucím. Pro stanovení rizikové váhy expozic vůči institucím se použije metoda, kterou pro tyto účely určil příslušný orgán dohledu ve státě sídla dané organizace veřejného sektoru.

4. Kategorie expozic vůči mezinárodním rozvojovým bankám

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči mezinárodním rozvojovým bankám představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.

Riziková váha 0 % se přiřadí expozicím vůči těmto mezinárodním rozvojovým bankám:

1.	Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development),
2.	Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation),
3.	Meziamerická rozvojová banka (Inter-Američan Development Bank),
4.	Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank),
5.	Africká rozvojová banka (Afričan Development Bank),
6.	Rozvojová banka Rady Evropy (Council of Europe Development Bank),
7.	Severská investiční banka (Nordic Investment Bank),
8.	Karibská rozvojová banka (Caribbean Development Bank),
9.	Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development),
10.	Evropská investiční banka (European Investment Bank),
11.	Evropský investiční fond (European Investment Fund),
12.	Mnohostranná agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency),
13.	Mezinárodní finanční facilita na imunizaci (International Finance Facility for Immunisation),
14.	Islámská rozvojová banka (Islamic Development Bank).

Riziková váha 20 % se přiřadí expozicím představovaným nesplaceným upsaným kapitálem Evropského investičního fondu (European Investment Fund).

Expozicím vůči

1.	Korporaci pro meziamerické investice (Inter-American Investment Corporation),
2.	Černomořské bance pro obchod a rozvoj (Black Sea Trade and Development Bank),
3.	Středoamerické bance pro ekonomickou integraci (Centrál Američan Bank for Economic Integration), nebo
4.	ostatním mezinárodním rozvojovým bankám neuvedeným v písmenu b)

se přiřadí riziková váha jako expozicím vůči institucím s využitím metody založené na externím ratingu mezinárodní rozvojové banky. Použije se zacházení pro ostatní expozice podle písmena j) a k) v kategorii expozic vůči institucím, ostatní expozice. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi vůči institucím podle písmena e) až i) této kategorie se nepoužije.

5. Kategorie expozic vůči mezinárodním organizacím

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami a podrozvahovými položkami vůči těmto mezinárodním organizacím:

1.	Evropská unie,
2.	Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund),
3.	Banka pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements).

Expozicím vůči mezinárodním organizacím uvedeným v písmenu a) se přiřadí riziková váha 0 %.

6. Kategorie expozic vůči institucím

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči institucím, uznaným burzám, clearingovým centrům a finančním institucím podle písmene c) představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.

Expozicím vůči institucím se přiřadí rizikové váhy s využitím metody založené na externím ratingu instituce.

Finanční instituce

S expozicemi vůči finančním institucím se zachází jako s expozicemi vůči institucím podle písmena b), pokud

1.	příslušný orgán dohledu udělil těmto finančním institucím oprávnění k Činnosti a vykonává nad nimi dohled a
2.	tyto finanční instituce dodržují pravidla, která odpovídají pravidlům obezřetného podnikání úvěrových institucí.

Minimální riziková váha expozic vůči institucím bez externího ratingu

Expozicím vůči institucím bez externího ratingu nelze přidělit rizikovou váhu nižší, než je riziková váha přidělená expozicím vůči jejich centrální vládě.

Krátkodobé expozice v národní měně dlužníka

Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností do 3 měsíců včetně v domácí měně dlužníka, které jsou ve stejné měně financovány, lze přiřadit preferenční rizikovou váhu, která je o 1 stupeň vyšší než preferenční riziková váha expozic vůči centrální vládě státu sídla instituce podle písmena e) a f) v kategorii expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám. Takovým expozicím nelze přiřadit rizikovou váhu nižší než 20 %.

Ostatní krátkodobé expozice

Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností do 3 měsíců včetně, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí preferenční riziková váha podle tabulky č. 3 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny kjednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů).

Tabulka č. 3

Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5	6
Riziková váha	20 %	20 %	20 %	50 %	50 %	150 %

Expozicím vůči institucím, pro které není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, s původní splatností do 3 měsíců včetně se přiřadí preferenční riziková váha 20 %, pokud je splněna podmínka podle písmene d).

Vztah externího ratingu instituce pro krátkodobé expozice a krátkodobého externího ratingu

Pokud není k dispozici externí rating krátkodobé expozice (dále jen „krátkodobý externí rating"), avšak je k dispozici externí rating, který obdržela instituce, expozicím vůči instituci se zbytkovou splatností do 3 měsíců včetně se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 3 v této příloze.

Pokud je k dispozici krátkodobý externí rating, který vede

1.	ke stejné nebo nižší rizikové váze než je uvedeno v tabulce č. 3 v této příloze, použije se tento krátkodobý externí rating pouze pro stanovení rizikové váhy té krátkodobé expozice vůči instituci, kníž se vztahuje. Ostatním krátkodobým expozicím vůči instituci se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 3 v této příloze;
2.	k vyšší rizikové váze než je uvedeno v tabulce č. 3 v této příloze, všem krátkodobým expozicím bez ratingu vůči instituci se přiřadí tato vyšší riziková váha.

Rizikové váhy, které se expozicím přiřadí na základě krátkodobého externího ratingu zapsané ratingové agentury, jsou uvedeny v kategorii krátkodobých expozic vůči institucím a krátkodobých podnikových expozic.

Ostatní expozice

Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností nad 3 měsíce, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 4 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů).

Tabulka č. 4

Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5	6
Riziková váha	20 %	50 %	50 %	100 %	100 %	150 %

Expozicím vůči institucím, pro které není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, s původní splatností nad 3 měsíce se přiřadí riziková váha 50 %, pokud je splněna podmínka podle písmene d).

Investice do kapitálu

Expozicím vůči institucím představovaným kapitálovými investicemi se přiřadí riziková váha 100 %, ledaže jde o odčitatelné položky od kapitálu.

Minimální rezervy požadované ECB

Expozicím vůči institucím představovaných minimálními rezervami drženými u těchto institucí na základě požadavku Evropské centrální banky nebo centrální banky členského státu se přiřadí rizikové váhy jako expozicím vůči centrální bance daného členského státu, pokud rezervy

1.	jsou drženy v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství²⁵⁾ nebo v souladu s národními požadavky, které jsou ve všech základních ohledech srovnatelné s touto regulací,
2.	nebudou k dispozici pro krytí jiných závazků dané instituce a budou plně a bez prodlení vyplaceny věřiteli v případě přijetí reorganizačních opatření podle příslušného předpisu Evropských společenství^25a) nebo prohlášení konkursu na majetek instituce, u které jsou drženy.

7. Kategorie podnikových expozic

a)	Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči osobám -podnikatelům představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.
b)	Podnikovým expozicím, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 5 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů).

Tabulka č. 5

Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5	6
Riziková váha	20 %	50 %	100 %	100 %	150 %	150 %

c)	Podnikovým expozicím, pro které není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha, která je vyšší z těchto rizikových vah: 100 % nebo riziková váha expozice vůči centrální vládě státu sídla podnikatele.

8. Kategorie retailových expozic

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami, kromě pohledávek z cenných papírů, nebo podrozvahovými položkami.

Retailové expozice jsou expozice, které splňují tato kritéria:

1.	jsou vůči fyzické osobě nebo fyzickým osobám, anebo vůči malému nebo střednímu podnikateli,
2.	každá představuje jednu z velkého počtu podobně řízených expozic se shodnými charakteristikami, důsledkem čehož je významně sníženo úvěrové riziko,
3.	celková dlužná částka dlužníka nebo ekonomicky spjaté skupiny dlužníků vůči povinné osobě, osobám, které povinnou osobu ovládají, a osobám, které jsou ovládány povinnou osobou, včetně expozic po splatnosti, avšak s výjimkou expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, nepřevyšuje podle informací povinné osoby částku odpovídající 1 000 000 EUR. Povinná osoba činí odpovídající kroky k získání takových informací;
4.	nejsou představovány cennými papíry.

Pro účely limitu podle písmena b) bod 3 lze v případě leasingu zahrnout hodnotu retailové expozice ve výši odpovídající současné hodnotě minimálních leasingových splátek.

Retailovým expozicím podle písmena b) se přiřadí riziková váha 75 %.

9. Kategorie expozic zajištěných nemovitostmi

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami zajištěných nemovitostmi.

A. Expozice zajištěné obytnými nemovitostmi na území členského státu

Ustanovení k těmto expozicím stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami zajištěných zástavními právy k obytným nemovitostem na území členského státu.

Riziková váha 35 % se přiřadí

1.	expozicím nebo jakékoli části expozic plně zajištěným obytnými nemovitostmi, které jsou nebo budou obývány nebo pronajímány k bydlení jejich vlastníkem a jsou vlastněny přímo nebo prostřednictvím vlastníkem založené společnosti, pokud se jedná o nemovitosti soukromých investičních společností, (beneficial owner),
2.	expozicím plně zajištěným podíly ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu (Finnish residential housing companies), které působí v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu budov z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, pokud obytné nemovitosti jsou nebo budou vlastníkem obývány nebo pronajímány k bydlení, nebo
3.	expozicím z leasingu obytných nemovitostí plně pokrytým hodnotou těchto nemovitostí, pokud je povinná osoba pronajímatelem a nájemce má možnost věc odkoupit.

Rizikovou váhu podle písmena b) je možné přiřadit dané pohledávce, pokud jsou splněny tyto podmínky:

1.	hodnota nemovitosti není významně závislá na úvěrové kvalitě dlužníka. Tento požadavek nevylučuje situaci, kdy pouze makroekonomické faktory ovlivní hodnotu nemovitosti i plnění dlužníka;
2.	riziko dlužníka není významně závislé na provozování dané nemovitosti nebo projektu, ale spíše závisí na schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů. To znamená, že splacení expozice není významně závislé na peněžních tocích plynoucích z nemovitosti poskytnuté jako zajištění;
3.	jde o zajištění splňující podmínky podle § 102 až 107 a příloh č. 15 a 16 této vyhlášky,
4.	hodnota nemovitosti významně převyšuje hodnotu expozice. Podmínka podle bodu 2 nemusí být splněna u expozic zajištěných obytnými nemovitostmi na území jiného členského státu, nevyžaduje-li její splnění příslušný orgán dohledu tohoto členského státu.

Riziková váha 100 % se přiřadí expozicím podle písmena b) bod 1 a 3 v případě expozic zajištěných obytnými nemovitostmi na území jiných než členských států a takových nemovitostí na území členského státu, které nesplňují stanovené podmínky.

B. Expozice zajištěné nebytovými nemovitostmi na území jiného členského státu

Ustanovení k těmto expozicím stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami zajištěných zástavními právy k nebytovým nemovitostem na území jiného členského státu.

Riziková váha 50 % se přiřadí

1.	expozicím nebo jakékoli části expozic plně zajištěným nebytovými nemovitostmi na území jiného členského státu,
2.	expozicím plně zajištěným podíly ve finských společnostech zajišťujících nebytovou výstavbu (Finnish housing companies), které působí v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu budov z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, nebo
3.	expozicím z leasingu nebytových nemovitostí umístěných v jiném členském státě plně pokrytým hodnotou těchto nemovitostí, pokud je povinná osoba pronajímatelem a nájemce má možnost věc odkoupit.

Riziková váha 100 % se přiřadí expozicím zajištěným nebytovými nemovitostmi na území jiného než členského státu nebo členského státu, pokud příslušný orgán dohledu nepovažuje nebytové nemovitosti na svém území za uznatelné zajištění.

C. Expozice zajištěné nebytovými nemovitostmi na území České republiky

Riziková váha 100 % se přiřadí expozicím zajištěným nebytovými nemovitostmi na území České republiky.

10. Kategorie expozic po splatnosti

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic představovaných pohledávkami, v jejichž případě je alespoň jedna splátka jistiny nebo příslušenství po splatnosti více než 90 dnů. K této podmínce povinná osoba nemusí přihlížet, pokud částka po splatnosti není významná, s tím, že práh významnosti stanoví povinná osoba s ohledem na to, jakou částku nevymáhá při odpisu pohledávky.

Expozicím po splatnosti podle písmena a) se přiřadí riziková váha 100 %, jde-li o expozice po splatnosti zajištěné

1.	obytnými nemovitostmi na území členského státu, nebo
2.	uznanými nebytovými nemovitostmi na území jiného členského státu.

Nezajištěným částem expozic po splatnosti podle písmena a) se přiřadí riziková váha

1.	100 %, jde-li o ostatní expozice po splatnosti, u nichž úpravy ocenění představují alespoň 20 % nezajištěné části expozice bez snížení o úpravy ocenění, nebo
2.	150 %, jde-li o ostatní expozice po splatnosti, u nichž úpravy ocenění představují méně než 20 % nezajištěné části expozice bez snížení o úpravy ocenění.

Pro stanovení nezajištěné části expozice lze zohledňovat zajištění, které je v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 99 až 104 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky.

11. Kategorie regulatorně vysoce rizikových expozic

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu expozic představujících

1.	investice do osob s rizikovým kapitálem (venture capital firms), nebo
2.	soukromé kapitálové investice (private equtiy investments).

Regulatorně vysoce rizikovým expozicím podle písmene a) se přiřadí riziková váha 150%.

12. Kategorie expozic v krytých dluhopisech

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu pohledávek vyplývajících z krytých dluhopisů podle písmena b).

Za kryté dluhopisy²⁶⁾ se pro účely této vyhlášky považují dluhopisy, pokud jsou pro jejich krytí použily

expozice vůči centrálním vládám, centrálním bankám, organizacím veřejného sektoru, regionálním vládám a místním orgánům členských států nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob,

expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám jiných než členských států, mezinárodním rozvojovým bankám nebo mezinárodním organizacím nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality,

expozice vůči organizacím veřejného sektoru, regionálním vládám a místním orgánům jiných než členských států nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jsou tyto expozice rizikově váženy podle standardizovaného přístupu jako expozice vůči institucím nebo centrálním vládám a centrálním bankám a pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality,

expozice podle bodu 1 až 3, pokud jejich externí rating přísluší alespoň k druhému stupni úvěrové kvality podle standardizovaného přístupu a objem expozice v takových krytých dluhopisech nepřesahuje 20 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty,

expozice vůči institucím, pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality a celkový objem expozice v takových krytých dluhopisech nepřesahuje 15 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty. Expozice vzniklé z obhospodařování nebo převodu plateb od dlužníka z úvěrů zajištěných nemovitostmi na držitele krytých dluhopisů nebo vzniklé z likvidace se do limitu 15 % nezahrnují. Expozice vůči institucím v členském státě, u nichž splatnost nepřesahuje 100 dnů, nemusí splňovat podmínku zařazení externího ratingu instituce k prvnímu stupni úvěrové kvality, avšak jejich externí rating musí příslušet alespoň k druhému stupni úvěrové kvality;

úvěry zajištěné

6.1

obytnými nemovitostmi,

6.2

podíly ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu (Finnish residential housing companies) do výše hodnoty, která je nižší z hodnot: hodnota pohledávky nebo hodnota části pohledávky ze zajištěných úvěrů s přednostním zástavním právem k nemovitosti (principál amount of the liens that are combined with any prior liens), a 80 % hodnoty zastavených nemovitostí (the valné ofthe pledged properties), nebo

6.3

podíly s přednostním vypořádáním (senior units) vydanými francouzskými fondy Fonds Communs de Créances nebo obdobnými osobami, které provádějí sekuritizaci podle práva členského státu upravujícího sekuritizace úvěrů na obytné nemovitosti. V případě využití takových podílů jako zajištění dohled za účelem ochrany vlastníků dluhopisů podle příslušného předpisu Evropské unie²⁶⁾ zajistí, že podkladová aktiva takových podílů v každém okamžiku jejich zohlednění jako krytí budou tvořena alespoň z 90 % úvěry zajištěnými obytnými nemovitostmi s přednostním zástavním právem, do výše hodnoty, která je nejnižší z hodnot:

a)	hodnota podílů (the principal amounts due under the units),
b)	hodnota zajištěného nároku z úvěrů (the principal amounts of the liens) a
c)	80 % hodnoty zastavených nemovitostí (the value of the pledged properties).

Dále expozice ve formě těchto podílů mají externí rating, který přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality, s tím, že celkový objem těchto podílů nepřesahuje 10 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty. Expozice vzniklé z obhospodařování nebo převodu plateb od dlužníků z úvěrů na obytné nemovitosti zajišťujících tyto podíly nebo výtěžků z vymáhání těchto úvěrů nebo z dluhových cenných papírů se do limitu 90 % nezapočítávají.

úvěry zajištěné

7.1

nebytovými nemovitostmi,

7.2

podíly ve finských společnostech zajišťujících nebytovou výstavbu (Finnish housing companies) do výše hodnoty, která je nižší z hodnot: hodnota pohledávky nebo hodnota části pohledávky ze zajištěných úvěrů s přednostním zástavním právem k nemovitosti (principál amount of the liens that are combined with any prior liens), a 60 % hodnoty zastavených nemovitostí (the value of the pledged properties), nebo

7.3

podíly s přednostním vypořádáním (senior units) vydanými francouzskými fondy Fonds Communs de Créances nebo obdobnými osobami, které provádějí sekuritizaci podle práva členského státu upravujícího sekuritizace úvěrů na nebytové nemovitosti. V případě využití takových podílů jako zajištění dohled za účelem ochrany vlastníků dluhopisů podle příslušného předpisu Evropské unie²⁶⁾ zajistí, že podkladová aktiva takových podílů v každém okamžiku jejich zohlednění jako krytí budou tvořena alespoň z 90 % úvěry zajištěnými nebytovými nemovitostmi s přednostním zástavním právem, do výše hodnoty, která je nejnižší z hodnot:

a)	hodnota podílů (the principal amounts due under the units),
b)	hodnota zajištěného nároku z úvěrů (the principal amounts of the liens) a
c)	60 % hodnoty zastavených nemovitostí (the value of the pledged properties).

Dále expozice ve formě těchto podílů mají externí rating, který přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality, s tím, že celkový objem těchto podílů nepřesahuje 10 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty. Expozice vzniklé z obhospodařování nebo převodu plateb od dlužníků z úvěrů na nebytové nemovitosti zajišťující tyto podíly nebo výtěžků z vymáhání těchto úvěrů nebo z dluhových cenných papírů se do limitu 90 % nezapočítávají.

Pro tyto účely lze využít i úvěry zajištěné nebytovými nemovitostmi s poměrem úvěru k hodnotě nemovitosti (Loan to Válue ratio) vyšším než 60 %, nepřesahujícím však 70 %, pokud hodnota celkových aktiv krytí, tj. jistina včetně příslušenství, převyšuje alespoň o 10 % celkový objem jmenovité hodnoty nesplacených krytých dluhopisů v oběhu. Nároky držitelů dluhopisů zároveň splňují požadavky na právní jistotu v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 písm. A. bod T.2 písm. e) této vyhlášky a jsou přednostní vůči ostatním nárokům na zajištění; nebo

úvěry zajištěné loděmi, pokud ze zástavního práva vyplývá přednostní právo na uspokojení alespoň ve výši 60 % hodnoty zastavené lodě.

Krytí pro tyto účely zahrnuje také případy, kdy aktiva uvedená v bodech 1 až 8 jsou podle platných právních předpisů určena pouze k ochraně držitelů těchto cenných papírů před ztrátami.

V případě krytých dluhopisů, li nichž jsou pro krytí použity úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitostem, je nutné splňovat požadavky na techniky snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky.

Expozicím v krytých dluhopisech se přiřadí riziková váha na základě rizikové váhy přiřazené přednostním (senior) nezajištěným expozicím vůči úvěrové instituci, která tyto dluhopisy vydala, podle tabulky č. 6 v této příloze.

Tabulka č. 6

Riziková váha expozice vůči úvěrové instituci	20 %	50 %	100 %	150 %
Riziková váha expozice v krytých dluhopisech	10 %	20 %	50 %	100 %

13. Kategorie sekuritizovaných expozic

Ustanovení, která stanoví rizikovou váhu expozic ze sekurilizace, a to expozic původce, investora a poskytovatele úvěrového posílení, jsou uvedena v § 108 až 115 a příloze č. 17 této vyhlášky.

14. Kategorie expozic vůči institucím s krátkodobým ratingem a podnikových expozic s krátkodobým ratingem

a)	Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči institucím a podnikových expozic, pro které je k dispozici krátkodobý rating zapsané ratingové agentury.
b)	Expozicím podle písmena a) se riziková váha přiřadí podle tabulky č. 7 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů).

Tabulka č. 7

Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5	6
Riziková váha	20 %	50 %	100 %	150 %	150 %	150 %

15. Kategorie expozic vůči fondům kolektivního investování

a)	Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu expozic vůči fondům kolektivního investování, zejména představovaných podílovými listy podílových fondů nebo akciemi investičních fondů.
b)	Expozicím vůči fondům kolektivního investování, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 8 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů).

Tabulka č. 8

Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5	6
Riziková váha	20 %	50 %	100 %	100 %	150 %	150 %

Expozicím vůči ostatním fondům kolektivního investování, pro které není externí rating k dispozici, se přiřadí riziková váha 100 %.

Expozicím vůči fondům kolektivního investování lze přiřadit průměrnou rizikovou váhu stanovenou v závislosti na aktivech tvořících majetek (dále v této příloze jen "podkladové expozice") tohoto fondu, pokud

1.	fond kolektivního investování je řízen osobou, nad níž je vykonáván dohled v členském státě, nebo jde o jiný fond, který je uznán Českou národní bankou. Česká národní banka může uznat fond kolektivního investování, pokud je řízen osobou, nad níž příslušný orgán dohledu v jiném než členském státě vykonává srovnatelný dohled a je zajištěna dostatečná spolupráce mezi příslušnými orgány dohledu. Česká národní banka může uznat takový fond, aniž by provedla vlastní hodnocení splnění těchto kritérií, pokud jiný orgán dohledu z členského státu provedl toto hodnocení a fond kolektivního investování uznal. Česká národní banka vede a uveřejňuje seznam uznaných fondů kolektivního investování z jiných než členských států.
2.	prospekt takového fondu nebo obdobný dokument obsahuje informace o kategorii expozic, do kterých je fond kolektivního investování oprávněn investovat, relativních limitech investování včetně metodologie jejich výpočtu, pokud jsou používány investiční limity a
3.	jsou uveřejňovány informace o činnosti takového fondu alespoň jednou ročně, a to způsobem, který umožňuje vyhodnotit finanční situaci fondu, zejména aktiva, závazky a výsledek hospodaření za účetní období.

Při stanovení průměrné rizikové váhy podle písmena d) expozic fondu kolektivního investování v závislosti na podkladových expozicích tohoto fondu se postupuje takto.
Pokud povinná osoba všechny podkladové expozice fondu kolektivního investování

zná, stanovuje průměrnou rizikovou váhu z rizikových vah pro jednotlivé kategorie expozic, do nichž by byly podkladové expozice zařazeny podle této přílohy,

nezná, stanovuje průměrnou rizikovou váhu z rizikových vah pro jednotlivé kategorie expozic, do nichž by byly podkladové expozice zařazeny podle této přílohy za předpokladu, že fond kolektivního investování využívá nejdříve v maximálně možném rozsahu investiční limity pro investování do expozic s nejvyšším kapitálovým požadavkem a následně investuje v sestupném pořadí podle výše kapitálového požadavku do dalších expozic, až je celkový investiční limit naplněn.

Povinná osoba může využít průměrnou rizikovou váhu, která jí byla oznámena třetí osobou, která ji stanovila v souladu s bodem 1 a 2. Správnost výpočtu této rizikové váhy a její oznamování třetí osobou musí být zajištěny odpovídajícím způsobem.

Postupy podle písmena b) a c) nebo d) a e) se používají v čase na základě jednotného přístupu.

Expozicím vůči fondům kolektivního investování spojeným se zvlášť vysokým stupněm rizika se přiřadí riziková váha 150 %. Česká národní banka vede a uveřejňuje seznam těchto fondů.

16. Ostatní expozice

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu

1.	expozic představujících zajištění úvěrovým derivátem poskytnutým pro koš expozic s podmínkou, že důvodem k plnění ze zajištění je n-té selhání kterékoli z expozic a že tato úvěrová událost ukončuje smlouvu (dále v této příloze jen "zajištění pro koš expozic"),
2.	ostatních aktiv, která nemají povahu dluhového nástroje, zejména hmotného majetku, věcí najatých v rámci finančního leasingu, zásob, pohledávek z odložené daně, pohledávek vůči zaměstnancům z pracovně právních vztahů,
3.	věcí poskytnutých v rámci leasingu ve výši odpovídající jejich nezaručené zbytkové hodnotě (unguaranteed residual value), nebo
4.	expozic vůči institucím specializovaným na mezibankovní trh a trh s dluhopisy emitovanými veřejnými institucemi v členském státě, ve kterém mají sídlo.

Riziková váha 0 % se přiřadí ostatním expozicím představovaným

1.	pokladní hodnotou (cash in hand and equivalent cash items), nebo
2.	měnovým zlatem uloženým ve vlastních trezorech nebo trezorech u třetí osoby.

Riziková váha 10 % se přiřadí expozicím vůči institucím členského státu specializovaným na mezibankovní trh a trh s dluhopisy emitovanými veřejnými institucemi v členském státě, pokud

1.	podléhají dohledu příslušných orgánů,
2.	jejich aktiva jsou plně zajištěna položkami, kterým je přidělena riziková váha 0 % nebo 20 % a které byly příslušným orgánem dohledu uznány jako dostatečné zajištění.

Riziková váha 20 % se přiřadí ostatním expozicím představovaným finančními nástroji v procesu inkasa.

Pokud bylo poskytnuto zajištění úvěrového rizika pro koš expozic za podmínky, že n-té selhání expozice povede k použití zajištění a ukončení smlouvy a externí rating zapsané ratingové agentury pro tento produkt

je k dispozici, riziková váha se přiřadí na základě tohoto externího ratingu podle § 108 až 115 a přílohy č. 17 této vyhlášky,

není k dispozici, postupuje se takto:

2.1	z koše expozic se vyloučí n-1 expozic s nejlepšími rizikovými vahami. V případě úvěrového derivátu prvního selhání (first-to-default credit derivative) se žádná expozice nevylučuje, neboť n-1 se rovná nule,
2.2	rizikové váhy zbylých expozic v koši se sečtou nejvýše do 1250 %, a vynásobí se jmenovitou hodnotou zajištění poskytnutého na základě úvěrového derivátu, čímž se stanoví hodnota rizikově vážené expozice.

Riziková váha 100 % se přiřadí ostatním expozicím představovaným

1.	věcmi,
2.	náklady a příjmy příštích období, ledaže jsou součástí expozic zařazených do ostatních kategorií, nebo
3.	podíly, zejména akciemi, ledaže jde o odčitatelné položky od kapitálu, u kterých se hodnota rizikově vážené expozice nestanovuje, nebo expozice zařazené do kategorie regulatorně vysoce rizikových expozic.

Hodnota expozice představované věcmi poskytnutými v rámci leasingu je rovna výši diskontovaných minimálních leasingových plateb. Minimální leasingové platby jsou platby v době leasingu, k nimž je nebo může být nájemce zavázán, a opce na koupi najaté věci, jejíž uplatnění lze rozumně očekávat. Do minimálních leasingových plateb se zahrnuje také zaručená zbytková hodnota (guaranteed residual value) vyhovující podmínkám uznatelnosti stanoveným v příloze č. 15 této vyhlášky pro osobní zajištění a uznatelné poskytovatele osobního zajištění. Tyto expozice z leasingu se zařadí do příslušné kategorie expozic podle § 84.

Jde-li o věci poskytnuté v rámci leasingu ve výši odpovídající jejich nezaručené zbytkové hodnotě, hodnota rizikově vážené expozice se stanovuje podle vztahu:

	1
Rizikově vážená expozice =	----------	. 100 % . E,
	t

kde

t	označuje zbývající počet celých let, na něž je leasing sjednán, minimálně však 1 rok,
E	označuje hodnotu expozice (tj. zbytkovou hodnotu pronajaté věci).

____________________

²⁵⁾	Například nařízení Evropské centrální banky (ES) Č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9).
^{^25a)}	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
²⁶⁾	Článek 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění). § 28 odst. 2 písm. c) zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů.

* * * * *

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Výpočet hodnoty rizikově vážené
sekuritizované expozice při používání
standardizovaného přístupu

I. Vymezení pojmů

Pro účely této přílohy se rozumí

a)	likviditní facilitou sekuritizovaná expozice vyplývající ze smluvního ujednání o poskytnutí hotovosti na překlenutí nesouladů v peněžních tocích vůči investorům,
b)	nadměrným rozpětím (excess spread) poplatky za správu a obhospodařování a ostatní poplatky a příjmy, které souvisejí se sekuritizovanými expozicemi, očištěné o náklady a výdaje,
c)	programem krátkodobých cenných papírů zajištěných aktivy sekuritizační program, ve kterém vydané cenné papíry jsou převážně cenné papíry s původní splatností nejvýše 1 rok,

II. Postup výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice při používání standardizovaného přístupu

Povinná osoba při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované nebo resekuritizované expozice při používání standardizovaného přístupu postupuje takto:

1. Hodnota sekuritizované expozice se násobí rizikovou váhou podle tabulky č. 1

Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4 (pouze pro externí rating jiný než krátkodobý)	všechny ostatní stupně úvěrové kvality
Riziková váha pro sekuritizované expozice, které nejsou resekuritizací	20 %	500 %	100 %	350 %	1250 %
Riziková váha pro resekuritizované expozice	40 %	100 %	225 %	650 %	1250 %

Tabulka č. 2

Pozice s krátkodobým externím ratingem
Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	všechny ostatní externí ratingy
Riziková váha	20 %	50 %	100 %	1250 %

2. Sekuritizovaným pozicím bez externího ratingu se přiřazuje riziková váha 1250 %, ledaže jde o pozice podle bodů 4 až 8.

Původce a sponzor

3. Souhrn hodnot rizikově vážených sekuritizovaných expozic vyplývajících ze sekuritizovaných pozic původce nebo sponzora je limitován hodnotami rizikově vážených expozic, které by původce nebo sponzor stanovil, pokud by nedošlo k sekuritizaci.

Pozice bez externího ratingu

4. Pokud povinná osoba vždy zná složení portfolia podkladových expozic, stanovuje u pozic bez externího ratingu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic tak, že jednotlivé sekuritizované expozice vynásobí rizikovou vahou a koeficientem koncentrace s tím, že

a)	riziková váha se rovná váženému průměru rizikových vah portfolia podkladových expozic stanovených podle standardizovaného přístupu, pokud by tyto expozice nebyly sekuritizovány,
b)	koeficient koncentrace se rovná podílu, v jehož čitateli je součet jmenovitých hodnot všech tranší a ve jmenovateli součet jmenovitých hodnot transe, ve které povinná osoba drží pozici, a všech tranší, které jsou jí postavené na roven (pari passu) nebo podřízené (junior).
c)	Součin rizikové váhy a koeficientu koncentrace nesmí být vyšší než 1250 % a nižší než riziková váha nejbližší seniorní pozice s externím ratingem.

Program krátkodobých cenných papírů zajištěných aktivy

5. Jde-li o program krátkodobých cenných papírů zajištěných aktivy (dále jen „ABCP program"), povinná osoba přiřazuje pozici vyšší z těchto rizikových vah: 100 % nebo nejvyšší rizikovou váhu, která by byla přiřazena jakékoli podkladové expozici v sekuritizované pozici, a to pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	sekuritizovaná pozice je ekonomicky v druhé ztrátě (second loss) nebo v lepší pozici v dané sekuritizaci a první ztráta (first loss) pozice poskytuje dostatečné úvěrové posílení,
b)	riziko spojené s touto pozicí odpovídá investičnímu stupni externího ratingu,
c)	povinná osoba, která drží tuto pozici, nedrží nebo neposkytuje zároveň v dané sekuritizaci pozici první ztráty.

Likviditní facility bez externího ratingu

6. Jde-li o likviditní facility bez externího ratingu, které splňují podmínky pro přípustné likviditní facility, hodnota expozice se stanovuje vynásobením jmenovité hodnoty likviditní facility konverzním faktorem. Povinná osoba přiřazuje takto upravené hodnotě nejvyšší rizikovou váhu, která přísluší jakékoliv podkladové expozici pokryté danou facilitou. Podmínky pro přípustné likviditní facility jsou tyto:

ve smluvní dokumentaci jsou jednoznačně stanoveny a omezeny podmínky, za nichž je možné danou facilitu čerpat,

facilita nesmí být čerpána jako úvěrová podpora na pokrytí ztrát, které jsou v době čerpání již známy, zejména poskytnutí likvidity na expozice, které jsou v době čerpání této likvidity již v selhání, nebo na nákup aktiv za cenu vyšší než je tržní hodnota,

facilita nesmí být využívána jako trvalý nebo pravidelný zdroj financování dané sekuritizace,

splátky dané facility nesmí být podřízeny pohledávkám investorů, ledaže jde o pohledávky vyplývající z úrokových a měnových derivátů, a jsou placeny řádně a včas,

likviditní facilita nesmí být čerpána poté, co jsou vyčerpána všechna přípustná úvěrová posílení,

smluvní dokumentace obsahuje ujednání, které

1.	automaticky snižuje velikost možného čerpání facility o hodnotu expozic v selhání,
2.	ukončí danou facilitu, pokud portfolio podkladových expozic je složeno z expozic s externím ratingem a průměrná kvalita podkladových expozic klesne pod investiční stupeň.

7. Pro účely postupu podle bodu 6 se použije konverzní faktor 50 %.

8. Zálohové facilitě (cash advance facilities) se přiřazuje konverzní faktor 0 %, pokud

a)	jsou splněny podmínky pro přípustné likviditní facility,
b)	povinná osoba má právo bez předchozího oznámení tuto facilitu vypovědět a
c)	splácení takové facility je seniorní všem ostatním pohledávkám vyplývajícím ze sekuritizovaných expozic.

Revolvingové expozice s možností předčasného splacení

9. Při sekuritizaci revolvinogových expozic s možností předčasného splacení původce stanovuje hodnotu rizikově vážené expozice jak ze svého podílu (originators" interest), tak i z podílu investora (investors’ interest).

10. Pokud sekuritizační schéma obsahuje i jiné než revolvingové expozice, dále uvedený postup se používá pouze na tu část sekuritizace, která se týká portfolia podkladových revolvingových expozic.

11. Pomyslná hodnota podkladových expozic prodaných do sekuritizace je rozdělena na dvě části, a to v takovém poměru, v jakém jsou rozděleny peněžní toky generované jistinou, úroky a dalšími platbami vyplývajícími z podkladových expozic mezi původce a investory. Za podíl původce se považuje hodnota expozice připadající na tu pomyslnou část podkladových expozic, která je určena poměrem mezi peněžními toky, které nejsou určeny pro držitele sekuritizovaných pozic, a celkovými peněžními toky. Aby mohl být podíl původce jako takový uznán, nesmí být podřízen podílu investora. Za podíl investora se považuje hodnota expozice připadající na zbylou pomyslnou část podkladových expozic.

12. Podíl původce se nepovažuje za sekuritizovanou pozici a pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic se s ním zachází jakoby nebyl sekuritizován.

13. Typy sekuritizace, které se nepovažují za sekuritizaci revolvingových expozic s možností předčasného splacení a tudíž původce u nich nepočítá dodatečnou hodnotu rizikově vážených sekuritizovaných expozic, jsou tyto:

a)	sekuritizace revolvingových expozic, při níž investor zůstává plně vystaven všem budoucím čerpáním a nemá právo vrátit původci podkladové facility ani v případě jejich předčasného splacení, nebo
b)	sekuritizace, u níž je předčasné splacení umožněno výhradně při událostech, které nejsou spojeny se splácením podkladových expozic nebo se zhoršením kvality původce, například při významné změně daňových zákonů nebo regulace.

14. Celková hodnota rizikově vážených sekuritizovaných revolvingových expozic s možností předčasného splacení je limitována vyšší z hodnot:

a)	hodnotou rizikově vážených sekuritizovaných expozic zadržených původcem, nebo
b)	hodnotou rizikově vážených expozic, která by byla stanovena, pokud by nedošlo k sekuritizaci.

15. Čistý zisk z kapitalizace budoucích příjmů ze sekuritizace, o který se snižuje původní kapitál (složka tier 1), není zahrnován do maximální hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných revolvingových expozic podle předchozího bodu.

16. Při výpočtu rizikově vážených revolvingových expozic s možností předčasného splacení původce vynásobí svůj podíl příslušným konverzním faktorem podle tabulky č. 3 v této příloze a rizikovou váhou, která se rovná váženému průměru rizikových vah podkladových expozic, pokud by nebyly sekuritizované.

17. Možnost předčasného splacení se považuje za kontrolovanou, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	původce má vhodný plán k udržení dostatečného kapitálu a dostatečné likvidity pro případ, že nastane předčasné splacení,
b)	veškeré platby, zisky nebo ztráty a výtěžky vyplývající z podkladových expozic, které jsou stanoveny k jednomu nebo více termínům během každého měsíce, jsou v průběhu transakce rozdělovány mezi původce a investory poměrně (pro rata) k jejich podílu,
c)	amortizační perioda (amortisation period) je nastavena tak, aby na začátku předčasné amortizační periody bylo alespoň 90 % všech podkladových expozic, které představují jak podíl investora, tak podíl původce, splaceno nebo v selhání,
d)	rychlost splácení není větší než jaká by byla dosažena lineární amortizací v periodě podle písmene c).

18. Při sekuritizaci s možností předčasného splacení, kdy

a)	jsou sekuritizovány retailové expozice,
b)	tyto expozice jsou nezávazné a bezpodmínečně odvolatelné bez předchozího oznámení a
c)	předčasné splácení je spuštěno tím, že nadměrné rozpětí poklesne pod stanovenou úroveň,
původce porovnává velikost tříměsíčního průměrného nadměrného rozpětí s hodnotou, při které by mělo být nadměrné rozpětí v dané sekuritizaci zachyceno (trapping level of excess spread).

19. Pokud není pro danou sekuritizaci stanovena hodnota, při které by mělo být nadměrné rozpětí zachyceno, rovná se 4,5 % nad úroveň, při které je spuštěno předčasné splácení.

20. Při sekuritizaci s možností předčasného splacení, kdy

a)	jsou sekuritizovány retailové expozice,
b)	tyto expozice jsou nezávazné a bezpodmínečně odvolatelné bez předchozího oznámení a
c)	předčasné splácení je spuštěno kvantitativním ukazatelem, který ale není tříměsíční průměrné nadměrné rozpětí,
Česká národní banka může povinné osobě umožnit obdobný postup jako pro sekuritizaci expozic podle bodů 18 a 19. Pokud Česká národní banka má v úmyslu toto umožnit, informuje o tom všechny příslušné orgány dohledu členských států a jejich názory zohlední. Výsledek takovýchto konzultací a přijaté závěry Česká národní banka uveřejní.

Tabulka č. 3

Sekuritizace	s kontrolovanou možností předčasného splacení	s nekontrolovanou možností předčasného splacení
	konverzní faktor	konverzní faktor
revolvingových expozic podle bodu 18
3měsíční průměrné excess spread
se rovná neboje vyšší 133,33 % trapping level of excess spread	0 %	0 %
je menší než 133,33% a vyšší nebo se rovná 100% trapping level of excess spread	1 %	5 %
je menší než 100 % a vyšší nebo se rovná 75 % trapping level of excess spread	2 %	15 %
je menší než 75 % a vyšší nebo se rovná 50 % trapping level of excess spread	10 %	50 %
je menší než 50 % a vyšší nebo se rovná 25 % trapping level of excess spread	20 %	100 %
je menší než 25% trapping level of excess spread	40 %	100 %
ostatních revolvingových expozic	90 %	100 %

Techniky snižování úvěrového rizika

21. Pokud je majetkové zajištění nebo osobní zajištění poskytnuto přímo pro danou sekuritizovanou pozici, lze toto zajištění zohlednit při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky.

Snížení hodnoty rizikově vážené expozice

22. Povinná osoba může hodnotu sekuritizované expozice, které se přiřazuje riziková váha 1250 %, odečíst od kapitálu, namísto přiřazení této rizikové váhy a výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice. V hodnotě expozice lze zohlednit uznatelné majetkové zajištění.

23. Pokud povinná osoba využije alternativní postup podle bodu 22, sníží odpovídajícím způsobem limit stanovený v bodu 3.

* * * * *

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Výpočet hodnoty rizikově vážené
sekuritizované expozice při
používání přístupu IRB

Povinná osoba při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice při používání přístupu TRB postupuje takto:

1. Pro pozice s externím ratingem nebo pro pozice, kterým je možné přiřadit odvozený rating, povinná osoba použije metodu externího ratingu.

2. Pro pozice bez externího ratingu povinná osoba použije metodu regulatorního vzorce, ledaže je oprávněna používat pro pozice z ABCP programu metodu interního hodnocení.

3. Pokud povinná osoba není původcem nebo sponzorem, může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu používat metodu regulatorního vzorce.

4. Sekuritizovaným expozicím bez externího ratingu, kterým nelze přiřadit odvozený rating, se přiřazuje riziková váha 1250 %, pokud

a)	původce nebo sponzor není schopen spočítat hodnotu K_irb a není oprávněn používat pro pozice z ABCP programu metodu interního hodnocení, nebo
b)	povinná osoba, která není ani původcem ani sponzorem, nemůže používat metodu regulatorního vzorce ani metodu interního hodnocení;

Hodnota K_irb je rovna podílu, kde

čitatel je roven součtu

1.	8 % součtu hodnot rizikově vážených sekuritizovaných expozic stanovených podle přístupu IRB tak, jakoby tyto expozice nebyly sekuritizovány a
2.	součtu hodnot očekávaných úvěrových ztrát spojených s těmito expozicemi,

jmenovatel je roven součtu hodnot sekuritizovaných expozic.

Hodnota K_irb je vyjádřena v desetinné formě, například K_irb rovnající se 15 % portfolia se vyjádří jako K_irb rovnající se 0,15.

Používání odvozeného ratingu

5. Povinná osoba může přiřadit pozici bez externího ratingu odvozený rating, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	odvozený rating se rovná externímu ratingu referenční pozice, za kterou se považuje nejbližší externě ohodnocená pozice, která je ve všech ohledech podřízena příslušné pozici bez externího ratingu,
b)	splatnost referenční pozice je stejná nebo delší než je splatnost příslušné pozice bez externího ratingu,
c)	odvozený rating je průběžně aktualizován v závislosti na změnách v externím ratingu referenční pozice.

Metoda interního hodnocení pro pozice v ABCP programech

6. Povinná osoba může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu používat pro pozice bez externího ratingu v ABCP programu metodu interního hodnocení, pokud

pozice v krátkodobém cenném papíru vydaném v rámci ABCP programu mají externí rating,

povinná osoba doložila oprávněnému orgánu dohledu, že její interní hodnocení úvěrové kvality pozice zohledňuje veřejně dostupnou hodnotící metodologii alespoň jedné zapsané ratingové agentury pro externí rating příslušného typu sekuritizace,

mezi zapsanými ratingovými agenturami, jejichž metodologie je předmětem požadavku vymezeného v písmenu b), jsou také zapsané ratingové agentury, které krátkodobému cennému papíru vydanému v rámci programu ABCP stanovily externí rating. Kvantitativní prvky, zejména stresové faktory, které byly povinnou osobou použity při přiřazení úvěrové kvality pozici, musí být konzervativní alespoň ve stejné míře, jako je tomu v případě odpovídající hodnotící metodologie příslušné zapsané ratingové agentury;

povinná osoba zohledňuje při vyvíjení své metodologie interního hodnocení odpovídající veřejně dostupné (publikované) hodnotící metodologie zapsaných ratingových agentur, které stanovují externí rating krátkodobých cenných papírů v ABCP programech. Tato skutečnost musí být zdokumentována a pravidelně aktualizována;

metodologie pro interní hodnocení obsahuje ratingové stupně, které jsou v souladu s úvěrovým hodnocením zapsané ratingové agentury. Tento soulad musí být zdokumentován;

povinná osoba používá metodologii interního hodnocení při řízení rizik, v rozhodovacích procesech, v informačních systémech, v procesech rozložení vnitřně stanoveného kapitálu,

útvar vnitřního auditu, auditor, zapsaná ratingová agentura, nebo útvar řízení rizik pravidelně přezkoumávají proces interního hodnocení a kvalitu interních ratingů. Pokud toto přezkoumávání provádí útvar vnitřního auditu nebo útvar řízení rizik, musí být nezávislý na útvarech, které vytvářejí ABCP program nebo jsou odpovědné za kontakt s klientem;

povinná osoba sleduje a vyhodnocuje výsledky interních hodnocení v průběhu času. Pokud se reálné výsledky expozic běžně odchylují od hodnot, které jsou očekávány na základě výstupů interního hodnocení, povinná osoba upraví svoji metodologii pro interní hodnocení;

ABCP program obsahuje úvěrové a investiční postupy (underwriting standards). Při rozhodování o koupi aktiv administrátor posuzuje typ nakupovaných aktiv, typ a hodnotu expozic vznikajících z poskytování likviditních facilit a úvěrových posílení, rozložení ztrát, právní a ekonomické oddělení převedených expozic od původce. Musí být provedena úvěrová analýza rizikového profilu prodávajícího, která zahrnuje analýzu minulých i budoucích výsledků hospodaření, stávající pozici na trhu, budoucí očekávanou konkurenceschopnost, pákový efekt, peněžní toky, ukazatel úrokového krytí (interest coverage) a externí rating. Ověřují se také úvěrové a investiční postupy prodávajícího a jeho kapacity pro provádění činnosti obsluhovatele;

v úvěrových a investičních postupech pro ABCP program jsou stanovena minimální kritéria uznatelnosti aktiv, zejména

1.	jsou vyloučeny koupě aktiv v selhání,
2.	je omezena nadměrná koncentrace vůči jednomu dlužníkovi nebo zeměpisné oblasti,
3.	je omezena splatnost kupovaných aktiv,

součástí ABCP programu jsou zásady pro shromažďování podkladových expozic a postupy, které zohledňují operační kapacitu a úvěrovou kvalitu obsluhovatele. Program by měl snižovat riziko prodávajícího či obsluhovatele prostřednictvím různých metod, zejména spouštěcími mechanismy založenými na současné úvěrové kvalitě, které zamezují možnému směšování peněžních toků (co-mingling offunds);

agregovaný odhad ztráty z portfolia podkladových expozic, jehož koupě je v rámci ABCP programu zvažována, zohledňuje veškeré zdroje rizik, zejména zdroje úvěrového rizika a rizika rozmělnění. Pokud úvěrové posílení poskytnuté prodávajícím je založené pouze na ztrátách, které se vztahují k úvěrovým událostem, musí být vytvořen samostatný rezervní fond (separate reservě) pro riziko rozmělnění, je-li toto riziko významné pro dané portfolio expozic. Při posuzování požadované úrovně posílení se také přezkoumávají historické informace v délce několika let, včetně ztrát, doby po splatnosti, rozmělnění a míry obratu pohledávek;

do ABCP programu by měly být včleněny strukturální rysy (structual features) pro nákup expozic za účelem omezení rizika možného zhoršení úvěrové kvality portfolia podkladových expozic (například wind-down triggers).

Česká národní banka může upustit od požadavku, aby hodnotící metodologie zapsané ratingové agentury byla veřejně dostupná, pokud je dostatečně doloženo, že s ohledem na specifické rysy sekuritizované transakce, zejména její výjimečné schéma, dosud neexistuje veřejně dostupná hodnotící metodologie zapsané ratingové agentury.

7. Povinná osoba přiřazuje pozici bez externího ratingu interní hodnocení. Tam, kde je tento interní rating na počátku sekuritizované transakce na investičním stupni, povinná osoba s ním může zacházet jako s externím ratingem od zapsané ratingové agentury pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic.

Maximální hodnoty rizikově vážených expozic

8. V případě původce, sponzora nebo jiné povinné osoby, která může provádět výpočet hodnoty K_irb, jsou hodnoty rizikově vážených expozic stanovované pro sekuritizované pozice limitovány ve výši, ke které by vedlo stanovení kapitálového požadavku jako součtu 8 % hodnoty rizikově vážených expozic za situace, pokud by tyto expozice nebyly sekuritizovány, a stanovení očekávaných úvěrových ztrát z těchto expozic.

Metoda externího ratingu

9. Při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované nebo resekuritizované expozice metodou externího ratingu se hodnota sekuritizované expozice násobí rizikovou váhou podle tabulky a koeficientem 1,06.

Tabulka

Stupeň úvěrové kvality		Sekuritizované expozice			Resekuritizované expozice
Rating jiný než krátkodobý	Krátkodobý rating	A	B	C	D	E
1	1	7%	12%	20%	20%	30%
2		8%	15%	25%	25%	40%
3		10%	18%	35%	35%	50%
4	2	12%	20%		40%	65%
5		20%	35%		60%	100%
6		35%	50%		100%	150%
7	3	60%	75%		150%	225%
8		100%			200%	350%
9		250%			300%	500%
10		425%			500%	650%
11		650%			750%	850%
všechny ostatní expozice a expozice bez ratingu		1250%

10. Rizikové váhy ve sloupci C tabulky se použijí tam, kde sekuritizovaná expozice není resekuritizovanou expozicí a kde efektivní počet sekuritizováných expozic je menší než 6. Pro ostatní sekuritizo váné expozice, které nejsou resekuritizo vánými expozicemi, se použijí rizikové váhy ve sloupci B, ledaže se jedná o expozici vůči tranši s nejvyšší předností v dané sekuritizační transakci; v takovém případě se použijí rizikové váhy ve sloupci A. Pro resekuritizované expozice se použijí rizikové váhy ve sloupci E, s výjimkou situace, kdy se jedná o expozici vůči tranši s nejvyšší předností v dané resekuritizační transakci a žádná z podkladových expozic není resekuritizovanou expozicí; v takové situaci se použijí rizikové váhy ve sloupci D.

11. Při rozhodování, zda na danou tranši lze v této souvislosti nahlížet jako na tranši s nejvyšší předností, se nemusí zohledňovat platby vyplývající z úrokových nebo měnových derivátů, poplatky nebo obdobné platby.

12. Při stanovení efektivního počtu expozic se více expozic vůči stejnému dlužníkovi považuje za jednu expozici.

13. Efektivní počet expozic se stanovuje podle vztahu

kde:

N	označuje efektivní počet expozic,
E_i	označuje součet hodnot expozic pro všechny expozice vůči i-tému dlužníkovi. Je-li znám podíl největší expozice C₁ na celém portfoliu, N se může stanovovat jako 1/C₁.

14. Při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic metodou externího ratingu lze zohledňovat majetkové zajištění a osobní zajištění v souladu s body 21 až 23 v této příloze a s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky.

Metoda regulatorního vzorce

15. Při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice metodou regulatorního vzorce se hodnota sekuritizované expozice, ledaže jde o expozice podle bodů 19 a 20, násobí rizikovou váhou, která je stanovována podle níže uvedeného vztahu; nesmí však být nižší než 20 % v případě resekuritizovaných expozic a 7 % v případě ostatních sekuritizovaných expozic

	S ( L + T ) - S ( L )
r = 12,5 .	-------------------------	,
	T

kde:

r	označuje rizikovou váhu,
T	označuje poměrnou velikost (thickness) transe, ve které je držena pozice. Tato hodnota se stanovuje jako podíl, kde v čitateli je jmenovitá hodnota příslušné transe a ve jmenovateli je součet hodnot sekuritizovaných expozic;
L	označuje úroveň úvěrového posílení (credit enhancement level), která se stanovuje jako podíl, kde v čitateli je jmenovitá hodnota všech tranší podřízených té tranší, ve které je držena pozice, a ve jmenovateli je součet hodnot sekuritizovaných expozic. Kapitalizované budoucí příjmy nejsou do výpočtu hodnoty L zahrnuty. Jde-li o úrokové a měnové deriváty, platby od protistrany, které představují transe více podřízené (more junior tranche) než daná transe, mohou být při výpočtu hodnoty L zachyceny pouze ve své reálné hodnotě (bez zahrnutí potenciálních budoucích úvěrových expozic),
S	se stanovuje podle vztahu

	K_irb
c =	-------	,
	1 - h

	( ELGD - K_irb ) . K_irb + 0,25 . (1 - ELGD ) . K_irb
v =	----------------------------------------------------------------	,
	N

	( 1 - c ) . c
g =	----------------	- 1 ,
	f

a = g . c ,

b = g . ( 1 - c ) ,

d = 1 - ( 1 - h ) . ( 1 - Beta [ K_irb ; a , b ] ) ,

kde:

LGD_i označuje průměrnou hodnotu LGD vzhledem ke všem expozicím vůči i-tému dlužníkovi. Při resekuritizaci se pro sekuritizované pozice použije LGD ve výši 100 %. Tam, kde je riziko selhání a riziko rozmělnění pro nakoupené pohledávky v rámci sekuritizace agregováno (např. jeden rezervní fond /single reserve/ nebo přezajištění jsou určeny k pokrytí obou zdrojů rizik), hodnota LGDj se stanovuje jako vážený průměr hodnoty LGD pro úvěrové riziko a hodnoty LGD pro riziko rozmělnění ve výši 75 %. Váhami jsou kapitálové požadavky pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění.

Pokud hodnota největší sekuritizované expozice Ci není větší než 3 % součtu hodnot sekuritizovaných expozic, povinná osoba může pro metodu regulatorního vzorce použít hodnotu LGD = 50% a N stanovit podle vztahu

nebo podle vztahu

	1
N =	----	,
	C ₁

kde:

C_m	označuje podíl, kde v čitateli je součet m největších hodnot expozic a ve jmenovateli je součet hodnot sekuritizovaných expozic. Úroveň m může povinná osoba stanovit,
C₁	označuje hodnotu největší sekuritizované expozice.

Se souhlasem oprávněného orgánu dohledu může povinná osoba pro účely sekuritizace zahrnující retailové expozice používat metodu regulatorního vzorce s využitím zjednodušení

h = 0 a v = 0.

16. Při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic metodou regulatorního vzorce lze zohledňovat majetkové zajištění a osobní zajištění v souladu s technikami snižování úvěrového rizika.

Likviditní facility

17. Ustanovení v bodech 18 až 20 se týkají likviditních facilit bez externího ratingu.

18. Na jmenovitou hodnotu likviditní facility, která splňuje podmínky pro zálohové facility podle přílohy č. 17 bodu 8 této vyhlášky, lze použít konverzní faktor 0 %.

19. Pokud není účelné, aby povinná osoba počítala hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic jako by sekuritizovány nebyly, může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu ve výjimečných případech použít při výpočtu hodnot rizikově vážených expozic pro sekuritizovanou pozici bez ratingu, která představuje přípustnou likviditní facilitu, nejvyšší riziková váha, která by byla použita na kteroukoliv ze sekuritizovaných expozic za situace, kdyby nebyly sekuritizovány.

20. Pokud má facilita podle bodu 19 původní splatnost menší nebo rovnou než 1 rok, vynásobí se její jmenovitá hodnota konverzním faktorem 50 %. V ostatních případech se používá konverzní faktor 100 %.

Techniky snižování úvěrového rizika

21. Majetkové zajištění lze u sekuritizovaných pozic zohledňovat, pokud

a)	jde o zajištění uznatelné při používání standardizovaného přístupu a
b)	je v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika.

22. Osobní zajištění lze u sekuritizovaných pozic zohledňovat, pokud

a)	osobou, která toto zajištění poskytla, je uznatelný poskytovatel zajištění a
b)	je v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika.

23. Při použití metody externího ratingu lze hodnotu sekuritizované pozice, ke které se vztahuje zajištění, upravit v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika.

24. Při použití metody regulatorního vzorce, kdy je plné zajištění, se postupuje takto:

stanoví se efektivní riziková váha pozice. Tato váha se stanoví jako podíl, kde v čitateli je hodnota rizikově vážené expozice vyplývající ze sekuritizované pozice a ve jmenovali je hodnota této pozice. Tento podíl se násobí číslem 100;

jde-li o majetkové zajištění, při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice se hodnota expozice po zohlednění majetkového zajištění v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika násobí efektivní rizikovou váhou,

jde-li o osobní zajištění, při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice se postupuje takto:

1.	hodnota expozice plně zajištěná osobním zajištěním upravená o nesoulad měn a dále upravená podle vztahu pro nesoulad splatností (G_a) stanovená podle přílohy č. 16 k této vyhlášce se násobí rizikovou váhou poskytovatele zajištění,
2.	rozdíl hodnoty sekuritizované pozice a hodnoty expozice plně zajištěné osobním zajištěním upravené o nesoulad měn a dále úpravné podle vztahu pro nesoulad splatností (G_a) se násobí efektivní rizikovou váhou,
3.	výsledky výpočtů podle bodu 1 a 2 se sečtou.

25. Při použití metody regulatorního vzorce, kdy je částečné zajištění, se postupuje takto:

pokud zajištění pokrývá první ztrátu nebo pokrývá ztráty poměrně, postupuje se podle ustanovení o použití metody regulatorního vzorce při plném zajištění,

v ostatních případech se zachází se sekuritizovanou pozicí jako se dvěma nebo více pozicemi s tím, že za nepokrytou část je považována pozice s nejnižší úvěrovou kvalitou. Při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice této pozice se postupuje podle ustanovení o metodě regulatorního vzorce v bodech 15 a 16 s touto úpravou:

1.	T je nahrazeno e*, jde-li o majetkové zajištění,
2.	T je nahrazeno T-g v případě osobního zajištění,
3.	e* označuje podíl E* a celkového pomyslnému objemu portfolia podkladových expozic,
4.	E* je stanovena v souladu s přílohou č. 16 ktéto vyhlášce a označuje upravenou hodnotu sekuritizované expozice v sekuritizované pozici,
5.	E označuje výši sekuritizované pozice,
6.	g označuje podíl hodnoty zajištěné expozice upravené o nesoulad měn a nesoulad splatností v souladu s přílohou č. 16 ktéto vyhlášce a součtu hodnot sekuritizovaných expozic.

Jde-li o osobní zajištění, riziková váha poskytovatele zajištění se přiřazuje té části sekuritizované pozice, která nespadá pod upravenou hodnotu T.

Revolvingové expozice s možností předčasného splacení

26. Při sekuritizaci revolvingových expozic s možností předčasného splacení původce stanovuje hodnotu rizikově vážené expozice podle bodu 9, 10, 13 až 20 v příloze č. 17 této vyhlášky s tím, že

za podíl původce se považuje součet těchto dvou hodnot:

hodnoty expozice vyplývající z pomyslného objemu portfolia čerpaných částí expozic prodaných do sekuritizace, jejíž poměr k výši celkového portfolia expozic prodaných do sekuritizace určuje podíl na peněžních tocích generovaných splátkami jistin a úroků a ostatními souvisejícími platbami, které nelze použít pro platby osobám, které mají sekuritizované pozice v sekuritizaci,

hodnoty expozice vyplývající z té části portfolia nečerpaných částí úvěrových linek (credit Unes), jejichž čerpané části byly prodány do sekuritizace, kdy její poměr k celkové výši takto nečerpaných částí je stejný jako poměr hodnoty expozice podle předchozího bodu k hodnotě expozice vyplývající z portfolia čerpaných částí expozic prodaných do sekuritizace

s tím, že podíl původce nesmí být podřízen podílu investora,

za podíl investora se považuje součet těchto dvou hodnot:

1.	hodnoty expozice vyplývající z pomyslného objemu portfolia čerpaných částí expozic, které nespadá pod písmeno a) bod 1,
2.	hodnoty expozice vyplývající z té části portfolia nečerpaných částí úvěrových linek, které nespadá pod písmeno a) bod 2, jejichž čerpané části byly prodány do sekuritizace,

expozice původce spojená s nároky na tu část podílu původce, která je vymezena v písmenu a) bodu 1, se nepovažuje za sekuritizovanou pozici. Považuje se za poměrnou expozici vůči sekuritizovaným expozicím z čerpaných částí, které jsou stanoveny tak, jakoby nebyly sekuritizovány, a to ve výši podle písmene a) bodu 1. Původce má zároveň poměrnou expozici vůči nečerpaným částem úvěrových linek, jejichž čerpané části byly prodány do sekuritizace, a to ve výši podle písmene a) bodu 2.

Snížení hodnoty rizikově vážené expozice

27. Hodnota rizikově vážených expozic s rizikovou váhou 1250 % se může snížit o 12,5 násobek úprav ocenění těchto expozic. Pokud se hodnota těchto rizikově vážených expozic sníží, nelze úpravy ocenění zohlednit v nedostatku nebo přebytku z výpočtu očekávaných úvěrových ztrát.

28. Hodnota rizikově vážených expozic se může snížit o 12,5 násobek úprav ocenění těchto expozic.

29. Povinná osoba může hodnotu sekuritizované expozice, které se přiřazuje riziková váha 1250 %, odečíst od kapitálu, namísto přiřazení této rizikové váhy a výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice s tím, že

a)	hodnota expozice může být odvozena z hodnoty rizikově vážených expozic se zohledněním úprav ocenění podle bodů 27 a 28,
b)	v hodnotě expozice lze zohlednit uznatelné majetkové zajištění,
c)	je-li je k výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice použita metoda regulatorního vzorce a L ≤ K_irb a [L+T] > K_irb, s pozicí se zachází jako se dvěma pozicemi, kde L = K_irb pro tu pozici, která má vyšší stupeň seniority.

30. Pokud povinná osoba využije alternativní postup podle bodu 29, sníží odpovídajícím způsobem limit stanovený v bodu 8.

* * * * *

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Konverzní faktory, koeficienty a metody
používané při výpočtu kapitálových
požadavků k úvěrovému riziku
obchodního portfolia a k tržnímu riziku

A. Vypořádací riziko

Konverzní faictory pro výpočet kapitálového požadavku k vypořádacimu riziku jsou uvedeny v tabulce č. 1 v této příloze.

Tabulka č. 1

Počet pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání	Konverzní faktor
5 až 15 dnů	8 %
16 až 30 dnů	50 %
31 až 45 dnů	75 %
46 a více dnů	100 %

B. Specifické úrokové riziko

I. Koeficienty pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku

Tabulka č. 2

Kategorie	Koeficienty pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku
I. Vládní nástroje a) dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států, které by podle standardizovaného přístupu patřily do prvního stupně úvěrové kvality nebo které by obdržely rizikovou váhu 0 % .	0%
II. Kvalifikované nástroje a) dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států, které patří do druhého nebo třetího stupně úvěrové kvality, b) dluhopisy vydané nebo zaručené institucemi, které patří do prvního nebo druhého stupně úvěrové kvality, a dluhopisy vydané nebo zamčené institucemi, které patří do třetího stupně úvěrové kvality a jejichž původní splatnost není delší než 3 měsíce, c) dluhopisy vydané nebo zaručené podnikateli, které patři do pivního nebo druhého stupně úvěrové kvality, d) ostatní kvalifikované nástroje.	0,25 % zbytková splatnost nižší než 6 měsíců včetně 1,00 % zbytková splatnost od 6 měsíců do 24 měsíců včetně 1,60% zbytková splatnost vyšší než 24 měsíců
e) dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států či institucemi, které patří do Čtvrtého nebo pátého stupně úvěrové kvality, f) dluhopisy vydané nebo zaručené institucemi, které patří do třetího stupně úvěrové kvality a jejichž původní splatnost je delší než 3 měsíce, g) dluhopisy vydané nebo zaručené podnikateli, které patří do třetího nebo čtvrtého stupně úvěrové kvality, h) expozice, u nichž není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury.	8,00 %
i) dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států, či institucemi, které patří do šestého stupně úvěrovékvality, j) dluhopisy vydané nebo zaručené podnikateli, které patří do pátého nebo šestého stupně úvěrové kvality.	12,00 %

Instituce, které používají přístup IRB, mohou pro účely teto tabulky přiřadit expozici stupeň úvěrové kvality pouze tehdy, jestliže interní rating dlužníka této expozice odpovídá hodnotě PD, která je ekvivalentní nebo nižší než hodnota PD spojená s příslušným stupněm úvěrové kvality v kategorii podnikových expozic u standardizovaného přístupu.

Ostatní kvalifikované nástroje jsou

dlouhé a krátké pozice v nástrojích, jejichž stupeň úvěrové kvality odpovídá alespoň investičnímu stupni externího ratingu,

dlouhé a krátké pozice v nástrojích, jejichž hodnota PD podle IRB přístupu není vzhledem k solventnosti jejich emitenta větší než hodnota PD nástrojů odpovídajících investičnímu stupni externího ratingu

dlouhé a krátké pozice v nástrojích,, které nemají externí rating od zapsané externí ratingové agentury, pokud

1.	jsou povinnou osobou považovány za dostatečně likvidní,
2.	povinná osoba považuje finanční a ekonomickou situaci emitenta nástroje za odpovídající investičnímu stupni externího ratingu a
3.	jsou kótovány na alespoň jedné uznané burze v členském státě nebo na uznané burze v jiném než členském státě,

dlouhé a krátké pozice v nástrojích vydaných institucemi podléhajícím požadavkům na kapitálovou přiměřenost podle směrnice Č. 2006/48/ES, kleré jsou povinnou osobou považovány za doslalečně likvidní a pro které platí, že povinná osoba považuje finanční a ekonomickou situaci jejich emitenta za odpovídající investičnímu stupni externího ratingu,

cenné papíry vydané institucemi, pro které platí, že povinná osoba považuje finanční a ekonomikou situaci emitenta za lepší nebo podívající druhému stupni úvěrové kvality a emitent podléhá takovému rámci regulace a dohledu, který je srovnatelný s požadavky stanovenými v této vyhlášce.

Zařazení nástrojů mezi kvalifikované nástroje může být posouzeno Českou národní bankou a nástroje s významným specifickým úrokovým rizikem mohou být po tomto posouzení vyřazeny z kvalifikovaných nástrojů. Česká národní banka může požadovat, aby povinná soba použila nejvyšší rizikovou váhu podle této tabulky pro nástroje, které vzhledem k solventnosti jejich emitenta vykazují mimořádné riziko.

II. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných expozic

1. Povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek k čistým pozicím v nástrojích obchodního portfolia, které jsou sekuritizovánými expozicemi, tak, že namísto koeficientu podle tabulky č. 2 použije následující hodnotu:

a)	součin 8 % a příslušné rizikové váhy podle standardizovaného přístupu, pokud by taková sekuritizovaná expozice podléhala v investičním portfoliu standardizovanému přístupu,
b)	součin 8 % a příslušné rizikové váhy podle přístupu IRB, pokud by taková sekuritizovaná expozice podléhala v investičním portfoliu přístupu IRB.

2. Metoda regulatorního vzorce smí být pro účely bodu 1 písm. b) použita se souhlasem oprávněného orgánu dohledu pouze povinnou osobou, která tuto metodu smí použít pro stejnou sekuritizovanou expozici v investičním portfoliu. Odhady parametrů PD a LGD jako vstupů do metody regulatorního vzorce jsou stanovovány podle zásad pro přístup IRB přístup, nebo, alternativně se samostatným souhlasem oprávněného orgánu dohledu, mohou být založené na odhadech, které jsou odvozeny prostřednictvím postupu podle přílohy č. 21 bodů IV.3 až IV. 18 této vyhlášky a jsou v souladu s kvantitativními standardy pro přístup IRB.

3. Kapitálový požadavek k expozici v obchodním portfoliu, která by podléhala rizikové váze 1250 % při jejím zařazení do investičního portfolia, se stanoví ve výši 8 % takto rizikově vážené expozice.

III. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku úvěrových derivátů n-tého selhání, které mají externí rating

V případě úvěrového derivátu n-tého selhání, který má externí rating, povinná osoba použije místo koeficientu podle tabulky č. 2 v příloze součin 8 % a rizikové váhy, která by pro daný externí rating byla platná pro sekuritizovanou expozici.

IV. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku nástrojů zařazených do portfolia obchodování s korelací

Pokud si povinná osoba nezvolí pro stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku nástrojů zařazených do portfolia obchodování s korelací postup podle bodu I, anebo podle přílohy č. 21 této vyhlášky, stanovuje tento kapitálový požadavek jako větší z následujících hodnot: součet kapitálových požadavků k čistým dlouhým pozicím tohoto portfolia a součet kapitálových požadavků k čistým krátkým pozicím tohoto portfolia.

C. Obecné úrokové riziko

I. Metoda splatností

Při měření obecného úrokového rizika metodou splatností se postupuje takto:

1. Úrokové pozice se zařadí do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 Časových pásem nebo 15 Časových pásem v případě nástrojů s kupónovou mírou nižší než 3 %, podle tabulky č. 3 v této příloze. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kupónové míře nižší než 3 %.

2. Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 3 v této příloze.

Tabulka č. 3

	Časové pásmo		Koeficient	Předpokládaná změna úrokových měr v %
	Kupónová míra 3 % a vyšší	Kupónová míra nižší než 3 %
zóna 1	do 1 měsíce včetně 1 až 3 měsíce včetně 3 až 6 měsíců včetně 6 až 12 měsíců včetně	do 1 měsíce včetně 1 až 3 měsíce včetně 3 až 6 měsíců včetně 6 až 12 měsíců včetně	0 0,002 0,004 0,007	1,00 1,00 1,00 1,00
zóna 2	1 až 2 roky včetně 2 až 3 roky včetně 3 až 4 roky včetně	1,0 až 1,9 let včetně 1,9 až 2,8 let včetně 2,8 až 3,6 let včetně	0,0125 0,0175 0,0225	0,90 0,80 0,75
zóna 3	4 až 5 let včetně 5 až 7 let včetně 7 až 10 let včetně 10 až 15 let včetně 15 až 20 let včetně nad 20 let	3,6 až 4,3 let včetně 4,3 až 5,7 let včetně 5,7 až 7,3 let včetně 7,3 až 9,3 let včetně 9,3 až 10,6 let včetně 10,6 až 12 let včetně 12 až 20 let včetně nad 20 let	0,0275 0,0325 0,0375 0,045 0,0525 0,06 0,08 0,125	0,75 0,70 0,65 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60

3. Vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu.

4. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se dále kompenzují v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

5. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách se kompenzují mezi sousedními časovými zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

6. Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

7. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná součtu

a)	10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu
b)	40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1,
c)	30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2,
d)	30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3,
e)	40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2,
f)	40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3,
g)	150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3,
h)	100% součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6.

II. Metoda durací

Při měření obecného úrokového rizika metodou durací se postupuje takto:

1. Úrokové pozice se zařadí do schématu durací (durační pásma) dané měny, které obsahuje 15 pásem modifikovaných durací, podle tabulky č. 4 v této příloze.

2. Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou stanoveny v tabulce č. 4 v této příloze.

Tabulka č. 4

Modifikované durace	Předpokládaná změna úrokových měr v %	Modifikované durace	Předpokládaná změna úrokových měr v %
zóna 1		zóna 3
do 1 měsíce včetně	1,00	3,3 až 4,0 roky včetně	0,75
1 až 3 měsíce včetně	1,00	4,0 až 5,2 let včetně	0,70
3 až 6 měsíců včetně	1,00	5,2 až 6,8 let včetně	0,65
6 až 12 měsíců včetně	1,00	6,8 až 8,6 let včetně	0,60
		8,6 až 9,9 let včetně	0,60
zóna 2		9,9 až 11,3 let včetně	0,60
1,0 až 1,8 let včetně	0,90	11,3 až 16,6 let včetně	0,60
1,8 až 2,6 let včetně	0,80	nad 16,6 let	0,60
2,6 až 3,3 let včetně	0,75

3. Vážené úrokové pozice se kompenzují v jednotlivých duračních pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém duračním pásmu.

4. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech se dále kompenzují v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

5. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách se kompenzují mezi sousedními zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

6. Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

7. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny stanovený s použitím metody durací se rovná součtu

a)	5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu,
b)	40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1,
c)	30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 2,
d)	30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 3,
e)	40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2,
f)	40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3,
g)	150 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 3,
h)	100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6.

III. Metoda marží

Při měření obecného úrokového rizika metodou marží se postupuje takto:

1. Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle metody splatností nebo metody durací nebo pomocí vlastního VaR modelu.

2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku kmenovému riziku se úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do měnových pozic nezařazují.

D. Akciové riziko

Přehled akciových indexuje uveden v tabulce č. 5.

Tabulka č. 5

Akciové indexy
Austrálie	All Ords
Belgie	BEL 20
Česká republika	PX
Francie	CAC40
Hong Kong	Hang Seng
Irsko	ISEQ Index
Japonsko	Nikkei 225
Německo	DAX
Nizozemí	AEX
Maďarsko	BUX
Polsko	WIG
Portugalsko	BVL General Index
Rakousko	ATX
Řecko	General Price Index
Singapore	Straits Times Index
Spojené státy americké	S&P 500
Španělsko	IBEX 35
Švédsko	OMX
Švýcarsko	SMI
Velká Británie	FTSE 100
neuvedené státy OECD	oficiální akciové indexy organizovaných trhů

E. Komoditní riziko

I. Zjednodušená metoda

Při měření komoditního rizika zjednodušenou metodou se kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity rovná součtu 15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic dané komodity a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic dané komodity.

II. Metoda splatností

Při měření komoditního rizika metodou splatností se postupuje takto:

1. Pro každou komoditu se sestaví schéma splatností s časovými pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve kterém existuje alespoň jedna komoditní pozice. Každá komoditní pozice se zařadí do příslušného časového pásma. Fyzické zásoby komodity se zařadí do prvního časového pásma.

2. Postupně se kompenzují dlouhé a krátké komoditní pozice v jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytková pozice z nižšího časového pásma se postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma. V každém vyšším časovém pásmu se opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice.

3. Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán součtem

a) 1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu,

b) 0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými pásmy a

c) 15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice.

III. Metoda marží

Při měření komoditního rizika metodou marží se postupuje takto:

1. Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných burzách se rovná součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle zjednodušené metody nebo vlastního VaR modelu.

2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku kmenovému riziku se komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazují do měnových pozic.

F. Opce

I. Zjednodušená metoda

Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím zjednodušenou metodou se postupuje takto:

1. Zjednodušená metoda se použije pouze v případě, že v portfoliu jsou jen koupené opce nebo pokud všechny prodané opce jsou dokonale kompenzovány stejnými koupenými opcemi.

2. Při použití zjednodušené metody se nezahrnují pozice nástrojů zajištěné opcí a pozice podkladových nástrojů opcí do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

3. Kapitálový požadavek kopci se rovná rozdílu součinu reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu podle následujícího bodu a vnitřní hodnoty opce, pokud je kladný a pokud je v portfoliu zajištěný nástroj azajišťovací opce. Pokud v portfoliu není zajištěný nástroj, avšak je v portfoliu koupená opce, kapitálový požadavek k opci je roven menší z hodnot

a)	reálná hodnota podkladového kupovaného nebo prodávaného nástroje násobená koeficientem podle následujícího bodu, nebo
b)	reálná hodnota opce.

4. Koeficient se zvolí v závislosti na druhu opce. V případě

a)	úrokových opcí se koeficient rovná součtu koeficientu, který odpovídá koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 2 v této příloze a koeficientu 0,08,
b)	akciových opcí se koeficient rovná součtu koeficientu specifického akciového rizika a koeficientu 0,08,
c)	měnových opcí je koeficient roven 0,08,
d)	komoditních opcí je koeficient roven 0,15.

5. Kapitálový požadavek kopčím se rovná součtu kapitálových požadavků kjednotlivým opcím.

6. Kapitálový požadavek kopčím podle předchozího bodu se přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) k odpovídajícím kapitálovým požadavkům k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

II. Metoda delta plus

Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím metodou delta plus se postupuje takto:

1. Delta ekvivalenty opcí se zařadí do úrokových, akciových a komoditních pozic, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku a obecnému úrokovému riziku, kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku a obecnému akciovému riziku a kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku.

2. Delta ekvivalenty v cizích měnách opcí se zařadí do měnových pozic, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

3. Při použití metody delta plus se dále stanoví kapitálový požadavek k riziku gamma a vega.

4. Kladné a záporné hodnoty gamma se sečtou pro jednotlivé opce, jejichž podkladový nástroj je stejný. Pokud je tento součet záporný, počítá se kapitálový požadavek k riziku gamma, který je roven součinu jedné poloviny absolutní hodnoty gamma a druhé mocniny změny reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí

stejnými podkladovými nástroji v případě

1.	úrokových měr nástroje, úrokové pozice, které jsou zařazeny do jednoho časového pásma podle tabulky č. 3 v této příloze nebo tabulky č. 4 v této příloze v závislosti na tom, jaká metoda stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku byla zvolena,
2.	akcií a akciových indexů nástroje, akciové pozice, které jsou zařazeny do jednoho národního trhu,
3.	cizích měn a zlata jednotlivé měny a zlato,
4.	komodit jednotlivé komodity,

změnou reálné hodnoty podkladového nástroje v případě

1.	úrokových opcí, pokud je podkladovým nástrojem dluhopis, součin reálné hodnoty tohoto dluhopisu a koeficientu podle tabulky č. 3 v této příloze. Pokud je podkladovým nástrojem úroková míra, hodnota podkladového aktiva se násobí předpokládanou změnou úrokové míry podle této tabulky;
2.	akciových a měnových opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,08,
3.	komoditních opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,15.

5. Kapitálový požadavek k riziku gamma se stanoví jako součet kapitálových požadavků k riziku gamma spočtených pro opce se stejnými podkladovými nástroji.

6. Kapitálový požadavek k riziku vega se počítá pro každou opci a je roven součinu hodnoty vega, volatility reálné hodnoty podkladového nástroje (druh volatility, například denní, měsíční, implikovaná, se zvolí v závislosti na charakteru opce) a koeficientu 0,25. Kapitálový požadavek k riziku vega se rovná součtu kapitálových požadavků k riziku vega spočtených pro každou opci.

7. Kapitálové požadavky k riziku gamma a vega se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku.

III. Metoda analýzy situací

Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím metodou analýzy situací se postupuje takto:

1. Situační síť se sestaví odděleně pro každý podkladový nástroj opcí. První dimenzí situační sítě je reálná hodnota podkladového nástroje a druhou dimenzí je volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro vymezení první dimenze situační sítě se považuje za dostatečný rozsah intervalu + 8 % a v případě komodit + 15 % aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje, pro vymezení druhé dimenze rozsah intervalu + 25 % aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje. Každý interval se rozdělí na nejméně šest stejně velkých částí s tím, že aktuální reálná hodnota a aktuální volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje tvoří středy obou intervalů. Situační síť obsahuje nejméně 49 bodů.

2. Pro každý bod situační sítě se vypočte očekávaná ztráta odpovídajícího portfolia opcí a vybere se maximální očekávaná ztráta. Očekávanou ztrátou portfolia opcí se rozumí rozdíl mezi aktuální hodnotou portfolia opcí a hodnotou portfolia opcí v každém z bodů situační sítě.

3. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se počítá, pokud podkladovými nástroji těchto opcí jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových podkladových nástrojů opcí a koeficientů specifického úrokového rizika podle tabulky č. 2 v této příloze nebo koeficientů specifického akciového rizika. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku úrokových opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku akciových opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku.

4. Nejvyšší očekávané ztráty podle bodu 2 vypočtené pro jednotlivé podkladové nástroje se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku.

5. Při použití metody analýzy situací se delta ekvivalenty opcí nezařazují do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovování kapitálových požadavků k obecnému úrokovému, obecnému akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

IV. Metoda marží

Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím metodou marží se postupuje takto:

1. Metodu marží lze použít pouze pro stanovení kapitálového požadavku kopčím obchodovaným na uznaných burzách. Kapitálový požadavek takové opce se rovná marži. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s opcemi. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle zjednodušené metody, metody delta plus, metody analýzy situací nebo interního VaR modelu.

2. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se počítá, pokud podkladovými nástroji jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových opcí a koeficientů specifického rizika podle tabulky č. 2 v této příloze nebo koeficientů podle § 143. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku nebo ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku v závislosti na podkladovém nástroji.

3. Marže se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku.

4. Při použití metody marží se delta ekvivalenty opcí nezařazují do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovování kapitálových požadavků k obecnému úrokovému, obecnému akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

* * * * *

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Požadavky na používání vlastních modelů

I. Kvalitativní požadavky

1. Předpokladem pro používání vlastního VaR modelu při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku pro účely této vyhlášky je splnění těchto kvalitativních požadavků:

a)	model je nedílnou součástí denního procesu měření rizik povinné osoby a výstupy z něj slouží pro informování vrcholného vedení o míře podstupovaných rizik,
b)	povinná osoba má útvar řízení rizik nezávislý na útvaru obchodování. Útvar řízení rizik podává hlášení přímo vrcholnému vedení, je odpovědný za vytvoření a implementaci systému řízení rizik povinné osoby, denně zpracovává a analyzuje výstupy modelu, navrhuje odpovídající opatření k úpravě vnitřních limitů;
c)	vrcholné vedení se aktivně zúčastňuje procesu řízení rizik. Denní hlášení připravovaná útvarem řízení rizik jsou posuzována vedoucími zaměstnanci, kteří mají pravomoc snížit limity jednotlivým obchodníkům včetně pravomoci snížit limity celkových pozic povinné osoby;
d)	povinná osoba má dostatečný počet zaměstnanců, kteří byli vyškoleni v oblasti používání modelů pro obchodování, řízení rizik, vypořádání obchodů a v oblasti vnitřního auditu se zaměřením na modely stanovení kapitálových požadavků,
e)	povinná osoba stanovila postupy pro monitorování vnitřních procedur a vnitřních kontrolních mechanizmů a zajištění jejich souladu s fungováním systému řízení rizik,
f)	historická data o modelu dokazují, že model je při měření rizik dostatečně přesný,
g)	povinná osoba pravidelně provádí dostatečně náročné stresové testování modelu, jehož výsledky jsou posuzovány vrcholným vedením a následně promítány do vnitřních postupů a procesu řízení rizik včetně stanovování limitů,
h)	povinná osoba zajistí, aby součástí pravidelného provádění vnitřního auditu bylo nezávislé prověření celkového systému řízení rizik povinné osoby.

2. Vnitřní audit musí zahrnovat posouzení činnosti obchodních útvarů a posouzení činnosti útvaru řízení rizik. Posouzení celkového procesu řízení rizik prováděné alespoň jednou za rok musí zahrnovat

a)	prověření dostatečnosti dokumentace systému řízení rizik, organizace útvaru řízení rizik a jeho činností,
b)	způsob začlenění výstupů měření tržního a specifického rizika do denního procesu řízení povinné osoby a do informačního systému povinné osoby,
c)	prověření procesu schvalování systémů pro měření rizik a systémů stanovování reálných hodnot, které jsou využívány obchodním útvarem a útvarem vypořádání obchodů,
d)	posouzení míry zahrnutí tržního a specifického rizika pokrývaných modelem a způsob schvalování změn v procesu řízení rizik,
e)	posouzení přesnosti a úplnosti dat používaných modelem, přesnosti a vhodnosti používaných volatilit a korelací, přesnosti a citlivosti algoritmů výpočtu rizik podstupovaných povinnou osobou,
f)	posouzení postupu hodnocení jednotnosti, ucelenosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojových dat používaných modelem včetně nezávislosti těchto dat,
g)	posouzení procesu, který povinná osoba používá k hodnocení zpětného testování.

II. Specifikace faktorů tržního rizika

Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku zohledňoval dostatečné množství rizikových faktorů tržního rizika nebo specifického rizika v závislosti na rozsahu aktivit povinné osoby na jednotlivých trzích a charakteru těchto trhů;. Tam, kde rizikový faktor je zahrnut do oceňovacího modelu používaného povinnou osobou, avšak nikoli do modelu pro měření rizika, musí povinná osoba nezahrnutí tohoto faktoru do modelu pro měření rizika náležitě oprávněnému orgánu dohledu odůvodnit. Model pro měření rizika musí také podchytit riziko nelinearity, korelační riziko a bazické riziko. Při použití zástupných indikátorů musí být doloženo, že představují blízkou aproximaci povinnou osobou skutečně držené pozice. Pro jednotlivé konkrétní typy rizik musí být přitom splněny alespoň tyto podmínky:

a)	v případě úrokového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající úrokovým mírám v každé měně, ve které má povinná osoba významné úrokové pozice. Konstrukce výnosové křivky vychází z některé všeobecně používané metody. Pro významné úrokové pozice v hlavních měnách a na významných trzích musí být výnosová křivka dělena na nejméně šest časových segmentů, aby postihla změny volatility úrokových měr podél výnosové křivky. Model musí zohledňovat bazické riziko, nebo-li riziko vyplývající z neparalelních pohybů různých výnosových křivek;
b)	v případě měnového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající pozicím povinné osoby v jednotlivých cizích měnách a ve zlatě,
c)	v případě akciového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každému trhu s akciemi, na kterém má povinná osoba významné pozice,
d)	v případě komoditního rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každé komoditě, ve které má povinná osoba významné pozice, a současně zohledňuje riziko vyplývající z neparalelních pohybů příbuzných, nikoliv však identických, komodit a riziko změn forwardových cen vyplývajících z nesouladu ve splatnostech s tím, že model musí vždy rovněž zohledňovat charakteristiku jednotlivých komoditních trhů, zvláště termíny dodávek a možnosti obchodníků uzavírat pozice.

III. Kvantitativní požadavky

1. Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku splňoval alespoň tyto kvantitativní požadavky:

riziková hodnota je počítána denně,

pro výpočet rizikové hodnoty je používán jednostranný konfidenční interval na hladině spolehlivosti 99 %,

pro výpočet rizikové hodnoty je 10 pracovních dnů nejkratším obdobím držení nástrojů. Povinná osoba může použít rizikovou hodnotu vypočítanou za kratší období držení s tím, že takovou rizikovou hodnotu koriguje na ekvivalent 10 dnů, například pomocí druhé odmocniny poměru období, a v takovém případě musí být schopna pravidelně oprávněnému orgánu dohledu doložit oprávněnost tohoto přístupu;

historické období pozorování (období vzorku) pro výpočet rizikové hodnoty je alespoň 1 rok. Jsou-li používány systémy vážení nebo jiné metody pro historické období pozorování, efektivní období pozorování je alespoň 1 rok, což znamená, že vážený průměr časového zpoždění jednotlivých pozorování je alespoň 6 měsíců. Povinná osoba může počítat rizikovou hodnotu za použití údajů kratšího efektivního období, pokud je tento postup zdůvodnitelný, například značnou změnou cenové volatility;

datové soubory se obnovují alespoň jednou za měsíc, případně častěji, pokud dochází ke značným změnám tržních podmínek,

jsou používány modely založené na maticích variance-kovariance, na historických simulacích nebo na simulacích Monte Carlo,

model přesně podchycuje rizika spojená s opcemi. Pro stanovení opčních rizik model splňuje nejméně tyto podmínky:

1.	podchycuje nelineární cenové charakteristiky opčních pozic, alespoň riziko gamma a vega,
2.	pracuje s opčními pozicemi nebo pozicemi, které vykazují charakteristiku podobnou opcím, jako by je povinná osoba držela nejméně po dobu 10 pracovních dnů,
3.	bere v úvahu soubor rizikových faktorů, které podchycují volatility úrokových měr a cen podkladových nástrojů opcí.

2. Povinná osoba též stanovuje stresovou rizikovou hodnotu (stress value-at-risk) s použitím jednostranného konfidenčního intervalu na hladině spolehlivosti 99 % a období držení 10 pracovních dní. Stresová riziková hodnota je stanovována pro aktuální portfolio, avšak s parametry VaR modelu stanovenými za historické období v délce souvislých 12 měsíců, které bylo charakterizováno významně stresovými podmínkami na trhu vzhledem ke složení portfolia. Volba tohoto období podléhá souhlasu oprávněného orgánu dohledu a je povinnou osobou ročně přezkoumávána. Stresová riziková hodnota je stanovována s minimálně týdenní periodicitou.

3. Stanovuje-li povinná osoba alespoň část kapitálového požadavku k tržnímu riziku a specifickému riziku prostřednictvím vlastního modelu, je celkový kapitálový požadavek stanovený vlastním modelem roven součtu hodnoty A, hodnoty B, hodnoty C a hodnoty D. Stanovuje-li povinná osoba alespoň část kapitálového požadavku k tržnímu riziku prostřednictvím vlastního modelu, je celkový kapitálový požadavek stanovený vlastním modelem roven součtu hodnoty A a hodnoty B.

4. Hodnota A je rovna vyšší hodnotě z

a)	rizikové hodnoty předchozího dne, zvýšené o dodatečnou přirážku pro specifické úrokové či akciové riziko, pokud je aplikována, nebo
b)	součinu multiplikačního faktoru Mc a průměrné denní rizikové hodnoty za předchozích 60 pracovních dnů.

5. Hodnota B je rovna vyšší hodnotě z

a)	naposledy stanovené stresové rizikové hodnoty, nebo
b)	součinu multiplikačního faktoru Ms a průměrné stresové rizikové hodnoty za předchozích 60 pracovních dnů.

6. Hodnota C je rovna vyšší hodnotě z

a)	naposledy stanovené rizikové hodnoty podle bodů IV.3 až IV. 18, nebo
b)	součinu multiplikačního faktoru Mirč a průměrné rizikové hodnoty stanovené podle bodů IV.3 až IV. 18 za posledních 12 týdnů.

7. Hodnota D je rovna nejvyšší hodnotě z

a)	naposledy stanovené rizikové hodnoty podle bodů IV. 19 až IV.24,
b)	součinu multiplikačního faktoru Mcor a průměrné rizikové hodnoty stanovené podle bodů IV. 19 až IV.24 za posledních 12 týdnů, nebo
c)	8 % kapitálového požadavku vypočteného podle přílohy č. 20 písni. B. bodu IV této vyhlášky pro tytéž pozice, pro které je stanovována riziková hodnota podle bodů IV. 19 až IV.24.

8. Nejnižší hodnota multiplikačních faktorů Mc a Ms podle bodů 4 a 5 je 3. Povinná osoba zvýší hodnotu faktorů Mc a Ms o plus faktor nabývající hodnot 0 až 1 podle tabulky v této příloze v závislosti na počtu převýšení během posledních 250 pracovních dnů. Převýšení představuje jednodenní změnu hodnoty portfolia, která je vyšší než hodnota vypočtená na základě modelu. Oprávněný orgán dohledu vyžaduje po povinné osobě stanovování počtu převýšení konzistentně na základě zpětného testování hypotetických změn hodnoty portfolia.

9. Povinná osoba oznámí oprávněnému orgánu dohledu jakákoliv zvýšení počtu převýšení při počtu převýšení 5 a více do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

Tabulka

Hodnoty plus faktoru
Počet překročení	Plus faktor
méně než 5	0,00
5	0.40
6	0,50
7	0,65
8	0,75
9	0,85
10 a více	1,00

10. Hodnota multiplikačního faktoru Mirč je rovna 1. Hodnota multiplikačního faktoru Mcor je rovna 1.

IV. Dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku na základě vlastního modelu

1. Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálových požadavků k specifickému úrokovému či akciovému riziku splňoval alespoň tato dodatečná kritéria:

a)	model objasňuje historické cenové pohyby v portfoliu, zejména pomocí testů dobré shody (goodness offit),
b)	model je citlivý na změny ve struktuře portfolia a stanovuje vyšší kapitálové požadavky pro portfolio se zvýšenou koncentrací,
c)	model zohledňuje změny během celého úvěrového cyklu, aby v případě sestupné fáze cyklu nebyla podceňována velikost rizika. Lze použít simulaci nejhorších událostí,
d)	pomocí zpětného testování se ověřuje, zda je specifické riziko správně odhadováno. Pokud oprávněný orgán dohledu umožní, aby toto zpětné testování bylo uskutečňováno na základě jednotlivých dílčích portfolií, tato dílčí portfolia musí být volena konzistentně,
e)	model je schopen zachytit idiosynkratické riziko, neboli je citlivý na rozdíly mezi obdobnými, ne však plně identickými pozicemi a
f)	model je schopen zachytit riziko události (event risk), nebo-li riziko, že dojde k významné změně reálné hodnoty dluhopisu či akcie v důsledku neočekávané události.

2. Vlastní VaR model by měl konzervativně hodnotit riziko vznikající z méně likvidních pozic anebo pozic s omezenou cenovou transparentností. Kromě toho jsou dodrženy požadavky na data. Pokud jsou používány odhady nebo zástupné indikátory, musí se používat s náležitou opatrností a pouze v případech, kdy dostupná data nepostačují nebo neodrážejí skutečnou volatilitu pozice nebo portfolia.

3. Při stanovování celkového kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku pozic v obchodním portfoliu povinná osoba navíc zohledňuje riziko vyplývající ze změny interního či externího ratingu (dále jen „riziko migrace") a riziko selhání, resp. ty části obou kategorií rizika, které nejsou podchyceny samotným VaR modelem. Ta část rizika migrace, která není podchycena samotným VaR modelem, se nazývá dodatečné riziko migrace. Ta část rizika selhání, která není podchycena samotným VaR modelem, se nazývá dodatečné riziko selhání. Pokud riziko migrace a riziko selhání jsou u dluhových nástrojů podchyceny v plné míře postupem podle tohoto bodu a bodů 4 až 18, nemusí je podchycovat samotný VaR model.

4. Povinná osoba doloží oprávněnému orgánu dohledu, že při stanovování kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace dosahuje standardu srovnatelného s IRB přístupem za předpokladu stejné úrovně rizika, a případně zohledňuje vliv likvidity, koncentrace, zajištění a nelinearity.

5. Povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných expozic a úvěrových derivátů n-tého selhání postupem podle přílohy č. 20 této vyhlášky bez ohledu na to, zda tyto nástroje zařadí do výpočtu kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace. Výjimku z této zásady představují pozice, pro které povinná osoba postupuje podle bodů 19 až 24. Dále má povinná osoba možnost si se souhlasem oprávněného orgánu dohledu zvolit, že do propočtu bude konzistentně zahrnovat také veškeré kótované akciové pozice a deriváty založené na kótovaných akciích, kde toto zahrnutí je v souladu s postupy, kterými povinná osoba vnitřně měří a řídí riziko.

6. Propočet kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace zohlední vliv korelací mezi událostmi selhání a událostmi změn interního či externího ratingu. Nesmí však být zohledněn vliv korelací mezi událostmi selhání a událostmi změn interního či externího ratingu na straně jedné a ostatními faktory specifického rizika a faktory tržního rizika na straně druhé. Předpoklady týkající se korelací musí být podložené analýzou objektivních dat v koncepčně správném rámci. Propočet kapitálového požadavku náležitě zohledňuje otázku koncentrace emitentů nástrojů. Koncentrace, které vznikají uvnitř a napříč třídami produktů za stresových podmínek, musí být též náležitě zohledněny.

7. Propočet kapitálového propočtu k dodatečnému riziku selhání a migrace kvantifikuje ztráty vyplývající ze selhání nebo změny interního či externího ratingu s použitím jednostranného konfidenčního intervalu na hladině spolehlivosti 99,9 % za kapitálový horizont jednoho roku. Vychází z předpokladu stejné úrovně rizika za kapitálový horizont jednoho roku, to znamená, že jednotlivé pozice nebo skupiny pozic v obchodním portfoliu, u kterých došlo během jejich horizontu likvidity k události selhání nebo změny interního či externího ratingu, jsou na konci horizontu likvidity přeskládány tak, aby bylo dosaženo počáteční úrovně rizika. Povinná osoba si však alternativně může zvolit, že bude konzistentně používat předpoklad nezměněných pozic za kapitálový horizont jednoho roku.

8. Horizontem likvidity se rozumí časové období potřebné k prodeji pozice nebo k zajištění všech významnějších relevantních cenových rizik za stresových podmínek na trhu, přičemž je speciálně nutno zohlednit velikosti pozic. Stanovení horizontů likvidity odráží skutečnou praxi a zkušenosti shromážděné za období stresových podmínek na trhu jak systémové, tak idiosynkratické povahy. Horizont likvidity je měřen za konzervativních předpokladů a je dostatečně dlouhý tak, aby samotný akt prodeje či získání zajištění významnějším způsobem negativně neovlivnil cenu, za kterou bude uskutečněn prodej či získáno zajištění. Nejnižší přípustná délka horizontu likvidity jsou 3 měsíce.

9. Stanovení horizontu likvidity pro pozici či skupinu pozic zohledňuje vnitřní postupy povinné osoby pro řízení nehybných pozic a pro obezřetnostní úpravy při tržním oceňování nebo oceňování modelem. Tam, kde povinná osoba stanovuje horizont likvidity spíše pro skupiny pozic než pro jednotlivé pozice, kriteria pro definování skupin pozic jsou stanovena tak, aby smysluplně odrážela rozdíly v úrovni likvidity. Povinná osoba stanovuje horizonty likvidity pro koncentrované pozice jako delší než pro nekoncentrované pozice a zohledňuje tím větší délku období potřebného k uzavření takových pozic. Horizont likvidity pro uskladněná aktiva k sekuritizaci (securitisation warehouse) reflektuje čas potřebný pro vytvoření, prodej a sekuritizaci aktiv, nebo k zajištění všech významnějších rizikových faktorů za stresových podmínek na trhu.

10. Při propočtu kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace lze zohlednit zajištění. Dlouhé a krátké pozice lze kompenzovat pouze tehdy, vztahují-li se k témuž finančnímu nástroji. Zajišťovací strategie nebo diverzifikační efekty, které jsou spojené s dlouhými a krátkými pozicemi se zahrnutím různých nástrojů nebo různých cenných papírů emitovaných týmž dlužníkem, nebo které jsou spojené s dlouhými a krátkými pozicemi v nástrojích různých emitentů, lze zohlednit pouze explicitním modelováním hrubých dlouhých a krátkých pozic v různých nástrojích. Povinná osoba zohlední vliv významnějších rizik týkajících se časového intervalu mezi okamžikem splatnosti zajištění a horizontem likvidity, a také možnou přítomnost významného bazického rizika v zajišťovacích strategiích podle produktu, seniority v kapitálové struktuře, interního či externího ratingu, splatnosti, roku původu sekuritizace a ostatních odlišností v nástrojích. Povinná osoba zohlední zajištění pouze v té míře, jaká může být udržena i v situaci, kdy z celkového stavu dlužníka je patrná zvyšující se pravděpodobnost úvěrové či jiné události.

11. Pro pozice v obchodním portfoliu, které jsou zajišťovány prostřednictvím dynamických zajišťovacích strategií, mohou být změny skladby zajištění v průběhu horizontu likvidity zajišťované pozice zohledněny za podmínek, že povinná osoba:

a)	konzistentně modeluje změny skladby zajištění napříč relevantními třídami pozic v obchodním portfoliu,
b)	doloží, že zohlednění výsledků změn skladby zajištění vyústí v kvalitnější měření rizika,
c)	doloží, že trhy pro zajišťující nástroje jsou dostatečně likvidní tak, aby umožnily změny skladby zajištění i za stresových podmínek na trhu.

12. Veškerá zbytková rizika plynoucí z dynamických zajišťo vacích strategií musí být v kapitálovém požadavku zohledněna.

13. Propočet kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace zohledňuje vliv nelinearity opcí, strukturovaných úvěrových derivátů a ostatních pozic s významnějším nelineárním profilem vzhledem k cenovým pohybům. Náležitě též zohledňuje modelovací riziko přítomné v oceňování a odhadování cenových rizik takových nástrojů.

14. Při nezávislém přezkoumávání systému měření rizika a při validaci vnitřních modelů v souladu s požadavky této přílohy musí povinná osoba s ohledem na propočet kapitálových požadavků k dodatečnému riziku selhání a migrace uskutečňovat zejména tyto činnosti:

a)	prověřit, že modelovací přístup ke korelacím a cenovým změnám, včetně volby faktorů systémového rizika a volby jejich vah, je pro dané portfolio věcně správný;
b)	provádět různorodou škálu stresového testování, včetně analýzy senzitivit a analýzy scénářů, k vyhodnocení racionality přístupu v kvantitativním i kvalitativním ohledu, zejména s ohledem na zacházení s koncentrovanými pozicemi. Tyto testy nesmí být omezeny pouze na historicky proběhlé události;
c)	uskutečnit náležitou kvantitativní validaci včetně relevantních vnitřních standardů (benchmark) pro modelování.

15. Přístup k podchycení dodatečného rizika selhání a migrace musí být konzistentní s vnitřními postupy pro identifikaci, měření a řízení rizik plynoucích z aktivit s nástroji obchodního portfolia a musí být založen na datech, která jsou objektivní a aktuální.

16. Povinná osoba musí zdokumentovat svůj přístup k podchycení dodatečného rizika selhání a migrace tak, aby přijaté předpoklady ohledně korelací a dalších prvků modelovacího postupu byly transparentní vůči oprávněnému orgánu dohledu.

17. Jestliže povinná osoba používá přístup k podchycení dodatečného rizika selhání a migrace, který naplňuje ne všechny zvýše uvedených požadavků, avšak který je konzistentní s jejími vnitřními postupy pro identifikaci, měření a řízení rizik, musí být v takovém případě schopna doložit, že její přístup vede ke kapitálovému požadavku v alespoň takové výši, jaká by byla stanovena, kdyby její přístup všechny výše uvedené požadavky naplňoval. Oprávněný orgán dohledu přezkoumává plnění ustanovení předchozí věty s minimálně roční periodicitou.

18. Povinná osoba stanovuje rizikovou hodnotu podle bodů 3 až 17 s minimálně týdenní periodicitou.

19. Pro portfolio obchodování s korelací umožní oprávněný orgán dohledu povinné osobě použití speciálního vnitřního přístupu, který se nazývá komplexní riziková míra (comprehensive riskmeasure), ke stanovení dodatečného kapitálového požadavku pro toto portfolio za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodech 20 až 23. V takovém případě povinná osoba k tomuto portfoliu nestanovuje kapitálový požadavek podle přílohy č. 20 této vyhlášky.

20. Komplexní riziková míra adekvátně podchytí veškerá cenová rizika s použitím jednostranného konfidenčního intervalu na hladině spolehlivosti 99,9 % za kapitálový horizont jednoho roku za předpokladu stejné úrovně rizika, a v případě potřeby bude upravena tak, aby zohledňovala vliv likvidity, koncentrací, zajištění a nelinearity. Do komplexní rizikové míry lze zahrnout veškeré pozice, které jsou řízeny společně s pozicemi portfolia obchodování s korelací, a lze z ní poté vyloučit pozice, ke kterým povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek podle bodů 3 až 18. Dodatečný kapitálový požadavek pro portfolio obchodování s korelací nesmí být nižší než 8 % z kapitálového požadavku pro toto portfolio stanoveného podle přílohy č. 20 písm. B. bodu IV této vyhlášky.

21. Podchyceny musí být zejména tyto kategorie rizika:

a)	kumulativní riziko vznikající z vícečetných selhání u tranšovaných produktů, včetně řazení selhání,
b)	riziko úvěrového rozpětí, včetně gamma efektů a křížových gamma efektů,
c)	volatilita implikovaných korelací, včetně křížových efektů mezi rozpětími a korelacemi,
d)	bazické riziko, včetně bazického rozdílu mezi úvěrovým rozpětím indexu a úvěrovým rozpětím jeho jednotlivých složek a bazického rozdílu mezi implikovanými korelacemi indexu a implikovanými korelacemi individuálních portfolií,
e)	volatilita míry výtěžnosti ve vztahu k potenciální možnosti, že míra výtěžnosti ovlivní cenu tranší,
f)	riziko podhodnocení nákladů zajištění (hedge slippage) vzhledem ke skutečnosti, že komplexní riziková míra využívá dynamické zajišťování, a potenciální náklady na doplnění nebo změnu skladby zajištění.

22. Povinná osoba musí mít dostatek tržních dat tak, aby bylo zajištěno, že v jejím vnitřním přístupu budou podchycena veškerá zásadní rizika vyplývající z expozic v portfoliu obchodování s korelací v souladu se standardy stanovenými v této příloze. Povinná osoba též doloží prostřednictvím zpětného testování nebo jiných vhodných technik, že její komplexní riziková míra náležitě objasňuje historické cenové pohyby příslušných nástrojů, a dále doloží, zeje schopna oddělit pozice, které mohou vstupovat do komplexní rizikové míry, od ostatních pozic.

23. Povinná osoba podrobí portfolio vstupující do komplexní rizikové míry pravidelnému stresovému testování. Stresové scénáře musí zkoumat účinky stresových podmínek na míry selhání, míry výtěžnosti, úvěrová rozpětí a účinky korelací na zisky a ztráty útvaru obchodování s korelací. Stresové testy jsou prováděny s minimálně týdenní periodicitou, a minimálně čtvrtletně jsou oprávněnému orgánu dohledu reportovány výsledky těchto stresových testů, včetně porovnání s příslušným kapitálovým požadavkem. Jakékoli případy, kde stresové testy ukazují na podstatně nedostatečný kapitálový požadavek, musí být oprávněnému orgánu dohledu včas oznámeny. V návaznosti na výsledky stresových testů oprávněný orgán dohledu zváží uvalení dodatečného kapitálového požadavku pro portfolio obchodování s korelací.

24. Povinná osoba stanovuje rizikovou hodnotu podle bodů 19 až 23 s minimálně týdenní periodicitou.

25. Povinná osoba provádí denně zpětné testování celého portfolia nebo subportfolií dluhopisů a akcií obsahujících specifické riziko. Pokud povinná osoba člení tato subportfolia do dalších kategorií, provádí odděleně zpětné testování těchto kategorií; tím není dotčeno ustanovení bodu 22. Změnu struktury subportfolií lze provést, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen oprávněnému orgánu dohledu a ten tento záměr uznal. Povinná osoba vždy o tomto záměru současně informuje Českou národní banku. Vlastní VaR model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku se stává neadekvátním pro měření specifického rizika od okamžiku, kdy počet převýšení pro celé portfolio nebo alespoň jedno subportfolio přesáhne za posledních 250 dnů počet 10. Tuto skutečnost oznámí povinná osoba neprodleně České národní bance.

26. Nedostatky VaR modelu povinná osoba odstraňuje neprodleně. Pro pokrytí specifického rizika má zajištěn dostatek kapitálu.

V. Stresové testování

1. Povinná osoba používající vlastní VaR model při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku má k dispozici komplexní program stresového testování. Stresové testování slouží k identifikaci událostí a vlivů, které mají značný dopad na povinnou osobu.

2. Stresové scénáře

a)	berou v úvahu faktory, které mohou mít za následek značné ztráty povinné osoby nebo mohou značně ztížit řízení rizik, zejména sníženou likvidnost trhů v případech krize, riziko koncentrace, jednostranné trhy,
b)	zahrnutí události s nízkou pravděpodobností výskytu ve všech hlavních druzích rizik,
c)	objasňují vliv takových událostí na pozice povinné osoby, které mají lineární i nelineární cenovou charakteristiku.

3. Povinná osoba využívá stresové kvantitativní testy, které identifikují možné dopady na povinnou osobu způsobené pohyby reálných hodnot, úrokových měr, volatilit, korelací a podobně. Dále využívá kvalitativní testy, kterými se prověřuje adekvátnost kapitálového vybavení povinné osoby a stanoví se možnosti snížení jejího rizika a ochrany kapitálu před možnými ztrátami. Stresové testy musí být nedílnou součástí strategie vrcholného vedení a o jejich výsledcích musí být pravidelně informováno vrcholné vedení.

4. Povinná osoba ověřuje prostřednictvím série vlastních stresových scénářů svoji odolnost vůči nepříznivým změnám tržních podmínek a stanovuje stresové testy, které ovlivní hodnotu jejího portfolia nejnepříznivěji.

5. Povinná osoba provádí též reverzní stresové testy.

VI. Zpětné testování

Oprávněný orgán dohledu prověří, zda povinná osoba je schopna provádět zpětné testování jak skutečných, tak hypotetických změn hodnoty portfolia. Zpětné testování hypotetických změn hodnoty portfolia je založeno na porovnání hodnoty portfolia na konci obchodního dne a jeho hodnoty na konci následujícího obchodního dne za předpokladu nezměněných pozic. Oprávněný orgán dohledu vyžaduje po povinné osobě přijetí náležitých nápravných opatření, identifikuje-li v jejích postupech pro zpětné testování nedostatky. Oprávněný orgán dohledu vyžaduje po povinné osobě zpětné testování hypotetických i skutečných změn hodnoty portfolia. Povinná osoba zaznamená počet překročení při zpětném testování hypotetických změn i počet překročení při zpětném testování skutečných změn a pro účely stanovení plus faktoru použije větší z obou hodnot.

VII. Ověření modelu

1. Vlastní VaR model musí být dostatečně ověřen osobou, která je nezávislá na procesu vývoje. Model by měl být ověřen poté, co byl vyvinut a dále pak pravidelně, zejména v případech, kdy došlo k závažným změnám modelu nebo k strukturálním změnám na trhu či ve složení portfolií. Ověření modelu se neomezuje pouze na zpětné testování, ale mělo by obsahovat mimo jiné i ověření, že

a)	předpoklady, na kterých je model vybudován, jsou správné a neodhadují riziko špatně,
b)	v závislosti na struktuře portfolií a podstupovaném riziku je prováděna dodatečná validace modelu nad rámec zpětného testování podle této vyhlášky,
c)	jsou používána hypotetická portfolia k ujištění, že daný model je schopen podchytit specifické faktory jednotlivých portfolií, zejména riziko koncentrace nebo bazické riziko.

2. Záměr používat vlastní VaR model povinná osoba doloží zprávou auditora nebo jiné osoby, kteří dlouhodobě poskytují služby v oblasti modelování, o ověření přesnosti modelu, pokud Česká národní banka od tohoto požadavku neupustí. Tato zpráva obsahuje zejména vyjádření, zda

a)	struktura vlastního modeluje přiměřená aktivitám povinné osoby,
b)	model splňuje kvalitativní požadavky, kvantitativní požadavky a popřípadě dodatečná kritéria v souladu s touto vyhláškou,
c)	povinná osoba specifikuje faktory tržního rizika a provádí stresové testování v souladu s touto vyhláškou,
d)	model poskytuje spolehlivou informaci o výši kapitálového požadavku k tržnímu, popřípadě specifickému riziku.

* * * * *

Příloha č. 25 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Obsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání uveřejňovaných na individuálním základě

1. Údaje o strategiích a postupech řízení rizik

Tyto údaje jsou členěny podle jednotlivých kategorií rizik, kterým povinná osoba je nebo může být vystavena. Rozčlenění je alespoň na riziko úvěrové, úrokové, měnové, akciové, komoditní, operační a riziko koncentrace. Pro každou z kategorií rizik se samostatně uveřejňují informace o

a)	strategii a procesech řízení rizika,
b)	organizačním uspořádání systému řízení rizika,
c)	rozsahu a charakteru systému vyhodnocování Či měření a ohlašování rizika,
d)	technikách snižování rizika, strategii a procesech sledování efektivnosti těchto technik.

Jde-li o úrokové a akciové riziko, samostatně se uveřejňují informace o úrokovém riziku investičního portfolia a o akciovém riziku investičního portfolia.

2. Údaje o kapitálu

a)	souhrnná informace o podmínkách a hlavních charakteristikách kapitálu a jeho složek včetně nástrojů uvedených v § 55b,
b)	souhrnná výše původního kapitálu (složka tier 1), souhrnná výše hlavního původního kapitálu, souhrnná výše vedlejšího původního kapitálu, výše jednotlivých kladných složek a výše jednotlivých záporných položek,
c)	souhrnná výše dodatkového kapitálu (složka tier 2),
d)	souhrnná výše kapitálu na krytí tržního rizika (složka tier 3),
e)	souhrnná výše odčitatelných položek od původního a dodatkového kapitálu, a dále samostatné uvedení výše odčitatelné položky z titulu nedostatku v krytí očekávaných úvěrových ztrát,
f)	souhrnná výše kapitálu po zohlednění odčitatelných položek od původního a dodatkového kapitálu a stanovených limitů položek kapitálu.

3. Údaje o kapitálové přiměřenosti a výši kapitálových požadavků

souhrnná informace o přístupu povinné osoby k posuzování dostatečnosti vnitřně stanoveného kapitálu vzhledem k jejím současným a budoucím činnostem (vnitřně stanovená a udržovaná kapitálová přiměřenost),

výše kapitálových požadavků

k úvěrovému riziku, riziku protistrany, riziku rozmělnění a k volným dodávkám v členění na

1.1

kapitálové požadavky k úvěrovému riziku podle standardizovaného přístupu, a dále v členění podle jednotlivých kategorií expozic,

1.2

kapitálové požadavky k úvěrovému riziku (včetně rizika rozmělnění) podle přístupu TRB, a dále v členění podle jednotlivých kategorií expozic U akciových expozic se výše kapitálových požadavků uvádí podle jednotlivých metod pro stanovení hodnoty rizikově vážených akciových expozic, a dále v členění na soukromé kapitálové investice v dostatečně diverzifikovaných portfoliích, akciové expozice kótované na regulovaných trzích a ostatní akciové expozice;

k vypořádacímu riziku,

k pozičnímu, měnovému a komoditnímu riziku,

k operačnímu riziku,

k riziku angažovanosti obchodního portfolia,

ostatních a přechodných, které vyplývají z přechodu na přístup IRB nebo přístup AMA, pokud povinná osoba tyto přístupy používá; jsou v důsledku stanovených limitů pro případný pokles kapitálových požadavků v letech 2007 až 2009.

Obchodník s cennými papíry s omezeným rozsahem investičních služeb nebo obchodník s cennými papíry s omezeným obchodováním na vlastní účet, který stanovuje kapitálový požadavek na základě režijních nákladů namísto kapitálového požadavku k operačnímu riziku nebo namísto kapitálového požadavku k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku, uvádí výši tohoto kapitálového požadavku.

4. Doplňující údaje o výši jednotlivých kapitálových požadavků k pozičnímu, měnovému a komoditnímu riziku a k riziku protistrany

k pozičnímu riziku, jehož součástí jsou kapitálové požadavky

1.	k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia,
2.	k obecnému akciovému riziku obchodního portfolia,
3.	ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia, se samostatným uvedením kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných expozic,
4.	ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia,

k měnovému riziku,

ke komoditnímu riziku a

k riziku protistrany u repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, derivátů, transakcí s delší dobou vypořádání, maržových obchodů.

Uvádí se také další informace o úvěrovém riziku z řepo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, derivátů, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů, v případě obchodního portfolia jde o riziko protistrany z těchto transakcí, a to:

a)	souhrnná informace o přístupu povinné osoby k posuzování vnitřně stanoveného kapitálu pro riziko protistrany a úvěrových limitů pro expozice vůči protistranám,
b)	souhrnná informace o zásadách pro kolaterál používaný v těchto transakcích a stanovení případných požadavků na převýšení kolaterálu nad hodnotou expozice,
c)	souhrnná informace o zásadách pro expozice z těchto transakcí s rizikem pozitivní korelace,
d)	souhrnná informace o dopadu výše kolaterálu na zhoršení ratingu,
e)	souhrnně za deriváty kladná reálná hodnota, výše možných užitků ze započtení, kladná reálná hodnota po zohlednění možných užitků ze započtení, výše přijatého kolaterálu, kladná reálná hodnota po zohlednění možných užitků ze započtení a po zohlednění přijatého kolaterálu,
f)	souhrnně za zajišťovací úvěrové deriváty jmenovitá (pomyslná) hodnota, kladná reálná hodnota, a to v členění podle druhů těchto derivátů,
g)	souhrnně za úvěrové derivátů jmenovitá (pomyslná) hodnota, a to v členění podle záměru použití těchto derivátů na úvěrové deriváty podle jednotlivých portfolií, podle jednotlivých druhů produktů a podle koupeného a prodaného zajištění,
h)	odhadovaná výše parametru a, pokud ho povinná osoba se souhlasem oprávněného orgánu dohledu stanovuje.

5. Doplňující údaje o úvěrovém riziku a riziku rozmělnění

definice pohledávky po splatnosti a pohledávky se znehodnocením, kterou povinná osoba používá pro účely vedení účetnictví a účetní závěrky,

popis metod, které povinná osoba používá při stanovení ztrát ze znehodnocení pohledávek a pro stanovení výše rezerv,

souhrnná výše expozic po zohlednění úprav ocenění a rezerv, ale bez zohlednění majetkového zajištění nebo osobního zajištění, průměrná výše expozic za období v členění podle kategorií expozic,

zeměpisné rozdělení souhrnné výše expozic, a to v členění podle významných kategorií expozic, v případě potřeby doplněné o další detaily,

rozdělení souhrnné výše expozic podle sektorů nebo typu protistran, a to v členění podle kategorií expozic, v případě potřeby doplněné o další detaily,

rozdělení souhrnné výše expozic podle zbytkové splatnosti, a to v členění podle kategorií expozic, v případě potřeby doplněné o další detaily,

v členění podle významných sektorů nebo typu protistran

1.	souhrnná výše expozic se znehodnocením a souhrnná výše expozic po splatnosti,
2.	výše úprav ocenění a rezerv,
3.	změny v úpravách ocenění a rezervách za období,

v členění podle významných zeměpisných oblastí

1.	souhrnná výše expozic se znehodnocením,
2.	souhrnná výše expozic po splatnosti,
3.	výše úprav ocenění a rezerv,

sesouhlasení změn v úpravách ocenění expozic a sesouhlasení změn v rezervách k expozicím, vždy s uvedením

1.	popisu úprav ocenění (rezerv),
2.	souhrnné výše opravných položek (rezerv) k 1. 1. kalendářního roku,
3.	souhrnné výše použití opravných položek (rezerv) od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku,
4.	souhrnné výše tvorby opravných položek (rezerv) od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku,
5.	souhrnné výše rozpuštění opravných položek (rezerv) od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku (vytvořených v předchozích účetních obdobích) pro ncpotřcbnost,
6.	souhrnné výše kurzových rozdílů a ostatních úprav od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku
7.	souhrnné výše opravných položek (rezerv) k 31. 12. kalendářního roku,
8.	souhrnné výše výnosů z odepsaných aktiv přímo zahrnutých do výkazu zisku a ztráty od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku.
9.	souhrnné výše úprav ocenění přímo zahrnutých do výkazu zisku a ztráty od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku.

6. Doplňující údaje o úvěrovém riziku při použití standardizovaného přístupu

Údaje v členění podle jednotlivých kategorií expozic:

a)	označení zapsaných ratingových agentur nebo exportních úvěrových agentur, jejichž externí ratingy povinná osoba používá, důvody pro jejich změnu, pokud nastala,
b)	kategorie expozic, pro které se externí ratingy zapsané ratingové agentury nebo exportní úvěrové agentury používají,
c)	popis, jalc jsou používány externí ratingy dlužníka a externí ratingy emisí dlužníka pro expozice v investičním portfoliu,
d)	přiřazení externího ratingu každé zapsané ratingové agentury nebo exportní úvěrové agentury stupni úvěrové kvality stanovenému pro standardizovaný přístup,
e)	souhrnná výše expozic v členění podle stupňů úvěrové kvality, souhrnná výše expozic odčítaných od kapitálu, a to vždy samostatně bez zohledněného majetkového zajištění nebo osobního zajištění a samostatně po zohlednění tohoto zajištění.

Údaje podle písmen a) až d) se týkají jen pro standardizovaný přístup s využitím externích ratingů zapsaných ratingových agentur nebo exportních úvěrových agentur.

7. Doplňující údaje o úvěrovém riziku při použití přístupu IRB

a)	souhrnná výše expozic ze specializovaného úvěrování v členění podle jednotlivých kategorií v rámci zbytkové splatnosti,
b)	souhrnná výše akciových expozic v členění podle kategorií rizikových vah.

8. Doplňující údaje o tržním riziku při použití vlastních modelů pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku a specifickému riziku

informace o každém dílčím portfoliu, jejíž součástí je

1.	charakteristika použitého modelu,
2.	v případě stanovování kapitálových požadavků při postupu podle přílohy č. 21 bodů IV.3 až IV.18 a bodů IV.19 až IV.24 této vyhlášky, a to pro každou z těchto variant samostatně, použité metody a rizika měřená prostřednictvím vlastního modelu včetně popisu použitého přístupu pro určení horizontu likvidity, metody použité k posouzení výše kapitálu, která je v souladu s požadovanými standardy obezřetnosti, a přístupy použité při validaci modelů,
3.	popis stresového testování používaného u každého dílčího portfolia,
4.	popis přístupu ke zpětnému testování a validaci správnosti a ucelenosti vlastních odhadů a procesů modelování,

informace o rozsahu, v jakém je tento přístup akceptován oprávněným orgánem dohledu,

souhrnná informace o rozsahu a metodách používaných pro naplnění požadavků na řídicí a kontrolní systém v této oblasti,

nejvyšší, nejnižší a střední hodnota z následujících dat:

1.	denní riziková hodnota za období a ke konci období,
2.	stresová riziková hodnota za období a ke konci období,
3.	výše kapitálových požadavků při postupu podle přílohy č. 21 bodů IV.3 až IV.18 a bodů IV.19 až IV.24 této vyhlášky za období a ke konci období,

výše kapitálových požadavků při postupu podle přílohy č. 21 bodů IV.3 až IV.18 a bodů IV.19 až IV.24 této vyhlášky, společně s váženým průměrným horizontem likvidity pro každé dílčí portfolio vstupující do těchto postupů a

srovnání měření jednodenní rizikové hodnoty stanovené ke konci obchodního dne s jednodenními změnami hodnoty portfolia na konci následujícího obchodního dne společně s analýzou jakéhokoliv významného převýšení během období.

9. Doplňující údaje o kapitálových požadavcích k operačním riziku

a)	informace o přístupu k výpočtu kapitálových požadavků k operačnímu riziku, k jehož používání je povinná osoba oprávněna,
b)	používá-li povinná osoba pro výpočet kapitálových požadavků k operačnímu riziku přístup AMA, uvádí se také popis používané metodologie včetně popisu začlenění významných vnitřních a vnějších faktorů. V případě používání přístupu AMA v kombinaci s ostatními přístupy se uvádí informace o rozsahu pokrytí jednotlivými přístupy.

10. Doplňující údaje o akciových expozicích v investičním portfoliu

a)	informace o cílech držení těchto expozic, například držba za účelem dividend, strategické důvody, informace o použitých účetních metodách včetně ocenění a významných změnách v těchto metodách,
b)	informace o ocenění těchto expozic, a to v účetní hodnotě, reálné hodnotě, v případě expozic kótovaných na regulovaných trzích také porovnání s tržní hodnotou, odlišuje-li se významně od reálné hodnoty,
c)	informace o typu, charakteru a výši expozic v členění na expozice kótované na regulovaných trzích, soukromé kapitálové investice v dostatečně diverzifikovaných portfoliích, a ostatní expozice,
d)	souhrnná výše realizovaných zisků nebo ztrát z prodeje nebo likvidace těchto expozic za období,
e)	souhrnná výše nerealizovaných zisků nebo ztrát (oceňovacích rozdílů), včetně informace, zda jsou součástí původního nebo dodatečného kapitálu a v jaké výši.

11. Doplňující údaje o úrokovém riziku investičního portfolia

a)	informace o charakteru úrokového rizika investičního portfolia a hlavních předpokladech měření tohoto rizika včetně předpokladů, které se týkají předčasného splacení pohledávek a chování závazků splatných na požádání, a frekvenci měření tohoto rizika,
b)	informace o vlivu případného zvýšení nebo snížení úrokových měr na výsledek hospodaření povinné osoby, na hodnoty původního a dodatkového kapitálu a další případné ukazatele používané povinnou osobou, zjištěné na základě přístupů používaných povinnou osobou pro měření úrokového rizika, v členění podle jednotlivých měn.

12. Doplňující údaje o sekuritizaci

informace o zásadách a cílech, které povinná osoba má v souvislosti se sekuritizací,

povaha dalších rizik včetně rizika likvidity spojeného se sekuritizovanými aktivy,

druhy rizik z hlediska nadřízenosti podkladových sekuritizovaných pozic a z hlediska podkladových aktiv těchto sekuritizovaných pozic převzatých a držených v resekuritizaci,

informace o zapojení do sekuritizace a o rolích v sekuritizaci (původce, investor apod.),

informace o rozsahu zapojení do sekuritizace,

popis postupů sledování změn úvěrového a tržního rizika sekuritizovaných expozic včetně toho, jaké dopady na sekuritizované expozice má chování podkladových aktiv, a popis, jak se tyto postupy liší pro resekuritizované expozice,

popis strategie při určování používání zajištění a osobního zajištění ke snižování rizik držených sekuritizovaných a resekuritizovaných expozic včetně identifikace protistran, které jsou zdrojem významného zajištění v členění podle typu rizikové expozice,

informace o metodách použitých pro výpočet kapitálových požadavků v souvislosti se sekuritizací včetně informace, jaká metoda se používá pro jaký typ sekuritizace,

typy jednotek pro speciální účel, které povinná osoba v roli sponzora využívá pro sekuritizaci expozic vůči třetím stranám, včetně informace, zda, v jaké formě a v jakém rozsahu má povinná osoba expozice vůči jednotkám pro speciální účel, uváděné samostatně pro rozvahové a podrozvahové expozice, a přehled osob, které povinná osoba řídí nebo jim poskytuje poradenství a které investují do sekuritizovaných pozic, které povinná osoba sekuritizovala, nebo do jednotek pro speciální účel, které povinná osoba sponzoruje,

shrnutí účetních metod použitých pro sekuritizaci včetně informace

1.	zda je operace vykázána jako prodej nebo financování,
2.	o výši zisků vykázaných z prodeje,
3.	o způsobech a o hlavních předpokladech uplatněných při ocenění podílů na expozicích, které si povinná osoba ponechala, a o změnách oproti předchozímu období,
4.	o zacházení se syntetickou sekuritizací,
5.	o způsobech ocenění aktiv čekajících na sekuritizaci, a zda jsou evidované v investičním portfoliu nebo v obchodním portfoliu povinné osoby,
6.	o strategii pro uznávání rozvahových závazků za ujednání, která mohou vyžadovat od úvěrové instituce poskytnutí finanční podpory pro sekuritizovaná aktiva,

označení zapsané ratingové agentury, která poskytla externí rating při sekuritizaci, a typech expozic v členění podle jednotlivých zapsaných ratingových agentur,

popis metody interního hodnocení podle přílohy č. 18 této vyhlášky včetně struktury procesu interního hodnocení a vztahu mezi interním hodnocením a externím ratingem, užití interního hodnocení pro jiné účely než pro stanovení kapitálového požadavku metodou interního ohodnocení, kontrolních mechanismů procesu interního hodnocení včetně popisu posuzování procesu interního hodnocení, odpovědnosti a naplňování požadavku nezávislosti; informace o typech expozic, pro které se použije proces interního hodnocení, a stresové faktory použité při stanovení úrovní úvěrového posílení podle typu expozice,

vysvětlení významných kvantitativních změn v uveřejňovaných informacích podle písmen n) až q) oproti předchozímu období,

v členění na expozice obchodního a investičního portfolia a dále v členění podle typu expozic, následující informace,

1.	souhrnná výše nesplacených expozic sekuritizovaných povinnou osobou, a to v členění na expozice z tradiční sekuritizace a expozice ze syntetické sekuritizace a sekuritizace, v nichž je povinná osoba pouze sponzorem,
2.	souhrnná výše rozvahových sekuritizovaných expozic, které povinné osobě zůstaly nebo je pořídila, a podrozvahové sekuritizované expozice,
3.	souhrnná výše aktiv čekajících na sekuritizaci,
4.	u sekuritizovaných facilit podléhajících předčasnému splacení souhrnná výše čerpaných expozic připadajících na podíl původce a souhrnná výše čerpaných expozic připadajících na podíl investora, souhrnná výše kapitálových požadavků vzniklých povinné osobě vůči podílu původce a vůči podílu investora a souhrnná výše kapitálových požadavků vzniklých povinné osobě vůči podílům investora na čerpaných a na nečerpaných úvěrových linkách,
5.	souhrnná výše sekuritizovaných expozic, které povinné osobě zůstaly nebo je pořídila, a to v členění podle rizikových vah se samostatným uvedením expozic s rizikovou váhou 1 250 % nebo odčítaných od kapitálu,
6.	shrnutí o sekuritizaci během minulého účetního období včetně souhrnné výše sekuritizovaných expozic v daném období, a to v členění podle typu expozic, a včetně výše zisku nebo ztráty z prodeje, v členění podle typu expozic,

informace v členění na obchodní a investiční portfolio:

1.	souhrnná výše sekuritizovaných expozic, které povinné osobě zůstaly nebo je pořídila, a s nimi spojených kapitálových požadavků v členění na sekuritizované a resekuritizované expozice a v dostatečném členění podle rizikových vah nebo kapitálových požadavků, a jaký přístup pro jaký kapitálový požadavek byl použit,
2.	souhrnná výše resekuritizovaných expozic, které povinné osobě zůstaly nebo je pořídila, v členění na expozice před nebo po zajištění/pojištění a expozice k finančnímu ručiteli v členění podle úvěrové kvality ručitele nebo podle jména ručitele,

u investičního portfolia souhrnná výše expozic se znehodnocením nebo po splatnosti, sekuritizovaných povinnou osobou, a dále ztráty vzniklé povinné osobě za období, v obou případech v členění podle typu expozic, a

u obchodního portfolia souhrnná výše nesplacených expozic sekuritizovaných povinnou osobou, a k nimž se stanoví kapitálový požadavek k tržnímu riziku, a to v členění na expozice z tradiční sekuritizace a expozice ze syntetické sekuritizace a podle typu expozice.

13. Doplňující údaje o přístupu IRB

Údaje, jejichž uveřejnění je jednou z podmínek pro používání přístupu IRB, a to

informace o souhlasu oprávněného orgánu dohledu používat tento přístup,

vysvětlení a zhodnocení

1.	struktury interního ratingového systému a jeho vztahu k externím ratingům,
2.	používání vlastních odhadů jiných než používaných pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice,
3.	procesu řízení a uznávání technik snižování úvěrového rizika,
4.	vnitřních kontrolních mechanismů ratingových systémů včetně popisu posuzování ratingových systémů, odpovědnosti a naplňování požadavku nezávislosti,

popis procesu stanovování interních ratingů, samostatně pro tyto kategorie expozic:

1.	expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám,
2.	expozice vůči institucím,
3.	podnikové expozice včetně expozic vůči středním a malým podnikatelům, specializované úvěrové expozice a podnikové pohledávky nabyté za úplatu,
4.	retailové expozice, a to v členění podle kategorií s rozdílnou korelací,
5.	akciové expozice,

souhrnná výše expozic v členění podle kategorií expozic uvedených v písmenu c), v tom samostatně souhrnná výše expozic, u nichž povinná osoba používá vlastní odhady hodnoty LGD nebo konverzních faktorů,

pro každou z kategorií expozic (expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím, podnikové expozice, akciové expozice) a přes dostatečný počet ratingových stupňů dlužníků (včetně selhání), který dovolí smysluplné rozlišení úvěrového rizika,

1.	souhrnná výše expozic, a dále u expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, institucím a u podnikových expozic nesplacená hodnota pohledávek a hodnota expozic z nevyčerpaných příslibů, u akciových expozic účetní hodnota,
2.	průměrná vážená ztráta ze selhání vyjádřená v procentech, pokud jsou používány vlastní odhady hodnoty LGD, kde vahou je hodnota expozice,
3.	průměrnou váženou rizikovou váhu, kde vahou je hodnota expozice,
4.	výše nevyčerpaných příslibů, pokud jsou používány vlastní odhady konverzních faktorů pro výpočet hodnot rizikově vážených expozic, a pro každou kategorii expozic průměrná hodnota rizikově vážené expozice,

u kategorií retailových expozic a kategorií expozic podle písmena c) bodu 4

1.	údaje podle písmena e) na úrovni seskupení, je-li používáno, nebo
2.	analýza expozic neboli nesplacená hodnota úvěrů a hodnota expozic z nevyčerpaných příslibů, ve vztahu k dostatečnému počtu stupňů očekávaných úvěrových ztrát, který dovolí smysluplné rozlišení úvěrového rizika, na úrovni sdílení, je-li používáno,

výše úprav ocenění a rezerv za předchozí účetní období podle jednotlivých kategorií expozic /pro retailové expozice i pro každou z kategorií expozic podle písmene c) bodu 4/ a informace o tom, jak se liší oproti zkušenostem z minulosti,

popis faktorů, které ovlivnily očekávání spojená se ztrátami v předchozím účetním období, zejména zda podíly selhání byly vyšší než v dlouhodobém průměru, zda hodnoty LGD nebo konverzní faktory byly vyšší než v dlouhodobém průměru,

informace o porovnání odhadů se skutečností za delší období, jejíž součástí je alespoň informace o porovnání očekávaných úvěrových ztrát se skutečnými ztrátami, a to podle jednotlivých kategorií /pro retailové expozice i pro každou z kategorií expozic podle písmene c) bodu 4/ a za dostatečné dlouhé období, které umožní spolehlivě posoudit, jak efektivní je proces stanovování interních ratingů v jednotlivých kategoriích expozic /pro retailové expozice i pro každou z kategorií expozic podle písmene c) bodu 4/. Je-li to vhodné, povinná osoba dále informaci rozvede tak, aby poskytla analýzu hodnot PD, a aby u povinné osoby používající vlastní odhady hodnoty LGD a konverzních faktorů, poskytla porovnání skutečné hodnoty LGD a konverzních faktorů s odhadovanými charakteristikami, o nichž je podána informace v předchozích částech.

Pro účely písmene c) se popis týká typů expozic zahrnutých do jednotlivých kategorií expozic, definic, metod a dat pro odhady a validaci hodnot PD, hodnot LGD a konverzních faktorů, jsou-li odhadovány, včetně předpokladů, s nimiž se pracuje při odvozování těchto proměnných, a významných odchylek od dané definice selhání včetně jejich co nejširšího vlivu.

14. Doplňující údaje o technikách snižování úvěrového rizika

Údaje, jejichž uveřejnění je jednou z podmínek pro zohledňování majetkového zajištění nebo osobního zajištění při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku, a to

a)	informace o metodách a procesech používání započtení (dohody o rozvahovém započtení, rámcové dohody o započtení) včetně informace o rozsahu používání,
b)	informace o metodách a procesech oceňování a řízení jednotlivých typech majetkového zajištění,
c)	popis používaných hlavních typů majetkového zajištění,
d)	informace o hlavních typech poskytovatelů zajištění a jejich úvěruschopnosti,
e)	informace o koncentracích tržního a úvěrového rizika způsobených použitím majetkového zajištění nebo osobního zajištění,
f)	souhrnná výše expozic bez vlastních odhadů hodnoty LGD nebo konverzních faktorů (po aplikaci koeficientu volatility), ke kterým se vztahuje uznatelný finanční kolaterál, a souhrnná výše takovýchto expozic s ostatním uznatelným majetkovým zajištěním, v členění podle jednotlivých kategorií expozic a po zohlednění započtení, je-li použito,
g)	souhrnná výše expozic, ke kterým se vztahuje osobní zajištění, v členění podle jednotlivých kategorií expozic (po zohlednění započtení, je-li použito). U akciových expozic se tato informace uvede samostatně podle všech použitých metod;

15. Doplňující údaje o technikách snižování operačního rizika

Údaje, jejichž uveřejnění je jednou z podmínek pro zohledňování technik snižování rizika při výpočtu kapitálových požadavků k operačnímu riziku, a to popis

a)	jak je použito pojištění pro snižování operačního rizika v případě, že povinná osoba používá přístup AMA,
b)	dalších technik nebo nástrojů snižování operačního rizika, uznaných odpovědným orgánem dohledu ke snížení kapitálového požadavku k operačnímu riziku při použití přístupu AMA.

16. Údaje o odměňování

Povinná osoba s ohledem na svou velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností uveřejňuje a pravidelně aktualizuje tyto údaje týkající se zásad a postupů odměňování vybraných skupin zaměstnanců, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby podle přílohy č. 1a této vyhlášky, aniž by tím byla dotčena ustanovení právních předpisů o zacházení s osobními údaji:

informace o rozhodovacím procesu uplatňovaném pro stanovení zásad odměňování včetně informace o složení a působnosti výboru, pokud je výbor pro odměňování zřízen, informace o případných externích poradcích, jejichž služeb bylo využito při stanovení zásad odměňování, a úloze dalších relevantních dotčených osob,

informace o vztahu mezi odměnou podle přílohy č. 1a této vyhlášky a výkonností,

informace o nejvýznamnějších charakteristikách uplatňovaného systému odměňování včetně informace o kritériích měření výkonnosti, úpravách zohledňujících riziko, zásadách pro oddálení nároku na pohyblivou složku odměny a podmínkách jeho přiznání,

informace o kritériích poskytování akcií, opcí, nebo jiných pohyblivých položek odměny,

hlavní parametry a odůvodnění schématu pohyblivých složek odměn a jakýchkoliv dalších nepeněžních výhod,

souhrnné vyčíslení odměn v členění podle oblastí podnikání v rámci činností povinné osoby,

informace v členění na vrcholné vedení a na zaměstnance, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby o souhrnném vyčíslení:

1.	částky odměn v účetním období v členění na pevnou a na pohyblivou složku, a počet příjemců,
2.	částky pohyblivých složek odměn za účetní období, v členění podle formy na peněžní odměny, akcie, s akciemi svázané nástroje a na ostatní,
3.	nevyplacené částky oddálených odměn, v členění částky na již přiznané a dosud nepřiznané právní nároky,
4.	částky odměn, jejichž přiznání bylo oddáleno do účetního období, v členění na částky přiznané a částky, o které byly oddálené odměny sníženy,
5.	částky odměn na nově vzniklé pracovní poměry a částky odstupného, vyplacené v účetním období, a počet jejich příjemců,
6.	částky odstupného vyplaceného v účetním období, počet příjemců a nejvyšší částka odstupného vyplacená fyzické osobě.

Povinná osoba, která je významná vzhledem ke své velikosti, organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu nebo složitosti činností, uveřejní kvantitativní informace podle tohoto bodu samostatně za představenstvo.

* * * * *

Jak začít...

Používání účetního průvodce MáDáti je zpoplatněno:

úhradou předplatného získáte na zvolenou dobu přístup k internetové i desktopové verzi průvodce MáDáti,
obě verze můžete používat současně.

Další podmínky:

přístup k www se při platbě prostřednictvím platební brány otevře ihned po úhradě faktury; o otevření přístupu je uživatel informován e-mailovou zprávou,
daňový doklad obdrží uživatel poštou,
před uplynutím předplaceného období vám systém nabídne plynulé pokračování.

objednávka

Nakladatelství Sagit, a.s.

Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

Pouze ustanovení změněná k 31. 12. 2011

Jak začít...

Provozovatel

Telefony

E-maily

Obchodní podmínky

předpis	účinnosti nabyl dnem	přechodná ustanovení
Vyhláška č. 282/2008 Sb.	1. září 2008,
Vyhláška č. 380/2010 Sb.	31. prosince 2010, část 1. ledna 2011, část 31. prosince 2011,
Vyhláška č. 89/2011 Sb.	1. dubna 2011.