Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Úplné znění předpisů

Pokyn D-132 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

Znění účinné od 1. 1. 1997 dosud.Přehled účinností

ÚPLNÉ ZNĚNÍ
POKYNU D-132
Ministerstva financí
čj. 15/76 368/1995,
k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pokynem D-153 a s přihlédnutím k redakčnímu sdělení Finančního zpravodaje o opravě chyb uveřejněnému v č. 2-3/1997

(pozn. redakce: tento pokyn byl zrušen pokynem D-190 dnem 1. 1. 1998)

Ministerstvo financí v zájmu zajištění jednotného uplatňování zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), v návaznosti na změny provedené v zákoně s účinností od 1. 1. 1995, upravuje pokyn č. D-98 uveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 12/1/1994 takto:

K § 2 zákona

K § 2 odst. 2 a 3

Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy.

Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.).

Zahraniční odborník, splňující požadavky podle § 2 odst. 3 a 5 může vykonávat činnosti člena statutárního či jiného orgánu právnických osob nebo jednatele, rovněž tak může mít příjmy ze zdrojů na území ČR např. dividendy, úroky, příjmy z autorských práv.

K § 4 zákona

K § 4 odst. 1

1. Při prodeji bytu nebo domu s nejvýše dvěma byty, pokud nebyly splněny podmínky v § 4 odst. 1 písm. a) zákona, se postupuje obdobně podle § 4 odst. l písm. b) zákona.

2. Zahrnutím nemovitosti do obchodního majetku poplatníka se rozumí zahrnutí celé nemovitosti a u podílového spoluvlastnictví nemovitosti zahrnutí její části ve výši spoluvlastnického podílu. Přitom není rozhodující, zda vložená nemovitost je zčásti nebo celá používána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost.

3. Dnem "nabytí" se rozumí zejména

a)u nemovitostí den převodu nebo přechodu vlastnických práv k nemovitostem (§ 132, 133 a 460 občanského zákoníku), u nemovitostí nabytých rozhodnutím státního orgánu den v něm určený a není-li určen, den právní moci rozhodnutí,
b)u movitých věcí zděděných den úmrtí zůstavitele, u movitých věcí darovaných den, kdy byl dar přijat, u koupených movitých věcí den převzetí zakoupené věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, u movitých věcí nabytých rozhodnutím státního orgánu den v něm určený a není-li určen, den právní moci rozhodnutí,
c)u cenných papírů zděděných den úmrtí zůstavitele. U cenných papírů v listinné podobě den jejich převzetí, u zaknihovaných cenných papírů den registrace převodu nebo přechodu provedeného Střediskem cenných papírů, tj. připsáním na účet majitele. V případě nabytí akcie výměnou za zatímní list u téhož majitele, den předání nebo zaknihování zatímního listu,
d)u finančního pronájmu movitých věcí s následnou koupí najaté věci den skončení nájemní smlouvy,
e)u podílů (účasti) společníka na společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti
-den vzniku společnosti s ručením omezeným nebo komanditní společnosti (dále jen "společnost"), tj. den zápisu do obchodního rejstříku v případě zakládajícího účastníka společnosti,
-den zápisu zvýšení jmění společnosti do obchodního rejstříku v případě nového společníka, který přebírá závazek k novému vkladu do již existující společnosti,
-den doručení smlouvy o převodu obchodního podílu v případě nabytí podílu převodem od jiného společníka,
-den nabytí původního podílu (viz předchozí varianty) v případě, že společník zvýší svůj obchodní podíl převodem podílu od jiného společníka,
-den úmrtí zůstavitele v případě zděděného podílu na společnosti,
-den vyhotovení dokumentu, kterým byla oprávněná osoba seznámena s výší majetkových podílů (§ 9 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových podílů) v případě obchodní společnosti vzniklé podle transformačního projektu v rámci transformace družstev (zákon č. 42/1992 Sb.),
f)u členských práv družstva
-den vzniku družstva, tj. den zápisu do obchodního rejstříku v případě založení družstva (týká se zakládajících členů),
-den přijetí za člena již existujícího družstva na základě členské přihlášky,
-den zaplacení vstupního vkladu do družstva, byl-li zaplacen po dni vzniku družstva nebo po dni přijetí za člena,
-den rozhodnutí příslušného orgánu družstva o schválení dohody o převodu členských práv a povinností v případě jejich nabytí převodem. Není-li takového souhlasu v souladu se stanovami třeba, je dnem nabytí den určený stanovami a není-li úprava ve stanovách obsažena, považuje se za den nabytí den, kdy dohoda o převodu vstoupila v platnost. Při převodu členských práv bytového družstva je dnem nabytí den předložení smlouvy o tomto převodu příslušnému družstvu nebo pozdější den uvedený v této smlouvě, příp. den, kdy družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena a písemný souhlas nabyvatele členství,
-den úmrtí zůstavitele v případě zděděných členských práv,
-den vyhotovení dokumentu, kterým byla oprávněná osoba seznámena s výší majetkových podílů (§ 9 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových podílů) v případě družstva vzniklého podle transformačního projektu v rámci transformace družstev (zákon č. 42/1992 Sb.).

4. Den prodeje (převodu nebo přechodu) se posuzuje obdobně jak je uvedeno pod bodem 3.

5. Platbami přijatými náhradou za ztrátu příjmu se rozumějí zejména náhrady za ztrátu na výdělku, náhrady za zničené, poškozené či odcizené zásoby.

Platbami přijatými náhradou za ztrátu příjmů nejsou také náhrady nákladů na výživu pozůstalých a náhrady za ztrátu důchodu.

6. Veřejnou soutěží se rozumí veřejná soutěž pořádaná podle § 847 a násl. občanského zákoníku a § 281 a násl. obchodního zákoníku.

7. Převod práva užívání (nájmu) družstevního bytu na jiného člena bytového družstva či osobu, která se v souvislosti s tímto převodem stane členem téhož bytového družstva, se považuje za převod členských práv družstva.

8. Obstaráním bydlení se rozumí například zakoupení nebo výstavba domu (jeho části) anebo zakoupení bytu do vlastnictví, úprava objektu, který nebyl určen k trvalému bydlení nebo nebytového prostoru k trvalému bydlení, složení členského vkladu v bytovém družstvu, úhrada za převod práv k užívání družstevního bytu.

9. Uplatnil-li poplatník osvobození příjmu získaného jako náhradu (odstupné) za uvolnění bytu a tuto náhradu nepoužil na obstarání bydlení nejpozději do jednoho roku následujícího po roce v němž ji přijal, zahrne takový příjem mezi zdanitelné příjmy za to zdaňovací období, ve kterém uplynula stanovená lhůta jednoho roku.

10. Pokud poplatník použije náhradu za uvolnění bytu (odstupné) na obstarání bydlení pouze částečně, je od daně osvobozena pouze ta její část, která byla vynaložena na obstarání bydlení.

K § 4 odst. 1 písm. i)

Státní příspěvek k hypotečnímu úvěru poskytnutý fyzické osobě ze státního rozpočtu dle nařízení vlády č. 244/1995 Sb., o podmínkách státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, se posuzuje obdobně jako státní dávky upravené zvláštními předpisy a je od daně z příjmů fyzických osob ve smyslu § 4 odst. 1 písm. i) zákona osvobozen.

K § 4 odst. 1 písm. l)

Podle tohoto ustanovení se posuzují i příjmy získané ve formě denních dávek při pracovní neschopnosti od soukromé pojišťovny u poplatníků, kteří se pojistí na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny.

K § 5 zákona

K § 5 odst. 3

Ztrátou se rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 a 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje.

K § 5 odst. 7

Rokem, v němž poplatník mající příjmy podle § 7 a 9 zákona zahájil činnost, se rozumí rok, ve kterém poplatník začal činnost skutečně vykonávat nebo majetek pronajímat.

K § 6 zákona

K § 6 odst. 6

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel.

K § 6 odst. 9 písm. p)

Peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním půjček podle tohoto ustanovení je od daně osvobozeno pouze do výše 100 000 Kč u půjček na bytové účely a do výše 20 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace, a to i z dosud nesplacené části půjček poskytnutých před 1. 1. 1996. Z částky převyšující tento stanovený limit je pro účely zdanění vypočítáván úrok způsobem, který je v tomto čase obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjček obdobného charakteru. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období. Úrok tímto způsobem vypočítaný je zdanitelným příjmem poplatníka.

K § 7 zákona

Za příjmy podle tohoto ustanovení se považují příjmy z činností vykonávaných na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, pokud je ho k výkonu takové činnosti třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího období. Dále příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně prodeje cenných papírů. V případě, že poplatník uvede příjmy z pronájmu majetku zahrnutého do svého obchodního majetku do příjmů podle § 9, nebude tento postup pozastavován. Za příjmy podle § 7 zákona se považují i příjmy spolupracujících osob (§ 13 zákona). Za příjmy podle § 7 zákona se nepovažují příjmy z činností vykazující znaky podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, které lze vykonávat pouze na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu a poplatník toto povolení, registraci nebo jiný souhlas příslušného orgánu nemá.

K § 7 odst. 1 písm. a)

Zemědělskou výrobou nejsou práce výrobní povahy prováděné formou dodávek, pokud se nejedná o příležitostné poskytování prací nebo výkonů ve smyslu § 12a odst. 1 písm. c) zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

K § 7 odst. 9

1. Pokud poplatník uplatní výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 zákona a které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v poslední větě § 12 zákona, kdy musí uplatnit výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné prokázané výši.

2. Má-li společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti vedle příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona i jiné příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 zákona, může uplatnit výdaje procentem z příjmů, a to i v případě, že se jeho příjmy z podílů na zisku společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti snižují ve smyslu § 7 odst. 6 zákona o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.

K § 7 odst. 10

Pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti a pojistným na všeobecné zdravotní pojištění se rozumí i toto pojistné zaplacené za spolupracující osoby a pojistné placené poplatníkem jako zaměstnavatelem.

K § 8 zákona

K § 8 odst. 1 písm. a)

Za podíl na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech se u nabyvatelů jednotek (bytů, garáží, ateliérů) ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, nepovažuje vypořádání prostředků podle § 24 odst. 7 cit. zákona, pokud se jedná o prostředky určené na financování oprav a údržbu jednotky vytvořené družstvem z nájemného a prostředky ze zisku bytového hospodářství pocházející z přeplatku nájemného.

K § 8 odst. 1 písm. c)

Podle tohoto ustanovení se posuzují i úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu zřízeném pro potřeby podnikající fyzické osoby.

K § 8 odst. 1 písm. d)

Vkladním listům jsou naroveň postaveny cenné papíry potvrzující přijetí vkladu peněžním ústavem (např. vkladové a depozitní certifikáty, výherní listy).

K § 8 odst. 1 písm. f)

Plněním z pojištění pro případ dožití určitého věku je zejména plnění z životních pojištění a ze sdružených pojištění, pokud obsahují plnění na dožití. V případě předčasného ukončení pojištění podléhá zdanění i plnění ve formě odbytného.

K § 8 odst. 1 písm. g)

Podle tohoto ustanovení se posuzují i úroky z pohledávek ve smyslu § 33a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb.

K § 8 odst. 1 písm. h)

Diskontní částkou směnky se rozumí úrok počítaný ode dne koupě nebo vystavení směnky do dne její splatnosti (při promeškání do dne jejího splacení), případně dalšího prodeje.

K § 8 odst. 3 písm. b)

Příjmem z prodeje předkupního práva na cenné papíry (např. předkupní právo podle § 160 obchodního zákoníku, § 13 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákonů ČNR č. 591/1992 Sb., č. 600/1992 Sb. a č. 84/1995 Sb., odebírací kupon u listinných akcií apod.) se rozumějí příjmy plynoucí poplatníkovi za prodej či postoupení práv na přednostní odběr či nákup cenných papírů, je-li toto právo samostatně obchodovatelné.

K § 8 odst. 6

Za úsporné vklady se pro účely zákona považují vklady odpovídající svým charakterem vkladům na vkladních knížkách, vkladových účtech (např. termínované vklady) a vkladům uskutečněným prostřednictvím vkladových listů a vkladů jim naroveň postaveným, u nichž je příjem z nich plynoucí v podobě úroků, výher a jiných výnosů klasifikován jako příjem podle § 8 odst. 1 písm. c) a písm. d) zákona. Obdobně se posuzují i vklady na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání.

K § 9 zákona

K § 9 odst. 1

Příjmy z pronájmu se rozumějí i příjmy plynoucí poplatníkovi v případě, kdy pronajímá nemovitosti (jejich části) nebo byty (jejich části) anebo movité věci, které má sám v nájmu či podnájmu, kromě příjmů z příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona a kromě příjmů podle § 7 zákona.

K § 9 odst. 2

Příjmy podle § 9 odst. 1 zákona plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více druhů pronajatých nemovitostí nebo i movitých věcí.

K § 9 odst. 5

1. Pokud poplatník uplatní výdaje procentem z příjmů, jsou v těchto částkách zahrnuty veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu, tedy i odpisy, a nemůže je proto uplatňovat nájemce podle § 28 odst. 2 zákona.

2. Pokud poplatník uplatní výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech příjmů, které má podle § 9 odst. 1 zákona a které tvoří jeden dílčí základ daně.

K § 10 zákona

K § 10 odst. 1 písm. c)

Příjmy podle tohoto ustanovení jsou také příjmy plynoucí z převodu pohledávky ve smyslu § 33a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. Příjmem z převodu podílu na základním jmění družstva se vzhledem k odvolávce na ustanovení § 4 [odst. 1 písm. r)] rozumí také příjem z převodu členských práv družstva (§ 229 a 230 obchodního zákoníku).

K § 10 odst. 4

1. Jednotlivým druhem příjmu se rozumí např. příjem z prodeje nemovitostí, příjem z prodeje movitých věcí, příjem z prodeje cenných papírů, příjem z příležitostných činností a příjem z příležitostného pronájmu movitých věcí, dále příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným a další druhy podle § 10 odst. 1 zákona.

2. Pro stanovení toho, zda jsou výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v § 10 odst. 1 zákona vyšší než příjem, se posuzuje každý jednotlivý druh příjmů samostatně.

K § 10 odst. 5

Cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací se u věcí nabytých před 1. lednem 1993 rozumí hodnota zjištěná pro stanovení notářských poplatků z dědictví nebo z darování.

K § 10 odst. 6

Za výdaj se považuje také další majetkový vklad připsaný členovi družstva podle § 6 odst. 4 zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví, a zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, pokud byl zdaněn.

K § 12 zákona

Rozdělením příjmů a výdajů mezi účastníky sdružení rovným dílem pro účely uplatnění výdajů se rozumí, že u každého účastníka je podíl příjmů stejný jako podíl výdajů.

K § 13 zákona

1. Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti lze rozdělit na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů.

2. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti a manžela (manželku) pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované, a to u kteréhokoliv poplatníka a třeba i jen po část zdaňovacího období.

3. Vrácené přeplatky na pojistné zaplacené do 31. 12. 1995, které podle zvláštních předpisů1) byla povinna platit osoba samostatně výdělečně činná za spolupracující osobu a uplatnila tyto částky jako daňově uznatelné výdaje, se považují pro účely daně z příjmů fyzických osob podle § 5 odst. 6 zákona za příjem OSVČ a nikoli spolupracující osoby.

4. Od 1. 1. 1996 je povinna podle zvláštních předpisů1) platit pojistné za sebe sama spolupracující osoba, proto pokud uplatňuje výdaje stanoveným procentem z příjmů (§ 7 odst. 9 zákona), může navíc uplatnit i toto pojistné v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštních předpisů.1)

K § 15 zákona

K § 15 odst. 1 písm. c)

Vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně, s výjimkou příjmů uvedených v § 3 odst. 4 písm. b) a příjmů uvedených v § 15 odst. 1 písm. c) zákona.

K § 15 odst. 1 písm. e)

Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je plná invalidita poplatníka, se považuje podle § 50 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky).

K § 15 odst. 1 písm. g)

Úprava tohoto ustanovení provedená zákonem č. 149/1995 Sb. se poprvé použije pro výpočet daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 1995.

K § 15 odst. 4

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

K § 15 odst. 8

1. Od základu daně lze hodnotu poskytnutých darů odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty.

2. Za dary se považují i nepeněžní dary včetně služeb. Není-li známa jejich cena, ocení se cenami obvyklými na trhu (§ 3 odst. 3 zákona); přitom pro bezpříspěvkové dárcovství krve (i odběr složek krve provedených v jednom dni např. plasmy, odběr krevních destiček, kostní dřeně) se stanoví hodnota jednoho odběru 1000 Kč.

3. Jedná-li se o nepeněžní dar, který byl pořízen z prostředků pro podnikání nebo který byl poskytnut ve formě služby a výdaje na něj vynaložené byly již uplatněny jako daňové výdaje, je nutno upravit daňové výdaje, případně příjmy, podle předpisů pro účetnictví (např. aktivací darovaného výkonu), u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví a u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou zvýšením příjmů.

K § 18 zákona

1. Za činnosti, z nichž příjmy nejsou předmětem daně podle § 18 odst. 3 zákona, se považují pouze takové činnosti, které jsou výslovně uvedeny ve zvláštních předpisech nebo ve statutu, stanovách, zřizovacích a zakladatelských listinách v případě, že příjmy z nich dosažené jsou ve zdaňovacím období nižší než s nimi související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (dále jen "daňové výdaje").

2. Pokud skutečně dosažené příjmy z činností podle bodu 1 budou vyšší než skutečné daňové výdaje, stávají se rovněž předmětem daně a poplatník je povinen je přeúčtovat neprodleně po jejich zjištění do příjmů, které jsou předmětem daně. V případě, že nebude možné výše uvedené příjmy přeúčtovat do zdanitelných příjmů ještě v průběhu zdaňovacího období, poplatník je zahrne do zdanitelných příjmů mimoúčetně na daňovém přiznání.

3. Pokud jednotlivou činnost v rámci téhož druhu činnosti realizují poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jak za ceny rovnající se vynaloženým daňovým výdajům nebo za ceny nižší, tak i za ceny vyšší než související daňové výdaje, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, kde příjmy převyšují související daňové výdaje (např. provozování činností pro členy občanského sdružení za ceny odpovídající vlastním nákladům a nižší a stejných činností za převyšující vlastní náklady pro ostatní uživatele těchto činností, výuka jazyků na státní škole v rámci učebních osnov a mimoškolní výuka jazyků za smluvní ceny u téhož subjektu).

4. Příjmy z hospodářské činnosti provozované u rozpočtových a příspěvkových organizací podle § 14 a 29 vyhl. č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu ČR a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, se zdaňují za hospodářskou činnost jako celek, pokud je jednoznačně a prokazatelně zřizovatelem nebo obecně závazným předpisem definován rozsah a podmínky provozování této hospodářské činnosti tak, aby nemohla být zaměněna s činností hlavní.

K § 19 zákona

Výtěžkem ve smyslu § 19 odst. 1 písm. g) zákona se rozumí příjmy z loterií a jiných podobných her podle § 2 písm. a) až d) a f) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., snížené o vyplacené výhry sázejícím, o zaplacený správní poplatek a o vlastní náklady provozovatele vynaložené na provozování loterií a jiných podobných her.

K § 20 zákona

l. Součástí hospodářského výsledku nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění podle § 20 odst. 2 zákona, jsou i příjmy plynoucí z ukončované podnikatelské činnosti poplatníka a daňové výdaje s nimi související.

2. Hodnotu daru, kterou lze odečíst od základu daně podle § 20 odst. 8 zákona, může poplatník uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém byl dar prokazatelně poskytnut. V případě, že 2 % sníženého základu daně činí méně než 2000 Kč, bude při splnění podmínky minimální hodnoty daru 2000 Kč odpočítána pouze částka představující 2 % základu daně .

3. Za dary, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně se považují i nepeněžní dary včetně služeb, které se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami obvyklými na trhu (§ 23 odst. 6 zákona). Pokud již byla hodnota darovaného výkonu - služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje, případně příjmy podle předpisů o účetnictví (např. aktivací darovaného výkonu). Poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování.

K § 22 zákona

1. Výrobně technickými a jinými hospodářsky využitelnými poznatky se rozumějí technické, výrobní, vědecké nebo obchodní informace, využívané k předmětu činnosti poplatníka (know-how).

2. Za příjmy z úhrad počítačových programů (software) se nepovažují příjmy plynoucí z poskytnutí počítačového programu určeného pro širokou distribuci uživatelům (tzv. krabicový software).

3. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona nepovažují úhrady za činnosti poskytované mimo území České republiky, i když nezbytné poznatky, údaje a jiné vstupy pro jejich poskytnutí byly získány na území České republiky.

4. Úplaty (provize) placené subjektům se sídlem či bydlištěm v zahraničí za služby vykonávané mimo území České republiky se nepovažují za příjmy ze zdrojů na území České republiky.

5. Za daňové výdaje stálé provozovny (§ 22 odst. 2 zákona) se považuje i poměrná část celkových administrativních výloh vynaložených v zahraničí na zabezpečení příjmů v České republice.

6. U stálé provozovny, jejíž vznik závisel na době trvání, podléhají dani i příjmy dosažené do doby vzniku stálé provozovny. Uplyne-li doba rozhodná pro vznik stálé provozovny v jiném zdaňovacím období, než byla zahájena činnost vedoucí k jejímu vzniku, zahrnou se do daňového přiznání za rok, v němž stálá provozovna vznikla, i příjmy dosažené v předchozích zdaňovacích obdobích s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybrána srážkou (§ 36 zákona).

7. Znakem stálé provozovny je i určitý stupeň trvalosti na místě (tzv. místní souvislost). Tento znak není u staveniště porušen v případě, že jde o stavbu, která je svým charakterem postupující (např. dálnice, plynovod).

Časová podmínka se posuzuje vždy pro jednotlivé staveniště, stavbu nebo projekt (ucelenou dodávku stavebního díla) v souvislosti. Do časového období určitého staveniště se nezapočítává doba strávená na našem území tímtéž kontraktorem v souvislosti se zcela nesouvisejícími aktivitami nebo kontrakty. Pokud je však ucelená stavba rozdělena na několik subdodávek nebo dílčích projektů tam, kde je splněna podmínka místní, věcné a časové souvislosti (např. dodávka výrobního objektu skládajícího se z několika budov), nemá toto rozdělení vliv na počítání doby. Komplexně se posuzuje i stav, kdy zahraniční generální dodavatel nedodává stavbu sám, ale s pomocí tzv. subdodavatelů, doba strávená na staveništi se všemi dodavateli se započítává souhrnně.

Staveništěm, stavbou nebo stavebně montážním projektem se rozumí dodávka uceleného stavebního díla (Kód 46 Standardní klasifikace produkce), stavební části nebo technologické části stavby, kterou dodavatel provádí samostatně na vlastní odpovědnost a předává (předávací řízení) odběrateli.

8. Za stálou provozovnu - odbytiště (místo prodeje) se nepovažuje prodej zboží v rámci veletrhu, prodejní výstavy či obdobné jednorázové akce.

K § 23 zákona

1. Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se při nedodržení podmínek pro uplatnění odpočtu ze vstupní ceny hmotného majetku (§ 34 odst. 3 a násl. zákona) upraví podle § 23 odst. 3 zákona v tom zdaňovacím období, ve kterém došlo k porušení stanovených podmínek.

2. Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle zákona se považují zejména

a)částky zúčtované ve prospěch výnosů v běžném zdaňovacím období, které měly být při respektování časové souvislosti zúčtovány ve prospěch výnosů v předchozích zdaňovacích obdobích za podmínky, že o ně byl zvýšen správcem daně nebo poplatníkem základ daně za předchozí příslušné zdaňovací období,
b)částky zúčtované ve prospěch výnosů a na vrub příslušných majetkových účtů případně nákladů, pokud takovýmto účetním zápisem je provedena náprava chybně zúčtovaných nákladů, které měly za následek úpravu daňové povinnosti předchozích zdaňovacích období,
c)částky zúčtované ve prospěch výnosů hrazené původně ze zisku po zdanění (např. vrácení stipendií, stabilizačních půjček).

3. Bezprostředním uzavřením nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého majetku hmotného majetku se rozumí doba nezbytně nutná k uzavření nové smlouvy, respektující s ohledem na charakter pronajímaného hmotného majetku platné lhůty registrací, technické a bezpečnostní předpisy.

4. Příjmem vlastníka (pronajímatele) je také nepeněžní plnění od nájemce, kterým je zcela nebo zčásti hrazeno nájemné (např. formou technického zhodnocení, oprav, údržby), a to

a)u vlastníka (pronajímatele) účtujícího v soustavě podvojného účetnictví v tom zdaňovacím období, ve kterém je nájemné součástí příjmů (výnosů) podle platných účetních postupů, při respektování věcné a časové souvislosti,
b)u ostatních vlastníků (pronajímatelů) v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo nepeněžní plnění nájemcem vynaloženo.

5. Za nepeněžní plnění se nepovažují výdaje spojené s obvyklým udržováním (§ 664 občanského zákoníku) a se zajišťováním správy, které je povinen hradit nájemce podle nájemní smlouvy.

6. Příjmem vlastníka (pronajímatele) je také nepeněžní plnění od nájemce ve výši výdajů vynaložených nájemcem nad rámec smluveného nájemného nebo nad rámec výdajů souvisejících s obvyklým udržováním, a to na základě písemného souhlasu vlastníka (pronajímatele) s rozsahem a výší vynaložených výdajů, které nejsou vlastníkem (pronajímatelem) hrazeny. Toto nepeněžní plnění, pokud má formu

a)technického zhodnocení, je příjmem ve výši
aa)hodnoty technického zhodnocení v tom zdaňovacím období, kdy bylo uvedeno do užívání, pokud technické zhodnocení neodpisuje nájemce nebo
ab)zůstatkové ceny technického zhodnocení v tom zdaňovacím období, kdy byl pronájem ukončen, pokud technické zhodnocení odpisoval nájemce (§ 28 odst. 3 zákona),
b)ostatních výdajů (s výjimkou výdajů spojených s obvyklým udržováním a se zajišťováním správy, které je povinen hradit nájemce podle nájemní smlouvy), je příjmem v tom zdaňovacím období, kdy byly výdaje nájemcem vynaloženy.

7. Výdaje vynaložené nájemcem nad rámec smluveného nájemného nebo nad rámec výdajů spojených s obvyklým udržováním nejsou příjmem podle bodu 6 v případě, kdy na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého majetku přechází majetek, na němž bylo technické zhodnocení nájemcem provedeno, do vlastnictví nájemce.

8. Příjmem podle zákona je i daň z přidané hodnoty, jestliže jde o daň, u které plátce daně z přidané hodnoty uplatní nárok na odpočet v případě zaregistrování podle § 5 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nebo daň z obratu anebo dovozní daň, jestliže jde o daň, u které plátce daně z přidané hodnoty uplatní nárok na odpočet v případě zaregistrování podle § 51 a 52 zákona č. 588/1992 Sb., s výjimkou uvedenou v bodu 9.

9. Daň z přidané hodnoty není příjmem podle bodu 8, jestliže poplatník sníží o vrácenou daň

a)vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku o poměrnou část daně z přidané hodnoty vztahující se k zůstatkové ceně odpisovaného majetku podle § 5 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, způsobem uvedeným v pokynu k § 29 zákona bod 6.
b)hodnotu zásob, účtuje-li v soustavě podvojného účetnictví.

(10) Úhrada provedená zaměstnancem zaměstnavateli ve výši rozdílu mezi hodnotou jednoho hlavního jídla a příspěvkem stanoveným v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů, který lze uplatnit jako daňový výdaj, není u zaměstnavatele zdanitelným příjmem.

K § 24 zákona

K § 24 odst. 1

Za daňové výdaje se podle § 24 odstavce 1 zákona považují také

1. Výdaje související s pořízením a prodejem cenných papírů (např. poplatky obchodníkovi s cennými papíry, poplatky organizátorovi veřejného trhu s cennými papíry).

2. U vlastníka (pronajímatele) hodnota nepeněžního plnění nájemného za předpokladu, že nepeněžní plnění má charakter daňových výdajů. Má-li nepeněžní plnění nájemného formu technického zhodnocení majetku, může vlastník (pronajímatel) jako daňový výdaj uplatnit odpisy ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny tohoto majetku, pokud jej podle § 28 odst. 3 zákona neodpisuje nájemce.

3. Výdaje (náklady) vynaložené nájemcem v souvislosti s obvyklým udržováním a se zajišťováním správy. Ostatní výdaje (náklady), vynaložené nájemcem na najatou věc, které mají charakter daňových výdajů a nejsou zároveň nepeněžitým plněním nájemného a nejsou ani uhrazeny vlastníkem (pronajímatelem), jsou u nájemce daňovým výdajem pouze za podmínek uvedených v tomto pokynu k § 23 zákona bod 6 a 7. Pokud mají ostatní výdaje charakter technického zhodnocení, lze jako daňový výdaj uplatnit pouze odpisy podle § 28 odst. 3 zákona nebo jejich poměrnou část (§ 28 odst. 8 zákona).

4. U poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví se za daňový výdaj považují také částky zúčtované na vrub příslušných účtů nákladů a ve prospěch přechodných účtů (účet výdajů příštích období, dohadné účty pasívní) v souladu s předpisy o účetnictví.

5. Cena pořízení opce podle § 14 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobné ustanovení odpovídající ustanovení zákona o cenných papírech platné v zahraničí.

K § 24 odst. 2

1. U zvířat základního stáda se při jejich vyřazení v důsledku nezaviněného úhynu nebo nutné porážky do daňových výdajů podle § 24 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona zahrnuje zůstatková cena stanovená podle § 29 odst. 2 zákona.

2. U poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se poměrná výše nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku připadající ze sjednané doby nájmu na příslušné zdaňovací období podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona stanoví s přesností maximálně na kalendářní měsíce, a to i za každý započatý měsíc. U poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví lze uplatnit nájemné jako daňový výdaj s přesností na kalendářní měsíce, a to i za každý započatý měsíc.

3. Dalšími daněmi podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona jsou také

a)daně, které byly uplatňovány podle předpisů platných do konce roku 1992 a které byly podle předpisů o účetnictví účtovány do výdajů (nákladů),
b)daň z přidané hodnoty, pokud tato daň souvisí s daňovými výdaji a,
ba)kterou je povinen plátce daně z přidané hodnoty odvést při zrušení registrace podle § 5 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů nebo
bb)na kterou neuplatnil plátce nárok na odpočet podle § 19 s výjimkou odst. 4 a § 20 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
c)daň z přidané hodnoty nebo část daně z přidané hodnoty, kterou nemůže plátce uplatnit jako odpočet podle § 20 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou uvedenou v bodě 4,
d)daň z obratu, kterou je povinen odvést plátce daně z obratu, který nebyl registrován jako plátce daně z přidané hodnoty podle § 50 odst. 4 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou uvedenou v bodě 4.

4. Daň z přidané hodnoty nebo daň z obratu uvedená v bodě 3 písm. b) až d) je daňovým výdajem, pokud poplatník nezvýší o tyto daně

a)vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku; přitom při zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty postupuje podle pokynu k § 29 zákona bod 5,
b)hodnotu zásob, účtuje-li v soustavě podvojného účetnictví.

Daň z přidané hodnoty je vždy součástí vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku a hodnoty zásob nemá-li plátce daně nárok na odpočet podle § 19 odst. 4 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5. Daňovými výdaji jsou také

a)dodatečně vyměřená daň z přidané hodnoty a silniční daň,
b)dodatečně vyměřená daň z nemovitostí, z převodu nemovitostí a poplatky, jestliže byly uhrazeny.

6. Za výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona se považují výdaje (náklady), které je zaměstnavatel povinen hradit včetně výdajů na pořízení osobních ochranných pracovních prostředků podle obecně závazných právních předpisů (např. § 133 zákoníku práce, vyhláška č. 204/1994 Sb.).

7. Daňovými výdaji (náklady) na závodní preventivní péči poskytovanou zařízeními závodní preventivní péče, v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 jsou výdaje související se zajištěním preventivních vstupních, periodických, mimořádných, řadových a výstupních prohlídek zaměstnanců podle platného znění Směrnic Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (směrnice č. 49/1967 Věstníku MZd, ve znění směrnic č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR), nehrazené zdravotními pojišťovnami. Vstupními prohlídkami se pro uvedený účel rozumí jak vstupní prohlídky před uzavřením pracovního poměru podle § 28 zákoníku práce, tak při převedení zaměstnance na jinou práci za trvání pracovního poměru.

Okruh zdravotních výkonů a lékařských prohlídek spadajících do závodní preventivní péče, hrazených zdravotními pojišťovnami, vymezuje § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, v platném znění. Za lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy se považují mj. lékařská vyšetření zaměstnanců vykonávajících noční práci podle § 99 odst. 3 platného znění zákoníku práce, a lékařská vyšetření mladistvých před vstupem do pracovního poměru podle § 168 odst. 1 písm. a) tohoto zákoníku.

8. Za výdaje na provoz středních odborných učilišť a na výchovu žáků učilišť se podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 zákona považují výdaje (náklady), které je zaměstnavatel povinen hradit podle obecně závazných předpisů (např. vyhláška č. 315/1991 Sb., ve znění vyhlášky č. 219/1993 Sb. a č. 162/1995 Sb.).

9. Vzdělávacími zařízeními podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona se rozumějí pouze zařízení sloužící ke vzdělávání vlastních pracovníků. Za vzdělávací zařízení se nepovažují předškolní zařízení. Daňově uznatelnými výdaji jsou výdaje související s provozem těchto vzdělávacích zařízení, pokud tato zařízení slouží pouze ke vzdělávání vlastních pracovníků. Jsou-li tato zařízení využívána také ke vzdělávání jiných osob nebo k jiným účelům, lze do daňových výdajů zahrnout pouze část provozních výdajů souvisejících se vzděláváním vlastních pracovníků, stanovenou podle vhodného kriteria (např. lůžkodny, doba trvání jednotlivých činností). Pro část nákladů vynaložených na vzdělávání jiných osob nebo na jiné účely platí ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) zákona a výdaje se uznávají pouze do výše dosažených příjmů.

10. Za výdaje (náklady) na vzdělávání zaměstnanců se považují výdaje (náklady) na vzdělávání, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance. Mezi daňově uznatelné výdaje lze zahrnout také náhrady mzdy za pracovní úlevy, případně studijní příspěvek poskytovaný podle zvláštního předpisu (vyhláška č. 140/1968 Sb., ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 197/1994 Sb.). Těmito výdaji nejsou výdaje vynaložené na dosažení vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí jako např. školné, jízdné (nejedná se o pracovní cesty), výdaje za učebnice, skripta.

11. Výdaji (náklady) na provoz vlastního zařízení závodního stravování se rozumějí výdaje (náklady) spojené s provozem závodní kuchyně s jídelnou, popř. kantýny, a to i tehdy, je-li příprava a výdej jídel zajišťována jiným subjektem formou služby v tomto vlastním zařízení.

12. Pokud je v zařízeních poskytujících služby veřejného stravování (např. restaurace, hotel) zabezpečováno závodní stravování pro vlastní zaměstnance a důchodce, kteří byli u poplatníka v pracovněprávním vztahu při odchodu do důchodu, uznávají se výdaje (náklady) obdobně jako ve vlastním zařízení závodního stravování.

13. Za závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů se považuje závodní stravování smluvně zabezpečené zaměstnavatelem v jiném než ve vlastním zařízení závodního stravování nebo ve vlastním zařízení pronajatém na základě smlouvy o pronájmu. Přitom lze za daňový výdaj považovat příspěvek na jedno hlavní jídlo v průběhu jedné pracovní směny. Cenou hlavního jídla se rozumí cena jídla včetně poplatků za zprostředkování prodeje stravenek. V případě, že pracovní směna bude delší než 11 hodin, považuje se za daňový výdaj příspěvek na další jedno hlavní jídlo. Za daňový výdaj se nepovažuje příspěvek na stravování zaměstnanců, kteří se nezúčastní pracovní směny nebo jsou vysláni na pracovní cestu, která trvá déle než 5 hodin.

14. Při zajištění závodního stravování prostřednictvím jiných subjektů [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona] formou dovážení jídel do vlastních výdejen jsou daňovým výdajem kromě příspěvku, který se u plátců daně z přidané hodnoty stanoví z ceny jídla bez daně z přidané hodnoty, také výdaje (náklady) spojené s dovozem a výdejem jídel.

15. Vozidlem v pronájmu (nájmu) podle § 24 odst. 2 písm. k) zákona se rozumí také vozidlo najaté v půjčovně vozidel.

16. U plátců daně z přidané hodnoty se zahrne do daňových výdajů cena za spotřebované pohonné hmoty bez daně z přidané hodnoty, jestliže je tato uplatňována jako odpočet u daně z přidané hodnoty.

17. Pro účely uplatnění výdajů na pohonné hmoty, pokud správce daně nestanoví jinak, vede poplatník evidenci jízd, kde budou evidovány minimálně tyto údaje: datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, ujeté km. Dále poplatník vede údaje o typu vozidla, státní poznávací značce, stavu ujetých km k 1. lednu (případně k datu zahájení činnosti) a k 31. prosinci kalendářního roku (případně k datu ukončení činnosti). Tyto povinnosti evidence vyplývají i ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a vyhl. č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě.

Za prokázané výdaje se též považují paušalizované náhrady a náhrady neprokázané z objektivních důvodů v případě, že je poplatník (zaměstnavatel) poskytuje zaměstnancům v souladu s § 19 a § 20 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

18. Při rozlišení osobního a nákladního automobilu pro účely uplatnění výdajů na pohonné hmoty se vychází z údajů uvedených v technických dokladech k vozidlu, přičemž se za osobní automobil považuje silniční motorové vozidlo určené pro dopravu osob v počtu nejvýše 9 osob včetně řidiče a celkovou hmotností nepřevyšující 3,5 t. Je-li v osvědčení o technickém průkazu dodávkového nebo kombinovaného vozidla anebo vozidla označeného jako osobní speciál poznámka "1 - 3 místa k sezení (včetně řidiče)", jde o nákladní automobil. U vozidel uvedených do provozu počínaje dnem 1. 7. 1995 se za osobní automobil považuje silniční motorové vozidlo kategorie M1 a za nákladní automobil se považuje silniční motorové vozidlo kategorie N (§ 10 odst. 5 a 7 vyhl. č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích).

19. Náhradou výdajů za spotřebované pohonné hmoty se rozumí částka stanovená v závislosti na počtu ujetých km, nákupní ceně pohonných hmot a na aritmetickém průměru všech údajů o spotřebě pohonných hmot uvedených výrobcem nebo dovozcem v technickém průkazu vozidla. Pokud nejsou v technickém průkazu vozidla uvedeny žádné údaje nebo u nákladního automobilu a autobusu je uveden pouze údaj o spotřebě pohonných hmot podle české státní normy, stanoví se údaj o spotřebě pohonných hmot

a)u osobních automobilů a užitkových modifikací osobních automobilů považovaných pro účely zákona za nákladní automobily podle údaje o provozní spotřebě pohonných hmot doplněného do technického průkazu Dopravním inspektorátem Policie ČR s odkazem na údaj stanovený autorizovanou zkušebnou nebo podle přílohy, která je součástí tohoto pokynu,
b)u nákladních automobilů a autobusů buď podle české státní normy nebo podle údaje o provozní spotřebě pohonných hmot doplněného do technického průkazu Dopravním inspektorátem Policie ČR s odkazem na údaj stanovený autorizovanou zkušebnou. Uvede-li však výrobce nebo dovozce v technickém průkazu vedle údaje o spotřebě české státní normy také údaj o spotřebě pro účely normování "S", lze použít tento údaj samostatně.

20. Pokud poplatník uplatňuje výdaje na pohonné hmoty ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty, lze v závislosti na používaném způsobu evidence spotřebu pohonných hmot posuzovat jako úhrn dílčích výdajů za spotřebované pohonné hmoty za celý vozový park poplatníka kromě vozidel, u nichž se výdaje uplatňují v prokázané skutečné výši podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 4 zákona, ve znění platném pro rok 1994.

21. Při využívání motorového vozidla, které je zahrnuto v obchodním majetku poplatníka nebo v pronájmu, jak pro služební, tak i pro soukromé účely zaměstnanců, se neuplatňuje režim poměrné výše nákladů (výdajů), např. podle § 28 odst. 8 zákona, neboť tento režim není uplatňován ani pro poměrnou výši pořizovací ceny motorového vozidla zahrnované podle § 6 odst. 6 zákona do základu daně zaměstnance (společníka), která rovněž není závislá na skutečném fyzickém opotřebení, resp. na počtu ujetých km. Přitom výdaje (náklady) za pohonné hmoty se uznávají pouze při použití vozidla pro služební účely.

22. Pracovními cestami jsou také cesty členů statutárních orgánů a jiných orgánů právnické osoby, kteří nemají uzavřený pracovněprávní vztah k této právnické osobě, z východiska cesty do místa jednání statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby.

23. Škody vzniklé v důsledku živelních pohrom, škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem a zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených obecně závaznými předpisy jsou podle § 24 odst. 2 písm. l) zákona daňovými výdaji pouze za předpokladu, že nebyly již jako daňové výdaje uplatněny, a to ani v předchozích zdaňovacích obdobích.

24. Daňově uznatelným výdajem v příslušném zdaňovacím období je škoda způsobená neznámým pachatelem, pokud poplatník obdrží potvrzení policie ve stejném zdaňovacím období, kdy ke škodě došlo nebo v následujícím roce, avšak do termínu pro sestavení účetní závěrky za předchozí rok.

25. Zvýšenými výdaji v důsledku opatření stanovených obecně závaznými předpisy podle § 24 odst. 2 písm. l) zákona se rozumějí např. výdaje v důsledku zákazu výroby, technologických postupů, používání přípravků.

26. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. n) zákona se vztahuje na poplatníka, který má uzavřenou smlouvu s Ministerstvem obrany, a také na subdodavatele, který má uzavřenou smlouvu navazující na smlouvu poplatníka s Ministerstvem obrany.

27. Pokud v důsledku předčasně ukončené smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci dojde k jejímu předčasnému odkoupení nájemcem, musí být splněna podmínka § 24 odst. 5 zákona, přičemž od zůstatkové ceny, která je limitem pro stanovení kupní ceny, je možno odečíst přijatou náhradu za škodu.

28. Při změně v osobě nájemce u smluv o pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, budou-li zachovány všechny podmínky této smlouvy, se podmínky podle § 24 odst. 4 zákona u posledního nájemce posuzují tak, jakoby ke změně nájemce nedošlo, a to za předpokladu, že postupník je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob a předmět nájmu zahrne po ukončení nájmu do obchodního majetku nebo je poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Částka nájemného zaplaceného původním nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznávaného jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona, bude-li hrazena dalším nájemcem, se považuje za daňový výdaj

a)u původního nájemce pouze do výše příjmů plynoucích z postoupení nájemní smlouvy za úplatu; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví jen do výše skutečně přijatých příjmů,
b)u dalšího nájemce ve výši odpovídající časově rozlišenému nájemnému na zbývající dobu nájmu (včetně nájemného převyšujícího poměrnou část nájemného u postupitele).

K § 24 odst. 2 písm. ch)

Daňovým výdajem (nákladem) jsou poplatky stanovené právními předpisy platnými v České republice, kterými jsou např. správní poplatky, soudní poplatky, místní poplatky, poplatky za znečišťování ovzduší apod. U poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví lze zaplacený poplatek vztahující se k následujícím zdaňovacím obdobím, který je časově rozlišen podle předpisů o účetnictví, považovat za daňový výdaj (náklad) toho zdaňovacího období, se kterým věcně a časově souvisí.

K § 24 odst. 7

1. Za splacený vklad společníka se nepovažuje zvýšení vkladu na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti (§ 144 nebo § 208 obchodního zákoníku).

2. Nabývací cena podle tohoto ustanovení se vztahuje i na případy nabytí pohledávky ve smyslu § 33a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, dědictvím nebo darem, jak to vyplývá z ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona a vysvětlivky k němu, obsažené v tomto pokynu.

K § 25 zákona

1. Za daňový výdaj nelze uznat rozdíl, o který cena pořízení vlastních akcií přesahuje jejich jmenovitou hodnotu při následném snížení základního jmění.

2. Pokud zvláštní předpisy stanoví vedle limitů i horní hranici jejich zvýšení, jsou neuznatelnými daňovými výdaji podle § 25 odst. 1 písm. j) zákona výdaje vynaložené nad limity včetně jejich zvýšení.

3. Za zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se považují např. rekreační zařízení, předškolní zařízení (mateřské školy), kulturní zařízení, podnikové bytové hospodářství, ubytovny a další zařízení, ve kterých jsou zaměstnavatelem poskytovány zaměstnancům služby v rozsahu převyšujícím povinnou péči.

4. Za daňový výdaj se nepovažují výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na uvedení pronajatého majetku do původního stavu.

5. Výše úroků neuznávaných jako daňový výdaj podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona se stanoví jako rozdíl mezi úroky a výší úroků vypočtenou jako součin úroků z úvěrů a půjček a koeficientu K vypočteného podle bodu 6, je-li tento koeficient nižší než jedna.

6. Pro účely bodu 5 se částka úroků z úvěrů a půjček, kterou nelze za zdaňovací období (popřípadě za jeho část, kdy je poplatník povinen podat přiznání k dani podle § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) uznat za daňový výdaj, stanoví podle podílu úvěrů a půjček na vlastním jmění takto:

a) v případě, kdy jsou úvěry a půjčky poskytnuty pouze tuzemskými a zahraničními subjekty, které se zúčastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce těchto úvěrů či půjček (dále jen "spřízněná osoba"), nebo pouze zahraničními subjekty, které se neúčastní na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru či půjčky (dále jen "nespřízněná zahraniční osoba")
K = n1,2,3 . SVJ ,

PDSUP
b) v případě, kdy jsou úvěry a půjčky poskytnuty spřízněnými osobami i nespřízněnými zahraničními osobami
K = (n1,2 . SVJ .P1 + (n3 . SVJ . P2) ,

PDSUP
kde
K = koeficient pro stanovení částky úroků uznávaných jako daňový výdaj,
n1 = 4, když poskytovatel úvěru či půjčky je spřízněná osoba a současně příjemce těchto úvěrů či půjček není bankovní nebo pojišťovací společností,
n2 = 6, kdy poskytovatel úvěru i půjčky je spřízněnou osobou a současně příjemce těchto úvěrů či půjček je bankovní nebo pojišťovací společností,
n3 = násobek stanovený v zákoně v případě, kdy poskytovatel úvěru či půjčky je zahraniční osobou nespřízněnou s příjemcem těchto úvěrů a půjček (n3 pro rok 1995 = 25, rok 1996 = 20, rok 1997 = 15, od roku 1998 = 10),
SVJ = stav vlastního jmění k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období nebo ke dni vzniku poplatníka anebo ke dni vstupu do likvidace, pokud nedojde v průběhu zdaňovacího období, popřípadě jeho části, ke změně vlastního jmění; přitom ke změně vlastního jmění k poslednímu dni zdaňovacího období, popřípadě jeho části v důsledku vykázaného hospodářského výsledku za příslušné zdaňovací období nebo jeho část, se nepřihlíží. Dojde-li v průběhu zdaňovacího období nebo jeho části ke změně stavu vlastního jmění je rozhodný průměrný stav vlastního jmění ve zdaňovacím období nebo jeho části vypočtený jako aritmetický průměr stavů vlastního jmění k prvnímu dni ve zdaňovacím období, popřípadě jeho části a stavů, kdy ke změnám vlastního jmění došlo. I v tomto případě se nepřihlíží ke změně vlastního jmění k poslednímu dni zdaňovacího období, popřípadě jeho části v důsledku vykázaného hospodářského výsledku za příslušné zdaňovací období nebo jeho část; přitom pro potřeby stanovení tohoto koeficientu se vlastním jměním rozumí vlastní jmění společnosti vedené v účetnictví v daném zdaňovacím období u podnikatelských subjektů účtujících podle účetní osnovy pro podnikatele. U bank a pojišťoven se jedná o stejné zdroje vedené na odpovídajících účtech podle účtových osnov pro banky a pojišťovny,
PDSUP = průměr denních stavů úvěrů a půjček ve zdaňovacím období, popřípadě jeho části. Za rozhodný den, kdy dochází ke změně denního stavu úvěrů a půjček, se považuje den následující po dni úhrady splátky úvěru a půjčky
P1 = PDSUP poskytnutých spřízněnými osobami

PDSUP poskytnutých spřízněnými a zahraničními nespřízněnými osobami
P2 = 1 - P1.

Koeficienty se vypočítávají s přesností na dvě platná desetinná místa a zaokrouhlují se podle § 46a zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

K § 26 zákona

1. Výrobními zařízeními, zařízeními a předměty k provozování služeb (výkonů), účelovými zařízeními a předměty, které jsou samostatnými movitými věcmi i přesto, že jsou pevně spojeny s budovou nebo se stavbou, jsou zejména stroje, přístroje, zařízení, konstrukce a příslušné technologické rozvody např.:

-zařízení výtopen - kotelen (středotlakých, vysokotlakých, parních, horkovodních) a výměníkových stanic pro průmyslovou výrobu tepla,
-strojní zařízení čerpacích stanic včetně jejich podzemních a nadzemních nádrží, stanic ropných produktů,
-strojní zařízení přečerpávacích a čisticích stanic úpraven vod, čisticích a redukčních stanic a zařízení na čištění odpadů včetně měření, regulace, dálkového ovládání,
-požárně bezpečnostní zařízení a ochranné systémy, která jsou instalována na technologických zařízeních; zabezpečovací zařízení a bezpečnostní zařízení včetně jejich signalizace v domech a budovách (kromě rozvodů uvedených ve vysvětlivkách k příloze zákona obsažené v tomto pokynu),
-zařízení pro místní rozhlas a čas (kromě rozvodů),
-zabezpečovací zařízení letecké, železniční a městské kolejové dopravy,
-technologické výtahy, zdvihadla, eskalátory a pohyblivé chodníky,
-zařízení mostových kolejových vah a mechanizovaných výsypek,
-kovové konstrukce těžních a vrtných věží, chemického průmyslu a pro obsluhu technologických zařízení,
-zemědělská sila posklizňové úpravy obilovin a jejich vybavení a strojní vybavení sil pro dlouhodobé skladování,

skladová a úložná zařízení pro mechanizované ukládání včetně manipulačních zařízení a regálů,

-stroje a zařízení v zemědělské výrobě,
-strojní zařízení dílen, laboratoří a zkušeben,
-strojní zařízení lanových drah, lyžařských vleků apod. včetně dálkového ovládání,
-strojní zařízení kalového, olejového, tukového, čpavkového, odpadového apod. hospodářství, odpopílkovacího zařízení, odsávání zauhlování, zařízení kompresorových a hydraulických stanic,
-strojní zařízení chladíren a mrazíren ve zvláštních prostorách se strojovnou,
-rozvodná zařízení a osvětlení technologických zařízení,
-strojní zařízení transformoven, měníren, spínacích stanic, náhradní zdroje elektrické energie včetně automatiky a akumulátorů,
-automatizované systémy technologických procesů,
-zařízení průmyslové televize a dispečerských zařízení včetně velínů,
-zařízení spojových zesilovacích stanic a telefonních telekomunikačních ústředen, vysokofrekvenčních a nízkofrekvenčních telekomunikačních zařízení, zařízení pro datové přenosy,
-strojní zařízení rozhlasových, televizních, nahrávacích a filmových studií včetně osvětlovacích a technologických klimatizačních studiových zařízení, zařízení vysílačů,
-zařízení kuchyní a vývařoven pro veřejné stravování včetně chladírenského a mrazírenského vybavení,
-strojní zařízení barvíren, čistíren, prádelen, sušáren, mandloven,
-strojní zařízení kin, divadel, kulturních domů a zařízení, knihoven, archivů, lázní, koupališť, stadionů a krematorií,
-strojní zařízení meteorologických a navigačních stanic,
-účelová zařízení pro školství, vzdělání, kulturu, sport a účelová zařízení zdravotnických pracovišť,
-audiovizuální zařízení budov a staveb,
-přístroje a zařízení pro klimatizaci a vzduchotechniku,
-katodová ochrana potrubních vedení a jiných kovových konstrukcí včetně vyhodnocovacího a registračního zařízení,
-informační, reklamní a propagační zařízení (světelná a nesvětelná), kromě trvale zabudovaných nosných konstrukcí a elektroinstalace,
-telefonní ústředny (do 25 poboček včetně), veřejné telefonní stanice ve stavebních dílech, zařízení potrubní pošty,
-mechanizované lávky na mytí fasád a oken,
-antény včetně satelitních,
-bloková (společná) zařízení pro kabelové televize a anténní systémy určené pro příjem a rozvod pro více budov a staveb, resp. účastníků,
-trezory a trezorové skříně.

2. Provozními důlními díly se pro účely zákona rozumí dočasné stavby

a)jejichž doba trvání není delší než l rok,
b)jejichž doba trvání je delší než l rok, kterými jsou
ba)u hlubinných dolů spojovací překopy mezi jednotlivými slojemi, dílčí překopy a chodby ve sloji včetně jam (kód SKP 46.21.52.1), šibíků (kód SKP 46.21.52.2), prostorových důlních děl (kód SKP 46.21.52.3), zásobníků důlních (kód SKP 46.21.52.3), doplňkových důlních děl (kód SKP 46.21.52.3) a vrtů (kód SKP 46.21.52.1), pokud nejsou součástí technického zhodnocení stávajícího důlního díla nebo součástí otvírky nových pater a dále zmáhání překopů a chodeb dočasně uzavřených částí dolu, pokud se nemění jejich funkce,
bb)u povrchových lomů pohyblivé koleje včetně trolejí, odvodňovací příkopy včetně záchytných, jímky pro přesuvné čerpací stanice, přístupové cesty pro kolová vozidla v těžebních řezech a na výsypce, monitorovací vrty, stabilizační kamenná žebra včetně odvodňovacích drenů, cesty pro přesun velkostrojů v rámci provozní činnosti, cesty podle přemisťovaných přesuvných pásových dopravníků mimo prvotní vybudování cest podél přesuvných pásových dopravníků, montážní místa pro opravy velkostrojů včetně přívodu vody, elektrické energie, telefonního vedení a odvodu odpadní vody, pokud tyto rozvody neslouží jiným účelům.

3. Provozními důlními díly nejsou důlní díla zatříděná do kódu SKP 46.21.52.1, 46.21.52.2, 46.21.52.3, otvírky nových lomů, technické zhodnocení (§ 33 zákona) a dočasné stavby, jejichž doba trvání je delší než l rok, s výjimkou uvedenou v bodě 2 písm. b).

4. Základní stádo tvoří hospodářská dospělá zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz, oslů, mul, mezků a hejna husí. Za zvířata základního stáda se nepovažují např. hejna slepic, kachen, krůt a perliček, ryby, kožešinová zvířata, psi, včelstva, zvířata ve výkrmu a mladá zvířata.

5. Odpisy základního stáda se stanoví


a) jednotlivě za každé zvíře při individuální evidenci zvířat základního stáda a u tažných zvířat, dostihových a plemenných koní. Vstupní cenou je buď průměrná účetní cena za jeden kus nebo cena stanovená poplatníkem ve vztahu k plemenné hodnotě, popřípadě ke stáří zvířete, a to v rámci celkové účetní hodnoty stáda,
b) skupinově podle jednotlivých druhů zvířat při skupinové evidenci zvířat základního stáda s výjimkou tažných zvířat, dostihových a plemenných koní. Přitom vstupní cenou je při zahájení odpisování celková účetní cena jednotlivých druhů zvířat, která navazuje na účetnictví k 31. prosinci předcházejícího kalendářního roku (případně k datu zahájení činnosti). Při skupinovém odpisování lze odpisovat pouze rovnoměrně (§ 31 zákona). Roční odpis se při skupinové evidenci zvířat stanoví:
- v prvním roce odpisování podle vzorce
RO = P . 14,2 + V . 7,1 + (KS - P ) . 14,2,



100 100 100
- v dalších letech odpisování podle vzorce
RO = P . 14,2 + V . 14,3 + (KS - P ) . 28,6,



100 100 100
kde
RO = roční odpis,
P = hodnota zvířat zařazených do základního stáda (chovu) v průběhu zdaňovacího období,
V = hodnota zvířat vyřazených ze základního stáda (chovu) v průběhu zdaňovacího období,
KS = konečný stav.

Pokud je celková hodnota vyřazených zvířat ve skupině vyšší než hodnota počátečního stavu zvířat (tj. hodnota zvířat na počátku zdaňovacího období nebo k datu zahájení činnosti v průběhu zdaňovacího období), lze uplatnit roční odpis při skupinovém odpisování pouze do výše hodnoty zvířat, odpovídající jejich počátečnímu stavu.

6. Výdaji hrazenými nájemcem podle § 26 odst. 3 písm. c) zákona jsou např. clo, výdaje (náklady) na dopravu a montáž.

7. Hmotným majetkem a nehmotným majetkem evidovaným v majetku poplatníka se rozumí majetek uvedený do užívání podle předpisů o účetnictví. U poplatníka, který není účetní jednotkou se tímto rozumí vystavení evidenčního dokladu.

8. Odpisy za každý jednotlivý hmotný a nehmotný majetek uplatňované jako daňový výdaj, musí být vedeny průkazným způsobem po celou dobu odpisování.

9. Ustanovení § 26 odst. 5 až 8 zákona se použije i na základní prostředky odpisované v souladu s § 40 odst. 5 zákona.

K § 27 zákona

Uměleckými díly vyloučenými z odpisování jsou i umělecká díla (samostatné movité věci), u nichž skončila doba trvání práv podle autorského zákona a nadále u nich trvá právo na ochranu autorství.

K § 28 zákona

1. Pokud je technické zhodnocení hrazeno nájemcem a jím odpisováno na základě písemné smlouvy (§ 28 odst. 3 zákona), zvyšuje u vlastníka zůstatková cena technického zhodnocení s výjimkou uvedenou v tomto metodickém pokynu k § 23 zákona bod 7 vstupní (zůstatkovou) cenu hmotného majetku, na němž bylo technické zhodnocení provedeno, a to ve zdaňovacím období, ve kterém je nájemní poměr ukončen. Vstupní (zůstatková) cena se nezvyšuje o hodnotu výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem na uvedení pronajatého hmotného majetku do původního stavu.

2. Pokud je technické zhodnocení provedeno nájemcem, ale není jím odpisováno, je hodnota technického zhodnocení součástí vstupní (zůstatkové) ceny hmotného majetku, na němž bylo technické zhodnocení provedeno, v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání.

3. Technické zhodnocení (§ 33 zákona) provedené na drobném hmotném investičním majetku, drobném nehmotném investičním majetku, drobném hmotném majetku a drobném nehmotném majetku se odpisuje obdobně jako technické zhodnocení hmotného majetku uhrazené a odpisované nájemcem (§ 28 odst. 3 zákona). Stejně se postupuje u poplatníků uvedených v § 2 zákona, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, pokud jde o majetek obdobného charakteru.

4. Poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 8 zákona si stanoví poplatník podle vhodně zvoleného kriteria (např. využívaná plocha, počet ujetých km, poměr výkonů a služeb).

K § 29 zákona

1. Za majetek pořízený úplatně se podle § 29 odst. 1 písm. a) považuje pouze majetek nabytý koupí nebo směnou.

2. Při zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty podle § 5 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se u odpisovaného hmotného a nehmotného majetku stanoví vstupní cena, do jejíž výše lze majetek odpisovat, jako součet původní vstupní ceny a daně z přidané hodnoty vztahující se k zůstatkové ceně odpisovaného hmotného majetku a nehmotného majetku k datu zrušení registrace. Roční odpis se pak u již odpisovaného hmotného a nehmotného majetku stanoví takto:

a) u rovnoměrného odpisování
roční odpis = 0,01 . VCV . ROS
VCV = P . (ZC +DPH)
P = VC ,

ZC
kde
VCV = vstupní cena vypočtená pouze pro účely stanovení ročního odpisu,
ROS = roční odpisová sazba stanovená podle údajů sloupce "v dalších letech odpisování" tabulky uvedené v § 31 odstavec 1 zákona, případně "pro zvýšenou vstupní cenu", pokud bylo do doby zrušení registrace provedeno technické zhodnocení,
VC = vstupní cena původní (§ 29 zákona),
ZC = zůstatková cena (§ 29 zákona),
DPH = daň z přidané hodnoty vztahující se k zůstatkové ceně odpisovaného majetku podle § 5 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
P = podíl vstupní ceny a zůstatkové ceny zaokrouhlený na dvě desetinná místa,
b) u zrychleného odpisování
roční odpis = (ZC + DPH) . 2 ,

K - x
kde
ZC = zůstatková cena (§ 29 zákona),
DPH = daň z přidané hodnoty vztahující se k zůstatkové ceně odpisovaného majetku podle § 5 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
K = příslušný koeficient stanovený podle údajů sloupce "v dalších letech odpisování" tabulky uvedené v § 32 odst. 1 zákona, případně "pro zvýšenou zůstatkovou cenu", pokud bylo do doby zrušení registrace provedeno technické zhodnocení,
x počet let, po které byl majetek odpisován (§ 32 zákona).

3. Při zaregistrování plátce daně z přidané hodnoty podle § 5 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se u odpisovaného hmotného a nehmotného majetku stanoví vstupní cena, do jejíž výše lze majetek odpisovat, jako rozdíl původní vstupní ceny a daně z přidané hodnoty vztahující se k zůstatkové ceně odpisovaného hmotného majetku a nehmotného majetku k datu registrace. Roční odpis se pak u již odpisovaného hmotného a nehmotného majetku stanoví takto:

a) u rovnoměrného odpisování
roční odpis = 0,01 . VCV . ROS
VCV = P . (ZC +DPH)
P = VC ,

ZC
kde
VCV = vstupní cena vypočtená pouze pro účely stanovení ročního odpisu,
ROS = roční odpisová sazba stanovená podle údajů sloupce "v dalších letech odpisování" tabulky uvedené v § 31 odstavec 1 zákona, případně "pro zvýšenou vstupní cenu", pokud bylo do doby zrušení registrace provedeno technické zhodnocení,
VC = vstupní cena původní (§ 29 zákona),
ZC = zůstatková cena (§ 29 zákona),
DPH = daň z přidané hodnoty vztahující se k zůstatkové ceně odpisovaného majetku podle § 5 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
P = podíl vstupní ceny a zůstatkové ceny zaokrouhlený na dvě desetinná místa,
b) u zrychleného odpisování
roční odpis = (ZC - DPH) . 2 ,

K - x
kde
ZC = zůstatková cena (§ 29 zákona),
DPH = daň z přidané hodnoty vztahující se k zůstatkové ceně odpisovaného majetku podle § 5 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
K = příslušný koeficient stanovený podle údajů sloupce "v dalších letech odpisování" tabulky uvedené v § 32 odst. 1 zákona, případně "pro zvýšenou zůstatkovou cenu", pokud bylo do doby zrušení registrace provedeno technické zhodnocení,
x počet let, po které byl majetek odpisován (§ 32 zákona).

4. Součástí vstupní ceny nejsou daně uvedené v § 25 odst. 1 písm. s) zákona.

5. Součástí vstupní ceny je i daň z přidané hodnoty, a to

a)u neplátce daně z přidané hodnoty,
b)u plátce daně z přidané hodnoty, který neuplatnil odpočet nebo nemá nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (§ 19 a § 20 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Obdobně se postupuje i u daně z obratu a dovozní daně.

6. Při změně vstupní ceny majetku (zvýšení, snížení), ke které dochází z jiného důvodu než je jeho technické zhodnocení (např. vyřazení části odpisovaného souboru movitých věcí, změna výdajů zahrnovaných do pořizovací ceny - clo), se odpis stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při použití sazby (koeficientu) v "dalších letech odpisování" tabulky uvedené v § 31 odst. 1 nebo v § 32 odst. 1 zákona.

7. U souboru movitých věcí se vstupní cena stanoví jako součet vstupních cen jednotlivých věcí; přitom jednotlivé věci souboru mohou mít vstupní cenu i nižší než 10 000 Kč (resp. 20 000 Kč počínaje zdaňovacím obdobím 1996).

8. Pokud poplatník uplatňuje odpisy jako daňové výdaje pouze v poměrné výši, stanoví se i v tomto případě zůstatková cena jako rozdíl mezi vstupní cenou a celkovou výší vypočtených ročních odpisů podle zákona.

9. Součástí vstupní ceny budovy nebo stavby, na které je instalováno odběrné zařízení, je u odběratele i úhrada podílu na účelně vynaložených nákladech dodavatele podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci ve výši stanovené prováděcími předpisy.

10. Zůstatková cena vyřazeného zvířete základního stáda odpisovaného skupinově se stanoví jako podíl zůstatkové ceny skupiny zvířat na konci zdaňovacího období a průměrného stavu zvířat této skupiny ve zdaňovacím období. Průměrný stav se vypočte jako aritmetický průměr stavů zvířat ve skupině na počátku a na konci zdaňovacího období.

K § 33 zákona

Za změnu technických parametrů podle zákona se nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu.

K § 34 odst. 7

Pro uplatnění odpočtu nebo jeho zbývající části podle § 34 odst. 3 a násl. zákona v dalších zdaňovacích obdobích v případech vymezených v § 34 odst. 7 zákona se posuzují podmínky stanovené zákonem platné v roce vzniku nároku na odpočet. Obdobně se posuzuje i zánik nároku na odpočet.

K § 36 zákona

1. Pokud vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu je vyplácen ve splátkách [§ 36 odst. 2 písm. a) zákona], uplatní se nabývací cena podílu jako daňový výdaj do výše příjmů z první splátky. Část nabývací ceny podílu převyšující příjmy z první splátky se uplatní jako daňový výdaj proti příjmům plynoucím z bezprostředně následující splátky. Uvedený postup se uplatní i u následujících splátek. Obdobně se postupuje při vyplácení podílu na likvidačním zůstatku ve splátkách.

2. Částkami použitými ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu [§ 36 odst. 2 písm. a) zákona] se rozumí ta část zisku, která po rozdělení zisku připadá na společníka nebo člena, aniž je mu vyplácena.

3. Ustanovení § 36 odst. 2 písm. c) bod 3 zákona se vztahuje na majetkové podíly vzniklé podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, i v případě té jejich části, která nebyla oprávněnou osobou vložena do družstva nebo obchodní společnosti podle § 13 odst. 2 a 3 zákona č. 42/1992 Sb. transformačního projektu a vydává se proto podle zvláštního zákona.

Vyplacením majetkového podílu (nebo části) se rozumí

a)předání peněz v hotovosti (v pokladně, složenkou apod.),
b)bezhotovostní převod peněz z účtu družstva (povinné osoby) na účet oprávněné osoby u banky,
c)splacení závazku, který má oprávněná osoba u třetí osoby, a to povinnou osobou v hotovosti nebo bezhotovostním převodem,
d)započtení vzájemných pohledávek,
e)vystavení nebo předání směnky.

4. U komanditní společnosti lze podle § 36 odst. 5 zákona snížit vyplácený podíl na zisku z účastí komanditistů pouze o část přijatého podílu na zisku připadající na komanditní společnost, stanovenou na základě poměru podle něhož se rozděluje základ daně na komplementáře a komanditní společnost.

5. Podíl na vlastním jmění na jiné obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely § 36 odst. 5 zákona stanoví jako poměr vkladu k základnímu jmění jiné obchodní společnosti nebo družstva.

K § 38 zákona

Kursem "střed" ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí od 16. října 1995 směnný kurs devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou.

K § 38a zákona

K § 38a odst. 10 a k § 38g odst. 2

Za příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí se považují příjmy plynoucí poplatníkům od zahraničních subjektů, kteří nejsou plátci daně podle § 38c zákona.

K § 38c zákona

Plátcem daně není stálá provozovna, která vznikla po šesti měsících poskytování služeb podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona. Plátcem daně je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 zákona mající zařízení zřízené za účelem stavby, staveniště nebo stavebně montážního projektu, pokud fyzické osoby v něm pracující podléhají v ČR zdanění (tj. zdržují-li se zde déle než 183 dní), a to i když toto zařízení není považováno za stálou provozovnu; obdobně je plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 zákona mající zařízení, které není považováno za stálou provozovnu podle platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění (např. obchodní reprezentace), pokud fyzické osoby v něm pracující podléhají v ČR zdanění.

K § 40 zákona

U důlních děl a dalšího majetku, který před 1. 1. 1993 nebyl odpisován v závislosti na době jeho trvání, se počínaje rokem 1993 při stanovení ročního odpisu vychází z podílu jeho zůstatkové ceny a zbývající doby trvání.

K příloze zákona

Nedílnou součástí stavebních děl je i technické vybavení stavebních děl, zahrnující např.:

-vnitřní rozvody studené a teplé vody (včetně rozvodů pro ústřední vytápění), páry a související regulační a měřicí technika, kanalizace, odpadové šachty,
-vnitřní rozvody elektroinstalace včetně nástropních a nástěnných svítidel a příslušných rozvodných skříní a rozvaděčů, slaboproudá a sdělovací vnitřní vedení, včetně rozvodů zabezpečovacích a bezpečnostních zařízení, rozvody datových sítí, hromosvody,
-venkovní osvětlení stavebních děl s výjimkou osvětlení výrobních nebo provozních zařízení, osvětlení výškových objektů,
-vnitřní rozvody vzduchu (klimatizace a vzduchotechnika) a plynů,
-lokální a ústřední vytápění včetně kotlů a výměníkových stanic pro dům (budovu), resp. pro několik domů (blok) v domech a budovách bez ohledu na druh topného média (kromě kotlů a výměníkových stanic v samostatných budovách výtopen a energetických stavebních děl),
-základní armatury a vybavení spojené se stavebním dílem (klozety, vany, umyvadla, dřezy, baterie, kuchyňské sporáky, kuchyňské odsávače par, karmy, boilery, osušovače rukou), prefabrikovaná jádra,
-vestavěný nábytek,
-osobní výtahy a nákladní výtahy, kromě technologických nákladních výtahů uvedených ve vysvětlivce k § 26,
-zabudované konstrukce (kovové atd.), sloužící k upevňování účelových zařízení a předmětů,
-zabudovaná umělecká díla v domech a budovách,
-obklady stěn a stropů včetně zavěšených stropů (např. kazetových),
-protipožární zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů, kromě požárně - bezpečnostních zařízení, která jsou instalována na technologických zařízeních a zabezpečovacích zařízení a požární signalizace v domech a budovách uvedených ve vysvětlivce k § 26,
-stavební konstrukce jeřábových drah včetně pojezdových kolejnic a sběračů,
-izolace stavebních děl všeho druhu,
-okenice, mříže, rolety, žaluzie, markýzy,
-dopravní značky a dopravní značení.

K bodu 1 přechodných
a závěrečných ustanovení zákona č. 149/1995 Sb.

Způsob odpisu pohledávek, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, je obsažen v Úpravě postupů účtování pro podnikatele, který je uveřejněn v čísle 12/1/1995 Finančního zpravodaje.

(pozn. redakce: pokyn D-132 byl uveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 12/1/1995,
pokyn D-153 byl uveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 1/1997)

 

Příloha "K § 24 odst. 2 bod 19"

Spotřeba pohonných hmot osobních automobilů a jejich účelových modifikací uznávaná pro daňové účely pokud tento údaj není uveden v technickém průkazu

Druh motorového vozidla Spotřeba pohonných hmot v l/100 km
Benzin Motorová nafta
osobní automobil 6,9 5,8
účelová modifikae osobního automobilu 7,6 6,4
osobní automobil s automatickou převodovkou 7,6 6,4

1) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.13. 6.1997
Text odkazu o_d-132.htm#1) (idc: 85390) bohužel nebyl nalezen.
Subscript out of range

1) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.13. 6.1997
Text odkazu o_d-132.htm#1) (idc: 85390) bohužel nebyl nalezen.
Subscript out of range

 

Tato informace je poskytnuta bezplatně.

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

© 1996–2020 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.