ZÁKON
č. 113/2018 Sb.,
kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Pozn. redakce: v textu uvádíme jen vybraná ustanovení.

ČÁST PRVNÍ
Změna vodního zákona

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Povinnost vlastníka jímky podle § 38 odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních 2 kalendářních let se vztahuje na dobu ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení.

2. Pro poplatkové povinnosti u poplatku za odebrané množství podzemní vody, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pro poplatkové povinnosti u poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 254/2001  Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Ustanovení § 93 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro zálohy na poplatky na poplatkové období 2019.

5. Pro poplatkové povinnosti u poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Vypouštění odpadních vod z odlehčovací komory jednotné kanalizace, která nesplňuje technické požadavky pro její stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, se osvobozuje od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových do poplatkového období roku 2022 včetně.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019, s výjimkou ustanovení čl. II bodu 4, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení (pozn. redakce: tj. dnem 15. června 2018), a s výjimkou ustanovení čl. I bodu 27, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.