ZÁKON
č. 261/2007 Sb.,
o stabilizaci veřejných rozpočtů,
jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 2/2009 Sb., č. 206/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 282/2009 Sb., č. 292/2009 Sb., č. 199/2010 Sb., č. 329/2011 Sb., č. 366/2011 Sb., č. 420/2011 Sb., č. 167/2012 Sb., č. 463/2012 Sb., č. 313/2013 Sb., zákonnými opatřeními Senátu č. 340/2013 Sb., č. 344/2013 Sb., zákony č. 182/2014 Sb., č. 234/2014 Sb. a č. 331/2014 Sb.

Pozn. redakce: v textu uvádíme jen vybraná ustanovení.

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2007 a zdaňovací období, které započalo v roce 2007, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak. Ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 6 odst. 9 písm. m), § 15 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b), se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008.

2. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. m), § 15 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použijí pro zdaňovací období, které započalo v roce 2007.

3. U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých do konce roku 2007 se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. U příjmu z úrokového výnosu z hypotečních zástavních listů, emitovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Ustanovení § 15 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby uzavřené po 1. lednu 2008.

6. Osvobození příjmů podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. l) a u) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé uplatní na příjmy dosažené ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2007.

7. Ve zdaňovacím období 2007 je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za podmínek stanovených v § 6 odst. 9 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, nejvýše však do 5 % částky stanovené postupem pro určení vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž do této částky se nezahrnuje příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

8. Podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. l), § 24 odst. 2 písm. b), § 24 odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst. 1 písm. a), § 29 odst. 4 a § 29 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje u smlouvy o finančním pronájmu osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. U příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem zahrnutého do zúčtování mezd za kalendářní měsíc prosinec 2007 a poukázaného na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za tento měsíc, se postupuje podle § 38h odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2007 bude účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a od roku 2008 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh, s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2007, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2008 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období roku 2007 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví.

11. Poplatník, který vede účetnictví, může počínaje zdaňovacím obdobím roku 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % a počínaje rokem 1998 a nejpozději do konce roku 2007 za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1994, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1998. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek

Poplatník, u něhož došlo k přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém vede účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od začátku roku 1995 do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku.

12. U hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do doby ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční náklady z úvěrů a půjček plynoucí ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a na základě dodatků, kterými se mění výše poskytované půjčky nebo úvěru anebo výše hrazených úroků, sjednaných po dni nabytí účinnosti tohoto zákona ke smlouvám uzavřeným před tímto dnem za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté v letech 2008 a 2009.

14. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční náklady z úvěrů a půjček sjednané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté v roce 2010.

15. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. zm) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije na finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku plynoucí ze smluv uzavřených po 31. prosinci 2007 a na základě dodatků, sjednaných po 31. prosinci 2007 ke smlouvám uzavřených před tímto datem.

16. Snížení vstupní ceny hmotného majetku o podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije u hmotného majetku zaevidovaného u poplatníka ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2008.

17. Osobní automobil kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, který byl zaevidován jako hmotný majetek do konce zdaňovacího období započatého v roce 2007, se odpisuje ze vstupní ceny stanovené podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to až do jeho vyřazení z majetku.

18. Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004, pro přeměny obchodních společností nebo družstev s rozhodným dnem od 1. ledna 2004 a pro převody podniků účinné od 1. ledna 2004.

19. Ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2009, se použije poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2009, a ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2010, se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2010.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Čl. VI

Přechodná ustanovení

1. Ustanovení § 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé za období, za které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2008. Zůstatek vyrovnávací rezervy a jiných technických rezerv ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zruší v období, za které se podává daňové přiznání, počínajícím v roce 2008.

2. Ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro tvorbu opravných položek, která započala ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pro opravné položky, jejichž tvorba podle § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započala před tímto dnem, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Čl. IX

Přechodná ustanovení

1. Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících, se použijí dosavadní právní předpisy.

2. U převodu bytového domu, rodinného domu nebo bytu nebo u převodu nedokončeného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, u kterého dojde k právním účinkům vkladu do 31. prosince 2007, se uplatní snížená sazba daně.

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o dani z nemovitostí

Čl. XI

Přechodná ustanovení

1. Pokud obec obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osvobodí pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, postupuje se podle této obecně závazné vyhlášky poprvé ve zdaňovacím období roku 2009.

2. Pokud obec obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, některé z pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů v zastavěném území obce nebo v zastavitelné ploše obce neosvobodí, postupuje se podle této obecně závazné vyhlášky poprvé ve zdaňovacím období roku 2009.

3. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanovila koeficient 0,3 nebo 0,6 obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 6 nebo 11 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se tyto koeficienty naposledy pro zdaňovací období roku 2008.

4. Pokud obec stanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, místní koeficient, použije se tento koeficient poprvé pro zdaňovací období roku 2009.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. XIII

(zrušen)

ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o spotřebních daních

Čl. XIX

Přechodná ustanovení

1. Právnické nebo fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti užívají odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99 osvobozené od spotřební daně podle § 49 odst. 1 a 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou tyto odpadní oleje užívat do 31. března 2008 bez zvláštního povolení uvedeného v § 13 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. U vybraných výrobků, které jsou předmětem daně podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, se všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, až do ukončení jejich běhu, posuzují podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře

Čl. XXIV

Přechodná ustanovení

1. Přídavek na dítě, sociální příplatek a rodičovský příspěvek náležející ve výši podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za prosinec 2007.

2. Úřady státní sociální podpory stanoví nárok na přídavek na dítě, jestliže náležel ke dni 31. prosince 2007, podle zvláštních právních předpisů účinných po 31. prosinci 2007 bez žádosti, nejpozději do konce měsíce února 2008, není-li dále stanoveno jinak.

3. Nároky na dávky státní sociální podpory, které vznikly před 1. lednem 2008, se posoudí za dobu před 1. lednem 2008 podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Rodičovský příspěvek poskytovaný podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží od 1. ledna 2008

5. O nároku na rodičovský příspěvek podle čl. XXIII, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, který náležel ke dni 31. prosince 2007 podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne úřad státní sociální podpory na základě žádosti o rodičovský příspěvek podané tomuto úřadu.

6. Rozhodný příjem s přihlédnutím k čl. XXIII bodům 2 a 3 se stanoví

ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi

Čl. XXVI

Přechodné ustanovení

Doba 12 měsíců uvedená v čl. XXV bodu 18 se počítá ode dne účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců

Čl. XXX

Přechodná ustanovení

1. Pokud nárok na nemocenské nebo podporu při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění vznikl před 1. lednem 2008 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2007, poskytují se tyto dávky po 31. prosinci 2007 za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

2. Ochranná lhůta, která počala běžet před 1. lednem 2008 a neskončila ke dni 31. prosince 2007, se řídí po 31. prosinci 2007 právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.

3. Došlo-li k porušení léčebného režimu před 1. lednem 2008, lze po 31. prosinci 2007 nemocenské dočasně snížit nebo odejmout jen za dobu, za kterou nebylo ještě vyplaceno.

ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách

Čl. XXXII

Přechodná ustanovení

1. Pokud nárok na nemocenské z nemocenské péče vznikl před 1. lednem 2008 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2007, poskytuje se tato dávka po 31. prosinci 2007 za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

2. Ochranná lhůta, která počala běžet před 1. lednem 2008 a neskončila ke dni 31. prosince 2007, se řídí po 31. prosinci 2007 právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění

Čl. XXXIV

Přechodná ustanovení

1. Pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění nebo nemocenské péče vznikl před 1. lednem 2008 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2007, poskytuje se tato dávka po 31. prosinci 2007 za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007. Výše peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) poskytované podle věty první po 31. prosinci 2007 uchazeči o zaměstnání se stanoví za kalendářní den ve výši, v jaké náležela za den 31. prosince 2007.

2. Došlo-li před 1. lednem 2008 k přerušení poskytování peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) podle § 12 odst. 1 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a toto přerušení skončilo po 31. prosinci 2007, pokračuje se po skončení tohoto přerušení v poskytování této dávky za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Čl. XXXVII

Přechodná ustanovení

1. Maximální vyměřovací základ stanovený podle § 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro rozhodné období, které počíná 1. lednem 2008.

2. Údaje o vyměřovacích základech zaměstnance uvádí osoba samostatně výdělečně činná na přehledu podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé na tomto přehledu za rok 2008.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. XLIII

Přechodná ustanovení

1. Náhrada ve výši platu v době dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo nařízené karantény nebo izolace náleží vojákovi z povolání po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa nebo izolace před 1. lednem 2008 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa nebo izolace po 31. prosinci 2007.

2. Náhrada ve výši platu v době dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo nařízené karantény nebo izolace náleží vojákovi z povolání po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa nebo izolace před 1. lednem 2009 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa nebo izolace po 31. prosinci 2008.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Čl. XLV

Přechodná ustanovení

1. Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény náleží příslušníkovi bezpečnostního sboru po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa před 1. lednem 2008 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa po 31. prosinci 2007.

2. Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény náleží příslušníkovi bezpečnostního sboru po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa před 1. lednem 2009 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa po 31. prosinci 2008.

ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu

Čl. XLVII

Přechodná ustanovení

1. Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce nebo poslanec Evropského parlamentu, zvolený na území České republiky, uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2008 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2007, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2007 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

2. Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce nebo poslanec Evropského parlamentu, zvolený na území České republiky, uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2009 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2008, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2008 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.

Čl. XLVIII

Mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v letech 2008 až 2010

1. Pro určení platu, popřípadě i některých náhrad výdajů, toho,

2. Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 nepoužije.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců

Čl. L

Přechodná ustanovení

1. Byl-li státní zástupce uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2008 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2007, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2007 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

2. Byl-li státní zástupce uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2009 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2008, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2008 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.

Čl. LI

Mimořádné opatření při určování výše platu státních zástupců v letech 2008 až 2010

1. Pro určení platu

2. Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 nepoužije.

ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o zaměstnanosti

Čl. LX

Přechodná ustanovení

1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena před 1. lednem 2008, se dokončí podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

2. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2007 se řídí právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Čl. LXV

Přechodná ustanovení

1. Maximální ceny stanovené podle dosavadních cenových předpisů pro léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které na základě cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona podléhají cenové regulaci maximální cenou, platí až do dne nabytí právní moci rozhodnutí Ústavu o stanovení maximální ceny podle tohoto zákona. Maximální ceny stanovené podle dosavadních cenových předpisů pro léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které na základě cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona nepodléhají cenové regulaci maximální cenou, platí až do vydání cenového předpisu podle tohoto zákona.

2. Držitel rozhodnutí, výrobce nebo dovozce léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je povinen podat žádost o stanovení maximální ceny do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely podle cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona podléhají regulaci maximální cenou a maximální cena nebyla stanovena podle dosavadních cenových předpisů. Úhrada stanovená pro tento léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely zaniká prvním dnem po uplynutí 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud v této lhůtě nebyla podána žádost o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady.

3. Výše a podmínky úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely stanovené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za výši a podmínky úhrady podle tohoto zákona až do nabytí právní moci rozhodnutí Ústavu o stanovení výše a podmínek úhrady.

4. Řízení o stanovení maximální ceny pravomocně neukončená ke dni účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

5. Ústav do 180 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona zahájí řízení o snížení maximální ceny u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, které k 31. prosinci 2007 překračovaly omezení uvedené v § 39a odst. 2.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Čl. LXVII

Přechodná ustanovení

1. Vyměřovací základ pro rok 2008 podle § 3c věty druhé zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro rok 2009.

2. Pro stanovení maximálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění za rok 2007 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl. LXXI

Přechodné ustanovení

Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny vydaná Českým telekomunikačním úřadem podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zůstávají v platnosti do právní moci rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny podle tohoto zákona. Český telekomunikační úřad vydá rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost poskytovat zvláštní ceny podle tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

Čl. LXXII

§ 1

Předmět úpravy

(1) V této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a upraveny podmínky zdaňování zemního plynu a některých dalších plynů (dále jen "plyn") daní z plynu.

(2) Správu daně vykonávají orgány Celní správy České republiky.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely této části se rozumí

(2) Pro účely této části se považuje za

§ 3

Plátce daně

(1) Plátcem daně je

(2) Plátce daně podá návrh na registraci k dani u správce daně nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Postavení plátce daně bez povinnosti se registrovat má dodavatel a výrobce plynu, kterému nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

§ 4

Předmět daně

Předmětem daně je plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11, 2711 21, 2711 29 a 2705

§ 5

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zdaněný plyn nebo plyn osvobozený od daně, dodá takový plyn jiné fyzické nebo právnické osobě.

(3) Dodáním plynu konečnému spotřebiteli se rozumí i dodání plynu do prostor čerpací stanice, která dodává plyn pro pohon motorů.

§ 6

Základ a sazba daně

(1) Základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla.

(2) Sazby daně jsou stanoveny takto:

(3) Nelze-li vyjádřit spalné teplo plynu v MWh, stanoví se spalné teplo ve výši 15 MWh na tunu plynu.

§ 7

Výpočet daně

Výše daně se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně.

§ 8

Osvobození od daně

(1) Od daně je osvobozen plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý

(2) Nabýt plyn osvobozený od daně podle odstavce 1 písm. b) až g) jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

(3) Plyn nabytý prostřednictvím plynárenského zařízení⁶⁾ je podle odstavce 1 písm. b) až g) osvobozen pouze tehdy, pokud je odebrán prostřednictvím plynárenského zařízení⁶⁾ do odběrného místa⁸⁾ vybaveného měřidlem, jehož typ a výrobní číslo je uvedeno v povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

(4) Od daně je osvobozen plyn použitý při výrobě nebo zpracování plynu a výrobků, které jsou předmětem daně z minerálních olejů⁹⁾ a daně z pevných paliv v prostorách podniku, ve kterém byl tento plyn vyroben. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu plynu pro účely nesouvisející s výrobou nebo zpracováním uvedených výrobků, zejména pak pro pohon vozidel.

(5) Od daně je osvobozen plyn maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát při dopravě a skladování. Správce daně je oprávněn posoudit, zda vzniklé ztráty plynu odpovídají charakteru činnosti plátce daně a obvyklé výši ztrát jiných plátců daně při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(6) Od daně je osvobozen plyn, který se v okamžiku vstupu na daňové území nachází v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu. Běžnou nádrží se pro účely této části rozumí nádrž, která umožňuje přímé použití plynu.

(7) Od daně je osvobozen bioplyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý pro pohon motorů uvedený pod kódem nomenklatury 2711 29.

Povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně

§ 9

(1) O vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně rozhoduje správce daně.

(2) Návrh na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně obsahuje

(3) Návrh na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně rovněž obsahuje popis účelu a způsobu použití plynu osvobozeného od daně, včetně odkazu na ustanovení této části, podle něhož je plyn osvobozen od daně. Pokud je plyn nabýván prostřednictvím plynárenského zařízení⁶⁾, musí návrh obsahovat také schéma zobrazující odběrné plynové zařízení instalované v odběrném místě navrhovatele odpovídající skutečnému stavu, včetně zařízení pro konečné využití plynu osvobozeného od daně.

§ 10

(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

(2) Správce daně vydá povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,
b)	navrhovatel je bezúhonný,
c)	navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a
d)	navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 4 písm. b) nebo c).

(3) Povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně se vydává na dobu 5 let.

§ 11

(1) Držitel povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně je povinen oznámit správci daně každou změnu údajů uvedených v § 9 odst. 2 písm. c) a d) a v § 9 odst. 3 do 15 dnů ode dne jejich změny.

(2) Dojde-li ke změně typu a čísla měřicího zařízení, kterým je osazeno odběrné místo⁸⁾ určené pro odběr plynu osvobozeného od daně, správce daně na základě oznámení rozhodne do 30 dnů o změně původního povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

(3) Povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně zanikne

(4) Správce daně zruší povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, jestliže

§ 12

Nabytí plynu bez daně

Nabýt plyn bez daně může na daňovém území pouze dodavatel, a to pouze na základě povolení k nabytí plynu bez daně. To neplatí pro nabytí plynu bez daně výrobou.

Povolení k nabytí plynu bez daně

§ 13

(1) O vydání povolení k nabytí plynu bez daně rozhoduje správce daně.

(2) Návrh na vydání povolení k nabytí plynu bez daně obsahuje

§ 14

(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

(2) Správce daně vydá povolení k nabytí plynu bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,
b)	navrhovatel je bezúhonný,
c)	navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a
d)	navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).

(3) Povolení k nabytí plynu bez daně se vydává na dobu 5 let.

§ 15

(1) Povolení k nabytí plynu bez daně zanikne

(2) Správce daně zruší povolení k nabytí plynu bez daně, jestliže

§ 16

Zákaz dodání plynu

(1) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat plyn osvobozený od daně podle § 8 odst. 1 písm. b) až g) fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

(2) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat plyn bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně.

§ 17

Daňový doklad a doklad o prodeji

(1) Při dodání plynu konečnému spotřebiteli vystavuje dodavatel daňový doklad. Při dodání plynu bez daně jinému dodavateli vystavuje dodavatel doklad o prodeji.

(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání plynu konečnému spotřebiteli, obsahuje tyto údaje:

(3) Pokud je konečnému spotřebiteli na základě povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně dodán plyn osvobozený od daně, musí být na daňovém dokladu uvedeno, že se jedná o plyn osvobozený od daně s odkazem na příslušné ustanovení této části, na základě něhož je tento plyn osvobozen od daně. Pokud je dodáván bioplyn osvobozený od daně, musí být tato skutečnost uvedena na daňovém dokladu.

(4) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání plynu bez daně jinému dodavateli, obsahuje tyto údaje:

(5) Daňový doklad nebo doklad o prodeji lze vystavit se souhlasem fyzické nebo právnické osoby, která jej přijímá, v elektronické podobě, pokud je podepsán uznávaným elektronickým podpisem¹²⁾ nebo označen uznávanou elektronickou značkou¹³⁾ dodavatele.

Evidence

§ 18

(1) Dodavatel vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je plyn nabýván a kterým je plyn dodáván, a obsahuje jejich identifikační údaje. Evidence plynu podle odstavce 1 písm. b) nemusí být členěna podle jednotlivých fyzických nebo právnických osob.

(3) Pokud dodavatel nabývá bioplyn osvobozený od daně, vede odděleně evidenci bioplynu přiměřeně podle odstavců 1 a 2.

§ 19

(1) Plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. e) a držitel povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je plyn nabýván, a obsahuje jejich identifikační údaje.

§ 20

Provozovatel distribuční soustavy²⁾, provozovatel přepravní soustavy³⁾ a provozovatel podzemního zásobníku plynu⁴⁾ vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

§ 21

Evidence podle § 18 až 20 se uchovává po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ke kterému se evidence vztahuje.

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

§ 22

(1) Pro účely této části se osobou požívající výsad a imunit podle mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu¹⁴⁾ (dále jen "osoba požívající výsad a imunit"), rozumí

(2) Společně hospodařící domácností se pro účely této části rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

(3) Osobám požívajícím výsad a imunit vzniká nárok na vrácení daně dnem dodání zdaněného plynu.

(4) Zaplacená daň se vrací na základě uplatňování principu vzájemnosti, který potvrzuje Ministerstvo zahraničních věcí, nebo v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které upravují postavení mezinárodních organizací a jejich úředníků.

§ 23

(1) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem.

(2) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání. Daňové přiznání se podává do konce zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok vznikl.

(3) Orgány Evropské unie se sídlem na daňovém území podávají daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí správci daně místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území.

(4) Osobě požívající výsad a imunit se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen.

(5) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vrácení daně procesní postavení plátce bez povinnosti se registrovat.

§ 24

Nárok na vrácení daně zanikne uplynutím 1 roku od konce zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení daně orgánům Evropské unie nezaniká.

§ 25

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

§ 26

Daňové přiznání a splatnost daně

(1) Plátci daně, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit daň do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

(2) Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

Správní delikty

§ 27

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

§ 28

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle této části v prvním stupni projednává správní orgán, který je správcem daně.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 29

Společná ustanovení

Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam plátců daně, konečných spotřebitelů, kteří jsou držiteli povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, a držitelů povolení k nabytí plynu bez daně. Seznam obsahuje tyto údaje:

§ 30

Přechodná ustanovení

(1) Pokud vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit v období od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008, podá plátce daně návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději do 31. ledna 2008.

(2) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí plynu bez daně nebo na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně nejpozději do 15. ledna 2008, považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí plynu bez daně nebo za držitele povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, bylo-li návrhu vyhověno.

(3) Předmětem daně není plyn, který byl prostřednictvím plynárenského zařízení⁶⁾ dodán konečnému spotřebiteli do 1. ledna 2008. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu A nebo B podle zvláštního právního předpisu¹⁵⁾ se množství plynu dodaného do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu C podle zvláštního právního předpisu¹⁵⁾ se množství plynu dodané do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007, podle typového diagramu dodávky přiřazeného podle zvláštního právního předpisu¹⁵⁾ a platného pro období od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání, nebo rozdělením naměřeného množství plynu od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání podle zvláštního právního předpisu¹⁶⁾.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Daň z pevných paliv

Čl. LXXIII

§ 1

Předmět úpravy

(1) V této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a upraveny podmínky zdaňování pevných paliv daní z pevných paliv.

(2) Správu daně vykonávají orgány Celní správy České republiky.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely této části se rozumí

(2) Pro účely této části se považuje za

§ 3

Plátce daně

(1) Plátcem daně je

(2) Plátce daně podá návrh na registraci k dani u správce daně nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Postavení plátce daně bez povinnosti se registrovat má dodavatel, kterému nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

§ 4

Předmět daně

Předmětem daně jsou tato pevná paliva:

§ 5

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zdaněná pevná paliva nebo pevná paliva osvobozená od daně, dodá taková pevná paliva jiné fyzické nebo právnické osobě.

§ 6

Základ a sazba daně

(1) Základem daně je množství pevných paliv vyjádřené v GJ spalného tepla v původním vzorku.

(2) Sazba daně činí 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku.

(3) Spalné teplo v původním vzorku se prokazuje výsledky měření akreditované laboratoře, které nesmí být starší než 1 rok. Pokud nelze spalné teplo v původním vzorku takto prokázat, stanoví se spalné teplo ve výši 33 GJ na tunu pevných paliv.

(4) Akreditovaná laboratoř má způsobilost zkušební laboratoře uznané národním akreditačním orgánem k provádění zkoušek nebo vzorkování vymezených v Osvědčení o akreditaci podle ČSN EN ISO 17025.

§ 7

Výpočet daně

Výše daně se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně.

§ 8

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena pevná paliva určená k použití, nabízená k prodeji nebo použitá

(2) Nabýt pevná paliva osvobozená od daně podle odstavce 1 jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně.

(3) Od daně jsou dále osvobozena pevná paliva maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát při dopravě a skladování. Správce daně je oprávněn posoudit, zda vzniklé ztráty pevných paliv odpovídají charakteru činnosti plátce daně a obvyklé výši ztrát jiných plátců daně při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně

§ 9

(1) O vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně rozhoduje správce daně.

(2) Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně obsahuje

(3) Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně musí rovněž obsahovat popis účelu a způsob použití pevných paliv osvobozených od daně včetně odkazu na ustanovení této části, podle něhož jsou pevná paliva osvobozena od daně.

§ 10

(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

(2) Správce daně vydá povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,
b)	navrhovatel je bezúhonný,
c)	navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a
d)	navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 3 písm. b) nebo c).

(3) Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně se vydává na dobu 5 let.

§ 11

(1) Držitel povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně je povinen oznámit správci daně každou změnu údajů uvedených v § 9 odst. 2 písm. c) do 15 dnů ode dne jejich změny.

(2) Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně zanikne

(3) Správce daně zruší povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, jestliže

§ 12

Nabytí pevných paliv bez daně

Nabýt pevná paliva bez daně může na daňovém území pouze dodavatel, a to pouze na základě povolení k nabytí pevných paliv bez daně. To neplatí pro nabytí pevných paliv bez daně výrobou.

Povolení k nabytí pevných paliv bez daně

§ 13

(1) O vydání povolení k nabytí pevných paliv bez daně rozhoduje správce daně.

(2) Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv bez daně obsahuje

§ 14

(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

(2) Správce daně vydá povolení k nabytí pevných paliv bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,
b)	navrhovatel je bezúhonný,
c)	navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a
d)	navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).

(3) Povolení k nabytí pevných paliv bez daně se vydává na dobu 5 let.

§ 15

(1) Povolení k nabytí pevných paliv bez daně zanikne

(2) Správce daně zruší povolení k nabytí pevných paliv bez daně, jestliže

§ 16

Zákaz dodání pevných paliv

(1) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat pevná paliva osvobozená od daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně.

(2) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat pevná paliva bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně.

§ 17

Daňový doklad a doklad o prodeji

(1) Při dodání pevných paliv konečnému spotřebiteli vystavuje dodavatel daňový doklad. Při dodání pevných paliv bez daně jinému dodavateli vystavuje dodavatel doklad o prodeji.

(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání pevných paliv konečnému spotřebiteli, obsahuje tyto údaje:

(3) Pokud jsou konečnému spotřebiteli na základě povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně dodána pevná paliva osvobozená od daně, musí být na daňovém dokladu uvedeno, že se jedná o pevná paliva osvobozená od daně s odkazem na příslušné ustanovení této části, na základě něhož jsou tato pevná paliva osvobozena od daně.

(4) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání pevných paliv bez daně jinému dodavateli, obsahuje tyto údaje:

(5) Daňový doklad nebo doklad o prodeji lze vystavit se souhlasem fyzické nebo právnické osoby, která jej přijímá, v elektronické podobě, pokud je podepsán uznávaným elektronickým podpisem⁶⁾ nebo označen uznávanou elektronickou značkou⁷⁾ dodavatele.

Evidence

§ 18

(1) Dodavatel vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství a druzích

(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých jsou pevná paliva nabyta a kterým jsou pevná paliva dodána, a obsahuje jejich identifikační údaje. Evidence pevných paliv podle odstavce 1 písm. b) nemusí být členěna podle jednotlivých fyzických nebo právnických osob.

§ 19

(1) Plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. c) a držitel povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství a druzích

(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých jsou pevná paliva nabyta, a obsahuje jejich identifikační údaje.

§ 20

Evidence podle § 18 a 19 se uchovává po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ke kterému se evidence vztahuje.

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

§ 21

(1) Pro účely této části se osobou požívající výsad a imunit podle mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu⁸⁾ (dále jen "osoba požívající výsad a imunit"), rozumí

(2) Společně hospodařící domácností se pro účely této části rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

(3) Osobám požívajícím výsad a imunit vzniká nárok na vrácení daně dnem dodání zdaněných pevných paliv.

(4) Zaplacená daň se vrací na základě uplatňování principu vzájemnosti, který potvrzuje Ministerstvo zahraničních věcí, nebo v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které upravují postavení mezinárodních organizací a jejich úředníků.

§ 22

(1) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem.

(2) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání. Daňové přiznání se podává do konce zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok vznikl.

(3) Orgány Evropské unie se sídlem na daňovém území podávají daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí správci daně místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území.

(4) Osobě požívající výsad a imunit se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen.

(5) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vrácení daně procesní postavení poplatníka bez povinnosti se registrovat.

§ 23

Nárok na vrácení daně zaniká uplynutím jednoho roku od konce zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení daně orgánům Evropské unie nezaniká.

§ 24

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

§ 25

Daňové přiznání a splatnost daně

(1) Plátci daně, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit daň do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

(2) Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

Správní delikty

§ 26

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

§ 27

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle této části v prvním stupni projednává správní orgán, který je správcem daně.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 28

Společná ustanovení

Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam plátců daně, konečných spotřebitelů, kteří jsou držiteli povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, a držitelů povolení k nabytí pevných paliv bez daně. Seznam obsahuje tyto údaje:

§ 29

Přechodná ustanovení

(1) Pokud vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit v období od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008, podá plátce daně návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději do 31. ledna 2008.

(2) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv bez daně nebo na vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně nejpozději do 15. ledna 2008, považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí pevných paliv bez daně nebo za držitele povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, bylo-li návrhu vyhověno.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Daň z elektřiny

Čl. LXXIV

§ 1

Předmět úpravy

(1) V této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a upraveny podmínky zdaňování elektřiny daní z elektřiny.

(2) Správu daně vykonávají orgány Celní správy České republiky.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely této části se rozumí

(2) Pro účely této části se považuje za

§ 3

Plátce daně

(1) Plátcem daně je

(2) Plátce daně podá návrh na registraci k dani u správce daně nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Postavení plátce daně bez povinnosti se registrovat má dodavatel, kterému nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

§ 4

Předmět daně

Předmětem daně je elektřina uvedená pod kódem nomenklatury 2716.

§ 5

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zdaněnou elektřinu nebo elektřinu osvobozenou od daně, dodá takovou elektřinu jiné fyzické nebo právnické osobě.

§ 6

Základ a sazba daně

(1) Základem daně je množství elektřiny v MWh.

(2) Sazba daně činí 28,30 Kč/MWh.

§ 7

Výpočet daně

Výše daně se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně.

§ 8

Osvobození od daně

(1) Od daně je osvobozena elektřina

(2) Od daně je osvobozena také elektřina určená k použití nebo použitá

(3) Nabýt elektřinu osvobozenou od daně podle odstavce 2 jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.

(4) Je-li elektřina uvedená v odstavci 2 odebírána konečným spotřebitelem od dodavatele, je taková elektřina osvobozena od daně pouze tehdy, pokud byla odebrána do odběrného místa¹⁰⁾ určeného pro odběr elektřiny osvobozené od daně, jehož registrační číslo¹¹⁾ je uvedeno v povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.

Povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně

§ 9

(1) O vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně rozhoduje správce daně.

(2) Návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně obsahuje

(3) Návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně musí rovněž obsahovat

§ 10

(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

(2) Správce daně vydá povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,
b)	navrhovatel je bezúhonný,
c)	navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a
d)	navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 4 písm. b) nebo c).

(3) Povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně se vydává na dobu 5 let.

§ 11

(1) Držitel povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně je povinen oznámit správci daně každou změnu údajů uvedených v § 9 odst. 2 písm. c) a d) a v § 9 odst. 3 do 15 dnů ode dne jejich změny.

(2) Dojde-li ke změně registračního čísla¹¹⁾ odběrného místa¹⁰⁾ určeného pro odběr elektřiny osvobozené od daně, správce daně na základě oznámení rozhodne do 30 dnů o změně původního povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.

(3) Povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně zanikne

(4) Správce daně zruší povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, jestliže

§ 12

Nabytí elektřiny bez daně

Nabýt elektřinu bez daně může na daňovém území pouze obchodník s elektřinou, a to pouze na základě povolení k nabytí elektřiny bez daně. To neplatí pro nabytí elektřiny bez daně výrobou a nabytí elektřiny operátorem trhu s elektřinou⁴⁾.

Povolení k nabytí elektřiny bez daně

§ 13

(1) O vydání povolení k nabytí elektřiny bez daně rozhoduje správce daně.

(2) Návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny bez daně obsahuje

§ 14

(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

(2) Správce daně vydá povolení k nabytí elektřiny bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)	návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,
b)	navrhovatel je bezúhonný,
c)	navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a
d)	navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).

(3) Povolení k nabytí elektřiny bez daně se vydává na dobu 5 let.

§ 15

(1) Povolení k nabytí elektřiny bez daně zanikne

(2) Správce daně zruší povolení k nabytí elektřiny bez daně, jestliže

§ 16

Zákaz dodání elektřiny

(1) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat elektřinu osvobozenou od daně podle § 8 odst. 2 fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.

(2) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat elektřinu bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně.

§ 17

Daňový doklad a doklad o prodeji

(1) Při dodání elektřiny konečnému spotřebiteli vystavuje dodavatel daňový doklad. Při dodání elektřiny bez daně obchodníkovi s elektřinou vystavuje dodavatel doklad o prodeji.

(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání elektřiny konečnému spotřebiteli, obsahuje tyto údaje:

(3) Pokud je konečnému spotřebiteli na základě povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně dodána elektřina osvobozená od daně podle § 8 odst. 2, musí být na daňovém dokladu uvedeno, že se jedná o elektřinu osvobozenou od daně s odkazem na příslušné ustanovení této části, na základě něhož je dodaná elektřina osvobozena od daně.

(4) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání elektřiny bez daně obchodníkovi s elektřinou, obsahuje tyto údaje:

(5) Daňový doklad nebo doklad o prodeji lze vystavit se souhlasem fyzické nebo právnické osoby, která jej přijímá, v elektronické podobě, pokud je podepsán uznávaným elektronickým podpisem¹⁴⁾ nebo označen uznávanou elektronickou značkou¹⁵⁾ dodavatele.

Evidence

§ 18

(1) Dodavatel vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je elektřina nabyta a kterým je elektřina dodána, a obsahuje jejich identifikační údaje. Evidence elektřiny podle odstavce 1 písm. c) nemusí být členěna podle jednotlivých fyzických nebo právnických osob.

§ 19

(1) Plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. d) a držitel povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je elektřina nabyta, a obsahuje jejich identifikační údaje.

§ 20

Provozovatel distribuční soustavy⁵⁾ a provozovatel přenosové soustavy⁶⁾ vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

§ 21

Evidence podle § 18 až 20 se uchovává po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ke kterému se evidence vztahuje.

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

§ 22

(1) Pro účely této části se osobou požívající výsad a imunit podle mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu¹⁶⁾ (dále jen "osoba požívající výsad a imunit"), rozumí

(2) Společně hospodařící domácností se pro účely této části rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

(3) Osobám požívajícím výsad a imunit vzniká nárok na vrácení daně dnem dodání zdaněné elektřiny.

(4) Zaplacená daň se vrací na základě uplatňování principu vzájemnosti, který potvrzuje Ministerstvo zahraničních věcí, nebo v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které upravují postavení mezinárodních organizací a jejich úředníků.

§ 23

(1) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem.

(2) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání. Daňové přiznání se podává do konce zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok vznikl.

(3) Orgány Evropské unie se sídlem na daňovém území podávají daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí správci daně místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území.

(4) Osobě požívající výsad a imunit se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen.

(5) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vrácení daně procesní postavení poplatníka bez povinnosti se registrovat.

§ 24

Nárok na vrácení daně zanikne uplynutím jednoho roku od konce zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení daně orgánům Evropské unie nezanikne.

§ 25

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

§ 26

Daňové přiznání a splatnost daně

(1) Plátci daně, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit daň do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

(2) Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

Správní delikty

§ 27

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

§ 28

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle této části v prvním stupni projednává správní orgán, který je správcem daně.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 29

Společná ustanovení

Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam plátců daně, konečných spotřebitelů, kteří jsou držiteli povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, a držitelů povolení k nabytí elektřiny bez daně. Seznam obsahuje tyto údaje:

§ 30

Přechodná ustanovení

(1) Pokud vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit v období od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008, podá plátce daně návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději do 31. ledna 2008.

(2) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny bez daně nebo na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně nejpozději do 15. ledna 2008, považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí elektřiny bez daně nebo za držitele povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, bylo-li návrhu vyhověno.

(3) Předmětem daně není elektřina, která byla dodána konečnému spotřebiteli do 1. ledna 2008. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu A nebo B podle zvláštního právního předpisu¹⁷⁾ se množství elektřiny dodané do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu C podle zvláštního právního předpisu¹⁷⁾ se množství elektřiny dodané do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007, podle typového diagramu dodávky přiřazeného podle zvláštního právního předpisu¹⁷⁾ a platného pro období od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání, nebo rovnoměrným rozdělením dodané elektřiny na části úměrné délce období od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen

Čl. LXXVI

Přechodná ustanovení

1. Cenová regulace zdravotních výkonů, stomatologických výrobků a zdravotnických prostředků, stanovená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních cenových předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za cenovou regulaci stanovenou podle tohoto zákona, až do vydání cenového předpisu podle tohoto zákona.

2. Cenová regulace léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely provedená podle dosavadních cenových předpisů jiným způsobem než stanovením maximální ceny, se považuje za cenovou regulaci podle tohoto zákona až do vydání cenového předpisu podle tohoto zákona.

ČÁST PADESÁTÁ
Změna zákona o účetnictví

Čl. LXXIX

Přechodná ustanovení

1. Ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2008, pokud dále není stanoveno jinak.

2. Na fyzické osoby, které se staly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na účetní jednotky, které byly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které ke dni účinnosti tohoto zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) až d) a f) až h) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a jejichž obrat podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v kalendářním roce 2006 nepřesáhl částku 25 000 000 Kč se nevztahuje povinnost ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních obdobích.

3. Na fyzické osoby, které se staly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které ke dni účinnosti tohoto zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) až d) a f) až h) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a jejichž obrat podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v kalendářním roce 2006 nepřesáhl částku 25 000 000 Kč se nevztahuje povinnost podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ
Účinnost

Čl. LXXXI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou ustanovení

a)	čl. XXVIII bodů 37 a 38, 40 až 49, 51, čl. XXIX bodu 1, čl. XXXV bodu 7 a čl. XXXVI bodu 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení (pozn. redakce: tj. dnem 16. října 2007),
b)	čl. XXXIX a čl. XL, která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2007,
c)	čl. I bodů 65, čl. XX bodů 4 a 7, čl. XXIII bodů 4, 11 a 27, čl. XXV bodu 13, čl. XXXV bodů 3, 6 a 17, čl. XXXVI bodů 6 až 11 a 14, čl. XLII bodu 2, čl. XLIII bodu 2, čl. XLIV bodu 2, čl. XLV bodu 2, čl. XLVI bodu 3, čl. XLVII bodu 2, čl. XLIX bodu 6, čl. L bodu 2 a čl. LII až LVIII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009,
d)	čl. XXVIII bodu 36, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2009,
e)	čl. I bodu 66, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

Účinnost novel:

předpis		účinnosti nabyl dnem		přechodná ustanovení
Zákon č. 2/2009 Sb.		1. ledna 2009,
Zákon č. 206/2009 Sb.		1. července 2009,
Zákon č. 281/2009 Sb.		1. ledna 2011,
Zákon č. 282/2009 Sb.		31. srpna 2009,
Zákon č. 292/2009 Sb.		1. října 2009,
Zákon č. 199/2010 Sb.		1. ledna 2011,
Zákon č. 329/2011 Sb.		1. ledna 2012,
Zákon č. 366/2011 Sb.		1. ledna 2012,
Zákon č. 420/2011 Sb.		1. ledna 2012,
Zákon č. 167/2012 Sb.		1. července 2012,
Zákon č. 463/2012 Sb.		21. prosince 2012,
Zákon č. 313/2013 Sb.		1. ledna 2014,
Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb.		1. ledna 2014,
Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb.		1. ledna 2014,
Zákon č. 182/2014 Sb.		29. srpna 2014,
Zákon č. 234/2014 Sb.		6. listopadu 2014,
Zákon č. 331/2014 Sb.		1. ledna 2015.