18

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 31. října 1951 byl v Haagu přijat Statut Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

Souhlas s přístupem Československé socialistické republiky ke Statutu byl notifikován vládě Nizozemského království, depozitáři Statutu, dne 29. května 1968.

Statut vstoupil v platnost na základě svého článku 15 odst. 1 dne 15. července 1955. Pro Československou socialistickou republiku vstoupil v platnost na základě odstavce 3 téhož článku dne 29. května 1968.

V lednu 1993 oznámila Česká republika depozitáři Statutu, že se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje za smluvní stát Statutu. Dne 15. dubna 1993 oznámil depozitář Statutu, že od 1. dubna 1993 se Česká republika považuje za smluvní stát Statutu se zpětnou účinností od 28. ledna 1993.

Dne 30. června 2005 byly v Haagu přijaty Změny Statutu Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

Souhlas České republiky se Změnami Statutu byl depozitáři Statutu notifikován dne 30. března 2006.

Změny Statutu vstoupily v platnost na základě ustanovení článku 13 odst. 2 Statutu dne 1. ledna 2007 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku.

Anglické znění Statutu ve znění Změn a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

PŘEKLAD
Statut Haagské konference mezinárodního práva soukromého^*),1)

Vlády níže uvedených zemí:

Spolkové republiky Německo, Rakouska, Belgie, Dánska, Španělska, Finska, Francie, Itálie, Japonska, Lucemburska, Norska, Nizozemska, Portugalska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Švédska a Švýcarska,

s ohledem na trvalou povahu Haagské konference o mezinárodním právu soukromém,

přejíce si zdůraznit tuto povahu,

považujíce v tomto směru za vhodné, aby Konference měla vlastní Statut,

se shodly na této úpravě:

Článek 1

Účelem Haagské konference je pracovat na postupném sjednocování pravidel mezinárodního práva soukromého.

Článek 2

1. Členy Haagské konference o mezinárodním právu soukromém jsou státy, které se účastnily jednoho nebo více zasedání Konference a které přijímají tento Statut.

2. Členem může být jakýkoli další stát, jehož účast je z právního hlediska pro činnost Konference důležitá. O přijetí nových členských států budou rozhodovat na základě návrhu jednoho nebo více států účastnících se Konference vlády těchto států. Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů odevzdaných ve lhůtě šesti měsíců od okamžiku, kdy byl vládám návrh předložen.

3. Přijetí nabývá účinku, jakmile daný stát přijme tento Statut.

Článek 3

1. Členské státy mohou na jednání týkajícím se obecných záležitostí a politiky, jehož se účastní většina členských států, rozhodnout na základě většiny odevzdaných hlasů, že jako člena přijmou i organizaci regionální hospodářské integrace, která předložila žádost o členství generálnímu tajemníkovi. Pokud tento Statut odkazuje na členy, odkaz se vztahuje rovněž na tuto členskou organizaci, není-li výslovně stanoveno jinak. Přijetí nabývá účinku, jakmile daná organizace regionální hospodářské integrace přijme tento Statut.

2. Aby byla organizace regionální hospodářské integrace způsobilá k členství v Konferenci, musí být tvořena výlučně suverénními státy, které na ni přenesly pravomoc v oblasti spadající do oboru působnosti Konference, a to včetně pravomoci přijímat rozhodnutí, jimiž v těchto oblastech budou její členské státy vázány.

3. Každá organizace regionální hospodářské integrace, která žádá o členství, předloží v okamžiku podání žádosti prohlášení o pravomoci upřesňující, v jakých záležitostech členské státy přenesly na tuto organizaci pravomoci.

4. Každá členská organizace a její členské státy zajistí, aby každá změna týkající se pravomoci členské organizace nebo jejího členství byla oznámena generálnímu tajemníkovi, který toto oznámení předá ostatním členům Konference.

5. Pokud nedošlo k výslovnému prohlášení nebo oznámení o přenesení pravomocí, předpokládá se, že si členské státy členské organizace v těchto záležitostech své pravomoci ponechaly.

6. Jakýkoli člen Konference může požádat členskou organizaci a její členské státy, aby poskytly informace, zda členská organizace má pravomoc týkající se jakékoli otázky předložené Konferenci. Členská organizace a její členské státy zajistí, aby na základě takové žádosti byla informace poskytnuta.

7. Členská organizace bude vykonávat práva vyplývající z členství alternativně se svými členskými státy, které jsou členy Konference, v oblastech jejich příslušných pravomocí.

8. Členská organizace může na jakémkoli zasedání Konference v záležitostech spadajících do její pravomoci uplatnit počet hlasů odpovídající počtu jejích členských států, které na členskou organizaci v dané záležitosti přenesly pravomoci, které mají hlasovací právo a na dané zasedání se přihlásily. Kdykoli členská organizace uplatní své hlasovací právo, její členské státy jej neuplatní a naopak.

9. „Organizací regionální hospodářské integrace“ se rozumí mezinárodní organizace, kterou tvoří výlučně suverénní státy a na niž členské státy přenesly pravomoci v některých záležitostech, včetně pravomoci přijímat rozhodnutí, kterými jsou její členské státy v těchto záležitostech vázány.

Článek 4

1. Rada pro obecné záležitosti a politiku (dále jen „Rada“), kterou tvoří všichni členové, odpovídá za řízení Konference. Jednání Rady se budou v zásadě konat jednou ročně.

2. Rada zajišťuje toto řízení prostřednictvím Stálého úřadu, jehož činnost řídí.

3. Rada přezkoumá všechny návrhy, které mají být zařazeny na jednání Konference. Má právo určit opatření, která mají být ohledně těchto návrhů přijata.

4. Nizozemský stálý vládní výbor založený královskou vyhláškou ze dne 20. února 1897 s cílem prosazovat kodifikaci mezinárodního práva soukromého určí po konzultaci se členy Konference datum konání diplomatických zasedání.

5. Stálý vládní výbor se obrátí na vládu Nizozemska, aby svolala jednotlivé členy. Předseda stálého vládního výboru předsedá zasedáním Konference.

6. Běžná zasedání Konference se zpravidla konají jednou za čtyři roky.

7. V případě potřeby může Rada po konzultaci se Stálým vládním výborem požádat vládu Nizozemska, aby svolala mimořádné zasedání Konference.

8. Rada se může na Stálý vládní výbor obrátit s jakoukoli jinou záležitostí týkající se Konference.

Článek 5

1. Sídlem Stálého úřadu je Haag. Tvoří jej generální tajemník a čtyři tajemníci, které jmenuje vláda Nizozemska na základě návrhu Stálého vládního výboru.

2. Generální tajemník a tajemníci musí mít dostatečné právní znalosti a praktické zkušenosti. V rámci jejich jmenování se rovněž zohlední různorodost zeměpisného zastoupení a právní odbornost.

3. Počet tajemníků může být po konzultaci s Radou a v souladu s článkem 10 zvýšen.

Článek 6

Stálý úřad pod vedením Rady odpovídá za:

Článek 7

1. Vláda každého členského státu určí vnitrostátní orgán a každá členská organizace kontaktní orgán za účelem zjednodušení komunikace mezi členy Konference a Stálým úřadem.

2. Stálý úřad je v písemném kontaktu s orgány k tomu určenými a s příslušnými mezinárodními organizacemi.

Článek 8

1. Zasedání Konference a v období mezi jednotlivými zasedáními Rada mohou zřídit zvláštní komise za účelem přípravy návrhů úmluv nebo studia veškerých otázek mezinárodního práva soukromého, které spadají do oblasti působnosti Konference.

2. Zasedání Konference, Rada a zvláštní komise v co nejvyšší možné míře pracují na základě konsensu.

Článek 9

1. Rozpočtové náklady Konference budou rozděleny mezi členské státy Konference.

2. Po členské organizaci se nepožaduje, aby přispívala do ročního rozpočtu spolu se svým členskými státy, ale platí částku ke krytí dodatečných administrativních nákladů vyplývajících z jejího členství, která bude po konzultacích s členskou organizací určena Konferencí.

3. Náklady na dopravu a ubytování zástupců v Radě a zvláštních komisích budou v každém případě hrazeny zastupovanými členy.

Článek 10

1. Rozpočet Konference bude každoročně předložen ke schválení Radě diplomatických zástupců členských států v Haagu.

2. Zástupci také rozdělí náklady, které mají jednotlivé členské státy do rozpočtu zaplatit.

3. Diplomatičtí zástupci se k těmto účelům schází pod vedením ministra zahraničních věcí Nizozemského království.

Článek 11

1. Náklady na řádná a mimořádná zasedání Konference nese vláda Nizozemska.

2. Náklady na dopravu a ubytování zástupců v každém případě hradí příslušní členové.

Článek 12

Zvyklosti Konference budou nadále dodržovány ve všech oblastech, pokud Statut nebo Řád nestanoví jinak.

Článek 13

1. Změny tohoto Statutu musí být přijaty na základě konsensu členských států, které se účastní jednání ohledně obecných záležitostí a politiky.

2. Tyto změny vstoupí v platnot pro všechny členské státy tři měsíce poté, co je schválila dvoutřetinová většina členských států v souladu s jejich příslušnými vnitřními postupy, ne však dříve než devět měsíců od jejich přijetí.

3. Jednání uvedené v odstavci 1 může na základě konsensu změnit lhůty uvedené v odstavci 2.

Článek 14

Ustanovení tohoto Statutu budou, za účelem jejich provádění, doplněna Řády. Řády vypracuje Stálý úřad a předloží je diplomatickému zasedání, Radě diplomatických zástupců nebo Radě pro obecné záležitosti a politiku ke schválení.

Článek 15

1. Tento Statut bude předložen k přijetí vládám států, které se účastní jednoho nebo více zasedání Konference. Statut vstoupí v platnost, jakmile bude schválen většinou států přítomných na sedmém zasedání.

2. Prohlášení o přijetí bude uloženo u vlády Nizozemska, která je oznámí vládám uvedeným v prvním odstavci tohoto článku.

3. V případě přijetí nového člena vláda Nizozemska informuje všechny členy o prohlášení o přijetí tohoto nového člena.

Článek 16

1. Každý člen může tento Statut vypovědět po uplynutí pěti let od doby, kdy vstoupil v platnost za podmínek uvedených v čl. 15 odst. 1.

2. Oznámení o výpovědi se předá Ministerstvu zahraničních věcí Nizozemského království nejpozději šest měsíců před koncem rozpočtového roku Konference a nabude účinku ke konci tohoto roku, avšak pouze ve vztahu k členu, který uvedené oznámení předložil.

Anglické a francouzské znění tohoto Statutu ve znění změn z 1. ledna 2007 mají stejnou platnost.

---