107

SDĚLENĺ
Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. června 1999 byl v Londýně přijat a otevřen k podpisu Protokol o vodě a zdraví k Úmluvě o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992.

Jménem České republiky byl Protokol podepsán v Londýně téhož dne.

S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Protokol ratifikoval.

Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 15. listopadu 2001.

Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 23 odst. 1 dne 4. srpna 2005 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.

Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

PROTOKOL
O VODĚ A ZDRAVĺ K ÚMLUVĚ O OCHRANĚ A VYUŽĺVÁNĺ HRANIČNĺCH VODNĺCH TOKŮ A MEZINÁRODNĺCH JEZER Z ROKU 1992

znak OSN

ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

1999

PROTOKOL
O VODĚ A ZDRAVĺ K ÚMLUVĚ O OCHRANĚ A VYUŽĺVÁNĺ HRANIČNĺCH VODNĺCH TOKŮ A MEZINÁRODNĺCH JEZER Z ROKU 1992

Strany tohoto Protokolu,

majíce na paměti, že voda je nezbytná pro zachování života a že dostupnost vody v množství a jakosti dostatečné pro pokrytí základních lidských potřeb je nezbytným předpokladem zlepšení zdraví i předpokladem trvale udržitelného rozvoje,

uvědomujíce si přínos, kterým je pro lidské zdraví a blaho zdravotně nezávadná a čistá voda a harmonické a funkční vodní prostředí,

vědomy si toho, že povrchové a podzemní vody jsou obnovitelnými zdroji s omezenou schopností zotavit se z nepříznivých dopadů lidské činnosti na jejich množství a jakost, že jakékoli zanedbání těchto omezení může vyústit v krátkodobé i dlouhodobé nepříznivé účinky na zdraví a blaho těch, kteří jsou na těchto zdrojích a jejich jakosti závislí, a že následkem toho je pro splnění lidských potřeb i pro ochranu životního prostředí nezbytné trvale udržitelné obhospodařování hydrologického cyklu,

uvědomujíce si také důsledky, které by pro veřejné zdraví znamenalo nedostatečné množství a nedostatečná jakost vody, jež by nepostačovala pro splnění základních lidských potřeb, a vědomy si závažných účinků takového nedostatku, zvláště na lidi ohrožené, znevýhodněné a sociálně slabé,

vědomy si toho, že prevence, kontrola a omezení výskytu s vodou souvisejících chorob představuje důležitý a naléhavý úkol, který může být úspěšně splněn pouze prostřednictvím posílení spolupráce na všech úrovních a mezi všemi sektory, a to v měřítku národním i mezistátním,

vědomy si rovněž toho, že sledování s vodou souvisejících chorob a vybudování systémů včasného varování je důležitým aspektem jejich prevence, kontroly a omezení jejich výskytu,

opírajíce se o závěry Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (Rio de Janeiro, 1992) a především o Deklaraci o životním prostředí a rozvoji z Ria, o Agendu 21 a také o plán dalšího uskutečňování Agendy 21 (New York, 1997) a o následné rozhodnutí Komise pro trvale udržitelný rozvoj o trvale udržitelném hospodaření sladkou vodou (New York, 1998),

čerpajíce inspiraci z příslušných ustanovení Úmluvy o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992 a zdůrazňujíce potřebu podpořit širší uplatňování těchto ustanovení a doplnění této Úmluvy dalšími opatřeními, která by posílila ochranu veřejného zdraví,

berouce v úvahu Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států z roku 1991, Úmluvu o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států z roku 1992, Úmluvu OSN o právu neplavebního využívání mezinárodních vodních toků z roku 1997 a Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku 1998,

dále berouce v úvahu principy, úkoly a doporučení Evropské charty o životním prostředí a zdraví z roku 1989, Helsinské deklarace z roku 1994 o životním prostředí a zdraví a ministerských deklarací, doporučení a usnesení iniciativy "Životní prostředí pro Evropu",

uznávajíce racionální základ a závažnost dalších ekologických iniciativ, dokumentů a procesů v Evropě a vypracování a uskutečňování Národních akčních plánů pro životní prostředí a zdraví a Národních akčních plánů životního prostředí,

schvalujíce snahy již vyvinuté Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů a Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace pro Evropu pro posílení bilaterální a multilaterální spolupráce při prevenci, kontrole a omezení výskytu chorob souvisejících s vodou,

povzbuzeny mnoha příklady pozitivních výsledků dosažených členskými státy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a členskými státy Regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace pro Evropu při snižování úrovně znečištění a při udržování a obnovování vodního prostředí, jež může napomoci zachování lidského zdraví a prospěchu,

se dohodly takto:

Článek 1
Cíl

Cílem tohoto Protokolu je na všech úrovních, v kontextu národním, přeshraničním i mezinárodním, podporovat ochranu lidského zdraví a prospěch z hlediska jednotlivců i společnosti, a to v rámci trvale udržitelného rozvoje prostřednictvím zkvalitnění vodního hospodářství, včetně ochrany vodních ekosystémů a prostřednictvím prevence, kontroly a omezení výskytu chorob souvisejících s vodou.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto Protokolu:

Článek 3
Rozsah

Ustanovení tohoto Protokolu se vztahují na:

a)  povrchovou sladkou vodu,

b)  podzemní vodu,

c)  ústí řek do moře,

d)  pobřežní vody, které jsou využívány k rekreaci nebo pro produkci ryb v akvakulturách nebo k produkci či lovu měkkýšů a korýšů,

e)  ohraničené vody využívané veřejností ke koupání,

f)  vodu během čerpání, dopravy, úpravy nebo zásobování,

g)  splaškové a odpadní vody během celého procesu sbírání, dopravy, čištění a odstranění či opětovného použití.

Článek 4
Obecná ustanovení

Článek 5
Zásady a přístupy

Při provádění opatření, jež povedou k provádění tohoto Protokolu, se strany řídí především následujícími zásadami a přístupy:

a)  zásada předběžné opatrnosti, na jejímž základě kroky, vedoucí k prevenci, kontrole a omezení výskytu s vodou souvisejících chorob nebudou odkládány z důvodu, že vědecký výzkum plně neprokázal příčinnou souvislost mezi faktorem, proti kterému jsou uvedené kroky zaměřeny, na straně jedné a možným přispěním tohoto faktoru k rozšíření chorob souvisejících s vodou nebo jejich přeshraničnímu dopadu na straně druhé;

b)  zásada, že znečišťovatel platí, na jejímž základě musí znečišťovatel nést náklady na prevenci, kontrolu a omezení znečištění;

c)  státy mají svrchované právo - ve shodě s Chartou OSN a principy mezinárodního práva - využívat svých vlastních zdrojů na základě vlastní politiky životního prostředí a rozvoje a je jejich povinností zajistit, aby činnost spadající do jejich vlastní správy nebo pod jejich kontrolu nezpůsobila škody na životním prostředí jiných států či oblastí, které nejsou pod jejich správou;

d)  vodní zdroje je nutno obhospodařovat tak, aby uspokojily potřeby současné generace a zároveň aby nebyla narušena schopnost budoucích generací uspokojit své vlastní potřeby;

e)  je třeba podniknout preventivní kroky, aby se zabránilo epidemiím a případům chorob souvisejících s vodou a aby byly chráněny vodní zdroje sloužící jako zásobárny pitné vody, protože takové kroky účinněji zamezí škodám a mohou být cenově efektivnější než následné kroky nápravné;

f)  kroky pro obhospodařování vodních zdrojů musejí být prováděny na nejnižší přiměřené správní úrovni;

g)  voda představuje hodnotu z hlediska společenského, ekonomického a z hlediska životního prostředí a musí být tedy obhospodařována tak, aby se co nejpřijatelněji a nejtrvaleji realizovala kombinace těchto hodnot;

h)  účinné využívání vody musí být prosazováno pomocí ekonomických nástrojů a osvětou;

i)  je nutné zajistit informovanost a spoluúčast veřejnosti na rozhodování v otázkách vody a zdraví, mimo jiné proto, aby byla pozvednuta kvalita a úroveň provádění rozhodnutí, aby se zvýšilo veřejné povědomí o těchto otázkách, aby veřejnost získala možnost vyjádřit své obavy a aby bylo orgánům veřejné správy umožněno vzít tyto obavy řádně v úvahu. Informovanost a spoluúčast veřejnosti by měly být doplněny dostupností soudního a správního přezkoumání příslušných rozhodnutí;

j)  vodní zdroje musejí být v nejvyšší možné míře provozovány integrovaným způsobem na základě povodí, s cílem propojit sociální a ekonomický rozvoj s ochranou přírodních ekosystémů a spojit obhospodařování vodních zdrojů s regulačními opatřeními týkajícími se dalších faktorů prostředí. Takový integrovaný přístup musí být aplikován na celou oblast povodí nezávisle na tom, jedná-li se o oblast přesahující hranice či nikoli, včetně připojených pobřežních vod, celkové zvodnělé podzemní vrstvy nebo příslušných součástí takového povodí či zvodnělé podzemní vrstvy;

k)  zvláštní zřetel musí být věnován ochraně lidí, kteří jsou zvláště vystaveni chorobám souvisejícím s vodou;

l)  pro všechny členy populace, hlavně pro ty, kteří trpí znevýhodněním nebo stojí na okraji společnosti, musí být zajištěn spravedlivý přístup k vodě, dostatečný ve smyslu množství a jakosti;

m)  jako protihodnotu svých práv a nároku na vodu podle soukromého a veřejného práva, musejí fyzické a právnické osoby a instituce veřejného i soukromého sektoru přispívat k ochraně vodního prostředí a vodních zdrojů; a

n)  při uskutečňování tohoto Protokolu musejí být brány patřičné ohledy na místní problémy, potřeby a znalosti.

Článek 6
Cíle a termíny jejich dosažení

Článek 7
Posuzování a hodnocení dosaženého pokroku

1. Strany budou shromažďovat a vyhodnocovat data o:

2. Strany budou pravidelně zveřejňovat výsledky shromažďování a hodnocení údajů. Četnost takového zveřejnění bude stanovena zasedáním stran.

3. Každá strana zajistí, aby výsledky získané ze vzorků vody a vypouštěných odpadních vod pro účely tohoto shromažďování dat byly dostupné veřejnosti.

4. Každá strana na základě těchto shromážděných a vyhodnocených dat podrobí pravidelné revizi pokrok, jehož dosáhla při plnění cílů uvedených v článku 6, odstavci 2 a zveřejní vyhodnocení tohoto pokroku. Četnost takových revizí bude stanovena zasedáním stran. Bez ohledu na možnost častější revize podle článku 6, odstavce 2 budou revize podle tohoto odstavce zahrnovat revizi cílů uvedených v článku 6, odstavci 2 s přihlédnutím ke zkvalitnění cílů z hlediska vědeckotechnických poznatků.

5. Každá strana poskytne sekretariátu uvedenému v článku 17 souhrnnou zprávu o shromážděných a vyhodnocených údajích a o hodnocení dosaženého pokroku, jež bude dána k dispozici ostatním stranám. Tyto zprávy musí být v souladu se směrnicemi stanovenými zasedáním stran. V těchto směrnicích bude uvedeno, že strany mohou použít pro tento účel zpráv, jež obsahují odpovídající informace zpracované pro jiná mezinárodní fóra.

6. Zasedání stran na základě takových souhrnných zpráv zhodnotí pokrok, jehož bylo při provádění tohoto Protokolu dosaženo.

Článek 8
Systémy epidemiologické bdělosti a včasného varování

Článek 9
Informovanost veřejnosti, vzdělávání, zaškolení, vědecký výzkum, rozvoj a informace

Článek 10
Zpřístupňování informací

Tyto důvody pro nezveřejnění informací budou vykládány restriktivním způsobem a bude při tom brán v úvahu veřejný zájem, jemuž zveřejnění slouží, a to, zda informace souvisejí s emisemi a vypouštěním škodlivin do prostředí.

Článek 11
Mezinárodní spolupráce

Strany vzájemně spolupracují, a je-li to vhodné, navzájem si pomáhají:

a)  v mezinárodních akcích na podporu cílů tohoto Protokolu,

b)  na požádání při provádění národních a místních plánů podle tohoto Protokolu.

Článek 12
Společné a koordinované mezinárodní akce

Podle článku 11, pododstavce a) podporují strany spolupráci při mezinárodních akcích týkajících se:

Článek 13
Spolupráce týkající se hraničních vod

1. Pokud strany sdílejí stejné hraniční vody, pak vedle svých závazků vyplývajících z článků 11 a 12 vzájemně spolupracují a pokud je to vhodné jedna druhé pomáhají při prevenci a omezování přeshraničních účinků chorob souvisejících s vodou a ochraně před nimi. Strany:

2. Tam, kde se jedná o strany, jež jsou stranami Úmluvy, bude spolupráce a pomoc v otázkách jakýchkoli přeshraničních účinků s vodou souvisejících chorob, jež mají přeshraniční vliv, probíhat v souladu s ustanoveními Úmluvy.

Článek 14
Mezinárodní podpora pro národní akce

Pokud strany vzájemně spolupracují a napomáhají si při uskutečňování národních a místních plánů podle článku 11, pododstavce b), zváží, jak by si mohly nejlépe pomoci, aby podpořily:

a)  vypracování plánů v oblasti vod v přeshraničním, národním nebo místním kontextu a vypracování programů pro zkvalitnění zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod,

b)  zdokonalení formulace projektů, zvláště projektů infrastruktury, pro plnění těchto plánů a programů, aby byl usnadněn přístup k finančním zdrojům,

c)  efektivní realizace těchto projektů,

d)  vytváření systémů epidemiologické bdělosti a včasného varování, plánů pro nepředvídané události a kapacit pro řešení situací, které souvisejí s chorobami souvisejícími s vodou,

e)  vypracování legislativy nutné pro podporu provádění tohoto Protokolu,

f)  vzdělávání a školení klíčových odborných a technických pracovníků,

g)  výzkum a vývoj cenově efektivních prostředků a technik pro prevenci, kontrolu a omezování výskytu chorob souvisejících s vodou,

h)  provoz efektivních sítí pro sledování a hodnocení poskytování služeb souvisejících s vodou a jejich kvality a rozvoj integrovaných databází a informačních systémů,

i)  splnění požadavků zabezpečování jakosti u monitorovacích aktivit, včetně porovnatelnosti mezi laboratořemi.

Článek 15
Posouzení dodržování protokolu

Strany posoudí, zda vyhověly ustanovením tohoto Protokolu, a to na základě posouzení a hodnocení uvedeného v článku 7. Strany na svém prvním zasedání vytvoří multilaterální opatření, která budou nekonfrontačního, nesoudního a konzultačního charakteru, a budou sloužit pro posouzení dodržování tohoto Protokolu. Tato opatření umožní vhodné zapojení veřejnosti.

Článek 16
Zasedání stran

1. První zasedání stran bude svoláno nejpozději osmnáct měsíců po datu vstupu tohoto Protokolu v platnost. Poté se budou v pravidelných intervalech určených stranami, nejméně však jedenkrát za tři roky konat řádná zasedání, pokud pro dosažení cílů odstavce 2 tohoto článku nebudou nezbytná jiná opatření. Strany zorganizují mimořádné zasedání, pokud tak rozhodnou během řádného zasedání nebo na písemnou žádost kterékoli strany, a to za předpokladu, že během šesti měsíců po tom, kdy byla žádost oznámena všem stranám, byla podpořena minimálně jednou třetinou stran.

2. Pokud to bude možné, budou se konat řádná zasedání stran společně se zasedáními stran Úmluvy.

3. Strany budou na svých zasedáních soustavně posuzovat provádění tohoto Protokolu a při vědomí tohoto cíle:

Článek 17
Sekretariát

Článek 18
Dodatky k protokolu

1. Kterákoli strana může navrhnout dodatky k tomuto Protokolu.

2. Návrhy dodatků k tomuto Protokolu budou posouzeny na zasedání stran.

3. Text jakéhokoli navrženého dodatku k tomuto Protokolu bude písemně předložen sekretariátu. Sekretariát oznámí tento dodatek všem stranám nejméně devadesát dnů před zasedáním, na kterém se bude jednat o jeho přijetí.

4. Ke schválení dodatku k tomuto Protokolu je třeba konsensus zástupců stran přítomných na zasedání. Schválený dodatek bude sekretariátem předán depozitáři, který jej postoupí všem stranám, aby jej mohly přijmout. Dodatek nabude pro strany, které jej přijaly, platnosti devadesátý den od data, kdy dvě třetiny těchto stran uloží u depozitáře listiny potvrzující přijetí dodatku. Dodatek nabude pro kteroukoli další stranu platnosti devadesátý den od data, kdy tato strana uloží u depozitáře své listiny potvrzující přijetí dodatku.

Článek 19
Hlasovací právo

1. Kromě případů uvedených v odstavci 2 tohoto článku má každá strana jeden hlas.

2. Organizace pro regionální hospodářskou integraci mohou v otázkách, které spadají do jejich působnosti, uplatňovat své hlasovací právo, a to takovým počtem hlasů, který odpovídá počtu jejich členských států, jež jsou stranami tohoto Protokolu. Takové organizace nebudou uplatňovat své hlasovací právo, pokud toto právo uplatňují jejich členské státy, a naopak.

Článek 20
Urovnávání sporů

1. Dojde-li mezi dvěma či více stranami ke sporu, pokud jde o výklad nebo provádění tohoto Protokolu, budou se tyto strany snažit o jeho řešení jednáním nebo jinými prostředky pro urovnání sporu, jež jsou pro strany sporu přijatelné.

2. Při podpisu, ratifikaci, přijetí či schválení tohoto Protokolu nebo přistoupení k němu či kdykoli potom může strana písemně ohlásit depozitáři, že ve sporu, který nebyl vyřešen podle odstavce 1 tohoto článku, přijímá jeden z následujících prostředků urovnání sporů jako povinný způsob vzhledem k jakékoli straně, která přijímá stejný závazek:

Článek 21
Podpis

Tento Protokol bude otevřen k podpisu v Londýně 17. a 18. června 1999 při příležitosti třetí Ministerské konference o životním prostředí a zdraví a poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 18. června 2000 členským státům Evropské hospodářské komise, členským státům Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu a státům, které mají poradní status v Evropské hospodářské komisi podle odstavce 8 Rezoluce 36 (IV) Hospodářské a sociální rady z 28. března 1947, a organizacím regionální hospodářské integrace sestávajícím ze svrchovaných členských států Evropské hospodářské komise nebo členů Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu, na které jejich členské státy přenesly pravomoci v záležitostech upravených tímto Protokolem, včetně pravomoci uzavírat v souvislosti s těmito záležitostmi smlouvy.

Článek 22
Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení

1. Tento Protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy a organizacemi regionální hospodářské integrace.

2. Tento Protokol bude otevřen k přistoupení státům a organizacím regionální hospodářské integrace uvedeným v článku 21.

3. Jakákoli organizace uvedená v článku 21, která se stane stranou, aniž by byl některý z jejích členských států stranou, je vázána všemi závazky vyplývajícími z tohoto Protokolu. V případě organizací, jejichž jeden nebo více členských států jsou stranou tohoto Protokolu, organizace a její členské státy rozhodnou o svých odpovědnostech za plnění závazků vyplývajících z tohoto Protokolu. V takovém případě nejsou daná organizace a členské státy oprávněny vykonávat souběžně práva vyplývající z tohoto Protokolu.

4. Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uvede organizace regionální hospodářské integrace uvedená v článku 21 prohlášení ohledně rozsahu své působnosti ve vztahu k záležitostem upraveným tímto Protokolem. Tyto organizace také informují depozitáře o jakékoli podstatné změně v rozsahu své působnosti.

5. Ratifikační, přijímací nebo schvalovací listiny nebo listiny o přistoupení k tomuto Protokolu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Článek 23
Nabytí platnosti

1. Tento Protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem ode dne uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

2. Pro účely odstavce 1 se jakákoli listina uložená organizací regionální hospodářské integrace nepočítá jako dodatečná k listinám, které uložily členské státy takové organizace.

3. Pro každý stát nebo organizaci uvedené v článku 21, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento Protokol nebo k němu přistoupí po uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu, vstupuje Protokol v platnost devadesátým dnem ode dne, kdy tento stát nebo organizace uložily listinu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

Článek 24
Vypovězení

Kdykoli po uplynutí tří let ode dne vstupu tohoto Protokolu pro určitou stranu v platnost může tato strana Protokol vypovědět písemným oznámením depozitáři. Jakákoli taková výpověď nabývá účinku devadesátým dnem ode dne obdržení výpovědi depozitářem.

Článek 25
Depozitář

Depozitářem tohoto Protokolu je generální tajemník Organizace spojených národů.

Článek 26
Platná znění

Originál tohoto Protokolu, jehož anglické, francouzské, německé a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

NA DŮKAZ TOHO níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění zástupci, podepsali tento Protokol.

V Londýně sedmnáctého června tisíc devět set devadesát devět.