114

SDĚLENĺ
Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. prosince 1999 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o vzájemném zaměstnání občanů České republiky a občanů Mongolska.

Dohoda se na základě článku 13 odst. 1 předběžně prováděla ode dne podpisu a vstoupila v platnost na základě téhož článku a odstavce dne 13. prosince 2000.

České znění Dohody a ruské znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.

DOHODA
mezi
vládou České republiky
a
vládou Mongolska
o vzájemném zaměstnávání
občanů České republiky a občanů Mongolska

Vláda České republiky a vláda Mongolska (dále jen "smluvní strany"),

řídíce se zásadami vzájemných dobrých vztahů,

vedeny přáním rozvíjet ekonomickou spolupráci se zřetelem k potřebám trhu práce obou států,

dohodly se na následujícím:

Článek 1

1. Tato dohoda se vztahuje na občany České republiky s trvalým pobytem na území České republiky a na občany Mongolska s trvalým pobytem na území Mongolska (dále jen "občané"), kteří podle právních předpisů států obou smluvních stran přechodně vykonávají na území státu druhé smluvní strany zaměstnání (dále jen "přijímající stát").

2. Občané mohou být zaměstnáváni ve všech povoláních, jejichž výkon není pro cizince podle právních předpisů přijímajícího státu omezen. V případě výkonu povolání, pro které se vyžaduje zvláštní povolení, je nutno získat povolení kompetentních orgánů.

Článek 2

Orgány smluvních stran zodpovědnými za provádění této dohody (dále jen "kompetentní orgány") jsou:
v České republice - Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
v Mongolsku - Ministerstvo zdraví a sociální ochrany.

Článek 3

1. V souladu s touto dohodou občané mohou vykonávat zaměstnání na území přijímajícího státu po dobu, na kterou bylo uděleno povolení k zaměstnání:

2. Doba povolení k prodloužení zaměstnání občanům musí být v souladu s platnými právními předpisy přijímajícího státu.

3. Občané nesmějí na území přijímajícího státu vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost a ani nesmějí být přijati do jiného zaměstnání, než pro které jim bylo uděleno povolení k zaměstnání.

Článek 4

1. Zájemci o zaměstnání u zaměstnavatele v přijímajícím státě si hledají práci samostatně. Kompetentní orgány jim mohou pouze poskytnout pomoc při hledání místa formou přijetí vhodných opatření.

2. Zaměstnanci musí být zdravotně způsobilí k výkonu nabídnuté práce a mít o tom odpovídající lékařské potvrzení.

3. Zaměstnanci, kteří budou zaměstnáváni na dobu do jednoho roku s možností jejího prodloužení, musejí mít potřebnou kvalifikaci pro výkon dohodnuté práce, doloženou příslušnými doklady o vzdělání a kvalifikaci, přeloženými do úředního jazyka přijímajícího státu a úředně ověřenými.

4. Povinnost stanovená v odstavci 3 tohoto článku platí i pro občany uvedené v článku 3 odst. 1 písm. b).

5. Každá ze smluvních stran uzná v souladu s právními předpisy svého státu osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vydané na území státu druhé smluvní strany.

Článek 5

1. Zaměstnanci mají práva a povinnosti stanovené právními předpisy přijímajícího státu a ustanoveními této dohody.

2. Zaměstnanci obdrží před odjezdem z území státu trvalého pobytu jedno vyhotovení pracovní smlouvy. Pokud toto vyhotovení neobdrží, musejí být písemnou formou předem informováni o pracovních podmínkách, včetně mzdových, a o podmínkách pobytu.

3. Podmínkou pro udělení povolení k zaměstnání je, že mzda zaměstnanců nemůže být nižší, než je mzda zaměstnanců - občanů přijímajícího státu vykonávajících obdobnou práci u téhož zaměstnavatele a vykazujících srovnatelné výsledky práce.

4. Pracovní podmínky občanů vykonávajících zaměstnání v souladu s článkem 3 odst. 1 písm. b) této dohody stanoví pracovní smlouva mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem státu jeho trvalého pobytu.

Článek 6

1. Vydávání povolení k zaměstnání občanovi a jeho prodlužování se uskutečňuje v souladu s právními předpisy přijímajícího státu.

2. Nezbytnou náležitostí pro získání povolení k zaměstnání a povolení k pobytu za účelem zaměstnání v přijímajícím státě je kromě dokladů stanovených právními předpisy tohoto státu uzavření písemné dohody mezi stranami pracovní smlouvy nebo subjekty kontraktu o způsobu úhrady nákladů na cestu občana do místa jeho trvalého pobytu po ukončení jeho zaměstnání v přijímajícím státě.

Článek 7

1. Zaměstnávání občanů je možné uskutečňovat pouze prostřednictvím kompetentních orgánů nebo jimi pověřených organizací a úřadů k provádění této dohody.

2. Kompetentní orgány a jimi pověřené organizace a úřady po podepsání Dohody neprodleně odsouhlasí mechanismus její praktické realizace a formy spolupráce.

3. V závislosti na situaci na trhu práce států obou smluvních stran kompetentní orgány nejpozději do 30. listopadu běžného kalendářního roku stanoví v prováděcích protokolech počty občanů, kteří mohou být zaměstnáváni v přijímajícím státě během následujícího kalendářního roku.

Článek 8

Na zaměstnance se vztahují právní předpisy o důchodovém, nemocenském a zdravotním pojištění přijímajícího státu stejně jako předpisy o náhradě škody způsobené při pracovních úrazech a nemocech z povolání.

Článek 9

1. V případě předčasného skončení pracovního poměru a uvolnění zaměstnance v souvislosti s ukončením hospodářské činnosti zaměstnavatele přijímajícího státu nebo v souvislosti s organizačními změnami zaměřenými ke snižování počtu zaměstnanců se poskytují zaměstnanci kompenzace stanovené právními předpisy přijímajícího státu.

2. V případě skončení pracovního poměru podle odstavce 1 tohoto článku může zaměstnanec na základě pracovní smlouvy s jiným zaměstnavatelem přijímajícího státu pokračovat v zaměstnání do skončení doby platnosti povolení k zaměstnání za podmínky, že do uplynutí této doby zbývají minimálně dva měsíce a bude postupováno v souladu s právními předpisy přijímajícího státu.

3. Statut nezaměstnaného se uděluje zaměstnanci v souladu s právními předpisy státu jeho trvalého pobytu.

Článek 10

Vstup občanů na území přijímajícího státu za účelem zaměstnání, jejich pobyt a vycestování se uskutečňuje v souladu s právními předpisy přijímacího státu.

Článek 11

Dovoz a vývoz osobního majetku a jiných předmětů občany se uskuteč¨uje v souladu s právními předpisy přijímajícího státu.

Článek 12

Rozdíly ve výkladu nebo používání ustanovení této dohody budou řešeny přímými rozhovory nebo konzultacemi mezi kompetentními orgány. Otázky, ve kterých nebylo dosaženo shody, budou řešeny smluvními stranami diplomatickou cestou.

Článek 13

1. Tato dohoda se bude předběžně provádět ode dne jejího podpisu a vstoupí v platnost dnem doručení poslední nóty, kterou smluvní strany potvrzují splnění vnitrostátních náležitostí nezbytných pro její vstup v platnost.

2. Tato dohoda se uzavírá na dobu tří let a bude automaticky prodlužována vždy o jeden rok. Smluvní strany ji mohou kdykoliv písemně vypovědět diplomatickou cestou. Platnost Dohody v tom případě skončí šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. V případě ukončení platnosti Dohody zůstávají povolení k zaměstnání vydaná občanům podle této dohody beze změn.

Dáno v Praze dne 8. 12. 1999 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, mongolském a ruském, přičemž všechna znění jsou autentická.

V případě rozporu ve výkladu této dohody je rozhodující znění v ruském jazyce.