26

SDĚLENĺ
Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 2. října 1992 byla ve Štrasburku přijata Evropská úmluva o filmové koprodukci.

Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 24. února 1997.

Při podpisu Úmluvy bylo v souladu s článkem 5 odst. 5 učiněno následující prohlášení:

"Příslušným orgánem podle článku 5 odst. 5 Úmluvy je Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie."

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dne 1. dubna 1994 a pro Českou republiku v souladu s ustanovením odstavce 2 téhož článku vstoupila v platnost dnem 1. června 1997.

Anglické znění a český překlad Úmluvy se vyhlašují současně.

PŘEKLAD

Rada Evropy

Evropská úmluva
o filmové koprodukci
Štrasburk, 2. října 1992
Řada Evropských dohod / 147

Preambule

Členské státy Rady Evropy a ostatní státy, jež jsou stranami Evropské kulturní úmluvy, zde podepsané,

majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy, aby se zejména zajistily a podpořily ideály a zásady, které tvoří jejich společné dědictví;

majíce na zřeteli, že svoboda tvorby a svoboda projevu tvoří základní prvky těchto zásad;

majíce na zřeteli, že obrana kulturní rozmanitosti různých evropských zemí je jedním z cílů Evropské kulturní úmluvy;

majíce na zřeteli, že filmová koprodukce jako nástroj tvorby a projevu kulturní rozmanitosti v evropském měřítku by se měla posílit;

odhodlány rozvíjet tyto zásady a připomínajíce si doporučení Výboru ministrů z oblasti filmu a audiovize, zejména Doporučení č. R (86) 3 o podpoře audiovizuální produkce v Evropě;

uznávajíce, že vytvoření Evropského fondu na podporu koprodukce a distribuce filmových a audiovizuálních děl Eurimages odpovídá zájmu podpořit filmové koprodukce a že rozvoji filmové koprodukce v Evropě byl tak dán nový podnět;

rozhodnuty dosáhnout tohoto kulturního cíle společným úsilím zvýšit produkci a stanovit pravidla, která se přizpůsobí evropským mnohostranným filmovým koprodukcím jako celku;

majíce na paměti, že přijetí společných pravidel směřuje ke snížení omezení a k podpoře evropské spolupráce v oblasti filmové koprodukce,

dohodly se na následujícím:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENĺ
Článek 1
Cíl Úmluvy

Smluvní strany této Úmluvy se zavazují podpořit rozvoj evropské filmové koprodukce podle následujících ustanovení.

Článek 2
Předmět

1. Touto Úmluvou se budou řídit vztahy mezi smluvními stranami v oblasti mnohostranných koprodukcí vznikajících na území smluvních států.

2. Tato Úmluva se vztahuje:

Ve všech případech bude tato Úmluva použita pouze za podmínky, že společně vytvářené dílo odpovídá definici evropského filmového díla, jak je stanovena dále v článku 3 písm. c).

3. Ustanovení dvoustranných dohod sjednaných mezi smluvními stranami této Úmluvy nadále platí pro dvoustranné koprodukce.

V případě vícestranných koprodukcí mají ustanovení této Úmluvy přednost před ustanoveními dvoustranných dohod mezi smluvními stranami této Úmluvy. Ustanovení o dvoustranných koprodukcích zůstávají v platnosti, nejsou-li v rozporu s ustanoveními této Úmluvy.

4. Neexistuje-li žádná dohoda upravující dvoustranné koprodukční vztahy mezi dvěma smluvními stranami této Úmluvy, bude se Úmluva vztahovat také na dvoustranné koprodukce, pokud neučiní některá ze smluvních stran výhradu za podmínek článku 20.

Článek 3
Definice

Pro účely této Úmluvy

HLAVA II
PRAVIDLA UPRAVUJĺCĺ KOPRODUKCE
Článek 4
Přizpůsobení národním filmům

1. Evropská filmová díla vzniklá jako vícestranné koprodukce a spadající do rámce této Úmluvy mají právo na příspěvky, které se národním filmům poskytují podle zákonných a prováděcích předpisů platných v každé ze smluvních stran této Úmluvy, která se podílí na takové koprodukci.

2. Příspěvky poskytne každému koproducentu smluvní stát, v němž koproducent má sídlo, za podmínek a v mezích stanovených zákonnými a prováděcími předpisy platnými v této smluvní straně a v souladu s ustanoveními této Úmluvy.

Článek 5
Podmínky pro získání koprodukčního statutu

1. Každá koprodukce kinematografických děl podléhá schválení příslušnými orgány smluvních států, v nichž koproducenti mají sídlo, po konzultaci mezi příslušnými orgány a v souladu s postupy stanovenými v Dodatku I. Tento Dodatek je nedílnou součástí této Úmluvy.

2. Žádosti o koprodukční statut musí být předloženy ke schválení příslušným orgánům podle postupu stanoveného pro žádosti v Dodatku I. Toto schválení je konečné s výjimkou případu, kdy se nevyhoví původním závazkům v uměleckých, finančních a technických záležitostech.

3. Projektům zjevně pornografické povahy nebo takovým, které schvalují násilí nebo otevřeně urážejí lidskou důstojnost, nemůže být koprodukční statut udělen.

4. Příspěvky podle koprodukčního statutu se poskytují koproducentům, o nichž se má za to, že disponují přiměřenými technickými a finančními prostředky a dostatečnou odbornou kvalifikací.

5. Každý smluvní stát určí příslušné orgány zmíněné výše v odstavci 2 prohlášením učiněným při podpisu nebo při uložení své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu. Toto prohlášení může být kdykoli později změněno.

Článek 6
Podíly příspěvků každého koproducenta

1. V případě vícestranné koprodukce nesmí být minimální příspěvek nižší než 10 % a maximální příspěvek nesmí být vyšší než 70 % celkových produkčních nákladů na filmové dílo. Je-li minimální příspěvek nižší než 20 %, může příslušná smluvní strana přijmout opatření k omezení nebo zamezení přístupu k systému podpory národní produkce.

2. Nahrazuje-li tato Úmluva dvoustrannou dohodu mezi dvěma smluvními stranami podle ustanovení článku 2 odst. 4, nemí být minimální příspěvek nižší než 20 % a maximální příspěvek nesmí být vyšší než 80 % celkových nákladů na filmové dílo.

Článek 7
Práva koproducentů

1. Koprodukční smlouva musí zaručovat každému koproducentovi spoluvlastnictví originálního obrazového a zvukového negativu. Součástí smlouvy bude ustanovení, že se tento negativ bude přechovávat na místě, na němž se koproducenti dohodnou, a zaručí jim volný přístup k němu.

2. Koprodukční smlouva musí rovněž zaručovat každému koproducentovi právo na internegativ nebo na jakýkoli jiný prostředek rozmnožování.

Článek 8
Technická a umělecká účast

1. Příspěvek každého koproducenta zahrne skutečnou technickou a uměleckou účast. V zásadě a podle mezinárodních závazků, kterými jsou smluvní strany vázány, musí být příspěvek koproducentů, pokud jde o tvůrčí, technický a umělecký personál, obsazení rolí a o zařízení, v poměru k jejich vkladu.

2. S výhradou mezinárodních závazků, které smluvní strany mají, a požadavků scénáře musí být tým techniků a tvůrčích profesí podílejících se na vzniku filmového díla tvořen občany států, které jsou partnery koprodukce, a dokončovací práce (postprodukce) musejí být v zásadě prováděny v těchto státech.

Článek 9
Finanční koprodukce

1. Bez ohledu na ustanovení článku 8 a s výhradou specifických podmínek a omezení stanovených v zákonech a předpisech platných ve smluvních stranách může být koprodukcím udělen koprodukční statut podle ustanovení této Úmluvy, jestliže splňují následující podmínky:

2. Finanční koprodukce mohou získat statut koprodukce jedině tehdy, jestliže příslušné orgány udělí souhlas v každém jednotlivém případě, přihlížejíce zejména k ustanovení níže uvedeného článku 10.

Článek 10
Všeobecná vyváženost

1. V kinematografických vztazích mezi smluvními stranami musí být zachována všeobecná vyváženost co do celkového vloženého obnosu a co do umělecké a technické účasti na koprodukci filmových děl.

2. Smluvní strany, které za přiměřené období zaznamenají schodek ve svých koprodukčních vztazích s jednou nebo více smluvními stranami, mohou za účelem zachování své kulturní identity odvolat svůj souhlas k další koprodukci, dokud nebudou obnoveny vyvážené kinematografické vztahy s touto nebo s těmito smluvními stranami.

Článek 11
Vstup a pobyt

V souladu s platnými zákony, právními předpisy a mezinárodními závazky musí každá smluvní strana usnadnit technickému a uměleckému personálu z ostatních stran podílejících se na koprodukci vstup a pobyt i udělování povolení pracovat na jejím území. Podobně každá smluvní strana musí dovolit dočasný dovoz a opětovný vývoz zařízení nezbytného k výrobě a distribuci filmových děl, na která se vztahuje tato Úmluva.

Článek 12
Uvádění koprodukčních zemí

1. Koprodukční země musí být uvedeny ve společně vyrobených filmových dílech.

2. Názvy těchto zemí musí být zřetelně uvedeny v titulcích, ve všech reklamních a propagačních materiálech a při promítání filmových děl.

Článek 13
Vývoz

Jestliže se společně vyrobené filmové dílo vyváží do země, kde dovoz filmových děl podléhá určitým kvótám, a jedna z koprodukčních smluvních stran nemá právo volného vstupu svých filmových děl do země dovozu:

Článek 14
Jazyky

Podle koprodukčního statutu může příslušný orgán smluvního státu požadovat od koproducenta se sídlem v tomto státě konečnou verzi filmového díla v jednom z jazyků tohoto smluvního státu.

Článek 15
Festivaly

Jestliže se koproducenti nedohodnou jinak, bude společně vyrobené filmové dílo uvádět na mezinárodních festivalech smluvní stát, v němž má sídlo většinový koproducent, případně, jde-li o rovnou finanční účast, smluvní stát, který zajistil režiséra.

HLAVA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENĺ
Článek 16
Podpis, ratifikace, přijetí, schválení

1. Tato Úmluva bude otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy a dalším státům, jež jsou stranami Evropské kulturní úmluvy, které mohou vyjádřit svůj souhlas se závazky z ní vyplývající:

2. Ratifikační listiny a listiny o přijetí nebo schválení se ukládají u Generálního tajemníka Rady Evropy.

Článek 17
Vstup v platnost

1. Úmluva vstoupí v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy pět států, z nichž alespoň čtyři jsou členy Rady Evropy, vyjádřilo svůj souhlas s tím, že budou vázány touto Úmluvou podle ustanovení článku 16.

2. Pro každý signatářský stát, který následně vyjádří svůj souhlas být vázán touto Úmluvou, vstoupí Úmluva v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne podpisu nebo uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

Článek 18
Přístup nečlenských států

1. Po vstupu této Úmluvy v platnost, na základě většinového rozhodnutí podle čl. 20 d) Statutu Rady Evropy a jednomyslného hlasování zástupců smluvních států oprávněných zasedat ve Výboru ministrů, může Výbor ministrů Rady Evropy vyzvat kterýkoli evropský stát, který není členem Rady Evropy ani Evropského hospodářského společenství, aby k této Úmluvě přistoupil.

2. Pro každý přistupující stát nebo stát Evropského hospodářského společenství v případě jeho přístupu vstoupí Úmluva v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne uložení listiny o přístupu u Generálního tajemníka Rady Evropy.

Článek 19
Územní doložka

1. Každý stát může při podpisu nebo při uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu určit jedno nebo více území, na něž se bude tato Úmluva vztahovat.

2. Každý smluvní stát může kdykoli později rozšířit prohlášením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Rady Evropy platnost této Úmluvy na další území vymezené v prohlášení. Pro takové území vstoupí Úmluva v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy toto prohlášení bylo doručeno Generálnímu tajemníkovi.

3. Každé prohlášení učiněné podle dvou předchozích odstavců může být pro území vymezené v takovém prohlášení odvoláno oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi. Odvolání nabývá účinnosti prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy toto oznámení bylo doručeno Generálnímu tajemníkovi.

Článek 20
Výhrady

1. Každý stát může při podpisu nebo při uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu prohlásit, že článek 2 odst. 4 se nevztahuje na jeho dvoustranné koprodukční vztahy s jednou nebo více stranami. Navíc si může vyhradit právo stanovit maximální podíl účasti odlišný od toho, který je stanoven v článku 9 odst. 1 pím. a). Jinou výhradu nelze učinit.

2. Každý smluvní stát, který vyjádřil výhradu podle předchozího odstavce, může ji zcela nebo částečně odvolat oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání nabývá účinnosti dnem, kdy bylo takové oznámení doručeno Generálnímu tajemníkovi.

Článek 21
Výpověď

1. Každý smluvní stát může tuto Úmluvu kdykoli vypovědět oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

2. Taková výpověď nabývá účinnosti prvého dne měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy bylo oznámení doručeno Generálnímu tajemníkovi.

Článek 22
Oznámení

Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady, jakož i každému státu a Evropskému hospodářskému společenství, které mohou přistoupit k této Úmluvě nebo mohou být vyzvány, aby k Úmluvě přistoupily:

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zmocněni, podepsali tuto Úmluvu.

Dáno ve Štrasburku dne 2. října 1992, v jazyce anglickém a francouzském, přičemž oba texty jsou stejně autentické, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie státům uvedeným v článku 16 odst. 1 písm. a) každému státu a Evropskému hospodářskému společenství, které mohou být vyzvány, aby přistoupily k této Úmluvě.

DODATEK I
Postup při podávání žádosti

K získání výhody vyplývající z ustanovení této Úmluvy musí koproducenti mající sídlo ve smluvních státech předložit dva měsíce před zahájením natáčení žádost o koprodukční statut a připojit dále uvedené dokumenty. Tyto dokumenty musí být odevzdány příslušným orgánům v dostatečném počtu, aby mohly být zaslány orgánům ostatních smluvních států nejpozději jeden měsíc před zahájením natáčení:

Žádost o koprodukční statut a výše uvedené dokumenty musí být podány, je-li to možné, v jazyce příslušných orgánů, kterým jsou předkládány.

Příslušné národní orgány si zašlou navzájem žádost a přiloženou dokumentaci, jakmile je obdržely. Příslušný orgán smluvního státu s menšinovou finanční účastí nesmí dát svůj souhlas, dokud neobdrží názor smluvní strany s většinovou finanční účastí.

DODATEK II

EVROPSKÉ BODOVÁNĺ

BODY

Poznámky: