171

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 3. června 1998

o vymezení některých národních kulturních památek a o změně a doplnění některých právních předpisů

Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:

ČÁST PRVNÍ
VYMEZENÍ NĚKTERÝCH NÁRODNÍCH KULTURNÍCH PAMÁTEK

§ 1

(1) Národní kulturní památky hrad Karlštejn, slovanské hradiště Budeč, Vlašský dvůr v Kutné Hoře, Sázavský klášter, Kozí Hrádek u Tábora, hrad Přimda, hora Říp s rotundou sv. Jiří, Malá pevnost se hřbitovem v Terezíně, pole s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích, zámek v Litomyšli, hrad a pevnost Špilberk v Brně, slovanské hradiště v Mikulčicích, znojemská hradní rotunda a Bratrský sbor ve Fulneku (Památník Jana Ámose Komenského) se vymezují takto:

Prostorové identifikační znaky:

b) v okrese Kladno

Prostorové identifikační znaky:

c) v okrese Kutná Hora

1.

Prostorová identifikace:

2.

Prostorové identifikační znaky:

d) v okrese Tábor

Prostorové identifikační znaky:

e) v okrese Tachov

Prostorové identifikační znaky:

f) v okrese Litoměřice

1.

Prostorové identifikační znaky:

2.

Prostorové identifikační znaky:

g) v okrese Ústí nad Labem

Prostorové identifikační znaky:

h) v okrese Svitavy

Prostorové identifikační znaky:

i) v okrese Brno-město

Prostorové identifikační znaky:

j) v okrese Hodonín

Prostorové identifikační znaky:

k) v okrese Znojmo

Prostorové identifikační znaky:

l) v okrese Nový Jičín

Prostorové identifikační znaky:

(2) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury.

(3) Pokud se v odstavci 1 v prostorových identifikačních znacích uvádí část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v katastrálních mapách podle odstavce 2.

ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády č. 55/1989 Sb.,
o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

§ 2

Nařízení vlády č. 55/1989 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, se mění takto:

1. V § 1 odstavec1 zní:

"(1) Za národní kulturní památky se prohlašují Dům umělců (Rudolfinum), Hradiště a keltské oppidum Závist, Obecní dům hlavního města Prahy s Prašnou bránou, Památník českého odboje 1939-1945 "Pečkárna", Strahovský klášter, Slovanské hradiště Slavníkovců Libice, Hrad Křivoklát, Kamenný most v Písku, Řetězový most ve Stádlci, Zámek Český Krumlov, Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně, Petrov v Brně a Památník obětem nacistického teroru v Životicích.".

2. V § 1 odst. 2 se slova "bližší vymezení" nahrazují slovy "prostorové identifikační znaky".

3. V § 1 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury.

(4) Pokud se v příloze tohoto nařízení v prostorových identifikačních znacích uvádí část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v katastrálních mapách podle odstavce 3.".

4. Příloha k nařízení vlády č. 55/1989 Sb. zní:

Umístění a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených nařízením vlády č. 55/1989 Sb.

a) v hlavním městě Praze

1.

Prostorové identifikační znaky:

2.

Prostorové identifikační znaky:

3.

Prostorové identifikační znaky:

4.

Prostorové identifikační znaky:

5.

Prostorové identifikační znaky:

b) v okrese Nymburk

Prostorové identifikační znaky:

c) v okrese Rakovník

Prostorové identifikační znaky:

d) v okrese Písek

Prostorové identifikační znaky:

e) v okrese Tábor

Prostorové identifikační znaky:

f) v okrese Český Krumlov

Popis:

Prostorové identifikační znaky:

g) v okrese Brno-město

1.

Prostorové identifikační znaky:

2.

Prostorové identifikační znaky:

h) v okrese Karviná

Prostorové identifikační znaky:

ČÁST TŘETÍ
Změna nařízení vlády č. 111/1991 Sb.,
o prohlášení Břevnovského kláštera za národní kulturní památku

§ 3

Nařízení vlády č. 111/1991 Sb., o prohlášení Břevnovského kláštera za národní kulturní památku, se mění takto:

1. V § 1 odstavec 2 zní:

"(2) Národní kulturní památka Břevnovský klášter (dále jen "Břevnovský klášter") je umístěna v hlavním městě Praze, v městské části Praha 6, katastrální území Břevnov, čísla parcelní 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12/1, 12/2, 13, 14, 15/1, 15/2, 15/3, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 31/1, 32/2, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40/1, 40/2, 41, 42, 43, 44, 45, 3487, 3489, 3490, 3491, 3492, 3641, budovy číslo popisné 1 a 25.".

2. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury.".

ČÁST ČTVRTÁ

Změna nařízení vládyč. 404/1992 Sb.,
o změně prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

§ 4

Nařízení vlády č. 404/1992 Sb., o změně prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, se mění takto:

1. V § 2 odstavec 1 zní:

"(1) Za národní kulturní památky se prohlašují v hlavním městě Praze kulturní památky Staroměstská radnice, Kostel Matky Boží před Týnem a Palác Kinských, a v Táboře kulturní památky Stará radnice a Hrad Kotnov s Bechyňskou bránou.".

2. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury.

(4) Pokud se v příloze tohoto nařízení v prostorových identifikačních znacích uvádí část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v katastrálních mapách podle odstavce 3.".

3. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky Staroměstská radnice položka čísla parcelní zní:

4. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení kulturní památky "Areál radnice" se vypouští a text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky "Stará radnice" zní:

5. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení kulturní památky části městského opevnění města Tábor se vypouští.

6. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky hrad Kotnov s Bechyňskou bránou zní:

ČÁST PÁTÁ
Změna nařízení vládyč. 262/1995 Sb.,
o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

§ 5

Nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, se mění takto:

1. V § 1 bod 26 zní:

"26. Kroměříž

Zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou".

2. V § 1 bodě 28 se slova "areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře - Žďár nad Sázavou" nahrazují slovy "Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře".

3. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou zní:

4. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře zní:

ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST

§ 6

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:
Ing. Tošovský v. r.
Ministr kultury:
Stropnický v. r.