Váš nákupní košík: prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz
438
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 315/2019 Sb. a zákona č. 83/2024 Sb., se mění takto:
1. Nadpis části první zní: „ÚVODNÍ USTANOVENÍ“.
2. Označení hlavy I se včetně nadpisu zrušuje.
3. § 1 včetně nadpisu zní:
Tento zákon upravuje pravomoc a příslušnost soudů k řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, složení jejich senátů a postup soudu a účastníků v řízení.“.
4. V § 2 úvodní části ustanovení se slovo „posuzuje“ zrušuje.
5. V § 2 se na začátek písmene a) vkládá slovo „posuzuje“.
6. V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) | posuzuje kárná odpovědnost
|
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
7. V § 2 se na začátek písmene c) vkládá slovo „posuzuje“.
8. V § 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) | rozhoduje o zpřístupnění protokolu o hlasování o rozhodnutí soudu.“. |
9. Označení hlavy II včetně nadpisu se nahrazuje označením nové části druhé, které včetně nadpisu zní:
10. § 3 a 4 včetně nadpisu znějí:
(1) V řízení podle tohoto zákona jednají a rozhodují kárné soudy.
(2) Kárnými soudy jsou
a) | v prvním stupni vrchní soudy a |
b) | ve druhém stupni Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, které rozhodují v řízení o odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu. |
K řízení podle tohoto zákona v prvním stupni je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo
a) | soudu, u kterého vykonává svou funkci soudce,
| ||||||||
b) | státního zastupitelství, u kterého vykonává svou funkci státní zástupce,
| ||||||||
c) | státního zastupitelství, které je stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, je-li návrh na zahájení kárného řízení podán proti státnímu zástupci, který vykonává funkci pověřeného evropského žalobce, byla-li takovému státnímu zástupci uložena výtka nebo je-li proti takovému státnímu zástupci podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci, | ||||||||
d) | exekutorského úřadu vykonávaného soudním exekutorem, proti němuž je podán návrh na zahájení kárného řízení nebo kterému byla uložena výtka.“. |
11. § 4a a 4b se zrušují.
12. § 5 zní:
(1) Vykonává-li soudce podle § 4 písm. a) svou funkci u vrchního soudu, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, u kterého svou funkci nevykonává.
(2) Vykonává-li státní zástupce podle § 4 písm. b) svou funkci u vrchního státního zastupitelství nebo bylo-li jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce podle § 4 písm. c) stanoveno vrchní státní zastupitelství, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, v jehož obvodu není sídlo tohoto vrchního státního zastupitelství.“.
Poznámky pod čarou č. 4, 4a a 4b se zrušují.
13. Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5w, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 11 až 14 znějí:
(1) Nejvyšší soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech soudců.
(2) Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech
a) | soudců Nejvyššího soudu, |
b) | soudců, kteří rozhodují výlučně ve správním soudnictví, s výjimkou soudců Nejvyššího správního soudu, |
c) | státních zástupců, |
d) | soudních exekutorů. |
(3) Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném též ve věcech podle odstavce 1, rozhoduje-li ve sjednocujícím kárném senátu.
Pro určení příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v okamžiku jeho zahájení.
(1) Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují v kárných senátech složených
z předsedy kárného senátu, jeho zástupce, 4 soudců a 2 přísedících. Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje ve věci státního zástupce, který je nejvyšším státním zástupcem, v kárném senátu složeném z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 soudců.
(2) Předsedou kárného senátu Nejvyššího soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem je soudce Nejvyššího správního soudu. Předsedou kárného senátu Nejvyššího správního soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího soudu. Dalšími členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu z řad soudců jsou 2 soudci Nejvyššího soudu a 2 soudci Nejvyššího správního soudu.
(3) Přísedícími kárného senátu Nejvyššího soudu jsou 2 advokáti.
(4) Přísedícími kárných senátů Nejvyššího správního soudu jsou ve věcech
a) | soudců 2 advokáti, |
b) | státních zástupců 2 státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství a |
c) | soudních exekutorů 2 soudní exekutoři. |
(1) Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje též ve sjednocujícím kárném senátu složeném z předsedy sjednocujícího kárného senátu, jeho zástupce a 4 soudců.
(2) Členy sjednocujícího kárného senátu jsou 3 soudci Nejvyššího soudu a 3 soudci Nejvyššího správního soudu z řad členů kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
(3) Pokud Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují celkem ve více než 5 kárných senátech, předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí členy sjednocujícího kárného senátu losem z řad soudců příslušného soudu, kteří jsou členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
(1) Předsedu sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce volí členové sjednocujícího kárného senátu; zástupce předsedy senátu lze zvolit nejdříve současně se zvolením předsedy sjednocujícího kárného senátu. Funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce vzniká jejich zvolením a zaniká nejpozději uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu.
(2) Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí novým předsedou nebo jeho zástupcem soudce, který není soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci.
(3) Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce před uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí na zbývající část této doby novým předsedou senátu nebo jeho zástupcem soudce, který je soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci.
(4) Předsedou sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupcem nemohou být souběžně soudci téhož soudu.
(1) Jednání sjednocujícího kárného senátu svolá a řídí jeho předseda, a není-li zvolen, jednání svolá a řídí jeho zástupce. Není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, jednání svolá a řídí nejstarší člen sjednocujícího kárného senátu.
(2) Sjednocující kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy sjednocujícího kárného senátu, a není-li zvolen, rozhoduje hlas jeho zástupce; není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, rozhoduje hlas jeho nejstaršího člena. Za člena sjednocujícího kárného senátu vyloučeného z projednávání věci nastupuje jeho náhradník. O vyloučení svého člena rozhoduje sjednocující kárný senát většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje.
(3) Člen sjednocujícího kárného senátu, který s rozhodnutím sjednocujícího kárného senátu nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o hlasování a aby byly důvody jeho nesouhlasu připojeny k písemnému vyhotovení rozhodnutí s uvedením jeho jména.
(4) Rozhodnutí sjednocujícího kárného senátu se uveřejní ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vydává jednací řád Nejvyššího správního soudu postupem podle soudního řádu správního po vyjádření předsedy Nejvyššího soudu k ustanovením, která se týkají sjednocujícího kárného senátu.
(2) Předseda Nejvyššího soudu předloží vyjádření podle odstavce 1 předsedovi Nejvyššího správního soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.
(1) Vrchní soud jedná a rozhoduje v řízení ve věcech soudců v kárném senátu složeném z předsedy senátu, 3 soudců a 3 přísedících a v řízení ve věcech státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů v kárném senátu složeném z předsedy kárného senátu, 2 soudců a 4 přísedících.
(2) Předsedou kárného senátu vrchního soudu je soudce příslušného vrchního soudu a dalšími členy kárného senátu z řad soudců jsou ve věcech
a) | soudců soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu a soudce krajského nebo okresního soudu se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, |
b) | státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů soudce Nejvyššího soudu a soudce Nejvyššího správního soudu. |
(3) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu jsou ve věcech soudců
a) | státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státní zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, |
b) | advokát a |
c) | osoba vykonávající jiné právnické povolání. |
(4) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech státních zástupců jsou
a) | 3 státní zástupci státních zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, a to státní zástupce vrchního státního zastupitelství, státní zástupce krajského státního zastupitelství a státní zástupce okresního státního zastupitelství, a |
b) | advokát. |
(5) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech soudních exekutorů jsou
a) | 2 soudní exekutoři vykonávající exekutorský úřad se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, |
b) | advokát a |
c) | osoba navržená Veřejným ochráncem práv. |
(1) Předseda Nejvyššího soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců.
(2) Předseda Nejvyššího správního soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(3) Předseda vrchního soudu vede seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců, seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců a seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů.
(1) Předseda Nejvyššího soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.
(2) Předseda Nejvyššího správního soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího správního soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího správního soudu.
(3) Předseda vrchního soudu zařadí do jím vedeného příslušného seznamu soudců soudce
a) | Nejvyššího soudu navržené předsedou tohoto soudu, |
b) | Nejvyššího správního soudu navržené předsedou tohoto soudu, |
c) | příslušného vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu, |
d) | krajských soudů navržené předsedy příslušných krajských soudů a |
e) | okresních soudů navržené předsedy příslušných okresních soudů. |
(4) Předseda kárného soudu zařadí do příslušného seznamu přísedících
a) | státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a vrchních státních zastupitelství navržené nejvyšším státním zástupcem, |
b) | státní zástupce krajských státních zastupitelství navržené vrchním státním zástupcem, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu, |
c) | státní zástupce okresních státních zastupitelství navržené krajským státním zástupcem, který stojí v čele krajského státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu, |
d) | soudní exekutory navržené prezidentem Exekutorské komory České republiky, |
e) | advokáty navržené předsedou České advokátní komory, |
f) | osoby vykonávající jiné právnické povolání navržené děkany právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice (dále jen „děkan právnické fakulty“) a |
g) | osoby navržené Veřejným ochráncem práv. |
(1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu navrhují soudce příslušného soudu do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu.
(2) Předseda krajského soudu a předseda okresního soudu navrhují soudce do seznamu soudců na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného krajského nebo okresního soudu.
(3) Předseda krajského soudu navrhuje ze soudců příslušného krajského soudu nejvýše 3 soudce do každého seznamu soudců.
(4) Předseda okresního soudu navrhuje ze soudců příslušného okresního soudu nejvýše 1 soudce do každého seznamu soudců.
(1) Nejvyšší, vrchní a krajský státní zástupce, prezident Exekutorské komory České republiky, předseda České advokátní komory, děkani právnických fakult a Veřejný ochránce práv navrhují na výzvu předsedy kárného soudu k zařazení do každého seznamu přísedících každý nejvýše 10 osob.
(2) Předseda kárného soudu určí ve výzvě podle odstavce 1 lhůtu k navržení osob do seznamu. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů.
(1) Do seznamu soudců a do seznamu přísedících může být navržena pouze plně svéprávná a bezúhonná osoba. Do seznamu soudců a do seznamu přísedících nemůže být navržen ten, kdo je členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu.
(2) Do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu, není-li navrhován soudce příslušného vrchního soudu, a do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osobu, která se zařazením do seznamu vyslovila souhlas.
Do seznamu soudců může být navržen pouze soudce, který
a) | nejméně 3 roky vykonává funkci soudce soudu, který
| ||||
b) | není předsedou nebo místopředsedou soudu. |
(1) Do seznamu přísedících může být navržen pouze státní zástupce, který
a) | nejméně 3 roky vykonává funkci státního zástupce státního zastupitelství, které
| ||||||
b) | není vedoucím státním zástupcem nebo náměstkem vedoucího státního zástupce. |
(2) Do seznamu přísedících může být navržen pouze soudní exekutor, který
a) | vykonává exekutorský úřad nejméně 3 roky, a to, jde-li o seznam přísedících vedený předsedou vrchního soudu, v obvodu příslušného vrchního soudu, a |
b) | není členem prezidia Exekutorské komory České republiky nebo předsedou kontrolní nebo revizní komise exekutorské komory. |
(3) Do seznamu přísedících, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, může být navržen pouze státní občan České republiky, který
a) | v den složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let, |
b) | získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Právo a právní věda v oblasti vzdělávání Právo nebo v obsahově odpovídajícím studijním programu na vysoké škole v České republice, |
c) | vykonává nejméně 3 roky praxi advokáta, pokud jej do seznamu navrhuje předseda České advokátní komory, |
d) | vykonává nejméně 3 roky jiné právnické povolání, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty, |
e) | není členem komory Parlamentu, |
f) | není soudcem, státním zástupcem nebo soudním exekutorem, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty nebo Veřejný ochránce práv, |
g) | má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, a |
h) | splňuje další předpoklady podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích11). |
Za bezúhonného se nepovažuje ten,
a) | kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, ledaže se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen, |
b) | komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, ledaže uplynula doba alespoň 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření a kárné opatření bylo vykonáno, nebo |
c) | koho předseda kárného soudu odvolal z funkce podle § 6 odst. 3, protože závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího, ledaže od jeho odvolání uplynulo alespoň 5 let. |
(1) Předseda kárného soudu zařadí do jím vedeného seznamu pouze osobu, která splňuje podmínky podle § 5m až 5o.
(2) Předseda kárného soudu vyřadí ze seznamu toho, kdo
a) | byl losováním určen členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu, |
b) | přestal splňovat některou z podmínek podle § 5m až 5o, |
c) | je zařazen do seznamu déle než 5 let, nebo |
d) | odmítl složení slibu skládaného přísedícím nebo jej složil s výhradou. |
(1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu soudců z řad soudců příslušného soudu členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
(2) Je-li soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu určen losem podle odstavce 1, je současně určen členem kárného senátu
a) | Nejvyššího soudu, | ||||||||
b) | Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech
|
(3) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z řad soudců příslušného soudu určených losem podle odstavce 1 za členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu předsedy a zástupce předsedů jednotlivých kárných senátů příslušného soudu.
(4) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu přísedících každý polovinu přísedících advokátů; takto losem určený advokát je určen členem kárného senátu Nejvyššího soudu a kárného senátu Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech soudců. Předseda Nejvyššího správního soudu určí losem ze seznamu přísedících též přísedící státní zástupce a soudní exekutory.
(5) Předseda vrchního soudu určí losem členy kárných senátů příslušného vrchního soudu z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících.
(1) Předseda kárného soudu určí losem z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících též každému soudci náhradníka a každému přísedícímu 2 náhradníky v určeném pořadí.
(2) Jestliže člen kárného senátu Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je též členem sjednocujícího kárného senátu, jeho náhradník je též náhradníkem člena sjednocujícího kárného senátu.
(1) Přísedící kárného senátu kárného soudu skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“.
(2) Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován.
(1) Na práva a povinnosti přísedícího kárného senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zákona o soudech a soudcích.
(2) Výkon funkce přísedícího, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce.
(1) Přísedícímu kárného senátu, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, náleží odměna a náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem jeho funkce podle tohoto zákona.
(2) Přísedícímu podle odstavce 1 náleží odměna za každý den, v němž se zúčastnil jednání kárného senátu, ve výši jednadvacetiny měsíčního platu soudce
a) | Nejvyššího soudu12), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího soudu, |
b) | Nejvyššího správního soudu12), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího správního soudu, a |
c) | vrchního soudu, kterému náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem stanoveným pro započtenou dobu v délce do ukončení pátého roku13), jde-li o přísedícího kárného senátu vrchního soudu. |
(3) Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu podle odstavce 1 kárný soud.
(4) Je-li přísedící podle odstavce 1 zaměstnancem, je výkon funkce přísedícího překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu14).
(5) Přísedícímu soudnímu exekutorovi náleží náhrady stanovené exekučním řádem.
(1) Funkční období kárného senátu kárného soudu je pětileté. Funkční období kárného senátu kárného soudu počíná dnem ustanovení předsedy kárného senátu do funkce.
(2) Členové kárného senátu kárného soudu a náhradníci členů kárného senátu kárného soudu jsou určováni na dobu funkčního období kárného senátu.
(3) Kárný senát vrchního soudu dokončí řízení zahájená během jeho funkčního období. Kárný senát Nejvyššího soudu a kárný senát Nejvyššího správního soudu dokončí řízení, ve kterém bylo podáno odvolání během jeho funkčního období.
11) | Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. |
12) | § 28 odst. 3 věta první zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 626/2004 Sb. |
13) | § 28 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb. |
14) | § 203 odst. 1 zákoníku práce.“. |
14. Nad označení § 6 se vkládá nadpis, který zní: „Zánik funkce člena kárného senátu a náhradníka člena kárného senátu“.
15. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „soudce, přísedícího a náhradníka soudce a přísedícího“ nahrazují slovy „člena kárného senátu kárného soudu a náhradníka člena kárného senátu“.
16. V § 6 odst. 1 písm. a) se za slovo „období“ vkládá slovo „kárného“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , jestliže kárný senát do uplynutí svého funkčního období dokončil všechna řízení“ .
17. V § 6 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) | dokončením posledního řízení, jestliže jej kárný senát dokončil po uplynutí svého funkčního období,“. |
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
18. V § 6 odst. 1 písm. c) se slovo „jmenování“ zrušuje a na konci textu písmene c) se text „§ 5“ nahrazuje slovy „§ 5m až 5o, pokud funkce nezanikla podle odstavce 3“.
19. V § 6 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
20. V § 6 odst. 2 se za slova „Zánik funkce soudce“ vkládají slova „kárného senátu“ a slovo „ztrátu“ se nahrazuje slovem „zánik“.
21. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Týká-li se skutečnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) pouze některého z kárných senátů, jehož je soudce nebo přísedící členem, zaniká pouze funkce člena tohoto kárného senátu a náhradníka člena tohoto kárného senátu.“.
22. V § 6 odst. 3 se za slovo „předsedy“ vkládá slovo „kárného“.
23. V § 6 odst. 4 se za slova „funkce člena“ vkládá slovo „kárného“ a slova „ , určí na jeho místo předseda kárného soudu nového člena senátu z řad náhradníků podle stanoveného pořadí“ se nahrazují slovy „nebo b), nastupuje na jeho místo náhradník“.
24. V § 6 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Předseda kárného soudu určí nového náhradníka postupem podle tohoto zákona.“.
25. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které znějí:
(1) Funkce člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.
(2) Funkce náhradníka člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce náhradníka člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.
(1) Jestliže osoba navržená nebo zařazená do seznamu soudců nebo přísedících přestala nebo přestane splňovat podmínky podle § 5m až 5o, oznámí to bez zbytečného odkladu předsedovi kárného soudu.
(2) Jestliže funkce člena kárného senátu kárného soudu nebo náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zanikla nebo zanikne podle § 6 odst. 1 písm. c) nebo d), tento člen kárného senátu nebo náhradník člena kárného senátu to bez zbytečného odkladu oznámí předsedovi kárného soudu.“.
26. § 7 se zrušuje.
27. Označení hlavy III včetně nadpisu se nahrazuje označením nové části třetí, které včetně nadpisu zní:
28. V § 8 odst. 2 se na konci textu písmen e) a f) doplňují slova „v jeho obvodu“.
29. V § 8 odst. 2 písm. g) se slova „a proti soudci jiného okresního soudu“ zrušují.
30. V § 8 odst. 3 písm. d) se slovo „tohoto“ nahrazuje slovem „příslušného“ a slova „ve svém“ se nahrazují slovy „v jeho“.
31. V § 9 odstavec 1 zní:
„(1) Navrhovatel musí podat návrh na zahájení kárného řízení do 9 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu.“.
32. V § 9 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Pokud navrhovatel doručil jinému orgánu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení výzvu ke sdělení, zda pro týž skutek proti téže osobě podá nebo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 1 neběží od doručení výzvy tomuto orgánu do doručení sdělení navrhovateli; lhůta podle odstavce 1 v takovém případě neběží nejdéle po dobu 2 měsíců. Lhůta podle odstavce 1 neběží též od zahájení do skončení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování vedeného pro týž skutek s touž osobou a od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.
(3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
33. V § 9 odst. 4 větě první se slova „musí obsahovat“ nahrazují slovy „na zahájení kárného řízení obsahuje“, slova „návrh směřuje“ se nahrazují slovy „se návrh podává“, na konci textu věty první se doplňují slova „ , případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření“.
34. V § 9 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Navrhovatel k návrhu připojí důkazy, které má k dispozici.“ a věta poslední se nahrazuje větou „Návrhem na uložení konkrétního kárného opatření a návrhem na upuštění od uložení kárného opatření není kárný senát kárného soudu vázán.“.
35. V § 9 se odstavec 5 zrušuje.
36. Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9d, které znějí:
(1) Návrhem na zahájení kárného řízení navrhovatel navrhne schválení dohody o vině a kárném opatření, pokud byla před zahájením kárného řízení sjednána. Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 s výjimkou popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a návrhu na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrhu na upuštění od uložení kárného opatření.
(2) K návrhu na zahájení kárného řízení navrhovatel vedle důkazů, které má k dispozici, připojí též sjednanou dohodu o vině a kárném opatření, která obsahuje
a) | jméno a příjmení navrhovatele a toho, proti komu se návrh podává, a jejich podpis, |
b) | datum a místo jejího sepsání, |
c) | popis skutku, ve kterém je spatřováno kárné provinění, |
d) | prohlášení toho, proti komu je podán návrh, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření, |
e) | dohodnutý druh, případně výměru kárného opatření, případně ujednání o upuštění od uložení kárného opatření, a |
f) | rozsah a způsob uhrazení regresní úhrady podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jestliže se stát domáhá jejího sjednání, ledaže kárně obviněný prohlásí, že uplatňovaný nárok neuznává, a osvědčí skutečnosti, které uplatněný nárok dostatečně zpochybňují. |
(3) Navrhovatel před sjednáním dohody o vině a kárném opatření požádá Ministerstvo spravedlnosti o sdělení, zda se stát domáhá, aby v dohodě o vině a kárném opatření byla sjednána regresní úhrada podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, případně o sdělení jejího rozsahu, způsobu jejího uhrazení a dalších souvisejících informací.
(4) Ministerstvo spravedlnosti sdělí navrhovateli, jaké údaje jsou potřebné pro odpověď na jeho žádost.
(5) Navrhovatel žádost a sdělení podle odstavců 3 a 4 připojí k návrhu na zahájení kárného řízení.
(6) Odstavci 3 až 5 není dotčeno právo státu požadovat uhrazení této regresní úhrady nebo její části podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.
Účastníky kárného řízení jsou navrhovatel a ten, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení (dále jen „kárně obviněný“).
(1) Navrhovatelem je též ten, kdo přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem. Navrhovatel, který přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem, nemůže návrh jiného navrhovatele vzít zpět.
(2) Přistoupení toho, kdo není oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, není přípustné; přípustné není též přistoupení k návrhu na
a) | zahájení kárného řízení, jestliže k přistoupení došlo po zahájení dokazování, |
b) | zahájení kárného řízení, kterým se navrhuje schválení dohody o vině a kárném opatření, a |
c) | schválení dohody o vině a kárném opatření podanému po zahájení kárného řízení. |
(3) K přistoupení, které není přípustné, se nepřihlíží. Jestliže se k přistoupení nepřihlíží, předseda kárného senátu o tom vyrozumí podatele.
(1) Jestliže návrh na zahájení kárného řízení nebo dohoda o vině a kárném opatření neobsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 nebo § 9a a pro tento nedostatek nelze pokračovat v řízení, předseda kárného senátu vyzve navrhovatele, aby vady odstranil do 30 dnů ode dne, kdy mu byla taková výzva doručena, neurčí-li lhůtu delší. Ve výzvě jej též poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést.
(2) Odstranění vad návrhu nelze uložit navrhovateli, který k návrhu přistoupil.“.
37. § 10 zní:
Pokud člen kárného senátu rozhodoval v řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování a tento protokol byl pořízen o hlasování kárně obviněného, nebo v řízení o námitkách proti výtce uložené pro skutek, pro který byl podán návrh na zahájení kárného řízení, je z rozhodování v kárném řízení vyloučen.“.
Poznámka pod čarou č. 4c se zrušuje.
38. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
(1) O vyloučení člena kárného senátu rozhoduje jiný kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací nebo, není-li zřízen, jiný kárný senát téhož kárného soudu.
(2) Pro nahrazení vyloučeného člena kárného senátu se použije obdobně § 6 odst. 4.“.
39. V § 12 odst. 1 větě první, § 12 odst. 2 a v § 12 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „předseda“ vkládá slovo „kárného“.
40. V § 12 odst. 1 větě druhé se středník nahrazuje čárkou, za slovo „členů“ se vkládá slovo „kárného“ a slova „ , vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu a k důkazům o nich, o právu uvádět skutečnosti sloužící v jeho prospěch a navrhnout o nich důkazy, jakož i o jeho právu nevypovídat“ se zrušují.
41. V § 12 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Nebylo-li řízení zahájeno podáním návrhu podle § 9a, poučí ho rovněž o možnosti vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a k důkazům o nich, o právu uvádět skutečnosti sloužící v jeho prospěch a navrhnout o nich důkazy, jakož i o jeho právu nevypovídat, a zároveň ho vyrozumí, že má právo označit v jím určené lhůtě ty skutečnosti uvedené v návrhu na zahájení kárného řízení, které považuje za nesporné.“.
42. V § 12 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „vyrozumí o zahájení kárného řízení“ nahrazují slovy „zašle návrh na zahájení kárného řízení“.
43. V § 12 odst. 3 písm. a) se slovo „předsedu“ nahrazuje slovem „předsedovi“ a za slovo „funkce,“ se vkládají slova „a dalším předsedům soudů oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení,“.
44. V § 12 odst. 3 písm. b) se slova „nejvyššího státního zástupce“ nahrazují slovy „nejvyššímu státnímu zástupci“.
45. V § 12 odst. 3 písm. c) se slova „nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce“ nahrazují slovy „nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci“ a za slovo „funkce,“ se vkládají slova „a dalším vedoucím státním zástupcům oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení,“.
46. V § 12 odst. 3 písm. d) se slova „nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího“ nahrazují slovy „nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu“ a slovo „Úřad“ se nahrazuje slovem „Úřadu“.
47. V § 12 odst. 3 písm. e) se slova „nejvyššího státního zástupce“ nahrazují slovy „nejvyššímu státnímu zástupci“ a slovo „Úřad“ se nahrazuje slovem „Úřadu“.
48. V § 12 odst. 3 písm. f) se slova „Exekutorskou komoru České republiky,“ nahrazují slovy „Exekutorské komoře České republiky a předsedovi soudu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení,“.
49. V § 12 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Předseda kárného senátu doručí podle odstavce 1 věty první a odstavců 2 a 3 též
a) | podání, kterým navrhovatel odstranil vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření, a |
b) | dohodu o vině a kárném opatření připojenou k návrhu na zahájení kárného řízení. |
(5) Předseda kárného senátu doručí podle odstavců 2 a 3 též další přílohy připojené k návrhu na zahájení kárného řízení. Pokud je doručení příloh možné jen s nepřiměřenými náklady nebo jsou-li tu jiné důležité důvody, pro které nelze přílohy doručit, předseda kárného senátu povolí namísto doručení příloh nahlédnutí do spisu.”.
50. V § 13 větě první se za slovo „předseda” vkládá slovo „kárného” a slova „jím pověřený člen senátu” se nahrazují slovy „jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců”.
51. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců může též zjistit stanovisko navrhovatele a kárně obviněného ke sjednání dohody o vině a kárném opatření. Vyjádří-li se navrhovatel a kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců stanoví navrhovateli přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení takové dohody. Dohoda musí mít náležitosti podle § 9a odst. 1 a při jejím sjednávání se postupuje podle § 9a odst. 2 až 4. Podá-li navrhovatel kárnému soudu v určené lhůtě návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, postupuje se v dalším řízení na jeho podkladě. Pokud kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, jedná na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení; v dalším řízení se ke sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží.“.
52. V § 13a větě první se za slovo „rozhodne” vkládá slovo „kárný” a slovo „usnesením” se nahrazuje slovem „rozhodnutím”.
53. Poznámka pod čarou č. 6 zní:
„6) | § 22 odst. 6 zákona o státním zastupitelství.”. |
54. V § 14 úvodní části ustanovení se slovo „Senát” nahrazuje slovy „Kárný senát” a za slovo „jednání” se vkládá slovo „kárné”.
55. V § 14 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) | neodstranil-li navrhovatel vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v kárném řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat,”. |
Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e).
56. V § 14 písm. b) se za slovo „zahájení” vkládá slovo „kárného”.
57. V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Byl-li návrh na zahájení kárného řízení vzat zpět nebo nastal-li některý z důvodů podle odstavce 1 písm. c) nebo d), kárný senát nezastaví kárné řízení, prohlásí-li kárně obviněný nejpozději ve lhůtě určené předsedou kárného senátu, že trvá na projednání věci.
(3) Kárný senát zastaví bez ústního jednání řízení o návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření podaném po zahájení kárného řízení, jestliže navrhovatel neodstranil vady dohody připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.”.
58. V § 15 odst. 1 se za slova „Má-li” vkládá slovo „kárný”.
59. V § 15 odst. 2 se za slova „tohoto rozhodnutí” vkládá slovo „kárný”.
60. V § 15 odst. 3 se slovo „Senát“ nahrazuje slovy „Kárný senát“ a slova „hlavy čtvrté“ se nahrazují slovy „části šesté“.
61. Za § 15 se vkládá nový § 15 a, který zní:
(1) Jsou-li dány podmínky pro společné řízení, kárný senát může spojit ke společnému řízení věci, v nichž byly podány samostatné návrhy na zahájení kárného řízení.
(2) Kárný senát může k urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů vyloučit řízení o některém ze skutků nebo proti některému z kárně obviněných ze společného řízení.
(3) Kárný senát může spojit ke společnému řízení též věci zahájené na základě samostatných návrhů na zahájení kárného řízení podaných pro týž skutek proti témuž kárně obviněnému.“.
62. V § 16 odst. 1 a 2 a v § 16 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „předseda“ vkládá slovo „kárného“ .
63. V § 17 odst. 1 větě první se slova „se koná“ nahrazují slovy „je veřejné a koná se“ a za slovo „před“ se vkládá slovo „kárný“.
64. V § 17 odst. 1 větě druhé se za slovo „tehdy,“ vkládají slova „požádá-li o to,“.
65. V § 17 odst. 2 větě první se za slovo „řízení“ vkládají slova „nebo návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření podaný po zahájení kárného řízení“.
66. V § 17 odst. 2 větě druhé se slova „na zahájení kárného řízení“ zrušují, za slovo „předseda“ se vkládá slovo „kárného“, za slovo „člen“ se vkládá slovo „kárného“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „z řad soudců“.
67. V § 17 odst. 3 se za slovo „předseda“ vkládá slovo „kárného“, za slovo „člen“ se vkládá slovo „kárného“ a za slovo „seznámí“ se vkládá slovo „kárný“.
68. V § 17 se odstavce 4 až 6 zrušují.
69. Za § 17 se vkládají nové § 17a až 17f, které znějí:
(1) Předseda kárného senátu může po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení vyzvat kárně obviněného, aby označil skutečnosti, které považuje za nesporné. Pokud se kárně obviněný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení návrhu na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce změnit. Toto vyjádření může za kárně obviněného učinit i jeho obhájce, a to i když se ústní jednání koná v nepřítomnosti kárně obviněného.
(2) Kárný senát může rozhodnout o upuštění od dokazování skutečností, které navrhovatel a kárně obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.
(3) Předseda kárného senátu vyslechne kárně obviněného a provede další potřebné důkazy. Kárně obviněný má právo výpověď odepřít.
Za důkaz může sloužit i to, co bylo získáno pro účely řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci a v jeho průběhu.
(1) Protokol o hlasování o rozhodnutí soudu může sloužit za důkaz, pokud byl protokol pořízen o hlasování kárně obviněného a pokud kárný soud před zahájením kárného řízení nebo v jeho průběhu rozhodl o zpřístupnění protokolu o hlasování.
(2) Kárný soud rozhodne v kárném řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování, dospěl-li k závěru, že zpřístupnění může přispět k objasnění rozhodných skutečností.
(3) Může-li protokol o hlasování sloužit za důkaz,
a) | kárný soud, kárně obviněný, jeho obhájce a navrhovatel smí protokol otevřít, nahlédnout do něj a činit z něj výpisy a opisy a |
b) | není v kárném řízení nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které došlo k hlasování o rozhodnutí soudu. |
(4) Ten, kdo protokol otevřel, jej po nahlédnutí opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem.
Po skončení dokazování se k věci může vyjádřit navrhovatel, obhájce a kárně obviněný. Kárně obviněnému vždy patří poslední slovo.
(1) Má-li předseda kárného senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že je vhodné sjednání dohody o vině a kárném opatření, poučí kárně obviněného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí jeho stanovisko a stanovisko navrhovatele. Dohoda musí mít náležitosti podle § 9a odst. 1 a při jejím sjednávání se postupuje podle § 9a odst. 2 až 4.
(2) Vyjádří-li se navrhovatel i kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu ústní jednání na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, jednání odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a kárném opatření může podat i navrhovatel a kárně obviněný; předseda kárného senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.
(3) Došlo-li k sjednání dohody o vině a kárném opatření, pokračuje se v ústním jednání; přitom se postupuje podle § 17 odst. 2 a § 17f. Pokud k sjednání dohody o vině a kárném opatření nedošlo nebo kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, pokračuje se v ústním jednání na podkladě původního návrhu; v dalším řízení se k sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží.
(1) Po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, nebo po přednesení návrhu na schválení takové dohody podaného po zahájení kárného řízení vyzve předseda kárného senátu kárně obviněného, aby se k návrhu vyjádřil, a dotáže se jej, zda
a) | prohlášení o tom, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření, učinil dobrovolně a bez nátlaku a |
b) | jsou mu známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a kárném opatření, zejména že nebude prováděno dokazování a že se vzdává práva podat odvolání proti rozhodnutí, kterým by kárný senát prohlášení o vině a kárném opatření schválil, s výjimkou případu, kdy takové rozhodnutí kárného senátu není v souladu s dohodou o vině a kárném opatření, jejíž znění bylo kárnému soudu předloženo, nebo kdy při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení došlo k závažnému porušení práv kárně obviněného. |
(2) Dokazování kárný senát neprovádí, nejde-li o dokazování za účelem zjištění splnění podmínek schválení dohody o vině a kárném opatření. Považuje-li to za potřebné, může vyslechnout kárně obviněného a opatřit potřebná vysvětlení.”.
70. V § 18 se za slovo „před” vkládá slovo „kárným”, slovo „poradě” se nahrazuje slovem „hlasování^ za slova „podepisuje předseda” se vkládá slovo „kárného” a za slovo „členové” se vkládá slovo „kárného”.
71. V § 19 odst. 1 větě první se za slovo „Dojde-li” vkládá slovo „kárný”, slovo „zvláštními” se nahrazuje slovem „jinými”, za větu první se vkládá věta „Kárný senát neuloží kárné opatření, pokud nezastavil řízení proto, že kárně obviněný trval na projednání věci podle § 14 odst. 2; pokud se však kárně obviněný vzdal funkce soudce nebo státního zástupce, kárný senát vysloví, zda a případně jaké kárné opatření by uložil, pokud by ke vzdání se funkce nedošlo.“ a ve větě třetí se za slovo „postupuje” vkládá slovo „kárný”.
72. Poznámka pod čarou č. 7 zní:
„7) | § 88 odst. 3 zákona o soudech a soudcích. § 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství.”. |
73. V § 19 odst. 2 se slovo „Senát” nahrazuje slovy „Kárný senát”.
74. V § 19 odst. 3 větě první se za slovo „Jestliže” vkládá slovo „kárný”.
75. V § 19 odst. 3 větě druhé se slovo „Senát” nahrazuje slovy „Kárný senát” a za slovo „šetření,” se vkládají slova „předseda kárného senátu”.
76. V § 19 se odstavce 4 a 5 zrušují.
77. Za § 19 se vkládají nové § 19a až 19c, které znějí:
(1) Kárný senát neschválí dohodu o vině a kárném opatření, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu nebo výše navrženého kárného opatření, a věc navrhovateli rozhodnutím vrátí.
(2) Místo postupu podle odstavce 1 kárný senát může oznámit navrhovateli a kárně obviněnému své výhrady, aby mohli navrhnout nové znění dohody o vině a kárném opatření; za tím účelem kárný senát ústní jednání přeruší nebo odročí.
(3) Pokud v určené lhůtě nebude předloženo nové znění dohody o vině a kárném opatření, kárný senát navrhovateli věc rozhodnutím vrátí.
(4) Pokud by byl po vrácení věci podán návrh na zahájení kárného řízení, který by se týkal téhož skutku, k prohlášení viny ani ke sjednané dohodě o vině a kárném opatření se nepřihlíží; lhůta pro podání návrhu neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, kterým kárný soud vrátil věc navrhovateli.
(1) Nepostupuje-li kárný senát podle § 19a, dohodu o vině a kárném opatření schválí rozhodnutím, ve kterém uvede výrok o schválení dohody o vině a kárném opatření, výrok o vině a kárném opatření v souladu s dohodou o vině a kárném opatření a výrok o regresní úhradě, je-li v dohodě obsažena. Právo státu požadovat regresní úhradu nebo její část podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jejíž uhrazení není v dohodě obsaženo, tím není dotčeno.
(2) Ustanovení § 19 odst. 1 věty třetí se použije obdobně.
Jestliže při ústním jednání vyjde najevo některý z důvodů zastavení řízení podle § 14 a kárně obviněný netrvá na projednání věci podle § 14 odst. 2, kárný senát kárné řízení nebo řízení o návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření, který byl podán po zahájení kárného řízení, zastaví.“.
78. V § 20 odst. 1 se za slovo „rozhodnutí“ vkládá slovo „kárného“ a za slovo „senátu“ se vkládají slova „a sjednocujícího kárného senátu a písemné vyhotovení rozhodnutí předsedy kárného senátu podle § 19 odst. 3“.
79. V § 20 odst. 1 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje.
80. V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) | tomu, k jehož přistoupení k návrhu kárný soud nepřihlížel, pokud se jedná o orgán oprávněný podávat návrhy na zahájení kárného řízení podle § 8 nebo podle exekučního řádu a pokud se mu nedoručuje podle písmen a) až f).“. |
81. V § 20 odst. 2 se slovo „senátu“ zrušuje.
82. Nad označení § 21 se vkládá nadpis, který zní: „Odvolání a řízení o něm“.
83. § 21 zní:
(1) Proti rozhodnutí kárného soudu prvního stupně lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek.
(2) Odvolání je přípustné jen proti rozhodnutí podle § 19, proti rozhodnutí o schválení dohody o vině a kárném opatření a proti rozhodnutí o návrhu na obnovu kárného řízení.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o schválení dohody o vině a kárném opatření lze podat pouze v případě, že takové rozhodnutí není v souladu se zněním dohody předloženým ke schválení, nebo pro závažné porušení práv kárně obviněného při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení.“.
84. Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21g, které znějí:
Odvolání může podat kárně obviněný a v jeho prospěch i neprospěch též navrhovatel.
Má-li odvolatel, který není kárně obviněným, za to, že v řízení má být vyneseno rozhodnutí obsahující výrok o vině kárně obviněného, odvolání obsahuje též návrh na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření nebo návrh, aby odvolací kárný senát neuložil kárné opatření. Odvolací kárný senát není návrhem vázán.
Odvolací kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy odvolacího kárného senátu.
(1) O vyloučení člena odvolacího kárného senátu kárného soudu rozhoduje jiný odvolací kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací.
(2) Není-li zřízen jiný odvolací kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací, o vyloučení člena odvolacího kárného senátu kárného soudu z řad
a) | soudců Nejvyššího soudu rozhoduje většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje, odvolací kárný senát Nejvyššího správního soudu, |
b) | soudců Nejvyššího správního soudu rozhoduje většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje, odvolací kárný senát Nejvyššího soudu, |
c) | přísedících státních zástupců nebo soudních exekutorů rozhoduje odvolací kárný senát Nejvyššího soudu nebo jiný odvolací kárný senát Nejvyššího správního soudu, jehož členy jsou přísedící, a |
d) | přísedících advokátů rozhoduje odvolací kárný senát pro řízení o odvolání ve věcech státních zástupců, jehož členy jsou přísedící, nebo odvolací kárný senát pro řízení o odvolání ve věcech soudních exekutorů. |
Dospěl-li odvolací kárný senát při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v řízení podle tohoto zákona v rozhodnutí Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k projednání a rozhodnutí sjednocujícímu kárnému senátu Nejvyššího správního soudu. Při postoupení věci svůj odlišný právní názor odůvodní.
Odvolací kárný senát nemůže sám uznat kárné obviněného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozhodnutím zproštěn.
(1) V řízení o odvolání se přiměřeně použijí § 10, § 10a odst. 2 a § 13 až 20.
(2) Proti rozhodnutí odvolacího kárného soudu není odvolání přípustné.“.
85. Pod označení § 22 se vkládá nový nadpis, který zní: „Obnova kárného řízení“.
86. V § 22 odst. 1 se slova „soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce, vedoucí státní zástupce nebo soudní exekutor“ nahrazují slovy „kárně obviněný“.
87. V § 22 odstavec 2 zní:
„(2) Kárný senát povolí obnovu kárného řízení, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy kárnému soudu dříve neznámé, které
a) | kárně obviněný nemohl bez své viny uplatnit v původním řízení před soudem prvního stupně a v řízení o odvolání a |
b) | by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině anebo vzhledem k nimž by původně uložené kárné opatření bylo ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti kárného provinění nebo k poměrům kárně obviněného nebo uložený druh kárného opatření by byl ve zřejmém rozporu s účelem kárného opatření.“. |
88. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) O návrhu na obnovu řízení rozhoduje jiný kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací nebo, není-li zřízen, kárný senát, který ve věci rozhodoval v původním řízení.“.
89. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:
Jiný opravný prostředek proti rozhodnutí kárného soudu než odvolání a návrh na obnovu kárného řízení není přípustný.“.
90. § 25 včetně nadpisu zní:
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. V řízení o odvolání se za předpokladů podle věty první přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o odvolání a řízení o něm, a není-li to možné, ostatní ustanovení trestního řádu.
(2) Kárný soud rozhoduje v kárném řízení rozsudkem nebo usnesením, a to podle toho, jakým způsobem se v obdobném případě rozhoduje v trestním řízení.“.
91. Za část třetí se vkládají nové části čtvrtá a pátá, které včetně nadpisů znějí:
(1) V řízení o námitkách proti výtce rozhoduje kárný senát.
(2) Účastníkem řízení je ten, kdo podal námitky, a ten, kdo výtku uložil. Účastníkem řízení je vždy též ten, komu byla uložena výtka, i pokud námitky nepodal.
(3) Proti rozhodnutí vydanému v řízení o námitkách proti výtce není opravný prostředek přípustný.
(1) V řízení o námitkách proti výtce se přiměřeně použijí ustanovení části třetí upravující řízení o odvolání, a není-li to možné, ustanovení části třetí upravující řízení před kárným soudem prvního stupně. Ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření se nepoužijí.
(2) V řízení o námitkách proti výtce se za předpokladů podle § 25 odst. 1 věty první přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o odvolání a řízení o něm, a není-li to možné, ostatní ustanovení trestního řádu.
(1) Návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování je oprávněn podat orgán oprávněný podat proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci (dále jen „návrh na zahájení řízení ve věci samé“).
(2) Návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování obsahuje popis skutečností, ze kterých vyplývá, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen.
(1) V řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování rozhoduje předseda kárného senátu. Účastníky řízení jsou navrhovatel a soudce, o jehož hlasování byl protokol pořízen.
(2) Předseda kárného senátu zjistí stanovisko soudce, který je účastníkem řízení.
(3) Předseda kárného senátu rozhoduje bez ústního jednání.
(4) Pokud jsou v řízení osvědčeny skutečnosti, ze kterých vyplývá, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, předseda kárného senátu rozhodne o zpřístupnění protokolu o hlasování všem orgánům oprávněným podat takový návrh na zahájení řízení ve věci samé. Pokud předseda kárného senátu nerozhodne o zpřístupnění protokolu o hlasování, návrh na jeho zpřístupnění zamítne.
(1) V řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování se přiměřeně použijí ustanovení části třetí upravující řízení před kárným soudem prvního stupně.
(2) Proti rozhodnutí vydanému v řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování není opravný prostředek přípustný.“.
92. Označení hlavy IV včetně nadpisu se nahrazuje označením nové části šesté, které včetně nadpisu zní:
Dosavadní část druhá se označuje jako část sedmá.
93. V § 26 se slovo „hlavy“ nahrazuje slovem „části“ a na konci textu se doplňují slova „s výjimkou ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření“.
94. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) V řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci může za důkaz sloužit i to, co bylo získáno pro účely kárného řízení a v jeho průběhu.“.
1. Na řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 7/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Bylo-li řízení o návrhu na povolení obnovy kárného řízení a řízení po povolení obnovy kárného řízení zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na toto řízení zákon č. 7/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Na lhůty pro podání návrhu na zahájení kárného řízení, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Ustanovení § 17c a § 25c až 25e zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí, pokud k hlasování o rozhodnutí soudu došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Na lhůty pro podání návrhu na zahájení kárného řízení, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 19a odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže kárné řízení bylo vedeno podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Pokud se soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce, vedoucí státní zástupce nebo soudní exekutor podle výtky dopustil drobných nedostatků nebo poklesků přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, § 25a a 25b zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí.
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 83/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 13i odst. 1 se za text „§ 31“ vkládá text „odst. 1“.
2. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce státního zástupce“ nahrazují slovy „Státní zástupce je dočasně zproštěn výkonu funkce“.
3. V § 22 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo dokud není kárnému soudu doručeno prohlášení státního zástupce, že trvá na projednání věci“.
4. V § 22 odst. 4 se za slova „státního zástupce“ vkládají slova „podle odstavce 2“.
5. V § 29 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.
(3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(4) Bylo-li kárné řízení vedeno pro týž skutek proti téže osobě na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc navrhovateli, lhůta podle odstavce 1 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci takového rozhodnutí.“.
6. V § 30 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Do doby, po kterou má být uplatněno snížení platu nebo odnětí zvýšení platového koeficientu, se nezahrnuje doba, po kterou kárně postiženému plat nenáleží, nebo souhrn těchto dob.“.
7. V § 31 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí:
„(2) Pokud výtku uložil vedoucí státní zástupce, doručí ji též ministerstvu a nadřízenému vedoucímu státnímu zástupci, který je též oprávněn výtku uložit.
(3) Státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce, kterému byla výtka uložena, může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona upravujícího řízení ve věcech státních zástupců.
(4) Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch státního zástupce a vedoucího státního zástupce, kterému byla výtka uložena, podat též orgán správy státního zastupitelství, pokud se mu výtka doručuje; lhůta podle odstavce 3 se počítá od doručení výtky tomuto orgánu.
(5) Žaloba proti výtce není přípustná.“.
8. V § 32 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3) Ministerstvo může vyzvat vedoucího státního zástupce oprávněného podat návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti k výkonu funkce ke sdělení, zda takový návrh v určité věci podá nebo podal.
(4) Vyzvat ke sdělení podle odstavce 3 může též nadřízený vedoucí státní zástupce podřízeného vedoucího státního zástupce, jsou-li oba oprávněni podat návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti k výkonu funkce.
(5) Vedoucí státní zástupce, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 25 pracovních dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.“.
1. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 29 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však použije § 29 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže kárné řízení bylo vedeno podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Na kárné opatření, které bylo uloženo za kárné provinění spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije § 30 odst. 6 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pokud se státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce podle výtky dopustil drobných nedostatků nebo poklesků přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
V § 9 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 83/2024 Sb., se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí státní zástupce dříve nevzdal“.
Nárok státního zástupce, který byl dočasně zproštěn výkonu funkce státního zástupce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na doplacení zbývající části platu se posoudí podle § 9 odst. 2 zákona č. 201/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
V § 17 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb., se za slovo „tehdy,“ vkládají slova „pokud byla soudci nebo státnímu zástupci uložena výtka, nebo“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „včetně schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu nebo dohody o vině a kárném opatření nebo pokud bylo v rámci trestního řízení podmíněně zastaveno trestní stíhání, podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo schváleno narovnání“.
Vznikla-li škoda nebo nemajetková újma přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na nárok státu na regresní úhradu § 17 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022 Sb. zákona č. 250/2023 Sb., zákona č. 255/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 462/2023 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 252/2024 Sb. a zákona č. 278/2024 Sb., se mění takto:
1. Za § 7a se vkládá nový § 7b, který zní:
(1) Ten, kdo uložil výtku exekutorovi, ji doručí též dalším orgánům, které jsou oprávněny tomuto exekutorovi výtku uložit.
(2) Exekutor může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(3) Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch exekutora podat též ministerstvo a předseda okresního soudu, pokud se jim výtka doručuje. Lhůta podle odstavce 2 se počítá od doručení výtky ministerstvu nebo předsedovi okresního soudu.
(4) Žaloba proti výtce uložené exekutorovi není přípustná.“.
2. V § 110 odst. 7 písm. g) se za slovo „Komory“ vkládají slova „a výši náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem těchto funkcí“.
3. V § 110 odst. 7 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h) | schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkce člena kárného senátu z řad exekutorů podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a výši náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce, popřípadě zásady pro určení jejich výše,“. |
Dosavadní písmena h) až n) se označují jako písmena i) až o).
4. V § 112 odst. 1 písm. e) se slova „10 exekutorů“ nahrazují slovem „exekutory“.
5. V § 116 se za odstavec 14 vkládají nové odstavce 15 až 17, které znějí:
„(15) Lhůta podle odstavce 14 neběží od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.
(16) Lhůta podle odstavce 14 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(17) Bylo-li kárné řízení vedeno pro týž skutek proti téže osobě na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým bylo navrženo schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc tomu, kdo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 14 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci takového rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 18.
6. V § 117 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
7. V § 117 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:
„(4) Kárný žalobce a exekutor mohou též sjednat dohodu o vině a kárném opatření. Pokud kárný žalobce a exekutor sjednali dohodu o vině a kárném opatření, kárný žalobce navrhne kárnou žalobou schválení této dohody. Ustanovení zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů o náležitostech dohody se použijí obdobně. Kárná žaloba obsahuje náležitosti podle odstavce 3 s výjimkou popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení. Ke kárné žalobě se připojí kromě důkazů, které má kárný žalobce k dispozici, též sjednaná dohoda a další přílohy, které se v případě sjednání dohody před zahájením kárného řízení přikládají k návrhu na zahájení kárného řízení podle zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů.
(5) Ministerstvo může vyzvat kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) až e) ke sdělení, zda podá nebo podal kárnou žalobu v určité věci.
(6) Vyzvat ke sdělení podle odstavce 5 může též kárný žalobce podle
a) | odstavce 2 písm. c) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a d), |
b) | odstavce 2 písm. d) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a |
c) | odstavce 2 písm. e) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b). |
(7) Kárný žalobce, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 25 pracovních dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.“.
8. V § 121 odst. 1 se slova „a státních zástupců21)“ nahrazují slovy „ , státních zástupců a soudních exekutorů“.
9. V § 121 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Přísedícímu exekutorovi náleží náhrada za ztrátu času při výkonu funkce člena kárného senátu podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a náhrada hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce.
(4) Náhrady podle odstavce 3 vyplácí přísedícímu exekutorovi Komora.“.
1. Došlo-li podle výtky k drobným nedostatkům v exekuční nebo další činnosti exekutora, drobným pokleskům v chování nebo k drobným nedostatkům v činnosti nebo drobným pokleskům v chování zaměstnanců exekutora přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Jde-li o seznam přísedících kárného soudu, kteří rozhodují v kárném řízení, ve kterém se postupuje podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje prezident Komory podle § 112 odst. 1 písm. e) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije § 116 odst. 16 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 116 odst. 17 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže kárné řízení bylo vedeno podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Na lhůtu pro podání návrhu na zahájení kárného řízení, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 117 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Bylo-li kárné řízení zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 285/2023 Sb. a zákona č. 319/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 68 odst. 4 a v § 85 odst. 1 se slova „k ministerstvu nebo“ zrušují.
2. V § 88 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Kárné opatření odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu lze uložit vedle kárného opatření snížení platu.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
3. V § 88 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Do doby, po kterou má být uplatněno kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) anebo c), se nezahrnuje doba, po kterou kárně postiženému plat nenáleží, nebo souhrn těchto dob.“.
4. V § 88a se za slova „Nejvyššího správního soudu“ vkládá slovo „písemně“.
5. V § 88a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí:
„(2) Pokud výtku uložil předseda soudu, doručí ji též ministerstvu a předsedovi soudu, který je součástí vyššího článku soustavy soudů, je-li též oprávněn výtku uložit.
(3) Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu a předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(4) Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podat též orgán státní správy soudů, pokud se mu výtka doručuje. Lhůta podle odstavce 3 se počítá od doručení výtky tomuto orgánu.
(5) Žaloba proti výtce není přípustná.“.
6. V § 89 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží od zahájení do skončení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování vedeného pro týž skutek s touž osobou a od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.
(3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(4) Bylo-li kárné řízení vedeno pro týž skutek proti téže osobě na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc navrhovateli, lhůta podle odstavce 1 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců ode dne právní moci takového rozhodnutí.“.
7. V § 99 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Soudce je dočasně zproštěn výkonu funkce,“.
8. V § 99 odst. 1 písm. c) se slova „ministerstvu nebo“ zrušují.
9. V § 99 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
10. V § 99 odst. 3 větě první se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“.
11. V § 100 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo dokud není kárnému soudu doručeno prohlášení soudce, že trvá na projednání věci“.
12. V § 100 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí soudce dříve nevzdal“.
13. V § 100 odstavec 3 zní:
„(3) K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.“.
14. V § 100a odstavec 3 zní:
„(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo předsedovi nebo místopředsedovi soudu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.“.
15. V § 101 odstavec 3 zní:
„(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce přísedícího dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo přísedícímu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.“.
16. V § 105b odstavec 2 zní:
„(2) Předpokladem pro jmenování předsedou Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a vrchního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 5 let. Předpokladem pro jmenování předsedou krajského soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 4 let. Předpokladem pro jmenování předsedou okresního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 2 let. Předpokladem pro jmenování místopředsedou soudu je výkon funkce soudce po dobu jedné poloviny doby potřebné pro jmenování do funkce předsedy daného stupně soudu.“.
17. V § 105e odst. 2 a 3 se slova „náměstek ministra spravedlnosti pro řízení sekce“ nahrazují slovy „vrchní ředitel sekce ministerstva“.
18. V § 128 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Příslušný orgán státní správy soudů podá návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování podle zvláštního právního předpisu6), zjistí-li, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu podle odstavce 1 nebo 2 proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen.“.
19. Za § 128 se vkládají nové § 128a a 128b, které znějí:
(1) Ministerstvo může vyzvat předsedu soudu, který je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti nebo řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci, ke sdělení, zda v určité věci takový návrh podá nebo podal.
(2) Vyzvat předsedu soudu ke sdělení podle odstavce 1 může též předseda soudu, který je součástí vyššího článku soustavy soudů, jsou-li oba předsedové soudu oprávněni podat návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti.
(3) Předseda soudu, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 25 pracovních dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.
(1) Pokud kárný soud rozhodl o zpřístupnění protokolu o hlasování o rozhodnutí soudu, příslušný orgán státní správy soudů smí protokol o hlasování otevřít, nahlédnout do něj a činit si z něj výpisy a opisy.
(2) Postupuje-li příslušný orgán státní správy soudů podle odstavce 1, smí protokol otevřít a činit si z něj výpisy a opisy též soudce, o jehož hlasování byl protokol pořízen, a jím zmocněná osoba z řad soudců nebo advokátů.
(3) Ten, kdo protokol otevřel, jej po nahlédnutí opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem.
(4) Postupuje-li příslušný orgán státní správy soudů podle odstavce 1, není vůči tomuto orgánu, soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, a vůči tímto soudcem zmocněné osobě z řad soudců nebo advokátů nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které k hlasování došlo.“.
20. § 175a včetně nadpisu zní:
(1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá údaje z informačních systémů veřejné správy, základních registrů a agendových informačních systémů podle zákona o základních registrech.
(2) Z údajů podle odstavce 1 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
21. § 175b až 175i se zrušují.
1. Kárné opatření odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nelze uložit vedle kárného opatření snížení platu podle § 88 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kárné provinění spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Na kárné opatření, které bylo uloženo za kárné provinění spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije § 88 odst. 6 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pokud se podle výtky soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil drobných nedostatků v práci nebo drobných poklesků v chování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle § 88a zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 89 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však použije § 89 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže kárné řízení bylo vedeno podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Nárok soudce, který byl dočasně zproštěn výkonu funkce soudce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na doplacení zbývající části platu se posoudí podle § 100 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Došlo-li k hlasování o rozhodnutí soudu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, § 128 odst. 3 a § 128b zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí.
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 10 až 25 a části páté čl. IX bodu 4, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
Sagit, a. s.
Publikace obsahuje soubor předpisů regulujících výkon některých právnických profesí a soudů. Od ledna 2024 se zejména mění zákon o advokacii a vyhláška o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. K menším změnám došlo také v zákoně o soudech a soudcích, v notářském řádu, ve vyhlášce ... pokračování
Cena: 187 KčKOUPIT
Daniela Zemanová - C. H. Beck
Komentář k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), podává ucelený výklad jednotlivých ustanovení zákona, přičemž zdůrazňuje jejich vzájemné souvislosti. Přibližuje pravidla chodu soudů a ... pokračování
Cena: 1 090 KčKOUPIT
Martin Koloušek - Wolters Kluwer ČR, a.s.
Otázka, co je to spravedlnost, doprovází lidstvo od počátku historie. Přesto je to téma stále aktuální. Co je spravedlivé? Jak vzniká spravedlnost a odkud se bere? Na tyto a další otázky se nenabízejí jednoduché odpovědi. Návrhů, co je spravedlnost, je totiž tolik, že se v nich lze ... pokračování
Cena: 440 KčKOUPIT
Kristina Blažková - Nakladatelství Leges, s. r. o.
Publikace zkoumá vliv soudcovské filozofie na rozhodování soudů ve složitých případech aplikace práva. Ukazuje, že odlišné vnímání zásad interpretace práva, role soudní moci v ústavním systému a funkce práva ... pokračování
Cena: 350 KčKOUPIT
Vojtěch Šimíček - Nakladatelství Leges, s. r. o.
Sborník obsahuje deset textů významných ústavněprávních odborníků, které pojednávají o nezávislosti soudní moci v minulosti i v její současné podobě a o rizicích, jimž bývá vystavena. Čtenář tak dostává základní informaci nejen o nejdůležitějších zárukách nezávislosti soudů a soudců, ... pokračování
Cena: 280 KčKOUPIT
Sagit, a. s.
Publikace obsahuje kompletní soubor aktuálních exekučních předpisů – novelizovaný exekuční řád od 1. 10. 2024, vyhláška o postupech při výkonu exekuční činnosti, vyhláška o centrální evidence exekucí a exekutorský tarif. Dále jsou zde zařazeny některé stavovské předpisy, a to ... pokračování
Cena: 155 KčNedostupné
Mgr. Stanislav Molák, Mgr. Jan Krejst, Mgr. Vojtěch Jaroš, Mgr. Jan Kocinec, LL.M., - Wolters Kluwer ČR, a.s.
Komentář exekučního řádu psaný soudními exekutory jste doposud v knihkupectvích hledali marně, ačkoliv více než 50krát novelizovaný předpis, je už více než dvě desítky let součástí platného právního řádu. S přihlédnutím k tomu, jaké vášně problematika exekucí bez ustání vzbuzuje u ... pokračování
Cena: 3 245 KčKOUPIT
Jitka Wolfová, Martin Štika - Wolters Kluwer ČR, a.s.
Autoři ve druhém vydání publikace Soudní exekuce opět propojují teoretický a vědecký rozměr exekučního práva se svými praktickými a dlouholetými zkušenostmi a poznatky z výkonu soudních exekutorů obohacené z jejich pedagogické činnosti. Oproti prvnímu vydání došlo v důsledku značných ... pokračování
Cena: 799 KčKOUPIT
Karel Svoboda - C. H. Beck
Druhé vydání představuje kompletní aktualizaci původní, před pěti lety vydané monografie. Reflektuje posun v judikatuře a literatuře a reaguje na nové výkladové problémy. Některé závěry týkající se ochrany manžela povinného v exekuci prošly revizí. Autor pracuje s faktem, že exekuci ... pokračování
Cena: 790 KčKOUPIT
Karel Svoboda, Lukáš Jícha, Jan Krejsta, David Hozman, Veronika Úšelová (roz. Štviertniová), - C. H. Beck
Tzv. vínový komentář exekučního řádu nabízí alternativu dosud existující komentářové literatuře téhož předpisu. Potrpí si na nové myšlenky. Mezi jeho tvůrci najdete soudce exekučního senátu Nejvyššího soudu, renomované exekutory a další odborníky soustavně se zabývající exekučním ... pokračování
Cena: 2 390 KčKOUPIT
Sbírka zákonů a mezinárodních smluv | |
Poslední právní akt: | 22 |
Finanční zpravodaj | |
Poslední číslo vydané MF: | 4 |
Poslední předpis: | 5 |
Stav k 3. 2. 2025 |
Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634
Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz