Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů a mezinárodních smluv

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv


417

ZÁKON

ze dne 4. prosince 2024,

kterým se mění zákon č. 155/1995  Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o důchodovém pojištění

Čl. I

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č.  18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000  Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007  Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009  Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č.  220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011  Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012  Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č.  131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016  Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017  Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017  Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020  Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb., zákona č. 270/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 28/2024  Sb., zákona č. 29/2024 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

„i) osoby studující po roce 2009 poprvé v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud toto studium bylo úspěšně ukončeno, přičemž toto studium zakládá účast na pojištění v rozsahu nejvýše 4 let, s tím, že tato doba se zjišťuje od zahájení tohoto studia; za tuto dobu studia se považuje také studium v doktorském studijním programu uskutečňované v cizině, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postaveno na roveň tomuto studiu na vysoké škole v České republice.“.

2. V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „nebo registrovaného partnera“ a slova „nebo registrovaní partneři“ zrušují.

3. V § 11 odst. 2 větě druhé se za slova „pro pojistné17c),“ vkládají slova „v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno proto, že osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) měla nárok na slevu na pojistném z důvodu nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši,“.

4. V § 11 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Dobou pojištění pro účely vzniku nároku na starobní a invalidní důchod, stanovení výše procentní výměry těchto důchodů a dopočtené doby podle § 41 odst. 4 není doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a 4, za kterou tato osoba měla nárok na slevu na pojistném z důvodu nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši.“.

5. V § 11 odst. 4 se slova „podle § 41 odst. 4“ nahrazují slovy „podle § 41 odst. 5“.

6. V § 15 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „po roce 2014“ nahrazují slovy „od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2025“.

7. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) V období po roce 2025 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že

a) do částky první redukční hranice se počítá
1. v roce 2026 99 %,
2. v roce 2027 98 %,
3. v roce 2028 97 %,
4. v roce 2029 96 %,
5. v roce 2030 95 %,
6. v roce 2031 94 %,
7. v roce 2032 93 %,
8. v roce 2033 92 %,
9. v roce 2034 91 %,
10. po roce 2034 90 %,
b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %,
c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

8. V § 15 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

9. V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při stanovení výše starobního důchodu pojištěnce, který učinil podle § 18b odst. 1 společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů, se úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok, jehož se toto společné prohlášení týká, stanoví podle § 18a jako sdílený vyměřovací základ za kalendářní rok.“.

10. V § 16 odst. 4 písm. g) se slova „a h)“ nahrazují slovy „ , h) a i)“.

11. V § 16 odst. 5 se za slova „a h)“ vkládají slova „a v § 5 odst. 2 písm. i)“.

12. V § 16 odst. 7 větě první se slova „písm. a) až k)“ nahrazují slovy „písm. a) až d) a f) až k) a odstavci 4 písm. e), jde-li o dobu osobní péče o dítě, u níž se nepoužije postup podle § 19a,“.

13. V § 16 odst. 7 se za větu třetí vkládá věta „Věta první se nepoužije, pokud se vzájemně kryjí doby uvedené v odstavci 4 větě třetí písm. a) až k) s náhradními dobami uvedenými v § 19a odst. 1.“.

14. Za § 18 se vkládají nové § 18a a 18b, které znějí:

„§ 18a

(1) Sdílený vyměřovací základ se stanoví za kalendářní rok, pokud v kalendářním roce oba manželé získali vyměřovací základ pojištěnce.

(2) Sdílený vyměřovací základ se u každého manžela stanoví jako úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok upravený o částku stanovenou jako součin počtu kalendářních dnů, za které v tomto kalendářním roce dochází ke sdílení vyměřovacích základů, a rozdílu mezi sdíleným denním vyměřovacím základem a skutečně dosaženým denním vyměřovacím základem.

(3) Počet kalendářních dnů, za které dochází ke sdílení vyměřovacích základů, se stanoví ve výši počtu kalendářních dnů, za které v kalendářním roce náleží vyměřovací základ pojištěnce, pokud je tento počet dnů u obou manželů stejný, nebo ve výši počtu kalendářních dnů, za které náleží vyměřovací základ pojištěnce u toho z manželů, který v kalendářním roce získal nižší počet těchto dnů. Sdílený denní vyměřovací základ se stanoví ve výši poloviny součtu skutečně dosažených denních vyměřovacích základů obou manželů. Skutečně dosažený denní vyměřovací základ u každého z manželů se stanoví jako podíl úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a počtu dnů, za které tento úhrn náleží.

(4) Sdílený vyměřovací základ se stanoví za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém došlo k uzavření manželství, a za další kalendářní roky. Sdílený vyměřovací základ se nestanoví za období od 1. ledna kalendářního roku, do něhož spadá den, od něhož byl přiznán invalidní důchod některému z manželů, do 31. prosince kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž ani jeden z manželů nemá nárok na výplatu invalidního důchodu. Sdílený vyměřovací základ se naposledy stanoví za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, do kterého spadá den,

a) od něhož byl přiznán starobní důchod některému z manželů,
b) v němž zaniklo manželství,
c) v němž orgánu sociálního zabezpečení podle § 18b odst. 3 došlo společné prohlášení o zrušení sdílení vyměřovacích základů nebo prohlášení manžela o zrušení sdílení vyměřovacích základů.

(5) Sdílený vyměřovací základ za kalendářní rok se stanoví jen, pokud den, od něhož se starobní důchod přiznává každému z manželů, spadá do období po roce 2026.

§ 18b

(1) Společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů mohou učinit jen manželé v době trvání manželství, nejpozději však v den, kdy některý z manželů jako první podal žádost o přiznání starobního důchodu. Společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů lze učinit jen na předepsaném tiskopise, který obsahuje též poučení o důsledcích tohoto sdílení a o možnostech jeho zrušení a důsledcích tohoto zrušení.

(2) Sdílení vyměřovacích základů zaniká, učiní-li manželé společné prohlášení o zrušení sdílení vyměřovacích základů nebo některý z manželů prohlášení manžela o zrušení sdílení vyměřovacích základů. Sdílení vyměřovacích základů lze zrušit jen v době trvání manželství, a to nejpozději v den, kdy některý z manželů jako první podal žádost o přiznání starobního důchodu. Zrušení sdílení vyměřovacích základů lze učinit jen na předepsaném tiskopise, který obsahuje též poučení o důsledcích zrušení sdílení vyměřovacích základů. Orgán sociálního zabezpečení, který obdržel prohlášení manžela o zrušení sdílení vyměřovacích základů, je povinen oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu druhému z manželů. Zrušení sdílení vyměřovacích základů nebrání tomu, aby manželé učinili nové společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů.

(3) Podpisy na společném prohlášení o sdílení vyměřovacích základů nebo na společném prohlášení o zrušení sdílení vyměřovacích základů anebo podpis manžela na prohlášení manžela o zrušení sdílení vyměřovacích základů musí být úředně ověřeny nebo ověřeny územní správou sociálního zabezpečení; ověření územní správou sociálního zabezpečení předpokládá, že společná prohlášení nebo prohlášení manžela jsou před ověřující osobou vlastnoručně podepsána nebo je podpis na listině uznán za vlastní. Společná prohlášení a prohlášení manžela jsou učiněna dnem, kdy byly územní správou sociálního zabezpečení ověřeny podpisy těch, kteří tato prohlášení činí, nebo dnem, v němž společné prohlášení nebo prohlášení manžela s úředně ověřenými podpisy došlo kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení nebo orgánu sociálního zabezpečení příslušnému k rozhodování o přiznání důchodů; je-li těchto příslušných orgánů více, rozumí se tímto dnem den, kdy došlo prvnímu z nich. Ke společným prohlášením nebo k prohlášení manžela, která nesplňují stanovené náležitosti, se nepřihlíží; orgán sociálního zabezpečení, kterému tato prohlášení došla, je povinen upozornit oba manžele na tuto skutečnost.“.

15. § 19a zní:

„§ 19a

(1) Starobní a invalidní důchod pojištěnce, který v rozhodném období získal náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c) a d), § 102a odst. 1 nebo § 104 odst. 1, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu vypočteného podle odstavců 2 a 3 a podle § 16. Pro účely věty první se doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c) a v § 104 odst. 1 zohledňuje jen v rozsahu do dosažení 3 let věku dítěte, a to nejvýše u prvních 2 těchto dětí, o které pojištěnec osobně pečoval v rozhodném období; pořadí dětí se určuje ode dne počátku této doby účasti na pojištění, přičemž spadá-li tato doba do rozhodného období jen zčásti, považuje se za den počátku této doby první den této doby, který spadá do rozhodného období.

(2) U pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se náhradní doba pojištění uvedená v odstavci 1 pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje

a) za vyloučenou dobu, a to i když se kryje s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v § 16 odst. 3 větě čtvrté, nebo
b) za dobu pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zohledňují pro účely ročního vyměřovacího základu.

(3) Náhradní doba uvedená v odstavci 1 se pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje za vyloučenou dobu podle odstavce 2 písm. a) nebo za dobu pojištění podle odstavce 2 písm. b) při výpočtu

a) starobního důchodu podle toho, co je pro pojištěnce výhodnější se zřetelem na § 34a,
b) invalidního důchodu podle toho, co je pro pojištěnce výhodnější.

(4) Za příjem pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje též ocenění za péči. Ocenění za péči v kalendářním roce se přičítá k úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za tento kalendářní rok uvedenému v § 16 odst. 2 větě první.

(5) Ocenění za péči se stanoví jako částka ve výši 12násobku všeobecného vyměřovacího základu stanoveného za kalendářní rok, v němž byly získány náhradní doby pojištění uvedené v odstavci 1, pokud tyto náhradní doby pojištění trvaly celý kalendářní rok. V posledním kalendářním roce rozhodného období se ocenění za péči stanoví ve výši součinu všeobecného vyměřovacího základu za předposlední kalendářní rok rozhodného období a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud tyto náhradní doby pojištění netrvaly celý kalendářní rok, vydělí se částka stanovená podle věty první a druhé počtem kalendářních dnů tohoto kalendářního roku a poté vynásobí počtem kalendářních dnů, po které v tomto kalendářním roce tyto náhradní doby trvaly.

(6) Ocenění za péči stanovené podle odstavce 5 se vynásobí koeficientem 0,5, pokud se jedná o náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. d), jde-li o péči o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo osob uvedených v § 102 odst. 1, jde-li o péči o částečně bezmocnou osobu starší 80 let.

(7) Ocenění za péči se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(8) Kryje-li se v kalendářním roce více náhradních dob pojištění uvedených v odstavci 1, přihlíží se k ocenění za péči pouze za tu z překrývajících se náhradních dob pojištění, za kterou se stanoví ocenění za péči v nejvyšší částce.“.

16. V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Za manžela (manželku) se pro účely tohoto zákona považuje též partner (partnerka) a registrovaný partner (registrovaná partnerka) podle zvláštního zákona a za manželství se považuje též partnerství a registrované partnerství.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

17. V § 29 odst. 2 písm. f) se slova „po roce 2013“ nahrazují slovy „v období 2014 až 2024“.

18. V § 29 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g) 20 let a dosáhl po roce 2024 věku aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.“.

19. V § 29 odst. 3 písmeno b) zní:

„b) odstavci 2 písm. b) až g), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku uvedeného v odstavci 2 písm. b) až g) a získal aspoň 15 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1.“.

20. V § 29 odst. 4 a v § 38 úvodní části ustanovení se za slova „věku 65 let“ vkládají slova „nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let,“.

21. V § 29 odst. 5 se za slova „s výjimkou náhradních dob pojištění“ vkládají slova „za dobu účasti na pojištění osob“ a slova „a v § 102 odst. 5 a 6“ se nahrazují slovy „ , § 102 odst. 5 a 6 a v § 105 odst. 2“.

22. V § 32 odst. 2 větě první se číslo „1971“ nahrazuje číslem „1973“ a za slovo „přílohy“ se vkládá text „č. 1“.

23. V § 32 odstavec 3 zní:

„(3) U pojištěnců narozených v období let 1974 až 1988 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 65 let a 8 měsíců přičte takový počet kalendářních měsíců, který se stanoví jako rozdíl v počtu let mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973; ustanovení odstavce 2 věty druhé platí zde obdobně. U pojištěnců narozených po roce 1988 důchodový věk činí 67 let.“.

24. V § 33 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Procentní výměra starobního důchodu včetně zvýšení podle § 34a činí nejméně částku ve výši základní výměry starobního důchodu.“.

25. V § 34 odstavec 1 zní:

„(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod,

a) spadá-li rok přiznání důchodu do období před rokem 2026, 1,5 % výpočtového základu měsíčně,
b) je-li rokem přiznání důchodu rok 2026, 1,495 % výpočtového základu měsíčně,
c) je-li rokem přiznání důchodu rok 2027, 1,490 % výpočtového základu měsíčně,
d) je-li rokem přiznání důchodu rok 2028, 1,485 % výpočtového základu měsíčně,
e) je-li rokem přiznání důchodu rok 2029, 1,480 % výpočtového základu měsíčně,
f) je-li rokem přiznání důchodu rok 2030, 1,475 % výpočtového základu měsíčně,
g) je-li rokem přiznání důchodu rok 2031, 1,470 % výpočtového základu měsíčně,
h) je-li rokem přiznání důchodu rok 2032, 1,465 % výpočtového základu měsíčně,
i) je-li rokem přiznání důchodu rok 2033, 1,460 % výpočtového základu měsíčně,
j) je-li rokem přiznání důchodu rok 2034, 1,455 % výpočtového základu měsíčně,
k) spadá-li rok přiznání důchodu do období po roce 2034, 1,450 % výpočtového základu měsíčně.

26. V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Do doby pojištění se pro účely odstavce 1 započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a h), § 102 odst. 5 a 6 a v § 105 odst. 2 a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.“.

Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.

27. V § 34 odst. 4 až 8 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“.

28. V § 34 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8.

29. V § 34 odst. 6 větě druhé se slova „nebo 4“ zrušují.

30. V § 34 odst. 6 se část věty druhé za středníkem včetně středníku a věta třetí zrušují.

31. V § 34 odst. 7 větě první se slova „ , jehož důchodový věk se stanoví podle § 37e,“ nahrazují slovy „se sníženým důchodovým věkem“.

32. V § 34 odst. 7 se ve větě druhé slova „v plné výši nebo“ a slova „nebo 4“ zrušují a ve větě třetí se slova „odstavců 2 až 4 a 6“ nahrazují slovy „odstavců 3, 4 a 6“.

33. V § 34 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Sníženým důchodovým věkem se rozumí důchodový věk stanovený podle § 37c odst. 1, § 37e, § 74 a § 74a nebo podle nařízení vlády o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993.“.

34. V § 34 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Pokud pojištěnec vykonával po vzniku nároku na starobní důchod výdělečnou činnost a procentní výměra starobního důchodu se zvyšuje podle odstavců 3 až 6, zvyšuje se podle odstavců 3 až 6 procentní výměra před úpravou podle § 33 odst. 2 věty třetí.“.

35. V § 34a odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují.

36. § 34a zní:

„§ 34a

(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 4 nebo podle § 31, se pojištěnci na jeho žádost zvyšuje ode dne, od něhož se tento důchod přiznává,

a) za každé dítě, které pojištěnec vychoval, pokud výše procentní výměry tohoto důchodu, která byla stanovena z výpočtového základu, při jehož stanovení se vycházelo z osobního vyměřovacího základu stanoveného při použití postupu podle § 19a odst. 2 písm. a), s přičtením tohoto zvýšení je vyšší než výše procentní výměry tohoto důchodu, která byla stanovena z výpočtového základu, při jehož stanovení se vycházelo z osobního vyměřovacího základu stanoveného při použití postupu podle § 19a odst. 2 písm. b), s přičtením zvýšení podle písmene b), nebo
b) za třetí a každé další dítě, které pojištěnec vychoval.

(2) Zvýšení za 1 vychované dítě, které se zohledňuje podle odstavce 1, činí 500 Kč měsíčně.

(3) Dítě se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1 (dále jen „zvýšení za vychované dítě“) považuje za vychované, jsou-li splněny podmínky výchovy dítěte podle § 32 odst. 4; tyto podmínky platí i v případě, že o dítě osobně pečuje nebo pečoval muž. Výchovu téhož dítěte nelze pro účely zvýšení za vychované dítě současně započítat více osobám; vychovávalo-li dítě více osob, přihlíží se k výchově dítěte jen u té osoby, která o dítě osobně pečovala v největším rozsahu. Při zvýšení za vychované dítě se přihlíží jen k výchově toho dítěte, které jako vychované pojištěnec uvedl v žádosti o přiznání starobního důchodu; není-li tato podmínka splněna, zvýšení za vychované dítě nenáleží. Za dítě, které pojištěnec vychoval, se pro účely zvýšení podle odstavce 1 nepovažuje dítě, které vychoval jiný pojištěnec a k němuž se u tohoto jiného pojištěnce nepřihlíží pro účely stanovení výše zvýšení podle odstavce 1 jen proto, že se jedná o první nebo druhé vychované dítě. Při stanovení zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované děti se přihlíží k celkovému počtu dětí vychovaných pojištěncem; pořadí vychovaných dětí není přitom rozhodné. Pojištěnec je v žádosti o přiznání starobního důchodu povinen uvést všechny děti, které se považují za vychované.

(4) Pro účely stanovení počtu vychovaných dětí podle odstavce 1 se nepřihlíží k tomu vychovanému dítěti, vůči němuž se pojištěnec dopustil jako pachatel, spolupachatel nebo účastník úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů podle dříve platných právních předpisů.“.

37. V § 36 odstavec 1 zní:

„(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31 pojištěnci, který získal aspoň 45 let doby pojištění, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 0,75 % výpočtového základu; výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka stanovená podle § 33 odst. 2 věty třetí. Do doby pojištění se pro tyto účely započítávají pouze doby pojištění uvedené v § 11, § 13 s výjimkou doby studia před dosažením věku 18 let, § 102 odst. 2, § 102a odst. 3, § 102b a § 103 a náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a h), § 102 odst. 5 a 6 a § 102a odst. 1 a obdobné doby podle předpisů platných před 1. lednem 1996.“.

38. V § 36 odst. 2 se slova „odst. 2 až 4“ nahrazují slovy „odst. 3 a 4“.

39. V § 36 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31 pojištěnci, který nesplnil podmínku získání doby pojištění podle odstavce 1, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu; výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka stanovená podle § 33 odst. 2 věty třetí.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

40. V § 36 odst. 3 větě první se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“ a za větu první se vkládá věta „Pokud pojištěnec, jehož výše procentní výměry byla stanovena podle odstavce 2, touto výdělečnou činností splnil podmínku získání doby pojištění podle odstavce 1, provede se při tomto přepočtu snížení procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1.“.

41. V § 36 odst. 3 větě poslední se slova „odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „odst. 3, 4 a 8“.

42. § 37a zní:

„§ 37a

Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok pojištěncům se sníženým důchodovým věkem, nenáleží do dosažení důchodového věku stanoveného pro tohoto pojištěnce podle § 32 na ten kalendářní měsíc, v němž pojištěnec odpracoval 1 směnu v zaměstnání v hlubinném hornictví podle § 37b odst. 2 nebo aspoň 1 směnu v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 5 věty první. Ustanovení věty první se nevztahuje na kalendářní měsíc, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku uvedeného ve větě první.“.

43. V části čtvrté hlavě první nadpis dílu pátého zní: „Zvláštní ustanovení o důchodovém věku některých pojištěnců“.

44. V § 37d odstavec 1 zní:

„(1) Ustanovení tohoto dílu se vztahují na pojištěnce, který v rizikovém zaměstnání nebo v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku odpracoval aspoň 2 200 směn.“.

45. V § 37d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 54 zní:

„(2) Rizikovým zaměstnáním se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 2014 vykonávány rizikové práce. Rizikovou prací se pro účely tohoto zákona rozumí práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví54) zařazena do čtvrté kategorie.


54) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

46. V § 37d se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Směnou v rizikovém zaměstnání se rozumí 8 hodin výkonu rizikové práce.“.

47. V § 37d odst. 5 větě třetí se za slovo „směn“ vkládají slova „v rizikovém zaměstnání a“.

48. V § 37e odstavec 1 zní:

„(1) Důchodový věk pojištěnce uvedeného v § 37d se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte

a) 15 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v § 37d odst. 1 2 200 až 4 399 směn, nebo
b) 30 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v § 37d odst. 1 alespoň 4 400 směn, s tím, že odpracoval-li pojištěnec v těchto zaměstnáních více než 4 400 směn, přičte se k tomuto počtu kalendářních měsíců za každých dalších 74 směn odpracovaných v těchto zaměstnáních další 1 kalendářní měsíc.“.

49. V § 41 odstavec 2 zní:

„(2) Výše procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně činí za každý celý rok doby pojištění procentní hodnotu výpočtového základu měsíčně stanovenou ve výši procentních hodnot uvedených v § 34 odst. 1; ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé a třetí a § 34 odst. 2 se použijí obdobně. Jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, činí procentní výměra tohoto důchodu třetinu procentní výměry stanovené podle věty první a jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, činí procentní výměra tohoto důchodu polovinu procentní výměry stanovené podle věty první.“.

50. V § 41 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Výše procentní výměry invalidního důchodu činí nejméně částku ve výši

a) třetiny základní výměry invalidního důchodu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
b) poloviny základní výměry invalidního důchodu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
c) základní výměry invalidního důchodu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

51. V § 41 odstavec 3 zní:

„(3) Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše procentní výměry invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož dochází ke změně stupně invalidity, a koeficientu přepočtu podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.“.

52. V § 41 odst. 5 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

53. V § 49 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Vdova má dále nárok na vdovský důchod po partnerce nebo registrované partnerce, která splňovala podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b). Vdovec má dále nárok na vdovecký důchod po partnerovi nebo registrovaném partnerovi, který splňoval podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b).“.

54. V § 50 odst. 4 se slovo „dvou“ nahrazuje číslem „5“.

55. V § 50 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí přiměřeně pro vdovský a vdovecký důchod, na který vznikl nárok podle § 49 odst. 3.“.

56. V § 54 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nejnižší částky procentních výměr se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.“.

57. V § 57 se věta poslední zrušuje.

58. V § 59 odst. 2 se slova „odst. 2 až 4“ nahrazují slovy „odst. 3 a 4“.

59. V § 59 odst. 2 se text „§ 36 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 36 odst. 3“.

60. V § 59 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zvýšení za 1 vychované dítě se pro účely věty první stanoví ve výši, která náležela v den vzniku nároku na toto zvýšení podle § 34a nebo podle čl. II bodů 1 a 6 zákona č.  323/2021 Sb., nejvýše však ve výši 500 Kč.“.

61. V § 61 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Procentní výměra dílčího důchodu se stanoví podle věty první po úpravě podle § 33 odst. 2 věty třetí a § 41 odst. 3.“.

62. V § 61a odst. 1 se za slova „věku 65 let“ vkládají slova „nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let“.

63. V § 61a odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; procentní výměra tohoto důchodu náleží přitom vždy nejméně ve výši stanovené podle § 33 odst. 2 věty třetí“.

64. V § 64 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Plátce důchodu, který vyplácí důchod osobě uvedené v § 66 odst. 2 poukazem na účet u banky v zahraničí, hradí úplatu za tuto výplatu důchodu svému poskytovateli platebních služeb; úplatu bance příjemce důchodu hradí příjemce důchodu.“.

65. V § 67 se na začátek odstavce 8 vkládá věta „Při zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle odstavců 6 a 7 se vychází z výše procentní výměry důchodu, která náleží pojištěnci v den, od něhož dochází k tomuto zvýšení, po snížení o částku zvýšení procentní výměry podle § 34a nebo podle čl. II bodů 1 a 6 zákona č. 323/2021 Sb., která náležela v den vzniku nároku na toto zvýšení; toto snížení činí přitom nejvýše 500 Kč za každé dítě, které pojištěnec vychoval.“.

66. V § 67 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní:

„(14) Je-li po zvýšení podle odstavců 6 a 7 procentní výměra poživatele

a) starobního důchodu nižší než částka stanovená podle § 33 odst. 2 věty třetí, zvýší se procentní výměra starobního důchodu ještě tak, aby činila tuto částku,
b) invalidního důchodu nižší než částka stanovená podle § 41 odst. 3 písm. a) až c), zvýší se procentní výměra invalidního důchodu ještě tak, aby činila tuto částku,
c) vdovského nebo vdoveckého důchodu nižší než 50 % částky stanovené podle § 33 odst. 2 věty třetí, zvýší se procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu ještě tak, aby činila 50 % této částky,
d) sirotčího důchodu nižší než 40 % částky stanovené podle § 33 odst. 2 věty třetí, zvýší se procentní výměra sirotčího důchodu ještě tak, aby činila 40 % této částky;

vychází se přitom z nejnižších částek procentních výměr důchodů platných pro kalendářní rok, v němž se důchody zvyšují.“.

Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15.

67. V § 67a se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Při zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 4 se vychází z výše procentní výměry důchodu, která náleží pojištěnci v den, od něhož dochází k tomuto zvýšení, po snížení o částku zvýšení procentní výměry podle § 34a nebo podle čl. II bodů 1 a 6 zákona č. 323/2021 Sb., která náležela v den vzniku nároku na toto zvýšení; toto snížení činí přitom nejvýše 500 Kč za každé dítě, které pojištěnec vychoval.“.

68. V § 67ab odst. 1 písm. a) se slova „splátky důchodu splatné v kalendářním měsíci“ nahrazují slovy „prvního dne kalendářního měsíce“.

69. V § 76 odst. 1 větě čtvrté se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 3“.

70. V § 102 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Činí-li součet náhradních dob pojištění podle věty první a podle § 5 odst. 2 písm. i) více než 6 let, omezí se počet těchto náhradních dob pojištění na prvních 6 let.“.

71. V § 105 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Pojištění je účastna též manželka prezidenta republiky; to platí obdobně i pro manžela prezidentky republiky. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 4.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

72. V § 106b odst. 3 větě druhé se text „§ 34 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 34 odst. 3“.

73. V § 106b odst. 3 větě druhé se text „§ 36 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 36 odst. 3“.

74. V § 107 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).

75. V § 107 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) nejnižší částku procentní výměry důchodu stanovenou podle § 33 odst. 2 věty třetí, § 41 odst. 3 a § 67 odst. 14 písm. c) a d) pro kalendářní rok,“.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

76. V § 107 odst. 1 písm. e) se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“.

77. Příloha zní:

„Příloha

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1973

Rok
narození
Důchodový věk činí u
mužů žen s počtem vychovaných dětí
0 1 2 3 a 4 5 a více
1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r
1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r
1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r
1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r
1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r
1941 61r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r
1942 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r
1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m
1944 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m
1945 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r
1946 61r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m
1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m
1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r
1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m
1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m
1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r
1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m
1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m
1954 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 57r
1955 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m
1956 63r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m
1957 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r
1958 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m
1959 64r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m
1960 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m
1961 64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m
1962 64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m
1963 64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m
1964 64r+10m 64r+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m
1965 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m
1966 65r+1m 65r+1m 65r+1m 65r+1m 63r+8m 62r+2m
1967 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 64r+2m 62r+8m
1968 65r+3m 65r+3m 65r+3m 65r+3m 64r+8m 63r+2m
1969 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+2m 63r+8m
1970 65r+5m 65r+5m 65r+5m 65r+5m 65r+5m 64r+2m
1971 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m
1972 65r+7m 65r+7m 65r+7m 65r+7m 65r+7m 65r+2m
1973 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m

Vysvětlivky:
„r“ znamená rok
„m“ znamená kalendářní měsíc“.

78. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňuje se příloha č. 2, která zní:

„Příloha č. 2

Koeficienty přepočtu nové výše procentní výměry invalidního důchodu při změně stupně invalidity

Dosavadní stupeň invalidity Nový stupeň invalidity a koeficienty přepočtu
Koeficient přepočtu při změně na invaliditu prvního stupně Koeficient přepočtu při změně na invaliditu druhého stupně Koeficient přepočtu při změně na invaliditu třetího stupně
Invalidita prvního stupně - 1,5 3,0
Invalidita druhého stupně 0,6667 - 2,0
Invalidita třetího stupně 0,3333 0,5 -

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. O nárocích na důchody, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Splnil-li pojištěnec před 1. lednem 2025 podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 2 písm. g) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle § 29 odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká mu nárok na starobní důchod ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Byl-li starobní důchod přiznán podle § 31 zákona č.  155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a tento důchod se přepočítává podle § 36 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za dobu výdělečné činnosti vykonávané před dosažením důchodového věku, stanoví se výše procentní výměry starobního důchodu při tomto přepočtu podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. lednem 2025, vznikne nárok na tento důchod znovu od 1. ledna 2025, pokud pojištěnec před 1. lednem 2025 splnil podmínky pro nový vznik nároku na tento důchod podle § 50 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a tyto podmínky splňuje i po 31. prosinci 2024. Pro tyto účely se za nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, který zanikl před 1. lednem 2025, považuje i nárok na tento důchod, který by vznikl a zanikl před 1. lednem 2025, pokud by platila lhůta pro nový vznik nároku na vdovský nebo vdovecký důchod podle § 50 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. V případě vyhlášení tohoto zákona po 30. září 2024 se částka zvýšení za 1 vychované dítě pro rok 2025 stanoví podle § 34a odst. 2 věty druhé a třetí a § 107 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a po vzniku nároku na tento důchod vykonával přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši, se procentní výměra starobního důchodu zvýší za výdělečnou činnost vykonávanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 34 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první platí obdobně pro pojištěnce, který po vzniku nároku na starobní důchod podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonával přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výdělečnou činnost po dosažení důchodového věku a pobíral přitom starobní důchod v plné výši.

7. Splnil-li pojištěnec před 1. lednem 2025 podmínky pro stanovení důchodového věku podle § 37d zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a starobní důchod mu nebyl přiznán ode dne, který spadá do období před 1. lednem 2025, považuje se za důchodový věk tohoto pojištěnce věk, kterého dosáhl v den 1. ledna 2025, je li důchodový věk stanovený podle § 32 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyšší.

8. Zvýšení procentní výměry starobního důchodu pojištěnce, jehož důchodový věk se stanovil podle § 37c odst. 1, § 37e, § 74 a § 74a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993, ve znění nařízení vlády č. 69/2015 Sb., za výdělečnou činnost vykonávanou v období od vzniku nároku na tento starobní důchod do 31. prosince 2025, pokud tento pojištěnec nepobíral při výkonu této výdělečné činnosti starobní důchod, se provede podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2026.

9. Ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pravidla pro hodnocení vyloučené doby podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí též pro starobní důchod, který byl přiznán manželce prezidenta republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Plátce důchodu upraví starobní důchod podle věty první bez žádosti ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vzniká ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona po registrované partnerce nebo po registrovaném partnerovi, kteří zemřeli přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podmínky vzniku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byly splněny ke dni úmrtí registrované partnerky nebo registrovaného partnera a jsou splněny i ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Čl. III

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993  Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998  Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000  Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001  Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002  Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003  Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004  Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005  Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007  Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008  Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011  Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011  Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011  Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011  Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012  Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014  Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016  Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017  Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019  Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021  Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022  Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023  Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 414/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 3 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).

2. V § 4a se věta poslední zrušuje.

3. § 4b se zrušuje.

4. V § 5 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a podle zákona o důchodovém pojištění“.

5. Nadpis pod označením § 9 zní: „Ministerstva obrany a vnitra“.

6. V § 9 odst. 1 písm. b) se za slova „příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky,“ vkládají slova „příslušníků Celní správy České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky,“.

7. V § 9 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.

8. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení a odst. 6 se slova „ , Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti“ nahrazují slovy „a Ministerstva vnitra“.

9. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „ , příslušníků uvedených v odstavci 1 písm. b), příslušníků Vězeňské služby České republiky“ nahrazují slovy „a příslušníků uvedených v odstavci 1 písm. b)“.

10. V § 9 odst. 3 až 5, § 37 odst. 1 písm. g), § 39 odst. 1, § 41 odst. 3, § 51 odst. 1 a v § 117 se slova „ , vnitra a spravedlnosti“ nahrazují slovy „a vnitra“.

11. V § 10b větě druhé se slova „a údaj o podílu očekávané střední délky života při dosažení důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění a součtu tohoto věku a této střední délky života, a to pro všechny generace, které dosáhnou v následujícím kalendářním roce věku 25 až 54 let“ zrušují.

12. V § 14 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů podle § 18b zákona o důchodovém pojištění se považuje za souhlas pojištěnce se zpřístupněním údajů týkajících se sdílení

vyměřovacích základů osobě, s níž učinil toto společné prohlášení, a osobě, jejíž výše důchodu se stanoví se zřetelem na sdílený vyměřovací základ pojištěnce, který učinil toto společné prohlášení.“.

13. V § 16c odst. 2 se za písmeno w) vkládá nové písmeno x), které zní:

„x) údaje o společných prohlášeních o sdílení vyměřovacích základů,“.

Dosavadní písmena x) až z) se označují jako písmena y) až za).

14. V § 36 písm. i) se za slovo „republiky“ vkládají slova „a manželky prezidenta republiky (manžela prezidentky republiky)“.

15. V § 37 odst. 1 písm. g) se za slovo „pojištění“ vkládají slova „nebo starobní důchod se sníženým důchodovým věkem“.

16. V § 37 odst. 1 písm. i) se za slova „o důchodovém pojištění“ vkládají slova „nebo uplatnil-li zaměstnanec, který byl nebo je účasten důchodového pojištění v cizině, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši“.

17. V § 37 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnává“ vkládají slova „zaměstnance, kteří vykonávají rizikové práce podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové práce“), nebo“.

18. V § 37 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; jde-li o výkon rizikových prací, vede pro účely § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění zaměstnavatel ve své evidenci též údaje o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, jímž byla práce zařazena do čtvrté kategorie“.

19. V § 37 odst. 4 písm. b) se za slova „evidenci o“ vkládají slova „době výkonu rizikových prací a o“.

20. V § 37 odst. 4 písm. c) části věty před středníkem se za slova „počet směn“ vkládají slova „v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění a“, číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“ a v části věty za středníkem se za slova „úhrn hodin“ vkládají slova „výkonu rizikových prací a“.

21. V § 37 odst. 4 písm. c) se slova „roce; tento“ nahrazují slovy „roce, přičemž tento“ a na konci písmene c) se doplňují slova „ ; doba výkonu rizikové práce, při které působí na zaměstnance současně více faktorů pracovních podmínek, pro které se práce považuje za rizikovou práci, se pro účely postupu podle části věty před středníkem hodnotí pouze jednou“.

22. V § 37a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Zaměstnavatelé jsou povinni vystavit na předepsaných tiskopisech potvrzení podle § 37 odst. 4 písm. c) o počtu směn v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění vykonávaném v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2024 a toto potvrzení do 31. prosince 2026 předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení postupem podle § 39 a zároveň předložit zaměstnanci stejnopis tohoto potvrzení; pro tento stejnopis platí obdobně postup podle § 38 odst. 5. Povinnosti podle věty první mají i bývalí zaměstnavatelé s tím, že bývalému zaměstnanci nepředkládají stejnopis potvrzení. Evidence o počtu těchto směn se považuje za záznam podle § 35a.

(4) Občan může požádat do 31. prosince 2026 o vystavení potvrzení podle odstavce 1. Zaměstnavatel je povinen toto potvrzení vystavit a předložit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti občana.“.

23. V § 38 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Evidenční list se nevede, jde-li o občana, který má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, pokud tento občan nebyl nebo není účasten důchodového pojištění v cizině.“.

24. V § 40a se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Orgán sociálního zabezpečení nezasílá informativní list podle odstavců 1 a 2, jestliže zpřístupní údaje podle odstavce 1 věty třetí prostřednictvím své elektronické aplikace s využitím elektronické identifikace určené orgánem sociálního zabezpečení; způsob elektronické identifikace jsou orgány sociálního zabezpečení povinny zveřejnit na své úřední desce. Žádá-li občan o výpis těchto údajů v listinné podobě, zašle mu jej orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 3 odst. 3 písm. e) až g) do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti, a je-li k výplatě důchodu příslušná Česká správa sociálního zabezpečení, poskytne občanu tento výpis na jeho vyžádání kterákoliv územní správa sociálního zabezpečení. Předloží-li občan doklady o době účasti na důchodovém pojištění uvedené v odstavci 2, zpřístupní mu orgán sociálního zabezpečení prostřednictvím své elektronické aplikace opravené údaje ve lhůtě a za podmínek podle odstavce 2 nebo mu v této lhůtě a za těchto podmínek poskytne na jeho žádost výpis opravených údajů v listinné podobě způsobem uvedeným ve větě druhé anebo postupuje obdobně podle odstavce 3.“.

25. V § 41 odst. 1 se za slova „podle § 31 zákona o důchodovém pojištění“ vkládají slova „nebo poživatel starobního důchodu se sníženým důchodovým věkem“ a za slova „podle § 37 odst. 2“ se vkládají slova „nebo § 37a“.

26. V § 45 se věta první nahrazuje větou „Orgány ministerstev obrany a vnitra zasílají České správě sociálního zabezpečení evidenční list příslušníka ozbrojených sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto příslušníkovi.“.

27. V § 54 odst. 3 písm. m) se za slova „podle § 37a odst. 1“ vkládají slova „a 3“,

28. V § 54 odst. 3 písm. n) se za slova „podle § 37a odst. 2“ vkládají slova „a 4“.

29. V § 82 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Ustanovení odstavce 1 části věty první za středníkem platí obdobně, sepisuje-li územní správa sociálního zabezpečení s občanem jiné podání než žádost o přiznání dávky důchodového pojištění.“.

30. V § 82a odst. 4 větě poslední se slova „až do vydání rozhodnutí o dávce důchodového pojištění“ zrušují.

31. V § 83 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „V žádosti o dávku důchodového pojištění může občan požádat o hodnocení vyloučených dob postupem podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění.“.

32. V § 83a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) V řízení o přiznání starobního důchodu není účastníkem řízení osoba, s níž pojištěnec, který žádá o přiznání tohoto důchodu, uzavřel dohodu o sdílení vyměřovacích základů.“.

33. V § 85 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

„i) doba účasti na důchodovém pojištění podle § 105 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění potvrzením Kanceláře prezidenta republiky.“.

34. V § 85 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Práce v cizině, ke které se má podle přímo použitelných předpisů Evropské unie73d) nebo mezinárodních smluv přihlédnout v České republice a která by podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví splňovala podmínky pro hodnocení práce jako rizikové práce, se pro účely důchodového pojištění prokazuje vyjádřením Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví vydá toto vyjádření na žádost orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání důchodu.“.

35. V § 85a se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) V řízení o přiznání starobního důchodu, pokud se starobní důchod vyměřuje s použitím sdíleného vyměřovacího základu za kalendářní rok, je osoba, s níž pojištěnec, který žádá o přiznání tohoto důchodu, učinil společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů, povinna poskytnout orgánu sociálního zabezpečení, který rozhoduje o tomto důchodu, potřebnou součinnost k vyměření tohoto důchodu, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem, která nesmí být kratší než 8 dnů. Tato součinnost spočívá zejména v poskytnutí údajů o dobách pojištění a vyměřovacích základech za období, za které dochází ke sdílení vyměřovacích základů. Tento orgán sociálního zabezpečení je povinen po ukončení tohoto řízení tuto osobu písemně informovat o výši jejích vyměřovacích základů upravených na základě tohoto společného prohlášení.“.

36. V § 86 odst. 2 větě první se slova „obdrží občan písemné oznámení“ nahrazují slovy „je občan podle § 86a informován“ a ve větě druhé se slova „oznámení zaslal“ nahrazují slovy „je plátcem dávky“.

37. V § 86 odst. 5 větě první se slova „ , aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větách první až třetí zákona o důchodovém pojištění považovaly“ nahrazují slovy „o hodnocení vyloučených dob postupem“ a slova „za vyloučené doby“ se zrušují.

38. V § 86 odst. 5 větě poslední se slova „doby uvedené v § 16 odst. 4 větách první až třetí zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby nepovažovaly“ nahrazují slovy „hodnocení vyloučených dob postupem podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění neprovedlo“.

39. Za § 86 se vkládá nový § 86a, který včetně nadpisu zní:

„§ 86a

Oznámení při hromadném zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění

(1) Oznámení o zvýšení vyplácených dávek důchodového pojištění při hromadném zvyšování zasílají plátci důchodů občanům do jejich datové schránky, pokud ji mají zřízenu.

(2) Oznámení podle odstavce 1 může plátce důchodů zpřístupnit občanům prostřednictvím své elektronické aplikace s využitím elektronické identifikace určené plátcem důchodu. Způsob elektronické identifikace jsou plátci důchodů povinni zveřejnit na své úřední desce.

(3) Nemá-li občan zřízenu datovou schránku a nezajistil-li plátce důchodu zpřístupnění oznámení podle odstavce 2, zasílá plátce důchodu občanu písemné oznámení podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní licence.

(4) Zajistil-li plátce důchodu zpřístupnění oznámení podle odstavce 2, zasílá občanu písemné oznámení podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní licence, pokud občan plátce důchodu písemně na předepsaném tiskopisu o zasílání tohoto oznámení požádal. Občan je povinen uhradit plátci důchodu náklady plátce důchodu spojené se zasíláním tohoto oznámení, nejde-li o občana narozeného před rokem 1955; plátce důchodu je povinen zveřejnit tyto náklady na své úřední desce. Součástí tiskopisu podle věty první je též poučení o povinnosti hradit náklady na zaslání tohoto oznámení. Žádost podle věty první se týká všech následujících zvýšení důchodů po podání žádosti, a to až do písemného zpětvzetí této žádosti. Plátce důchodu zašle písemné oznámení nejdříve o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá do čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž žádost došla plátci důchodu, a naposledy o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá nejpozději do čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž zpětvzetí došlo plátci důchodu.“.

40. V § 88 odst. 1 a v § 88a se slova „a e) až g)“ nahrazují slovy „ , e) a f)“.

41. V § 88 odst. 5 se slova „až 3“ nahrazují slovy „až 4“ a slova „6 a 7“ se nahrazují slovy „7 a 8“.

42. V § 90 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Za rozhodnutí doručené do vlastních rukou se považuje i rozhodnutí zpřístupněné v elektronické aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení uvedené v § 82a odst. 1, pokud žadatel o dávku důchodového pojištění o tento způsob doručení rozhodnutí v žádosti o dávku požádal.

(5) Rozhodnutí, které bylo zpřístupněno v elektronické aplikaci podle odstavce 4, je doručeno okamžikem, kdy se do této aplikace přihlásí účastník řízení. Nepřihlásí-li se do aplikace účastník řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí v aplikaci zpřístupněno, považuje se rozhodnutí za doručené posledním dnem této lhůty.“.

43. V § 110 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Příslušník Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky nebo Vězeňské služby České republiky podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po těchto příslušnících podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu.“.

44. V § 110 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo u útvaru Policie České republiky, u Hasičského záchranného sboru České republiky, u útvaru Celní správy České republiky anebo u útvaru Vězeňské služby České republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který přijímá žádosti o dávky podle věty první.“.

45. V § 110 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

46. V § 110 odst. 3 větě první, odst. 4 a odst. 5 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“.

47. V § 110 odst. 3 větě poslední se slova „v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „v odstavci 1“ a slova „nebo Ministerstva spravedlnosti“ se zrušují.

48. V § 115a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) přeplatku, za který podle § 118a odst. 3 odpovídá osoba, s níž oprávněný učinil společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů.“.

49. V § 115a odst. 2 větě třetí se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

50. V § 116 odstavec 5 zní:

„(5) Dávky důchodového pojištění se oprávněnému, který se na území České republiky podle § 66 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění obvykle nezdržuje, vyplácejí

a) na základě potvrzení o žití na účet vedený u zahraniční banky nebo u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice, a to
1. zpětně za období ode dne vzniku nároku na výplatu dávky nebo ode dne následujícího po posledním dni, za který náležela poslední vyplacená splátka dávky, do konce kalendářního měsíce, v němž bylo potvrzení o žití vystaveno, jde-li o oprávněného neuvedeného v bodě 2; potvrzení o žití zasílá tento oprávněný plátci dávky nejvýše jednou za kalendářní měsíc, nebo
2. na kalendářní měsíc ve výplatním termínu stanoveném plátcem dávky, jde-li o oprávněného, který se obvykle zdržuje na území členských států Evropské unie a států, s nimiž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení; potvrzení o žití zasílá tento oprávněný plátci dávky nejvýše dvakrát ročně, nebo
b) mezinárodní poštovní poukázkou na adresu oprávněného v cizině, a to zpětně za období nepřesahující 3 kalendářní měsíce.“.

51. V § 116 odst. 6 se slova „uvedený v odstavci 5“ nahrazují slovy „ , jemuž se dávka důchodového pojištění vyplácí na účet podle odstavce 5 písm. a),“ a slova „zasílá oprávněný plátci dávky jednou ročně“ se nahrazují slovy „se v tomto případě nezasílá“.

52. V § 116 odst. 7 větě první se slova „písm. b) a odstavci 6“ nahrazují slovy „písm. a) bodě 2“ a ve větě druhé se za slova „odstavci 5“ vkládají slova „a 6“.

53. V § 118a odst. 2 větě první se slova „zákonem o důchodovém pojištění“ nahrazují slovy „v § 37 a 37a zákona o důchodovém pojištění“ a poznámka pod čarou č. 57 se zrušuje.

54. V § 118a odst. 2 větě poslední se za slova „až páté“ vkládají slova „a v odstavci 3“.

55. V § 118a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Plátce důchodu má dále nárok na vrácení vyplacených částek zvýšení za vychované dítě, které nenáležely z důvodu, že se k dítěti nepřihlíží podle § 34a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění jako k vychovanému dítěti proto, že se občan dopustil vůči dítěti úmyslného trestného činu. Jestliže byl občanu snížen starobní důchod v důsledku nově stanoveného sdíleného vyměřovacího základu za kalendářní rok v řízení o stanovení výše starobního důchodu osoby, s níž občan učinil společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů, nebo v důsledku zjištění, že u osob, které učinily společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů, se sdílený vyměřovací základ nepoužije, má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které mu nenáležely.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

56. V § 118b větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

57. V § 123 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Proti rozhodnutí podle věty první a druhé nelze podat námitky.“.

58. V § 123j se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „4 a 5“.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

1. Žádosti o zasílání písemného oznámení o zvýšení důchodů podle § 86a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2025, lze podat nejdříve od 1. října 2024.

2. Ministerstvo vnitra je od 1. září 2025 příslušné k výplatě důchodů a k rozhodování ve věcech důchodů, které byly před 1. zářím 2025 přiznány Ministerstvem spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti předá do 8. srpna 2025 a v odůvodněných případech do 5. září 2025 spisovou dokumentaci k těmto důchodům Ministerstvu vnitra a dále předá ve stejných termínech Ministerstvu vnitra v elektronické podobě data vztahující se k těmto důchodům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti.

3. Ministerstvo vnitra je od 1. září 2025 příslušné k výplatě důchodů a k rozhodování ve věcech důchodů, které byly před 1. zářím 2025 přiznány Českou správou sociálního zabezpečení příslušníkům Celní správy České republiky, kterým náleží výsluhový příspěvek podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako bývalým příslušníkům Celní správy České republiky. Vyplácí-li se těmto příslušníkům spolu se starobním nebo invalidním důchodem vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, vztahuje se věta první i na důchod vdovský, vdovecký nebo sirotčí. Ministerstvo vnitra je od 1. září 2025 příslušné též ve věcech doplatku důchodu a vypořádání přeplatku na důchodu, pokud příslušník Celní správy České republiky uvedený ve větě první zemřel před 1. zářím 2025. Česká správa sociálního zabezpečení předá do 8. srpna 2025 a v odůvodněných případech do 5. září 2025 spisovou dokumentaci k těmto důchodům Ministerstvu vnitra a dále předá ve stejných termínech Ministerstvu vnitra v elektronické podobě data vztahující se k těmto důchodům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi Ministerstvem vnitra a Českou správou sociálního zabezpečení.

4. Celní správa České republiky předá České správě sociálního zabezpečení do 30. dubna 2025 seznam osob, kterým náleží výsluhový příspěvek podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako bývalým příslušníkům Celní správy České republiky. V období od 1. května 2025 do 31. srpna 2025 předá Celní správa České republiky České správě sociálního zabezpečení vždy do konce kalendářního měsíce seznam osob, kterým byl tento příspěvek přiznán v tomto kalendářním měsíci.

5. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech důchodového pojištění Ministerstvem spravedlnosti a nebylo-li toto řízení před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí toto řízení Ministerstvo vnitra. Lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí, které vydalo před 1. zářím 2025 Ministerstvo spravedlnosti, zůstává zachována i v případě, že v jejím průběhu byly po 31. srpnu 2025 podány námitky u Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti předá spisovou dokumentaci včetně námitek podle věty druhé bezodkladně Ministerstvu vnitra.

6. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků Celní správy České republiky uvedených v bodě 3 a nebylo-li toto řízení před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí toto řízení Česká správa sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna v rozhodnutí o námitkách vydaném v řízení podle věty první informovat účastníka řízení o tom, že v řízení o žalobě je žalovaným správním orgánem Ministerstvo vnitra. Česká správa sociálního zabezpečení je příslušná k výplatě důchodu podle věty první za dobu do 31. srpna 2025; za dobu od 1. září 2025 je příslušné k výplatě tohoto důchodu Ministerstvo vnitra. Česká správa sociálního zabezpečení předá po skončení tohoto řízení spisovou dokumentaci bezodkladně Ministerstvu vnitra.

7. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení Českou správou sociálního zabezpečení o přiznání vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu po příslušníku Celní správy České republiky, je k rozhodování ve věcech těchto důchodů a k jejich výplatě i po 31. srpnu 2025 příslušná Česká správa sociálního zabezpečení. Pokud tyto důchody byly přiznány před 1. zářím 2025, nárok na ně zanikl po 31. srpnu 2025 a po tomto dni na tyto důchody znovu vznikne nárok, je ve věcech těchto důchodů včetně výplaty těchto důchodů příslušná Česká správa sociálního zabezpečení.

8. V řízení o žalobě vedeném po 31. srpnu 2025 proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ve věcech důchodového pojištění, které bylo vydáno před 1. zářím 2025, a v řízení o žalobě vedeném po 31. srpnu 2025 ve věcech uvedených v bodech 3 a 6 stává se žalovaným správním orgánem Ministerstvo vnitra. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti, které bylo vydáno před 1. zářím 2025, nebo proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, které bylo vydáno před 1. zářím 2025 nebo v řízení podle bodu 6 věty první dokončeném po 31. srpnu 2025, je zachována i v případě, že v jejím průběhu byla po 31. srpnu 2025 podána žaloba, v níž byl jako žalovaný správní orgán označen orgán, který rozhodnutí vydal.

9. Jestliže rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti, která se vyskytla při provádění sociálního zabezpečení, nebylo vydáno před 1. zářím 2025, rozhodne o takové žádosti ten ministr, který je k rozhodování o žádosti o odstranění tvrdosti příslušný od 1. září 2025; tato žádost se bezodkladně předá tomuto ministrovi.

10. O předání výplaty důchodů Ministerstvu vnitra a o příslušnosti Ministerstva vnitra k dalšímu rozhodování ve věcech těchto důchodů informuje předávající orgán sociálního zabezpečení písemně poživatele důchodu nejpozději do 31. srpna 2025. Dosavadní způsob vyplácení důchodů zůstává zachován i po 31. srpnu 2025, a to včetně dosavadního účtu příjemce důchodu, pokud je důchod vyplácen na tento účet.

11. Žádá-li pojištěnec o přiznání důchodu po 31. srpnu 2025 a den, od něhož má být důchod přiznán, spadá do období před 1. zářím 2025, řídí se příslušnost k přiznání tohoto důchodu a jeho výplatě zákonem č. 582/1991  Sb., ve znění účinném od 1. září 2025.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Čl. V

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994  Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997  Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000  Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003  Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004  Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005  Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006  Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008  Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009  Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011  Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013  Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č.  267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015  Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017  Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021  Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 5a odst. 1 písm. a) se slova „nevykonávají práce“ nahrazují slovy „nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové zaměstnání“) nebo činnost“.

2. V § 5a odst. 1 písm. b) se slovo „práce“ nahrazuje slovem „činnost“.

3. V § 5a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání.“.

4. V§ 5a odstavec 2 zní:

„(2) Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci v témže zaměstnání vedle činnosti v rizikovém zaměstnání nebo činnosti zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku též jiné činnosti, rozdělí se vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely odstavce 1 podle počtu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával jiné činnosti. Nemá-li tento zaměstnanec v kalendářním měsíci žádnou odpracovanou hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní měsíc na poměrné části způsobem podle věty první podle počtu odpracovaných hodin v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci. Poměrná část vyměřovacího základu tohoto zaměstnance se pro účely odstavce 1 písm. a) zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.

5. V § 7 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) u zaměstnavatele
1. v roce 2025 26,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
2. v roce 2026 27,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
3. v roce 2027 28,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
4. počínaje rokem 2028 29,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,“.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

6. V § 7c odst. 1 se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.

7. Za § 7c se vkládají nové § 7d a 7e, které včetně nadpisu znějí:

„Sleva na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu

§ 7d

(1) Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc, pokud dosáhl důchodového věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojištění; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který zaměstnanec uplatňuje slevu na pojistném. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud zaměstnanec starobní důchod v plné výši pobíral od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřel, do dne jeho úmrtí.

(2) Sleva na pojistném náleží též z příjmů zúčtovaných za kalendářní měsíce následující po kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, pokud se tyto příjmy zahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance a v kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, byly splněny podmínky podle odstavce 1.

§ 7e

(1) Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní měsíce následující; nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně.

(3) Sleva na pojistném náleží zaměstnanci, jen pokud zaměstnavateli prokázal splnění podmínek nároku na slevu na pojistném, a to

a) doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestným prohlášením o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, nebo
b) potvrzením plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.“.

8. V § 9 odst. 2 větě první se slova „a vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „ , podle § 5a odst. 1 písm. b) nebo podle § 5a odst. 1 písm. c)“.

9. V § 9 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; stanoví-li se pojistné z více vyměřovacích základů zaměstnavatele, uvádí se i výše pojistného stanoveného z jednotlivých vyměřovacích základů zaměstnavatele“.

10. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Uplatnil-li nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění podle § 7d u zaměstnavatele alespoň 1 zaměstnanec, je zaměstnavatel povinen na tiskopisu podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, kteří mají v kalendářním měsíci nárok na slevu na pojistném, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, úhrn slev na pojistném těchto zaměstnanců a úhrn pojistného po snížení o slevy na pojistném těchto zaměstnanců.“.

11. V § 11 větě první se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.

12. V § 14 odst. 1 větě druhé se text „d)“ nahrazuje textem „e)“.

13. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Osoba samostatně výdělečně činná, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může výši zálohy na pojistné za kalendářní měsíc stanovit procentní sazbou ve výši 22,7 %; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který se uplatňuje tato procentní sazba. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud osoba samostatně výdělečně činná pobírala starobní důchod v plné výši od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřela, do dne úmrtí. Stanovit výši zálohy na pojistné podle věty třetí je možné nejdříve od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o uplatnění slevy na pojistném pro účely placení záloh na pojistné se přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok; toto oznámení přitom platí i pro další kalendářní roky, pokud jsou splněny bez přerušení podmínky pro nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti/'.

14. Za § 14ba se vkládá nový §14bb, který zní:

„§ 14bb

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce alespoň po 1 celý kalendářní měsíc splňovala podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větách třetí a čtvrté, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 1 až 3. Pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši jen v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu. Tato poměrná část vyměřovacího základu se stanoví jako součin počtu kalendářních měsíců, v nichž po celý měsíc byly splněny podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větě třetí, a podílu vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v kalendářním roce vykonávána samostatná výdělečná činnost. U osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, se vychází z vyměřovacího základu, který odpovídá pásmu paušálního režimu určujícího výši paušální daně v kalendářním roce. Ustanovení § 14 odst. 1 věty čtvrté zde platí obdobně. Sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň je rovna paušální dani, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 za kalendářní rok, pokud uhradila pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 3 za tento rok.

(3) Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok uplatňuje osoba samostatně výdělečně činná na přehledu o příjmech a výdajích podle § 15.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, uplatňuje nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za tento kalendářní rok v žádosti podané územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V této žádosti osoba samostatně výdělečně činná uvede výši slevy a údaje podle odstavce 1 potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost se podává od 1. května následujícího kalendářního roku; žádost podaná před tímto dnem se považuje za žádost podanou 1. května tohoto roku. Nárok na slevu zaniká, není-li žádost podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu.

(5) Pokud starobní důchod nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, je osoba samostatně výdělečně činná povinna při prvním uplatnění nároku na slevu uvést den, od něhož náleží výplata starobního důchodu v plné výši, a doložit přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo doložit potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši.“.

15. Za § 23f se vkládají nové § 23g až 23m, které včetně nadpisu znějí:

„Společná ustanovení ke slevám na pojistném poplatníka pojistného, který je poživatelem starobního důchodu

§ 23g

(1) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele zároveň více zaměstnání, uplatňuje zaměstnanec nárok na slevu na pojistném z důvodu pobírání starobního důchodu jen jednou pro všechna zaměstnání. Pokud po skončení zaměstnání bezprostředně navazuje na skončené zaměstnání u téhož zaměstnavatele další zaměstnání, platí uplatnění nároku na slevu na pojistném v předchozím zaměstnání i pro toto navazující zaměstnání.

(2) Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den, ve kterém zaměstnanec předložil zaměstnavateli doklady podle § 7e odst. 3.

(3) Uplatnil-li zaměstnanec u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném, může se písemným prohlášením nároku na slevu na pojistném vzdát, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž toto prohlášení předal zaměstnavateli. Vzdání se nároku lze učinit též jen pro určité období.

§ 23h

(1) Zaměstnanec, který uplatnil nárok na slevu na pojistném, je povinen oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

(2) Pokud zaměstnanec sdělil nebo doložil zaměstnavateli nesprávné údaje potřebné pro nárok na slevu na pojistném nebo neoznámil ve stanovené lhůtě změnu skutečností, které mají vliv na nárok na slevu na pojistném, a v důsledku toho byla zaměstnanci poskytnuta sleva na pojistném neprávem, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které mělo být odvedeno, a penále, které je zaměstnavatel povinen v důsledku odvedení pojistného v nižší výši zaplatit.

§ 23i

(1) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem vyšší částka, než měla být z důvodu slevy na pojistném odečtena, nebo byla-li odečtena sleva na pojistném, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh zaměstnavatele na pojistném.

(2) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem nižší sleva na pojistném, než jaká měla být odečtena, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vrátit tento přeplatek nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl tento přeplatek zjištěn.

§ 23j

(1) Pokud zaměstnanec neuplatnil u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky pro nárok na slevu na pojistném, považuje se pojistné, které zaplatil zaměstnanec, ve výši slevy na pojistném za tento kalendářní měsíc za přeplatek zaměstnance na pojistném. Věta první se nepoužije, jde-li o pojistné zaplacené zaměstnancem za dobu, která byla zhodnocena jako doba důchodového pojištění pro účely jeho českého důchodového pojištění.

(2) Přeplatek podle odstavce 1 vrací zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele vydaného podle odstavce 3 územní správa sociálního zabezpečení. Pro vrácení tohoto přeplatku zaměstnanci se použijí § 17 odst. 1 věty první až třetí, § 17 odst. 2 věta druhá a § 17 odst. 6 obdobně. Pokud však žádost o vrácení přeplatku na pojistném byla podána v období od podání žádosti o zpětnou výplatu starobního důchodu do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, na jehož základě se důchod vyplatí zpětně, vrací se přeplatek za celou dobu, za kterou byl starobní důchod zpětně vyplacen.

(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost výši vyměřovacích základů zaměstnance a skutečnost, zda zaměstnancem byla uplatněna sleva na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v této žádosti uvedl, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení. Zaměstnavatel je povinen potvrzení obsahující údaje podle věty první zaslat také územní správě sociálního zabezpečení na její žádost v této lhůtě, pokud územní správa sociálního zabezpečení nestanovila delší lhůtu.

§ 23k

Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, kteří uplatňují nárok na slevu na pojistném, tyto údaje a doklady:

a) jméno a příjmení,
b) doklady uvedené v § 7e odst. 3, § 23g odst. 3 a v § 23m.

§ 231

(1) Neuplatnila-li osoba samostatně výdělečně činná na přehledu, který byla povinna podat podle § 15, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, v němž byly splněny podmínky pro tuto slevu, považuje se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacené ve výši slevy, která náležela, za přeplatek osoby samostatně výdělečně činné na pojistném. Ustanovení § 23j odst. 1 věty druhé a § 23j odst. 2 se použijí obdobně.

(2) Slevu na pojistném na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na kterou uplatnila nárok osoba samostatně výdělečně činná podle § 14bb odst. 4, vyplatí územní správa sociálního zabezpečení do 1 měsíce ode dne obdržení žádosti. Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti na úhradu tohoto závazku.

(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna vrátit územní správě sociálního zabezpečení slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo její část vyplacenou podle odstavce 2, na kterou jí nevznikl nárok, a to do 1 měsíce od doručení výzvy územní správy sociálního zabezpečení k vrácení této slevy. Nevrátí-li osoba samostatně výdělečně činná tuto slevu v této lhůtě, považuje se nevrácená sleva za dluh na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná se může písemným prohlášením vzdát nároku na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

§ 23m

(1) Sleva na pojistném náleží, byl-li starobní důchod přiznán z českého důchodového pojištění nebo orgánem sociálního zabezpečení státu, který postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nebo podle mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, kterou je Česká republika vázána. V případě starobního důchodu přiznaného orgánem sociálního zabezpečení tohoto cizího státu se přiznání starobního důchodu prokazuje rozhodnutím nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení cizího státu. Splnění podmínky pobírání tohoto důchodu se prokazuje čestným prohlášením.

(2) Má-li zaměstnavatel pochybnosti o přiznání starobního důchodu orgánem sociálního zabezpečení cizího státu, vydá Česká správa sociálního zabezpečení potvrzení o přiznání tohoto důchodu na základě žádosti poživatele starobního důchodu doložené rozhodnutím nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení cizího státu. Má-li Česká správa sociálního zabezpečení pochybnosti o tomto rozhodnutí nebo potvrzení, vydá potvrzení podle věty první po předchozím ověření u orgánu sociálního zabezpečení cizího státu.“.

16. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo, pokud byly uplatněny slevy na pojistném podle § 7d, neuvedl na tomto přehledu údaje podle § 9 odst. 5“.

17. V § 25d odst. 1 písmeno f) zní:

„f) v rozporu s § 23j odst. 3 nepotvrdí zaměstnanci výši vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní měsíce,“.

18. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo podle § 23k“.

19. V § 25d odst. 1 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje.

20. V § 25d odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno l), které zní:

„l) neposkytne zaměstnanci, který splňuje podmínky pro slevu na pojistném podle § 7d a uplatnil nárok na slevu na pojistném podle § 7e odst. 2, slevu na pojistném.“.

Čl. VI

Přechodná ustanovení

1. Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má zaměstnanec poprvé za leden 2025.

2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu

Čl. VII

V § 12 odst. 9 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, se slova „věku 65 let“ nahrazují slovy „důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu“.

Čl. VIII

Přechodné ustanovení

Na skončení výkonu funkce člena Nejvyššího kontrolního úřadu, který se jejího výkonu ujal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, z důvodu věku se použije § 12 odst. 9 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; výkon funkce z tohoto důvodu mu však neskončí dříve než dosažením věku 65 let.

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Čl. IX

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997  Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000  Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000  Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003  Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006  Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007  Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009  Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č.  401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č.  1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č.  200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č.  290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019  Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020  Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 366/2022  Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 456/2023 Sb. a zákona č. 163/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 7 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:

„u) manželku (manžela), partnera (partnerku) nebo registrovaného partnera (registrovanou partnerku) podle jiného zákona prezidenta republiky (prezidentky republiky).“.

2. V § 7 odst. 2 se slova „a t)“ nahrazují slovy „ , t) a u)“.

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Čl. X

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005  Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007  Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011  Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012  Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015  Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017  Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019  Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 29/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odstavec 5 zní:

„(5) Ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou jménem státu jedná a rozhoduje vedoucí organizační části ministerstva/'.

2. V § 2 odst. 6 se za slova „ředitel bezpečnostního sboru“ vkládají slova „ , vedoucí organizační části ministerstva“ a slova „a 3 až 5“ se nahrazují slovy „ ,3a 4“.

Čl. XI

Přechodná ustanovení

1. Výsluhový příspěvek bývalým příslušníkům Celní správy České republiky a Vězeňské služby České republiky vyplácí od 1. září 2025 Ministerstvo vnitra.

2. Příslušnost k řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou, v nichž byla podle zákona č. 361/2003  Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, založena příslušnost služebních funkcionářů Celní správy České republiky, popřípadě ministra financí (dále jen „služební funkcionáři Celní správy“), nebo služebních funkcionářů Vězeňské služby České republiky, popřípadě ministra spravedlnosti (dále jen „služební funkcionáři Vězeňské služby“), přechází od 1. září 2025 na vedoucího organizační části Ministerstva vnitra, popřípadě ministra vnitra (dále jen „služební funkcionáři Ministerstva vnitra“).

3. Služební funkcionáři Celní správy a služební funkcionáři Vězeňské služby příslušní k řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předají podklady k vedení řízení příslušným služebním funkcionářům Ministerstva vnitra do 8. srpna 2025 a v odůvodněných případech do 5. září 2025 a ve stejných termínech předají v elektronické podobě data vztahující se k výsluhovým příspěvkům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi Ministerstvem vnitra, Celní správou České republiky a Vězeňskou službou České republiky.

4. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby a nebylo-li toto řízení před 1. zářím 2025 pravomocně skončeno, dokončí toto řízení příslušný služební funkcionář Ministerstva vnitra. Lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí, které vydal před 1. zářím 2025 příslušný služební funkcionář Celní správy nebo příslušný služební funkcionář Vězeňské služby, zůstává zachována i v případě, že v jejím průběhu bylo odvolání podáno u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby. Služební funkcionáři Celní správy nebo služební funkcionáři Vězeňské služby předají spisovou dokumentaci, včetně odvolání podle věty druhé, bezodkladně příslušným služebním funkcionářům Ministerstva vnitra.

5. K vedení řízení o dalších opravných prostředcích proti rozhodnutím ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou, vydaným před 1. zářím 2025 služebními funkcionáři Celní správy nebo služebními funkcionáři Vězeňské služby, jsou od 1. září 2025 příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra. Bylo-li takové řízení zahájeno před 1. zářím 2025 u služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby, předá tento služební funkcionář spisovou dokumentaci podle věty první bezodkladně příslušnému služebnímu funkcionáři Ministerstva vnitra. V řízení o žalobách vedených proti rozhodnutím ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou vydaným služebním funkcionářem Celní správy nebo služebním funkcionářem Vězeňské služby před 1. zářím 2025 se žalovanými správními orgány stávají od 1. září 2025 příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra. Dojde-li ke zrušení pravomocného rozhodnutí služebního funkcionáře Celní správy nebo služebního funkcionáře Vězeňské služby, jsou od 1. září 2025 k vedení řízení a vydání nového rozhodnutí příslušní služební funkcionáři Ministerstva vnitra.

6. Celní správa České republiky a Vězeňská služba České republiky informují písemně příjemce výsluhových příspěvků nejpozději do 31. srpna 2025 o převedení agendy výsluhových příspěvků bývalých příslušníků Celní správy České republiky a bývalých příslušníků Vězeňské služby České republiky a jejich výplaty na Ministerstvo vnitra. Dosavadní způsob vyplácení výsluhového příspěvku zůstává zachován i po 31. srpnu 2025, a to včetně určení platebního účtu, na který je výsluhový příspěvek bývalému příslušníkovi Celní správy České republiky nebo Vězeňské služby České republiky vyplácen.

ČÁST SEDMÁ
Změna zákoníku práce

Čl. XII

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007  Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008  Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009  Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011  Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017  Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019  Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021  Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022  Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023  Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 413/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 271b odst. 6 se za slova „věk 65 let nebo“ vkládají slova „důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo“.

2. V § 271h se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo důchodového věku, je-li jeho důchodový věk vyšší než 65 let“.

ČÁST OSMÁ
Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření

Čl. XIII

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015  Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020  Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 462/2023 Sb. a zákona č. 31/2024  Sb., se mění takto:

1. V § 3 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) a v), která znějí:

„u) nemovitostní společností akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku,
v) nemovitostí nemovitá věc včetně jejího příslušenství.“.

2. V § 15 odst. 2 písm. k) se za slovo „datum“ vkládají slova „vzniku a“.

3. V § 94 odst. 3 se slova „podle § 108a až 108c“ zrušují.

4. V § 104 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; to neplatí, jestliže tyto cenné papíry vydala nebo za ně převzala záruku Česká republika nebo Česká národní banka“.

5. V § 105 odst. 1 a v § 108c odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.

6. V § 105 odst. 2 se číslo „60“ nahrazuje číslem „80“.

7. V § 105 odst. 3 se číslo „20“ nahrazuje číslem „30“.

8. Za § 108c se vkládají nové § 108d až 108f, které včetně nadpisů znějí:

„§ 108d

Omezení nakládání s majetkem v alternativním účastnickém fondu

(1) Alternativní účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 12 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 25 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu. Alternativní účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.

(2) Majetek v alternativním účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.

(3) Z majetku alternativního účastnického fondu lze poskytnout zajištěný úvěr nebo zajištěnou půjčku pouze nemovitostní společnosti, ve které má tento fond účast. V případě pozbytí účasti fondu v nemovitostní společnosti musí být tento úvěr splatný nebo tato půjčka splatná do 6 měsíců ode dne pozbytí této účasti.

(4) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.

(5) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu nemovitostním společnostem nesmí překročit 55 % hodnoty jeho majetku.

(6) Pro alternativní účastnický fond se § 108 odst. 1 a 2 nepoužijí.

§ 108e

Oceňování majetku v alternativním účastnickém fondu a závazků alternativního účastnického fondu

(1) Investiční nástroje v majetku v alternativním účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto alternativního účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 115 odst. 1 nepoužije.

§ 108f

Penzijní jednotka

(1) Alternativní účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou měsíčně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 123 odst. 3 nepoužije.“.

9. V § 114 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo účastnického fondu se stejným nebo nižším rizikem, pokud úplata hrazená z majetku tohoto účastnického fondu penzijní společnosti není vyšší než u povinného konzervativního fondu“.

10. V § 114 odst. 1 větě druhé se slova „povinného konzervativního“ nahrazují slovem „tohoto“.

11. V § 114 odst. 2 se slova „v povinném konzervativním fondu“ nahrazují slovy „ve fondu podle odstavce 1“.

12. V § 114 odst. 4 větě první se slova „povinného konzervativního“ zrušují.

13. V § 114 odst. 4 větě druhé se slova „v povinném konzervativním fondu“ nahrazují slovy „ve fondu“.

14. V § 114 odst. 4 větě poslední se slova „60 dnů“ nahrazují slovy „1 rok“.

15. V § 160 odst. 1 písm. y) se za číslo „60“ vkládají slova „nebo 108b“.

16. V § 160 odst. 2 se na konci textu písmene k) doplňují slova „nebo 108a nebo 108c“.

17. V § 160 odst. 2 se na konci textu písmene n) doplňují slova „nebo 108d“.

18. V § 160 odst. 2 písm. s) se za text „§“ vkládají slova „108e nebo“.

19. V § 160 odst. 3 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 108f nebo“.

ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Čl. XIV

V § 21 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) vypracovává a vládě a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko k dopadu navrhovaných úprav v oblasti důchodového pojištění na udržitelnost veřejných financí, pokud tyto návrhy podle vyhodnocení Rady významně ovlivní dlouhodobou finanční udržitelnost veřejných financí.“.

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 321/2023 Sb.

Čl. XV

Zákon č. 321/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991  Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto:

1. V čl. V se body 20 a 21 zrušují.

2. V čl. X písm. b) se text „20, 21,“ zrušuje.

ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST

Čl. XVI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení

a) čl. I bodů 35 a 74, čl. II bodu 5, čl. IV bodu 1 a čl. XIV, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,
b) čl. IV bodu 4, které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2025,
c) čl. I bodu 68, čl. IV bodů 2, 3 a 10 a čl. XI bodů 3 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025,
d) čl. III bodů 1, 5 až 10, 26, 40 a 43 až 47, čl. IV bodů 5 až 9 a 11, čl. X a čl. XI bodů 1, 2, 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2025,
e) čl. I bodů 1, 5, 10, 11, 24, 31, 33, 34, 37, 39 až 42, 50, 52, 56, 59, 61, 63, 66, 70, 73, 75 a 76, čl. II bodů 3 a 8, čl. III bodů 15, 24, 25 a 50 až 53 a čl. XIII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026,
f) čl. I bodů 9, 12 až 15, 36, 57, 60, 65 a 67 a čl. III bodů 4, 12, 13, 31, 32, 35, 37, 38, 41, 48, 49, 54 až 56 a 58, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.

Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.

Nabídka k tématu

ÚZ č. 1624 - Sociální pojištění 2025

ÚZ č. 1624 - Sociální pojištění 2025

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje 40 právních předpisů, které jsou rozděleny do čtyř kapitol: pojistné na sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, organizace a provádění sociálního zabezpečení. Od ledna 2025 došlo ke změnám všech zákonů; největší změny nastaly v zákoně o ... pokračování

Cena: 243 KčKOUPIT

ÚZ č. 1431 - Koronavirus - speciální vydání

ÚZ č. 1431 - Koronavirus - speciální vydání

Sagit, a. s.

Od března 2020 byla přijata řada předpisů ke zmírnění dopadů vládních koronavirových opatření. Soubor těchto předpisů jsme vydali v červnu 2020 s tím, že se jedná o jednorázovou publikaci ÚZ; bohužel epidemie trvá a nové předpisy přibývají; dochází také k novelizaci stávajících ... pokračování

Cena: 145 KčKOUPIT

ÚZ č. 1595 - Penzijní spoření a připojištění

ÚZ č. 1595 - Penzijní spoření a připojištění

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje úplný soubor předpisů ke III. důchodovému pilíři. Od minulého vydání byl novelizován zákon o doplňkovém penzijním spoření, ve kterém došlo od ledna 2024 ke 30 změnám; změněn byl také zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a některé další zákony a ... pokračování

Cena: 145 KčKOUPIT

Zákon o důchodovém pojištění - Komentář

Zákon o důchodovém pojištění - Komentář

Roman Lang, Vladimír Voříšek, Helena Pelikánová, Gabriela Pikorová, Romana Holečková - Wolters Kluwer ČR, a.s.

Autory komentáře k zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jsou současní nebo bývalí pracovníci Ministerstva práce a sociálních věcí nebo České správy sociálního zabezpečení JUDr. Roman Lang, Ph.D., JUDr. Vladimír Voříšek, JUDr. Helena Pelikánová, JUDr. Gabriela Pikorová a ... pokračování

Cena: 1 349 KčKOUPIT

ÚZ č. 1625 - Zdravotní pojištění 2025

ÚZ č. 1625 - Zdravotní pojištění 2025

Sagit, a. s.

Soubor 24 předpisů z oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Od posledního vydání došlo zejména ke změnám zákona o veřejném zdravotním pojištění, menší změny nastaly i v zákoně o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Dále zde najdete aktuální znění ... pokračování

Cena: 219 KčKOUPIT

Zákoník práce k 1. 1. 2025

Zákoník práce k 1. 1. 2025

Mgr. Dana Roučková, Mgr. Zdeněk Schmied - Anag, spol. s r. o.

V posledních několika letech stíhá základní předpis pracovního práva, kterým je zákoník práce, jedna novelizace za druhou. Přitom je třeba ocenit, že nesporným přínosem jednotlivých novel je postupné prohlubování flexibility pracovněprávních vztahů. Transpoziční novela, ValMech… – ... pokračování

Cena: 229 KčKOUPIT

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

JUDr. Petr Bukovjan, JUDr. Michael Košnar, JUDr. Bc. Michal Peškar, Ing. Lucie Wadurová, LL.M., - Anag, spol. s r. o.

Dohodáři“ nebo též „brigádníci“. Takto bývají v praxi často označováni zaměstnanci, kteří konají pro zaměstnavatele práci nikoliv v pracovním poměru, ale na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Právní úprava dohod je přitom ve srovnání s právní úpravou ... pokračování

Cena: 529 KčKOUPIT

ÚZ č. 1607 - Zákoník práce, rejstřík

ÚZ č. 1607 - Zákoník práce, rejstřík

Sagit, a. s.

Od srpna 2024 došlo k několika dalším změnám zákoníku práce – všechny tyto změny jsou v textu zákoníku práce vyznačeny tučně. K zákoníku je zpracován podrobný a aktualizovaný rejstřík, který usnadňuje orientaci v rozsáhlém právním předpise.

Cena: 129 KčNedostupné

Postavení zaměstnance v měnícím se světě závislé práce se zaměřením na digitální platformy

Postavení zaměstnance v měnícím se světě závislé práce se zaměřením na digitální platformy

Matěj Tkadlec - C. H. Beck

Digitalizace a mobilní aplikace jsou jedním z největších hybatelů všedního života každého z nás. Vliv těchto fenoménů je nepopíratelný a oba zásadním způsobem změnily naše návyky, modely chování i každodenního ... pokračování

Cena: 370 KčKOUPIT

Porušení pracovní povinnosti jako důvod rozvázání pracovního poměru

Porušení pracovní povinnosti jako důvod rozvázání pracovního poměru

Roman Zapletal - Wolters Kluwer ČR, a.s.

Publikace se podrobně věnuje jednomu z nejdiskutovanějších témat pracovního práva – rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele pro porušení pracovní povinnosti ze strany zaměstnance. Vymezuje pojem ... pokračování

Cena: 495 KčKOUPIT

Právní akty

Sbírka zákonů
a mezinárodních smluv

číslo   /
  /

Sbírka mezinárodních smluv
(do 31. 12. 2023)

číslo   /
  /

Finanční zpravodaj

číslo   /
  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

© 1996–2025 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.