Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů a mezinárodních smluv

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv


374

ZÁKON

ze dne 15. září 2021,

kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl. I

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007  Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009  Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011  Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012  Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014  Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017  Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 311/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 261/2021  Sb., zákona č. 270/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 se za slovo „podnikání“ vkládají slova „ , podmínky výkonu komunikační činnosti“.

2. Poznámka pod čarou č. 1 zní:


1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele.
Směrnice Komise 2002/77/ES o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací.
Směrnice 2014/53/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č.  996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91.“.

3. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 70 a 71 zní:

„§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)   účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu o poskytování těchto služeb,
b)   uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,
c)   koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejnou komunikační síť nebo veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,
d)   operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky,
e)   zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění,
f)   vertikálně integrovaným podnikem podnikatel, který provozuje síť elektronických komunikací a který zároveň poskytuje služby elektronických komunikací na maloobchodním nebo velkoobchodním trhu, nebo skupina podnikatelů, podléhají-li jejich vzájemné vztahy působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie70), kteří zajišťují síť elektronických komunikací a zároveň poskytují služby elektronických komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu,
g)   neziskovou organizací veřejně prospěšná právnická osoba, která podle svého zakladatelského právního jednání nerozděluje zisk ani jiné vlastní zdroje mezi své členy.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a)   přiřazenými prostředky přiřazené služby, prostředky fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují budovy nebo vstupy do budov, kabelové rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně,
b)   sítí elektronických komunikací přenosové systémy, bez ohledu na to, zda jsou založeny na trvalé infrastruktuře nebo jsou centralizovaně kapacitně řízené, nebo nikoli, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí okruhově nebo paketově komutovaných včetně internetu, mobilních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace,
c)   elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln,
d)   veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání,
e)   rozhraním
1. koncový bod veřejné komunikační sítě,
2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo
3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními,
a jejich technické specifikace,
f)   koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je koncovému uživateli poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka,
g)   sítí s velmi vysokou kapacitou síť elektronických komunikací, která se zcela sestává z optických prvků alespoň do distribučního bodu v obslužném místě, nebo síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou přenosovou rychlost pro stahování a vkládání dat, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání; výkonnost sítě lze považovat za podobnou bez ohledu na to, zda se vnímání ze strany koncového uživatele liší kvůli odlišným vlastnostem vyplývajícím z podstaty média, kterým je síť nakonec spojena s koncovým bodem sítě.

(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a)   službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb:
1. službu přístupu k internetu71),
2. interpersonální komunikační službu,
3. služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro rozhlasové a televizní vysílání,
b)   interpersonální komunikační službou služba obvykle poskytovaná za úplatu, která prostřednictvím sítí elektronických komunikací umožňuje přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací mezi konečným počtem osob, kdy osoby, které komunikaci zahajují nebo se jí účastní, určují příjemce informace, a která nezahrnuje služby, jež interpersonální a interaktivní komunikaci umožňují pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou,
c)   interpersonální komunikační službou založenou na číslech interpersonální komunikační služba, která je spojena s přidělenými čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, nebo která umožňuje komunikaci s číslem nebo čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech,
d)   interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech interpersonální komunikační služba, která není spojena s přidělenými čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, nebo která neumožňuje komunikaci s číslem nebo čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech,
e)   veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen,
f)   hlasovou komunikační službou veřejně dostupná služba elektronických komunikací pro uskutečňování a přijímání, a to přímo nebo nepřímo, národních nebo mezinárodních volání prostřednictvím jednoho nebo více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu,
g)   univerzální službou soubor služeb podle § 38, které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem spotřebitelům na celém území státu za dostupnou cenu; dostupnou cenou se rozumí cena zohledňující úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel,
h)   radiokomunikační službou komunikační činnost, která spočívá v přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím rádiových vln,
i)   voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné interpersonální komunikační služby, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci,
j)   službami úplné konverzace služby multimediální konverzace v reálném čase, které umožňují obousměrný symetrický přenos pohyblivého obrazu, textu a hlasu mezi uživateli na dvou nebo více místech,
k)   sdíleným využíváním rádiového spektra přístup dvou nebo více subjektů k využívání týchž kmitočtových pásem
1. podle stanoveného mechanismu sdílení určeného na základě všeobecného oprávnění, přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů anebo jejich kombinace, včetně regulačních přístupů jako například sdílení přístupu k rádiovým kmitočtům, který má usnadnit sdílené využívání kmitočtového pásma, nebo
2. na základě dohody zúčastněných subjektů v souladu s pravidly pro sdílení uvedenými ve všeobecném oprávnění, individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo přídělu rádiových kmitočtů, aby byly pro všechny subjekty zajištěny předvídatelné a spolehlivé mechanismy sdílení, a aniž by bylo dotčeno právo hospodářské soutěže,
l)   přiřazenou službou služba související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, která umožňuje nebo podporuje poskytování, samoobslužnou nebo automatickou aktivaci služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo je toho schopna a zahrnuje systémy převodu čísel, nebo systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti.

(4) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a)   škodlivou interferencí rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační služby provozované v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii nebo jiné mezinárodní organizaci,
b)   integritou sítě funkčnost a provozuschopnost propojených sítí elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám způsobeným elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením,
c)   interoperabilitou služby takové nastavení přenosových parametrů služby a rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými uživateli nebo mezi koncovým uživatelem a podnikatelem poskytujícím službu prostřednictvím technologicky různých sítí elektronických komunikací,
d)   regulací usměrňování komunikačních činností a vztahů za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu elektronických komunikací, včetně ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací, vydáváním rozhodnutí, opatření obecné povahy a stanovisek podle tohoto zákona a v jeho mezích,
e)   tísňovou komunikací komunikace pomocí interpersonálních komunikačních služeb mezi koncovým uživatelem a centrem tísňové komunikace, jejímž cílem je požadovat a získat od tísňových služeb pomoc při mimořádných událostech,
f)   tísňovou službou složka integrovaného záchranného systému,
g)   centrem tísňové komunikace místo, kde je jako první přijata tísňová komunikace,
h)   nejvhodnějším centrem tísňové komunikace předem určené centrum tísňové komunikace, které má vyřizovat tísňovou komunikaci z určité oblasti nebo tísňovou komunikaci určitého typu,
i)   rádiovým spektrem elektromagnetické vlny o kmitočtu nižším než 3 000 GHz šířené prostorem bez umělého vedení,
j)   harmonizovaným rádiovým spektrem rádiové spektrum, pro jehož dostupnost a efektivní využívání byly stanoveny harmonizované podmínky prostřednictvím technických prováděcích opatření v souladu s článkem 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru).


70) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.
71) Čl. 2 druhý pododstavec bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2120.“.

4. Poznámky pod čarou č. 19, 31, 35, 37b, 43 až 45 a 63 se včetně odkazů na ně zrušují.

5. Poznámka pod čarou č. 53, která zní: „Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.“, poznámka pod čarou č. 62, která zní: „§ 57 občanského zákoníku.“, poznámka pod čarou č. 65, která zní: „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii.“, poznámka pod čarou č. 66, která zní: „Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1203/2012 ze dne 14. prosince 2012 o odděleném prodeji regulovaných maloobchodních roamingových služeb v Unii.“ a poznámka pod čarou č. 67, která zní: „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“, se zrušují.

6. V § 5 odst. 2 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až d), která znějí:

„b)   upřednostňují účinné, efektivní a mezi členskými státy koordinované využívání rádiového spektra a podporují sdílené využívání rádiového spektra v souladu s pravidly hospodářské soutěže,
c)   přijímají opatření k usnadnění rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací v Evropské unii, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupu, je-li to namístě,
d)   postupují předvídatelně a konzistentně při udílení, obnovení, změně, omezování nebo odnímání práv na užívání rádiového spektra s cílem podporovat dlouhodobé investice,“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena e) a f).

7. V § 5 odst. 2 písm. f) se za text „BEREC“),“ vkládají slova „Skupinou pro politiku rádiového spektra RSPG (dále jen „Skupina RSPG“)“ a slova „Komisí Evropské unie“ se nahrazují slovy „Evropskou komisí“.

8. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

„g)   podporují kulturní a jazykovou rozmanitost, jakož i mediální pluralitu,
h)   podporují přístup koncových uživatelů k sítím s velmi vysokou kapacitou.“.

9. V § 5 odst. 4 písmena c) a d) znějí:

„c)   při zachování hospodářské soutěže na trhu a dodržování zásady nediskriminace podporují efektivní investice do inovace stávající infrastruktury nebo výstavby nové infrastruktury, včetně sítí s velmi vysokou kapacitou, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost spojená s přístupem k infrastruktuře nebo propojením řádně zohlednila rizika, která nese investující podnikatel, a vytváří podmínky pro uzavírání dohod o spolupráci mezi ním a stranou, která usiluje o přístup nebo propojení, aby se investiční rizika rozložila,
d)   zohledňují různé podmínky týkající se infrastruktury, hospodářské soutěže, koncových uživatelů a spotřebitelů, které existují v různých geografických oblastech České republiky, včetně místní infrastruktury spravované fyzickými osobami bez nároku na zisk,“.

10. Poznámka pod čarou č. 3 zní:


3) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.  110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.

11. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Úřad v rámci správy harmonizovaného rádiového spektra zajistí předvídatelnost regulačních opatření pro držitele přídělů rádiových kmitočtů s ohledem na podmínky investování do infrastruktury, která je závislá na využívání rádiového spektra. Pro držitele přídělu rádiových kmitočtů pro bezdrátové vysokorychlostní služby elektronických komunikací zajistí Úřad předvídatelnost regulačních opatření po dobu nejméně 20 let.“.

12. V § 8 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky může za podmínek stanovených tímto zákonem osoba, která splňuje obecné podmínky. Oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, vzniká této osobě dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13.

(3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí u

a)   fyzické osoby její zletilost, plná svéprávnost a bezúhonnost,
b)   právnické osoby její bezúhonnost.“.

13. V § 8 odstavec 5 zní:

„(5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž každý člen statutárního orgánu.“.

14. V § 8 odst. 6 se věta šestá nahrazuje větou „Fyzická osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu.“.

15. V § 8 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Podmínky pro vznik oprávnění k poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech upravuje živnostenský zákon.“.

16. V § 9 odst. 1 se za slova „rádiových kmitočtů“ vkládají slova „a k využívání čísel“.

17. V § 9 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a k využívání čísel“.

18. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Všeobecné oprávnění se nevztahuje na poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech.“.

19. § 10 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 72 a 73 zní:

„§ 10

Podmínky stanovené všeobecným oprávněním

(1) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit podmínky týkající se

a)   ochrany osobních údajů a soukromí specifické pro odvětví elektronických komunikací, a to po projednání s Úřadem pro ochranu osobních údajů,
b)   informace poskytované Úřadu podle tohoto zákona, jiných právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie,
c)   zajištění odposlechu podle § 97 odst. 1,
d)   komunikace veřejných orgánů s obyvatelstvem za účelem varování veřejnosti před bezprostředním nebezpečím nebo zmírnění následků velkých katastrof, a to po projednání s Ministerstvem vnitra,
e)   využívání sítí a služeb elektronických komunikací za krizové situace72) nebo válečného stavu za účelem zajištění komunikace mezi tísňovými službami a úřady,
f)   povinnosti poskytnout přístup k síti podle tohoto zákona,
g)   plnění povinnosti podle § 62,
h)   povinnosti transparentnosti vztahující se na provozovatele veřejné sítě elektronických komunikací a poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací k zajištění spojení mezi koncovými body sítě a v nezbytných a přiměřených případech i přístup příslušných orgánů k těmto informacím nezbytný pro ověření jejich přesnosti,
i)   kritérií a postupů pro ukládání zvláštních povinností podle § 11,
j)   zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7) (dále jen „krizový stav“).

(2) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit zvláštní podmínky pro zajišťování sítí elektronických komunikací týkající se

a)   propojení sítí podle tohoto zákona,
b)   povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72,
c)   ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací8),
d)   zachování integrity veřejných sítí elektronických komunikací včetně podmínek pro zabránění elektromagnetickému rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací,
e)   ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu podle § 89 odst. 1,
f)   využívání rádiového spektra, s ohledem na účelné využívání rádiového spektra a zabránění škodlivé interferenci; s výjimkou případů, kdy rádiové kmitočty nelze využívat na základě všeobecného oprávnění,
g)   oznamování zahájení využívání rádiového spektra podle písmene f),
h)   sdíleného využívání rádiových kmitočtů,
i)   podmínek pro označování přístrojů a jejich signálů za účelem zjištění jejich provozovatele.

(3) Úřad všeobecným oprávněním může stanovit zvláštní podmínky při poskytování služeb elektronických komunikací týkající se

a)   interoperability služeb,
b)   dostupnosti čísel z národního číslovacího plánu a univerzálních mezinárodních bezplatných telefonních čísel (UIFN) a čísel z číslovacích plánů ostatních členských států, pokud je to technicky proveditelné, pro koncové uživatele, a další podmínky podle tohoto zákona,
c)   ochrany spotřebitelů specifické pro odvětví elektronických komunikací,
d)   omezení ve vztahu k přenášení nedovoleného nebo škodlivého obsahu podle jiných právních předpisů73).


72) Zákon č. 240/2000 Sb.73)*Zákon č. 231/2001  Sb.
Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění pozdějších předpisů.“.

20. V § 11 odstavec 1 zní:

„(1) Zvláštními povinnostmi při zajišťování sítí elektronických komunikací se rozumí povinnosti

a)   spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6 této hlavy,
b)   podle § 51 odst. 6 až 8, 14 a 15,
c)   týkající se přístupu k síti a propojení podle § 78, 79, 79a, 80 a 84,
d)   týkající se systému podmíněného přístupu podle § 83,
e)   podle § 69a.“.

21. V § 12 písm. b) se za slova „České republiky“ vkládají slova „v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo“.

22. V § 13 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit Úřadu, a to na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem podle pokynů Sdružení BEREC týkajících se vzoru pro oznámení.“.

23. V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Nesplňuje-li oznámení podnikání podle odstavce 1 obsahové náležitosti podle odstavců 3 až 5 nebo není-li doloženo splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k odstranění vad oznámení ve lhůtě ne kratší než 14 dnů. Nedojde-li k odstranění vad oznámení podnikání ani po uplynutí této lhůty, nevznikne této osobě oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích a Úřad jí tuto skutečnost sdělí; neúplné oznámení podnikání není překážkou výkonu komunikační činnosti.“.
Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10.

24. V § 13 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a adresu její internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje“.

25. V § 13 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vykonává-li fyzická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.“.

26. V § 13 odstavec 4 zní:

„(4) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby a adresu své internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li právnická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.“.

27. V § 13 odst. 5 písm. a) se slova „a územního rozsahu“ a „včetně údajů o síti, jejímž prostřednictvím bude služba poskytována,“ zrušují.

28. V § 13 odst. 5 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují.

29. V § 13 odst. 6 větě první se za slovo „poplatku“ vkládají slova „za vydání osvědčení podle § 14 odst. 1“ a ve větě druhé se slova „v obchodním“ nahrazují slovy „ve veřejném“.

30. V § 13 odst. 7 větě první se za slovo „oznámení“ vkládají slova „na elektronickém formuláři podle odstavce 1“.

31. V § 13 odst. 9 se za slovo „propojení“ vkládají slova „na území České republiky“.

32. V § 14 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě podle § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila úplné oznámení podnikání podle § 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3.“ a věty třetí a čtvrtá se zrušují.

33. V § 14 odstavec 2 zní:

„(2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede

a)   tyto identifikační údaje:
1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. u právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)   vymezení druhu sítě elektronických komunikací nebo služby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104,
c)   podmínky, za kterých podnikatel, který zajišťuje sítě elektronických komunikací nebo poskytuje služby elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, může požádat o práva na instalování zařízení, sjednat propojení a získat přístup nebo propojení, aby byl usnadněn výkon těchto práv například na jiných úrovních státní správy nebo vůči jiným podnikatelům.“.

34. V § 14 odst. 3 se věty první a druhá nahrazují větami „Úřad vede v elektronické podobě databázi osob, kterým vzniklo oprávnění podle § 8 odst. 2. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v oznámení podnikání podle § 13.“.

35. V § 14 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

36. V § 15 odstavec 1 zní:

„(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie a se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích.“.

37. V § 15 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro účely zajištění koordinace rádiových kmitočtů a pásem může Úřad uzavřít veřejnoprávní smlouvu s právnickou osobou vybranou postupem podle § 163 odst. 4 správního řádu za účelem spolupráce v oblasti zajišťování vnitrostátní kmitočtové koordinace.“.

38. V § 15 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Veřejnoprávní smlouva obsahuje alespoň

a)    vymezení předmětu smlouvy,
b)    podmínky spolupráce smluvních stran,
c)    výpovědní dobu a výpovědní důvody,
d)    ujednání o povinnosti zachovávat mlčenlivost ohledně informací získaných v souvislosti s výkonem činnosti podle písmene a).“.

Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.

39. V § 15 odst. 5 se slova „a krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, popřípadě všeobecným oprávněním“ nahrazují slovy „ , krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, popřípadě všeobecným oprávněním“.

40. V § 15 odst. 6 úvodní části ustanovení větě třetí se za text „§ 18,“ vkládají slova „pokud je držitel fyzickou osobou,“.

41. V § 15 odst. 6 písm. d) se slova „a justiční stráži“ zrušují.

42. V § 15 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí:

„g)   Celní správě České republiky,
h)   Generální inspekci bezpečnostních sborů,
i)   Úřadu pro zahraniční styky a informace.“.

43. V § 15 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 9, které včetně poznámky pod čarou č. 74 znějí:

„(7) K části databáze vedené Úřadem podle odstavce 6 Úřad zřizuje a provozuje informační portál (dále jen „portál“), jehož prostřednictvím zpřístupní informace o využívání rádiových kmitočtů v pevné, pohyblivé a rozhlasové radiokomunikační službě v sítích elektronických komunikací v rozsahu těchto údajů:

a)   osoba držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18,
b)   název a geografické souřadnice stanoviště rádiových stanic,
c)   nadmořská výška stanoviště rádiových stanic,
d)   vyzářený výkon rádiové stanice nebo výkon přivedený do antény,
e)   přidělený rádiový kmitočet nebo kanál a jeho šířka.

(8) Je-li to nezbytné pro zajištění správy a účelného využívání rádiového spektra může Úřad opatřením obecné povahy vyloučit ze zpřístupnění některé údaje podle odstavce 7. Úřad může tyto údaje rovněž vyloučit ze zpřístupnění na základě podnětu držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, a to z důvodu zajištění bezpečnosti sítí elektronických komunikací nebo informací podle jiných právních předpisů74).

(9) Přístup veřejnosti k údajům v portálu, jejichž zpřístupnění nebylo vyloučeno podle odstavce 8, je umožněn bezplatně po ověření totožnosti tazatele. Úřad může k tomu účelu zpracovávat osobní údaje osob, kterým byly prostřednictvím portálu zpřístupněny údaje podle odstavce 7, a v nezbytném rozsahu předávat tyto údaje držitelům individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.


74) Zákon č. 181/2014 Sb.
Zákon č. 240/2000 Sb.
Zákon č. 412/2005 Sb.“.

Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 10 až 12.

44. V § 15 odst. 11 větě první se slovo „efektivního“ nahrazuje slovem „účelného“ a ve větě druhé se za text „§ 22 odst. 2“ vkládají slova „a 3“.

45. V § 15 se doplňuje odstavec 13, který zní:

„(13) Za účelem podpory strategického plánování a koordinace přístupů k politice rádiového spektra v Evropské unii Úřad spolupracuje s Komisí a ostatními příslušnými regulačními orgány v souladu s odstavcem 1, prostřednictvím Skupiny RSPG a na vyžádání i s Evropským parlamentem a Radou Evropské unie, na

a)   vypracovávání osvědčených postupů o otázkách souvisejících s rádiovým spektrem,
b)   usnadňování koordinace mezi členskými státy a přispívání k rozvoji vnitřního trhu,
c)   koordinaci svých přístupů k přidělování rádiového spektra a vydávání oprávnění k jeho využívání, a to formou zveřejňování zpráv nebo stanovisek o otázkách souvisejících s rádiovým spektrem.“.

46. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:

„§ 15a

(1) Úřad spolupracuje s úřady jiných členských států stejně jako se zeměmi, které nejsou členy Evropské unie, pro předcházení přeshraniční škodlivé interferenci v harmonizovaném rádiovém spektru a při řešení sporů v rámci přeshraniční koordinace.

(2) Úřad může požádat Skupinu RSPG o konzultaci nebo vydání stanoviska za účelem řešení problému nebo sporu v souvislosti s přeshraniční koordinací nebo přeshraniční škodlivou interferencí v harmonizovaném rádiovém spektru.

(3) Úřad může požádat Komisi o poskytnutí podpory za účelem vyřešení problémů s koordinací harmonizovaného rádiového spektra se zeměmi sousedícími s Evropskou unií, včetně kandidátských a přistupujících zemí.

(4) Nebyl-li problém nebo spor vyřešen opatřeními podle odstavců 1 a 2, může Úřad podat žádost Komisi o vydání prováděcího aktu ve věci přeshraniční škodlivé interference v harmonizovaném rádiovém spektru. Souhlasí-li Komise s vydáním tohoto prováděcího aktu, Úřad rozhodne v této věci až po nabytí účinnosti tohoto prováděcího aktu.“.

47. V § 16 odst. 6 větě poslední se za slova „Ministerstvu obrany“ vkládá slovo „výhradně“.

48. V § 16 odstavec 8 zní:

„(8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační služby, třídy osob obsluhujících stanice amatérské radiokomunikační služby a kvalifikační požadavky na tyto osoby, typy stanic a podmínky jejich provozování, včetně omezení pro obsah komunikace, stanoví prováděcí právní předpis.“.

49. V § 16 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

„(10) V plánu využití rádiového spektra může Úřad stanovit alternativní využívání rádiového spektra v harmonizovaném rádiovém spektru, pokud

a)   je zjištění nedostatečné tržní poptávky po užívání takového pásma, včetně posouzení budoucí tržní poptávky, založeno na veřejné konzultaci podle § 130,
b)   toto alternativní využívání neznemožňuje ani neztěžuje dostupnost nebo užívání takového pásma v jiných členských státech a
c)   zohlední dlouhodobou dostupnost nebo využívání harmonizovaného rádiového spektra v Evropské unii a úspory z rozsahu pro vybavení vyplývající z využívání harmonizovaného rádiového spektra v Evropské unii.

(11) Úřad provádí přezkum plánu využití rádiového spektra podle odstavce 10 každé 3 roky od jeho vydání nebo na základě podnětu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího veřejnou komunikační síť, který vyjádří zájem o alternativní využívání harmonizovaného rádiového spektra, nebo orgánů podle § 15 odst. 6. Úřad následně informuje Komisi a regulační orgány ostatních členských států o závěru tohoto přezkumu, včetně odůvodnění, a popřípadě i o změně plánu využití rádiového spektra.“.

50. V § 17 odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje.

51. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f)   zajištění využívání dotčeného rádiového spektra z důvodu jeho specifických vlastností.“.

52. V § 17 odst. 3 písmeno a) zní:

„a)   je-li žadatelem
1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,“.

53. V § 17 odst. 5 písm. a) se slova „smlouvou s držitelem takové licence“ nahrazují slovy „souhlasem držitele takové licence“.

54. V § 17 odst. 5 písm. c) se slova „v obchodním“ nahrazují slovy „ve veřejném“.

55. V § 17 odst. 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo rozhodnutím vydaným podle zákona o civilním letectví v případě letadla způsobilého létat bez pilota“.

56. V § 17 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g)   osvědčením o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy.“.

57. V § 17 odstavec 7 zní:

„(7) Je-li více žadatelů o udělení oprávnění k využívání stejných rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o udělení oprávnění podle pořadí došlých žádostí; tento postup se neuplatní u žadatelů o povolení k provozu stanic amatérské radiokomunikační služby, s výjimkou oprávnění pro amatérský převáděč a amatérský maják.“.

58. V § 17 odst. 9 se slova „a justiční stráže“ zrušují a slova „a celních orgánů15)“ se nahrazují slovy „ , Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů“.
Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje.

59. V § 17 odstavec 10 zní:

„(10) Kmitočtová pásma, ve kterých nejsou radiokomunikační služby sdíleně využívány, a jsou vyhrazená v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) výhradně Ministerstvu obrany pro vojenské účely, mohou být využívána pro vojenské účely bez rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.“.

60. V § 17 odst. 11 písm. a) se za slovo „vyžaduje“ vkládají slova „obrana nebo“.

61. V § 17 odst. 11 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje.

62. V § 17 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:

„i)   by vedlo udělení oprávnění k využívání požadovaných rádiových kmitočtů k jejich neúčelnému využívání, nebo
j)   by požadované podmínky využívání rádiových kmitočtů byly v rozporu s podmínkami uvedenými v přídělu rádiových kmitočtů.“.

63. V § 18 odst. 1 písmeno a) zní:

„a)   byla-li žadatelem
1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, a identifikační číslo bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,“.

64. V § 18 odst. 2 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.

65. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e)   sdíleného využívání rádiových kmitočtů.“.

66. V § 18 odst. 2 se věta poslední zrušuje.

67. V § 18 odst. 3 větě druhé se za slova „podle § 22“ vkládají slova „nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání vydané podle jiného právního předpisu11)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo dobu platnosti příslušné licence“.

68. V § 18 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely, zejména pro účely vojenského cvičení, přesunu nebo pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, může být stanovena pouze na dobu trvání takového účelu.“.

69. V § 18 odst. 5 se za slovo „využívání“ vkládá slovo „rádiových“.

70. V § 18 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Je-li před vydáním rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nutné provést mezinárodní kmitočtovou koordinaci rádiových kmitočtů se zahraničním orgánem odpovědným za její provedení, lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neběží po dobu potřebnou k provedení mezinárodní kmitočtové koordinace. Lhůta pro vydání rozhodnutí se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou je vyžadována součinnost žadatele o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů za účelem provedení vnitrostátní koordinace rádiových kmitočtů.

(7) Podmínky podle odstavce 2 může Úřad stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění s výjimkou podmínky podle odstavce 2 písm. e) nebo jiný právní předpis, a pokud o těchto podmínkách žadatele předem informoval.“.

71. V § 19 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „může rozhodnout“ nahrazují slovem „rozhodne“.

72. V § 19 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

73. V § 19 odst. 1 písm. c) se za slovo „nezbytně“ vkládají slova „obrana nebo“.

74. V § 19 odst. 1 se na začátek písmene d) vkládají slova „změna přídělu rádiových kmitočtů,“.

75. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí:

„f)   výsledek mezinárodní kmitočtové koordinace,
g)   naplnění podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo
h)   výsledek přezkumu podle § 16 odst. 11.“.

76. V § 19 odst. 3 větě druhé se za slova „až c)“ vkládají slova „a f),“ slova „ , nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění“ se nahrazují slovy „za podmínek podle § 18 odst. 3“ a věta třetí se nahrazuje větou „Jsou-li předmětem prodloužení doby platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného přídělu nebo licence.“.

77. V § 19 odst. 4 písm. c) se za slova „vyžaduje-li to“ vkládají slova „obrana nebo“.

78. V § 19 odst. 4 písm. d) se za slova „byly přiděleny“ vkládají slova „ , nebo přidělené rádiové kmitočty využíval neúčelně vzhledem ke geografickému rozsahu jejich přidělení“.

79. V § 19 odst. 4 písm. e) se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „přičemž je oprávněn požádat o odnětí oprávnění k určitému datu,“.

80. V § 19 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

„g)   to vyžaduje výsledek mezinárodní kmitočtové koordinace, nebo
h)   to vyžaduje výsledek přezkumu podle § 16 odst. 11.“.

81. V § 19 odst. 6 se na konci písmene d) doplňují slova „dnem uvedeným v takovém rozhodnutí, podle toho, která z těchto skutečností nastane později,“.

82. V § 19 odst. 6 písm. e) se za text „§ 23“ vkládají slova „ ; to neplatí, pokud nový držitel přídělu rádiových kmitočtů vysloví souhlas podle § 22 odst. 8“.

83. V § 19 odst. 6 písm. f) se za slova „podle § 22c“ vkládají slova „s výjimkou § 22c odst. 1 písm. d)“.

84. V § 19 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) V případě změny přídělu rádiových kmitočtů na základě rozhodnutí podle § 22a postupem podle § 122 odst. 5 stanoví předseda Rady dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v tomto rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

85. V § 19 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 písm. c) nemá odkladný účinek.“.

86. V § 19a odst. 1, 2 a 4 se za slovo „udělení“ vkládají slova „přídělu rádiových kmitočtů nebo“.

87. V § 19b odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „ , s výjimkou časově a územně omezených pilotních projektů zavádění nových technologií“.

88. V § 19b odst. 5 se věta třetí nahrazuje větami „V případě, že žadatelem o vydání oprávnění pro experimentální účely je příjemce podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, lze oprávnění pro experimentální účely udělit nejvýše na dobu 54 měsíců. Dobu platnosti oprávnění pro experimentální účely lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců.“.

89. V § 19b odstavce 8 a 9 znějí:

„(8) Držitel oprávnění pro experimentální účely nemá nárok na ochranu před škodlivou interferencí způsobovanou ostatními rádiovými zařízeními a zároveň nesmí způsobovat škodlivou interferenci vůči ostatním rádiovým zařízením.

(9) V případě, že dojde ke vzniku škodlivé interference způsobované držitelem oprávnění pro experimentální účely vůči ostatním rádiovým zařízením, je držitel oprávnění pro experimentální účely povinen bezprostředně podniknout na vlastní náklady takové kroky, které této škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání rádiových kmitočtů přidělených pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit.“.

90. V § 19b odstavec 14 zní:

„(14) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen poskytnout na výzvu Úřadu ve stanovené lhůtě informaci o průběhu a výsledcích experimentu v rozsahu specifikovaném v podmínkách tohoto oprávnění. Lhůta pro poskytnutí informace nesmí být kratší než 30 dnů.“.

91. V § 20 odst. 3 větách druhé a čtvrté se slova „zrušení přídělu“ nahrazují slovy „odnětí přídělu“, ve větách třetí a čtvrté se slova „zrušeného přídělu“ nahrazují slovy „odňatého přídělu“ a na konci odstavce se doplňují věty „Úřad v rámci přezkumu podle věty první zároveň zvažuje, zda nelze v daném kmitočtovém pásmu udělit další příděl rádiových kmitočtů nebo zrušit omezení počtu práv, a tak umožnit využívání rádiových kmitočtů také na základě oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. V případě, že k takovému závěru Úřad dojde, informuje o tom v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu a změní plán využití rádiového spektra. Je-li možné udělit v daném kmitočtovém pásmu další příděl rádiových kmitočtů, zahájí Úřad výběrové řízení podle § 21.“.

92. V § 20 odst. 4 větě první se slova „18 měsíců“ nahrazují slovy „2 let“ a za větu první se vkládají věty „Úřad je rovněž povinen provést přezkum podle odstavce 3 nejdříve 5 let před koncem platnosti tohoto přídělu, pokud o to držitel přídělu požádá. Přezkum podle odstavce 3 Úřad neprovede v případě, že byla možnost prodloužení platnosti přídělu vyloučena již v okamžiku jeho udělení.“.

93. V § 20 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která znějí:

„f)   zachování veřejného pořádku,
g)   provedení opatření přijatého podle článku 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES,
h)   zefektivnění využití rádiového spektra s ohledem na technologický nebo tržní vývoj,
i)   potřebu zabránit závažnému narušení poskytování služeb elektronických komunikací.“.

94. V § 20 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Jde-li o příděl rádiových kmitočtů udělený v harmonizovaném rádiovém spektru, Úřad dále posoudí plnění podmínek podle § 21 odst. 12.

(6) Úřad neprodlouží dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, pokud by to nebylo v souladu s § 21 odst. 12 písm. c), d) nebo e) nebo pokud byla držiteli přídělu rádiových kmitočtů během doby jeho platnosti pravomocně uložena pokuta za spáchání přestupku neplnění některých podmínek, převzatých závazků nebo povinností uvedených v rozhodnutí o tomto přídělu podle § 118 odst. 23 nebo za opakované spáchání přestupku v rozporu s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů v daném kmitočtovém pásmu podle § 118 odst. 2 písm. a) a § 119 odst. 2 písm. a) anebo z důvodů uvedených v § 22 odst. 6. Dojde-li Úřad na základě přezkumu k závěru, že dobu platnosti přídělu nelze prodloužit informuje o tom, a to nejpozději 12 měsíců před koncem doby platnosti dotčeného držitele přídělu rádiových kmitočtů. Neprodlouží-li Úřad dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů, vyhlásí výběrové řízení podle § 21.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8.

95. V § 20 odstavec 7 zní:

„(7) V případě, že na základě výsledků přezkumu podle odstavce 4 bude mít Úřad za to, že je

a)   třeba i nadále zachovat omezení počtu práv, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, včetně doby případného prodloužení přídělu v případě přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, a to nejpozději 12 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu; po konzultaci podle § 130, která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu rádiových kmitočtů, Úřad vyzve dotčeného držitele přídělu nejpozději 6 měsíců před skončením doby platnosti přídělu k podání žádosti o udělení nového přídělu podle závěrů přezkumu; o žádosti Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21,
b)   možné prodloužit dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku a po konzultaci podle § 130, která nesmí být kratší než 3 měsíce a která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti přídělu podle závěrů přezkumu.“.

96. V § 20 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Úřad při rozhodování o udělení nového přídělu rádiových kmitočtů zohlední veškeré připomínky a informace z veřejné konzultace o poptávce jiných podnikatelů na trhu, než jsou držitelé přídělu rádiových kmitočtů v dotčeném kmitočtovém pásmu.“.

97. V § 21 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 7, které znějí:

„(2) V případě, že se výběrové řízení podle odstavce 1 týká rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru, Úřad nejpozději ke dni zahájení veřejné konzultace informuje Skupinu RSPG o záměru vyhlášení výběrového řízení a uvede, zda požaduje svolání fóra pro vzájemné hodnocení, popřípadě v jakém termínu, a zda požaduje přijetí zprávy zohledňující názory vyjádřené na zasedání Skupiny RSPG. V průběhu fóra Úřad poskytne Skupině RSPG vysvětlení, jakým způsobem navrhované podmínky výběrového řízení

a)   podporují rozvoj vnitřního trhu, přeshraniční poskytování služeb, jakož i hospodářskou soutěž, maximalizují výhody pro spotřebitele a dosahují sledovaných cílů,
b)   zajišťují účelné a efektivní využívání rádiového spektra a
c)   zajišťují stabilní a předvídatelné investiční podmínky pro stávající i potenciální podnikatele využívající rádiové spektrum při zavádění sítí pro poskytování služeb elektronických komunikací, které jsou závislé na rádiovém spektru.

(3) V návaznosti na jednání fóra pro vzájemné hodnocení může Úřad požádat Skupinu RSPG o přijetí stanoviska k výběrovému řízení.

(4) Úřad může spolupracovat s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu a Skupinou RSPG při zohlednění případného zájmu vyjádřeného dotčenými subjekty tím, že stanoví společné podmínky a způsob provedení výběrových řízení a ve stejné době povedou výběrová řízení za účelem udělení práv k využívání harmonizovaných rádiových kmitočtů.

(5) Při stanovení společných podmínek a způsobů provedení výběrového řízení podle odstavce 4 Úřad zohlední

a)   společně dohodnutý harmonogram,
b)   společně dohodnuté podmínky a postupy,
c)   společné nebo srovnatelné podmínky spojené s přídělem rádiových kmitočtů.

(6) Zahájení postupu podle odstavce 4 až do provedení výběrového řízení nebrání dalším příslušným regulačním úřadům jiného členského státu navázat spolupráci na jeho tvorbě.

(7) Úřad informuje dotčené subjekty v případě, že navzdory jimi vyjádřenému zájmu nejedná společně s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu podle odstavce 4, a odmítnutí této spolupráce odůvodní.“.
Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 8 až 15.

98. V § 21 odst. 11 písm. d) se za slovo „včetně“ vkládají slova „případných podmínek, které mají zajistit přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám a“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , včetně doby a podmínek pro případné prodloužení doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů“.

99. V § 21 odst. 11 písm. e) a f) se číslo „3“ nahrazuje číslem „9“.

100. V § 21 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

„k)   způsobu úhrady ceny za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů.“.

101. V § 21 se za odstavec 11 vkládají nové odstavce 12 a 13, které znějí:

„(12) Podmínkou podle odstavce 11 písm. d) je v případě výběrového řízení na udělení přídělu rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby zejména

a)   zajištění účinného a efektivního využívání příslušné části harmonizovaného rádiového spektra,
b)   stanovení pokrytí území a obyvatelstva bezdrátovým vysokorychlostním připojením nebo pokrytí hlavních vnitrostátních a evropských dopravních cest, včetně transevropské dopravní sítě,
c)   usnadnění rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupu,
d)   plnění cílů obecného zájmu týkající se zajištění bezpečnosti života, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo obrany,
e)   zajištění hospodářské soutěže.

(13) Výše vyvolávací ceny za příděl rádiových kmitočtů se stanoví mimo jiné i se zohledněním nákladů souvisejících s podmínkami udělení přídělu rádiových kmitočtů. V případě přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru, který má být využíván podle § 16 odst. 10 k alternativním účelům, výše vyvolávací ceny zohlední hodnotu takového alternativního využívání.“.
Dosavadní odstavce 12 až 15 se označují jako odstavce 14 až 17.

102. V § 21 odst. 15 větě druhé se slovo „týká“ nahrazuje slovy „může týkat“.

103. V § 21 odstavce 16 a 17 znějí:

„(16) Na základě výsledku výběrového řízení Úřad zamítne žádosti neúspěšných žadatelů, a to do 2 měsíců po skončení výběrového řízení. Po právní moci těchto rozhodnutí o zamítnutí a zaplacení ceny nebo její poměrné části v případě jejího hrazení formou dílčích úhrad úspěšným žadatelem, vydá Úřad rozhodnutí podle § 22. Stanoví-li podmínky výběrového řízení, že cena za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů musí být zaplacena jednorázově, a úspěšný žadatel tak v dané lhůtě neučiní, Úřad jeho žádost zamítne. Rozhodnutí podle § 22 se doručuje pouze úspěšnému žadateli.

(17) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu.“.

104. V § 22 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , nebo pokud tak stanoví zákon“.

105. V § 22 odst. 2 písm. c) se slovo „popřípadě“ nahrazuje slovy „včetně sdílení využívání rádiových kmitočtů, popřípadě stanovení“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ ; při tom předseda Rady zohlední zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury a výsledky zeměpisného mapování podle § 115a“.

106. V § 22 odst. 2 písm. f) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.

107. V § 22 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které zní:

„h)   výši dílčích úhrad a splátkový kalendář pro uhrazení ceny za příděl rádiových kmitočtů v případě, že byl stanoven způsob úhrady ve splátkách v podmínkách výběrového řízení.“.

108. V § 22 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) V případě, že tržně motivované budování infrastruktury naráží na nepřekonatelné ekonomické a fyzické překážky v dané oblasti, v jejichž důsledku má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje, může předseda Rady v rozhodnutí o přídělu uvést

a)   podmínky sdílení fyzické infrastruktury využívající rádiové kmitočty včetně aktivních prvků sítě,
b)   rámcové podmínky a pravidla obchodních dohod o roamingu,
c)   podmínky koordinace stavebních prací za účelem budování sítí elektronických komunikací využívajících rádiové kmitočty a
d)   podmínky související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu nebo možnost Úřadu stanovit takové podmínky rozhodnutím podle § 79a.

(4) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 3

a)   potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele,
b)   zajištění účinného využití rádiového spektra,
c)   technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek,
d)   stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb,
e)   technologické inovace,
f)   převažující potřebu podporovat pobídku operátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl,
g)   ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7.

109. V § 22 odst. 5 se text „e)“ nahrazuje textem „f)“.

110. V § 22 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru je nejméně 15 let. Tuto dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů lze prodloužit na základě přezkumu podle § 20 odst. 4 tak, aby celková doba platnosti tohoto prodlouženého přídělu dosáhla alespoň 20 let. Předseda Rady může v přídělu rádiových kmitočtů uděleném v harmonizovaném rádiovém spektru stanovit dobu platnosti tak, aby zajistil souběžné uplynutí doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů v jednom, nebo více kmitočtových pásmech harmonizovaného rádiového spektra.“.

111. V § 22 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) V případě harmonizovaného rádiového spektra pro bezdrátové vysokorychlostní služby může předseda Rady udělit příděl rádiových kmitočtů na dobu odlišnou od odstavce 5 věty druhé, jde-li o jeho využití pro

a)   určité zeměpisné oblasti, ve kterých je přístup k vysokorychlostním sítím omezen, nebo neexistuje, je-li to nezbytné k naplnění cílů podle § 5,
b)   specifické krátkodobé projekty,
c)   experimentální účely,
d)   sdílené využívání rádiových kmitočtů nebo
e)   alternativní využívání rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru.“.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

112. V § 22a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „rozhodnout“ vkládají slova „po konzultaci podle § 130“.

113. V § 22a odst. 2 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.

114. V § 22a odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c)   je nutné stanovit konkrétní podmínky plnění povinností podle § 22 odst. 3.“.

115. V § 22a odst. 4 se za slova „vyžaduje-li to“ vkládají slova „obrana nebo“.

116. V § 22a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a 3“.

117. V § 22b odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „rozhodne“ vkládají slova „po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131“.

118. V § 22b odst. 1 písm. c) se slova „b) nebo d)“ nahrazují slovy „a) až d) a f) až h)“ a slovo „nebo“ se zrušuje.

119. V § 22b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

„e)   držitel přídělu požádal podle § 19 odst. 4 písm. e) o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a současně do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci, nepožádal o vydání nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje; to neplatí, pokud neuplynula lhůta pro zahájení využívání podle odstavce 2, nebo
f)   tak stanoví tento zákon.“.

120. V § 22b odst. 2 větě první se za slova „rádiové kmitočty“ vkládají slova „v plném rozsahu“, ve větě druhé se za slovo „využívat“ vkládá slovo „přidělené“ a za slova „rádiové kmitočty“ se vkládají slova „v plném rozsahu a“.

121. V § 22b odst. 4 písm. a) se za slova „vyžaduje-li to“ vkládají slova „obrana nebo“.

122. V § 22c odst. 1 písm. b) a c), § 22d odst. 1 a 3 a § 23 odst. 4 se text „§ 22 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 22 odst. 7“.

123. V § 22c odst. 1 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno e) se zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).

124. V § 23 odst. 5 větě druhé se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „předseda Rady“.

125. Za § 23a se vkládá nový § 23b, který zní:

„§ 23b

(1) Předseda Rady může v rozhodnutí o udělení, změně nebo prodloužení doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů

a)   stanovit omezení rozsahu rádiového spektra,
b)   stanovit povinnost velkoobchodního přístupu anebo celostátního nebo regionálního roamingu,
c)   vyhradit určité rádiové spektrum pro nové operátory, je-li to vhodné a odůvodněné s ohledem na specifickou situaci na vnitrostátním trhu,
d)   odmítnout udělení nových práv na užívání rádiového spektra nebo povolení nových využití rádiového spektra v určitých pásmech nebo spojení udělení nových práv na užívání rádiového spektra či povolení nových využití rádiového spektra s podmínkami s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže, ke kterému by došlo přidělením, převodem nebo hromaděním práv na užívání,
e)   stanovit podmínky zakazující převod práv na užívání rádiového spektra, jež nepodléhají kontrole fúzí v České republice ani v Evropské unii, nebo uložit podmínky pro jejich převod, pokud by tyto převody pravděpodobně měly za následek významné narušení hospodářské soutěže,
f)   změnit stávající práva v souladu s tímto zákonem za účelem nápravy narušení hospodářské soutěže, k němuž došlo převodem nebo hromaděním práv na užívání rádiového spektra.

(2) Předseda Rady návrh rozhodnutí podle odstavce 1 předloží ke stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(3) Předseda Rady při rozhodování podle odstavce 1 zohledňuje tržní podmínky a dostupné referenční hodnoty a vychází ze stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a

a)   objektivního a do budoucna zaměřeného posouzení podmínek hospodářské soutěže na trhu,
b)   posouzení, zda jsou opatření podle odstavce 1 nezbytná k udržení nebo dosažení účinné hospodářské soutěže,
c)   pravděpodobného účinku takových opatření na stávající a budoucí investice tržních subjektů, zejména v případě zavádění sítí.

(4) Úřad provede zkoumání dotčeného trhu podle odstavce 3 písm. a) obdobně jako při postupu provádění analýz relevantních trhů.“.

126. V § 24 odst. 2 písm. a) se slovo „kanál“ nahrazuje slovy „úsek rádiového spektra o šířce nejvýše 5 MHz“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ ; v případě kmitočtového úseku širšího než 5 MHz je horní hranice výše poplatku proporčně vyšší“.

127. V 24 odst. 2 písm. b) až f) se slovo „kanál“ nahrazuje slovy „úsek rádiového spektra“.

128. V § 24 odst. 2 písm. f) se číslo „9 600“ nahrazuje číslem „250 000“.

129. V § 24 odst. 3 se slova „a pro leteckou pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti“ nahrazují slovy „ , pro leteckou pohyblivou službu a pro námořní pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti, která není vykonávána za účelem dosažení zisku, pokud jsou rádiové kmitočty využívány Ministerstvem obrany pro vojenské účely nebo pokud jsou rádiové kmitočty využívány zahraniční osobou na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky“.

130. V § 24 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) V případě poplatků za využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely se dolní mez podle odstavce 2 nepoužije. Poplatek za využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nižší než 100 Kč se nehradí.“.

131. V § 25 odst. 6 se za slovo „nevyhoví“ vkládají slova „ani v části“.

132. V § 26 odst. 5 se za slovo „zkoušek“ vkládají slova „ , náležitosti zkušebního řádu pro provádění zkoušek“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zkušební řád pro provádění zkoušek vydává předseda Rady.“.

133. Za § 26 se vkládají nové § 26a až 26c, které včetně nadpisu znějí:

„Registrace družicové sítě nebo soustavy a podmínky využívání rádiových kmitočtů

§ 26a

(1) Registrací družicové sítě nebo soustavy se rozumí postup při provádění předběžné ohlášky, kmitočtové koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR). Registrace družicové sítě nebo soustavy se považuje za řízení o předběžné otázce pro řízení o žádosti o udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo o vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy.

(2) Registraci družicové sítě nebo soustavy, jakož i jejích jednotlivých částí uvedených v odstavci 1, zahajuje Úřad na základě žádosti uchazeče o registraci. Úřad v procesu registrace družicové sítě nebo soustavy provádí veškeré úkony související s touto registrací družicové sítě nebo soustavy v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Při vyřizování žádosti uchazeče o registraci se postupuje pouze podle částí první a čtvrté správního řádu.

(3) Uchazeč o registraci podle odstavce 2 je v průběhu celého procesu registrace družicové sítě nebo soustavy povinen ve vztahu k předmětu jeho žádosti sledovat případné vzájemné kolize či provozní neslučitelnosti s ostatními družicovými sítěmi nebo soustavami. V případě zjištění možnosti vzniku takové kolize či neslučitelnosti je uchazeč o registraci povinen o tom bezodkladně informovat Úřad. Uchazeč o registraci je povinen Úřad bezodkladně informovat i o jakékoliv změně vztahující se k procesu registrace družicové sítě nebo soustavy a postupu kmitočtové koordinace, pokud je vedena. Uchazeč o registraci je povinen poskytnout Úřadu veškerou součinnost potřebnou pro vyřízení žádosti a postupovat v souladu s výzvami Úřadu. Dojde-li v důsledku nesplnění výzvy Úřadu k zastavení procesu registrace družicové sítě nebo soustavy, Úřad uchazeče o registraci o této skutečnosti vyrozumí.

(4) Nebude-li z důvodů na straně uchazeče o registraci některá část procesu registrace družicové sítě nebo soustavy dokončena ve lhůtách vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo ze závazků České republiky z členství v mezinárodních organizacích, zápis do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) se neprovede a Úřad uchazeče o registraci o této skutečnosti vyrozumí.

(5) O úspěšném dokončení jednotlivých částí procesu registrace družicové sítě nebo soustavy, včetně provedení zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), Úřad vydá uchazeči o registraci osvědčení.

§ 26b

(1) Uchazeč o registraci je povinen nahradit Úřadu veškeré vynaložené náklady, které jsou s jednotlivými částmi procesu registrace družicové sítě nebo soustavy spojeny a jsou Úřadu účtovány na základě závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Tyto náklady je uchazeč o registraci povinen uhradit Úřadu i v případě, že některá z částí procesu registrace družicové sítě nebo soustavy nebude úspěšně dokončena a současně vznikla České republice povinnost k úhradě těchto nákladů. V případě, že uchazeč o registraci neuhradí náklady řádně a včas, Úřad zastaví proces registrace družicové sítě nebo soustavy.

(2) Úřad může po uchazeči o registraci rovněž požadovat náhradu nákladů účelně vynaložených Úřadem na účast jeho zástupců na koordinačních jednáních, pokud si uchazeč o registraci účast zástupců Úřadu na jednáních vyžádal.

(3) Výši nákladů podle odstavců 1 a 2 Úřad určí rozhodnutím. Tyto náklady vybírá a vymáhá Úřad.

(4) K zajištění povinnosti nahradit náklady podle odstavce 1 je uchazeč o registraci povinen složit peněžitou záruku, jejíž výši určí Úřad v závislosti na předběžném odhadu nákladů. Peněžitou záruku je uchazeč o registraci povinen složit nejpozději do 14 dnů ode dne doručení sdělení Úřadu o její výši, jinak Úřad neprovede uchazečem o registraci požadovaný úkon.

(5) Peněžitá záruka se použije na náhradu nákladů podle odstavce 1. Případný rozdíl mezi složenou peněžitou zárukou a nahrazenými náklady podle odstavce 1 Úřad vrátí uchazeči o registraci. Uchazeč o registraci nemá nárok na úroky ze složené peněžité záruky. V případě, že uchazečem o registraci složená peněžitá záruka nebude postačovat k náhradě nákladů podle odstavce 1, je uchazeč o registraci povinen zbývající část nákladů složit nejpozději do 14 dnů ode dne doručení sdělení Úřadu o její výši.

(6) Úřad může na základě žádosti uchazeče o registraci nerozhodnout o výši náhrady nákladů podle odstavce 1. Tohoto oprávnění může Úřad využít pouze jednou v kalendářním roce. Je-li za daný kalendářní rok podáno více takových žádostí, Úřad o nich rozhodne podle pořadí jejich podání. V případě, kdy je uchazečem o registraci Česká republika nebo organizační složka státu, platí, že tento uchazeč o registraci podal žádost jako první. Úspěšnému uchazeči o registraci Úřad vrátí složenou peněžitou záruku podle odstavce 4.

§ 26c

(1) Mají-li být práva k využívání rádiových kmitočtů pro družicovou síť nebo soustavu využívána na základě přídělu rádiových kmitočtů (§ 16 odst. 4), uděluje se tento příděl bez výběrového řízení (§ 22 odst. 1) držiteli osvědčení o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) podle § 26a odst. 5.

(2) Dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy Úřad stanoví v souladu s dobou platnosti zápisu příslušné družicové sítě nebo soustavy v Základním mezinárodním rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), nejdéle však na dobu 15 let.

(3) Příděl rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy a oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy pozbývá platnosti ke dni výmazu příslušného zápisu družicové sítě nebo soustavy ze Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR).

(4) Pro oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy se ustanovení § 19 odst. 4 písm. d) a § 19 odst. 5 nepoužije.

(5) Držitel osvědčení o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) je povinen sledovat po celou dobu platnosti zápisu u jeho registrované družicové sítě nebo soustavy případné vzájemné kolize či provozní neslučitelnosti s ostatními družicovými sítěmi nebo soustavami. V případě zjištění možnosti vzniku takové kolize či neslučitelnosti, je držitel osvědčení povinen bezodkladně informovat Úřad. Vznik kolize či neslučitelnosti může být důvodem ke změně nebo odnětí uděleného přídělu rádiových kmitočtů nebo vydaného oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.“.

134. V § 27 odst. 1 se za slova „§ 19 odst. 1 písm. a) až c)“ vkládají slova „ , § 19 odst. 4 písm. c) a g)“.

135. V § 27 odst. 2 písm. b) se za slovo „výpočetní“ vkládají slova „a měřicí“.

136. V § 27 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c)   realizaci veřejnoprávní smlouvy podle § 15 odst. 2.“.

137. V § 27 odst. 5 se věta poslední zrušuje.

138. V § 29 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a stanoví výjimky z využívání čísel na základě oprávnění k využívání čísel podle § 30“.

139. V § 29 odst. 2 větě první se slovo „volání“ nahrazuje slovy „interpersonální komunikační služby založené na číslech“ a ve větě druhé se slova „veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“ nahrazují slovy „interpersonální komunikační služby založené na číslech“.

140. V § 30 odst. 1 větě první se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „nebo číslovacího plánu“.

141. V § 30 odst. 2 větě druhé se za slova „komunikačním sítím“ vkládají slova „a zkrácených telefonních čísel“ a ve větě poslední se slovo „nepodnikající“ zrušuje.

142. V § 30 odstavec 3 zní:

„(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat

a)   je-li žadatelem
1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)   údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání,
c)   požadovanou dobu využívání čísel,
d)   doložení schopnosti spravovat požadovaná čísla a plnit zákonné požadavky v případě osob, které nejsou podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikací.“.

143. V § 30 odst. 4 se slova „v obchodním“ nahrazují slovy „ve veřejném“.

144. V § 30 odst. 8 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e)   žadatel nedoloží schopnost spravovat požadovaná čísla a plnit zákonné požadavky podle odstavce 3 písm. d).“.

145. V § 30 odstavec 11 zní:

„(11) Ke změně držitele oprávnění k využívání čísel může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel stanoveno jinak. Změna držitele oprávnění k využívání čísel se uskutečňuje prostřednictvím udělení nového oprávnění k využívání čísel podle § 32 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání čísel a dosavadního držitele oprávnění k využívání čísel. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použije § 32. Oprávnění dosavadního držitele k využívání čísel pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání čísel. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34.“.

146. Za § 30 se vkládá nový § 31, který včetně nadpisu zní:

„§ 31

Udělování oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty

(1) Úřad může, po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130, rozhodnout, zda oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty udělí podle pořadí došlých žádostí nebo za účelem udělení oprávnění provede výběrové řízení. Čísly zvláštní ekonomické hodnoty se rozumí čísla symetrická nebo lehce zapamatovatelná.

(2) Na výběrové řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty se přiměřeně použije § 21.

(3) Lhůtu pro vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 5 může Úřad prodloužit, je-li to nezbytné k zajištění řádného a transparentního průběhu výběrového řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, nejvýše však o 3 týdny.“.

147. V § 32 odst. 1 písmeno a) zní:

„a)   byla-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,“.

148. V § 32 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f)   zvláštní podmínky využívání čísel pro poskytování služeb mimo území České republiky.“.

149. V § 32 odstavec 2 zní:

„(2) Úřad dále může v oprávnění k využívání čísel uložit podmínky týkající se

a)   účelného využívání čísel,
b)   změny držitele oprávnění k využívání čísel z podnětu jeho držitele a podmínek pro takovou změnu,
c)   povinností vyplývajících z mezinárodních dohod týkajících se využívání čísel,
d)   zvláštní podmínky na úseku ochrany spotřebitele v případě využívání čísel podle § 29 odst. 2,
e)   výčtu závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, nebo
f)   požadavků na přenositelnost čísel.“.

150. V § 32 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Zanikne-li podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací oprávnění k využívání čísel týkající se číselné řady podle číslovacího plánu obsahující čísla, která byla přenesena podle § 34, a nedošlo ke změně držitele oprávnění ani nebyla podána žádost o udělení oprávnění k využívání předmětných čísel splňující podmínky podle § 30, Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání dotčené číselné řady jednomu z podnikatelů, kteří poskytují na číslech z této číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Při rozhodování Úřad zohlední zejména možné dopady na koncové uživatele, ekonomické postavení podnikatelů, kteří poskytují na číslech z předmětné číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a zájem na zajištění účelného využívání čísel.“.

151. § 33 včetně nadpisu zní:

„§ 33

Tísňová komunikace

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu je povinen poskytovat všem svým koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených uživatelů a uživatelů veřejných telefonních automatů, přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na tísňová čísla s centrem tísňové komunikace, který je bezplatný a který nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku. Tento podnikatel je povinen zajistit přístup zdravotně postižených uživatelů k tísňovým službám, který je rovnocenný s přístupem dostupným ostatním uživatelům. Tísňovými čísly jsou jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňová čísla 150, 155, 158, popřípadě další čísla stanovená v číslovacím plánu. Tísňová čísla slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací umožňující koncovým uživatelům volání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci účastníka tísňové komunikace při komunikaci na tísňová čísla. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.

(3) Podnikatel zajišťující připojení centra tísňové komunikace k veřejné pevné komunikační síti, je povinen

a)   zřídit a vést aktuální databázi údajů podle odstavce 2 včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech; tyto údaje lze využívat jen pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace, a
b)   zajistit bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze podle písmene a) centru tísňové komunikace způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze.

(4) Podnikateli podle odstavce 3 náleží úhrada účelně vynaložených nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace. Účelně vynaložené náklady se stanoví jako součet výše odpisů majetku a provozních nákladů vynaložených na zřízení a vedení databáze. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké veškeré odpisy majetku a provozní náklady se považují za účelně vynaložené náklady, období, za které podnikateli náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, způsob jejich úhrady a způsob výpočtu měsíční výše jejich úhrady.

(5) Podnikatel podle odstavce 1 poskytující služby v mobilní veřejné komunikační síti je povinen pro každou tísňovou komunikaci bezodkladně a bezplatně zpřístupnit centru tísňové komunikace lokalizační údaje (§ 91) a jiné údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace, včetně údajů generovaných telekomunikačním koncovým zařízením. Jsou-li v souvislosti s tísňovou komunikací telekomunikačním koncovým zařízením, z něhož je komunikace uskutečněna, automaticky vytvářeny a centru tísňové komunikace odesílány informace obsahující údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, není k tomu třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají.

(6) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání tísňových čísel, a jejich vlastnostech zajišťujících dostupnost, jakož i o automatickém vytváření a odesílání informací obsahujících údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, mimo jiné prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy nebo v místech umístění veřejných telefonních automatů. Informace podnikatel poskytuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve formátu zajišťujícím dostupnost těchto informací i pro zdravotně postižené osoby, s ohledem na různé druhy zdravotního postižení.

(7) Podnikatel podle odstavce 1 nese veškeré náklady související s přenosem tísňové komunikace a informace o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos tísňové komunikace ze sítí jiných podnikatelů.

(8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, může Úřad rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto přístupu a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací umožňující volání v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace.

(9) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5, včetně kritérií přesnosti a spolehlivosti poskytovaných údajů po konzultaci se Sdružením BEREC, stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Uskutečňuje-li účastník, popřípadě uživatel, zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla, je podnikatel, v jehož síti byla tato komunikace započata, povinen na žádost subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace, znemožnit ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého je tato komunikace uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatů, k veřejné komunikační síti. Taková žádost musí být učiněna v elektronické podobě. Centrum tísňové komunikace může dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého bylo uskutečňováno opakované zlomyslné volání nebo jiná zlomyslná komunikace.

(11) O opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka. Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání a jiné zlomyslné komunikace.

(12) Zlomyslným voláním nebo jinou zlomyslnou komunikací na tísňová čísla se rozumí volání nebo jiná komunikace na tato čísla za jiným účelem, než podle odstavce 1.

(13) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen tísňovou komunikaci směrovat na nejvhodnější centrum tísňové komunikace.

(14) Tísňová komunikace zahrnuje

a)   volání,
b)   zasílání zpráv SMS,
c)   další způsoby komunikace podle odstavce 15, pokud jimi bude dosaženo účelu tísňové komunikace podle tohoto zákona.

(15) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem, Ministerstvem zdravotnictví a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů tísňové komunikace včetně zajištění rovnocenného přístupu zdravotně postižených uživatelů k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace a zohledňují pokyny Sdružení BEREC.

(16) Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem přijímají vhodná opatření k zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením z jiných členských států měli při cestách na území České republiky přístup k tísňovým službám za rovnocenných podmínek jako ostatní koncoví uživatelé, je-li to možné, a to bez předchozí registrace.

(17) Ministerstvo vnitra může stanovit vyhláškou požadavky na formu a způsob tísňové komunikace podle odstavce 14.

(18) Poskytuje-li podnikatel neuvedený v odstavci 1 přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, použijí se na něj odstavce 2, 5 až 7, 10 a 13 až 15 obdobně.“.

152. V § 33a větě první se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“.

153. Za § 33a se vkládá nový § 33b, který včetně nadpisu zní:

„§ 33b

Systém veřejné výstrahy

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou mobilní interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen bezplatně předávat dotčeným koncovým uživatelům v určité územní oblasti veřejné výstrahy týkající se bezprostředně hrozících nebo nastalých mimořádných událostí, krizových situací a jiných závažných událostí ohrožujících život a zdraví osob. Tomuto podnikateli náleží náhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů za zajištění předávání veřejných výstrah koncovým uživatelům.

(2) Pravidla pro aktivaci systému, rozsah předávaných informací podle odstavce 1, iniciátora předávání těchto informací, formu a způsob jejich předávání a výši a způsob určení výše nákladů za jejich předávání stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Systém veřejné výstrahy zahrnuje alespoň službu zasílání zpráv SMS.

(4) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů realizace systému veřejné výstrahy podle tohoto ustanovení.“.

154. § 34 včetně nadpisu zní:

„§ 34

Přenositelnost čísel

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl bezplatně ponechat své číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, v případě geografických čísel na určeném území a v případě negeografických čísel kdekoli na území státu.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na přenositelnost mezi veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v případě čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.

(3) Geografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování komunikace na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační sítě.

(4) Negeografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména číslo pro přístup ke službám na účet volaného, ke službám s vyjádřenou cenou a účastnické číslo veřejné mobilní komunikační sítě.

(5) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, a zásady pro účtování ceny v souvislosti s přenositelností čísel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis rovněž stanoví požadavky na změnu poskytovatele služby přístupu k internetu podle § 34a odst. 9 a podrobnosti pro realizaci přenesení čísla a změny poskytovatele služby přístupu k internetu za využití vzdáleného přístupu, pokud účastník nepožaduje jinak a je to technicky proveditelné.

(6) Doba, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, nesmí přesáhnout 1 pracovní den.

(7) Účastník, který hodlá uzavřít smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti s jiným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, než se kterým má uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti (dále jen „přejímající poskytovatel služby“), může zároveň přejímajícího poskytovatele služby, který proces přenesení čísla vede, požádat o zajištění přenesení čísla. V žádosti uvede alespoň

a)   své identifikační údaje,
b)   identifikační údaje podnikatele doposud zajišťujícího účastníkovi veřejnou komunikační síť nebo poskytujícího účastníkovi veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „opouštěný poskytovatel služby“),
c)   číslo, o jehož přenesení žádá,
d)   ověřovací kód účastníka pro přenesení čísla vydaný opouštěným poskytovatelem služby a
e)   den, ke kterému má přenos čísla proběhnout; přejímající poskytovatel služby neprodleně po splnění podmínek přenositelnosti čísla zajistí provedení úkonů potřebných k přenesení čísla a informuje účastníka o dni, ke kterému má přenos čísla proběhnout a který je zároveň dnem zániku závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby.

(8) Přejímající poskytovatel služby je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o přenesení čísla; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o přenesení čísla nepožádal.

(9) Přejímající poskytovatel služby do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 7 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby o žádosti účastníka o přenesení čísla, včetně ověřovacího kódu účastníka, a okamžiku zániku závazku ze smlouvy podle § 63b odst. 10.

(10) Opouštěný poskytovatel služby na žádost spotřebitele využívajícího předplacené služby podanou nejpozději do 30 dnů ode dne zániku závazku ze smlouvy vrátí zbývající zůstatek předplatného. Je-li to ujednáno ve smlouvě, má opouštěný poskytovatel služby právo na náhradu nákladů ve výši, které mu prokazatelně vznikly vrácením zůstatku předplatného.

(11) Účastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde k přenesení čísla se zpožděním nebo dojde ke zneužití přenosu v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů přenesení čísla nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1 000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno.

(12) Opouštěný poskytovatel služby je povinen zajistit, aby účastník, jehož závazek ze smlouvy skončil výpovědí ze strany účastníka, si mohl přenést číslo k jinému poskytovateli po dobu nejméně 1 měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy, pokud se tohoto práva výslovně nevzdá.

(13) Přenesení čísla a jeho následná aktivace se provede v nejkratší možné lhůtě a k datu výslovně ujednanému s účastníkem podle odstavce 7. Účastník, který podal žádost o přenesení čísla k novému poskytovateli, musí mít v každém případě toto číslo aktivované do 1 pracovního dne od data, které s ním bylo ujednáno.

(14) V případě selhání procesu přenesení čísla musí opouštěný poskytovatel služby znovu aktivovat číslo a službu účastníkovi, a to za stejných podmínek sjednaných s ním ve smlouvě, a to až do doby, než dojde k úspěšnému přenesení čísla a aktivaci služeb přejímajícího poskytovatele služby.

(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší číslo, nesmí bránit procesu přenosu čísla.“.

155. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní:

„§ 34a

Změna poskytovatele služby přístupu k internetu

(1) Poskytovatel služby přístupu k internetu je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, mohl změnit poskytovatele služby přístupu k internetu tak, aby byla zajištěna kontinuita poskytovaných služeb, pokud je to technicky možné.

(2) V případě, že se účastník rozhodne změnit poskytovatele služby přístupu k internetu, je každý poskytovatel služby přístupu k internetu dotčený touto změnou povinen poskytnout mu před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace.

(3) Poskytovatel služby přístupu k internetu, se kterým hodlá účastník uzavřít smlouvu (dále jen „přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu“), poskytovatel služby přístupu k internetu, který doposud poskytuje účastníkovi službu přístupu k internetu (dále jen „opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu“), a ostatní dotčení podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací jsou povinni spolupracovat na zajištění změny poskytovatele služby přístupu k internetu.

(4) Účastník, který hodlá změnit poskytovatele služby přístupu k internetu, může požádat přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu o zajištění změny poskytovatele služby přístupu k internetu. Postup změny poskytovatele služby přístupu k internetu vede přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu.

(5) Účastník v žádosti podle odstavce 4 uvede alespoň

a)   své identifikační údaje,
b)   identifikační údaje opouštěného poskytovatele služby přístupu k internetu,
c)   identifikaci služeb, které mají být předmětem změny poskytovatele služby přístupu k internetu,
d)   den, ke kterému má změna poskytovatele služby přístupu k internetu proběhnout, a
e)   ověřovací kód pro změnu poskytovatele služby přístupu k internetu vydaný opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu.

(6) Přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 5 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby přístupu k internetu o žádosti účastníka o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu, sdělí mu všechny náležitosti nutné pro provedení změny poskytovatele služby přístupu k internetu a informace o dni, ke kterému má změna poskytovatele služby přístupu k internetu proběhnout, a společně neprodleně ověří možnost provedení změny poskytovatele služby přístupu k internetu.

(7) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu nepožádal.

(8) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu zajistí, aby k aktivaci služeb došlo v nejkratší možné době, nebo ve lhůtě dohodnuté s účastníkem. Opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu je povinen poskytovat své služby za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele služby přístupu k internetu nesmí přesáhnout 1 pracovní den.

(9) Technické a organizační podmínky pro realizaci změny poskytovatele služby přístupu k internetu mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 34 odst. 5.

(10) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší služba přístupu k internetu, nesmí bránit procesu přenosu této služby.

(11) Účastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde ke změně poskytovatele služby přístupu k internetu se zpožděním nebo dojde ke zneužití změny v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů změny poskytovatele nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis podle § 34 odst. 11, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1 000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno.

(12) Nezbytné úkony související se změnou poskytovatele služby přístupu k internetu provádí přejímající nebo opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu na své náklady. Pokud existuje systém určený pro komunikaci mezi přejímajícím a opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu a pro provádění nezbytných úkonů souvisejících se změnou poskytovatele služby přístupu k internetu, musí být přístup k takovému systému nediskriminační a případná úhrada za přístup musí pokrývat pouze účelně a efektivně vynaložené náklady na pořízení a provoz systému.“.

156. V § 35 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „technicky proveditelné a“ zrušují.

157. V § 35 odst. 1 písm. b) se slova „ , čísel patřících do Evropského telefonního číslovacího prostoru“ zrušují.

158. V § 36 odst. 1 závěrečné části ustanovení se za slova „jim lhůtu“ vkládá slovo „alespoň“ a za slova „tuto lhůtu“ se vkládají slova „z důvodu mimořádných okolností“.

159. V § 36 odst. 3 větě druhé se slova „uvedenou v oprávnění“ nahrazují slovy „podle § 32 odst. 4“.

160. V § 36 se na konci odstavce 8 doplňují věty „To neplatí v případě, že z přidělené číselné řady byla čísla přenesena podle § 34. V takovém případě je držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce povinen informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který využívá přenesená čísla, o okamžiku skončení platnosti oprávnění, a to nejpozději 1 měsíc před tímto okamžikem; pokud to není možné, bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozvěděl.“.

161. V § 37 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Využívání tísňových čísel se nezpoplatňuje.“.

162. V § 38 odst. 1 větě první se slova „koncových uživatelů“ nahrazují slovem „spotřebitelů“, slova „zajišťujících veřejně dostupné sítě a poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací“ se nahrazují slovy „poskytujících služby uvedené v odstavcích 2 a 3“ a ve větě druhé se slova „koncové uživatele“ nahrazují slovem „spotřebitele“.

163. V § 38 odstavec 2 zní:

„(2) V rámci univerzální služby může Úřad uložit podnikateli povinnost poskytovat tyto dílčí služby:

a)   přiměřený přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby,
b)   přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby,
c)   přístup zdravotně postižených osob k dílčím službám podle písmen a) a b) poskytovaných nejen v pevném místě, rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní spotřebitelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených koncových zařízení,
d)   doplňkové služby k dílčím službám podle písmen a) a b), kterými jsou
1. podrobný rozpis účtů,
2. bezplatné selektivní blokování odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv, nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou,
3. systémy předplatného,
4. postupné splácení ceny za připojení,
5. zvláštní opatření při neplacení účtů,
6. poradenství ohledně sazeb,
7. kontrola nákladů,
8. deaktivace vyúčtování třetích stran.“.

164. V § 38 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Podnikatelům poskytujícím dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami podle § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za běžných obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby podle odstavce 2 písm. a) a b) (dále jen „zvláštní ceny“), a to nejen v pevném místě.“.

165. V § 38 odst. 3 větě čtvrté se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b)“ a text „§ 43 odst. 5“ se nahrazuje slovy „odstavce 8“.

166. V § 38 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 75 zní:

„(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 nebo osobou s nízkými příjmy. Osobou s nízkými příjmy se pro účely tohoto zákona rozumí osoba,

a)   jejíž započitatelný příjem75) za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima, jde-li o jednotlivce, nebo
b)   která žije v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího započitatelného příjmu a započitatelných příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti.


75) § 7 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.“.

167. V § 38 odst. 5 se slova „poskytující veřejně dostupnou telefonní službu“ zrušují.

168. V § 38 odst. 7 se slova „poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „a to nejpozději do 30 dní od chvíle, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděla“.

169. V § 38 odst. 8 se slova „poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu“ zrušují, slova „náležitosti seznamů“ se nahrazují slovy „vzor čestného prohlášení, kterým osoba s nízkými příjmy prokazuje splnění podmínky podle odstavce 4 písm. a) nebo b), náležitosti seznamu“ a slova „těchto seznamů“ se nahrazují slovy „tohoto seznamu“.

170. V § 38 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Vzor čestného prohlášení, včetně postupu pro jeho vyplnění s aktuálními částkami životního minima, Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

171. V § 38 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Na žádost spotřebitele může být připojení potřebné pro využívání dílčích služeb omezeno tak, aby podporovalo pouze hlasovou komunikační službu.“.

172. V § 39 úvodní části ustanovení se za text „§ 130“ vkládají slova „s přihlédnutím k výsledkům zeměpisného mapování podle § 115a“.

173. V § 39 odst. 2 se za slovo „dílu“ vkládají slova „nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky“.

174. V § 39 odst. 3 větě první se za slovo „dílu“ vkládají slova „nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky“ a ve větě druhé se slova „alespoň jednou za dva roky“ nahrazují slovy „jednou za 3 roky“.

175. V § 39 odst. 9 se slova „v kterémkoliv pevném místě“ zrušují a slova „koncové uživatele“ se nahrazují slovem „spotřebitele“.

176. V § 39 odst. 11 se slovo „obchodní“ zrušuje a slovo „obchodního“ se nahrazuje slovem „občanského“.

177. V § 39 odst. 14 větě první se slova „připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě“ nahrazují slovy „přístupu k internetu v pevném místě a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě“.

178. V § 39 odst. 15 se slova „připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a poskytování veřejně dostupné telefonní služby“ nahrazují slovy „přístupu k internetu v pevném místě a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě“.

179. § 40 včetně nadpisu zní:

„§ 40

Přístup k internetu a přístup k hlasové komunikační službě

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. a), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelů na přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby.

(2) Službou přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě se rozumí pro účely univerzální služby služba, která umožňuje využívat nejméně tyto služby:

a)    elektronická pošta,
b)    vyhledávače umožňující vyhledávat a nacházet všechny druhy informací,
c)    základní on-line nástroje pro odbornou přípravu a vzdělávání,
d)    on-line noviny nebo zprávy,
e)    on-line nakupování nebo objednávání zboží nebo služeb,
f)    hledání zaměstnání a nástroje pro hledání zaměstnání,
g)    navazování profesních kontaktů,
h)    internetové bankovnictví,
i)    využívání služeb elektronické veřejné správy (eGovernment),
j)    sociální média a zasílání rychlých zpráv (instant messaging),
k)    volání a videohovory ve standardní kvalitě.

(3) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. b), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelů na přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby.

(4) Připojením potřebným pro využívání služby podle odstavců 1 a 3 se rozumí zřízení a provozování koncového bodu sítě.

(5) Přístup k internetu v pevném místě a přístup v pevném místě k hlasové komunikační službě musí umožnit spotřebitelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu, s ohledem na technologie užívané většinou spotřebitelů a technickou proveditelnost.

(6) Nemůže-li poskytovatel univerzální služby podle odstavců 1 a 3 z důvodů na jeho straně vyhovět přiměřenému požadavku ve lhůtě stanovené podle hodnoty parametrů kvality nebo závazných výkonnostních cílů stanovených prováděcím právním předpisem podle § 47 odst. 3, je povinen písemně sdělit spotřebiteli do 1 měsíce od obdržení požadavku tuto skutečnost a lhůtu, do které jeho požadavek uspokojí, a současně o této situaci informovat Úřad.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiky přiměřených požadavků na poskytování služeb podle odstavců 1 a 3.“.

180. § 41 a 42 se včetně nadpisů zrušují.

181. V § 43 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je povinen poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací tak, aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila rovnocenný přístup, který využívají ostatní spotřebitelé, včetně přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzace a konverzních služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen zdravotně postiženým osobám zejména

a)   pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení, a
b)   nabídnout speciální tarif odpovídající jejich potřebám s ohledem na druh jejich zdravotního postižení.“.

182. V § 43 odst. 4 písm. c) a d) se slovo „účastník“ nahrazuje slovem „spotřebitel“.

183. V § 43 se odstavec 5 zrušuje.

184. § 44 včetně nadpisu zní:

„§ 44

Doplňkové služby

(1) Podrobným rozpisem účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 1 se rozumí bezplatné vyúčtování ceny obsahující rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové komunikační služby. Neobsahuje položky za volání, která spotřebitel neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání, a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období.

(2) Selektivním blokováním podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 2 se rozumí bezplatně poskytovaná služba, která spotřebiteli umožňuje na jeho žádost zamezit odchozí volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv, je-li to technicky proveditelné, nebo přístup k jiným podobným službám se zvýšenou cenou anebo zamezit volání na požadované typy čísel nebo skupiny čísel.

(3) Systémem předplatného podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 3 se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si spotřebitel může předplatit přístup k veřejné komunikační síti a využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové komunikační služby.

(4) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebiteli postupné splácení ceny za připojení k veřejné komunikační síti podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 4.

(5) Zvláštními opatřeními při neplacení účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 5 se rozumí opatření, která řeší problematiku neplacení účtů za poskytnuté služby tak, aby spotřebitel byl předem upozorněn na všechny důsledky neplacení účtů.

(6) Poradenstvím ohledně sazeb podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 6 se rozumí možnost spotřebitelů požádat o informace o případných alternativních výhodnějších sazbách.

(7) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebiteli přiměřenou úroveň kontroly nákladů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 7, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, s cílem předcházet bezdůvodnému odpojení služeb spotřebitelům, kteří na ni mají nárok, včetně vhodného mechanismu pro kontrolu toho, zda zájem o využívání dané služby nadále trvá. Součástí této kontroly je i bezplatné upozornění v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání služby elektronických komunikací, které má vliv na náklady spotřebitele.

(8) Deaktivací vyúčtování třetích stran podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 8 se rozumí služba, s jejíž pomocí může spotřebitel deaktivovat možnost, aby třetí strany využívaly vyúčtování poskytovatele služby přístupu k internetu nebo poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací k vyúčtování svých produktů nebo služeb.

(9) Technické podrobnosti, rozsah a způsob poskytování jednotlivých doplňkových služeb stanoví prováděcí právní předpis.“.

185. V § 45 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li to pro splnění této povinnosti nezbytné, poskytne Ministerstvo, Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí či Český statistický úřad Úřadu na jeho žádost potřebnou součinnost.“.

186. V § 46 se text „g)“ nahrazuje textem „d)“ a slovo „účastník“ se nahrazuje slovem „spotřebitel“.

187. V § 47 odst. 2 se slova „a současně Úřadu předkládat“ nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“.

188. V § 47 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.

189. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje.

190. V § 51 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Při provádění analýzy relevantních trhů podle odstavce 1 Úřad zvažuje možný budoucí vývoj na tomto trhu v případě absence regulace uložené na příslušném relevantním trhu a zohlední

a)   tržní vývoj ovlivňující pravděpodobnost toho, že relevantní trh bude směřovat k účinné hospodářské soutěži,
b)   veškeré relevantní konkurenční tlaky na velkoobchodní i maloobchodní úrovni, bez ohledu na to, zda jsou za zdroje těchto tlaků považovány sítě elektronických komunikací, služby elektronických komunikací, nebo jiné druhy služeb nebo aplikací, jež jsou z pohledu koncového uživatele srovnatelné, a bez ohledu na to, zda jsou tyto tlaky součástí relevantního trhu,
c)   jiné druhy regulace nebo uložených opatření, které mají v průběhu relevantního období vliv na relevantní trh nebo související maloobchodní trh nebo trhy, mimo jiné včetně povinností uložených podle § 79 a 79a, a
d)   regulaci uloženou na jiných relevantních trzích.“.

Dosavadní odstavce 2 až 13 se označují jako odstavce 3 až 14.

191. V § 51 odst. 3 větě první se slova „v intervalu 1 až 3 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým podniku s významnou tržní silou uložil povinnosti podle odstavce 5, popřípadě“ nahrazují slovy „nejpozději do 5 let“, slova „kterou byl“ se nahrazují slovy „kterou nebyl“, ve větě druhé se slova „3 roky“ nahrazují slovy „1 rok“ a za slovo „Komisi“ se vkládají slova „nejpozději 4 měsíce před uplynutím této lhůty“.

192. V § 51 odst. 4 se slovo „trzích23)“ nahrazuje slovy „trzích produktů a služeb23)“ a slovo „dvou“ se nahrazuje číslem „3“.
Poznámka pod čarou č. 23 zní:


23) Čl. 64 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972.“.

193. V § 51 odst. 5 se slova „5, 6 nebo 12“ nahrazují slovy „6, 7 nebo 14“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , přičemž v souladu se zásadou proporcionality zvolí nejméně zatěžující způsob nápravy problémů zjištěných v analýze trhu“.

194. V § 51 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „a uloží mu“ nahrazují slovy „a popřípadě mu uloží“.

195. V § 51 odst. 6 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).

196. V § 51 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f)   vyhovět přiměřeným žádostem o přístup k inženýrským stavbám a jejich využívání podle § 84 odst. 2 písm. k).“.

197. V § 51 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

198. V § 51 odst. 8 se slova „5 a 6“ nahrazují slovy „6 a 7“.

199. V § 51 odst. 9 se slova „5, 6, 7 a 12“ nahrazují slovy „6, 7, 8 a 14“.

200. V § 51 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:

„(10) Úřad průběžně sleduje, vyhodnocuje a zvažuje dopady nového vývoje na relevantním trhu ovlivňujícího dynamiku hospodářské soutěže, například ve vztahu k obchodním dohodám, včetně dohod o společných investicích. Nejsou-li tyto dopady dostatečně významné, aby vyžadovaly novou analýzu relevantního trhu, Úřad posoudí, zda je nezbytné přezkoumat povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou a rozhodnout o zachování, změně, zrušení těchto povinností, nebo uložení nových povinností podle odstavců 6, 7, 8 a 14.“.
Dosavadní odstavce 10 až 14 se označují jako odstavce 11 až 15.

201. V § 51 odst. 11 se slova „5, 6, 7 a 12“ nahrazují slovy „6, 7, 8 a 14“ a na konci odstavce se doplňují věty „Úřad o rozhodnutí informuje dotčené subjekty v dostatečném předstihu před nabytím právní moci tohoto rozhodnutí, aby byl zajištěn udržitelný přechod pro příjemce těchto povinností a koncové uživatele a pro výběr koncových uživatelů, a mezi potřebou, aby regulace nepokračovala nad rámec nezbytné doby. Při tom může Úřad stanovit zvláštní podmínky a výpovědní doby ve vztahu ke stávajícím dohodám o přístupu.“.

202. V § 51 odst. 12 se slova „5 až 13“ nahrazují slovy „6 až 11 a 13 až 15“.

203. V § 51 odstavec 13 zní:

„(13) V případě nadnárodních trhů Úřad provádí analýzu relevantního trhu společně s dotčenými národními regulačními úřady a popřípadě koordinovaným postupem stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou na daném trhu a rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinností podle odstavců 6, 7, 8 a 14. O tomto rozhodnutí Úřad informuje Komisi podle § 131. Nadnárodním trhem se pro účely tohoto zákona rozumí trh určený rozhodnutím Komise, který pokrývá území Evropské unie nebo jeho podstatnou část a nachází se v České republice a nejméně v jednom dalším členském státě. Úřad společně s jedním nebo více dotčenými národními regulačními úřady může požádat Sdružení BEREC o provedení analýzy při zjišťování potenciálního nadnárodního trhu.“.

204. V § 51 odst. 14 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

205. V § 51 odst. 14 písmeno d) zní:

„d)   bránění vstupu na trh a omezování hospodářské soutěže stanovením predátorských cen.“.

206. V § 51 odst. 15 se slova „5 písm. a) až c) a f)“ nahrazují slovy „6 písm. a) až c) a e)“ a číslo „12“ se nahrazuje číslem „14“.

207. V § 51 se doplňuje odstavec 16, který zní:

„(16) Neprovede-li Úřad analýzu relevantního trhu určeného v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb ve lhůtě podle odstavce 3 nebo 4 nebo domnívá-li se, že ji v této lhůtě neprovede, může požádat o pomoc při provedení a dokončení analýzy relevantního trhu a návrhu nápravných opatření Sdružení BEREC. Úřad do 6 měsíců od konce lhůty podle odstavce 3 nebo 4 oznámí Komisi návrh těchto nápravných opatření.“.

208. V § 52 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Úřad zohlední rovněž výsledky zeměpisného mapování provedeného podle § 115a.“.

209. V § 52 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Úřad při vymezení relevantního trhu musí ověřit, zda jsou kumulativně splněna tato kritéria:

a)   přítomnost značných a nikoli dočasných strukturálních, právních nebo regulačních překážek vstupu na trh,
b)   existence struktury trhu, která v daném časovém horizontu nesměřuje k účinné hospodářské soutěži, a to s ohledem na stav hospodářské soutěže z pohledu infrastruktury a dalších faktorů, které stojí za překážkami vstupu, a
c)   právo hospodářské soutěže je samo o sobě nedostatečné k tomu, aby adekvátně řešilo zjištěná selhání trhu.

(4) Při analýze relevantních trhů uvedených v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb se má za to, že kritéria pro vymezení relevantního trhu podle odstavce 3 jsou splněna, pokud Úřad na základě jejich vyhodnocení nedospěje k závěru, že jedno nebo více těchto kritérií splněno není.“.

210. Za § 52 se vkládá nový § 52a, který zní:

„§ 52a

(1) Úřad společně s jedním nebo více dotčenými regulačními úřady může podat odůvodněnou žádost Sdružení BEREC o provedení analýzy nadnárodní poptávky ze strany koncových uživatelů po produktech a službách, jež jsou v Evropské unii poskytovány na jednom nebo více trzích uvedených v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, pokud na straně poptávky existuje vážný problém, který je nutné řešit. Analýzou Sdružení BEREC není dotčeno případné určení nadnárodních trhů podle § 51 odst. 13 ani případná určení relevantních trhů na celostátním nebo nižším základě učiněná Úřadem podle § 52.

(2) Úřad společně s jedním nebo více dotčenými regulačními úřady může oznámit návrh opatření týkajících se analýzy relevantního trhu a případných regulačních povinností rovněž v případě absence nadnárodních trhů, pokud se domnívají, že tržní podmínky ve všech těchto členských státech jsou dostatečně srovnatelné.“.

211. V § 53 odstavec 4 zní:

„(4) Při posuzování, zda mají 2 nebo více subjektů na relevantním trhu společnou významnou tržní sílu, postupuje Úřad v souladu s pokyny Komise pro analýzu relevantních trhů a posuzování významné tržní síly23).“.

212. V § 54 odst. 1 písm. b) se slovo „formě“ nahrazuje slovem „podobě“.

213. V § 54 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

214. V § 55 odst. 1 se slova „a podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který je povinen poskytovat službu podle § 70,“ zrušují.

215. V § 55 se odstavec 3 zrušuje.

216. V § 57 odst. 1 se slova „3 písm. a) až c) a f)“ nahrazují slovy „6 písm. a) až d) a f)“.

217. V § 57 odstavec 3 zní:

„(3) Při uplatnění regulace cen podle odstavců 1 a 2 vůči podniku s významnou tržní silou je Úřad povinen v rozhodnutí o ceně zohlednit potřebu podpory hospodářské soutěže a dlouhodobé zájmy koncových uživatelů související se zaváděním a využíváním vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Za účelem podpory investic dotčeného podniku, především do sítí nové generace, a především do sítí s velmi vysokou kapacitou, přihlédne Úřad k investicím provedeným operátorem a umožní mu přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím ke všem rizikům specificky spojeným s investičním projektem. Dále Úřad při uplatnění regulace cen podle odstavce 1 zohlední rovněž přínosy předvídatelných a stabilních velkoobchodních cen při zajišťování účinného vstupu a dostatečných pobídek pro všechny operátory, aby zaváděli nové a zdokonalené sítě.“.

218. V § 57 se odstavec 4 zrušuje.

219. V § 61 odst. 3 se slova „číslům tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňovým číslům“.

220. V § 61 odst. 4 větě první se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“ a slova „veřejně dostupné telefonní služby“ se nahrazují slovy „hlasové komunikační služby“.

221. V § 61 odst. 6 větě první se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“.

222. V § 61 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) Podnikatel poskytující službu ukončení volání je povinen uplatňovat jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Evropské unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Evropské unii maximálně ve výši stanovené předpisem vydaným Komisí podle čl. 75 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972. Úřad každoročně informuje Sdružení BEREC a Komisi o plnění této povinnosti.

(8) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neuplatní vůči koncovému uživateli z důvodů týkajících se jeho státní příslušnosti, místa pobytu nebo místa jeho usazení žádné diskriminační požadavky nebo podmínky v souvislosti s poskytováním služby elektronických komunikací, pokud k takovému odlišnému zacházení nejsou dány objektivní důvody.“.

223. V § 62 odst. 1 se slova „Podnikatel zajišťující sítě elektronických komunikací, nebo poskytující služby elektronických komunikací je povinen“ nahrazují slovy „Osoba vykonávající komunikační činnost je povinna“, za slovo „interoperability“ se vkládají slova „a bezpečnosti“ a za slovo „služeb“ se vkládají slova „ , spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel“.

224. § 63 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č.  76 až 79 zní:

„§ 63

Informační povinnosti u smluv

(1) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji, poskytne spotřebiteli před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, vedle informací podle § 1811 a 1820 občanského zákoníku také informace

a)   stanovené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v rozsahu, v jakém se vztahují k poskytované službě, a
b)   o právu na paušální náhradu podle § 34 odst. 11 a § 34a odst. 11.

(2) Informace podle odstavce 1 se poskytují jasně a srozumitelně v textové podobě nebo ve formě dokumentu, který zpřístupní poskytovatel podle odstavce 1, ve snadno dostupné elektronické verzi. Poskytovatel podle odstavce 1 spotřebitele výslovně upozorní, že daný dokument je k dispozici a že je důležité si jej stáhnout pro účely dokumentace, pozdějšího použití a reprodukce v nezměněné podobě.

(3) Informace podle odstavce 1 se poskytují na žádost ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb76).

(4) Informace podle odstavců 1, 2, 5 a 9 se poskytují též koncovému uživateli, kterým je mikropodnik77), malý podnik77) nebo nezisková organizace, ledaže se výslovně vzdal všech, nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Koncový uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, včetně informace, zda se zříká takového práva.

(5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, je povinen poskytnout spotřebitelům také stručné a snadno čitelné shrnutí smlouvy odpovídající šabloně pro shrnutí smlouvy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie78). Toto shrnutí obsahuje alespoň

a)   u podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího přístup k veřejné komunikační síti jméno, popřípadě jména, příjmení, sídlo, obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a v případě, že se liší, kontaktní údaje pro vytýkání vad vyúčtování ceny nebo poskytované veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „reklamace“),
b)   hlavní znaky každé poskytované služby elektronických komunikací,
c)   ceny za aktivaci služeb elektronických komunikací a jakékoli pravidelné platby související s jejím používáním v případě, že je služba poskytována za přímou peněžní platbu,
d)   délku trvání smlouvy a podmínky pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy,
e)   rozsah, v němž jsou produkty a služby určeny pro koncové uživatele se zdravotním postižením,
f)   přehled informací požadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu79), jde-li o služby přístupu k internetu.

(6) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen řádně vyplnit požadované informace do šablony pro shrnutí smlouvy podle odstavce 5 a poskytnout jej spotřebiteli bezplatně před uzavřením smlouvy, a to i u smluv uzavíraných distančním způsobem. Je-li z objektivních technických důvodů nemožné poskytnout shrnutí smlouvy v daném okamžiku, je poskytovatel povinen jej poskytnout neprodleně poté a smlouva nabývá účinnosti v okamžiku, kdy spotřebitel po obdržení shrnutí smlouvy potvrdí svůj souhlas se smlouvou.

(7) Údaje o obsahu závazku, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy, ledaže si strany výslovně ujednaly určitou náležitost jinak.

(8) Smlouva musí také obsahovat ověřovací kód podle § 34 odst. 6 písm. d) a § 34a odst. 5 písm. e) a identifikační údaje účastníka, kterými jsou, je-li uživatelem

a)   podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,
b)   podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c)   nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno.

(9) Je-li služba přístupu k internetu nebo veřejně dostupná interpersonální komunikační služba účtována na základě času nebo objemu spotřeby, je její poskytovatel povinen nabízet spotřebiteli funkci sledování a kontroly využívání každé z účtovaných služeb. Tato funkce zahrnuje včasný přístup k informacím o úrovni spotřeby služeb zahrnutých do plánu sazeb. Poskytovatel je povinen informovat spotřebitele před dosažením limitu spotřeby, jak jej stanovil Úřad podle odstavce 10, a který je zahrnut v jeho cenovém plánu, jakož i při úplném vyčerpání určité služby zahrnuté v jeho cenovém plánu.

(10) Úřad může stanovit náležitosti informační povinnosti poskytovatele o úrovni spotřeby a dočasném přerušení dalšího využívání příslušných služeb, je-li dosažen Úřadem stanovený finanční nebo objemový limit, a to

a)   opatřením obecné povahy v případě neplnění informační povinnosti podle odstavce 9 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo
b)   rozhodnutím v případě nedodržení informační povinnosti podle odstavce 9 poskytovatelem.

(11) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služby komunikace mezi stroji, nebo zajišťujícímu připojení k veřejné komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti, jsou-li v rozporu s tímto zákonem, prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu, se zákonem o ochraně spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele24a), nebo s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti elektronických komunikací.

(12) Uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo připojení k veřejné komunikační síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo zajištující připojení k veřejné komunikační síti povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout spotřebiteli nebo koncovému uživateli, který je podnikající fyzickou osobou, informace podle odstavce 1 písemně, a to v listinné nebo elektronické podobě. Lhůta pro odstoupení spotřebitele nebo koncového uživatele, který je podnikající fyzickou osobou, od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo obchodní prostory nebo při použití prostředků komunikace na dálku začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto informací.


76) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb.
77) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků.
78) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2243 ze dne 17. prosince 2019, kterým se stanoví šablona shrnutí smlouvy, kterou mají použít poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972.
79) Článek 4 odst. 1 písm. d) a e) nařízení (EU) 2015/2120.“.

225. Za § 63 se vkládají nové § 63a až 63e, které včetně nadpisů znějí:

„§ 63a

Transparentnost a zveřejňování informací

(1) V případě, že poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby podmiňuje poskytování této služby určitými podmínkami, zveřejní přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem a ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb76) tyto informace:

a)   své kontaktní údaje,
b)   popis nabízených služeb, a to
1. rozsah nabízených služeb a hlavní znaky každé poskytované služby, včetně případných minimálních úrovní kvality služby, je-li nabízena, a případných omezení využívání poskytnutého koncového zařízení stanovených poskytovatelem,
2. ceny za nabízené služby, včetně informací o objemech komunikace (například datová omezení, počet minut hlasových volání, počet zpráv) v rámci zvláštních cenových plánů a o použitelných cenách za dodatečné jednotky komunikace, číslech a službách, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky, platbách za přístup a údržbu, všech druzích plateb za provoz, zvláštních a cílených systémech sazeb a o jakýchkoli dalších platbách a nákladech souvisejících s koncovým zařízením,
3. nabízené poprodejní služby, služby údržby a služby asistence pro zákazníky, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat,
4. standardní smluvní podmínky, včetně doby trvání závazku ze smlouvy, plateb při předčasném zániku závazku ze smlouvy, práv souvisejících s ukončením závazku ze smlouvy k balíčku nebo jeho části a postupů a přímých plateb za přenositelnost čísel,
5. v případě poskytovatele interpersonální komunikační služby založené na číslech informace o přístupu k tísňovým službám a údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace nebo jakákoliv omezení těchto informací; v případě poskytovatele interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech informace o tom, do jaké míry může být přístup k tísňovým službám podporován nebo nikoliv,
6. podrobnosti o produktech a službách, včetně všech funkcí, praktik, politik a postupů a změn ve fungování služeb specificky určených pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb84),
c)   existující mechanismy řešení sporů.

(2) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen pravidelně aktualizovat informace podle odstavce 1.

(3) Úřad může vyhláškou stanovit formu, jakou se informace podle odstavce 1 zveřejňují. Tyto informace je poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb povinen poskytnout Úřadu na jeho žádost před jejich zveřejněním.

§ 63b

Doba trvání závazku ze smlouvy a jeho zánik

(1) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech a přenosovou službu používanou pro poskytování služeb mezi stroji, nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců, jinak se smlouva považuje za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. To platí i v případě uživatele, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se práva plynoucího z tohoto odstavce výslovně nevzdal. Uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Odstavec 1 se nepoužije na dobu trvání smluv o splátkách, ve kterých spotřebitel ve zvláštní smlouvě souhlasil se splátkovými platbami výhradně za zavedení fyzického připojení, zejména k sítím pro připojení s velmi vysokou kapacitou. Tyto smlouvy o zavedení fyzického připojení nezahrnují koncová zařízení, jako jsou routery a modemy, a nesmí bránit spotřebitelům v uplatnění jejich práv podle odstavce 1.

(3) Jestliže smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech a přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, uzavřená na dobu určitou umožňuje automatické prodloužení závazku za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou byla smlouva uzavřena, má účastník po takovémto automatickém prodloužení právo závazek ze smlouvy kdykoli bezplatně vypovědět s nejvýše jednoměsíční výpovědní dobou. Poskytovatel služby prokazatelně informuje účastníka v textové podobě jasně a srozumitelně nejméně 1 měsíc před tímto automatickým prodloužením závazku ze smlouvy o jeho konci a o způsobech, jak lze závazek ze smlouvy vypovědět. Dále tento poskytovatel služby účastníka informuje o nejvýhodnějších cenách za jím poskytované služby.

(4) Informaci podle odstavce 3 věty poslední poskytne účastníkům poskytovatel služby také alespoň jednou ročně.

(5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než je interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech, může změnit smluvní podmínky, je-li to ujednáno a jestliže v textové podobě jasným a srozumitelným způsobem informoval účastníka o veškerých změnách smluvních podmínek nejpozději 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy a zároveň ho informoval o jeho právu vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, jestliže s novými podmínkami nesouhlasí. Právo vypovědět závazek ze smlouvy je možné uplatnit do 1 měsíce po doručení oznámení. Účastník má právo bezplatně vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, pouze v případě, nejsou-li pro něj navrhované změny výhradně přínosné, nejsou-li čistě administrativní povahy a s neutrálními dopady, nebo pokud smlouva nebyla změněna na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle § 63 odst. 11.

(6) Je-li skutečné poskytování služby elektronických komunikací, jiné než služby přístupu k internetu a interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, narušeno jakoukoli významnou trvající nebo často se opakující odchylkou od plnění uvedeného ve smlouvě, může účastník, který je spotřebitelem, vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 7.

(7) V případě, kdy má podle odstavce 3, 5 nebo 6 anebo podle § 63c odst. 2 účastník právo vypovědět závazek ze smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, před koncem původně sjednaného období, neukládá se mu žádná úhrada, kromě úhrady za dotované koncové zařízení, pokud si ho ponechá. V takovém případě výše úhrady nesmí překročit poměrnou část hodnoty tohoto zařízení dohodnutou v okamžiku uzavření smlouvy, nebo části ceny za služby, kterou zbývá uhradit do zániku závazku ze smlouvy, podle toho, která z těchto 2 částek je nižší. Bylo-li omezeno využívání dotovaného koncového zařízení v jiných sítích, poskytovatel toto omezení bezplatně odstraní nejpozději v okamžiku zaplacení úhrady.

(8) V případě zániku závazku ze smlouvy výpovědí, nebo dohodou smluvních stran před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, z jiných důvodů než podle odstavce 7, smí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo koncovým uživatelem, který je podnikající fyzickou osobou, úhrada požadována pouze, pokud smlouva skončí do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, a nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou, vyšší než jedna dvacetina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo jedna dvacetina součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny. V případě dotovaného koncového zařízení se postupuje podle odstavce 7.

(9) Jde-li o přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, může práv podle odstavců 5 až 8 požívat pouze účastník, který je spotřebitelem, mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací.

(10) Využije-li účastník právo podle § 34 odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy nejpozději počátkem prvního pracovního dne následujícího po uplynutí doby 2 pracovních dnů, která začne běžet, jakmile přejímající poskytovatel služby vyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 9, pokud se nedohodnou jinak. Tato doba se neuplatní, pokud doba zbývající do zániku závazku ze smlouvy je kratší, k přenesení čísla nedošlo nebo na žádost účastníka.

(11) Využije-li účastník právo podle § 34a odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy dnem, kdy došlo k ukončení postupu změny poskytovatele služby přístupu k internetu. Na žádost účastníka může být okamžik zániku závazku ze smlouvy stanoven odlišně. Zánik závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu v důsledku změny poskytovatele služby může být důvodem pro ukončení této služby v rámci smluvního vztahu na velkoobchodní úrovni.

(12) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro zánik závazku ze smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, nemají právní účinky.

§ 63c

Nabídky balíčků

(1) Jestliže balíček služeb nebo balíček služeb a koncového zařízení nabízený spotřebiteli obsahuje službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech, použijí se § 34 a 34a, je-li to technicky proveditelné, a § 63 odst. 5 a 6, § 63a a 63b na všechny služby balíčku, jako jsou služby elektronických komunikací nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání, popřípadě jiné služby informační společnosti, a obdobně i na ty služby, na které by se uvedená ustanovení jinak nevztahovala.

(2) Má-li spotřebitel právo ukončit závazek ze smlouvy ke kterékoli složce balíčku podle odstavce 1 před koncem ujednaného období z důvodu vadného plnění nebo jiného porušení smlouvy, má právo ukončit závazek ze smlouvy ke všem složkám balíčku.

(3) Uzavření smlouvy týkající se doplňkových služeb nebo koncového zařízení, které poskytuje nebo distribuuje tentýž poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, neprodlužuje původní dobu trvání smlouvy, k níž se služby nebo koncové zařízení přidávají, pokud s tím spotřebitel při uzavírání smlouvy o doplňkových službách nebo koncovém zařízení výslovně nevyjádřil svůj souhlas.

(4) Odstavce 1 a 3 se použijí rovněž na účastníka, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se výslovně nevzdal všech nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Účastník, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, doloží tuto skutečnost prohlášením v okamžiku uplatnění práva podle odstavců 1 a 3.

§ 63d

Úřad pro potřeby spotřebitele sbírá, zpracovává a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup vysvětlující informace a postupy týkající se parametrů poskytování služeb elektronických komunikací, včetně informací, které usnadní využívání služeb elektronických komunikací osobami se zdravotním postižením.

§ 63e

(1) Ustanovení § 33, 33b, 34, 34a, 38, 43, 63 až 63d, 69b a 71 se nepoužijí na mikropodnik poskytující interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, ledaže poskytuje i jiné služby elektronických komunikací.

(2) Mikropodnik, na který se vztahuje výjimka podle odstavce 1, má povinnost o této skutečnosti informovat vhodným způsobem koncové uživatele před uzavřením smlouvy.“.

226. V § 64 odstavec 2 zní:

„(2) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen v elektronické podobě poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby, nebo souhrnné vyúčtování ceny za poskytnuté služby jednou položkou. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncový uživatel, popřípadě uživatel, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.“.

227. V § 64 odst. 3 se slova „písm. g) bodu 3“ nahrazují slovy „písm. d) bod 1“.

228. V § 64 odst. 5 se slovo „formě“ nahrazuje slovem „podobě“.

229. V § 64 odst. 6 se slova „veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“ nahrazují slovy „službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech“.

230. V § 64 odst. 8 se věta poslední nahrazuje větami „Vydání tohoto rozhodnutí může být prvním úkonem Úřadu v řízení. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Pro doručování v řízení o odkladném účinku se ustanovení zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení58) použijí obdobně.“.

231. V § 64 odst. 10 se věta první nahrazuje větou „Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace.“.

232. V § 65 odst. 1 větě první se slovo „telefonních“ zrušuje.

233. V § 65 odst. 2 větě druhé se slova „uskutečňování volání na čísla tísňového volání“ nahrazují slovy „přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace“.

234. § 66 včetně nadpisu zní:

„§ 66

Informační a operátorské služby

(1) Poskytovatel interpersonální komunikační služby založené na číslech, který přiděluje čísla podle číslovacího plánu účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, jí předat osobní a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas, a to za podmínek podle a v rozsahu § 95. Tento poskytovatel je povinen účastníky před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá osobě, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a za cenu, která je nákladově orientovaná a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník výslovně uvedl, že si přeje být kontaktován za účelem marketingu. Není-li v účastnickém seznamu tato informace uvedena nebo v něm nejsou uvedeny žádné osobní a identifikační údaje účastníka, anebo tyto údaje nebyly předány, má se za to, že si účastník kontakt za účelem marketingu nepřeje.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit všem účastníkům přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech.

(3) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen zajistit přístup k informační službě o účastnických číslech kterémukoliv podnikateli usazenému v Evropské unii.“.

235. Pod označení § 66a se vkládá nadpis „Srovnávací nástroj“.

236. V § 66a odst. 2 písm. b) se za slovo „údaje“ vkládají slova „vlastníka a“.

237. V § 66a odst. 4 se za slova „služby elektronických komunikací“ vkládají slova „zahrnuté ve srovnávacím nástroji“.

238. V § 66a odstavec 5 zní:

„(5) Druhy veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na které se vztahuje povinnost podle odstavce 4, rozsah, formu a způsob předávání informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. Veřejně dostupné interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech mohou být zahrnuty do srovnávacího nástroje, pouze pokud je to pro naplnění účelu podle odstavce 1 případné.“.

239. § 67 včetně nadpisu zní:

„§ 67

Identifikace zlomyslné nebo obtěžující komunikace

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen na žádost a na náklady svého účastníka zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o osobách podle § 95 odst. 3, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 95 odst. 4.“.

240. § 68 se včetně nadpisu zrušuje.

241. § 69 až 69b znějí:

„§ 69

Poskytovatel služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech je povinen poskytovat bezplatně koncovému uživateli, je-li to technicky možné, službu

a)   identifikace volajícího,
b)   přeposílání elektronické pošty nebo přístup k elektronické poště po přiměřenou dobu i po zániku závazku ze smlouvy s poskytovatelem služby přístupu k internetu.

§ 69a

(1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit poskytovatelům služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech podmínky týkající se povinnosti poskytovat spotřebitelům doplňkové služby podle § 38 odst. 2 písm. d).

(2) Úřad podmínky ve všeobecném oprávnění podle odstavce 1 nestanoví, zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.

(3) Úřad po veřejné konzultaci může stanovit podmínky podle odstavce 1 jen na část území České republiky.

§ 69b

(1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 43 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé.

(2) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad rozhodnout, aby poskytovatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami, poskytoval službu za cenu odlišnou, než je poskytována za běžných tržních podmínek. Ztráty vzniklé tomuto poskytovateli v souvislosti s poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

(3) Úřad může rozhodnout za podmínek podle odstavce 2 o uplatňování jednotné ceny na území celého státu, která bude stanovena například průměrnou cenou v rámci poskytování služby za běžných tržních podmínek.

(4) V případě, že by povinnosti uložené podle odstavců 2 a 3 všem poskytovatelům veřejně dostupné služby elektronických komunikací prokazatelně vedly k nadměrné administrativní nebo finanční zátěži, může Úřad rozhodnutím podle odstavců 2 a 3 určit pouze některé poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací za účelem snížení administrativního nebo finančního zatížení ve srovnání se situací, pokud by tato povinnost byla určena všem těmto poskytovatelům.

(5) Při určování poskytovatelů podle odstavce 4 Úřad přihlédne k tomu, aby tito poskytovatelé byli schopni zajistit služby pro všechny spotřebitele se zvláštními sociálními potřebami.

(6) Služba podle odstavce 2 musí být poskytována s dostatečnou dobou dostupnosti čísla a musí bránit neodůvodněnému odpojení služby.

(7) Poskytovatelé veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytující zvláštní sazby nebo balíčky spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami informují Úřad bez zbytečného odkladu o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně.

(8) Úřad může uložit změnu nebo zrušení nabídky podle odstavce 7, pokud by nebyla zajištěna transparentnost nebo nediskriminace.

(9) Úřad sbírá a zveřejňuje informace pro osoby se zvláštními sociálními potřebami a v rámci svých kompetencí podporuje využívání specifických zařízení a specifických služeb zdravotně postiženým osobám, které zvyšují rovnocenný přístup, a to zejména za účelem využívání služeb úplné konverzace a konverzních služeb nebo využívání tísňové komunikace.“.

242. § 70 se včetně nadpisu zrušuje.

243. § 71 a 72 včetně nadpisů znějí:

„§ 71

Kvalita služby

(1) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, který řídí alespoň některé prvky sítě buď přímo, nebo prostřednictvím příslušné dohody o úrovni služeb, je povinen zveřejňovat úplné, srovnatelné, spolehlivé, uživatelsky vstřícné a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb a o opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele. Tyto informace je povinen zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup a na žádost Úřadu poskytnout před jejich zveřejněním.

(2) Poskytovatel veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen informovat spotřebitele o tom, zda kvalita služeb, které poskytuje, závisí na vnějších faktorech, jako je například kontrola nad přenosem signálu či připojení k síti. Poskytovatel je dále povinen tyto informace zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup u všech svých služeb.

(3) Opatření zaměřená na kvalitu služeb musí splňovat požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu69).

(4) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 66a.

(5) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné postupy pro vyhodnocování kvality, včetně případných mechanismů certifikace kvality, může Úřad stanovit opatřením obecné povahy v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo rozhodnutím v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 poskytovatelem služeb.

(6) Úřad může stanovit opatřením obecné povahy nebo rozhodnutím požadavky na zajištění minimální kvality služeb pro poskytování služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb.

§ 72

Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb ve veřejném zájmu

(1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, nebo podnikateli, který poskytuje služby elektronických komunikací používané pro veřejné šíření rozhlasového nebo televizního vysílání, pokud tyto sítě a služby využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového a televizního vysílání, může z důvodu veřejného zájmu rozhodnutím uložit povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související doplňkové služby, aby byl umožněn vhodný přístup koncovým uživatelům se zdravotním postižením ke službám televize s internetem a elektronických programových průvodců.

(2) Úřad povinnost podle odstavce 1 uloží jen na základě zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.“.

244. V § 72a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo podnikatelem zajišťujícím sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání“.

245. V § 72a odst. 2 a 3 se za slova „šíření rozhlasového a televizního vysílání“ vkládají slova „nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání“.

246. V § 72b odst. 1 se za slova „šíření rozhlasového a televizního vysílání“ vkládají slova „nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání“.

247. V § 73 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Rádiovým zařízením se rozumí elektrický nebo elektronický výrobek, který záměrně vysílá nebo přijímá rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování, nebo elektrický nebo elektronický výrobek, který je třeba doplnit příslušenstvím, například anténou, aby mohl záměrně vysílat nebo přijímat rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování.

(4) Telekomunikačním koncovým zařízením se rozumí zařízení přímo nebo nepřímo připojené k rozhraní veřejné komunikační sítě, které může vysílat, zpracovávat nebo přijímat informace bez ohledu na použitou technologii. Připojení je nepřímé, jestliže je mezi rozhraní sítě a koncové zařízení připojeno další zařízení. Za telekomunikační koncové zařízení se rovněž považuje družicová pozemská stanice.“.

248. V § 74 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Úřad může za mimořádných okolností, pokud provozovatel přístroje není Úřadem zjištěn, znemožnit provozování přístroje, jestliže dochází k porušování povinností a podmínek podle § 114 odst. 1.“.

249. V § 75 odst. 1 a 3 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“.

250. V části první hlavě IV se díl 3 včetně nadpisu zrušuje.

251. V § 78 odstavec 2 zní:

„(2) Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných sítí elektronických komunikací užívaných týmž nebo jiným podnikatelem s cílem umožnit komunikaci uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnit přístup ke službám poskytovaným jiným podnikatelem, pokud tyto služby poskytují zúčastněné strany nebo jiné strany, které mají přístup k síti.“.

252. V § 78 odst. 4 se slova „koncového bodu“ nahrazují slovy „využívající signály elektronických komunikací spojující koncový bod“.

253. § 79 zní:

„§ 79

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen sjednat propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen nabídnout přístup a propojení jinému podnikateli, který podle § 13 oznámil podnikání, za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými Úřadem podle § 51 odst. 6, § 72, 78, § 79 odst. 2, § 80, 83, 85, 85a, 86 a 86e.

(2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 v odůvodněných případech rozhodnutím uložit

a)   podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti, včetně povinnosti umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78, k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, včetně propojení sítí,
b)   operátoru povinnost v případě zabezpečení přístupu koncových uživatelů ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání a souvisejícím doplňkovým službám umožnit přístup k rozhraní pro aplikační programy (API) a elektronickému programovému průvodci (EPG),
c)   podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v nezbytné míře povinnosti k zajištění interoperability jím poskytovaných služeb,
d)    podnikateli, který poskytuje interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které dosahují významné úrovně pokrytí a využívání koncovými uživateli, povinnost zajistit spojení mezi koncovými body koncových uživatelů s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb.

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.

(4) Povinnost podle odstavce 2 písm. d) lze uložit pouze

a)   v míře nezbytné k zajištění interoperability interpersonálních komunikačních služeb, přičemž mohou zahrnovat přiměřené povinnosti pro poskytovatele těchto služeb zveřejnit a povolit používání, změny a další šíření relevantních informací příslušnými orgány a dalšími poskytovateli nebo povinnost používat normy nebo specifikace podle § 62, a
b)   pokud Komise po konzultaci se Sdružením BEREC a při nejvyšším možném zohlednění jeho stanoviska zjistila zřetelnou hrozbu pro spojení mezi koncovými body koncových uživatelů v celé Evropské unii nebo v alespoň 3 členských státech a přijala prováděcí opatření specifikující povahu a rozsah veškerých povinností, které mohou být uloženy.“.

254. Za § 79 se vkládá nový § 79a, který zní:

„§ 79a

(1) Nejsou-li žádnému podnikateli zpřístupněny žádné funkční a podobné alternativní prostředky pro přístup ke koncovým uživatelům za spravedlivých a přiměřených podmínek, může Úřad za podmínky, že je to přímo nezbytné pro místní poskytování služeb, které využívají rádiové spektrum, uložit podnikatelům, kteří zajišťují nebo jsou oprávněni zajišťovat sítě elektronických komunikací, povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu.

(2) Úřad může povinnosti podle odstavce 1 uložit za předpokladu, že tato možnost byla podnikateli jednoznačně stanovena v přídělu rádiových kmitočtů a pokud jsou odůvodněny tím, že v oblasti, která je předmětem těchto povinností, naráží tržně motivované zavádění infrastruktury pro poskytování sítí nebo služeb závislých na užívání rádiového spektra na nepřekonatelné ekonomické nebo fyzické překážky, a proto má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje. Za podmínek, kdy přístup a sdílení pasivní infrastruktury k vyřešení této situace samy o sobě nestačí, může Úřad uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury.

(3) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 1

a)   potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele,
b)   zajištění účinného využití rádiového spektra,
c)   technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek,
d)   stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb,
e)   technologické inovace,
f)   převažující potřebu podporovat pobídku operátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl.

(4) V případě řešení sporů může Úřad oprávněnému z povinnosti sdílení nebo přístupu uložit povinnost sdílet rádiové spektrum s operátorem poskytujícím přístup k infrastruktuře v příslušné oblasti. Při ukládání povinnosti sdílet rádiové spektrum je třeba zohlednit zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury.

(5) V případě uložení povinnosti podle odstavců 1, 7 nebo 8 anebo podle § 79 odst. 2 Úřad do 5 let ode dne jejich uložení provede přezkum a po konzultaci podle § 130 a 131 vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností. Uvedené orgány oznámí výsledek svého posouzení v souladu s postupy podle tohoto zákona.

(6) Úřad může po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitou věc podle § 104, sdílet své síťové prvky, přiřazené prostředky nebo svůj majetek, jejichž prostřednictvím je cizí nemovitá věc využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost může Úřad uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí.

(7) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky, kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo distribuční bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by jejich zdvojení bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo vlastníkovi přiřazených prostředků, nebo kabelového rozvodu, který nezajišťuje veřejnou komunikační síť. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení přiřazených prostředků, kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení síťových prvků, přiřazených prostředků a přiřazených služeb, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.

(8) Neřeší-li povinnosti uložené podle odstavce 7 dostatečně fungování hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, může Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti zajištění přístupu za první soustřeďovací nebo distribuční bod až po bod, který je schopen zajistit dostatečný počet připojení koncových uživatelů, aby byl pro subjekty usilující o účinný přístup z komerčního hlediska životaschopný, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední příslušné pokyny Sdružení BEREC. Úřad může v odůvodněných případech z technického nebo ekonomického hlediska uložit povinnosti přístupu nebo virtuálního přístupu.

(9) Úřad povinnosti podle odstavce 8 neuloží, pokud

a)   podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť poskytuje jakémukoli podnikateli za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek schůdné a podobné alternativní prostředky pro spojení s koncovými uživateli prostřednictvím přístupu k síti s velmi vysokou kapacitou,
b)   podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nabízí za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek přístup k síti s velmi vysokou kapacitou, nebo
c)   uložení povinností by z ekonomického nebo finančního hlediska narušilo zavádění nových sítí, zejména menšími místními projekty.

(10) Úřad může podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který splňuje podmínky podle odstavce 9 písm. a) a b), uložit povinnosti podle odstavce 7, pokud byla tato síť financována z veřejných prostředků.“.

255. V § 80 odst. 4 a 5 se slovo „podnikatel“ nahrazuje slovem „operátor“.

256. V § 80 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pokyny a postupy nutné k získání přístupu a propojení, aby z uložených povinností měly prospěch malé a střední podniky a operátoři s omezeným zeměpisným dosahem.“.

257. V § 81 odst. 2 větě druhé se slova „Při nakládání s takto předanými nebo uloženými informacemi“ nahrazují slovy „Při zpracování takto předaných nebo uložených informací“.

258. V § 82 odstavec 1 zní:

„(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace ceny, technické specifikace, síťové charakteristiky a jejich očekávaný vývoj, smluvní podmínky pro zajišťování a využívání sítě, včetně podmínek omezujících přístup, ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, zejména s ohledem na přechod ze starší infrastruktury.“.

259. V § 82 odstavec 4 zní:

„(4) Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a podle § 84 odst. 4 a její rozsah a formu stanoví Úřad prováděcím právním předpisem, přičemž může specifikovat klíčové ukazatele výkonnosti, jakož i příslušné úrovně služeb.“.

260. V § 83 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarové rozhraní mezi aplikacemi, poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb, a zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize, určené pro digitální televizní a rozhlasové služby.

(2) Zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb.“.

261. V § 83 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Poskytovatel služby šíření digitálního televizního vysílání, který svým koncovým uživatelům poskytuje digitální televizní zařízení, je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné, aby toto digitální televizní zařízení bylo možné použít i u jiných poskytovatelů.“.

262. § 84 včetně nadpisu zní:

„§ 84

Přístup k prostředkům a sdílení kapacit

(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejnou komunikační síť povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů.

(2) V případě, že Úřad usoudí, že odepření přístupu nebo přístup poskytnutý za nepřiměřených podmínek, které mají podobný účinek, by zabránily vzniku udržitelného konkurenčního trhu a nebyly by v zájmu koncového uživatele, může Úřad rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost

a)   poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům a umožnit jim jejich využívání, včetně zpřístupnění účastnického vedení nebo jeho úseku,
b)   poskytovat přístup třetím stranám k některým aktivním nebo virtuálním síťovým prvkům a službám,
c)   poskytnutý přístup k prostředkům dodatečně nerušit,
d)   poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími stranami,
e)   poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu služeb nebo služby virtuálních sítí,
f)   poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků,
g)   poskytovat služby potřebné k zajištění interoperability služeb pro uživatele spočívající ve spojení od koncového bodu ke koncovému bodu nebo k zajištění roamingu ve veřejných komunikačních sítích,
h)   poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb,
i)   propojovat sítě nebo síťová zařízení,
j)   poskytovat přístup k přiřazeným službám,
k)   poskytovat přístup k inženýrským stavbám a jejich využívání, včetně budov, nebo vstupů do budov, kabelů v budovách včetně vnitřních kabelových rozvodů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, stožárů, sloupů, kabelovodů, potrubí, inspekčních komor, vstupních šachet a rozvodných skříní, a to bez ohledu na to, zda jsou aktiva dotčená touto povinností součástí relevantního trhu v souladu s analýzou trhu.

(3) V rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu podle odstavce 2 písm. a) až i) může Úřad stanovit k těmto povinnostem podmínky tak, aby byl zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti, proporcionality a včasnosti.

(4) Podnik s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost podle odstavců 2 a 3, je povinen zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 82 odst. 4.

(5) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 2 zejména zohlední, zda by k řešení zjištěného problému v zájmu koncových uživatelů nebyly postačující jiné formy přístupu pro velkoobchodní vstupy na stejném nebo na souvisejícím velkoobchodním trhu. Toto posouzení zahrnuje nabídky obchodního přístupu, regulovaný přístup podle § 79 a 79a nebo stávající nebo plánovaný regulovaný přístup k jiným velkoobchodním vstupům. Úřad posoudí zejména tyto faktory:

a)   technickou a ekonomickou životaschopnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním charakteru a druhu dotyčného přístupu nebo propojení, včetně možnosti využití dalších služeb přístupu poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce,
b)   proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu,
c)   očekávaný technologický vývoj ovlivňující koncepci a správu sítě,
d)   počáteční investice vlastníka zařízení s přihlédnutím ke všem investicím a rizikům této investice se zvláštním ohledem na investice do sítí s velmi vysokou kapacitou a míru rizika spojenou s těmito sítěmi,
e)   potřebu zajistit technologickou neutralitu, která umožní dotčeným stranám koncipovat a spravovat vlastní sítě,
f)   potřebu dlouhodobé ochrany hospodářské soutěže se zaměřením na ekonomicky účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury, a inovativní obchodní modely, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž jako ty založené na společných investicích do sítí,
g)   práva duševního vlastnictví,
h)   poskytování celoevropských služeb.

(6) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě.

(7) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 6 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od odmítnutí tohoto návrhu smlouvy požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.

(8) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 4 může na základě posouzení z hlediska podpory hospodářské soutěže a ochrany zájmů koncových uživatelů rozhodnout o uložení povinnosti pouze podle § 51 odst. 6 písm. f).“.

263. V § 85 se odstavec 6 zrušuje.

264. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:

„§ 85a

(1) Podnik s významnou tržní silou může nabídnout závazky podle § 86c s cílem otevřít společným investicím zavádění nových sítí s velmi vysokou kapacitou sestávajících z optických prvků až do prostor koncových uživatelů nebo k základnové stanici, například nabídkou společného investování nebo dlouhodobého sdílení rizika prostřednictvím spolufinancování nebo prostřednictvím dohod o nákupu opravňujících k nabytí specifických práv strukturální povahy ze strany jiných poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací.

(2) Úřad rozhodne o závaznosti nabídky podle odstavce 1, splňuje-li nabídka společných investic tyto podmínky:

a)   je otevřena kdykoli po celou dobu životnosti sítě všem poskytovatelům služeb a sítí elektronických komunikací,
b)   umožní ostatním spoluinvestorům, kteří jsou poskytovateli služeb nebo sítí elektronických komunikací, dlouhodobě účinně a trvale udržitelně konkurovat na navazujících trzích, v nichž je podnik s významnou tržní silou aktivní, za podmínek, které zahrnují
1. spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky nabízené potenciálním spoluinvestorům umožňujícím přístup k plné kapacitě sítě v rozsahu, v němž jsou předmětem společných investic,
2. flexibilitu z hlediska hodnoty a načasování účasti každého spoluinvestora,
3. možnost navýšení takovéto účasti v budoucnu a
4. vzájemná práva udělená spoluinvestory po zavedení spoluinvestované infrastruktury,
c)   je provozovatelem zveřejněna v dostatečném předstihu a, pokud provozovatel nesplňuje kritéria podle § 86d, nejméně 6 měsíců před zahájením zavádění nové sítě; toto období může být Úřadem vhodně prodlouženo,
d)   žadatelům o přístup, kteří se neúčastní společných investic, je od počátku dostupná stejná kvalita, rychlost, podmínky a pokrytí koncového uživatele, jaké byly k dispozici před zavedením, spolu s mechanismem přizpůsobení v průběhu času potvrzeným vnitrostátním regulačním orgánem s ohledem na vývoj na souvisejících maloobchodních trzích, který zachovává pobídky pro účast na společných investicích; takový mechanismus zajistí, aby zájemci o přístup měli přístup k prvkům sítě s velmi vysokou kapacitou současně a na základě transparentních a nediskriminačních podmínek, jež patřičně odrážejí stupně rizika podstoupeného příslušnými spoluinvestory v různých stadiích zavádění a zohledňují situaci v oblasti hospodářské soutěže na maloobchodních trzích, a
e)   splňuje minimálně kritéria uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu a je provedena v dobré víře.

(3) Na síť s velmi vysokou kapacitou, která je předmětem závazné nabídky se neuplatní povinnosti podle § 51, pokud podnik s významnou tržní silou, který nabídku zveřejnil, uzavřel alespoň jednu dohodu, jejíž předmět je obsahem závazné nabídky podle odstavce 2 písm. a) až e). Toto neplatí v případě, že subjekt, se kterým podnik dohodu uzavřel, splňuje podmínky podle § 86d odst. 1 písm. a) a b).

(4) Úřad průběžně monitoruje dodržování podmínek podle odstavce 2 a pro tyto účely mu podnik s významnou tržní silou jednou za rok předkládá zprávu o dodržování podmínek podle odstavce 2.

(5) Úřad může v odůvodněných případech uložit povinnosti podle § 51 odst. 6 podniku s významnou tržní silou v rozporu s odstavcem 3, pokud jde o zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, s cílem řešit závažné problémy s hospodářskou soutěží na trhu, u nichž zjistí, že vzhledem k specifickým charakteristikám tohoto trhu by tyto problémy s hospodářskou soutěží jinak nemohly být řešeny.“.

265. V § 86 odst. 7 věta druhá zní „Úřad může takové informace uveřejnit v souladu s pravidly pro ochranu obchodního tajemství.“.
Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje.

266. V § 86 odst. 9 se slova „na něhož se nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu33)“ nahrazují slovy „který není obchodní korporací podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev“.

267. § 86b včetně nadpisu zní:

„§ 86b

Dobrovolná separace a převedení přístupové sítě

(1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích hodlá převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo jejich podstatnou část na jinou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, se kterou není z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování spojen, nebo založit oddělenou hospodářskou jednotku, která bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i svým vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informuje o tom alespoň 3 měsíce předem Úřad tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Současně informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu oddělení.

(2) Úřad následně postupem podle § 51 provede analýzy všech relevantních trhů, které se vztahují k dotčené přístupové síti, a na základě posouzení dopadu zamýšlené transakce, popřípadě společně s nabízenými závazky, na stávající regulační povinnosti rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení uložených povinností podle § 51. Úřad rozhodne, že všechny nebo některé závazky podle odstavce 4 jsou závazné po celou dobu, po kterou jsou nabízeny.

(3) Jsou-li nabízené závazky podle odstavce 4 nedostatečné pro splnění cílů podle § 4 až 6, právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z povinností podle § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

(4) Podnikatel podle odstavce 1 může nabízet závazky týkající se podmínek přístupu, které se budou uplatňovat na jeho síť v průběhu období realizace a po realizaci navržené formy oddělení, s cílem zajistit účinný a nediskriminační přístup třetích stran. Nabídka musí být dostatečně podrobná a zahrnovat kromě jiného načasování realizace a dobu trvání, která může být delší než 5 let.

(5) Úřad rovněž zohlední případné závazky podle odstavce 4, zejména s ohledem na cíle podle § 4 až 6, a uskuteční veřejnou konzultaci podle § 130, přičemž osloví zejména subjekty, které jsou zamýšleným oddělením podle odstavce 1 přímo dotčeny.

(6) Úřad monitoruje plnění závazků, o jejichž závaznosti rozhodl, a po uplynutí doby, pro kterou byly původně nabídnuty, rozhodne o jejich případném prodloužení.“.

268. Za § 86b se vkládají nové § 86c až 86e, které znějí:

„§ 86c

(1) Podniky s významnou tržní silou mohou navrhnout Úřadu závazky týkající se podmínek přístupu nebo společných investic, které se budou vztahovat na jejich sítě, a to mimo jiné v souvislosti s

a)   dohodami o spolupráci týkajícími se posouzení přiměřených a vhodných povinností podle § 51,
b)   společnými investicemi do sítí s velmi vysokou kapacitou podle § 85a, nebo
c)   účinným a nediskriminačním přístupem pro třetí strany podle § 86b, a to jak v průběhu prováděcího období dobrovolného oddělení vertikálně integrovaného podniku, tak po zavedení navrhované formy oddělení.

(2) Návrh závazků musí být dostatečně podrobný, včetně časového rozvrhu a rozsahu provádění a trvání, aby Úřad mohl provést své posouzení podle odstavce 3. Tyto závazky mohou trvat déle než lhůty pro provedení analýzy trhu podle § 51 odst. 3 a 4.

(3) Za účelem posuzování návrhů závazků nabízených podnikem podle odstavce 1 provede Úřad, s výjimkou případů, kdy tyto nabídky jednoznačně nesplňují jednu nebo více příslušných podmínek nebo kritérií, tržní test, zejména ve vztahu k nabízeným podmínkám, prostřednictvím konzultace podle § 130. Potenciální spoluinvestoři nebo zájemci o přístup mohou poskytnout názory na soulad nabízených závazků s podmínkami podle § 51, 85a a 86b, a popřípadě mohou navrhnout změny této nabídky.

(4) Úřad při posuzování nabízených závazků zohlední

a)   důkazy týkající se spravedlivého a přiměřeného charakteru navrhovaných závazků,
b)   otevřenosti závazků vůči všem účastníkům trhu,
c)   včasnou dostupnost přístupu za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, včetně přístupu k sítím o velmi vysoké kapacitě, před zahájením poskytování souvisejících maloobchodních služeb,
d)   celkovou přiměřenost nabízených závazků s cílem umožnit udržitelnou hospodářskou soutěž na navazujících trzích a usnadnit spolupráci při zavádění a využívání sítí o velmi vysoké kapacitě v zájmu koncových uživatelů.

(5) Úřad podniku s významnou tržní silou oznámí své předběžné závěry, zda závazky splňují cíle, kritéria a postupy podle § 51, 85a a 86b, a za jakých podmínek může zvážit stanovení závaznosti těchto závazků. Podnik může revidovat svou počáteční nabídku tak, aby zohlednil předběžné závěry Úřadu a s ohledem na splnění kritérií podle § 51, 85a a 86b.

(6) Úřad může vydat rozhodnutí, jímž stanoví, že závazky jsou zcela nebo zčásti závazné. Úřad může stanovit, že některé nebo všechny závazky jsou závazné pro konkrétní období, přičemž se může jednat o celé období, pro které jsou nabízeny, a v případě závazků ke společné investici, které byly učiněny závaznými, stanoví jejich závaznost na dobu alespoň 7 let.

(7) Stanovil-li Úřad závaznost závazků, posoudí důsledky takového rozhodnutí pro vývoj trhu a vhodnost případných povinností, které již uložil nebo které by bez uvedených závazků jinak měl v úmyslu uložit. Při oznamování příslušného návrhu opatření podle § 51 při postupu podle § 131 připojí Úřad k oznamovanému návrhu opatření rozhodnutí o závazcích.

(8) Úřad sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování závazků nabízených podnikateli, které učinil závaznými, stejným způsobem, jakým sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování povinností uložených podle § 51, a zváží jejich prodloužení v okamžiku uplynutí doby, po kterou byly původně nabízeny.

§ 86d

(1) Označí-li Úřad jako podnik s významnou tržní silou na jednom nebo několika velkoobchodních trzích takový podnik, který zároveň není přítomen na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací, posoudí, zda má tento podnik tyto vlastnosti:

a)   všechny organizační jednotky a obchodní útvary v rámci daného podniku, všechny společnosti, jež jsou kontrolovány, avšak nikoli nezbytně zcela vlastněny stejným skutečným majitelem, a každý akcionář, který je s to tento podnik kontrolovat, mají činnosti – stávající a plánované do budoucna – pouze na velkoobchodních trzích se službami elektronických komunikací, a nemají proto činnosti na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům v Evropské unii,
b)   není vázán exkluzivní dohodou nebo dohodou, která fakticky představuje exkluzivní dohodu, k obchodování s jediným a odděleným podnikem vykonávajícím činnost na navazujících trzích, jenž je aktivní na jakémkoli maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům.

(2) Jsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny, Úřad uloží uvedenému podniku povinnosti pouze podle § 81, § 84 odst. 1 až 4, s výjimkou povinnosti podle § 84 odst. 2 písm. k), nebo povinnosti související se spravedlivým a přiměřeným stanovením cen, pokud jsou opodstatněny na základě analýzy trhu zahrnující prognostické posouzení očekávaného chování tohoto podniku s významnou tržní silou.

(3) Úřad provede přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, dojde-li k závěru, že podmínky podle odstavce 1 tohoto článku již nejsou splněny, přičemž Úřad může uložit povinnosti podle § 51.

(4) Dotčené podniky informují Úřad bez zbytečného odkladu o každé změně okolností týkajících se odstavce 1 písm. a) a b).

(5) Úřad provede rovněž přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, pokud na základě doložených podmínek, které daný podnik nabízí svým zákazníkům na navazujících trzích, dojde k závěru, že vznikly nebo pravděpodobně vzniknou soutěžní problémy poškozující koncové uživatele, jež vyžadují uložení jedné nebo více povinností podle § 51 odst. 6 písm. a), c), e) nebo f) nebo změnu povinností podle odstavce 2.

(6) Úřad postupuje při ukládání povinností a jejich přezkumu podle odstavců 1 až 5 s tím, že postupuje podle § 130 a 131.

§ 86e

(1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích má v úmyslu vyřadit z provozu části sítě, na něž se vztahují nápravná opatření, včetně starší infrastruktury, nezbytné k provozu kovové sítě, nebo nahradit novou infrastrukturou části sítě, informuje o tom Úřad v dostatečném časovém předstihu.

(2) Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 uloží po konzultaci podle § 130 a 131 podnikateli podle odstavce 1 povinnost zajistit, aby proces vyřazení z provozu nebo nahrazení zahrnoval transparentní harmonogram a podmínky, mimo jiné včetně vhodné výpovědní doby a přechodného období, a stanoví dostupnost alternativních produktů alespoň srovnatelné kvality poskytujících přístup k modernizované síťové infrastruktuře, která nahrazuje vyřazované prvky.

(3) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o zrušení povinností podle § 51, 56, 57, 81, 82, 84 a 85a až 86d, pokud poskytovatel přístupu

a)   prokazatelně vytvořil vhodné podmínky pro migraci, včetně zpřístupnění alternativního přístupového produktu alespoň srovnatelné kvality umožňujícího pokrytí týchž koncových uživatelů, jak tomu bylo za použití starší infrastruktury, a
b)   dodržel podmínky a proces, které oznámil Úřadu podle odstavce 1.

(4) Ustanovení § 51 zůstává u modernizované síťové infrastruktury v rámci regulovaných produktů nedotčeno.“.

269. V § 87 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

270. V § 87 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

271. V § 88 odst. 1 písm. a) se za slovo „zajistit“ vkládají slova „popřípadě, pokud sám nezajišťuje veřejnou komunikační síť, na základě písemné dohody v součinnosti s příslušným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť,“ a slova „ ; pokud je to nutné, ochranu zajistí po písemné dohodě i v součinnosti s podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť“ se zrušují.

272. V § 88 odstavec 4 zní:

„(4) V případě porušení zabezpečení osobních údajů se postupuje podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů.“.

273. V § 88 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.

274. V § 88 odst. 5 se slova „ochrany podle odstavce 4“ nahrazují slovy „zabezpečení osobních údajů“ a slova „porušení ochrany údajů“ se nahrazují slovy „tomto porušení“.

275. V § 88 odst. 6 se slovo „ochrany“ nahrazuje slovem „zabezpečení“.

276. V § 89 odst. 3 se slova „je povinen tyto účastníky nebo uživatele předem prokazatelně informovat o rozsahu a účelu jejich zpracování a je povinen nabídnout jim možnost takové zpracování odmítnout“ nahrazují slovy „získá od těchto účastníků nebo uživatelů předem prokazatelný souhlas s rozsahem a účelem jejich zpracování“.

277. V § 90 odst. 5 se číslo „64“ nahrazuje číslem „65“.

278. V § 92 odst. 1, 4 a 5 se slova „veřejně dostupnou telefonní komunikační službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“.

279. V § 92 odst. 4 písmeno b) zní:

„b)   při tísňové komunikaci, a to i přes dočasný zákaz nebo neexistenci souhlasu dotčeného účastníka.“.

280. § 93 včetně nadpisu zní:

„§ 93

Zneužití účastnického čísla a elektronické adresy odesílatele

(1) Použít účastnické číslo nebo obdobný identifikátor ke své identifikaci bez souhlasu oprávněného účastníka nebo uživatele služeb elektronických komunikací je zakázáno. Tento zákaz platí i pro použití čísla, které není přiděleno podle § 32 nebo neexistuje.

(2) Použít adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy třetí osobě bez souhlasu držitele této adresy elektronické pošty je zakázáno.“.

281. V § 94 odst. 1 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“.

282. V § 95 odst. 1 písm. b) se slova „údajů podle § 41 odst. 5“ nahrazují slovy „a identifikačních údajů“, slovo „nepřejí“ se nahrazuje slovem „přejí“ a slovo „nepřeje“ se nahrazuje slovem „přeje“.

283. V § 95 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

„(3) Osobními údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě pseudonym, adresa bydliště, telefonní číslo a adresa elektronické pošty. U podnikající fyzické osoby se osobní údaje doplňují o adresu sídla podnikání. Identifikačními údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou obchodní firma nebo název právnické osoby, adresa sídla, popřípadě adresa sídla organizační složky, adresa a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty.

(4) Součástí účastnického seznamu mohou být pouze osobní nebo identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 3. Na základě smlouvy lze v seznamu uveřejnit i další údaje účastníka. Osobní a identifikační údaje o účastnících, kteří k jejich uveřejnění nedali souhlas, nesmí být uveřejněny. Neuveřejnění, oprava, ověření a odstraňování osobních nebo identifikačních údajů z účastnického seznamu je pro dotčeného účastníka bezplatné.

(5) Za vytvoření účastnického seznamu se považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel. Účastnickým seznamem je rovněž seznam telefonních čísel bez jiných identifikačních údajů nebo seznam, ve kterém se uvádí telefonní čísla či osobní nebo identifikační údaje účastníků, kteří neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu.“.

284. V § 96 odst. 1 se slova „uvedli, že si nepřejí“ nahrazují slovy „neuvedli, že si přejí“.

285. V § 96 odst. 2 se za slovo „využívat“ vkládají slova „účastnické seznamy podle § 95,“.

286. V § 97 odst. 5 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“ a slova „veřejně dostupné telefonní služby“ se nahrazují slovy „hlasové komunikační služby“.

287. V § 97 se odstavce 10 až 12 zrušují.

288. V § 98 odstavec 1 zní:

„(1) Osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je tato osoba zejména povinna přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce 2. S ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad bezpečnostních incidentů na uživatele a na sítě a služby. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat s dostatečnou spolehlivostí veškerým zásahům, které narušují dostupnost, hodnověrnost, integritu nebo důvěrnost této sítě a služby, uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných dat nebo souvisejících služeb, které tato síť nebo služba elektronických komunikací nabízí nebo které jsou jejich prostřednictvím přístupné. Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, která má skutečný nepříznivý dopad na bezpečnost sítí nebo služeb elektronických komunikací.“.

289. V § 98 odst. 2 se za slovo „zajištění“ vkládají slova „bezpečnosti a“.

290. V § 98 odst. 3 se slovo „podnikatel“ nahrazuje slovem „osoba“, za slovo „bezpečnosti“ se vkládají slova „sítě a služby“ a slova „číslům tísňového volání“ se nahrazují slovy „tísňovým číslům“.

291. V § 98 odst. 4 se za slovo „bezpečnosti“ vkládají slova „sítě a služby“, slovo „podnikatel“ se nahrazuje slovem „osoba“, slova „pracoviště pro příjem tísňového volání“ se nahrazují slovy „centra tísňové komunikace“, věta druhá se nahrazuje větou „Kritéria určení závažného narušení bezpečnosti sítě a služby a ztrátu integrity sítě a rozsah a formu předávání informací stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.“ a za slovo „veřejnost“ se vkládají slova „nebo povinnost zveřejnění těchto informací uložit osobě zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Je-li to vhodné, informuje Úřad také příslušné orgány v jiných členských státech a Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).“.

292. V § 98 odst. 6 se slova „Podnikateli zajišťujícímu“ nahrazují slovy „Osobě zajišťující“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , včetně podkladů k bezpečnostní politice“.

293. V § 98 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) V případě, že Úřad identifikoval významnou hrozbu pro bezpečnost a integritu veřejné komunikační sítě nebo služby elektronických komunikací, rozhodne o povinnosti dotčené osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací provést opatření, včetně lhůt k jejich provedení, k řešení bezpečnostního incidentu, anebo k zabránění jeho vzniku. Toto rozhodnutí je prvním úkonem ve věci. Nepodaří-li se rozhodnutí adresátovi doručit do vlastních rukou do 3 dnů ode dne jeho vydání, doručí se mu tak, že se vyvěsí na úřední desce Úřadu a tímto okamžikem je vykonatelné. Rozhodnutí může Úřad vydat i v řízení na místě podle správního řádu. Rozklad podaný proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. O výsledku přijatých opatření dotčená osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací informuje bez zbytečného odkladu Úřad.

(8) Má-li se opatření k řešení hrozby pro bezpečnost a integritu veřejné komunikační sítě nebo služby elektronických komunikací týkat blíže neurčeného okruhu osob zajišťujících veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, vydá je Úřad formou opatření obecné povahy.“.

294. V § 99 odstavec 3 zní:

„(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen při nebezpečí vzniku krizové situace na žádost Ministerstva vnitra a za krizového stavu39) poskytovat přednostně připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací účastníkům krizové komunikace podle krizového zákona. Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou a musí být zachován přístup k tísňovým číslům.“.
Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje.

295. V § 100 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; to neplatí v případě rušení podle odstavce 13“.

296. V § 100 odst. 9 větě páté se slova „zvláštního právního předpisu41)“ nahrazují slovy „stavebního zákona“.
Poznámka pod čarou č. 41 se zrušuje.

297. V § 100 se doplňuje odstavec 13, který zní:

„(13) Za rušení provozu se považuje i provozování vysílacího rádiového zařízení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje příjem přístroje, který je určen pouze k příjmu rádiových vln k zajištění obrany nebo bezpečnosti státu. Provozovatel rušeného přístroje je povinen vyzvat provozovatele rušícího vysílacího rádiového zařízení k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran Úřad; úhrada nákladů podle § 27 tímto není dotčena. Odstavce 1 až 12 se při odstraňování rušení použijí přiměřeně.“.

298. V § 102 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona.“.

299. § 103 včetně nadpisu zní:

„§ 103

Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje

Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitých věcí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.“.

300. Za § 103 se vkládá nový § 103a, který zní:

„§ 103a

V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrovacího spoje je Úřad dotčeným orgánem.“.

301. V § 104 odst. 1 se slova „zvláštního právního předpisu43)“ nahrazují slovy „stavebního zákona“.

302. V § 104 odst. 3 se slova „nemovitosti“ nahrazují slovy „nemovité věci“ a za slova „se stanoví“ se vkládají slova „jako cena zjištěná“.

303. V § 104 se na konci odstavce 3 doplňují věty „V případě, že vlastníkem dotčené nemovité věci je stát nebo územní samosprávný celek, který je zároveň vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen zajistit, aby výkon činností spojených s provozováním veřejné komunikační sítě nebo poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací byl účinně strukturálně oddělen od výkonu pravomocí týkajících se oprávnění podle odstavců 1 a 2.“.

304. V § 104 odst. 4 se slova „nemovitosti“ nahrazují slovy „nemovité věci“, za slova „o zřízení služebnosti“ se vkládají slova „nebo smlouvy o zřízení služebnosti“ a za slovo „předpisu44a)“ se vkládají slova „nejpozději do 6 měsíců“.

305. V § 104 odst. 8 se slova „zvláštního právního předpisu41)“ nahrazují slovy „stavebního zákona“.

306. V § 104 odst. 16 úvodní části ustanovení se za slova „nebo nebytového prostoru“ vkládají slova „ , nebo podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru“ a věta poslední se nahrazuje větou „Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru, nebo podnikatelem zajištujícím veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu práv a těchto povinností dle tohoto odstavce, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu Úřad.“.

307. V § 104 se na konci odstavce 17 doplňuje věta „Stavebník stavby dopravní infrastruktury je na základě předchozí písemné dohody s vlastníkem sítě elektronických komunikací oprávněn zajistit investorskou přípravu nebo provedení překládky sítě elektronických komunikací vlastním zhotovitelem s odpovídající kvalifikací.“.

308. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 70a zní:

„§ 104a

Oprávnění k využívání cizích nemovitostí ve vlastnictví státu

(1) Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, vzniká na základě pravomocného územního rozhodnutí, či územního souhlasu na pozemcích ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace a státního fondu ve veřejném zájmu oprávnění:

a)   zřizovat a provozovat podzemní vedení veřejné komunikační sítě včetně vytyčovacích bodů a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
b)   vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, zřizování, provozu, opravách, změnách, modernizaci nebo odstraňování vedení veřejné komunikační sítě včetně souvisejících elektronických komunikačních zařízení,
c)   provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející veřejné komunikační síti.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 jsou služebnostmi váznoucími na dotčených pozemcích. Tato oprávnění ve vztahu k jednotlivým pozemkům vznikají na základě pravomocného územního rozhodnutí, či územního souhlasu. Návrh na zápis těchto služebností do katastru nemovitostí po dokončení stavby veřejné komunikační sítě podává podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť.

(3) Za zřízení služebnosti dle odstavce 1 poskytne oprávněný vlastníkovi pozemku jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné dle zákona upravujícího oceňování majetku70a), a to na základě žádosti vlastníka pozemku.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne, kdy byla dokončena stavba na pozemku, jinak nárok zaniká. Na základě podané žádosti podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nechá vypracovat odhad, který stanoví výši náhrady za služebnost, kterou uhradí vlastníkovi pozemku do 6 měsíců od podání žádosti.

(5) Vlastník pozemku podle odstavce 3 má právo ve veřejném zájmu nepožadovat po podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť jednorázovou náhradu za zřízení služebnosti podle odstavce 1, nebo má právo ve veřejném zájmu požadovat jednorázovou náhradu nižší, než stanoví odhad.

(6) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 přecházejí na právní nástupce podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.

(7) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 zanikají do 5 let od dne jejich vzniku, a to za podmínky, že nedojde k zahájení stavby na pozemku a dále v případě, že veřejná komunikační síť bude trvale odstraněna z pozemku, přičemž oprávněný ze služebnosti zajistí bez zbytečného odkladu její výmaz z katastru nemovitostí.

(8) Ustanovení § 104 tohoto zákona týkající se práv a povinností ze služebností se použijí obdobně.“.


70a) § 16b zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.“.

309. V § 105 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g).

310. V § 106 odst. 2 se slovo „formě“ nahrazuje slovem „podobě“.

311. V § 107 odst. 3 písm. a) se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávný“.

312. V § 107 odst. 5 písm. e) se slova „způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávnosti“.

313. V § 107 odst. 6 se za slovo „odvolat“ vkládá slovo “pouze“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a za slovo „měsíců“ se vkládají slova „nebo pokud přestal splňovat podmínky pro jmenování členem Rady platné v době jeho jmenování“.

314. V § 107 odst. 7 se slova „v okamžiku“ nahrazují slovy „pouze v případě“, slova „zveřejní v den zániku funkce“ se nahrazují slovy „vláda v den zániku funkce zveřejní“ a slova „odvolaného předsedy Rady“ se nahrazují slovy „dosavadního předsedy Rady“.

315. V § 107 odstavec 12 zní:

„(12) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.“.
Poznámka pod čarou č. 46a se zrušuje.

316. V § 108 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „včetně evidence vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo ze závazků České republiky v mezinárodních organizacích,“.

317. V § 108 odst. 1 písm. h) se za slova „informací (ENISA),“ vkládají slova „Severoatlantickou aliancí (NATO),“.

318. V § 108 odst. 1 písm. z) se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“.

319. V § 108 odst. 1 se na konci písmene z) čárka nahrazuje tečkou a písmena aa) až cc) se zrušují.

320. V § 108 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 80 zní:

„(2) Úřad dále

a)   je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,
b)   provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra,
c)   zpřístupňuje informace o udělených právech k využívání rádiových kmitočtů a o využívání rádiového spektra,
d)   je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury80) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska své působnosti,
e)   posuzuje a sleduje otázky formování trhu a hospodářské soutěže z hlediska přístupu k otevřenému internetu69).


80) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

321. V § 108 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Úřad dále při výkonu své působnosti může zohlednit stanovisko vydané skupinou RSPG podle § 15a.“.

322. V § 109 odst. 2 se slova „za dobu výkonu funkce“ nahrazují slovy „za předchozí kalendářní čtvrtletí před koncem výkonu funkce“.

323. V § 110 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Výroční zpráva obsahuje informace o personálních záležitostech Úřadu, zejména s ohledem na zajištění nezávislosti rozhodování, a dále informace o budoucích plánech Úřadu.“.

324. V § 111 odst. 1 se za slova „doručení návrhu Úřadu” vkládají slova „nebo po sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že se jedná o zvlášť složitý případ, do 3 měsíců ode dne doručení návrhu Úřadu“.

325. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

326. V § 112 odst. 2 písm. c) se slova „o provozovaných vysílacích rádiových zařízeních“ nahrazují slovy „o rádiových kmitočtech využívaných“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „včetně jejich technických parametrů“.

327. V § 112 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „s uvedením počtu obyvatel s bydlištěm na tomto území“.

328. V § 112 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Úřad spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání v oblasti kulturní a mediální politiky, jazykové rozmanitosti a plurality médií.“.

329. Za § 112 se vkládá nový § 112a, který včetně nadpisu zní:

„§ 112a

Spolupráce s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost

(1) Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost při plnění úkolů vzájemně spolupracují, vyžadují navzájem stanoviska k připravovaným rozhodnutím vydávaným v mezích jejich působnosti a usilují při tom o dosažení shody těchto stanovisek.“.

330. V § 113 odst. 2 se slovo „státní“ zrušuje.

331. V § 113 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Je-li při řešení případů neoprávněného využívání rádiových kmitočtů nebo při zjišťování zdroje rušení, v jejichž důsledku dochází k ohrožení kritické infrastruktury, zdraví nebo majetku osob, pro rozhodnutí Úřadu o zahájení výkonu kontroly nezbytné provedení úkonů měření a nelze-li je zajistit systematickým monitorováním rádiového spektra podle tohoto zákona, je osoba pověřená Úřadem výkonem kontroly oprávněna po prokazatelném informování majitele vlastníka nemovité věci, a to nejpozději při zahájení kontroly, v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitou věc. Při výkonu tohoto oprávnění je povinna co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí. Právo na ochranu obydlí není tímto oprávněním dotčeno.“.

332. V § 114 odst. 2 se slova „podnikatelům poskytujícím služby“ nahrazují slovy „osobám vykonávajícím komunikační činnost“.

333. V § 114 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Úřad rozhodne o přerušení nebo ukončení zajišťování sítě elektronických komunikací nebo poskytování služby elektronických komunikací, pokud povinná osoba v případě závažného nebo opakovaného porušení povinností a podmínek podle odstavce 1 nezjednala nápravu v Úřadem stanovené lhůtě.“.

334. V § 115 odst. 1 se slovo „formě“ nahrazuje slovem „podobě“ a na konci odstavce se doplňují věty „Nepostačují-li informace poskytnuté povinnou osobou k tomu, aby mohly Úřad, příslušné orgány veřejné moci a Sdružení BEREC vykonávat své povinnosti v oblasti regulace podle právních předpisů nebo práva Evropské unie, mohou být o tyto informace požádány Úřadem jiné příslušné osoby působící v odvětví elektronických komunikací nebo v odvětví, jež s odvětvím elektronických komunikací úzce souvisí. Pro účely poskytnutí informací pro účely zeměpisného mapování podle § 115a může Úřad požádat o informace i orgán veřejné moci.“.

335. V § 115 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 81 znějí:

„(2) Pro účely plnění povinností podle tohoto zákona provádí Úřad pravidelný sběr informací. Úplné a pravdivé informace pro provádění analýz trhů za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu, pro mezinárodní vykazování, státní statistickou službu a pro zeměpisné mapování podle § 115a podle stavu k 30. červnu a 31. prosinci je podnikatel, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, povinen pravidelně předávat Úřadu prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři, a to za podmínek podle odstavce 3 a ve lhůtě nebo termínu stanoveném v elektronickém formuláři; doba pro splnění povinnosti nesmí být kratší než 30 dnů.

(3) Nestanoví-li Úřad v žádosti podle odstavce 1 jinak, je osoba podle odstavce 1 povinna předávat Úřadem požadované informace prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři dostupném v této aplikaci. Vzory formulářů Úřad uveřejňuje na své internetové stránce. Žádost o přístup do programové aplikace lze podat v listinné nebo elektronické podobě. Podpis na žádosti o přístup do programové aplikace v listinné podobě musí být úředně ověřen. Žádost o přístup do programové aplikace v elektronické podobě musí být podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu81). Úřad stanoví prováděcím právním předpisem technické a organizační podmínky používání programové aplikace a elektronického formuláře, zejména požadavky na registraci osoby podle odstavce 1 pro přístup do programové aplikace a na určení oprávněné osoby pro předávání požadovaných údajů, a odkaz na internetovou stránku pro přístup do programové aplikace a elektronického formuláře.


81) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“.

Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 4 až 10.

336. V § 115 odst. 5 písm. e) se za slova „všeobecným oprávněním“ vkládají slova „přídělem rádiových kmitočtů,“.

337. V § 115 odst. 5 písmeno m) zní:

„m)   posuzování budoucího rozvoje sítí a služeb, jenž by mohl mít dopad na velkoobchodní služby poskytované konkurentům, na územní pokrytí, na připojení dostupné koncovým uživatelům nebo na určování oblastí podle § 115a,“.

338. V § 115 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí:

„p)   provádění zeměpisných mapování podle § 115a,
q)   sestavování a vypracovávání přesně stanovených statistik, zpráv nebo studií,
r)   odpovědi na odůvodněné žádosti Sdružení BEREC o informace.“.

339. V § 115 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 82 zní:

„(6) Úřad nesmí požadovat informace, o které již požádal Sdružení BEREC podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravující zřízení Sdružení BEREC82) a které mu byly Sdružením BEREC poskytnuty.


82) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č.  1211/2009.“.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.

340. V § 115 odst. 7 se slovo „podnikatele“ nahrazuje slovy „osoby vykonávající komunikační činnost“.

341. V § 115 odst. 8 a 9 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.

342. V § 115 odst. 10 se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“.

343. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který včetně nadpisu zní:

„§ 115a

Zeměpisné mapování

(1) Úřad provádí alespoň jednou za 3 roky zeměpisné mapování dosahu sítí elektronických komunikací umožňujících poskytování služby přístupu k internetu. Zeměpisné mapování musí zahrnovat dostatečné informace o sítích elektronických komunikací a o službách přístupu k internetu, včetně jejích parametrů a kvality, a to v podrobnosti na odpovídající místní úrovni. Úřad při provádění zeměpisného mapování zohlední v nejvyšší možné míře pokyny Sdružení BEREC k zeměpisnému mapování.

(2) Zeměpisné mapování může zahrnovat i informace o plánovaných investicích pro období až 3 let do zavádění sítí elektronických komunikací podle odstavce 1 v dané oblasti. Úřad rozhodne, do jaké míry může spoléhat zcela nebo zčásti na informace o plánovaných investicích, pokud zeměpisné mapování využívá pro svoji rozhodovací činnost podle tohoto zákona.

(3) Pro účely zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu k zeměpisnému mapování požádat o informace osoby podle § 115 nebo orgán veřejné moci.

(4) Na základě zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci podle odstavce 3 v případě odůvodněné potřeby určit oblast s přesně vyznačenými hranicemi, ve které se nenacházejí a ani se po období podle odstavce 2 neplánují zavést sítě s velmi vysokou kapacitou, ani významné modernizace nebo rozšíření sítí tak, aby umožňovaly stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s. Určenou oblast Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci zveřejní.

(5) Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci může pro určenou oblast podle odstavce 4 vyzvat osoby vykonávající komunikační činnost a orgány veřejné moci, aby oznámily svůj záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou v období podle odstavce 2. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci ve výzvě uvede, jaké informace musí být v těchto oznámených záměrech uvedeny, aby se zajistila úroveň podrobností, jež je alespoň obdobná úrovni zeměpisného mapování podle odstavce 1. V případech, kdy tato výzva vede k prohlášení osoby vykonávající komunikační činnost nebo orgánu veřejné moci o jeho záměru, může Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci požadovat od ostatních osob vykonávajících komunikační činnost a orgánů veřejné moci, aby oznámily jakýkoli záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou nebo významně modernizovat nebo rozšiřovat svou síť tak, aby umožňovala stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s v této oblasti. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci informuje každou osobu vykonávající komunikační činnost nebo orgán veřejné moci, který o zavedení těchto sítí projeví zájem, zda určená oblast je nebo pravděpodobně bude pokryta sítí nové generace nabízející rychlosti stahování nižší než 100 Mb/s.

(6) Orgány veřejné moci, které jsou zodpovědné za poskytování veřejných prostředků na zavádění sítí elektronických komunikací nebo které navrhují plány rozvoje sítí elektronických komunikací, zohledňují výsledky zeměpisného mapování, včetně určených oblastí podle odstavce 4.

(7) Nejsou-li informace ze zeměpisného mapování veřejně dostupné, Úřad je zveřejní za předpokladu, že neobsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo utajované informace, aby bylo možné jejich opětovné použití za účelem prosazování transparentnosti cen a pomoci koncovým uživatelům využívat služby elektronických komunikací.

(8) Orgán veřejné moci podle odstavce 3 je povinen

a)   spolupracovat s Úřadem a informovat jej o záměru provést zeměpisné mapování včetně oblastí a podmínek,
b)   zamezit neúčelnému zeměpisnému mapování,
c)   zabránit střetu zájmů, pokud je vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací,
d)   poskytnout výsledky zeměpisného mapování Úřadu,
e)   zachovávat důvěrnost informací podle odstavce 7 zejména informací o plánovaných investicích, pokud jsou předmětem zeměpisného mapování.“.

344. V § 116 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Ministerstvo a Úřad jsou v případě potřeby nápomocni Komisi při vytváření srovnání a zpráv o účinnosti opatření členských států zaměřených na dosažení cílů podle § 5.“.

345. V § 117 odstavec 1 zní:

„(1) Úřad v rámci své působnosti spolupracuje a v případě potřeby sjednává vzájemné dohody o spolupráci s příslušnými národními regulačními orgány členských států. V případě řešení sporu podle § 129, kdy některá ze stran sporu pochází z jiného členského státu, Úřad koordinuje své rozhodování s národním regulačním orgánem tohoto členského státu. Dále se Úřad v rámci své působnosti účastní jednání příslušných poradních sborů, výborů Komise a je členem Sdružení BEREC, s nimiž spolupracuje zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra a dále při stanovení jednoho, popřípadě několika společných termínů, do nichž má být povoleno využívání konkrétního harmonizovaného rádiového spektra.“.

346. V § 117 odst. 3 se za slovo „státě“ vkládají slova „nebo Sdružení BEREC,“ za slova „na základě“ se vkládá slovo „jejich“ a slova „takového regulačního orgánu“ se zrušují.

347. V § 117 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Oznámení podle § 13 předá Úřad bez zbytečného odkladu Sdružení BEREC.

(6) Považuje-li Úřad informace poskytnuté Komisi nebo Sdružení BEREC za důvěrné nebo za obchodní tajemství, zajistí Úřad zachování důvěrnosti těchto informací.

(7) Úřad předává Sdružení BEREC informace o číslech určených k využívání mimo území České republiky v rámci Evropské unie pro účely zřízení databáze těchto čísel Sdružení BEREC.“.

348. V § 118 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „až 3“.

349. V § 118 odst. 1 písm. g) se slovo „stanoví“ nahrazuje slovy „pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace podle“.

350. V § 118 odst. 1 písmena i) až k) znějí:

„i)   zneužije účastnické číslo nebo adresu elektronické pošty k obtěžujícímu volání nebo k odeslání obtěžující zprávy,
j)   prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb,
k)   jako podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje účastníka v rozporu s § 96 odst. 3,“.

351. V § 118 odst. 1 písmeno l) zní:

„l)   při vykonávání komunikační činnosti nesplní některou z podmínek opatření obecné povahy vydaného Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 10 písm. a), § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 86 odst. 3 nebo § 98 odst. 8,“.

352. V § 118 odst. 1 písm. q) se slova „odst. 1, nebo“ nahrazují čárkou.

353. V § 118 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno s), které zní:

„s)   poruší povinnost při shromažďování osobních údajů účastníků k vydání seznamu účastníků ohledně nakládání s osobními údaji získanými pro účely veřejných seznamů podle § 95 odst. 1 nebo 2 nebo zveřejní osobní a identifikační údaje účastníků v rozporu s § 95 odst. 4.“.

354. V § 118 odst. 2 písm. b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

355. V § 118 odst. 5 se slova „jako povinná osoba” zrušují.

356. V § 118 odst. 5 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

357. V § 118 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c)   neposkytne informace podle § 115a nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.“.

358. V § 118 odst. 6 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).

359. V § 118 odst. 6 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“.

360. V § 118 odst. 6 písm. e) se slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.

361. V § 118 odst. 7 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

362. V § 118 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

„c)   neinformuje o okamžiku skončení platnosti oprávnění k využívání čísel podle § 36 odst. 8, nebo
d)   nezajistí přístup k informační službě o účastnických číslech podle § 66 odst. 3.“.

363. V § 118 odst. 8 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“.

364. V § 118 odst. 8 písm. a) se slova „číslům tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňovým číslům“ a slova „nebo neumožní svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 písm. c)“ se zrušují.

365. V § 118 odst. 8 písm. h) se slova „zlomyslných nebo obtěžujících volání“ nahrazují slovy „zlomyslné nebo obtěžující komunikace“.

366. V § 118 odst. 8 se písmeno i) zrušuje.
Dosavadní písmena j) až m) se označují jako písmena i) až l).

367. V § 118 se na konci odstavce 8 vkládá slovo „nebo“ a písmeno k) se zrušuje.
Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k).

368. V § 118 odst. 9 se slovo „telefonní“ nahrazuje slovem „komunikační“.

369. V § 118 odst. 10 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „7“.

370. V § 118 odst. 10 písm. d) se text „odst. 1“ zrušuje.

371. V § 118 odst. 10 se písmena k) až o) zrušují.
Dosavadní písmena l) až r) se označují jako písmena k) až m).

372. V § 118 odst. 10 písm. l) se slova „připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti“ nahrazují slovy „přístupu k internetu v pevném místě“.

373. V § 118 odst. 10 písm. l) a m) se slova „veřejně dostupné telefonní službě“ nahrazují slovy „hlasové komunikační službě“.

374. V § 118 odst. 11 písm. a) se slova „nebo 3“ zrušují.

375. V § 118 odst. 11 písm. f) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.

376. V § 118 odst. 11 písm. g) se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.

377. V § 118 odst. 11 písmeno h) zní:

„h)   neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1, § 86d odst. 4 nebo § 86e odst. 1,“.

378. V § 118 odst. 11 písm. k) se text „odst. 5 písm. f)“ nahrazuje textem „odst. 6 písm. e)“.

379. V § 118 odst. 11 písmeno l) zní:

„l)   neplní povinnosti uložené podle § 51 odst. 6 písm. a) až f), odst. 7, 8 nebo 14.“.

380. V § 118 odst. 12 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až p) se označují jako písmena a) až o).

381. V § 118 odst. 12 písm. f) se text „odst. 2“ zrušuje.

382. V § 118 odst. 12 písm. g) se slovo „volání“ nahrazuje slovy „interpersonální komunikační služby založené na číslech“.

383. V § 118 odst. 12 písm. k) se slovo „telefonních“ zrušuje.

384. V § 118 odst. 12 písm. m) úvodní části ustanovení se slovo „Unii65)“ nahrazuje slovem „Unii83)“.
Poznámka pod čarou č. 83 zní:


83) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii.“.

385. V § 118 odst. 12 písm. n) úvodní části ustanovení se slovo „Unii66)“ nahrazuje slovem „Unii84)“.
Poznámka pod čarou č. 84 zní:


84) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1203/2012 ze dne 14. prosince 2012 o odděleném prodeji regulovaných maloobchodních roamingových služeb v Unii.“.

386. V § 118 odst. 12 písm. n) se za slovem „uživatelům,“ slovo „nebo“ zrušuje.

387. V § 118 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí:

„p)   neuplatňuje jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v celé Evropské unii podle § 61 odst. 7,
q)   neinformuje Úřad o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně podle § 69b odst. 7, nebo
r)   neposkytuje Úřadu nebo poskytovateli srovnávacího nástroje informace podle § 66a.“.

388. V § 118 odstavce 13 a 14 znějí:

„(13) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí přestupku tím, že

a)   neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách podle § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto technických specifikací,
b)   nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 3 písm. b),
c)   odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6,
d)   nesjedná propojení podle § 79 odst. 1, ačkoliv byl o to požádán jiným podnikatelem, který oznámil podnikání podle § 13,
e)   nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků, včetně svých účastníků, podle § 33 odst. 3 písm. a),
f)   neznemožní ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého byla uskutečňována zlomyslná volání nebo jiná zlomyslná komunikace, k veřejné komunikační síti podle § 33 odst. 10,
g)   nesplní povinnost sdílení uloženou Úřadem podle § 79a odst. 6 a 7 nebo nesplní povinnosti podle § 84 odst. 2,
h)   nesplní některou z povinností podle § 104 odst. 7,
i)   neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní podle § 73 odst. 6,
j)   nesplní povinnost vztahující se k povinnosti umožnit velkoobchodní roamingový přístup za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii83),
k)   bezodkladně nezpřístupní centru tísňové komunikace u každé tísňové komunikace lokalizační a jiné údaje, které umožňují identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 5, nebo
l)   neplní povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu podle § 79a odst. 1.

(14) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že

a)   nesjednává ceny podle § 55 odst. 1,
b)   nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv podle § 97 odst. 1,
c)   v rozporu s § 97 odst. 3 neuchovává provozní a lokalizační údaje, nepředá je oprávněnému orgánu, po uplynutí doby uchovávání je nezlikviduje nebo nezajistí, aby nebyl uchováván obsah zpráv anebo takto uchovávaný nebyl dále předáván,
d)   nezajistí srozumitelnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů podle § 97 odst. 6,
e)   poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 97 odst. 8,
f)   neinformuje Úřad nebo uživatele v rozsahu a způsobem podle § 98 odst. 4,
g)   nezajistí bezpečnost a integritu své sítě nebo bezpečnost jím poskytovaných služeb podle § 98 odst. 1,
h)   nesplní některou z povinností k zabezpečení bezpečnosti a integrity své sítě a interoperability poskytovaných služeb podle § 99 odst. 1, 2 nebo 4,
i)   jako podnikatel, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiném odvětví v České republice nebo v jiném členském státě, nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 8 písm. a) nebo strukturálně neoddělí činnosti podle § 86 odst. 8 písm. b),
j)   ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 89 odst. 1 nebo § 91 odst. 2, 3 nebo 4,
k)   iniciuje přenos telefonního čísla, aniž by o to účastník požádal,
l)   nezajistí pro účastníky veřejně dostupné služby elektronických komunikací možnost ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1 a 12,
m)   v rozporu s § 34 odst. 5 překročí stanovenou lhůtu pro přenesení čísla, anebo v rozporu s § 34 odst. 6 překročí dobu 1 pracovního dne, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací,
n)   nesplní povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla s vyjádřenou cenou uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 2,
o)   nesplní povinnost zablokovat přístup k číslům nebo službám uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 3,
p)   nesplní povinnost zadržet platby podle § 35 odst. 3 nebo 4,
q)   neposkytne informace podle § 63 odst. 1 až 4,
r)   neposkytne spotřebiteli shrnutí smlouvy podle § 63 odst. 5,
s)   nenabídne spotřebiteli funkci sledování a kontroly nebo neupozorní spotřebitele před dosažením stanoveného limitu nebo při vyčerpání služby podle § 63 odst. 9,
t)   neprovede ve stanovené lhůtě změnu smlouvy nebo neprovede změnu zveřejněného návrhu smlouvy podle § 63 odst. 11,
u)   nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smlouvy nebo o jeho právu bez sankce vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63b odst. 5,
v)   uzavře smlouvu se spotřebitelem nebo uživatelem v rozporu s § 63b odst. 1,
w)   neuveřejní informace podle § 71 odst. 1 nebo neposkytne spotřebitelům informace podle § 71 odst. 2,
x)   ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 90 odst. 2, 3, 4 nebo 5,
y)   neomezí zpracování údajů podle § 90 odst. 9, nebo
z)   nepodrobí se bezpečnostnímu auditu nebo nepředloží Úřadu údaje podle § 98 odst. 6.“.

389. V § 118 se za odstavec 14 vkládá nový odstavec 15, který zní:

„(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že

a)   neposkytne všechny informace podle § 63 odst. 1 nebo jsou uvedené informace v rozporu s tímto ustanovením,
b)   neposkytne spotřebiteli informace podle § 63 odst. 12,
c)   uplatňuje podmínky pro zánik závazku ze smlouvy na dobu určitou v rozporu s § 63b odst. 6 až 8,
d)   v rozporu s § 89 odst. 4 neposkytne údaje, nebo je poskytne opožděně,
e)   v případě, že účastník mění poskytovatele služby přístupu k internetu, neposkytne mu před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace v rozporu s § 34a odst. 2 nebo nezajistí kontinuitu služeb v rozporu s § 34a odst. 1,
f)   v případě selhání procesu přenesení čísla v rozporu s § 34 odst. 14 znovu neaktivuje číslo a službu účastníkovi,
g)   neposkytne účastníkovi paušální náhradu v rozporu s § 34 odst. 11 nebo § 34a odst. 11 nebo spotřebiteli využívajícímu předplacené služby po přenesení čísla nevrátí zbývající zůstatek v rozporu s § 34 odst. 10,
h)   uplatní vůči koncovému uživateli diskriminační požadavky nebo podmínky v souvislosti s poskytováním služby v rozporu s § 61 odst. 8,
i)   nesplní některou z povinností podle § 69,
j)   neplní povinnost šířit určitý rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby podle § 72 odst. 1,
k)   neplní povinnost uloženou mu Úřadem podle § 98 odst. 7,
l)   nezveřejní informace podle § 63a,
m)   neumožní účastníkovi vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63b odst. 3 nebo mu neposkytne informace podle § 63b odst. 3 a 4,
n)   neumožní spotřebiteli vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63c odst. 2,
o)   nevyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 9 nebo v rozporu s § 34 odst. 13 nezajistí přímou návaznost služeb, nebo
p)   brání procesu přenesení čísla v rozporu s § 34 odst. 15 nebo procesu změny poskytovatele služby přístupu k internetu v rozporu s § 34a odst. 10.“.

Dosavadní odstavce 15 až 24 se označují jako odstavce 16 až 25.

390. V § 118 odstavec 22 zní:

„(22) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu se dopustí přestupku tím, že

a)   poruší povinnost umožnit bezplatný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace podle § 33 odst. 1, včetně rovnocenného přístupu zdravotně postižených uživatelů nebo nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 2,
b)   nezajistí směrování tísňové komunikace na nejvhodnější centrum tísňové komunikace podle § 33 odst. 13,
c)   nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání tísňových čísel podle § 33 odst. 6, nebo
d)   jako poskytovatel veřejně dostupné mobilní interpersonální komunikační služby založené na číslech nepředává veřejné výstrahy podle § 33b odst. 1.“.

391. V § 118 odst. 24 se za číslo „2“ vkládají slova „a 3“.

392. V § 118 se za odstavec 24 vkládá nový odstavec 25, který zní:

„(25) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako provozovatel bezdrátového přístupového bodu malého dosahu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifikaci vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem

a)   instaluje bezdrátový přístupový bod s malým dosahem, který nesplňuje stanovené vlastnosti, nebo
b)   neinformuje Úřad o instalaci a umístění těchto přístupových bodů, jakož i o splněných podmínkách, ve stanovené lhůtě.“.

Dosavadní odstavec 25 se označuje jako odstavec 26.

393. V § 118 odstavec 26 zní:

„(26) Za přestupek lze uložit pokutu do

a)   5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) až r), odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 písm. a) a b), odstavce 12 písm. q) a r), odstavce 15 písm. d), podle odstavce 25 nebo odstavce 23 písm. e),
b)   15 000 000 Kč nebo do výše 5 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) a s), odstavce 2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 5 písm. c), odstavce 8 písm. d) až k), odstavce 10 písm. j) až m), odstavce 12 písm. e) až p), odstavce 13 písm. f) až l), odstavce 14 písm. h) až z), odstavce 15 písm. a) až c), e) až g), i) a l) až p), podle odstavce 16 nebo odstavce 23 písm. b), c) anebo d),
c)   50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až l), odstavce 2 písm. a) a b), odstavce 4, odstavce 6, odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až d), odstavce 13 písm. a) až e), odstavce 14 písm. a) až g), odstavce 15 písm. h), j) a k), nebo podle odstavce 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23 písm. a) nebo odstavce 24.“.

394. V § 118 se doplňuje odstavec 27, který zní:

„(27) Dotýká-li se přestupek práv koncových uživatelů, lze za přestupek uložit rovněž trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.

395. V § 119 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „až 3“.

396. V § 119 odst. 1 písmeno e) zní:

„e)   uskutečňuje zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla,“.

397. V § 119 odst. 1 písmena h) a i) znějí:

„h)   zneužije účastnické číslo nebo adresu elektronické pošty k obtěžujícímu volání nebo k odeslání obtěžující zprávy,
i)   prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb,“.

398. V § 119 odst. 1 písm. k) se text „odst. 1“ zrušuje.

399. V § 119 odst. 1 písmeno m) zní:

„m)   při vykonávání komunikační činnosti nesplní některou z podmínek opatření obecné povahy vydaného Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 10 písm. a), § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 86 odst. 3 nebo § 98 odst. 8.“.

400. V § 119 odst. 2 se na konci písmene b) vkládá slovo „nebo“ a v písmenu c) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

401. V § 119 odst. 6 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

402. V § 119 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c)   neposkytne informace podle § 115a nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.“.

403. V § 119 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

„(8) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako provozovatel bezdrátového přístupového bodu malého dosahu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifikaci vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem

a)   instaluje bezdrátový přístupový bod s malým dosahem, který nesplňuje stanovené vlastnosti, nebo
b)   neinformuje Úřad o instalaci a umístění těchto přístupových bodů, jakož i o splněných podmínkách, ve stanovené lhůtě.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

404. V § 119 odst. 9 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

405. V § 120 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Přestupky podle § 118 odst. 5 písm. c) a § 119 odst. 6 písm. c) projednává a pokuty vybírá a vymáhá Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci podle § 115a odst. 3.

(6) Při stanovování výše pokut podle § 118 odst. 5 písm. c) a § 119 odst. 6 písm. c) Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci podle § 115a odst. 3 zohlední i skutečnost, zda jednání pachatele přestupku mělo nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž a zejména zda v rozporu s původně poskytnutou informací nebo jakoukoli její aktualizací vybudoval, rozšířil nebo modernizoval síť nebo naopak síť nevybudoval a tuto změnu plánu objektivně nezdůvodnil.“.

406. V § 122 odstavec 4 zní:

„(4) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli podle § 8 odst. 8, § 22, § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst. 6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst. 10, § 63 odst. 11, § 69a, 69b, § 71 odst. 1, § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.“.

407. V § 122 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Je-li ve věcech podle tohoto zákona vedeno řízení před Komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad neposkytne podporu nebo nepřevede peněžní prostředky, dokud Komise nerozhodne o oprávněnosti jejího poskytnutí.

(7) V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.“.

408. V § 125 odst. 3 písm. a) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

409. V § 125 odstavec 5 zní:

„(5) Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se přístupu a propojení, postupů a podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací, včetně sítí s velmi vysokou kapacitou, podle stavebního zákona a informace týkající se sítí pro rozhlasovou službu podle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.“.

410. V § 125 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Úřad může z vlastního podnětu zveřejnit informace, které přispívají k otevřenému a konkurenčnímu trhu, pokud jejich zveřejnění není v rozporu s jinými ustanoveními tohoto zákona nebo jiným právním předpisem.“.

411. V § 127 odstavce 4 a 5 znějí:

„(4) Předseda Rady přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

(5) Má-li přeshraniční spor vliv na obchod mezi členskými státy, Úřad bez zbytečného odkladu oznámí spor Sdružení BEREC. Po dobu posuzování sporu ze strany Sdružení BEREC neběží lhůta pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1. Úřad při rozhodování v co nejvyšší míře zohlední stanovisko Sdružení BEREC. Rozhodnutí musí být vydáno do 1 měsíce od oznámení tohoto stanoviska Úřadu. Jestliže za účelem zajištění hospodářské soutěže nebo ochrany zájmů koncových uživatelů existuje za mimořádných okolností naléhavá potřeba konat, Úřad může na žádost zúčastněných stran nebo z vlastního podnětu přijmout předběžná opatření.“.

412. V § 128 odst. 2 se za slova „podle § 127“ doplňují slova „ , přičemž musí rozhodnout do 4 měsíců“.

413. V § 129 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Stejná lhůta platí i pro vydání rozhodnutí o rozkladu. Tato lhůta počíná běžet prvním dnem následujícím po dni podání rozkladu.“.

414. V § 129 odst. 3 větě druhé se za slova „až do“ vkládají slova „nabytí právní moci“.

415. V § 129 odstavec 4 zní:

„(4) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně.“.

416. V § 130 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d)   záležitosti týkající se všech práv koncových uživatelů a spotřebitelů ohledně veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně rovnocenného přístupu a možností volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením.“.

417. V § 130 odstavce 6 až 8 znějí:

„(6) K návrhu opatření Úřadu se může kdokoliv, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny, vyjádřit způsobem podle odstavce 8 nebo uplatnit písemné připomínky u Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne uveřejnění návrhu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení z důvodu mimořádných okolností, může Úřad tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(7) Výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, Úřad uveřejní na elektronické úřední desce do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek, s výjimkou případů, které dotčený subjekt podle odstavce 1 označil jako důvěrné informace nebo obchodní tajemství.

(8) Úřad stanoví pravidla pro vedení konzultace na diskusním místě podle odstavce 5 včetně přístupnosti i pro koncové uživatele se zdravotním postižením.“.

418. § 131 včetně nadpisu zní:

„§ 131

Konzultace s Komisí, Sdružením BEREC a ostatními členskými státy

(1) Pokud by opatření podle § 51, 52, 59, 79, 79a, 80 nebo 84 mělo vliv na obchod mezi členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním po provedení konzultace podle § 130 zveřejní a zpřístupní Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Ti mohou k návrhu opatření vznést připomínky do 1 měsíce od zveřejnění. Jsou-li součástí návrhu opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad tyto skutečnosti takto označí a oznámený návrh opatření uveřejní. Úřad může vzít návrh opatření kdykoli zpět. Úřad při přijímání návrhu opatření v nejvyšší možné míře zohlední připomínky Komise, Sdružení BEREC a ostatních vnitrostátních regulačních orgánů a s výjimkou postupu podle odstavce 2 může návrh opatření přijmout, přičemž jej sdělí Komisi.

(2) Úřad po dobu 2 měsíců nepřijme návrh opatření podle odstavce 1, pokud je předmětem návrhu opatření definovat relevantní trh podle § 52 odst. 2 nebo označit podnik jako podnik mající samostatně nebo společně s jinými podniky významnou tržní sílu a Komise ve lhůtě podle odstavce 1 sdělila Úřadu, že soudí, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Evropské unie a zejména s cíli podle § 5. Vydá-li Komise během lhůty 2 měsíců rozhodnutí, v němž požaduje, aby Úřad opatření vzal zpět, Úřad návrh opatření změní, nebo vezme zpět do 6 měsíců ode dne rozhodnutí Komise. V případě, že Úřad návrh opatření změní, provede konzultaci podle § 130 a postupuje podle odstavce 1.

(3) Úřad po dobu 3 měsíců nepřijme návrh opatření podle § 51 odst. 6 nebo § 79 odst. 2, pokud Komise ve lhůtě podle odstavce 1 sdělila, že soudí, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní jednotný trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli podle § 5. Úřad během tříměsíční lhůty spolupracuje s Komisí a Sdružením BEREC na úpravě opatření s ohledem na cíle podle § 5. Během této doby může Úřad návrh opatření vzít zpět nebo změnit, a to s maximálním zohledněním stanoviska Komise a Sdružení BEREC, nebo ponechat návrh opatření beze změny. Vydá-li Komise během lhůty 1 měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty stanovisko, v němž požaduje, aby Úřad opatření změnil nebo vzal zpět, nebo rozhodnutí o stažení svých výhrad, Úřad do 1 měsíce od jeho vydání přijme výsledné opatření a jeho přijetí sdělí Komisi. Tuto lhůtu lze prodloužit tak, aby Úřad mohl uskutečnit veřejnou konzultaci podle § 130. Odchyluje-li se výsledné opatření od stanoviska Komise, Úřad svůj postup odůvodní.

(4) Úřad vezme zpět návrh opatření podle § 84 odst. 8 nebo § 85a odst. 2 až 5, pokud Komise vydá ve lhůtě podle odstavce 3 věty čtvrté odůvodněné rozhodnutí, v němž žádá, aby Úřad vzal tento návrh opatření zpět. Úřad dále postupuje podle odstavce 2 vět druhé a třetí.

(5) V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů může Úřad v souladu se zásadou proporcionality přijmout dočasné opatření odchylně od postupu podle odstavců 1 až 4. Úřad oznámí takové opatření bezodkladně po jeho přijetí a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1 až 3 Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Rozhodne-li se Úřad přijmout dočasné opatření jako trvalé opatření, nebo prodloužit dobu jeho platnosti, postupuje dále podle odstavců 1 až 3.

(6) Úřad sděluje Komisi a Sdružení BEREC každé přijaté opatření uvedené v odstavci 1. Úřad může vzít návrh opatření zpět kdykoli.“.

419. V § 150 odst. 1 se text „ , § 43 odst. 5,“ nahrazuje slovem „a“.

420. V § 150 odst. 2 se text „§ 47 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 47 odst. 3“ a text „§ 53 odst. 4,“ se zrušuje.

421. V § 150 odst. 4 se za slovo „provedení“ vkládá text „§ 33 odst. 17, § 33b odst. 2 a“.

422. V § 150 odstavec 5 zní:

„(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 4, § 34 odst. 5, § 34a odst. 9, § 44 odst. 9, § 63a odst. 3, § 64 odst. 13, § 66a odst. 5, § 82 odst. 4, § 84 odst. 4, § 97 odst. 7, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1, § 113 odst. 5 a 6, § 115 odst. 3 a § 129 odst. 2.“.

423. V § 150 odstavec 6 zní:

„(6) Ministerstvo spravedlnosti vydá ve spolupráci s Ministerstvem vyhlášku k provedení § 34 odst. 11.“.

424. Přílohy č. 1 a 2 k zákonu včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 85 až 87 znějí:

„Příloha č. 1 k zákonu č.  127/2005 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

Příloha č. 2 k zákonu č. 127/2005 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Poskytovatel univerzální služby, který byl povinen poskytovat tuto službu podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která není univerzální službou podle zákona č. 127/2005  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen poskytovat tuto službu i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu a za podmínek podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. První zeměpisné mapování podle § 115a zákona č.  127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) nejpozději do 21. prosince 2023.

4. Úřad vydá opatření obecné povahy podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Úřad provede přezkum opatření obecné povahy vydaných podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v případě potřeby vydá jejich aktualizaci do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývají účinnosti opatření obecné povahy vydaná Úřadem podle § 47 odst. 3 a § 70 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Oznámení podle § 13 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předložená Úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předá Úřad Sdružení BEREC do 21. prosince 2021.

8. Osoba, která předložila oznámení podle § 13 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna Úřadu předložit oznámení na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem podle pokynů Sdružení BEREC týkajících se vzoru pro oznámení do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. První přezkum plánu využití rádiového spektra podle § 16 odst. 11 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Úřad do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provede přezkum, zda je třeba uložit povinnost poskytovat služby podle § 38 odst. 2 písm. a), c) a d) a podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zda trvají důvody, na jejichž základě nebyla uložena povinnost poskytovat univerzální služby podle § 38 odst. 2 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Úřad může podle § 22 odst. 5 zákona č. 127/2005  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, prodloužit dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů pro bezdrátové vysokorychlostní služby elektronických komunikací poskytované v harmonizovaném rádiovém spektru uděleného podle § 22 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Neobsahuje-li takový příděl rádiových kmitočtů konkrétní podmínky pro prodloužení doby jeho platnosti podle § 22 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí činnosti tohoto zákona, Úřad posoudí splnění všech podmínek podle § 22 odst. 6 zákona č. 127/2005., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Úřad může do 31. prosince 2022 změnit příděl rádiových kmitočtů udělený podle § 22 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tak, že do podmínek uvedených v přídělu rádiových kmitočtů doplní možnost uložení povinnosti podle § 22 odst. 3 a § 79a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úřad takový návrh změny přídělu rádiových kmitočtů veřejně konzultuje podle § 130 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Vyplyne-li na základě provedeného přezkumu potřeba uložit povinnost poskytovat služby podle § 38 odst. 2 písm. a), b), c) a d) a podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad tuto povinnost uloží do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny vydané Úřadem podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti do právní moci rozhodnutí Úřadu o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Byl-li seznam účastníků vydán nebo osobní a identifikační údaje účastníků předány podle § 41, 66 nebo § 95 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, má se za to, že účastník si uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, pokud neudělil svůj výslovný souhlas podle § 95 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Poskytovatel interpersonální komunikační služby založené na číslech, který přiděluje čísla podle číslovacího plánu účastníkům, je povinen ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona informovat své účastníky o možnosti být kontaktován za účelem marketingu pouze s předchozím souhlasem podle § 66 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do uplynutí doby podle věty první lze kontaktovat účastníka za účelem marketingu za podmínek stanovených v § 96 odst. 1 zákona č. 127/2005  Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

17. V případě, že k nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Úřad uložil povinnosti podniku s významnou tržní silou, popřípadě k nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým Úřad vydal analýzu relevantního trhu, kterou byl relevantní trh shledán efektivně konkurenčním, došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad provede analýzu relevantních trhů ve lhůtě podle § 51 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

18. Povinnost podle § 97 odst. 1, 3 a 6 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje pouze na osoby, které by byly považovány za osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací i podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

19. Zahájená řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

20. Bylo-li řízení pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při přezkumném řízení, obnově řízení nebo vydávání nového rozhodnutí podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně lhůt, v nichž lze takové řízení zahájit. To neplatí pro vydávání nového rozhodnutí v novém řízení podle § 122 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., které se řídí právní úpravou zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném v době zahájení takového řízení.

21. Do nabytí účinnosti vyhlášek Úřadu vydaných na základě § 34 odst. 5, § 34a odst. 9 a § 82 odst. 4 zákona č. 127/2005  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních opatření obecné povahy.

22. Úřad vydá vyhlášky podle § 34 odst. 5, § 34a odst. 9 a § 82 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o požární ochraně

Čl. III

V § 17 odst. 3 písm. a) a v § 78 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994  Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 229/2016 Sb., se slova „linku tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňovou komunikaci“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o Českém rozhlasu

Čl. IV

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997  Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 196/2009 Sb. a zákona č. 79/2015 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 1 písmeno d) zní:

„d)   provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídají stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb, prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Český rozhlas státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1), které umožňují pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména v pásmu 174 – 230 MHz (dále jen „rozhlasový multiplex veřejné služby“),“.

2. V § 3 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pro účely rozhlasového multiplexu veřejné služby podle odstavce 1 písm. d) se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost Českého rozhlasu přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Nepožádá-li Český rozhlas do 6 měsíců ode dne, kdy byly kmitočty vyhrazeny, o příděl, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zákona o elektronických komunikacích, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle tohoto zákona.“.

3. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Rozhlasové programy, pořady a jejich části, multimediální obsah a doplňkové služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu

Čl. V

Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002  Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004  Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008  Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010  Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011  Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012  Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017  Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 587/2020 Sb. a zákona č. 218/2021  Sb., se mění takto:

1. V § 1 písm. f) se slova „ , člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu“ zrušují.

2. V části druhé se hlava sedmá včetně nadpisu zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o pozemních komunikacích

Čl. VI

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č.  268/2015 Sb. a zákona č. 227/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 13 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

„k)   kabelovody, pokud jsou umístěny na silničním pozemku a pokud nejsou součástí jiné technické infrastruktury.“.

2. V § 14 odst. 3 se slova „dotčené komunikace,“ nahrazují slovy „dotčené komunikace s výjimkou kabelovodů podle § 13 písm. k), a dále“.

3. V § 36 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Podélné umístění vedení do silničního pozemku s výjimkou silničního pozemku pod vozovkou nebo krajnicí a středního dělícího pásu, podélné umístění do silničního pomocného pozemku nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace.“.

4. V § 36 odst. 4 se slova „ve vozovkách“ nahrazují slovy „v silničním pozemku pod vozovkou, krajnicí, nebo ve středním dělícím pásu“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o poštovních službách

Čl. VII

V § 38 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 95/2005  Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 319/2015 Sb. a zákona č. 202/2019 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o integrovaném záchranném systému

Čl. VIII

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č.  375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č.  277/2019 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 7 odst. 2 písm. f) se za slovo „vyrozumění“ vkládají slova „a systém veřejné výstrahy podle jiného právního předpisu29)“.
Poznámka pod čarou č. 29 zní:


29) § 33b zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 7 odst. 5 se za slova „až 4“ doplňují slova „a 7“.

3. V § 7 odstavec 7 zní:

„(7) Ministerstvo vnitra

a)    koordinuje a rozvíjí tísňovou komunikaci za účelem zajištění přístupu k základním složkám integrovaného záchranného systému prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i národních tísňových čísel 150, 155 a 158,
b)    přijímá vhodná opatření, aby osoby se zdravotním postižením měly prostřednictvím tísňové komunikace přístup k základním složkám integrovaného záchranného systému za rovnocenných podmínek jako ostatní osoby,
c)   shromažďuje informace o kvalitě a využívání tísňové komunikace prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i národních tísňových čísel 150, 155 a 158,
d)   spolupracuje v oblasti tísňové komunikace s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zdravotnictví a Českým telekomunikačním úřadem, jakož i s příslušnými orgány jiných členských států Evropské unie.“.

4. V § 18 odstavec 3 zní:

„(3) Podnikatelé zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací jsou povinni spolupracovat s Ministerstvem vnitra při přípravě a řešení způsobu krizové komunikace a tísňové komunikace, včetně systému veřejné výstrahy.“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Čl. IX

V § 5 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., písmeno n) zní:

„n)   stanoví programy a služby přímo související s těmito programy, které mají být povinně šířeny ve veřejném zájmu a na podporu služeb televize s internetem a elektronických programových průvodců prostřednictvím sítí elektronických komunikací pro rozhlasové a televizní vysílání a souvisejících služeb, přezkoumává každých 5 let trvání potřeby jejich povinného šíření a předkládá Českému telekomunikačnímu úřadu závazná stanoviska pro účely uložení nebo zrušení jejich povinného šíření podle zvláštního právního předpisu4f),“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. X

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č.  444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006  Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006  Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006  Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007  Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008  Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008  Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009  Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010  Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011  Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011  Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011  Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012  Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012  Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012  Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013  Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013  Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č.  344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014  Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015  Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015  Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016  Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017  Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017  Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017  Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018  Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019, zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019  Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 543/2020  Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 300/2021  Sb., se mění takto:

1. V položce 110 se doplňuje písmeno g), které zní:

„g)   Podání návrhu na rozhodnutí sporu podle § 104 odst. 16 zákona o elektronických komunikacích Kč 1 000“.

2. V položce 112 přílohy se doplňují písmena e) a f), která znějí:

„e)   Podání žádosti o zahájení řízení ve věci předběžné ohlášky, koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů u Radiokomunikačního úřadu podle § 26a odst. 2 zákona o elektronických komunikacích pro družicovou amatérskou službu Kč 10 000,
f)   Podání žádosti o zahájení řízení ve věci předběžné ohlášky, koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů u Radiokomunikačního úřadu podle § 26a odst. 2 zákona o elektronických komunikacích pro ostatní družicové služby Kč 50 000.“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o Policii České republiky

Čl. XI

V § 45 odst. 2 písm. c) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „čísle tísňového volání“ nahrazují slovy „národním tísňovém čísle“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o zdravotních službách

Čl. XII

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č.  47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016  Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017  Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 262/2019  Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 326/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 16 odst. 3 písm. e) a § 18 odst. 2 písm. c) bodu 5 se slova „čísla tísňového volání 155“ nahrazují slovy „tísňového čísla 155“.

2. V § 83 odst. 1 se slova „číslo tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové číslo“.

3. V § 110 odst. 1 písm. b) se slova „subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na“ nahrazují slovy „centru tísňové komunikace pro“ a slova „číslo tísňového volání“ se nahrazují slovy „tísňové číslo“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o zdravotnické záchranné službě

Čl. XIII

Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění zákona č. 385/2012 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písm. c) se slova „vyhodnocené volání na národní číslo tísňového volání“ nahrazují slovy „vyhodnocená tísňová komunikace na národní tísňové číslo“.

2. V § 4 písm. a) se slova „příjem volání na národní číslo tísňového volání“ nahrazují slovy „příjem tísňové komunikace na národní tísňové číslo“ a slova „dále jen (tísňové volání)“ se zrušují.

3. V § 4 písm. b) se slova „tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“.

4. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zdravotnické operační středisko je centrem tísňové komunikace na národní tísňové číslo 155.“.

5. V § 11 odst. 2 písm. a) se slova „tísňových volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“.

6. V § 11 odst. 6 písm. a) se slova „tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“.

7. V § 23 písm. d) se slova „čísla tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňového čísla“.

8. § 29 se zrušuje.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o Hasičském záchranném sboru

Čl. XIV

Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 51/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 7 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Operační a informační středisko je centrem tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňové číslo 150.“.

2. § 32 včetně nadpisu zní:

„§ 32

Předávání záznamu tísňové komunikace

Záznam tísňové komunikace může hasičský záchranný sbor předat složce integrovaného záchranného systému, je-li potřebný k plnění konkrétního úkolu. Tento záznam lze předat i orgánu veřejné moci na jeho písemnou žádost v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu.“.

3. V § 38 odst. 1 a 5 se slova „tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh

Čl. XV

Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 265/2017  Sb., zákona č. 526/2020 Sb. a zákona č. 299/2021 Sb., se mění takto:

1. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní:

„§ 47a

Interoperabilita automobilových rádiových zařízení a digitálních televizních zařízení

(1) Veškerá digitální televizní zařízení určená pro spotřebitele musí

a)   umožňovat dekódování signálů podle některého společného evropského kódovacího algoritmu, který je spravován uznanou evropskou normalizační organizací,
b)   reprodukovat signály, které byly volně přeneseny.

(2) Každé digitální televizní zařízení se zabudovanou obrazovkou s viditelnou úhlopříčkou delší než 30 cm musí být vybaveno nejméně jednou zásuvkou s otevřeným rozhraním, která umožňuje jednoduché připojení periferních zařízení a může přenášet všechny relevantní prvky digitálního televizního signálu, včetně informací týkajících se interaktivních služeb a služeb s podmíněným přístupem.

(3) Jakékoli automobilové rádiové zařízení zabudované do nového vozidla kategorie M musí být schopno přijímat a reprodukovat rozhlasové služby poskytované prostřednictvím jak analogového zemského rozhlasového vysílání, tak digitálního zemského rozhlasového vysílání.“.

2. V § 54 odst. 4 písm. a) se za číslo „47“ vkládá text „ , 47a“.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací

Čl. XVI

Zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 283/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; pro účely instalace bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo jeho připojení k páteřní síti se za fyzickou infrastrukturu považuje i městský mobiliář, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy, zastávky autobusů a tramvají či stanice metra“.

2. V § 2 písm. c) se doplňuje bod 6, který zní:

„6. *povinný orgán, pokud je vlastníkem nebo provozovatelem fyzické infrastruktury, která je technicky způsobilá k instalaci bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo která je nezbytná pro připojení těchto přístupových bodů k páteřní síti,“.

3. V § 4 odst. 2 se za slova „za přístup k fyzické infrastruktuře“ vkládají slova „nebo způsob jejího určení“.

4. V § 6 odst. 1 se za slova „Oprávněná osoba“ vkládají slova „ , která hodlá využít oprávnění podle § 4,“.

5. V § 6 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Neposkytne-li Úřad soubor minimálních údajů nebo jeho část podle § 6 odst. 3, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o neposkytnutí souboru minimálních údajů nebo jeho části.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

6. V § 6 odst. 5 se věta poslední zrušuje.

7. V § 6 odst. 7 se za slovo „požádat“ vkládá slovo „písemně“.

8. V § 7 se odstavec 5 zrušuje.

9. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňují slova „nebo způsob jejího určení“.

10. V § 12 odstavec 2 zní:

„(2) Povinná osoba může žádost o údaje o stavebních pracích odmítnout, pokud

a)   zveřejnila požadované údaje způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě sdělí oprávněné osobě přístup ke zveřejněnému údaji,
b)   poskytla požadované údaje Úřadu nebo povinnému orgánu v rámci výkonu jeho působnosti, nebo
c)   oprávněná osoba neodůvodnila ani na výzvu svoji žádost o poskytnutí údajů o stavebních pracích.“.

11. V § 14 odst. 1 se za slova „uvnitř budovy“ vkládají slova „nebo způsob jejího určení“.

12. V § 17 odst. 6 se slova „sporů podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „sporu o přístup k fyzické infrastruktuře, sporu o průzkum na místě, o sporu o koordinaci stavebních prací a sporu o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy,“.

13. V § 17 odst. 7 se za slovo „přístupu“ vkládají slova „k fyzické infrastruktuře“.

14. V § 18 se za slovo „sporu“ vkládají slova „a proti rozhodnutí o neposkytnutí souboru minimálních údajů nebo jeho části podle § 6 odst. 4“.

15. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.“.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Čl. XVII

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 318/2010 Sb., kterou se stanoví forma evidence provozních a lokalizačních údajů a způsob jejího předávání Českému telekomunikačnímu úřadu.
2. Vyhláška č. 228/2012 Sb., o stanovení kritérií pro posuzování, zda má více subjektů společnou významnou tržní sílu na relevantním trhu elektronických komunikací.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XVIII

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou

a)   části první čl. I bodů 153 a 276, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022,
b)   části první čl. I bodu 43, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2022, a
c)   části třetí čl. IV, která nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.

Nabídka k tématu

ÚZ č. 1559 - Krizové zákony, HZS, Požární ochrana, Obnova území

ÚZ č. 1559 - Krizové zákony, HZS, Požární ochrana, Obnova území

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje aktuální krizovou legislativu se změnami od minulého vydání – krizový zákon, zákon o integrovaném záchranném systému, zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a zákon o státní ... pokračování

Cena: 197 KčKOUPIT

ÚZ č. 1587 - Poplatky - správní, soudní, místní, ostatní

ÚZ č. 1587 - Poplatky - správní, soudní, místní, ostatní

Sagit, a. s.

Všechny poplatkové zákony byly od minulého vydání novelizovány: zákon o správních poplatcích má 20 větších i menších novel; zákon o místních poplatcích má 2 novelizace; soudní poplatky se měnily čtyřikrát. Dále jsou zde předpisy upravující poplatky rozhlasové a televizní, za ... pokračování

Cena: 111 KčKOUPIT

ÚZ č. 1594 - Silniční doprava, Pozemní komunikace, Veřejné služby v přepravě cestujících, Dráhy

ÚZ č. 1594 - Silniční doprava, Pozemní komunikace, Veřejné služby v přepravě cestujících, Dráhy

Sagit, a. s.

Soubor 19 aktuálních předpisů rozdělených do 4 kapitol: silniční doprava; pozemní komunikace; veřejná přeprava cestujících; dráhy. Od posledního vydání došlo k velkým změnám zákona o pozemních komunikacích a ... pokračování

Cena: 247 KčKOUPIT

ÚZ č. 1546 - Veřejné zakázky, Ochrana hospodářské soutěže, Veřejná podpora, Investiční pobídky, Registr smluv

ÚZ č. 1546 - Veřejné zakázky, Ochrana hospodářské soutěže, Veřejná podpora, Investiční pobídky, Registr smluv

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje úplné znění zákona o zadávání veřejných zakázek po velké novele z července 2023 (322 změn a doplnění) včetně všech prováděcích předpisů. Dále je zde novelizovaný zákon o ochraně hospodářské ... pokračování

Cena: 177 KčKOUPIT

Zákon o pozemních komunikacích. Komentář

Zákon o pozemních komunikacích. Komentář

Barbora Košinárová - C. H. Beck

Publikace vychází z aktuálního znění zákona o pozemních komunikacích. Obsahuje systematický a analytický výklad jednotlivých ustanovení s důrazem na relevantní judikaturu, odbornou literaturu a dostupná stanoviska příslušných orgánů veřejné moci. Výklad je zasazen do kontextu celého ... pokračování

Cena: 1 490 KčKOUPIT

Zákon o pozemních komunikacích s komentářem, 7. vydání

Zákon o pozemních komunikacích s komentářem, 7. vydání

Roman Kočí - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Sedmé vydání oblíbené publikace přináší podrobný komentář k jednotlivým ustanovením zákona o pozemních komunikacích, zpracovaný podle právního stavu k 1. 9. 2021. V novém vydání byl komentář doplněn o všechny novely zákona o pozemních komunikacích, které od minulého vydání nabyly ... pokračování

Cena: 850 KčKOUPIT

ÚZ č. 1567 - Cestovní náhrady, Odměňování v podnikatelské sféře, 2024

ÚZ č. 1567 - Cestovní náhrady, Odměňování v podnikatelské sféře, 2024

Sagit, a. s.

Od ledna 2024 se mění všechny sazby cestovních náhrad pro podnikatelský i veřejný sektor vč. sazeb zahraničního stravného. Tato publikace obsahuje nejen všechny aktuální předpisy k cestovním náhradám, ale i k ... pokračování

Cena: 99 KčKOUPIT

ÚZ č. 1597 - eGovernment, elektronické komunikace, kybernetická bezpečnost

ÚZ č. 1597 - eGovernment, elektronické komunikace, kybernetická bezpečnost

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje 25 předpisů v aktuálním znění. Kapitola eGovernment obsahuje zákon o elektronických úkonech a automatické konverzi dokumentů, zákony o základních registrech, o informačních systémech veřejné ... pokračování

Cena: 245 KčKOUPIT

Zákon o zdravotních službách - Komentář

Zákon o zdravotních službách - Komentář

Petr Šustek, Tomáš Holčapek, Lucie Široká, Martin Šolc a kolektiv - Wolters Kluwer ČR, a.s.

Kniha přináší detailní a fundovaný výklad k zákonu č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který je ústředním předpisem regulujícím poskytování zdravotní péče v ČR. Díky spolupráci expertů na zdravotnické právo, medicínu a státní správu kniha ... pokračování

Cena: 1 579 KčKOUPIT

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování - Praktický komentář, 2. vydání

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování - Praktický komentář, 2. vydání

Jan Mach, Aleš Buriánek, Dagmar Záleská, Barbora Steinlauf, Aneta Stieranková - Wolters Kluwer ČR, a.s.

Vychází druhé doplněné a aktualizované vydání praktického komentáře zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních ... pokračování

Cena: 1 760 KčKOUPIT

Právní akty

Sbírka zákonů
a mezinárodních smluv

číslo   /
  /

Sbírka mezinárodních smluv
(do 31. 12. 2023)

číslo   /
  /

Finanční zpravodaj

číslo   /
  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

© 1996–2024 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.