237

ZÁKON

ze dne 29. dubna 2020,

kterým se mění zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o oceňování majetku

Čl. I

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 237/2004  Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 228/2014 Sb. a zákona č. 225/2017  Sb., se mění takto:

1. V § 2 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

„(1) Pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou.“.
Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6.

2. V § 2 odst. 2 se věta první zrušuje, ve větě poslední se slovo „věci“ nahrazuje slovy „majetku nebo služby“ a za slovo „se“ se vkládají slova „ze sjednaných cen“.

3. V § 2 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:

„(3) V odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.

(4) Tržní hodnotou se pro účely tohoto zákona rozumí odhadovaná částka, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to v obchodním styku uskutečněném v souladu s principem tržního odstupu, po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě a nikoli v tísni. Principem tržního odstupu se pro účely tohoto zákona rozumí, že účastníci směny jsou osobami, které mezi sebou nemají žádný zvláštní vzájemný vztah a jednají vzájemně nezávisle.

(5) Určení obvyklé ceny a tržní hodnoty a postup při tomto určení musejí být z ocenění zřejmé, jejich použití, včetně použitých údajů, musí být odůvodněno a odpovídat druhu předmětu ocenění, účelu ocenění a dostupnosti objektivních dat využitelných pro ocenění. Podrobnosti k určení obvyklé ceny a tržní hodnoty stanoví vyhláška.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 6 až 9.

4. V § 2 odst. 7 se slova „nebo mimořádná cena“ nahrazují slovy „ , mimořádná cena nebo tržní hodnota“.

5. V § 9 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „ ; je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění“ zrušují.

6. V § 10 odst. 1 větě druhé se za slovo „mapě“ vkládají slova „nebo nelze-li stavební pozemek ocenit cenou z cenové mapy“.

7. V § 10 odst. 3 větě první se slova „spadajících do stejné skupiny podle počtu obyvatel; skupiny obcí stanoví vyhláška“ nahrazují slovy „ , přičemž srovnatelnost obce se posuzuje podle počtu obyvatel, polohy obce, hospodářsko-správního významu obce, dopravní obslužnosti obce, technické infrastruktury a občanské vybavenosti v obci“, ve větě třetí se slova „obce uvedou“ nahrazují slovy „uvede obec“ a věta poslední se zrušuje.

8. V § 10 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Podklady pro zpracování cenové mapy a postup ocenění stavebních pozemků, které nejsou oceněny v cenové mapě nebo je nelze ocenit cenou z cenové mapy, stanoví vyhláška.“.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.

9. V § 10 odst. 7 větě třetí se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

10. V § 14 úvodní části ustanovení se za slovo „oceňování“ vkládají slova „podle tohoto zákona“ a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:

„c)	rychle rostoucí dřeviny,“.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).

11. V nadpisu § 16 se za slovo „dřevin“ vkládají slova „ , rychle rostoucích dřevin“.

12. V § 16 odst. 1 větě první se za slovo „dřeviny,“ vkládají slova „rychle rostoucí dřeviny,“.

13. § 16a a 16b včetně nadpisů znějí:

㤠16a
Oceňování práva stavby

(1) Právo stavby se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby dalšího užívání práva, která uplyne v období od roku ocenění do roku zániku práva.

(2) Pro ocenění práva stavby s nezřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se zjistí roční užitek z pozemku zatíženého tímto právem.

(3) Pro ocenění práva stavby se zřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se roční užitek určí ze zjištěné ceny zatíženého pozemku a zjištěné ceny stavby, která právu stavby vyhovuje, a z náhrady při zániku práva stavby.

(4) Způsob výpočtu ceny práva stavby při zohlednění počtu let dalšího trvání práva stavby, určení ročního užitku a výše náhrady při zániku práva stavby stanoví vyhláška.

(5) Ocenění podle odstavců 2 a 3 se nepoužije, lze-li cenu práva stavby zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu.

§ 16b
Oceňování věcných břemen

(1) Věcné břemeno se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby jeho trvání nebo pevnou částkou, nelze-li určit roční užitek z věcného břemene.

(2) U služebnosti se v ročním užitku zohledňuje míra omezení užívání nemovité věci.

(3) U reálného břemene zohledňuje roční užitek prospěch oprávněného.

(4) Časově neomezené reálné břemeno nebo právo z vykupitelné služebnosti se ocení ve výši náhrady uvedené ve smlouvě. Jsou-li ve smlouvě uvedené pouze podmínky výkupu reálného břemena nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, vypočte se náhrada podle uvedených podmínek k datu ocenění.

(5) Způsob členění věcných břemen podle výpočtu jejich ocenění, postup výpočtu ceny věcného břemene, způsob určení ročního užitku a míry kapitalizace podle druhu věcného břemene a zatížené nemovité věci a výši pevné částky stanoví vyhláška.

(6) Ocenění podle odstavců 2 až 4 se nepoužije, lze-li cenu věcného břemene zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu.“.

14. Za § 16b se vkládá nový § 16c, který včetně nadpisu zní:

㤠16c
Ocenění závady na nemovité věci

(1) Zatěžuje-li nemovitou věc věcné břemeno nebo právo zřízené jinak než jako právo odpovídající věcnému břemenu (dále jen „závada“), snižuje cena této závady v případě určování ceny nemovité věci její hodnotu. Závada se oceňuje v závislosti na výši ceny roční újmy vlastníka nemovité věci související s tímto zatížením při zohlednění doby jejího trvání.

(2) Pro účely tohoto zákona se za závadu nepovažuje

a)	právo, které podstatně neomezuje vlastnické, užívací nebo požívací právo k nemovité věci a nemá tak významný vliv na výši její ceny,
b)	zástavní právo,
c)	zadržovací právo,
d)	nájem,
e)	pacht,
f)	právo stavby.

(3) Výše roční újmy se určí jako rozdíl mezi výší ročního užitku plynoucího z nemovité věci bez zatížení závadou a výší ročního užitku z nemovité věci se zatížením závadou.

(4) Pro určení ročního užitku vlastníka nemovité věci a způsobu jeho výpočtu se použije postup podle § 16b obdobně. Postup ocenění závady, stanovení míry kapitalizace podle druhu závady a zatížené nemovité věci stanoví vyhláška.“.

15. V § 33 odst. 1 se text „§ 3“ nahrazuje textem „§ 2“ a text „16a a“ se zrušuje.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací

Čl. II

V § 3b odst. 2 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 49/2016 Sb. a zákona č. 169/2018  Sb., se za větu první vkládají věty „Nelze-li stanovit cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, stanoví znalecký posudek cenu ve výši zjištěné ceny pozemku nebo stavby. V takovém případě obsahuje znalecký posudek zdůvodnění nemožnosti stanovení ceny ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby.“.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dluhopisech

Čl. III

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007  Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011  Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 137/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 277/2019  Sb., se mění takto:

1. V § 29 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „obvyklou“ vkládají slova „nebo tržní hodnotou“.

2. V § 29 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo tržní hodnotu“.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o spotřebitelském úvěru

Čl. IV

V § 113 odst. 3 větě první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se za slovo „obvyklou“ vkládají slova „nebo tržní hodnotou“.

ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.