Váš nákupní košík: prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz
Váš nákupní košík: prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz
360
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 9 odst. 2 písm. c), § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. a) až c) a e), § 69 odst. 2 písm. d) a e), § 111 odst. 3 písm. d), § 149 odst. 6 písm. a) až c) a § 150 odst. 4 písm. a) až c):
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Euratomu2) a upravuje
| a) | výčet změn ovlivňujících monitorování radiační situace pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, |
| b) | požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti monitorování radiační situace, |
| c) | výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace, |
| d) | rozsah a způsob sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace a uchovávání informací o nich, |
| e) | rozsah a způsob předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska monitorování radiační situace, |
| f) | okruh údajů předávaných Evropské komisi a Úřadu a způsob jejich předávání, |
| g) | výčet změn souvisejících s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření, |
| h) | rozsah a způsob dokumentování změny související s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a jejího oznamování Úřadu, |
| i) | rozsah a způsob monitorování úložiště radioaktivního odpadu, |
| j) | podrobné požadavky na formu a způsob monitorování radiační situace, |
| k) | kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace, |
| l) | obsah národního programu monitorování, |
| m) | požadavky na činnosti vykonávané měřicí laboratoří a její vybavení, |
| n) | rozsah a způsob provádění porovnávacích měření a |
| o) | obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí. |
Pro účely této vyhlášky se rozumí
| a) | smíšenou stravou směs vybraných základních potravin, která složením a množstvím ve směsi odpovídá průměrné denní spotřebě obyvatele České republiky, a |
| b) | položkami smíšené stravy jednotlivé základní druhy potravin. |
Monitorování radiační situace na území České republiky ke stanovení velikosti zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva musí být provedeno tak, aby
| a) | při normálním monitorování
| b) | při havarijním monitorování
|
(1) Monitorování musí být prováděno prostřednictvím monitorovacích sítí.
(2) Monitorovací sítě se dělí
| a) | podle území na síť řídkou3) a hustou4), která se dále dělí na teritoriální síť, která pokrývá celé území České republiky, lokální síť, která pokrývá vybrané území a je na něm cíleně zahuštěná, a hraniční síť, která pokrývá hranice vymezeného, popřípadě uzavřeného prostoru, a |
| b) | podle účelu a použitého způsobu měření nebo provádění odběrů na síť pro zevní a vnitřní ozáření. |
(3) Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(1) Monitorovací místa se dělí na měřicí, odběrová a sběrná.
(2) Monitorovací místa se dále dělí na stálá a na nestálá. Pro nestálá monitorovací místa, ve kterých se provede pouze jedno měření, jeden odběr nebo jeden sběr vzorku, se určuje alespoň zeměpisná šířka a zeměpisná délka a pro stálá monitorovací místa se určuje též název a nadmořská výška. Všem monitorovacím místům je datovým střediskem Úřadu přidělen identifikátor.
(3) Měřicí a odběrová místa s výjimkou měřicích míst v monitorovacích trasách a v hraničních sítích se stanovují před zahájením příslušného měření nebo odběru tak, aby byl minimalizován případný vliv okolních budov, porostu a dalších objektů na výsledek měření. Měřicí a odběrová místa v lokálních sítích, měřicí místa v monitorovacích trasách a sběrná místa se stanovují tak, aby při havarijním monitorování bylo možné využít výsledky monitorování pro zpracování návrhu na zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření.
(4) Měřicí místa pro provádění měření v monitorovacích sítích
| a) | pro zevní ozáření s výjimkou monitorovacích tras musí umožnit umístění měřicích zařízení do výšky nejméně 1 m nad zemí, |
| b) | včasného zjištění musí být stanovena tak hustě, aby umožnila včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozáření nad obvyklé hodnoty na území České republiky s tím, že za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních měření provedených v daném měřicím místě, a |
| c) | teledozimetrického systému musí umožnit při nehodové expoziční situaci vzniklé v energetickém jaderném zařízení nebo při podezření na ni včasné zjištění případného úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do ovzduší a provedení odhadu jeho velikosti. |
(5) Odběrová místa se stanovují tak, aby byl prováděn odběr vzorků
| a) | životního prostředí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu; stálá odběrová místa pro provádění odběru vzorků v hydrosféře musí umožnit u povrchové vody, s výjimkou říčních vod, odběr z velkých vodních ploch, u říční vody odběr v místech, kde je možné zjistit průtok, u pitné vody v místech, jež umožní vykazovat odpovídající objemy vody vyrobené nebo dodané zásobovací sítí za rok, a u odpadních vod v místech, kde je možné stanovit objem výpusti, a |
| b) | potravního řetězce v obchodní síti nebo u producenta mléka, mléčných výrobků, položek smíšené stravy nebo krmiva; odběrová místa pro provádění odběru vzorků samosběrem lesních plodin a hub musí být volena tak, aby charakterizovala území jejich výskytu. |
(6) Sběrná místa jsou místa shromažďování a sběru vzorků z exkretů, při havarijním monitorování navíc i vzorků z potravního řetězce, a místa soustředění osob k měření obsahu radionuklidů ve vybraných orgánech lidského těla nebo v celém lidském těle.
(1) Monitorovanými položkami charakterizujícími vnější pole ionizujícího záření zdrojů, které mohou způsobit zevní ozáření a které se nacházejí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu, jsou ovzduší, voda, půda a povrch lidského těla, těla zvířete a předmětu.
(2) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje obsah radionuklidů a které mohou při požití nebo vdechnutí způsobit vnitřní ozáření, jsou ovzduší a voda, které reprezentují životní prostředí, dále mléko, mléčné výrobky, smíšená strava, položky smíšené stravy a krmiva, které reprezentují potravní řetězec.
(3) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje vnitřní ozáření, jsou exkrety, vybrané orgány lidského těla nebo celé lidské tělo.
(4) Podrobnosti k členění monitorovaných položek podle odstavců 1 až 3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(1) Přímé měření musí být provedeno jako okamžité v určitém čase nebo integrální za určitý časový úsek, kontinuální po určitou dobu, jednorázové nebo opakované. Nepřímé měření musí být provedeno v měřicí laboratoři po odběru a případném zpracování vzorku; přiřazení typu měření k jednotlivým sítím je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Nové postupy měření nebo jejich revize se zavádějí do praxe po jejich úspěšném prověření, zejména v rámci nácviku nebo porovnávacího měření. Prověřuje se srovnatelnost hodnot získaných různými postupy, splnění požadavků na nejmenší detekovatelné hodnoty meřených fyzikálních veličin, popřípadě na rozsah měření, uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3) Podrobnosti k měření a vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(1) Měřicí zařízení, které slouží k měření příslušné fyzikální veličiny na měřicích místech, musí
| a) | splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu meřené fyzikální veličiny nebo na rozsah měření, který je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce, |
| b) | být schopno měřit i ve ztížených meteorologických podmínkách, |
| c) | poskytovat v síti včasného zjištění spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření, |
| d) | poskytovat na monitorovacích trasách spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření, zeměpisné souřadnice měřicího místa a |
| e) | poskytovat v síti spektrometrického měření spolu s výsledkem časové údaje měření. |
(2) Měřicí zařízení používané k měření příslušné fyzikální veličiny charakterizující obsah radionuklidu v monitorovaných položkách musí umožnit stanovení obsahu radionuklidu ve vzorku odebraném na odběrovém místě nebo ve vzorku reprezentujícím lidské tělo nebo v celém těle a musí splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3) Odběrové zařízení
| a) | používané na odběrovém místě musí umožnit provedení odběru vzorků tak, aby následné měření vzorků splňovalo požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce, |
| b) | určené k odběrům vzduchu a aerosolů musí umožnit provádění kontinuálního odběru a stanovení průtoku nebo objemu odebraného vzduchu, |
| c) | uspořádané do souboru zařízení určených k odběru vzorků výpustí do ovzduší a kapalných výpustí musí umožnit určení objemu výpusti a |
| d) | umístěné stabilně na odběrovém místě musí být schopné provádět odběry i za ztížených meteorologických podmínek. |
(4) U zařízení podle odstavců 1 až 3 určených v programu monitorování nebo v národním programu monitorování se kontroluje stálost parametrů a provádí kalibrace.
(1) Vzorek se odebírá jako
| a) | bodový nebo kontinuální, |
| b) | směsný nebo reprezentativní. |
(2) Vzorek musí být odebrán v množství umožňujícím jeho měření, které splní požadavek na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, popřípadě i jeho opakované měření, pokud je to pro danou monitorovanou položku určeno v příslušném programu monitorování. Vzorek pro opakované měření musí být uchován nejméně tak dlouho, dokud datové středisko Úřadu nevydá pokyn k jeho likvidaci.
(3) Ke každému odebranému vzorku musí být proveden záznam o odběru, který obsahuje údaje, jejichž přehled a forma jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, a který spolu s odebraným vzorkem musí být předán přímo nebo prostřednictvím sběrných míst měřicí laboratoři.
(1) Měřicí laboratoř musí provést příjem vzorku odebraného v souladu s § 9, přípravu k měření, popřípadě zpracování, měření a vyhodnocení měření odebraného vzorku.
(2) Měřicí laboratoř musí
| a) | převzít vzorek a potvrdit jeho převzetí, |
| b) | převzít vyplněný záznam o odběru, |
| c) | zkontrolovat úplnost údajů v záznamu, |
| d) | zkontrolovat, zda označení vzorku odpovídá příslušným údajům v záznamu o odběru, |
| e) | zaevidovat vzorek a přidělit jednoznačné označení vzorku a |
| f) | třídit vzorky podle kontaminace za nehodové expoziční situace. |
(3) Měřicí laboratoř dále musí
| a) | provést měření obsahu jednotlivých radionuklidů ve vzorcích v souladu s požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce, |
| b) | při měření soustavně kontrolovat správné provádění měření tak, aby byla zajištěna jeho opakovatelnost, přesnost a citlivost, |
| c) | předat údaje o vzorku ze záznamů o odběru a o měření uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce do datového střediska Úřadu, |
| d) | účastnit se porovnávacího měření a |
| e) | o prováděných činnostech vést a uchovávat záznamy po dobu 10 let, jedná-li se o činnosti prováděné v souvislosti s havarijním monitorováním při radiační havárii, uchovává záznamy po dobu 30 let. Pokud měřicí laboratoř není schopna dobu pro uchování záznamů dodržet, musí předat záznamy datovému středisku Úřadu. |
(1) Osoby podle § 149 odst. 2 atomového zákona musí předat data z monitorování, která obsahují kromě výsledků měření také datum, časové a zeměpisné údaje, datovému středisku Úřadu neprodleně po jejich získání, dálkovým přístupem5) v datovém formátu, který musí splňovat požadavky souboru technických opatření (dále jen „datové rozhraní“) uvedeného v národním programu monitorování.
(2) Datové rozhraní pro data z monitorování ze sítě včasného zjištění, sítě integrálního měření, sítě okamžitého měření, hraniční sítě a ze sítě vnitřního ozáření musí být pro danou síť jednotné.
(3) Pokud je dálkový přístup podle odstavce 1 nefunkční nebo za nehodové expoziční situace není možné předání dat dálkovým přístupem, je přípustné předávání dat v analogové formě nebo na jiných nosičích digitálních dat odsouhlasených datovým střediskem Úřadu.
(4) Obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.
(1) Datové středisko Úřadu data z monitorování
| a) | nepřetržitě přijímá prostřednictvím datového rozhraní stanoveného v národním programu monitorování, |
| b) | posuzuje z hlediska jejich použitelnosti podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, |
| c) | porovnává s monitorovacími úrovněmi uvedenými v národním programu monitorování; v případě překročení příslušné monitorovací úrovně prověřuje, zda toto překročení není důsledkem vzniku nehodové expoziční situace; pokud se jedná o chybu, vyšetřuje její příčinu a požaduje zjednání nápravy u dodavatele dat, |
| d) | shromažďuje, ukládá a uchovává; pokud se jedná o data z normálního monitorování provedeného při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo o data z havarijního monitorování, ukládá a uchovává data odděleně od ostatních předávaných dat, |
| e) | zveřejňuje6) přednostně jako prostorová data7), a to způsobem umožňujícím dálkový přístup a zobrazení dat pro potřeby řešení krizových situací za využití jednotných zeměpisných podkladů v souladu s jiným právním předpisem8), |
| f) | zpracovává ve formě podkladů potřebných pro vypracování návrhu Úřadu podle § 208 písm. f) atomového zákona a k zavedení, potvrzení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření, pokud se jedná o data z havarijního monitorování, |
| g) | zpracovává do výroční zprávy o monitorování radiační situace na území České republiky a |
| h) | starší 10 let uchovává na datových nosičích umožňujících případné budoucí zpracování v historických řadách. |
(2) Datové středisko Úřadu předává Evropské komisi dálkovým přístupem podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii9) použitelná data
| a) | z monitorování radiační situace na území České republiky prováděného monitorovacími sítěmi zevního a vnitřního ozáření z radionuklidů obsažených v ovzduší průběžně, |
| b) | z normálního monitorování provedeného v rámci řídké sítě za kalendářní rok do 30. června následujícího roku10) a |
| c) | z monitorování výpustí z energetických jaderných zařízení za kalendářní rok ve formě standardizovaných informací podle přílohy č. 6 k této vyhlášce do 30. září následujícího roku11). |
(3) Datové středisko Úřadu dále
| a) | poskytuje měřicí laboratoři identifikátory stálých monitorovacích míst a dodavateli dat z přímého měření identifikátory stálých měřicích míst, |
| b) | poskytuje držiteli povolení datové formáty pro předávání dat, |
| c) | vydává měřicí laboratoři pokyn k likvidaci vzorku pro opakované měření a |
| d) | zabezpečuje kompatibilitu s formáty prostorových dat stanovených jiným právním předpisem12). |
(1) Porovnávacím měřením musí být prověřeno plnění požadavků měření a vyhodnocování fyzikálních veličin na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny nebo rozsah měření podle přílohy č. 3 k této vyhlášce a na nejistotu výsledků měření.
(2) Porovnávací měření se dělí na přípravnou, realizační a hodnotící část. Přípravná část obsahuje přípravu referenčního vzorku, přípravu pokynů, popřípadě dotazníku pro účastníky porovnávacího měření, stanovení termínu a podmínek měření, včetně požadovaného datového formátu. Realizační část obsahuje přípravu k měření, případné zpracování dodaného vzorku, měření, vyhodnocování výsledků a předání dat v požadovaném datovém formátu a určeným datovým rozhraním.
(3) Rozsah porovnávacích měření organizovaných Úřadem je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. Úřad stanoví kritéria pro hodnocení výsledků porovnávacího měření a následně podle nich hodnotí příslušné měření. Po vyhodnocení výsledků z porovnávacího měření Úřad určí, které výsledky nevyhověly stanoveným kritériím pro toto měření, a vyhodnocuje, zda účastník byl v porovnávacím měření úspěšný.
(1) Veličinami důležitými z hlediska monitorování radiační situace jsou fyzikální veličiny charakterizující pole záření a obsah radionuklidů v monitorovaných položkách uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Skutečnostmi důležitými z hlediska monitorování radiační situace jsou
| a) | výsledky kontroly správného provádění měření podle § 10 odst. 3 a kontroly stálosti parametrů měřicích a odběrových zařízení podle § 8 odst. 4, |
| b) | činnosti prováděné měřicí laboratoří podle § 10, |
| c) | záznamy o odběru podle § 9 odst. 3 a záznamy o měření podle § 10 odst. 3, |
| d) | data z monitorování, datové formáty, datová rozhraní podle § 11 odst. 1, |
| e) | skutečnosti charakterizující kapalné a plynné výpusti z pracoviště, |
| f) | skutečnosti charakterizující pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště, |
| g) | hodnoty monitorovacích úrovní a činnosti při jejich překročení, |
| h) | vyhodnocování úspěšnosti provedené organizátorem porovnávacího měření podle § 13 odst. 3 a doklady o odstranění nedostatků, pokud byly organizátorem zjištěné, a |
| i) | vzorky pro potřeby zahájení institucionální kontroly. |
(3) Veličiny podle odstavce 1 musí být sledovány, měřeny, hodnoceny, ověřovány a zaznamenávány a skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) až h) musí být hodnoceny, ověřovány a zaznamenávány v rozsahu a způsobem vymezenými v programu monitorování.
(4) Jedná-li se o veličiny a skutečnosti související s monitorováním
| a) | pracoviště IV. kategorie, které je jaderným zařízením, musí být uchovávány záznamy po celou dobu provozu pracoviště a po dobu vyřazování pracoviště z provozu a po té po dobu 10 let po vyřazení a |
| b) | úložiště radioaktivních odpadů, musí být uchovávány všechny skutečnosti podle odstavce 2 písm. i) a záznamy o nich po dobu minimálně 50 let nebo do doby zahájení institucionální kontroly. |
(5) Pokud držitel povolení není schopen dobu pro uchování záznamu podle odstavce 3 nebo 4 nebo vzorků dodržet, musí předat záznamy nebo vzorky datovému středisku Úřadu.
(6) Držitel povolení nebo měřicí laboratoř při předávání dat z monitorování radiační situace musí současně předat datovému středisku Úřadu informaci o překročení monitorovacích úrovní stanovených v programu monitorování. Pokud se jedná o předávání dat z monitorování výpustí z energetických jaderných zařízení a přepracovatelského závodu, musí být předána tato data současně ve formě standardizované informace podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.
(1) Kritérii pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace jsou
| a) | vyhodnocení účasti v porovnávacím měření podle § 13 odst. 3 jako úspěšné, nebo |
| b) | nezjištění žádného nedostatku při nácviku monitorování pro monitorovací síť, fyzikální veličinu a monitorovanou položku, jedná-li se o monitorovací síť, fyzikální veličinu nebo monitorovanou položku, pro niž nejsou organizována porovnávací měření. |
(2) Zařazení k účasti v porovnávacím měření nebo nácviku monitorování Úřad provede na základě další osobou předložených podkladů, kterými jsou
| a) | přehled fyzikálních veličin a monitorovaných položek, které má další osoba zájem monitorovat, a monitorovacích sítí, v nichž má zájem monitorovat, |
| b) | informace o personálním zajištění monitorování podle odstavce 2 písm. a), které má další osoba zájem monitorovat, |
| c) | přehled měřicích zařízení uvažovaných k zajištění monitorování podle odstavce 2 písm. a), které má další osoba zájem monitorovat, včetně informace o měřicím rozsahu měřicích zařízení a dokladu o provedení poslední kontroly stálosti parametrů a kalibrace, a |
| d) | návrh postupu činnosti, podle které další osoba bude provádět monitorování. |
Národní program monitorování obsahuje
| a) | výčet osob, které podle tohoto programu zajišťují monitorování, včetně kontaktních údajů na zástupce odpovědné za monitorování, |
| b) | přehled monitorovacích sítí, včetně výčtu monitorovacích míst s uvedením údajů podle § 5 odst. 2 a jejich vyznačení v digitalizovaném mapovém podkladu, |
| c) | výčet monitorovaných položek s uvedením jejich členění do všech úrovní a výčet fyzikálních veličin, které v nich budou měřeny, |
| d) | výčet všech v úvahu připadajících postupů činností při monitorování, včetně rozsahu a frekvence provádění jednotlivých činností, |
| e) | výčet měřicích a odběrových zařízení, popis jejich parametrů, určení frekvence kontroly stálosti jejich parametrů a provádění kalibrace, |
| f) | výčet měřicích laboratoří, |
| g) | popis datových formátů a formy datového přenosu podle § 11, včetně požadavků na příslušná datová rozhraní, |
| h) | výčet vzorků, pro které může být požadováno opakované měření, |
| i) | určení konkrétních činností a použitých prostředků podle písmen b) až h) při monitorování pro jednotlivé osoby podle písmena a) a |
| j) | hodnoty monitorovacích úrovní a přehled příslušných opatření při jejich překročení. |
Změny ovlivňující monitorování radiační situace jsou změny v okolí pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, které
| a) | mají bezprostřední dopad na monitorování radiační situace a | ||||
| b) | jsou důsledkem zahájení
|
(1) Změny související s monitorováním výpustí a okolí jsou změny provedené
| a) | v postupech odběru a zpracování vzorku, nebo |
| b) | v postupech měření a vyhodnocování fyzikálních veličin jejich aktualizací nebo revizí, popřípadě přijetím nového postupu. |
(2) Držitel povolení provede o změnách záznam a oznámí je 30 dnů před jejich provedením Úřadu.
(1) Záměr monitorování výpustí z jaderného zařízení nebo z pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízením, obsahuje
| a) | popis předpokládaného množství, typu a složení výpustí, |
| b) | předpokládanou dobu zahájení vypouštění a monitorování výpustí uvažovaných podle písmene a), |
| c) | přehled předpokládaných monitorovacích sítí s výčtem uvažovaných monitorovacích míst a uvedením údajů podle § 5 odst. 2, |
| d) | výčet předpokládaných měřených fyzikálních veličin a monitorovaných položek s uvedením členění položek do všech úrovní, |
| e) | výčet předpokládaných měřicích a odběrových zařízení a návrh frekvence provádění kontrol stálosti jejich parametrů, |
| f) | popis předpokládaného způsobu nakládání se vzorky, včetně způsobu likvidace vzorků odebíraných při havarijním monitorování, |
| g) | výčet předpokládaných měřicích laboratoří, |
| h) | výčet předpokládaných postupů pro všechny činnosti monitorování včetně bilancování, |
| i) | návrh rozsahu a frekvence monitorování a |
| j) | návrh předpokládaného způsobu předávání dat podle § 11 a uchovávání záznamů. |
(2) Program monitorování výpustí a okolí obsahuje
| a) | přehled monitorovacích sítí, |
| b) | výčet měřených fyzikálních veličin a monitorovaných položek s uvedením členění položek do všech úrovní, |
| c) | přehled monitorovacích míst s uvedením údajů podle § 5 pro normální a havarijní monitorování včetně jejich zakreslení do digitalizovaného mapového podkladu, |
| d) | popis způsobu nakládání se vzorky, včetně způsobu likvidace vzorků odebíraných při havarijním monitorování, |
| e) | výčet měřicích laboratoří, |
| f) | rozsah a frekvenci měření a bilancování, |
| g) | popis způsobu předávání dat podle § 11 a uchovávání záznamů, |
| h) | výčet používaných měřicích a odběrových zařízení a jejich parametrů, |
| i) | rozsah a frekvenci odběrů vzorků pro normální a havarijní monitorování, |
| j) | hodnoty monitorovacích úrovní a přehled příslušných opatření při jejich překročení, |
| k) | frekvenci předávání dat z jednotlivých monitorovacích sítí, |
| l) | popis datového rozhraní pro předávání dat a |
| m) | výčet postupů pro všechny činnosti monitorování. |
(3) Program monitorování podle přílohy č. 1 části 1 písm. a) bodu 5 a části 2 písm. a) bodu 8 atomového zákona se vztahuje pouze na monitorování okolí.
(4) Popis způsobu monitorování okolí po uzavření úložiště radioaktivního odpadu obsahuje
| a) | vymezení okolí, v němž bude prováděno monitorování, |
| b) | přehled monitorovacích sítí, |
| c) | výčet měřených fyzikálních veličin a monitorovaných položek s uvedením členění položek do všech úrovní, |
| d) | výčet uvažovaných monitorovacích míst s uvedením údajů podle § 5, |
| e) | výčet měřicích a odběrových zařízení a návrh frekvence provádění kontrol stálosti jejich parametrů, |
| f) | popis předpokládaného způsobu nakládání se vzorky, |
| g) | výčet měřicích laboratoří, |
| h) | výčet postupů, rozsahu a frekvence měření a |
| i) | popis předpokládaného způsobu předávání dat podle § 11. |
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
Předsedkyně:
Ing. Drábová, Ph.D., v. r.
(Přílohy jsou dostupné na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)
| 1) | Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom. |
| 2) | Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii. |
| 3) | Čl. 2 bod e) doporučení 2000/473/Euratom o uplatňování článku 36 Smlouvy o Euratomu týkajícího se monitorování úrovně radioaktivity v životním prostředí pro účely hodnocení ozáření obyvatelstva jako celku. |
| 4) | Čl. 2 bod d) doporučení 2000/473/Euratom. |
| 5) | § 2 písm. n) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
| 6) | § 2 písm. d) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. |
| 7) | § 2 písm. e) zákona č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 103/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí, ve znění vyhlášky č. 257/2015 Sb. |
| 8) | § 26a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
| 9) | Čl. 35 a 36 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Doporučení Komise 2004/2/Euratom ze dne 18. prosince 2003 o standardizovaných informacích o plynných a kapalných radioaktivních výpustích do životního prostředí z jaderných reaktorů a závodů na přepracování vyhořelého jaderného paliva v normálním provozu. |
| 10) | Doporučení Komise 2000/473/Euratom. |
| 11) | Doporučení Komise 2004/2/Euratom. |
| 12) | § 2 a 3 nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb. |
Sagit, a. s.
Nová publikace přináší kompletní a aktuální znění právních předpisů upravujících účetnictví veřejných institucí (obcí, krajů, příspěvkových organizací, organizačních složek státu, státních fondů aj.) k 1. 1. ... pokračování
Cena: 221 KčKOUPIT
Dana Ondrejová - Wolters Kluwer ČR, a.s.
Učebnice Pokročilý kurz práva proti nekalé soutěži nabízí širší a hlubší pohled na právní regulaci nekalé soutěže, překračující hranice základního kurzu. Detailně zkoumá problematické aspekty, které dosud nejsou plně zpracovány v judikatuře, a zasazuje český přístup do slovenského a ... pokračování
Cena: 329 KčKOUPIT
Sagit, a. s.
V dubnu 2019 byl dosavadní zákon o ochraně osobních údajů nahrazen novým zákonem o zpracování osobních údajů, který zejména obsahuje národní odchylky a upřesnění pro aplikaci obecného nařízené o ochraně osobních údajů známého pod zkratkou GDPR; nový zákon, nařízení GDPR a některé ... pokračování
Cena: 65 KčKOUPIT
Sbírka zákonů a mezinárodních smluv | |
| Poslední právní akt: | 18 |
| Finanční zpravodaj | |
| Poslední číslo vydané MF: | 4 |
| Poslední předpis: | 5 |
Stav k 11. 2. 2026 | |
Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634
Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz
