Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů a mezinárodních smluv

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv


304

ZÁKON

ze dne 24. srpna 2016,

kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o pojišťovnictví

Čl. I

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011  Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013  Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto:

1. Nad § 1 se vkládá nadpis „Předmět úpravy“ a nadpis pod označením § 1 se zrušuje.

2. V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropská unie1)“, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie40)“.

Poznámky pod čarou č. 1 a 40 znějí:


1) Směrnice Rady 91/371/EHS ze dne 20. června 1991 o provedení Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES ze dne 29. června 1995, kterou se mění směrnice 77/780/EHS a 89/646/EHS o úvěrových institucích, směrnice 73/239/EHS a 92/49/EHS o jiném než životním pojištění, směrnice 79/267/EHS a 92/96/EHS o životním pojištění, směrnice 93/22/EHS o investičních podnicích a směrnice 85/611/EHS o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES, 2002/83/ES a 2009/65/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2008/25/ES a 2010/78/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění.
Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby, ve znění směrnice 2009/65/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (kodifikované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/58/EU a 2014/51/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu.
40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.“.

3. V § 2 odst. 1 se slova „Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nevztahuje se tento zákon“ nahrazují slovy „Tento zákon se nevztahuje“ a za slova „státním příspěvkem,“ se vkládají slova „důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření,“.

4. V poznámce pod čarou č. 2 se věta první zrušuje a na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatné řádky doplňují věty: „Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 427/2011  Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.“.

5. V § 2 odst. 2 písmeno d) zní:

„d)   vzájemné pojišťovny vykonávající činnosti neživotního pojištění, která uzavřela s jinou vzájemnou pojišťovnou dohodu, na jejímž základě jsou závazky z jí uzavřených pojistných smluv plně zajištěny, nebo podle které jiná pojišťovna přebírá závazky vyplývající z těchto smluv,“.

6. V § 2 odst. 2 písm. e) se slova „uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady upravující životní pojištění a směrnici Rady upravující jiné než životní pojištění3)“ nahrazují slovy „a pojišťoven se sídlem v jiném členském státě vyňatých z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon a na operace vyloučené touto směrnicí“.

Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.

7. V § 2 odst. 2 písmeno g) zní:

„g)   uskupení bez právní osobnosti spočívající v poskytování vzájemného zabezpečení pro své členy, a to bez povinnosti platit pojistné nebo vytvářet technické rezervy,“.

8. V § 2 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Tento zákon se nevztahuje také na zajišťovací činnost prováděnou nebo plně zaručenou Českou republikou provozovanou z důvodu veřejného zájmu na pojistné ochraně, kdy charakter pojistného rizika nebo situace na trhu neumožňují získat odpovídající soukromé zajištění.“.

9. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou pojišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon“.

10. V § 3 odst. 1 písm. f) se slova „je správa pojištění“ nahrazují slovy „jsou činnosti přímo vyplývající z povolené pojišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem pojištění a jeho správou“ a slova „nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny“ se nahrazují slovem „investování“.

11. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ , s výjimkou zajišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon“.

12. V § 3 odst. 1 písm. l) se slova „je správa zajištění, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny“ nahrazují slovy „jsou činnosti přímo vyplývající z povolené zajišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem zajištění a jeho správou, investování, poskytování statistického nebo pojistněmatematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik, činnost holdingové osoby a činnosti ve finančním sektoru podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty“.

13. V § 3 odst. 1 písmena m) až o) znějí:

„m)   investováním nakládání s veškerými aktivy v majetku pojišťovny nebo zajišťovny,
n)   likvidací pojistné události soubor činností počínající šetřením směřujícím k určení povinnosti pojišťovny plnit z události vyvolané pojistným nebezpečím, stanovení výše tohoto plnění a končící jeho výplatou oprávněné osobě nebo poškozenému, anebo sdělením, že tato povinnost nevznikla,
o)   domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo

1. 

pojišťovny, u které je pojištěno pojistné riziko z neživotního pojištění,
2.  pojišťovny, u které je pojištěn závazek ze životního pojištění,
3.  zajišťovny, jedná-li se o zajištění,“.

14. V § 3 odst. 1 se písmeno p) zrušuje.

Dosavadní písmena r) až v) se označují jako písmena p) až u).

15. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene p) doplňují slova „ ; v případě životního pojištění se členským státem, ve kterém pojišťovna poskytuje služby, rozumí členský stát závazku a v případě neživotního pojištění se takovým členským státem rozumí členský stát, ve kterém se nachází pojistné riziko, pokud je takový závazek nebo riziko pojištěno pojišťovnou nebo její pobočkou, která se nachází v jiném členském státě“.

16. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene r) doplňují slova „ ; jedná-li se o pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky, rozumí se jí odštěpný závod podle občanského zákoníku“.

17. V § 3 odst. 1 písm. s) a t), § 24 odst. 2, § 29 odst. 1, § 30 odst. 2, § 33 odst. 1, § 35 odst. 2 a 3, § 42 odst. 2, § 50 odst. 4, § 94 odst. 5 a 6, § 112 odst. 3, § 113 odst. 1, § 114 odst. 2, § 122 odst. 1 a v § 133 odst. 1 se slovo „příslušným“ zrušuje.

18. V § 3 odst. 1 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní:

„u)   Evropským orgánem dohledu Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění,“.

Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno v).

19. V § 3 odst. 2 se písmena e) až g) zrušují.

Dosavadní písmena h) až r) se označují jako písmena e) až o).

20. V § 3 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až o) se označují jako písmena f) až n).

21. V § 3 odst. 2 písm. f) se slova „směřující k zabezpečení“ nahrazují slovem „zabezpečující“.

22. V § 3 odst. 2 písm. h) a j) se slova „finanční umístění“ nahrazují slovem „aktiva“.

23. V § 3 odst. 2 písm. l) se slova „asistenční činnost“ nahrazují slovy „asistenční službu“ a slovo „činnosti“ se nahrazuje slovem „služby“.

24. V § 3 odst. 2 písm. m) bodu 4 se slova „nebo sídlo“ zrušují a slova „své sídlo nebo svoji pobočku“ se nahrazují slovy „svůj odštěpný závod, ke kterému se pojištění vztahuje“.

25. V § 3 odst. 2 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:

„o)   externím zajištěním činností ujednání pojišťovny nebo zajišťovny s poskytovatelem služby, procesu nebo činnosti, jehož prostřednictvím, a to buď přímo nebo prostřednictvím jejich dalšího externího zajištění, bez ohledu na to, zda činnost poskytovatele podléhá dohledu, si pojišťovna nebo zajišťovna zabezpečuje výkon služby, procesu nebo činnosti, kterou by jinak vykonávala sama.“.

26. V § 3 odst. 3 písm. d) úvodní části ustanovení se za slovo „jiné“ vkládá slovo „obchodní“.

27. V § 3 odst. 6 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b)   osobou s účastí na jiné osobě

1. 

ovládající osoba,
2.  jiná než ovládající osoba, která drží účast na jiné osobě,
3.  osoba propojená s jinou osobou vztahem jednotného řízení, nebo
4.  osoba, která má během účetního období s jinou osobou převážně tytéž osoby s funkcí člena statutárního nebo kontrolního orgánu, aniž by mezi nimi byl vztah ovládání nebo jednotného řízení,“.

Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena c) až k).

28. V § 3 odst. 6 písmena c) a d) znějí:

„c)   přidruženou osobou

1. 

ovládaná osoba,
2.  jiná než ovládaná osoba, ve které drží jiná osoba účast,
3.  řízená osoba propojená s jinou osobou vztahem jednotného řízení, nebo
4.  osoba, která má během účetního období s jinou osobou převážně tytéž osoby s funkcí člena statutárního nebo kontrolního orgánu nebo osoby s účastí na jejich řízení, aniž by mezi nimi byl vztah ovládání nebo jednotného řízení,
d)   účastí přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby,“.

29. V § 3 odst. 6 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ ; podíl se posuzuje obdobně jako podíl na hlasovacích právech emitenta podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“.

30. V § 3 odst. 6 písm. f) se slovo „jiné“ nahrazuje slovem „ovládané“ a slova „a podmínky jejich sčítání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu8)“ se včetně poznámky pod čarou č. 8 a odkazu na ni zrušují.

31. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

32. V § 3 odst. 6 písm. h) se slova „pojišťovna nebo zajišťovna z třetího státu,“ zrušují a za slova „smíšená finanční holdingová osoba“ se vkládají slova „podle zákona upravujícího finanční konglomeráty“.

33. V § 3 odst. 6 písm. j) se bod 2 zrušuje.

Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 2 a 3.

34. V § 3 odst. 6 písmeno k) zní:

„k)   osobou s klíčovou funkcí osoba, která skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo kontroluje činnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo osoba odpovědná za řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit nebo pojistněmatematické činnosti, anebo osoba odpovědná za výkon jiné činnosti určené pojišťovnou nebo zajišťovnou jako klíčové; jde-li o monistický systém vnitřní struktury tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, je osobou, která ji řídí, také člen její správní rady,“.

35. V § 3 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno l), které zní:

„l)   operací uvnitř skupiny transakce, v jejímž důsledku se pojišťovna nebo zajišťovna stává při úhradě svého dluhu nebo splnění pohledávky přímo či nepřímo závislou na rozhodování jiných osob ve stejné skupině nebo na rozhodování jiné osoby úzce propojené s osobami v této skupině.“.

36. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 41 zní:

„(7) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a)   upisovacím rizikem riziko ztráty nebo změny vyvolávající ztrátu hodnoty závazku z pojištění nebo zajištění způsobené nepřiměřenými předpoklady při stanovení výše pojistného, zajistného nebo technických rezerv,
b)   tržním rizikem riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů,
c)   úvěrovým rizikem riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového hodnocení emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoli dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny, v podobě rizika selhání protistrany nebo rizika kreditního rozpětí nebo koncentrace tržních rizik,
d)   operačním rizikem riziko ztráty vyplývající z nepřiměřenosti nebo selhání vnitřních procesů, zaměstnanců nebo osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, systémů nebo z vnějších událostí,
e)   rizikem likvidity riziko neschopnosti pojišťovny nebo zajišťovny zpeněžit své investice a další aktiva určená k úhradě svých dluhů v okamžiku, kdy se stávají splatnými,
f)   rizikem koncentrace všechna vystavení rizikům s možnou ztrátou, která je dostatečně velká, aby ohrozila solventnost nebo finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny,
g)   technikami snižování rizik všechny techniky, které umožňují pojišťovně nebo zajišťovně přenést část nebo všechna jejich rizika na jinou smluvní stranu,
h)   mírou rizika matematická funkce, která přiřazuje peněžní částku dané prognóze rozdělení pravděpodobnosti a monotónně roste s úrovní vystavení rizikům, která jsou podkladem dané prognózy rozdělení pravděpodobnosti,
i)   externí ratingovou agenturou právnická osoba vydávající úvěrové hodnocení na základě povolení uděleného v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ratingové agentury41) nebo centrální banka vydávající úvěrové hodnocení, na kterou se nevztahuje tento přímo použitelný předpis.


41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 6. září 2009 o ratingových agenturách.“.

37. V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Provozovat činnost podle odstavců 1 a 2 může pouze pojišťovna nebo zajišťovna, jejíž skutečné sídlo a sídlo zapsané ve veřejném nebo obdobném rejstříku je umístěno ve stejném státě, jako je stát jejího domovského dohledového orgánu.“.

38. V § 6 odst. 1 větě první se slova „a činnosti s ní související povolené jí příslušným orgánem dohledu“ nahrazují slovy „v rozsahu povolení uděleném jí orgánem dohledu“.

39. V § 6 odstavec 3 zní:

„(3) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna ve své činnosti na území České republiky využívá služeb pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, může při zprostředkování pojištění nebo zajištění a při likvidaci pojistných událostí využívat pouze osobu, která svoji činnost vykonává v souladu se zákonem upravujícím činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí.“.

Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje.

40. V § 6 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

41. § 7 včetně nadpisu zní:

„§ 7
Základní ustanovení o řídicím a kontrolním systému

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný řídicí a kontrolní systém, který zajišťuje řádné a obezřetné řízení její činnosti a dodržování požadavků podle § 7 až 7i; tento systém zahrnuje nejméně

a)   přiměřenou a jasně vymezenou organizační strukturu s jasným určením a vhodným oddělením povinností,
b)   účinný způsob předávání informací a
c)   řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit a pojistněmatematické činnosti.

(2) Řídicí a kontrolní systém je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

(3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít svým statutárním orgánem schválenou písemnou koncepci, pokud jde alespoň o řízení rizik, vnitřní kontrolu, vnitřní audit, případně též, pokud jde o externí zajištění činností, a zajistí, aby byla tato koncepce naplňována; jde-li o monistický systém vnitřní struktury pojišťovny nebo zajišťovny, rozumí se pro účely tohoto zákona statutárním orgánem správní rada. Pravidelně, nejméně však jednou ročně, přezkoumává její funkčnost. Její úpravu je povinna provést v souvislosti s jakoukoli významnou změnou ve svém řídicím a kontrolním systému nebo v některé oblasti své činnosti.

(4) K zajištění kontinuity a řádného a obezřetného výkonu svých činností tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna přijme vhodná opatření, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.“.

42. Za § 7 se vkládají nové § 7a až 7j, které včetně nadpisů znějí:

„§ 7a
Požadavky na osoby s klíčovými funkcemi

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zajistí, aby všechny osoby s klíčovými funkcemi pojišťovny nebo zajišťovny byly způsobilé a důvěryhodné a nebyly ve střetu zájmů, který by byl na újmu jejího řádného a obezřetného řízení.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna bez zbytečného odkladu České národní bance sdělí změny osob podle odstavce 1 spolu se všemi informacemi a doklady potřebnými k posouzení, zda tyto osoby jsou způsobilé a důvěryhodné.

(3) Pokud osoba podle odstavce 1 přestane splňovat požadavky podle odstavce 1, oznámí bez zbytečného odkladu tuto skutečnost příslušné tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která o tom bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku.

(4) Ten, kdo navrhuje změnu osoby člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, doloží tomu, kdo o této změně rozhoduje, že tato osoba splňuje požadavky podle odstavce 1.

§ 7b
Řízení rizik

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít účinný systém řízení rizik zahrnující strategie a postupy hlášení nezbytné pro soustavnou identifikaci, měření, sledování, správu a vnitřní ohlašování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena. Systém řízení rizik musí umožňovat vyhodnocování rizik jednotlivě i v jejich souhrnu, včetně vyhodnocování jejich vzájemných závislostí. Systém řízení rizik je vhodně začleněn do organizační struktury pojišťovny nebo zajišťovny a osoby uvedené v § 7a odst. 1 jej musí v rozhodovacích procesech náležitě respektovat.

(2) Systém řízení rizik se vztahuje na rizika zahrnutá do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle § 74 a na rizika, která nejsou zahrnuta nebo nejsou plně zahrnuta do jeho výpočtu; systém řízení rizik se vztahuje nejméně na

a)   upisování pojištění a tvorbu technických rezerv,
b)   řízení aktiv a pasiv,
c)   investice, zejména deriváty a podobné závazky,
d)   řízení rizika likvidity a rizika koncentrace,
e)   řízení operačního rizika a
f)   zajištění a další techniky snižování rizik.

(3) Písemná koncepce podle § 7 odst. 3 zahrnuje postupy a techniky řízení rizik podle odstavců 2 a 6 a v případě uplatnění koeficientu volatility také kritéria jejího použití. Součástí této koncepce je plán likvidity zohledňující peněžní toky ve vztahu k aktivům a závazkům, podléhají-li vyrovnávací úpravě podle § 54b nebo koeficientu volatility podle § 54c a 54d. V případě investičního rizika, které zahrnuje zejména riziko tržní, úvěrové riziko a riziko likvidity, je tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna povinna České národní bance prokázat dodržení postupu podle § 60 a 61.

(4) Používá-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna při výpočtu technických rezerv a solventnostního kapitálového požadavku hodnocení úvěrového rizika zpracovaného externí ratingovou agenturou, nespoléhá pouze na takové hodnocení a použije, je-li to možné, současně i jiný vhodný způsob tohoto hodnocení.

(5) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá nebo hodlá používat částečný nebo úplný interní model pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle § 77, vztahuje se řízení rizik také na povinnost

a)   navrhnout a zavést daný model,
b)   testovat a ověřit platnost modelu,
c)   vést dokumentaci k modelu a jeho změnám,
d)   analyzovat funkčnost modelu a vypracovávat o něm souhrnné zprávy a
e)   informovat statutární nebo kontrolní orgán o funkčnosti interního modelu, o oblastech, ve kterých je nutno zajistit zlepšení, a podávat tomuto orgánu informace o postupu a výsledcích odstraňování zjištěných nedostatků.

(6) Řízení aktiv a pasiv podle odstavce 2 písm. b) zahrnuje pravidelné vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu

a)   vůči předpokladům extrapolace příslušné bezrizikové výnosové křivky a
b)   v případě použití vyrovnávací úpravy podle § 54b

1. 

vůči předpokladům, na kterých je založen její výpočet, včetně výpočtu základního rozpětí, a možného vlivu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál,
2.  vůči změnám složení přiřazeného portfolia aktiv a
3.  na snížení vyrovnávací úpravy na nulovou hodnotu, nebo
c)   v případě použití koeficientu volatility podle § 54c také

1. 

vůči předpokladům pro výpočet koeficientu volatility včetně možného dopadu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál a
2.  na snížení koeficientu volatility na nulovou hodnotu.

(7) Pravidla a četnost vyhodnocování podle odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7c
Vlastní posuzování rizik a solventnosti

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna jako součást svého systému řízení rizik provádí své vlastní posuzování rizik a solventnosti; posuzování rizik a solventnosti zahrnuje nejméně

a)   veškeré požadavky na solventnost s ohledem na individuální rizikový profil, schválené limity rozsahu rizika a celkovou strategii pojišťovny nebo zajišťovny,
b)   trvalé dodržování požadavků týkajících se technických rezerv podle § 52 až 57 a kapitálových požadavků podle § 73 a 79; v případě použití vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility se vyhodnocení dodržování kapitálových požadavků provede jak se zohledněním, tak i bez zohlednění těchto úprav, a
c)   rozsah, kterým se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku podle § 73, vypočítanému podle standardního vzorce podle § 76 nebo prostřednictvím částečného nebo úplného interního modelu podle § 77.

(2) Pro účely odstavce 1 písm. a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje postupy, které jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s její činností a které jí umožňují dostatečně spolehlivě zjišťovat a posuzovat rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena v krátkodobém a dlouhodobém výhledu. Oprávněnost používaných metod vlastního posouzení rizik a solventnosti musí být prokazatelná.

(3) V případě podle odstavce 1 písm. c), pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá interní model, provede posouzení spolu s opětovnou kalibrací, která přizpůsobí interní hodnoty rizika míře rizika a kalibraci solventnostního kapitálového požadavku.

(4) Vlastní posuzování rizik a solventnosti tvoří nedílnou součást celkové strategie tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, které jej zohledňují ve svých strategických rozhodnutích. Pojišťovna nebo zajišťovna prokazuje České národní bance vhodnost metod použitých k tomuto posuzování.

(5) Pojišťovna a zajišťovna provádí posouzení rizik a solventnosti pravidelně a neprodleně po jakékoli významné změně ve svém rizikovém profilu a o výsledcích každého posouzení informuje Českou národní banku. Posouzení rizik a solventnosti neslouží k výpočtu kapitálového požadavku. Solventnostní kapitálový požadavek lze upravit pouze v souladu s § 90a, 91c, 95a a 95b.

§ 7d
Vnitřní kontrola

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný systém vnitřní kontroly, který zahrnuje nejméně postupy účtování a postupy řízení, rámec vnitřní kontroly, vhodné mechanismy informování na všech úrovních pojišťovny nebo zajišťovny a kontrolu zajišťování shody s právními předpisy, kterými se řídí jejich činnost.

(2) Kontrola zajišťování souladu činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny s právními předpisy podle odstavce 1 zahrnuje předkládání návrhů statutárnímu a kontrolnímu orgánu pojišťovny nebo zajišťovny k zajišťování tohoto souladu, předkládání informací o vyhodnocení možných dopadů jakýchkoli změn v právním prostředí na provozování činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a rozpoznávání a vyhodnocování rizika nesouladu s těmito právními předpisy.

§ 7e
Vnitřní audit

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný vnitřní audit, který zahrnuje posuzování vhodnosti a efektivnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků řídicího a kontrolního systému.

(2) Vnitřní audit je objektivní a nezávislý na provozních činnostech.

(3) Ke všem zjištěním a doporučením učiněným při provádění vnitřního auditu přijme statutární nebo kontrolní orgán tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny odpovídající opatření a zajistí jejich provedení.

§ 7f
Pojistněmatematické činnosti

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede a udržuje účinný systém zajišťující výkon pojistněmatematických činností, který zahrnuje

a)   koordinaci výpočtu technických rezerv,
b)   zajišťování přiměřenosti používaných metodik, podkladových modelů a předpokladů aplikovaných při výpočtu technických rezerv,
c)   posuzování dostatečnosti a kvality údajů používaných při výpočtu technických rezerv,
d)   srovnávání hodnoty nejlepších odhadů se zkušeností,
e)   informování statutárního nebo kontrolního orgánu o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv,
f)   dohlížení na výpočet technických rezerv podle § 52 až 57,
g)   posuzování celkové koncepce upisování včetně způsobu stanovení sazeb pojistného a jejich přiměřenosti,
h)   posuzování přiměřenosti zajistných ujednání,
i)   činnosti přispívající k účinnosti systému řízení rizik, zejména konstrukci rizikových modelů, které jsou podkladem pro výpočet kapitálových požadavků podle § 73 až 79b a pro vlastní posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, a
j)   posuzování souladu rozdělení výnosů z investování s ujednáním pojistné smlouvy.

(2) Výkonem činností podle odstavce 1 může pojišťovna nebo zajišťovna pověřit pouze osobu, která prokáže znalosti z oblasti pojistné a finanční matematiky a odborné znalosti a zkušenosti s profesními a dalšími standardy odpovídajícími vykonávané činnosti tak, aby byly vykonávány osobami se znalostmi a zkušenostmi přiměřenými povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny.

§ 7g
Pravidla pro externí zajištění činností

(1) Zajišťuje-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna externě svoji určitou činnost, není tím dotčena její odpovědnost za plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 zavede opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného rizika vyplývajícího ze selhání poskytovatele služby a zajistí

a)   součinnost poskytovatele služby s pojišťovnou nebo zajišťovnou a s Českou národní bankou a
b)   přístup orgánů pojišťovny nebo zajišťovny, České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, a auditora podle § 80 odst. 2 k údajům o takto zabezpečované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny.

(3) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 má v rámci řídicího a kontrolního systému písemnou koncepci pro externí zajištění některých činností.

(4) Externí zajištění rozhodujících nebo významných činností je zakázáno, pokud by vedlo k

a)   podstatnému zhoršení kvality řídicího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny,
b)   nadměrnému zvýšení operačního rizika,
c)   zhoršení možnosti České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, sledovat plnění jejích povinností, nebo
d)   narušení kvality a nepřetržitého poskytování služeb pojistníkům.

(5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna informuje předem Českou národní banku o každém svém rozhodnutí externě zajistit rozhodující nebo významnou činnost. O každém následném závažném vývoji takto zajištěné provozní činnosti informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu.

§ 7h
Řídicí a kontrolní systém na individuálním základě a na úrovni skupiny

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém na individuálním základě.

(2) Řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny se řídí § 92c. Zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy používané členy ve skupině jsou vzájemně souladné a propojené a schopné produkovat informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci skupiny a pro účely výkonu dohledu.

§ 7i
Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a)   prvky systémů podle § 7, 7b až 7e,
b)   činnosti podle § 7b a 7d až 7f,
c)   požadavky podle § 7a a činnosti, které jim podléhají, a
d)   podmínky pro externí zajištění služeb nebo pojišťovacích nebo zajišťovacích činností, zejména u poskytovatelů služeb, kteří mají sídlo ve třetích státech.

§ 7j
Řídicí a kontrolní systém pojišťovny a zajišťovny z třetího státu

Pro pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky musí být zavedeny postupy nezbytné k plnění požadavků podle § 7 až 7i na úrovni této pojišťovny nebo zajišťovny, s výjimkou zavedení a udržování řídicího a kontrolního systému na úrovni skupiny.“.

43. § 8 až 10 se včetně nadpisů zrušují.

44. V § 11 se v nadpisu slova „a o dosaženém vzdělání a praxi“ zrušují.

45. V § 11 odst. 2 větách první a druhé se za slovo „doklady“ vkládají slova „ , ne staršími než 3 měsíce,“.

46. V § 11 odst. 3 větě první se za slova „fyzické osoby doklad“ vkládají slova „ , ne starší než 3 měsíce,“.

47. V § 11 se odstavce 7 až 9 zrušují.

48. § 12 se včetně nadpisu zrušuje.

49. V § 13 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Povolení se vztahuje na provozování pojišťovací činnosti pro všechna rizika spadající do těchto odvětví, pokud není výslovně požadováno povolení k provozování pojišťovací činnosti pro určitá rizika spadající do těchto odvětví.“.

50. V § 13 odst. 1 větě poslední se slova „rozsahu uvedeném v žádosti“ nahrazují slovy „požadovaném rozsahu“.

51. V § 13 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při splnění podmínek podle § 49 může tuzemská pojišťovna provozovat i zajišťovací činnost.“.

52. V 13 odst. 2 se slovo „skutečné“ zrušuje.

53. V § 13 odst. 5 větě první se slova „povolení tuzemské pojišťovně k provozování pojišťovací činnosti na základě písemné žádosti zakladatele tuzemské pojišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České republiky“ nahrazují slovy „založené tuzemské pojišťovně povolení k provozování pojišťovací činnosti na základě žádosti podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6“.

54. V § 13 odst. 5 větě druhé a v § 36 odst. 5 větě druhé se slova „ , jestliže obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem“ zrušují.

55. V § 13 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

56. V § 13 odstavec 6 zní:

„(6) Česká národní banka udělí povolení podle odstavce 5, pokud

a)   je splněna podmínka sídla podle odstavce 2,
b)   jsou s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti pojišťovny dány předpoklady splnění podmínek provozování pojišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,
c)   byly sděleny identifikační údaje ke každé osobě, která má mít kvalifikovanou účast na pojišťovně, a tato dává předpoklad řádného a obezřetného řízení pojišťovny,
d)   každá osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1 splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,
e)   úzké propojení mezi pojišťovnou a dalšími osobami nebrání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
f)   účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebrání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob, s nimiž má mít pojišťovna úzké propojení, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto státě,
g)   výše základního kapitálu pojišťovny splňuje podmínky podle § 18,
h)   aktiva pojišťovny nepocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů a je prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů,
i)   navrhovaný řídicí a kontrolní systém dává předpoklad své funkčnosti a efektivnosti,
j)   je prokázána schopnost držet použitelný kapitál ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
k)   žadatel předložil obchodní plán pojišťovny podložený reálnými ekonomickými výpočty,
l)   žadatel uvedl jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzických osob, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo právnických osob, navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v každém členském státě, má-li být pojišťovnou provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a
m)   žadatel uvedl v žádosti pravdivé údaje.“.

57. V § 13 odst. 7 se slova „povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění“ nahrazují slovy „povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu“.

58. § 15 včetně nadpisu zní:

„§ 15
Obchodní plán tuzemské pojišťovny

V obchodním plánu tuzemské pojišťovny podle § 13 odst. 6 písm. k) žadatel uvede

a)   jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika daného odvětví, nebo skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno,
b)   metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,
c)   metody výpočtu technických rezerv,
d)   základní principy pasivního zajištění,
e)   položky primárního kapitálu ve výši spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a,
f)   předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,
g)   pro první 3 účetní období

1. 

v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého pojistného a nákladů na pojistná plnění,
2.  v případě provozování pojištění podle odvětví životních pojištění odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti s ohledem na přímé pojištění a postoupené zajištění,
3.  přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,
4.  odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a
5.  odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z provozované pojišťovací činnosti a k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a
h)   návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna mimo území České republiky.“.

59. V § 16 odst. 1 a 2, § 25 odst. 3 písm. b), § 29 odst. 3, § 31 odst. 1, § 32 odst. 5 větě první a druhé, § 38 odst. 1 a 2, § 43 odst. 3 písm. b), § 94 odst. 2 písm. b), § 94 odst. 5, § 112 odst. 3, § 114 odst. 4, § 128 odst. 1 písm. e), § 128 odst. 4 a 5 a v § 133 odst. 3 se slovo „příslušného“ zrušuje.

60. V § 16 odst. 3, § 32 odst. 5, § 38 odst. 3, v § 125 a v nadpisu § 133 se slovo „příslušnými“ zrušuje.

61. V § 16 odst. 3 a v § 38 odst. 3 se slova „ , střetu zájmů a o dosaženém vzdělání a praxi“ nahrazují slovy „a způsobilosti“ a slova „s účastí na řízení“ se nahrazují slovy „s klíčovými funkcemi“.

62. V § 16 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

63. V § 16 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.

64. V § 17 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; to se použije obdobně pro pojišťovnu, které bylo uděleno povolení podle § 13 odst. 7“.

65. V § 17 odstavec 2 zní:

„(2) Činnost pojišťovny podle odstavce 1 nesmí vést k tomu, aby souběžným provozováním pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění byly poškozovány zájmy pojistníků, pojištěných a jiných osob s právem na plnění z pojištění.“.

66. V § 17 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí:

„(3) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 vypočítává, aniž by tím byly dotčeny § 73 a 79,

a)   fiktivní minimální kapitálový požadavek pro životní pojištění připadající na její činnost v životním pojištění nebo zajištění tak, jako kdyby provozovala pouze uvedenou činnost, a
b)   fiktivní minimální kapitálový požadavek pro neživotní pojištění připadající na její činnost v neživotním pojištění nebo zajištění tak, jako kdyby provozovala pouze uvedenou činnost.

(4) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 disponuje odpovídající hodnotou položek použitelného primárního kapitálu podle § 63 alespoň ve výši fiktivního minimálního kapitálového požadavku podle odstavce 3. Tyto minimální kapitálové požadavky vztahující se na jednu z činností nesmějí být kryty z druhé činnosti. Položky použitelného primárního kapitálu ve výši každého fiktivního minimálního kapitálového požadavku se určí podle § 71 odst. 4.

(5) Pokud jsou minimální kapitálové požadavky kryty podle odstavce 4, pojišťovna podle odstavce 1 může použít k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 výslovně uvedené položky použitelného kapitálu, které jsou stále k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost.

(6) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 své účetnictví vede tak, aby zdroje pro životní a pro neživotní pojištění byly oddělené, celkové výnosy, především pojistné, platby zajistitelů, výnosy z investování, a náklady, zejména pojistná plnění, doplnění technických rezerv, zajistné a provozní náklady na pojišťovací činnost, byly rozvrženy podle jejich původu. To se použije obdobně pro aktiva určená k vyrovnání závazků ze životního a neživotního pojištění, kde pro jednotlivé nástroje a transakce musí být výnosy a náklady jednoznačně přiřazeny k životnímu nebo neživotnímu pojištění a převody těchto aktiv mezi životní a neživotní částí lze realizovat pouze převodem mezi portfolii za tržní cenu. Položky společné oběma činnostem se účtují v souladu s metodami rozvrhování stanovenými pojišťovnou, která je před jejich použitím zašle České národní bance ke schválení. Tyto metody se považují za schválené, pokud Česká národní banka do jednoho měsíce ode dne jejich doručení nevyjádří svůj nesouhlas; to se použije obdobně i pro jejich změnu.

(7) Česká národní banka průběžně analyzuje výsledky činnosti pojišťovny podle odstavce 1 v životním i neživotním pojištění s cílem ověřit dodržování požadavků odstavců 1 až 6. Pokud výše použitelného primárního kapitálu připadajícího na jednu z činností je menší než minimální kapitálové požadavky podle odstavce 4, uloží Česká národní banka na činnost s nedostatečnou výší použitelného primárního kapitálu opatření k nápravě podle tohoto zákona bez ohledu na výsledky druhé činnosti. Takové opatření může zahrnovat povolení převodu výslovně uvedených položek použitelného primárního kapitálu z jedné činnosti do druhé.“.

67. V § 18 odst. 1 písm. a) se číslo „90 000 000“ nahrazuje číslem „105 000 000“.

68. V § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1 se číslo „65 000 000“ nahrazuje číslem „70 000 000“ a v bodě 2 se číslo „90 000 000“ nahrazuje číslem „105 000 000“.

69. V § 18 odst. 6 větě druhé se slova „zároveň disponibilní míra solventnosti neklesne pod požadovanou míru solventnosti stanovenou v § 76 ani pod požadovanou výši garančního fondu stanovenou v § 77“ nahrazují slovy „pojišťovna bude i nadále splňovat podmínky plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73“.

70. V § 18 odst. 6 větě poslední se slova „nepoužije § 517 odst. 2 a § 518“ nahrazují slovy „nepoužijí ustanovení o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu podle“.

71. § 19 včetně nadpisu zní:

„§ 19
Změna v rozsahu činnosti tuzemské pojišťovny

(1) Změna v rozsahu činnosti tuzemské pojišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě a za podmínek podle § 13 odst. 5 a 6; Česká národní banka změnu povolí, pokud pojišťovna

a)   prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
b)   předložila upravený obchodní plán podle § 15, ve kterém promítne požadované změny,
c)   ustanovila škodní zástupce podle § 13 odst. 6 písm. l), má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
d)   předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a
e)   uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(2) Tuzemská pojišťovna je povinna prokázat, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a pro činnost v životním a neživotním pojištění, pokud provozuje

a)   životní pojištění podle jednoho nebo více pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu a žádá o rozšíření svojí činnosti o pojistná odvětví neživotních pojištění uvedená v bodě 1 nebo 2 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo
b)   pouze pojištění podle pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v bodě 1 nebo 2 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu a žádá o rozšíření svojí činnosti o jedno nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Náležitosti žádosti podle odstavců 1 a 2, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

72. V § 20 odst. 1 písm. b) a v § 21 odst. 1 písm. b) se slova „odst. 3“ zrušují.

73. V § 20 odst. 1 písm. b), § 21 odst. 1 písm. b) a v § 40 odst. 2 písm. b) se slova „disponovat požadovanou mírou solventnosti a splňovat požadavky na garanční fond“ nahrazují slovy „splňovat solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona“.

74. V § 20 odst. 2 a 3 a v § 21 odst. 2 a 3 se slova „ , vyloučení střetu zájmů a na vzdělání a praxi“ nahrazují slovy „a způsobilost“.

75. V § 20 odst. 2 se slova „disponuje požadovanou mírou solventnosti“ nahrazují slovy „splňuje solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona“.

76. V § 20 odst. 2 a 3, § 22 odst. 2 a 4, § 23 odst. 2, § 29 odst. 4 a v § 128 odst. 5 se slovo „příslušnému“ zrušuje.

77. V § 20 odst. 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 1 písm. a), § 35 odst. 1 písm. b), § 35 odst. 2 a 3, § 110 odst. 2 a 3, § 111 odst. 1 a 2, § 114 odst. 1, § 117 odst. 2 a v § 128 odst. 4 se slovo „příslušný“ zrušuje.

78. V § 20 odst. 4 větě první se slovo „vykonávána“ nahrazuje slovem „provozována“.

79. Poznámky pod čarou č. 13 a 14 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

80. V § 21 odst. 2 větě poslední se slovo „změnou“ nahrazuje slovy „zřízením pobočky na území třetího státu“.

81. V § 22 odst. 2 písm. a) a v § 29 odst. 1 písm. d) se slova „disponuje požadovanou mírou solventnosti“ nahrazují slovy „splňuje solventností a minimální kapitálový požadavek“.

82. V § 22 odst. 4 se slova „požadovanou mírou solventnosti“ nahrazují slovy „kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku“.

83. V § 23 odst. 1 písm. b) se slova „podle § 15“ nahrazují slovy „s výjimkou informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry“.

84. V § 23 odst. 1 písmeno d) zní:

„d)   informaci o změně ve své činnosti, jiné než podle § 19, a změně ve svém právním postavení a o dalších změnách, které brání nebo mohou bránit řádnému a obezřetnému provozování činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,“.

85. V § 23 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

„f)   informaci o převzetí pojistného kmene od pojišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, anebo o převzetí kmene zajišťovacích smluv od pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, a“.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).

86. V § 24 odst. 1 větě druhé se slova „této žádosti“ nahrazují slovy „úplné žádosti nebo obdržení dalších údajů podle § 25 odst. 3“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo jejího prodloužení podle § 25 odst. 3“.

87. V § 24 odst. 1 větě poslední se slovo „ve“ nahrazuje slovem „na“.

88. V § 24 odstavec 3 zní:

„(3) Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 25 odst. 1, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

89. V § 25 odstavec 1 zní:

„(1) Česká národní banka posuzuje žádost podle § 24 odst. 1 s ohledem na možný vliv žadatele na tuzemskou pojišťovnu a schválí ji, pokud

a)   osoba nebo osoby, které žádají o souhlas s nabytím účasti, splňují podmínky důvěryhodnosti,
b)   osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínku způsobilosti a důvěryhodnosti,
c)   pojišťovna bude nadále schopna plnit obezřetnostní požadavky podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad osobami ve finančních konglomerátech,
d)   struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská pojišťovna stát, umožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi orgány dohledu a nebrání uplatňování vymezené působnosti mezi těmito orgány,
e)   je splněna podmínka finančního zdraví žadatele s ohledem na činnosti, které pojišťovna, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, provozuje nebo hodlá provozovat a
f)   ve spojení s navrhovaným nabytím neexistuje důvodné podezření, že dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo, že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.“.

90. V § 25 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „podaná žádost podle § 24 odst. 1 neúplná nebo trpí-li jinými vadami“ nahrazují slovy „pro posouzení žádosti podle § 24 odst. 1 nezbytné doplnit další informace“ a slova „k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě“ se zrušují.

91. V § 25 se odstavec 7 zrušuje.

92. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

93. V § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 písm. b), a v § 30 odst. 2 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

94. V § 30 odst. 2 písm. a) se slova „disponuje požadovanou mírou solventnosti stanovenou v § 76“ nahrazují slovy „splňuje solventnostní a minimální kapitálový požadavek“.

95. V § 30 odst. 2 písm. d) se slovo „jmenovaného“ nahrazuje slovem „ustanoveného“.

96. V § 31 odst. 2 se slovo „smlouvu17)“ nahrazuje slovy „smlouvu, a případně sazebníky pojistného a formuláře, které pojišťovna používá při provozování své pojišťovací činnosti na území České republiky“.

Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje.

97. V § 31 se odstavec 3 zrušuje.

98. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní:

„§ 31a
Zvláštní ustanovení

(1) Společenství upisovatelů Lloyd’s se pro účely tohoto zákona považuje za pojišťovnu a zajišťovnu z jiného členského státu.

(2) Osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu se společenstvím upisovatelů Lloyd’s, má v případě sporu vyplývajícího z právních poměrů v souvislosti s uzavřeným pojištěním stejné postavení jako osoba, která uzavřela takovou smlouvu s pojišťovnou obvyklého typu.“.

99. V § 32 odst. 1 větě první se slova „své organizační složky“ nahrazují slovy „svého odštěpného závodu zřízeného na území České republiky“.

100. V § 32 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při splnění podmínek podle § 49 odst. 3 může pojišťovna z třetího státu provozovat na území České republiky i zajišťovací činnost.“.

101. V § 32 odst. 2 se za slovo „životním“ vkládají slova „nebo jiná mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu,“.

102. V § 32 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Povolení se vztahuje na provozování pojišťovací činnosti pro všechna rizika spadající do těchto odvětví, pokud není výslovně požadováno povolení k provozování pojišťovací činnosti pro určitá rizika spadající do těchto odvětví.“.

103. V § 32 odst. 4 se slovo „písemné“ zrušuje a slova „ , která obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem“ se nahrazují slovy „podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6“.

104. V § 32 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

105. V § 32 odstavec 6 zní:

„(6) Povolení podle odstavce 1 Česká národní banka udělí, pokud to není v rozporu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, a pokud pojišťovna z třetího státu

a)   s ohledem na požadovaný rozsah a povahu její činnosti dává předpoklady splnění podmínek provozování pojišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,
b)   může podle právních předpisů v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních nebo neživotních pojištění a požadovaný rozsah činnosti není v rozporu s tímto oprávněním,
c)   založí na území České republiky svoji pobočku,
d)   navrhla na vedoucího pobočky osobu, která splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,
e)   má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a a vloží nejméně jednu čtvrtinu těchto aktiv jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky umístěné na území České republiky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky, a prokáže jejich původ,
f)   se zaváže k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, přičemž při jejich výpočtu se zohledňují pouze činnosti vykonávané na území České republiky,
g)   předloží obchodní plán pobočky podle § 34 vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky, podložený reálnými ekonomickými výpočty,
h)   má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém,
i)   ustanoví škodní zástupce v České republice a v ostatních členských státech pověřené vyřizováním nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
j)   není úzce propojena s dalšími osobami takovým způsobem, který by bránil účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
k)   se sama nebo jedna nebo více osob s ní úzce propojených neřídí právními předpisy třetího státu, které by bránily účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebo by vedly k obtížné vynutitelnosti povinností podle tohoto zákona, a
l)   uvedla v žádosti pravdivé údaje.“.

106. V § 33 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

107. § 34 včetně nadpisu zní:

„§ 34
Obchodní plán pobočky pojišťovny z třetího státu

V obchodním plánu pobočky pojišťovny z třetího státu podle § 32 odst. 6 písm. g) žadatel uvede

a)   jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika daného odvětví, nebo skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno,
b)   metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,
c)   metody výpočtu technických rezerv,
d)   základní principy pasivního zajištění,
e)   výši použitelného kapitálu a použitelného primárního kapitálu pojišťovny podle § 63 v porovnání se solventnostním kapitálovým požadavkem a minimálním kapitálovým požadavkem podle § 73 a 79 a odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku a budoucího minimálního kapitálového požadavku založený na předpokládané rozvaze včetně metody výpočtu použitého k odvození těchto odhadů,
f)   předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotního pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,
g)   pro první 3 účetní období

1. 

v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého pojistného a nákladů na pojistná plnění,
2.  v případě provozování pojištění podle odvětví životních pojištění odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti s ohledem na přímé pojištění a postoupené zajištění,
3.  přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,
4.  odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a
5.  odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z pojišťovací činnosti provozované na území České republiky a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a
h)   návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna mimo území České republiky.“.

108. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní:

„§ 34a
Změny v činnosti pojišťovny z třetího státu

(1) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 2 a informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry, je pojišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti podané elektronicky, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky. Česká národní banka tuto žádost posuzuje podle § 32 odst. 6 písm. d).

(2) Změna v rozsahu pojišťovací činnosti pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, o které rozhodne ve lhůtě podle § 32 odst. 4; Česká národní banka změnu povolí, pokud pojišťovna

a)   prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
b)   předložila upravený obchodní plán podle § 34, ve kterém promítne požadované změny,
c)   ustanovila škodní zástupce podle § 32 odst. 6 písm. i), má-li být provozována pojišťovací činnost podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
d)   předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a
e)   uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(3) Náležitosti žádosti podle odstavců 1 a 2, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle těchto odstavců, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

109. V § 35 odst. 1 a 3 a v § 118 odst. 4 se slovo „příslušné“ zrušuje.

110. V § 35 odst. 1 písm. a) se slova „požadovaná míra solventnosti uvedená v § 76“ nahrazují slovy „solventnostní kapitálový požadavek podle § 73“.

111. V § 35 odst. 1 písm. b) se slovo „d)“ nahrazuje slovem „e)“.

112. V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „ , která jsou určena ke krytí požadavků na garanční fond“ nahrazují slovy „ve výši minimálního kapitálového požadavku podle § 79“.

113. V § 35 odst. 4 větě první se slova „Příslušný orgán“ nahrazují slovem „Orgán“ a ve větě druhé se slovo „příslušných“ zrušuje.

114. V § 36 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

115. V § 36 odst. 5 větě první se za slovo „uděluje“ vkládá slovo „založené“ a slova „písemné žádosti zakladatele tuzemské zajišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České republiky“ se nahrazují slovy „žádosti podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6“.

116. V § 36 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

117. V § 36 odstavec 6 zní:

„(6) Česká národní banka udělí povolení podle odstavce 5, pokud

a)   je splněna podmínka sídla podle odstavce 2,
b)   jsou s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti zajišťovny dány předpoklady splnění podmínek provozování zajišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů,
c)   byly sděleny identifikační údaje ke každé osobě, která má mít kvalifikovanou účast na zajišťovně, a tato dává předpoklad řádného a obezřetného řízení zajišťovny,
d)   každá osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,
e)   úzké propojení mezi zajišťovnou a dalšími osobami nebrání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
f)   účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebrání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob, s nimiž má mít zajišťovna úzké propojení, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto státě,
g)   výše základního kapitálu zajišťovny splňuje podmínky podle § 39,
h)   aktiva zajišťovny nepocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů a je prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů,
i)   navrhovaný řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik dává předpoklad své funkčnosti a efektivnosti,
j)   je prokázána schopnost držet použitelný kapitál ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
k)   žadatel předložil obchodní plán zajišťovny podle § 37 podložený reálnými ekonomickými výpočty a
l)   žadatel uvedl v žádosti pravdivé údaje.“.

118. § 37 včetně nadpisu zní:

„§ 37
Obchodní plán tuzemské zajišťovny

V obchodním plánu podle § 36 odst. 6 písm. k) žadatel uvede

a)   popis povahy pojistných nebo zajistných rizik, pro které má být povolení uděleno,
b)   druhy zajišťovacích smluv, které zajišťovna hodlá uzavírat v rámci přebírání pojistných nebo zajistných rizik do zajištění,
c)   popis tvorby a užití technických rezerv, včetně metody výpočtu jejich výše, a popis základních zásad předávání převzatých rizik do zajištění,
d)   položky primárního kapitálu ve výši spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a,
e)   předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů,
f)   pro první 3 účetní období

1. 

odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny zajišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého zajistného, provizí a nákladů na plnění ze zajišťovacích smluv,
2.  odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované zajišťovací činnosti s ohledem na převzaté a postoupené zajištění,
3.  přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,
4.  odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 založený na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a
5.  odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z provozované zajišťovací činnosti a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a
g)   návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna.“.

119. V § 38 se odstavec 6 zrušuje.

120. V § 40 odstavec 1 zní:

„(1) Změna v rozsahu činnosti tuzemské zajišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, jejíž náležitosti včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle písmen a) až d), formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, a o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě a za podmínek podle § 36 odst. 5 a 6; Česká národní banka změnu povolí, pokud zajišťovna

a)   prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
b)   předložila upravený obchodní plán podle § 37, ve kterém promítne požadované změny,
c)   předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a
d)   uvedla v žádosti pravdivé údaje.“.

121. V § 40 odst. 2 písm. b) se slova „odst. 3“ zrušují.

122. V § 40 odst. 4 větě první se slova „vzdělání a praxi“ nahrazují slovy „a způsobilost“.

123. V § 40 odst. 5 se slova „mezinárodní dohody“ nahrazují slovy „mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu,“.

124. V § 40 odst. 6 písm. b) se za slova „podle § 37“ vkládají slova „ , s výjimkou informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry“.

125. V § 40 odst. 6 písm. c) se slova „ , zejména o uzavření smlouvy o vyčlenění činnosti, je-li významného charakteru, smlouvy o sdílení nákladů, přemístění činnosti“ zrušují.

126. V § 40 odst. 6 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

„e)   informaci o převzetí kmene zajišťovacích smluv od pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, nebo“.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).

127. § 41 se včetně nadpisu zrušuje.

128. V § 42 odst. 1 větě druhé se slova „této žádosti“ nahrazují slovy „úplné žádosti nebo obdržení dalších údajů podle § 43 odst. 3“, slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo jejího prodloužení podle § 43 odst. 3“.

129. V § 42 odst. 1 větě poslední se slovo „ve“ nahrazuje slovem „na“.

130. V § 42 odstavec 3 zní:

„(3) Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 43 odst. 1, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

131. V § 43 odstavec 1 zní:

„(1) Česká národní banka posuzuje žádost podle § 42 odst. 1 s ohledem na možný vliv žadatele na tuzemskou zajišťovnu a schválí ji, pokud

a)   osoba nebo osoby, které žádají o souhlas s nabytím účasti, splňují podmínky důvěryhodnosti,
b)   osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínku způsobilosti a důvěryhodnosti,
c)   zajišťovna bude nadále schopna plnit obezřetnostní požadavky podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad osobami ve finančních konglomerátech,
d)   struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská zajišťovna stát, umožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi orgány dohledu a vymezení působnosti mezi těmito orgány,
e)   je splněna podmínka finančního zdraví žadatele s ohledem na činnosti, které zajišťovna, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, provozuje nebo hodlá provozovat, a
f)   ve spojení s navrhovaným nabytím neexistuje důvodné podezření, že dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo, že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.“.

132. V § 43 odst. 3 větě první se slova „podaná žádost podle § 42 odst. 1 neúplná nebo trpí-li jinými vadami“ nahrazují slovy „pro posouzení žádosti podle § 42 odst. 1 nezbytné doplnit další informace“ a slova „k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě“ se zrušují.

133. V § 43 se odstavec 7 zrušuje.

134. V § 46 se slova „a činnosti s tím související“ zrušují.

135. V § 47 odstavec 1 zní:

„(1) Nestanoví-li tento zákon, mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nebo rozhodnutí Evropské komise jinak, může zajišťovna z třetího státu provozovat zajišťovací činnost na území České republiky pouze prostřednictvím pobočky jako svého odštěpného závodu zřízeného na území České republiky na základě povolení České národní banky.“.

136. V § 47 odst. 2 větě první se slova „nebo ke změně této činnosti uděluje“ a slovo „písemné“ zrušují, za slova „třetího státu“ se vkládá slovo „uděluje“ a za slovo „žádosti“ se vkládají slova „podané elektronicky“.

137. V § 47 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 48 odst. 1, 3 nebo 4, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

138. V § 47 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu je rovnocenný režimu uplatňovanému na tuto činnost v Evropské unii, posuzují se zajišťovací smlouvy uzavřené takovou zajišťovnou stejně jako zajišťovací smlouvy uzavřené zajišťovnou z jiného členského státu, nestanoví-li dohoda uzavřená mezi Evropskou unií a třetím státem jinak. To se použije obdobně i v případě prozatímní rovnocennosti solventnostního režimu třetího státu, o které rozhodla Evropská komise.

(4) Rozhodla-li Evropská komise, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být rovnocenný nebo prozatímně rovnocenný, je taková zajišťovna povinna bez zbytečného odkladu uvést svoji činnost na území České republiky do souladu s tímto zákonem. Tím nejsou dotčeny závazky vyplývající ze zajišťovacích smluv uzavřených do doby takového rozhodnutí.“.

139. § 48 včetně nadpisu zní:

„§ 48
Povolení zajišťovně z třetího státu

(1) Povolení podle § 47 odst. 2 Česká národní banka udělí, pokud to není v rozporu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, a pokud zajišťovna z třetího státu

a)   s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti této zajišťovny dává předpoklady splnění podmínek provozování zajišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,
b)   může podle právních předpisů v zemi jejího sídla provozovat zajišťovací činnost a rozsah požadované činnosti není v rozporu s rozsahem zajišťovací činnosti podle tohoto oprávnění,
c)   založí na území České republiky svoji pobočku,
d)   navrhla na vedoucího pobočky osobu, která splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,
e)   má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a a vloží nejméně jednu čtvrtinu tohoto minima jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky, a prokáže jejich původ,
f)   se zaváže k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, přičemž při jejich výpočtu se zohledňují pouze činnosti vykonávané na území České republiky,
g)   předloží obchodní plán vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky, podložený reálnými ekonomickými výpočty, jehož obsah se řídí obdobně § 37,
h)   má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém,
i)   není úzce propojena s dalšími osobami takovým způsobem, který by bránil účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
j)   se sama nebo jedna nebo více osob s ní úzce propojených neřídí právními předpisy třetího státu, které by bránily účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebo by vedly k obtížné vymahatelnosti práva v tomto státě, a
k)   uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(2) Povolení k provozování zajišťovací činnosti se uděluje pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy zajišťovací činnosti. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele provozovat bezpečně zajišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti.

(3) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 4 a informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry, je zajišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky a údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1 písm. d).

(4) Změna v rozsahu povolené činnosti zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti; Česká národní banka změnu povolí, pokud zajišťovna

a)   prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
b)   předložila upravený obchodní plán podle odstavce 1 písm. g), ve kterém promítne požadované změny,
c)   prokázala splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b) a e),
d)   předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a
e)   uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(5) O žádosti podle odstavce 3 nebo 4 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě podle § 47 odst. 2.“.

140. V § 49 odst. 2 se slova „a činnosti s tím související“ zrušují.

141. V § 49 odst. 3 větě první se slovo „vyhlášená“ zrušuje a za slovo „smlouva“ se vkládají slova „ , která je součástí právního řádu,“.

142. V § 49 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost pojišťoven se sídlem na území tohoto státu s oprávněním provozovat zajišťovací činnost je rovnocenný režimu uplatňovanému na tuto činnost v Evropské unii, posuzují se zajišťovací smlouvy uzavřené takovou pojišťovnou stejně jako zajišťovací smlouvy uzavřené takovou pojišťovnou z jiného členského státu. To se použije obdobně i v případě prozatímní rovnocennosti solventnostního režimu třetího státu, o které rozhodla Evropská komise podle práva Evropské unie.“.

143. V § 49 odst. 4 písm. a) se slova „finančního umístění“ nahrazují slovem „investic“.

144. V § 49 odst. 4 písm. b) se slova „požadovaná míra solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostní a minimální kapitálové požadavky“, číslo „2“ se zrušuje a slova „disponibilní míry solventnosti“ se nahrazují slovem „kapitálu“.

145. V § 49 odst. 5 větě první se slova „je jedna z hodnot disponibilní míry solventnosti pojišťovny podle § 76 vypočítaná zvlášť pro pojišťovací a zajišťovací činnost nedostatečná“ nahrazují slovy „pojišťovna neplní solventnostní nebo minimální kapitálový požadavek pro některou z činností“ a ve větě druhé se slova „disponibilní míry solventnosti“ nahrazují slovem „kapitálu“.

146. V § 50 odst. 1 se slovo „osoba“ nahrazuje slovem „instituce“ a slova „v zahraničí“ se nahrazují slovy „podle právních předpisů státu jejího sídla nebo místa jejího podnikání“.

147. V § 50 odst. 3 se slova „finančního umístění nebo určit hodnotu, ve které ji lze do finančního umístění“ nahrazují slovy „aktiv určených k vyrovnání jejích závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti nebo určit hodnotu, ve které ji lze do tohoto vyrovnání“.

148. V § 50 odst. 3 písm. a) se slova „taková smlouva“ nahrazují slovy „smlouva podle odstavce 2“.

149. V § 50 odst. 4 se slovo „vyhlášená“ zrušuje a za slovo „smlouva“ se vkládají slova „ , která je součástí právního řádu,“.

150. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:

„§ 50a
Tuzemská zajišťovací účelová osoba

(1) Zajišťovací účelová osoba se sídlem na území České republiky může provozovat činnost podle § 50 odst. 1 pouze za podmínky udělení povolení k této činnosti Českou národní bankou.

(2) Česká národní banka povolení podle odstavce 1 udělí na základě žádosti podané elektronicky, pokud žadatel splní podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizovaný přístup v oblasti zvláštních účelových jednotek. O žádosti Česká národní banka rozhodne ve lhůtě podle tohoto přímo použitelného předpisu. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, pokud nejsou stanoveny tímto přímo použitelným předpisem.

(3) Na činnost tuzemské zajišťovací účelové osoby se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o tuzemské zajišťovně, a to v rozsahu, v jakém nejsou upravena přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizovaný přístup v oblasti zvláštních účelových jednotek.“.

151. V části druhé hlavy IV a V včetně nadpisů znějí:

„HLAVA IV
OCEŇOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKŮ, TECHNICKÉ REZERVY, INVESTOVÁNÍ A SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY

Díl 1
Oceňování aktiv a závazků a technické rezervy

§ 51
Oceňování aktiv a závazků

(1) Pro účely tohoto zákona tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu oceňuje

a)   aktiva cenou, za niž by se mohla vyměnit mezi znalými stranami ochotnými uskutečnit takovou směnu za obvyklých podmínek, a
b)   závazky cenou, za niž by se mohly převést nebo vypořádat mezi znalými stranami ochotnými uskutečnit toto převedení nebo vypořádání za obvyklých podmínek.

(2) Při oceňování závazků nelze upravovat jejich hodnotu na základě úvěrového ratingu pojišťovny nebo zajišťovny.

(3) Při oceňování aktiv a závazků pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 používá metody a předpoklady stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti harmonizace metod a předpokladů pro oceňování aktiv a závazků.

§ 52
Technické rezervy

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vytváří k vyrovnání závazků z veškeré jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy. To se použije obdobně pro pojišťovnu z třetího státu a zajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky, nestanoví-li mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, jinak.

(2) Hodnota technických rezerv je rovna součtu hodnoty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky a odpovídá částce, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 musela zaplatit za okamžitý převod příslušných závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu.

(3) Při výpočtu technických rezerv používá pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 informace z finančních trhů a obecně dostupné údaje o upisovacích rizicích a zajistí soulad výpočtu s těmito údaji a informacemi.

(4) Pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 počítá technické rezervy obezřetným, spolehlivým a objektivním způsobem.

(5) Pojišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, vytváří technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou domovského členského státu.

§ 53
Hodnota nejlepšího odhadu

(1) Hodnota nejlepšího odhadu odpovídá pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků při zohlednění časové hodnoty peněz za použití příslušné bezrizikové výnosové křivky.

(2) Výpočet hodnoty nejlepšího odhadu je založen na aktuálních a věrohodných informacích a reálných předpokladech a je prováděn za použití odpovídajících pojistněmatematických a statistických metod.

(3) Projekce peněžních toků použitá při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu zohledňuje veškeré přírůstky a úbytky peněžních prostředků nezbytných k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to po celou dobu jejich trvání.

(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna provádí výpočet hodnoty nejlepšího odhadu bez odečítání pohledávek ze sjednaného zajištění včetně pohledávek za zajišťovacími účelovými osobami.

§ 54
Hodnota rizikové přirážky

(1) Hodnota rizikové přirážky musí být taková, aby zajistila, že hodnota technických rezerv odpovídá částce, kterou by jiná pojišťovna nebo zajišťovna mohla požadovat, aby převzala závazky z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovny nebo zajišťovny podle § 52 odst. 1 a byla schopna jim dostát.

(2) Hodnota nejlepšího odhadu a rizikové přirážky se počítá odděleně. To se nepoužije, lze-li budoucí peněžní toky související se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti spolehlivě replikovat pomocí finančních nástrojů, u kterých je běžně dostupná jejich věrohodná tržní cena. V takovém případě se hodnota technických rezerv v souvislosti s těmito budoucími peněžními toky určí na základě tržní ceny těchto nástrojů.

(3) Je-li hodnota nejlepšího odhadu a rizikové přirážky určena odděleně, počítá se riziková přirážka jako náklady na obstarání použitelného kapitálu potřebného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2, který souvisí s příslušnými závazky z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to po celou dobu jejich trvání. Sazba použitá pro určení nákladů na obstarání takového kapitálu (dále jen „sazba nákladů na kapitál“) je stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím metody a předpoklady výpočtu rizikové přirážky a je shodná pro všechny pojišťovny a zajišťovny podle § 52 odst. 1.

§ 54a
Bezriziková výnosová křivka

Příslušnou bezrizikovou výnosovou křivku podle § 53 odst. 1 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr.

§ 54b
Vyrovnávací úprava bezrizikové výnosové křivky

(1) Pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění lze použít vyrovnávací úpravu příslušné bezrizikové výnosové křivky, pokud jsou splněny podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Takový postup podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podle § 52 odst. 1 podané elektronicky. Po udělení souhlasu je použití vyrovnávací úpravy povinné, s výjimkou podle odstavce 3.

(2) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna přestane splňovat podmínky pro použití vyrovnávací úpravy příslušné bezrizikové výnosové křivky, bez zbytečného odkladu

a)   oznámí tuto skutečnost České národní bance a
b)   přijme opatření k nápravě s cílem obnovení souladu s těmito podmínkami tak, aby k tomuto obnovení došlo nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy přestala podmínky splňovat; o přijatých opatřeních informuje Českou národní banku.

(3) Pokud ve lhůtě podle odstavce 2 pojišťovna nebo zajišťovna neobnoví soulad s podmínkami podle odstavce 1, je povinna nejpozději dnem uplynutí této lhůty přestat používat vyrovnávací úpravu příslušné bezrizikové výnosové křivky. Postupovat podle odstavce 1 může nejdříve uplynutím 24 měsíců ode dne, kdy tuto úpravu přestala používat.

(4) Vyrovnávací úprava se počítá pro každou měnu, ve které je vyjádřen závazek nebo renta podle odstavce 1, a to postupem stanoveným prováděcím právním předpisem. Vyrovnávací úprava se nepoužije u těch závazků nebo rent, pro které příslušná bezriziková výnosová křivka pro výpočet nejlepšího odhadu již obsahuje koeficient volatility podle § 54c a 54d.

§ 54c
Koeficient volatility bezrizikové výnosové křivky pro měnu závazku

(1) Pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků z pojištění a zajištění lze použít koeficient volatility k příslušné bezrizikové výnosové křivce. Koeficient volatility se použije pouze pro neextrapolovanou část příslušné bezrizikové výnosové křivky podle § 54a. Extrapolace bezrizikové výnosové křivky v případě postupu podle věty první vychází z bezrizikové výnosové křivky upravené o koeficient volatility.

(2) Koeficient volatility je pro každou měnu, ve které je vyjádřen závazek, založen na rozpětí mezi úrokovým výnosem, kterého by mohlo být dosaženo z aktiv obsažených v referenčním portfoliu pro příslušnou měnu, a základní bezrizikovou výnosovou křivkou pro tuto měnu. Referenční portfolio pro každou měnu je reprezentativní pro aktiva vyjádřená v té měně, do kterých pojišťovny nebo zajišťovny investují s cílem krytí hodnoty nejlepšího odhadu závazků vyjádřených v této měně.

(3) Výše koeficientu volatility odpovídá 65 % měnového rozpětí upraveného o riziko, které se vypočítá jako rozdíl mezi rozpětím podle odstavce 2 a částí tohoto rozpětí, které odpovídá reálnému odhadu očekávaných ztrát, neočekávaného úvěrového rizika nebo jakéhokoli dalšího rizika, kterému jsou vystavena aktiva referenčního portfolia.

(4) Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 nekryje riziko ztráty použitelného kapitálu, které vyplývá ze změn koeficientu volatility.

§ 54d
Koeficient volatility bezrizikové výnosové křivky pro stát

(1) Pro každý stát závazku se pro měnu tohoto státu měnové rozpětí upravené o riziko podle § 54c odst. 3 zvýší před aplikací procentního faktoru o rozdíl mezi rozpětím pro daný stát upraveným o riziko a dvojnásobkem měnového rozpětí upraveného o riziko, pokud je tento rozdíl kladný a rozpětí pro daný stát upravené o riziko je vyšší než 100 bazických bodů. Takto zvýšený koeficient volatility lze použít pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu pojistných nebo zajistných závazků vzniklých na území daného státu vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti realizované na pojistném trhu tohoto státu.

(2) Měnové rozpětí pro stát upravené o riziko se vypočítá obdobně jako měnové rozpětí upravené o riziko, je však založeno na referenčním portfoliu aktiv, které reprezentuje aktiva investovaná pojišťovnami a zajišťovnami s cílem krytí jejich závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti realizované na trhu příslušného státu vyjádřených v měně tohoto státu.

§ 54e
Zákaz použití koeficientu volatility u bezrizikové výnosové křivky

(1) Koeficient volatility se nepoužije, pokud příslušná bezriziková výnosová křivka pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu týkající se závazků podle § 54b odst. 1 již obsahuje vyrovnávací úpravu. Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 nekryje riziko ztráty použitelného kapitálu, které vyplývá ze změn koeficientu volatility.

(2) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu podle tohoto zákona, že použití koeficientu volatility pojišťovnou nebo zajišťovnou podle § 52 odst. 1 nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem, uloží opatření k nápravě nebo může použití této úpravy zakázat.

§ 54f
Technické informace

Při postupu podle § 54a až 54d použije pojišťovna nebo zajišťovna technická data podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické informace pro příslušnou měnu. U měn a vnitrostátních trhů, pro něž není přímo použitelným předpisem Evropské unie stanoven koeficient volatility, se na příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu neuplatní žádný koeficient volatility.

§ 55
Další faktory zohledňované při výpočtu technických rezerv

(1) Při výpočtu technických rezerv se zohlední

a)   veškeré náklady související se správou závazků z pojišťovací a zajišťovací činnosti,
b)   růst cen, nákladů a pojistných plnění a
c)   veškeré předpokládané platby pojistníkům a oprávněným osobám, včetně budoucích nezaručených podílů na zisku, s výjimkou plateb podle § 65.

(2) Při výpočtu technických rezerv se zohlední také hodnota finančních garancí a smluvních opcí obsažených v pojistných a zajišťovacích smlouvách. Pro určení pravděpodobnosti uplatnění smluvních opcí pojistníky, včetně předčasného ukončení smluv, se použijí reálné předpoklady založené na současných a důvěryhodných informacích. Tyto předpoklady zohledňují implicitně nebo explicitně dopady, které na uplatnění takových opcí mohou mít budoucí změny ve finančních i ostatních podmínkách.

§ 56
Členění závazků

(1) Pro účely výpočtu technických rezerv se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti člení do rizikově homogenních skupin. Přímo použitelný předpis Evropské unie stanoví druhy pojištění pro účely základního členění závazků podle věty první.

(2) Pohledávky ze zajistných smluv a za zajišťovacími účelovými osobami se počítají samostatně podle pravidel uvedených v § 52 odst. 1, § 53 odst. 1 až 3, § 54 a v § 55. Při výpočtu těchto pohledávek se zohlední časový rozdíl mezi výplatou plnění a úhradou od protistrany. Výsledek výpočtu se upraví o očekávané ztráty ze selhání protistrany. Tato úprava je založena na vyhodnocení pravděpodobnosti selhání protistrany a očekávané ztráty z tohoto selhání.

§ 57
Vnitřní procesy a postupy při výpočtu technických rezerv

(1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 zajistí vhodnost, úplnost a přesnost dat používaných při výpočtu technických rezerv. Pokud nemá dostatek dat přiměřené kvality, aby mohla při výpočtu technických rezerv použít spolehlivou pojistněmatematickou metodu na část svých závazků z pojišťovací a zajišťovací činnosti nebo pohledávek ze zajišťovacích smluv a za zajišťovacími účelovými osobami, může k výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu použít přiměřené aproximace, včetně individuálních přístupů.

(2) Vnitřní procesy a postupy zajišťují, že výpočet hodnoty nejlepšího odhadu a předpoklady použité při jeho výpočtu jsou pravidelně porovnávány se zkušenostmi. Pokud na základě tohoto porovnání je identifikována systematická odchylka mezi zkušenostmi a výpočtem hodnoty nejlepšího odhadu, pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 upraví přiměřeným způsobem i používané pojistněmatematické metody nebo předpoklady.

(3) Pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 na základě výzvy České národní banky prokáže, že výše jejích technických rezerv je přiměřená a metody jejich výpočtu a podkladová statistická data jsou pro výpočet použitelná a vhodná.

§ 58
Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a)   pojistněmatematické a statistické metody pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu podle § 53 odst. 2,
b)   příslušná bezriziková výnosová křivka, která se použije při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu podle § 53 odst. 1,
c)   okolnosti, za nichž se počítají technické rezervy jako celek, nebo jako součet hodnoty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky, včetně metod, které se používají v případě výpočtu technických rezerv jako celek,
d)   metody a předpoklady, které se použijí při výpočtu rizikové přirážky, včetně určení výše použitelného kapitálu souvisejícího se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti a sazby nákladů na kapitál,
e)   druhy pojištění, na jejichž základě se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti rozčlení pro účely výpočtu technických rezerv,
f)   pravidla, jejichž dodržováním bude zajištěna vhodnost, úplnost a přesnost dat používaných při výpočtu technických rezerv, a případy, kdy je vhodné použít aproximace pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu, a to včetně individuálních přístupů,
g)   metody, které se použijí při výpočtu úpravy výsledku podle § 56 odst. 2, a
h)   zjednodušené metody a techniky pro výpočet technických rezerv zajišťující, že pojistněmatematické a statistické metody uvedené v písmenech a) a d) jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti podstupovaných rizik.

§ 59
Stanovení výše pojistného a zajistného

(1) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistněmatematických předpokladů a odpovídajících metod jeho výpočtu tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti; to se použije obdobně při stanovení výše zajistného tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z třetího státu, tuzemskou zajišťovnou a zajišťovnou z třetího státu.

(2) Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Tím není dotčeno použití pojistněmatematických metod zohledňujících hledisko pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení splnitelnosti závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle pohlaví. Stejně tak není dotčeno použití věku nebo zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných pojistněmatematických metodách a statistických údajích, je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený.

(3) Při plnění požadavků podle odstavce 1 lze v případě pojišťovny provozující životní pojištění vzít v úvahu všechny stránky její finanční situace, kromě zdrojů, které nejsou pojistným a nepocházejí z něho a které jsou systematické a trvalé tak, že mohou z dlouhodobého hlediska ohrozit její solventnost.

(4) Pojišťovna nebo zajišťovna prokáže splnění požadavků podle odstavců 1 až 3 na základě výzvy České národní banky. V případě nesplnění těchto požadavků uloží Česká národní banka opatření k nápravě.

Díl 2
Investování

§ 60
Zásada obezřetného investování

(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu

a)   investuje pouze do aktiv, jejichž rizika je schopna řádně identifikovat, měřit, sledovat, spravovat, kontrolovat a vykazovat a odpovídajícím způsobem je zohlednit při posuzování svých celkových potřeb, a proto průběžně vyhodnocuje dopad rizikových faktorů na své investice a všechna aktiva, zejména pak aktiva určená k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku investuje tak, aby zajistila bezpečnost, likviditu a ziskovost celkového portfolia; umístění těchto aktiv nesmí omezit jejich dostupnost,
b)   aktiva určená k vyrovnání závazků investuje způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání závazků z provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti a v nejlepším zájmu všech pojistníků a oprávněných osob, přičemž je zohledněn cíl případné zveřejněné investiční politiky; to pojišťovna zajistí i v případě střetu zájmů,
c)   diverzifikuje své investice tak, aby nedocházelo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině osob či zeměpisné oblasti ani k nadměrnému nahromadění rizika v portfoliu jako celku, přičemž investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit pojišťovnu nadměrné koncentraci rizik; to se nepoužije pro aktiva podle § 61 odst. 1 a 2,
d)   v případě investování do aktiv, která nejsou obchodována na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, nepřekračuje jeho obezřetnou úroveň; to se nepoužije pro aktiva podle § 61 odst. 1 a 2,
e)   u aktiv držených ve vztahu k závazkům z pojištění, kde investiční riziko nese pojistník, postupuje podle § 61 a
f)   derivátové smlouvy sjednává pouze za podmínky, že závazky z nich vyplývající přispívají ke snižování rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia; písmena a), c) a d) se v takovém případě použijí obdobně.

(2) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a)   identifikace, měření, sledování, řízení a vykazování rizik vyplývajících z investic podle odstavce 1 písm. a) a sjednávání derivátových kontraktů podle odstavce 1 písm. f) a
b)   investování do obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů, které vznikly sekuritizací včetně důsledků nedodržení stanovených pravidel.

§ 61
Zvláštní ustanovení pro životní pojištění s investičním rizikem pojistníka

(1) Pojistné plnění z pojištění spadajícího do pojistných odvětví životních pojištění může mít přímou vazbu na hodnotu podílových listů investičního fondu nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu pojišťovny, který může být rozdělen do podílů. Technické rezervy vztahující se k těmto závazkům musejí být v maximální možné míře zastoupeny těmito podíly nebo, nejsou-li podíly stanoveny, aktivy vnitřního fondu.

(2) Pojistné plnění z pojištění spadajícího do pojistných odvětví životních pojištění může být přímo svázáno s indexem akcií nebo s jinou referenční hodnotou, než kterými jsou hodnoty uvedené v odstavci 1. V takovém případě musejí být technické rezervy vztahující se k těmto závazkům v maximální možné míře zastoupeny podíly odpovídajícími referenční hodnotě nebo, nejsou-li podíly stanoveny, zabezpečenými a obchodovatelnými aktivy odpovídajícími v maximální možné míře aktivům, na kterých je založena daná referenční hodnota.

(3) Zahrnuje-li závazek podle odstavce 1 nebo 2 garanci výnosu z investic nebo nějaké jiné zaručené plnění, postupuje pojišťovna v případě investování do aktiv určených ke krytí odpovídajících dodatečných technických rezerv podle § 60 odst. 1 písm. c), d) a f).

§ 62
Evidence aktiv

(1) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu vede evidenci aktiv určených k vyrovnání závazků, a to okamžikem vzniku závazku z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, k jehož úhradě jsou tato aktiva určena, a tuto evidenci průběžně aktualizuje. Provozuje-li taková pojišťovna pojišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, vede samostatnou evidenci pro oba typy činnosti, s výjimkou té pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví neživotního pojištění uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu; v takovém případě se vede pro všechny činnosti jedna evidence. Provozuje-li pojišťovna též zajišťovací činnost, která měřeno přijatým zajistným a výší technických rezerv přesahuje některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) bodů 1 až 3, vede pro pojišťovací a zajišťovací činnost samostatnou evidenci. Součástí evidence aktiv jsou také derivátové kontrakty podle § 60 odst. 1 písm. f).

(2) Vázne-li na majetku věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho majetek nebo jeho část nelze použít k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nelze tento majetek nebo jeho část považovat za aktiva podle odstavce 1 od data, ke kterému předmětné věcné právo nabylo účinnosti.

(3) V případech, kdy na majetku zapsaném v evidenci aktiv podle odstavce 1 vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 2, nebo tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny podle odstavce 1, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě úpadku takové pojišťovny nebo zajišťovny podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(4) Složení aktiv zapsaných v evidenci aktiv podle odstavce 1 v okamžiku zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu se již dále nesmí měnit a v evidenci těchto aktiv se nesmí bez souhlasu České národní banky provádět žádné opravy s výjimkou opravy administrativních chyb.

(5) Bez ohledu na odstavec 4 se připočítává k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnota čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením insolvenčního nebo likvidačního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení pojistného kmene.

(6) Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v evidenci aktiv podle odstavce 1 menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v této evidenci, insolvenční správce nebo likvidátor sdělí České národní bance důvody tohoto rozdílu.

Díl 3
Solventnost pojišťoven a zajišťoven

Oddíl 1
Kapitál

§ 63
Členění kapitálu

(1) Kapitál tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny tvoří součet primárního kapitálu a doplňkového kapitálu.

(2) Primární kapitál tvoří hodnota aktiv převyšující hodnotu závazků oceňovaných podle § 51 až 58 snížená o hodnotu vlastních akcií držených tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a hodnota podřízených závazků.

(3) Doplňkový kapitál tvoří položky jiné než primární kapitál, které si lze vyžádat k absorbování ztrát; do doplňkového kapitálu lze zahrnout

a)   nesplacený základní kapitál, k jehož splacení nebyla podána výzva,
b)   akreditivy a záruky a
c)   jakékoli další nároky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.

(4) Pokud byla položka doplňkového kapitálu zaplacena nebo k jejímu splacení byla podána výzva, považuje se za aktivum a přestává být součástí doplňkového kapitálu.

§ 64
Schválení doplňkového kapitálu

(1) Položky doplňkového kapitálu, ke kterým se přihlíží při stanovení kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, podléhají předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podané elektronicky.

(2) Částka připsaná každé položce doplňkového kapitálu zohledňuje schopnost položky absorbovat ztrátu a vychází z obezřetných a reálných předpokladů. Pokud má položka doplňkového kapitálu pevnou jmenovitou hodnotu, její hodnota se rovná této hodnotě, pokud tato hodnota náležitě odráží schopnost položky absorbovat ztrátu.

(3) Česká národní banka u každé položky doplňkového kapitálu schvaluje

a)   její peněžní hodnotu, nebo
b)   metodu určování její hodnoty, přičemž hodnoty stanovené touto metodou během období určeného Českou národní bankou se považují za jí schválené.

(4) Česká národní banka při schvalování položek doplňkového kapitálu posuzuje

a)   postavení protistran z hlediska jejich platební schopnosti a ochoty zaplatit,
b)   vymahatelnost zdrojů s přihlédnutím k právní formě položky, jakož i k veškerým podmínkám, které by mohly bránit řádnému splacení nebo vyžádání položky, a
c)   informace o výsledcích předchozích výzev ke splacení daného doplňkového kapitálu, které tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna na daný doplňkový kapitál vznesla, lze-li tyto informace spolehlivým způsobem použít k posouzení očekávaného výsledku budoucích výzev.

§ 65
Disponibilní bonusový fond

Nerozdělené zisky, které nebyly určeny k rozdělení pojistníkům a oprávněným osobám, se považují za disponibilní bonusový fond. Jsou-li splněna kritéria podle § 68 odst. 1, nepovažuje se tento fond za závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti.

§ 66
Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a)   schvalování položek doplňkového kapitálu podle § 64 a
b)   nakládání s účastmi v osobách v bankovním sektoru a sektoru investičních služeb v souvislosti s určováním kapitálu.

§ 67
Pravidla pro členění kapitálu

(1) Položky kapitálu se pro účely tohoto zákona zařazují do tříd 1 až 3 v závislosti na tom, zda jde o primární nebo doplňkový kapitál, a na míře jejich stálé dostupnosti a podřízenosti.

(2) Položka kapitálu se považuje za

a)   stále dostupnou, je-li trvale k dispozici, nebo si ji lze vyžádat k absorbování ztrát při plném pokračování činnosti nebo v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,
b)   podřízenou, je-li v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny k absorbování ztrát k dispozici celková výše položky a je splatná teprve po splnění všech ostatních závazků, včetně závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vůči pojistníkům a oprávněným osobám.

(3) Při posuzování míry stálé dostupnosti nebo podřízenosti položky kapitálu, a to nejen v současnosti, ale i v budoucnosti, tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohledňuje dobu jejího trvání zejména, zda má stanovenou splatnost; má-li položka kapitálu stanovenou splatnost, zohlední se relativní doba jejího trvání ve srovnání s trváním závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a dále se zohlední, zda položka

a)   neobsahuje možnost předčasného splacení nominální částky, případně, za jakých podmínek lze toto předčasné splacení požadovat,
b)   je osvobozena od povinných, pevně stanovených plateb a
c)   je zproštěna finančních závazků.

§ 68
Hlavní kritéria členění kapitálu

(1) Třídu 1 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b).

(2) Třídu 2 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. b), a položky doplňkového kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b).

(3) Třídu 3 tvoří položky primárního nebo doplňkového kapitálu, které nelze zařadit podle odstavce 1 nebo 2.

§ 69
Členění kapitálu

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna se při členění kapitálu řídí kritérii podle § 68 a seznamem položek kapitálu podle § 70 písm. a).

(2) Není-li položka kapitálu uvedena v seznamu podle § 70 písm. a), tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ji začlení podle § 68 a bez zbytečného odkladu požádá Českou národní banku o schválení takového začlenění; tato žádost se podává elektronicky.

§ 70
Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a)   seznam položek kapitálu pro určení jejich začlenění podle § 68 a
b)   metody používané Českou národní bankou při schvalování posouzení a začlenění položek kapitálu neuvedených v seznamu podle písmene a).

§ 71
Použitelnost a limity kapitálu

(1) Na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se, nestanoví-li přímo použitelný předpis jinak, vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž

a)   podíl položek kapitálu třídy 1 v rámci použitelného kapitálu je vyšší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu a
b)   použitelná hodnota položek kapitálu třídy 3 je nižší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu.

(2) Na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž podíl položek kapitálu třídy 1 na použitelném primárním kapitálu je vyšší než polovina celkového použitelného primárního kapitálu.

(3) Výše kapitálu použitelného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1, použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 1 a použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 3.

(4) Výše primárního kapitálu použitelného k plnění minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1 a použitelné hodnoty primárního kapitálu zařazeného do položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 2.

§ 72
Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a)   kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 k plnění solventnostního kapitálového požadavku a kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku a
b)   úpravy týkající se použitelnosti kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku prováděné s cílem zohlednit nepřevoditelnost těch položek kapitálu, které jako účelově vázané fondy mohou být použity pouze ke krytí ztrát vzniklých u konkrétní části závazků nebo konkrétních rizik.

Oddíl 2
Solventnostní kapitálový požadavek

§ 73
Základní ustanovení

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný kapitál nejméně ve výši solventnostního kapitálového požadavku, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, případně v kombinaci s částečným interním modelem, nebo prostřednictvím úplného interního modelu.

(3) Výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo částečného interního modelu včetně písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou podle § 77, přičemž tato písemná koncepce musí obsahovat specifikaci změn úplného nebo částečného interního modelu menšího a významného charakteru; předchozímu schválení Českou národní bankou podléhá také

a)   změna písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu a
b)   změna úplného nebo částečného interního modelu významného charakteru a také změna tohoto modelu menšího charakteru, pokud není v souladu se schválenou písemnou koncepcí změn úplného nebo částečného interního modelu.

(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která je členem skupiny ovládající pojišťovny nebo zajišťovny, může používat pro výpočet svého solventnostního kapitálového požadavku skupinový interní model, nebo podmínky jeho používání změnit, pokud se připojila ke společné žádosti ovládající pojišťovny nebo zajišťovny a jí ovládaných osob a udělil-li k tomu orgán dohledu nad touto skupinou souhlas.

(5) Částečný interní model lze použít pro výpočet

a)   kapitálových požadavků prostřednictvím jednoho nebo více rizikových modulů nebo podmodulů základního solventnostního kapitálového požadavku podle § 76 odst. 2,
b)   kapitálového požadavku k operačnímu riziku podle § 74 odst. 4 písm. d), nebo
c)   úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty podle § 76 odst. 1.

(6) Částečný interní model lze použít jak na celou činnost pojišťovny nebo zajišťovny, tak i na jednu nebo více větších oblastí této činnosti, přičemž při dodržení požadavků podle § 78 odst. 2 a 4 se zohlední omezená oblast působnosti částečného interního modelu.

§ 74
Výpočet solventnostního kapitálového požadavku

(1) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vychází z předpokladu, že bude ve své činnosti pokračovat.

(2) Ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohlední všechna měřitelná rizika, jimž je vystavena. Do výpočtu zahrne měřitelná rizika vyplývající ze závazků vzniklých ze stávajících smluv i smluv, o kterých předpokládá, že budou uzavřeny během následujících 12 měsíců. U závazků vyplývajících ze stávajících smluv kryje solventnostní kapitálový požadavek pouze neočekávané ztráty.

(3) Solventnostní kapitálový požadavek odpovídá hodnotě v riziku primárního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny na hladině spolehlivosti 99,5 % a v časovém horizontu 1 roku.

(4) Solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje nejméně riziko

a)   upisovací,
b)   tržní,
c)   úvěrové a
d)   operační, které zahrnuje právní riziko s výjimkou rizika vyplývajícího ze strategických rozhodnutí a reputačního rizika.

(5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku zohlední účinek technik snižování rizika, pokud úvěrové a jiná rizika vyplývající z použití těchto technik odpovídajícím způsobem při tomto výpočtu zohlední.

(6) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna může při výpočtu kapitálových požadavků k životnímu, neživotnímu a zdravotnímu upisovacímu riziku, po předchozím souhlasu České národní banky, v rámci standardního vzorce nahradit podskupinu jeho parametrů parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu. Tyto parametry jsou kalibrovány na základě interních údajů dané pojišťovny nebo zajišťovny nebo údajů, které mají přímou spojitost s její činností, s použitím standardizovaných metod. Při schvalování ověří Česká národní banka úplnost, přesnost a vhodnost použitých údajů.

§ 75
Četnost výpočtu

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek alespoň jednou ročně a průběžně sleduje výši použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku. Pokud se její rizikový profil významně odchyluje od předpokladů, z nichž vycházel poslední jí vykázaný solventnostní kapitálový požadavek, solventnostní kapitálový požadavek bez prodlení přepočítá a výsledek oznámí České národní bance.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna na žádost České národní banky přepočítat solventnostní kapitálový požadavek. Česká národní banka může o tento přepočet požádat, pokud předpokládá, že se rizikový profil pojišťovny od posledního vykázaného solventnostního kapitálového požadavku významně změnil.

§ 76
Základní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce

(1) Solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce je součtem základního solventnostního kapitálového požadavku, kapitálového požadavku k operačnímu riziku a úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty.

(2) Metodu výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku, včetně výpočtu kapitálových požadavků k jednotlivým rizikovým modulům a podmodulům zohledňujícím rizika pojišťovací a zajišťovací činnosti a metody jejich agregace, výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku a způsob určení položky zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty a další náležitosti výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(3) Pokud se při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podstatně odchyluje od předpokladů pro výpočet podle standardního vzorce, Česká národní banka může požadovat, aby při výpočtu

a)   kapitálových požadavků prostřednictvím modulů upisovacích rizik tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila pro ni specifické parametry za podmínek podle § 74 odst. 2 a 3, nebo
b)   solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části použila tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna úplný nebo částečný interní model.

§ 77
Udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a s jeho změnou

(1) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo jeho významné změny, pokud je prokázáno splnění požadavků stanovených v § 78.

(2) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu nebo s jeho významnou změnou, pokud

a)   je omezený rozsah aplikace modelu řádně odůvodněn,
b)   výsledný solventnostní kapitálový požadavek vhodněji zohledňuje rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,
c)   je jeho konstrukce v souladu se zásadami podle § 74 a umožňuje tak úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a
d)   je prokázáno splnění požadavků podle § 78.

(3) V případě žádosti o udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu, který se vztahuje pouze na určité podmoduly daného rizikového modulu, na některé části obchodní činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v souvislosti s daným rizikovým modulem nebo na části těchto podmodulů i částí činnosti, Česká národní banka může požadovat předložení reálného plánu přechodu na rozšíření rozsahu aplikace modelu. Tento plán obsahuje informace, jakým způsobem tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zamýšlí rozšířit rozsah aplikace interního modelu na jiné podmoduly nebo části své obchodní činnosti tak, aby bylo zajištěno, že tento model pokryje hlavní část její pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vztahující se k danému rizikovému modulu.

(4) Podání žádosti České národní bance podle odstavců 1 a 2 podléhá předchozímu schválení statutárním orgánem tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Česká národní banka o takové žádosti rozhodne do 6 měsíců ode dne doručení úplné žádosti. Česká národní banka žádost schválí, pokud systémy pojišťovny pro identifikaci, měření, sledování, řízení a vykazování rizik jsou přiměřené a pokud interní model splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, pokud nejsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(5) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, které byl udělen souhlas s používáním interního modelu, nařídit po stanovenou dobu od udělení tohoto souhlasu předkládat jí odhad výše solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.

(6) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a)   postup při schvalování interního modelu včetně obsahu žádosti podle odstavců 1 a 2,
b)   úprava standardů pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím interního modelu při použití částečného interního modelu,
c)   postupy při schvalování významných změn interního modelu a změn v koncepci těchto změn a
d)   postupy umožňující úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

§ 78
Zvláštní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu

(1) Statutární orgán tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny odpovídá za trvalou a řádnou funkčnost a vhodnost konstrukce úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku a za to, že tento model vhodně zohledňuje rizikový profil takové pojišťovny nebo zajišťovny.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu dodržovat test užití, standardy statistické kvality, standardy kalibrace, standardy pro ověřování platnosti a dokumentační standardy stanovené prováděcím právním předpisem.

(3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nejméně jednou ročně vyhodnocuje příčiny a zdroje zisků a ztrát, a to v každé významné části její činnosti podle standardu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím používání interních modelů. V kategorizaci rizik a připisování zisků a ztrát zohlední svůj rizikový profil.

(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna na vyžádání České národní banky prokáže

a)   promítnutí jí používaného úplného nebo částečného interního modelu do jejího řídicího a kontrolního systému zejména ve vztahu k řízení rizik spojených s její činností, rozhodovacím procesům, posuzování ekonomického a solventnostního kapitálu, jeho alokaci, včetně vlastního posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, nebo
b)   provádění výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu v souladu s časovými intervaly, ve kterých používá tento interní model pro řízení rizik ve svém řídicím a kontrolním systému podle písmene a); tím není dotčeno ustanovení § 75 odst. 1, a
c)   zohlednění příčin a zdrojů zisků a ztrát a jejího rizikového profilu v kategorizaci rizik interního modelu.

(5) Česká národní banka může požadovat, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila svůj interní model na příslušná srovnávací portfolia za použití předpokladů založených na externích údajích, vyžaduje-li to ověření kalibrace interního modelu a souladu jeho specifikace s obecně přijímanou tržní praxí. To se použije obdobně, pokud si Česká národní banka, za účelem výkonu dohledu nebo v rámci schvalování úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, jeho významných změn, nebo změn v koncepci těchto změn vyžádá použití interního modelu na tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou poskytnutá referenční portfolia.

§ 78a
Nesplnění požadavků na interní model

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které byl udělen souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a která přestane splňovat požadavky pro jeho používání, podá informaci a předloží bez zbytečného odkladu České národní bance ke schválení plán obnovení souladu s těmito požadavky včetně lhůty pro jeho realizaci. To se nepoužije, pokud v informaci o neplnění těchto požadavků podané bez zbytečného odkladu České národní bance prokáže, že vliv tohoto neplnění na používání interního modelu je nevýznamný.

(2) Česká národní banka posoudí reálnost plánu obnovení souladu podle odstavce 1 a lhůtu pro jeho realizaci, kterou může svým rozhodnutím zkrátit, považuje-li ji za nepřiměřenou. Pokud Česká národní banka s tímto plánem nesouhlasí, nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna takový plán nepředložila, může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce; to se použije i v případě, pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna tento plán neplní.

§ 78b
Návrat ke standardnímu vzorci

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která žádá o změnu výpočtu solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části z výpočtu prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu na výpočet podle standardního vzorce, je povinna v žádosti o tuto změnu podané elektronicky prokázat České národní bance vhodnost této změny zejména s ohledem na měřitelnost rizik, kterým je tato pojišťovna nebo zajišťovna vystavena.

Oddíl 3
Minimální kapitálový požadavek

§ 79
Základní ustanovení

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný primární kapitál nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku počítaného s čtvrtletní frekvencí. Minimální kapitálový požadavek odpovídá té výši použitelného primárního kapitálu, pod níž by pojistníci a oprávněné osoby byli vystaveni nepřijatelné úrovni rizika, pokud by pojišťovna a zajišťovna pokračovala ve své činnosti.

(2) Minimální kapitálový požadavek se vypočítá jako lineární funkce skupiny nebo podskupiny proměnných, a to technických rezerv pojišťovny nebo zajišťovny, předepsaného pojistného nebo zajistného, kapitálu v riziku, odložené daňové povinnosti a administrativních nákladů, přičemž se tyto proměnné ocení očištěné o zajištění. Lineární funkce se kalibruje na hodnotu v riziku primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti 85 % v časovém horizontu jednoho roku.

(3) Minimální kapitálový požadavek nesmí být nižší než 25 % ani vyšší než 45 % z hodnoty solventnostního kapitálového požadavku vypočteného podle § 73 odst. 2, nebo navýšeného kapitálového požadavku podle § 95a. Tím není dotčeno ustanovení § 79a. Pro účely stanovení rozpětí podle věty první se nepožaduje čtvrtletní výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Pokud je minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny dán některou z těchto mezních hodnot, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna České národní bance tuto situaci zdůvodnit.

(4) Výpočet minimálního kapitálového požadavku se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie, přičemž se provede způsobem, který umožní jeho revizi.

§ 79a
Spodní hranice minimálního kapitálového požadavku

Minimální kapitálový požadavek podle § 79 nemůže být nižší než

a)   2 500 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 1 až 9 a bodů 16 až 18 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
b)   3 700 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 10 až 15 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu bez ohledu na to, zda současně provozuje jedno nebo více pojistných odvětví podle písmene a),
c)   3 700 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
d)   3 600 000 EUR pro tuzemskou zajišťovnu, kromě tuzemské kaptivní zajišťovny,
e)   1 200 000 EUR pro tuzemskou kaptivní zajišťovnu,
f)   součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací činnost podle odvětví životních a neživotních pojištění, nebo
g)   součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti a písmene d) pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací a zajišťovací činnost, jejíž zajišťovací činnost překročí některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a).

§ 79b
Solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek pojišťovny a zajišťovny z třetího státu

(1) Pobočka pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu má k dispozici použitelný kapitál podle § 63 až 79a. Aktiva určená k plnění solventnostního kapitálového požadavku jsou umístěna v České republice, a to nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku, zbývající část je umístěna v rámci členských států.

(2) Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku pojišťovny a zajišťovny z třetího státu se použijí ustanovení § 73 až 79a obdobně s tím, že se do výpočtu zahrne pouze činnost provozovaná její pobočkou na území České republiky nebo činnost v rámci členských států, je-li Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35.

(3) Použitelná výše primárního kapitálu určená ke krytí minimálního kapitálového požadavku a absolutní dolní mez tohoto požadavku se stanoví podle § 71, přičemž použitelná výše primárního kapitálu nesmí být nižší než polovina částky podle § 79a. Jistina složená podle § 32 odst. 6 písm. e) se započítává do výše použitelného primárního kapitálu k plnění minimálního kapitálového požadavku.

HLAVA V
ÚČETNICTVÍ, AUDIT A INFORMAČNÍ POVINNOSTI POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY

§ 80
Účetnictví a audit

(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna a pojišťovna z jiného členského státu, pojišťovna z třetího státu, zajišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z třetího státu, která svoji činnost na území České republiky provozuje prostřednictvím pobočky, vede účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví.

(2) Pojišťovna nebo zajišťovna, která podle zákona upravujícího účetnictví sestavuje účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, je povinna mít tuto účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu statutárním auditorem nebo auditorskou společností (dále jen „auditor“), kterého pojišťovna nebo zajišťovna určuje způsobem stanoveným v zákoně upravujícím auditorskou činnost.

(3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu je povinna oznámit České národní bance auditora, vybraného pro ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, která je oprávněna vybraného auditora odmítnout. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna oznámit České národní bance auditora před jeho určením podle odstavce 2. Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna oznámit do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jeho odmítnutí České národní bance výběr nového auditora.

(4) Oznámení o výběru auditora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podle odstavce 3 obsahuje

a)   jméno statutárního auditora nebo název auditorské společnosti a evidenční číslo přidělené Komorou auditorů České republiky,
b)   dobu a rozsah dosavadní činnosti auditora v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven,
c)   popis činností doposud vykonávaných v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven, popřípadě jiných finančních institucí,
d)   kárná opatření přijatá Komorou auditorů České republiky nebo jinou obdobnou institucí v zahraničí vůči auditorovi, byla-li taková přijata, a
e)   čestné prohlášení auditora o neexistenci propojení podle odstavce 5 písm. a) s pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

(5) Česká národní banka auditora odmítne, pokud

a)   je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky členem statutárního orgánu, kontrolního orgánu, výboru pro audit, prokuristou nebo zástupcem pobočky, osobou s klíčovou funkcí nebo zaměstnancem tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo
b)   jeho zkušenosti v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven nebo jeho dosavadní praxe v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven nezajišťují předpoklad řádného ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

§ 80a
Mimořádný audit

(1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně provedení mimořádného auditu,

a)   má-li za to, že ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky nebylo provedeno v souladu s právními předpisy, nebo
b)   nesplní-li auditor svoji oznamovací povinnost stanovenou v zákoně upravujícím auditorskou činnost.

(2) S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní banka určí podmínky provedení mimořádného auditu, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu, a určí auditora, který provede mimořádný audit.

(3) Náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka. Pokud mimořádný audit potvrdí důvody, na jejichž základě Česká národní banka nařídila provedení mimořádného auditu, uhradí auditor, který provedl původní audit, České národní bance jí vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu, v rozsahu, který se týká ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, ostatní náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka.

§ 81
Jiná ověření auditorem

(1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu zajistit, jestliže taková potřeba vyplyne ze zjištěných nedostatků v činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, aby auditor provedl ověření

a)   jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části, nebo
b)   informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci.

(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka přiměřenou lhůtu pro provedení ověření, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a

a)   vymezení informací, k jejichž spolehlivosti se má auditor vyjádřit, a
b)   v případě ověření podle odstavce 1 písm. a) vymezení oblastí řídicího a kontrolního systému, jež mají být auditu podrobeny.

(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.

(4) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 poskytne auditorovi potřebnou součinnost včetně poskytnutí informací o provedených vnitřních kontrolách, které se ověření řídicího a kontrolního systému nebo informací uveřejňovaných ve zprávě o solventnosti a finanční situaci týkaly. Pro výběr auditora se § 80 odst. 3 až 5 použije obdobně.

(5) O ověření podle odstavce 1 vypracuje auditor zprávu, kterou pojišťovna nebo zajišťovna předloží České národní bance. Náležitosti a strukturu zprávy stanoví prováděcí právní předpis.

Uveřejňování informací o činnosti pojišťovny a zajišťovny
§ 82

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předkládá České národní bance svoji výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a uveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud valná hromada nebo členská schůze tuzemské pojišťovny nebo valná hromada tuzemské zajišťovny účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v uvedené lhůtě neschválí, zašle ji tato pojišťovna nebo zajišťovna České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady nebo členské schůze; tyto údaje současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tím není dotčena povinnost tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zajistit schválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a schválenou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku uveřejnit.

(2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejňovat v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených prováděcím právním předpisem informace o sobě, o složení akcionářů a o struktuře skupiny, jejíž je součástí, nejsou-li obsahem zprávy podle odstavce 3. Informace o právní, řídicí a organizační struktuře, včetně uvedení všech ovládaných osob a významných přidružených osob a poboček náležících ke skupině se uveřejní každoročně na úrovni skupiny; to se použije obdobně pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem na území České republiky.

(3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejnit zprávu o solventnosti a finanční situaci a o povaze a účincích důležitých změn v její činnosti po jejich schválení příslušným orgánem takové pojišťovny nebo zajišťovny, pokud tyto informace nejsou součástí skupinové zprávy o solventnosti a finanční situaci podle § 92l. Pokud se použije vyrovnávací úprava podle § 54b, zpráva o solventnosti a finanční situaci v části o oceňování pro účely solventnosti obsahuje také informaci o způsobu jejího použití, popis portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění a popis portfolia přiřazených aktiv, ke kterým se vyrovnávací úprava vztahuje, včetně kvantifikace dopadu poklesu vyrovnávací úpravy na nulu na její finanční situaci. Pokud se použije koeficient volatility podle § 54c, pojišťovna to ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uvede spolu s kvantifikací dopadu jeho snížení na nulu na její finanční situaci. S výjimkou informace týkající se řízení kapitálu, nemusí být po předchozím souhlasu České národní banky ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uveřejněna informace, která je citlivá nebo důvěrná. Na základě tohoto souhlasu může zpráva podle věty první obsahovat i odkaz na informaci již uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

(4) Informace se považuje za citlivou, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, nebo která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit investici tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny do těchto produktů nebo systémů. Informace se považuje za důvěrnou, pokud je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna povinna zachovávat o ní mlčenlivost.

(5) Využije-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uvede ve zprávě podle odstavce 3, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod jejího neuveřejnění.

(6) Obsah informací určených k uveřejnění včetně informací, u nichž nelze využít možnost podle odstavce 3, formu, způsob, strukturu, četnost a lhůty uveřejňování informací stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie.

(7) Před sjednáním pojištění spadajícího do pojistných odvětví životního pojištění musí pojišťovna sdělit zájemci o pojištění konkrétní odkaz na zprávu o své solventnosti a finanční situaci. Tato informace musí být poskytnuta jasně, přesně, písemně a v jazyce členského státu závazku.

§ 82a

(1) Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit bez zbytečného odkladu informaci o

a)   nedodržení minimálního kapitálového požadavku, pokud pojišťovna nebo zajišťovna není schopna předložit reálný plán krátkodobého financování nebo ho Česká národní banka neobdrží ve lhůtě podle § 98a odst. 2; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě, nebo
b)   nedodržení solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny, pokud Česká národní banka neschválí reálný ozdravný plán podle § 98 do 2 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě.

(2) Nebyl-li v případě podle odstavce 1 písm. a) minimální kapitálový požadavek dodržen do 3 měsíců od zjištění jeho nedodržení, nebo nebylo-li v případě podle odstavce 1 písm. b) obnoveno plnění solventnostního kapitálového požadavku do 6 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno, Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty, včetně vysvětlení příčiny jejího vzniku a následků. Současně se uveřejní veškerá přijatá a předpokládaná opatření k nápravě.

(3) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu nařídit uveřejnit informaci týkající se i jiného vývoje v této pojišťovně nebo zajišťovně, který významně ovlivňuje relevantnost informací zveřejňovaných podle § 82 odst. 3, včetně informace o jeho povaze a dopadech na její činnost.

(4) Podání rozkladu proti rozhodnutí České národní banky podle odstavců 1 až 3 nemá odkladný účinek.

(5) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu může z vlastního rozhodnutí uveřejňovat i jiné informace nebo podávat vysvětlení týkající se její solventnosti a finanční situace.

§ 83
Informační povinnosti vůči České národní bance

(1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance informace o sobě, své finanční situaci, uplatňovaných obezřetnostních pravidlech a své činnosti a informaci podle § 7b odst. 6 a § 7c. Nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie jinak, předkládá pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu České národní bance informace v rozsahu, v jakém se vztahují k jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2) Tuzemská pojišťovna předkládá České národní bance informace o výši ročního objemu předepsaného pojistného, bez odečtu zajištění, o nákladech na pojistná plnění a provizích zprostředkovatelům za předcházející kalendářní rok týkající se její činnosti v životním a neživotním pojištění podle druhů pojištění v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, provozované na základě práva zřizovat pobočky a činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat služby. Informace se zpracovává zvlášť pro každou z těchto činností podle členského státu, ve kterém je tato činnost provozována. V případě pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se předkládá také informace o četnosti pojistných plnění a o průměrné výši nákladů na pojistná plnění za předcházející kalendářní rok. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob předkládání těchto informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(3) Česká národní banka zašle informace podle odstavce 2 v souhrnné podobě a ve struktuře podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu orgánu dohledu příslušného členského státu, který o to požádá.

(4) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance

a)   pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a zápis z valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co byly vyhotoveny, a
b)   doklady a jiné materiály, informace a vysvětlení nezbytné pro výkon dohledu, které si Česká národní banka vyžádá.

(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o každé smlouvě týkající se finitního zajištění nebo činnosti v tomto zajištění, a to bezodkladně po jejím uzavření, včetně předložení kopie takové smlouvy. Pojišťovně z třetího státu a zajišťovně z třetího státu vzniká tato povinnost pouze v případě, kdy jsou takovou smlouvou zajištěny závazky vzniklé na území České republiky. Tato pojišťovna nebo zajišťovna je povinna identifikovat, měřit, sledovat, spravovat, kontrolovat a oznamovat České národní bance rizika, která ze závazků, které jsou obsahem těchto smluv nebo činností, vyplývají.

(6) Finitním zajištěním se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění pro případ, kdy jednoznačně vymezená maximální možná ztráta z pojištění, vyjádřená jako maximum převedeného ekonomického rizika, vyplývajícího jak z přenosu významného upisovacího rizika, tak i z přenosu rizika načasování, přesáhne během doby trvání závazku vyplývajícího ze zajišťovací smlouvy pojistné o omezenou, ale pro dané pojištění podstatnou částku, za podmínky, že zajišťovací smlouva obsahuje ustanovení týkající se

a)   jednoznačného a podstatného zvážení časové hodnoty peněz, nebo
b)   řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v dohodnutém časovém úseku zaměřené na dosažení převodu zajištěného rizika.

(7) Ustanovením odstavců 1 až 6 nejsou dotčeny § 92a odst. 1, § 92b odst. 1 a § 92k odst. 1.

§ 83a
Kvalitativní požadavky

(1) Informace podle § 83 odst. 1, 2 a 4 písm. b) musí

a)   odrážet povahu, rozsah a složitost činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a zejména rizik vyplývajících z její činnosti,
b)   být přístupné, úplné ve všech podstatných ohledech, srovnatelné a v průběhu času konzistentní a
c)   být relevantní, spolehlivé a srozumitelné.

(2) Za účelem plnění požadavků podle odstavce 1 pojišťovna a zajišťovna zavede vhodné systémy a struktury zajišťující průběžnou přiměřenost předkládaných informací včetně písemné koncepce schválené jejím statutárním orgánem.

§ 83b
Omezení informačních povinností vůči České národní bance

(1) Pokud by pravidelné předkládání informací podle § 83 odst. 1 bylo s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny příliš zatěžující, může Česká národní banka omezit předkládání informací

a)   s četností kratší než 1 rok, jsou-li tyto předkládány alespoň ročně, nebo
b)   po jednotlivých položkách, lze-li je v případě potřeby dohledu získat na vyžádání v přiměřené době.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud by to vedlo k narušení efektivnosti dohledu České národní banky nebo ohrozilo stabilitu finančních systémů Evropské unie. Omezení podle odstavce 1 lze použít pouze u pojišťoven a zajišťoven, jejichž souhrnný tržní podíl představuje maximálně 20 % na trhu životního nebo neživotního pojištění v České republice, který je v životním pojištění dán výší ročních hrubých technických rezerv a v neživotním pojištění objemem ročního hrubého předepsaného pojistného. Pro účely takového omezení Česká národní banka upřednostní pojišťovny a zajišťovny s nejmenším tržním podílem.

(3) V případě pojišťovny nebo zajišťovny, která je součástí skupiny, je podmínkou postupu podle odstavce 1 prokázání České národní bance, že pravidelné předkládání informací s četností kratší než 1 rok nebo po jednotlivých položkách je nepřiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností této skupiny.

(4) Česká národní banka v případě postupu podle odstavců 1 až 3 u každé pojišťovny nebo zajišťovny zohlední

a)   objem ročního předepsaného pojistného, výši technických rezerv a aktiv,
b)   volatilitu pojistných plnění,
c)   tržní rizika, kterým je vystavena,
d)   úroveň koncentrace rizik,
e)   celkový počet provozovaných odvětví životních a neživotních pojištění,
f)   možný vliv řízení aktiv na finanční stabilitu,
g)   vnitřní systémy a strukturu zajišťující poskytování informací pro účely dohledu včetně písemné koncepce podle § 83a odst. 2,
h)   vhodnost řídicího a kontrolního systému,
i)   výši použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a
j)   zda se jedná o kaptivní pojišťovnu nebo zajišťovnu a s tím spojená rizika.“.

Poznámky pod čarou č. 19, 21 až 28, 38 a 39 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

152. V části třetí hlavě I díly 1 a 2 včetně nadpisů znějí:

„Díl 1
Základní ustanovení

§ 84
Rozsah dohledu v pojišťovnictví

(1) Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a s ohledem na zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven; při výkonu dohledu Česká národní banka

a)   důsledně zvažuje potenciální dopady svých rozhodnutí na stabilitu dotčených finančních systémů v Evropské unii zejména v případě mimořádné situace, a to s přihlédnutím k informacím dostupným v době vydání rozhodnutí; v době výjimečných výkyvů na finančních trzích přihlédne Česká národní banka při výkonu dohledu též k potenciálním procyklickým účinkům svého postupu a
b)   postupuje v součinnosti s Evropským orgánem dohledu a dohledovými orgány jiných členských států včetně výměny informací; právní vztahy s Evropským orgánem dohledu se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2) Dohled v pojišťovnictví je založen na prospektivním přístupu přiměřeném povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, a na soustavném prověřování její činnosti a dodržování tímto zákonem a jinými právními předpisy stanovených povinností. Dohled je vykonáván transparentním a odpovědným způsobem s ohledem na ochranu důvěrných informací a s ohledem na předcházení vzniku situací poškozujících zájmy podle odstavce 1.

(3) Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem, poskytovatelé služby podle § 7g a další fyzické a právnické osoby, pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis.

(4) Při výkonu dohledu v pojišťovnictví Česká národní banka spolupracuje také s ostatními evropskými orgány dohledu zřízenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie, s orgány dohledu třetích států, mezinárodními organizacemi, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví.

(5) Při výkonu dohledu v pojišťovnictví Česká národní banka využívá doporučení Evropského orgánu dohledu.

§ 85
Předmět dohledu v pojišťovnictví

Předmětem dohledu České národní banky vůči osobám podle § 84 odst. 3 je dodržování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zejména

a)   soulad provozovaných činností s uděleným povolením nebo právem zakládat pobočky nebo svobodou dočasně poskytovat služby,
b)   hospodaření tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků a pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území České republiky; v případě pojišťovny z třetího státu také z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území jiných členských států, jestliže je Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35,
c)   výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv, výpočet solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a dostatečnost použitelného kapitálu tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu,
d)   plnění povinností uložených rozhodnutím České národní banky,
e)   vedení účetnictví,
f)   řídicí a kontrolní systém,
g)   finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb, pokud je provozována pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
h)   průběžné plnění požadavků na úplné anebo částečné interní modely, pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku,
i)   činnosti podle § 87 odst. 2, nebo
j)   soulad provozované pojišťovací činnosti se zákonem stanovenými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami.

§ 86
Výkon dohledu

(1) Výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny včetně její činnosti vykonávané prostřednictvím pobočky nebo formou dočasného poskytování služeb spadá do výlučné působnosti České národní banky, s výjimkou dohledu vykonávaného hostitelským členským státem. Pokud orgány dohledu jiného členského státu informovaly Českou národní banku o skutečnostech, které svědčí o nepříznivém vývoji finanční situace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nebo mohou tuto situaci nepříznivě ovlivnit, Česká národní banka tyto skutečnosti ověří a v případě zjištění nedostatků uloží opatření k nápravě.

(2) Výkon dohledu nad činností pojišťovny z jiného členského státu a nad činností zajišťovny z jiného členského státu, která provozuje svoji pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, spadá, s výjimkou § 110 a 111, do výlučné působnosti orgánu dohledu domovského členského státu takové pojišťovny nebo takové zajišťovny. Tím nejsou dotčena oprávnění České národní banky podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3) Výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu a nad činností zajišťovny z třetího státu v rozsahu provozovaném na území České republiky spadá do působnosti České národní banky, pokud tento zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak; v případě pojišťovny z třetího státu podle § 35, kdy Česká národní banka

a)   je zvoleným orgánem dohledu, spadá do její působnosti výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu v celém rozsahu této její činnosti provozované na území členských států prostřednictvím jejích poboček, nebo
b)   není zvoleným orgánem dohledu, spadá do její působnosti výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu v rozsahu, v jakém není vykonáván zvoleným orgánem dohledu jiného členského státu.

(4) Česká národní banka vykonává dohled podle odstavců 1 a 3 na základě údajů předkládaných v souladu s tímto zákonem nebo údajů získaných z jiných zdrojů, anebo na základě údajů získaných kontrolou provedenou přímo u osoby podléhající podle tohoto zákona dohledu v pojišťovnictví. Tyto formy dohledu vhodně kombinuje a uplatňuje včas a přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny.

(5) Česká národní banka si s orgány a osobami podle § 128 odst. 3 vzájemně vyměňuje informace a podklady, které jsou nezbytné pro účely výkonu dohledu.

(6) Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu jsou povinny poskytnout České národní bance na její písemné vyžádání veškeré informace týkající se jejich činnosti pro tuto pojišťovnu nebo zajišťovnu; osobou činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu je poskytovatel služby podle § 7g nebo jiná osoba, která vykonává pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru (dále jen „osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu“).

(7) Poskytovatel služby podle § 7g je povinen umožnit České národní bance provedení kontroly externě zajišťované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny podléhající jejímu dohledu podle tohoto zákona ve svých provozních prostorech.

§ 86a
Identifikace zhoršení finanční situace pojišťovny a zajišťovny

(1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 86 odst. 1 a 3 zavede postupy ke zjišťování zhoršující se její finanční situace a, pokud k takovému zhoršení dojde, informuje o tom bezodkladně Českou národní banku; to se použije obdobně v případě, kdy není plněn solventnostní kapitálový požadavek nebo minimální kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržen v následujících 3 měsících.

(2) Vedlo-li by snížení vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility na nulovou hodnotu k nesplnění solventnostního kapitálového požadavku, pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 předloží České národní bance současně s informací o vyhodnocení podle § 7b odst. 6 analýzu opatření, která by vedla k obnovení souladu její činnosti se solventnostním kapitálovým požadavkem, a to navýšením použitelného kapitálu nebo snížením svého rizikového profilu.

§ 86b
Nástroje k posuzování schopnosti obezřetného provozování činnosti

(1) Česká národní banka vypracovává a používá přiměřené kvantitativní nástroje k posouzení schopnosti pojišťovny nebo zajišťovny podléhající jejímu dohledu plnit pravidla obezřetného provozování její činnosti stanovená tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Tyto nástroje mohou být vypracovány i pro možné budoucí události nebo změny hospodářských podmínek, které by mohly mít vliv na finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny.

(2) Česká národní banka může jako součást posouzení podle odstavce 1 požadovat provedení odpovídajících testů tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a pro tyto testy stanovit výchozí předpoklady nebo scénáře. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zašle výsledky testu České národní bance ve lhůtě stanovené v žádosti o jeho provedení, která musí odpovídat složitosti a rozsahu testů, ne však kratší než 30 dnů ode dne doručení žádosti.

(3) Zjistí-li Česká národní banka na základě výsledků provedených posouzení podle odstavců 1 a 2 ohrožení schopnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny plnit pravidla obezřetného provozování její činnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, uloží jí odpovídající opatření k nápravě a určí k tomu přiměřenou lhůtu.

§ 86c
Přezkum a vyhodnocení

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu provádí pravidelně přezkum a vyhodnocení strategií, procesů a postupů ohlašování zavedených pojišťovnou nebo zajišťovnou podléhající jejímu dohledu za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie; přezkum a vyhodnocení zahrnuje posouzení

a)   dodržování kvalitativních požadavků týkajících se řídicího a kontrolního systému,
b)   rizik, jimž pojišťovna nebo zajišťovna čelí nebo může čelit,
c)   schopnosti pojišťovny a zajišťovny posuzovat tato rizika s ohledem na prostředí, v němž provozuje svoji činnost, a
d)   postupů ke zjišťování zhoršující se finanční situace pojišťovny nebo zajišťovny.

(2) Česká národní banka v rámci pravidelného přezkumu a vyhodnocení podle odstavce 1 přezkoumá a hodnotí zejména dodržování požadavků na

a)   řídicí a kontrolní systém, včetně systému vlastního posuzování rizik a solventnosti,
b)   technické rezervy,
c)   kapitálové požadavky,
d)   pravidla investování,
e)   kvalitu a dostatečnost kapitálu a
f)   průběžné plnění požadavků pro úplné anebo částečné interní modely, pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model.

(3) Česká národní banka posuzuje přiměřenost metod a postupů, navržených a uplatňovaných pojišťovnou nebo zajišťovnou pro identifikaci možných událostí nebo budoucích změn v ekonomickém prostředí, které by mohly mít negativní účinky na její celkovou finanční situaci. Česká národní banka posuzuje schopnost pojišťovny nebo zajišťovny odolat těmto možným událostem nebo budoucím změnám v ekonomickém prostředí.

(4) Česká národní banka vyzve pojišťovnu nebo zajišťovnu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu ve své činnosti, nebo jí uloží opatření k nápravě s cílem odstranění nedostatků zjištěných při přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 až 3.

(5) Četnost a rozsah přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 až 3 Česká národní banka stanoví s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností pojišťovny nebo zajišťovny.

Díl 2
Dohled nad skupinou

Oddíl 1
Působnost dohledu nad skupinou

§ 87
Základní ustanovení

(1) Není-li dále stanoveno jinak, dohled podle tohoto dílu Česká národní banka vykonává nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která

a)   má účast nejméně v jedné pojišťovně nebo zajišťovně (dále jen „pojišťovna nebo zajišťovna držící účast“),
b)   je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v členském státě nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě,
c)   je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v třetím státě, smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v třetím státě nebo pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, nebo
d)   je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností, a to v rozsahu podle § 92p,

(dále jen „dohled nad skupinou“).

(2) Předmětem dohledu nad skupinou, není-li dále stanoveno jinak, je kontrola

a)   udržování použitelného kapitálu alespoň ve výši skupinového solventnostního kapitálového požadavku,
b)   operací uvnitř skupiny,
c)   koncentrace rizik skupiny,
d)   osob ve vedení pojišťovací holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby a
e)   dodržování požadavků na řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny;

tím nejsou dotčena ustanovení o dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny na individuálním základě podle § 84 až 86c.

(3) Při výkonu dohledu nad skupinou zohlední Česká národní banka všechny skutečnosti, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a které se týkají

a)   ovládané nebo přidružené osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,
b)   osob, které mají účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, a
c)   ovládaných nebo přidružených osob osoby, která má účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně.

§ 88
Výjimky z dohledové činnosti

(1) Česká národní banka může, je-li orgánem dohledu nad skupinou, z dohledu nad skupinou a po konzultaci s příslušnými orgány dohledu vyloučit osobu,

a)   která má sídlo ve třetím státě, kde existují právní překážky k předání nezbytných informací,
b)   která má pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zanedbatelný význam; to se nepoužije v případě, kdy se vyloučení z dohledu nad skupinou týká více osob, které tvoří dohromady část skupiny s nezanedbatelným významem, nebo
c)   jestliže by zahrnutí její finanční situace bylo pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zavádějící nebo nevhodné.

(2) Byla-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vyloučena orgánem dohledu nad skupinou z dohledu nad skupinou z důvodů podle odstavce 1 písm. b) a c), má Česká národní banka právo vyžádat si pro účely výkonu dohledu u poslední osoby držící účast podle odstavce 5 jakékoli informace o této pojišťovně nebo zajišťovně.

(3) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu upustit od provádění dohledu nad koncentrací rizik podle § 92a nebo dohledu nad operacemi uvnitř skupiny podle § 92b, pokud pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová osoba se sídlem v členském státě nebo smíšená finanční holdingová osoba se sídlem v členském státě je přidruženou osobou regulované osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podléhající doplňkovému dohledu podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, nebo je sama touto osobou.

(4) Výkon dohledu nad skupinou nezakládá výkon dohledu ve vztahu k pojišťovně z třetího státu, pojišťovací holdingové osobě, pojišťovací holdingové osobě se smíšenou činností, smíšené finanční holdingové osobě nebo zajišťovně z třetího státu, posuzovanými samostatně. Tím není dotčen dohled podle § 92.

(5) Na pojišťovnu nebo zajišťovnu držící účast, pojišťovací holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu podle § 87 odst. 1 písm. a) a b) se nevztahuje dohled nad skupinou, pokud je sama ovládanou osobou jiné pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě; není-li takovou ovládanou osobou, považuje se pro účely tohoto zákona za poslední osobu držící účast na úrovni Evropské unie, na kterou se vztahují § 89b až 92m (dále jen „poslední osoba držící účast“); tím není dotčen § 89.

§ 88a
Zvláštní ustanovení pro dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou

(1) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu rozhodnout, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze příslušnými ustanoveními zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po dohodě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v sektoru bankovnictví a v sektoru investičních služeb rozhodnout, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze ustanoveními vztahujícími se na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího činnost bank nebo zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.

(3) Česká národní banka informuje o rozhodnutích přijatých podle odstavců 1 a 2 evropské orgány dohledu zřízené přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

§ 89
Dohled nad podskupinou

(1) Česká národní banka může po konzultaci s orgánem dohledu nad skupinou a poslední osobou držící účast rozhodnout o podřízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny držící účast nebo tuzemské pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), která nemá sídlo ve stejném členském státě jako poslední osoba držící účast (dále jen „poslední tuzemská osoba držící účast“), vnitrostátnímu dohledu nad podskupinou. V takovém případě se § 89b až 92m použijí obdobně, čímž nejsou dotčena ustanovení odstavců 2 až 7. Toto své rozhodnutí Česká národní banka zdůvodní orgánu dohledu nad skupinou a poslední osobě držící účast v rámci Evropské unie.

(2) Dohled nad skupinou u poslední tuzemské osoby držící účast na vnitrostátní úrovni Česká národní banka vykonává podle § 89b až 92c, přičemž rozsah tohoto dohledu uplatní v závislosti na charakteru podskupiny.

(3) Pokud Česká národní banka při dohledu nad podskupinou na vnitrostátní úrovni použije ustanovení § 89b až 91h, použije poslední tuzemská osoba držící účast na vnitrostátní úrovni stejnou metodu výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku, kterou používá poslední osoba držící účast.

(4) Pokud Česká národní banka použije na poslední tuzemskou osobu držící účast na vnitrostátní úrovni § 89b až 91h a pokud poslední osoba držící účast a její přidružené osoby mají podle § 90a povolení provést výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku i solventnostního kapitálového požadavku jednotlivých pojišťoven a zajišťoven ve skupině podle interního modelu, použije stejný postup i poslední tuzemská osoba držící účast.

(5) Pokud se rizikový profil poslední tuzemské osoby držící účast na vnitrostátní úrovni podstatně odchyluje od předpokladů použitých pro interní model schválený na úrovni Evropské unie a pokud tato osoba dostatečně nezohlední připomínky České národní banky, Česká národní banka může této osobě navýšit solventnostní kapitálový požadavek ke skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku na úrovni podskupiny stanovenému na základě takového modelu. Ve výjimečných případech, kdy by takové navýšení skupinového solventnostního kapitálového požadavku nebylo odpovídající, Česká národní banka může nařídit této osobě, aby vypočítala svůj skupinový solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce. Důvody takového rozhodnutí Česká národní banka vysvětlí orgánu dohledu nad skupinou.

(6) Poslední tuzemské osobě držící účast na vnitrostátní úrovni, na kterou Česká národní banka použila § 89b až 91h, nelze udělit povolení podle § 91a, aby se na jakoukoliv jí ovládanou osobu vztahovaly § 91c a 91d.

(7) Odstavec 1 se nepoužije, pokud poslední tuzemská osoba držící účast na vnitrostátní úrovni je ovládanou osobou poslední osoby držící účast, která má povolení podle § 91b, aby se na tuto poslední tuzemskou osobu držící účast vztahovaly § 91c a 91d.

§ 89a
Dohled nad podskupinou zahrnující více členských států

(1) Česká národní banka může uzavřít dohodu s orgány dohledu jiných členských států, ve kterých působí jiná poslední osoba držící účast na vnitrostátní úrovni. Obsahem dohody je postup při zajištění výkonu dohledu nad podskupinou zahrnující více členských států. O uzavření této dohody Česká národní banka informuje orgán dohledu nad skupinou a poslední osobu držící účast.

(2) Byla-li uzavřena dohoda podle odstavce 1, Česká národní banka nemůže vykonávat dohled nad podskupinou u žádné poslední osoby držící účast na vnitrostátní úrovni z této skupiny podle § 89, pokud se nejedná o podskupinu podle odstavce 1.

(3) Ustanovení § 89 se pro dohled nad podskupinou zahrnující více členských států použijí obdobně.

Oddíl 2
Skupinový solventnostní kapitálový požadavek

§ 89b
Dohled nad skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá výkonu dohledu nad skupinou podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), zajistí na úrovni skupiny trvalé udržování skupinového solventnostního kapitálového požadavku.

(2) Jestliže tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, nedodrží skupinový solventnostní kapitálový požadavek, uloží jí Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, opatření k nápravě. Ustanovení § 86b a 98 se použijí obdobně.

(3) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá výkonu dohledu nad skupinou, informuje Českou národní banku o nedodržení skupinového solventnostního kapitálového požadavku nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržen v následujících 3 měsících, a to bez zbytečného odkladu poté, co tuto skutečnost zjistila. Česká národní banka o této skutečnosti informuje ostatní orgány dohledu v kolegiu orgánů dohledu podle § 92f (dále jen „kolegium“), jakmile se o tom dozví. Kolegium posoudí finanční situaci skupiny.

§ 89c
Četnost výpočtu

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhající výkonu dohledu nad skupinou vykazuje České národní bance, jako orgánu dohledu nad skupinou, výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku ve lhůtě, formou a způsobem podle § 92k odst. 1 nebo kdykoli na žádost České národní banky, a to do 30 dnů ode dne jejího doručení, nejdříve však do 30 pracovních dnů ode dne, ke kterému má být skupinový solventnostní kapitálový požadavek vykázán. Pokud skupinu neřídí pojišťovna nebo zajišťovna podle věty první, vykazuje České národní bance, jako orgánu dohledu nad skupinou, výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo osoba ve skupině, kterou Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, po konzultaci s ostatními orgány dohledu a se samotnou skupinou určí.

(2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba anebo osoba ve skupině podle odstavce 1 trvale sleduje, zda skupinový solventnostní kapitálový požadavek odpovídá rizikovému profilu skupiny. Pokud se rizikový profil skupiny významně změní od předpokladů, za nichž byl skupinový solventnostní kapitálový požadavek naposledy vypočten, je povinna skupinový solventnostní kapitálový požadavek přepočítat a předložit České národní bance. Česká národní banka může požadovat přepočítání skupinového solventnostního kapitálového požadavku, pokud předpokládá, že se rizikový profil skupiny významně změnil.

(3) Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku se provede metodou vycházející z konsolidovaných údajů (dále jen „metoda účetní konsolidace“). Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultaci s ostatními orgány dohledu v kolegiu povolit výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku metodou odpočtu agregovaných dat nebo kombinací obou metod. V případě nedodržení minimální výše skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle metody účetní konsolidace postupuje Česká národní banka obdobně podle § 98a odst. 1 až 3. Kritéria pro použití těchto metod se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím technické zásady a metody výpočtu solventnostního kapitálového požadavku.

(4) Pokud ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna zahrnutá do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku má své sídlo v jiném členském státě, použijí se ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku solventnostní kapitálový požadavek a použitelný kapitál této pojišťovny ve výši stanovené předpisy tohoto členského státu.

(5) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku se aktiva a závazky oceňují podle § 51.

(6) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, určí, po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu v kolegiu a osobou podle odstavce 1, která řídí skupinu, v souladu s použitou metodou výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 3, způsob stanovení poměrného podílu drženého ovládající osobou v přidružených osobách, pokud

a)   neexistuje majetkové propojení mezi některými osobami ve skupině,
b)   přímý nebo nepřímý podíl této odpovědné osoby na majetku nebo hlasovacích právech jiné osoby bude kvalifikován jako účast, protože takový podíl umožňuje vykonávat významný vliv v takové osobě, nebo
c)   je osoba ze skupiny ovládající osobou jiné osoby na základě skutečného uplatňování rozhodujícího vlivu v takové osobě.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví, v souladu s příslušným předpisem Evropské unie, pravidla pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a pravidla pro výpočet kapitálu na úrovni skupiny včetně vymezení jeho položek.

§ 89d
Přidružené pojišťovny z třetích států a zajišťovny z třetích států

(1) Je-li do výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku zahrnuta pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, jejíž činnost je podmíněna získáním povolení ve třetím státě a splněním solventnostního kapitálového požadavku, který je na základě rozhodnutí Evropské komise nebo orgánu dohledu nad skupinou srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, zohlední se tato skutečnost při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku včetně výše jejího použitelného kapitálu stanoveného podle pravidel tohoto třetího státu.

(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, na žádost osoby držící účast nebo z vlastního podnětu ověří, zda solventnostní režim uplatňovaný třetím státem je přinejmenším srovnatelný s požadavkem solventnosti podle tohoto zákona. O tom vydá opatření obecné povahy, a to po konzultaci s ostatními orgány dohledu a s Evropským orgánem dohledu. Takové opatření respektuje dřívější obdobné rozhodnutí ve vztahu k tomuto státu, s výjimkou, kdy je to odůvodněno významnými změnami ve výkonu dohledu podle tohoto zákona nebo změnami v dohledu třetího státu. Kritéria pro ověřování srovnatelnosti se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie. Postup podle věty první se nepoužije, pokud Evropská komise přijala rozhodnutí o srovnatelnosti nebo prozatímní srovnatelnosti solventnostního režimu třetího státu.

(3) Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou a nesouhlasí-li s rozhodnutím orgánu dohledu nad skupinou o srovnatelnosti podle odstavce 2, může ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení oznámení o takovém rozhodnutí vyjádřit svůj nesouhlas Evropskému orgánu dohledu a požádat o jeho přezkum.

(4) Není-li solventnostní režim uplatňovaný třetím státem vyhodnocen jako srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný s požadavky příslušných předpisů Evropské unie nebo pokud Evropská komise rozhodla o tom, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, nelze zohlednit solventnostní kapitálový požadavek a použitelný kapitál podle odstavce 1 a pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu bude pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku posuzována jako přidružená pojišťovna nebo zajišťovna. V takovém případě vypočítává svůj solventnostní kapitálový požadavek a kapitál určený k jeho plnění podle tohoto zákona.

§ 89e
Přidružené osoby z bankovního sektoru a sektoru investičních služeb

(1) Má-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, majetkovou účast na osobě z bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb, zahrne tuto účast do výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku. Pro tyto účely použije metodu účetní konsolidace nebo metodu odpočtu agregovaných dat podle zákona upravujícího finanční konglomeráty. Metoda účetní konsolidace se použije v případech, kdy Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, nemá pochybnosti o integrovaném řízení a řídicím a kontrolním systému vztahujícím se na podniky, které jsou zahrnuty do konsolidace. Metoda je používána jednotně a nelze ji měnit.

(2) Na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1 podané elektronicky nebo z moci úřední může Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, majetkovou účast podle odstavce 1 odečíst z použitelného kapitálu skupiny použitelného pro skupinový solventnostní kapitálový požadavek.

§ 89f
Zprostředkující holdingová osoba

(1) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku se u pojišťovny nebo zajišťovny, která drží prostřednictvím pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby účast v přidružené pojišťovně nebo zajišťovně nebo v pojišťovně nebo zajišťovně z třetího státu, zohlední situace zprostředkující pojišťovací holdingové osoby nebo zprostředkující smíšené finanční holdingové osoby. Pro účely tohoto výpočtu se zprostředkující pojišťovací holdingová osoba nebo zprostředkující smíšená finanční holdingová osoba považuje za pojišťovnu nebo zajišťovnu podléhající pravidlům stanoveným tímto zákonem pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a podmínkám stanoveným pro použitelný kapitál.

(2) V případě, že zprostředkující pojišťovací holdingová osoba nebo zprostředkující smíšená finanční holdingová osoba drží podřízené pohledávky nebo jiný použitelný kapitál, na který se vztahují limity podle § 71, považuje se tento kapitál za použitelný pouze do výše limitu vypočteného způsobem podle § 71 z celkově použitelného kapitálu na skupinové úrovni ve srovnání se solventnostním kapitálovým požadavkem na skupinové úrovni.

(3) Použitelný kapitál zprostředkující pojišťovací holdingové osoby nebo zprostředkující smíšené finanční holdingové osoby, který by podléhal předchozímu povolení orgánu dohledu podle § 64, pokud by byl držen pojišťovnou nebo zajišťovnou, může být zohledněn při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pouze tehdy, pokud byl povolen orgánem dohledu nad skupinou.

§ 89g
Odpočet účasti

Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhající výkonu dohledu nad skupinou na vyžádání České národní bance v přiměřené lhůtě nepředloží informace o přidružené osobě se sídlem v členském státě nebo v třetím státě, nezbytné k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, odečte se účetní hodnota majetkové účasti na této přidružené osobě od kapitálu použitelného ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku. O tomto odečtení může Česká národní banka rozhodnout i z vlastního podnětu. V případě odečtení se nerealizované zisky vyplývající z takové majetkové účasti nepovažují za kapitál použitelný k plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku.

Oddíl 3
Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku

§ 90
Základní pravidla výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku

(1) Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku se provede podle standardního vzorce nebo prostřednictvím skupinového interního modelu.

(2) Pravidla pro určení kapitálu použitelného k plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku a pro jeho výpočet se řídí obdobně § 63 až 78b.

§ 90a
Schválení interního modelu pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku a solventnostních kapitálových požadavků přidružených pojišťoven a zajišťoven

(1) Jestliže tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, hodlá používat skupinový interní model pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku a pro výpočet solventnostních kapitálových požadavků jí přidružených pojišťoven a zajišťoven nebo podmínky pro používání takového modelu změnit, požádá společně s jejími přidruženými osobami Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad skupinou, o udělení předchozího souhlasu; žádost se podává elektronicky. To se použije obdobně pro žádost podanou společně přidruženými osobami pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. Pro účely správního řízení se tato pojišťovna nebo zajišťovna považuje za společného zmocněnce. Česká národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit podmínky, za kterých je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, nebo jí přidružená osoba oprávněna interní model používat.

(2) Česká národní banka zašle bez prodlení úplnou žádost orgánům dohledu v kolegiu a při jejím posuzování koordinuje spolupráci s těmito orgány dohledu. O úplné žádosti podle odstavce 1 rozhodne do 6 měsíců ode dne jejího doručení. Přitom postupuje tak, aby rozhodnutí bylo vydáno po dohodě se všemi příslušnými orgány dohledu. Dohoda s těmito orgány se uvede v odůvodnění rozhodnutí.

(3) Pokud během lhůty podle odstavce 2 Česká národní banka nebo jiný orgán dohledu v kolegiu požádá o stanovisko Evropský orgán dohledu, Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.

(4) Požádá-li Česká národní banka o stanovisko Evropský orgán dohledu, informuje o této skutečnosti orgány dohledu v kolegiu.

(5) Nebude-li o žádosti podle odstavce 1 rozhodnuto ve lhůtě podle odstavce 2 a nerozhoduje-li ve věci Evropský orgán dohledu nebo nepřijme-li rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, rozhodne Česká národní banka o takové žádosti samostatně. Přitom zohlední stanoviska ostatních orgánů dohledu a zdůvodní případné odchylky od těchto stanovisek. Rozhodnutí zašle žadateli a všem orgánům dohledu v kolegiu.

Oddíl 4
Skupinový solventnostní kapitálový požadavek pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby

§ 91

(1) Je-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, provede se výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle § 89b a 89c na úrovni pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby.

(2) Pro účely výpočtu podle odstavce 1 se kapitál použitelný k plnění solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby stanoví obdobně jako použitelný kapitál tuzemské pojišťovny a solventnostní kapitálový požadavek pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby se stanoví obdobně jako solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny.

Oddíl 5
Skupinový solventnostní kapitálový požadavek skupiny s centralizovaným řízením rizik

§ 91a
Centralizované řízení rizik ve skupině

(1) Jestliže tuzemská ovládající osoba, která je poslední osobou držící účast, hodlá použít režim centralizovaného řízení rizik ve skupině podle § 91c až 91f ve vztahu k jí ovládané pojišťovně nebo zajišťovně, je povinna požádat orgán dohledu členského státu, ve kterém má tato ovládaná osoba sídlo, o udělení souhlasu.

(2) Pokud Česká národní banka přijala od poslední osoby držící účast žádost o udělení povolení, aby se na jí ovládanou tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu vztahoval režim centralizovaného řízení rizik ve skupině podle § 91c až 91f, sdělí její obsah ostatním orgánům dohledu v kolegiu, jakmile je úplná.

(3) Na osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují ustanovení § 91c až 91f, jestliže

a)   ovládaná osoba není vyloučena z dohledu nad skupinou,
b)   postupy řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly ovládané osoby jsou totožné s těmito postupy a mechanismy uplatňovanými ovládající osobou a splňují požadavky na obezřetné řízení ovládané osoby,
c)   orgán dohledu nad skupinou udělil ovládající osobě povolení vypracovat posouzení rizik a solventnosti podle § 92c odst. 6,
d)   orgán dohledu nad skupinou udělil ovládající osobě povolení předkládat společnou zprávu o solventnosti a finanční situaci podle § 92l odst. 2 a
e)   ovládající osoba obdržela souhlas podle § 91b.

(4) Žádost o udělení souhlasu k užití centralizovaného řízení rizik ve skupině, k níž žadatel připojí kopie rozhodnutí podle odstavce 3 písm. c) až e), obsahuje

a)   popis, jakým způsobem řídicí a kontrolní systém poslední osoby držící účast zahrnuje i ovládanou osobu, na kterou se má režim centralizovaného řízení rizik ve skupině vztahovat,
b)   předpokládané dopady režimu centralizovaného řízení rizik na ovládané osoby náležející do dohledu nad skupinou a na pojistníky a
c)   popis, jakým způsobem poslední osoba držící účast splňuje požadavky orgánů dohledu v kolegiu na obezřetné řízení ovládané osoby, na kterou se má režim centralizovaného řízení rizik ve skupině vztahovat.

§ 91b
Udělení souhlasu s centralizovaným řízením rizik ve skupině

(1) O žádosti podle § 91a rozhodují společně orgány dohledu v rámci kolegia.

(2) Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí bylo vydáno společně po dohodě se všemi orgány dohledu v kolegiu, a to do 3 měsíců od dne, kdy úplnou žádost obdržely všechny orgány dohledu v kolegiu.

(3) Pokud během lhůty podle odstavce 2 Česká národní banka nebo jiný orgán dohledu v kolegiu požádá o stanovisko Evropský orgán dohledu, Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.

(4) Nedohodnou-li se orgány dohledu v kolegiu na rozhodnutí ve lhůtě 3 měsíců ode dne přijetí úplné žádosti a nerozhoduje-li ve věci Evropský orgán dohledu nebo nepřijme-li rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, rozhodne Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou. V rozhodnutí zohlední stanoviska vyjádřená během příslušné lhůty všech orgánů dohledu v kolegiu.

(5) V rozhodnutí o žádosti podle § 91a a podle odstavce 4 Česká národní banka zohlední stanoviska orgánů dohledu v kolegiu. Ve svém rozhodnutí zdůvodní případné odchylky od těchto stanovisek. Rozhodnutí se doručuje též orgánům dohledu v kolegiu.

§ 91c
Stanovení solventnostního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny jako osoby ovládané

(1) Solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, se vypočítá na základě interního modelu podle § 90a nebo na základě standardního vzorce.

(2) Odchýlí-li se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1, která k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku používá skupinový interní model, významně od předpokladů pro výpočet skupinového interního modelu a opatření k nápravě nevedla k nápravě stavu, může Česká národní banka navrhnout kolegiu

a)   navýšení kapitálového požadavku k solventnostnímu kapitálovému požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle odstavce 1; pro toto navýšení se použije § 95a obdobně, nebo
b)   ve výjimečných případech, kdy navýšení podle písmene a) není vhodné, uložit povinnost výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.

(3) Odchýlí-li se významně rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1, která vypočítává solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, od předpokladů pro tento výpočet a opatření k nápravě nevedla k nápravě stavu, může Česká národní banka navrhnout ve výjimečných případech kolegiu

a)   stanovit této osobě povinnost nahradit při výpočtu modulů životního, neživotního a zdravotního upisovacího rizika podskupinu parametrů, použitých k výpočtu podle standardního vzorce, parametry specifickými pro tuto osobu, nebo
b)   navýšení podle odstavce 2 písm. a).

(4) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na postupu podle odstavce 2 nebo 3, má kterýkoliv příslušný orgán dohledu v kolegiu právo do 1 měsíce ode dne podání návrhu kolegiu postoupit věc Evropskému orgánu dohledu s žádostí o stanovisko. V takovém případě Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.

(5) Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu.

§ 91d
Nedodržení solventnostního kapitálového požadavku

(1) Zjistí-li Česká národní banka neplnění solventnostního kapitálového požadavku tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, uloží jí povinnost předložit ke schválení ozdravný plán. Pro tento plán se § 98 odst. 2 až 5 použijí obdobně.

(2) Česká národní banka předloží návrh ozdravného plánu kolegiu ke konzultaci neprodleně poté, co jej obdrží. Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí o schválení ozdravného plánu bylo vydáno po dohodě se všemi orgány dohledu účastnícími se kolegia, nejpozději však do 4 měsíců ode dne, kdy ke zjištění podle odstavce 1 došlo.

(3) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na ozdravném plánu ve lhůtě podle odstavce 2 nebo ve lhůtě přímo použitelného předpisu Evropské unie, může být věc postoupena ke stanovisku Evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka v takovém případě rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.

(4) Odstavec 3 se nepoužije v případě mimořádné situace podle § 91h písm. b); v takovém případě rozhoduje Česká národní banka samostatně. Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu.

§ 91e
Zhoršení finanční situace

(1) Zjistí-li Česká národní banka v souladu s § 86b, že došlo ke zhoršení finanční situace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, neprodleně o tom informuje kolegium. Společně s touto informací předá kolegiu návrh opatření k nápravě.

(2) Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí o schválení navržených opatření k nápravě bylo vydáno po dohodě se všemi orgány dohledu účastnícími se kolegia, nejpozději však do 1 měsíce ode dne, kdy bylo kolegium informováno podle odstavce 1.

(3) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na navržených opatřeních k nápravě ve lhůtě podle odstavce 2, může být věc postoupena k rozhodnutí Evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka v takovém případě rozhodne v souladu s rozhodnutím Evropského orgánu dohledu bez zbytečného odkladu po dni jeho doručení.

(4) Odstavec 1 věta poslední a odstavce 2 a 3 se nepoužijí v případě mimořádné situace podle § 91h písm. b); v takovém případě rozhoduje ve lhůtě podle odstavce 2 Česká národní banka samostatně.

(5) Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu.

§ 91f
Nedodržení minimálního kapitálového požadavku

(1) Zjistí-li Česká národní banka nedodržení minimálního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, uloží jí povinnost předložit ke schválení plán krátkodobého financování. Pro tento plán se použije § 98a obdobně.

(2) Česká národní banka zašle plán krátkodobého financování kolegiu neprodleně poté, co jej obdrží, a informuje jej i o jiných opatřeních k nápravě, která v této souvislosti uložila.

§ 91g
Zánik oprávnění využívat centralizované řízení rizik

(1) Oprávnění tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle § 91a odst. 1 nebo 2 užívat režimu centralizovaného řízení rizik ve skupině zaniká, není-li splněna některá z podmínek podle § 91a odst. 3, a to ani v přiměřené lhůtě podle odstavce 3, rozhodnutím orgánu dohledu nad skupinou podle odstavce 6. Toto oprávnění lze obnovit postupem podle § 91b.

(2) Rozhodne-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou po konzultaci s kolegiem o vyloučení ovládané pojišťovny nebo zajišťovny z dohledu nad skupinou, bez zbytečného odkladu informuje o tomto svém rozhodnutí příslušný orgán dohledu a poslední osobu držící účast.

(3) Poslední osoba držící účast odpovídá za průběžné dodržování požadavků podle § 91a odst. 3 písm. b) až d). Zjistí-li jejich nedodržení, oznámí to neprodleně České národní bance, je-li orgánem dohledu nad skupinou, a orgánu dohledu státu, na jehož území má příslušná ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna své sídlo. Poslední osoba držící účast též předloží ke schválení plán k obnovení dodržování požadavků ve lhůtě přiměřené zjištěným nedostatkům.

(4) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, ověřuje, zda poslední osoba držící účast průběžně dodržuje požadavky podle § 91a odst. 3 písm. b) až d). Toto ověření provede nejméně jednou ročně nebo na základě podnětu orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad ovládanou pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem v jiném členském státě zahrnutou do dohledu nad skupinou. Neuvádí-li podnět, které vážné důvody k podání podnětu vedly, Česká národní banka si je od příslušného orgánu dohledu vyžádá. Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, může požadovat po orgánu dohledu nad skupinou provedení ověření podle tohoto odstavce, lze-li důvodně pochybovat o plnění požadavků podle § 91a odst. 3 písm. b) až d).

(5) Zjistí-li Česká národní banka při ověřování podle odstavce 4, že hrozí nesplnění podmínek podle § 91a odst. 3 písm. b) až d), uloží ovládající osobě povinnost předložit plán k zajištění obnovení dodržování těchto podmínek v přiměřené lhůtě.

(6) Zjistí-li Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, že plán podle odstavce 3 nebo 5 nezajistí obnovení dodržování podmínek nebo že poslední osoba držící účast jej nedodržela nebo nesplnila ve stanovené lhůtě, rozhodne o ukončení užití režimu centralizovaného řízení rizik ve skupině. Před vydáním rozhodnutí předloží svůj záměr k projednání kolegiu. O svém rozhodnutí bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu.

§ 91h
Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a)   kritéria pro posuzování splnění podmínek podle § 91a,
b)   kritéria pro posuzování mimořádné situace a
c)   postupy používané orgány dohledu při výměně informací a výkonu práv a povinností podle § 91b až 91g.

§ 91i
Pojišťovna a zajišťovna ovládaná pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou

Na tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu, která je osobou ovládanou holdingovou pojišťovací osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, se § 91a až 91h použijí obdobně.

§ 92
Osoba ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby

(1) Pojišťovací holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba zajistí, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí její činnost, nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba způsobilá a důvěryhodná pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících z tohoto zákona. Pro osoby ve vedení se § 7a použije obdobně.

(2) Pokud osoba ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby přestane splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance. Česká národní banka rozhodne o zákazu výkonu činnosti osoby ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jakmile se to dozví.

(3) Pojišťovací holdingová osoba z třetího státu nebo smíšená finanční holdingová osoba z třetího státu nemůže nabýt účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, pokud u osoby ve vedení neprokáže splnění požadavků podle odstavce 1; tím nejsou dotčeny § 24 až 27 a § 42 až 45.

(4) Pokud by vliv osoby ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby mohl způsobit újmu řádnému a obezřetnému řízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, použijí se odstavec 2, § 26 odst. 2 a § 44 odst. 2 obdobně.

Oddíl 6
Koncentrace rizik, operace uvnitř skupiny a systém správy

§ 92a
Dohled nad koncentrací rizik

(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovací holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba podléhající dohledu nad skupinou pravidelně, nejméně však jednou ročně, informuje Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad touto skupinou, o významné koncentraci rizika na úrovni celé skupiny.

(2) Informace podle odstavce 1 poskytuje České národní bance tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která je poslední osobou držící účast. Není-li skupina vedena pojišťovnou nebo zajišťovnou, poskytne tyto informace pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo pojišťovna nebo zajišťovna ve skupině určená orgánem dohledu nad skupinou po konzultaci s ostatními orgány dohledu a skupinou.

(3) Pro účely informace podle odstavce 1 Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu, určí

a)   druh rizik, o kterých skupina musí bez zbytečného odkladu informovat, přičemž zohlední specifika dané skupiny a jejího systému řízení rizik, a
b)   přiměřené limity významné koncentrace rizik s ohledem na výši solventnostního kapitálového požadavku, technických rezerv nebo obou těchto hodnot, při jejichž překročení vzniká informační povinnost.

(4) Při dohledu nad koncentrací rizik podle odstavce 3 Česká národní banka sleduje zejména případné nebezpečí přenosu rizika ve skupině, riziko střetu zájmů a úroveň a objem rizik.

§ 92b
Dohled nad operacemi uvnitř skupiny

(1) Pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba podléhající dohledu nad skupinou pravidelně, nejméně však jednou ročně, informuje Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad skupinou, o všech významných operacích mezi pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině, včetně operací provedených fyzickými osobami, které jsou s některou z osob ve skupině úzce propojeny; o velmi významných operacích uvnitř skupiny informuje bez zbytečného odkladu.

(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, určí po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu druhy operací uvnitř skupiny, o nichž jsou pojišťovny a zajišťovny ve skupině povinny v každém případě bez zbytečného odkladu informovat. Ustanovení § 92a odst. 2 a 3 se použije obdobně.

§ 92c
Dohled nad řídicím a kontrolním systémem na úrovni skupiny

(1) Požadavky na řízení rizik a vnitřní kontrolu podle § 7 až 7i se použijí obdobně na úrovni skupiny. Všechny osoby ve skupině podle § 87 odst. 1 písm. a) a b) používají konzistentní systémy řízení rizik a vnitřní kontroly a ohlašovací postupy umožňující jejich kontrolu na úrovni skupiny.

(2) Systémy vnitřní kontroly ve skupině obsahují alespoň

a)   odpovídající mechanismy pro výpočet posuzování a dodržování skupinového solventnostního kapitálového požadavku a
b)   řádné ohlašovací postupy a postupy účtování, podle kterých jsou sledovány a řízeny operace uvnitř skupiny a koncentrace rizik.

(3) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, provádí kontrolu systémů a ohlašovacích postupů podle odstavců 1 a 2 a kontrolu vlastního posouzení rizik a solventnosti na úrovni skupiny podle odstavce 4, a to v souladu s § 92e až 92m.

(4) Pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba provádí vlastní posouzení rizik a solventnosti na úrovni skupiny podle § 7c.

(5) Pokud je výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku prováděn metodou účetní konsolidace, pojišťovna nebo zajišťovna držící účast nebo pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba poskytne České národní bance jako orgánu dohledu nad skupinou vysvětlení rozdílu mezi součtem solventnostních kapitálových požadavků všech pojišťoven a zajišťoven ve skupině a skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem.

(6) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, rozhodne na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast nebo pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, o provedení posouzení rizik a solventnosti podle § 7c současně na úrovni skupiny a na úrovni ovládaných osob ve skupině a o vytvoření jediného dokumentu obsahujícího všechna posouzení, který se předkládá všem příslušným orgánům dohledu; žádost se podává elektronicky. Před svým rozhodnutím konzultuje svůj postup se členy kolegia a zohlední jejich stanoviska.

(7) Postupem podle odstavce 6 nejsou dotčeny povinnosti ovládané osoby podle § 7a.

Oddíl 7
Práva a povinnosti orgánu dohledu nad skupinou

§ 92d
Orgán dohledu nad skupinou

(1) Orgán dohledu nad skupinou odpovídá za koordinaci a výkon dohledu nad skupinou.

(2) Z příslušných orgánů dohledu členských států vykonává dohled nad skupinou ten orgán dohledu, který vykonává dohled nad činností

a)   všech pojišťoven a zajišťoven ve skupině,
b)   pojišťovny nebo zajišťovny, která řídí skupinu,
c)   pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, která řídí skupinu,
d)   pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se stejným sídlem jako tato pojišťovna nebo zajišťovna, pokud více než jedna pojišťovna nebo zajišťovna z členského státu je osobou ovládanou touto pojišťovací holdingovou osobou, nebo smíšenou finanční holdingovou osobou,
e)   pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu, pokud skupinu řídí více pojišťovacích holdingových osob nebo smíšených finančních holdingových osob se sídlem v různých členských státech a v každém z těchto států má sídlo nejméně jedna ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna,
f)   pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jiném členském státě než kterákoli pojišťovna nebo zajišťovna ve skupině a která má největší bilanční sumu,
g)   pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu a která je součástí skupiny, která nemá ovládající osobu, nebo
h)   pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu v případech neuvedených v písmenech a) až g).

(3) Odstavec 2 se nepoužije, pokud se příslušné orgány dohledu dohodnou, že by použití těchto kritérií nebylo přiměřené vzhledem ke struktuře skupiny a k poměrnému významu činnosti pojišťoven a zajišťoven ve skupině se sídlem v různých členských státech. V takovém případě, nejpozději však do 3 měsíců ode dne, kdy byla jedním nebo více příslušnými orgány dohledu podána žádost o určení orgánu dohledu nad skupinou jiného než podle odstavce 2, společně rozhodnou o určení tohoto orgánu. Toto posouzení lze provést pouze jednou v kalendářním roce. Před tímto rozhodnutím si orgán dohledu nad skupinou vyžádá stanovisko dotčené skupiny.

(4) Česká národní banka jako příslušný orgán dohledu může ve lhůtě podle odstavce 3 požádat o rozhodnutí Evropský orgán dohledu, pokud nebylo v této lhůtě rozhodnuto o určení orgánu dohledu nad skupinou. Byl-li Evropský orgán dohledu požádán příslušným orgánem dohledu o rozhodnutí, je toto rozhodnutí závazné pro společné rozhodnutí orgánů dohledu, které musí být vydáno bez zbytečného odkladu po obdržení rozhodnutí Evropského orgánu dohledu.

(5) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, doručí rozhodnutí podle odstavce 3 osobě, která řídí skupinu, a ostatním orgánům v kolegiu.

§ 92e
Práva a povinnosti orgánu dohledu nad skupinou

(1) Orgán dohledu nad skupinou

a)   koordinuje shromažďování a výměnu informací souvisejících s výkonem dohledu nad skupinou a nad činností pojišťoven a zajišťoven, které jsou její součástí,
b)   provádí dohled nad finanční situací skupiny a její vyhodnocování,
c)   posuzuje činnosti skupiny s ohledem na dodržování pravidel pro výpočet, posuzování a plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku, sledování a vykazování koncentrace rizik a operací uvnitř skupiny,
d)   posuzuje řídicí a kontrolní systém skupiny a plnění požadavků na členy řídicího a kontrolního orgánu osoby držící účast,
e)   řídí výkon dohledu nad činností skupiny ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu prostřednictvím pravidelných jednání, která se konají nejméně jednou ročně, nebo jiným způsobem a s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností všech pojišťoven a zajišťoven, které jsou součástí skupiny, a
f)   zajišťuje další činnosti svěřené orgánu dohledu nad skupinou a rozhoduje a přijímá opatření k nápravě ve věcech podle tohoto zákona.

(2) Obdrží-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou informaci od orgánu dohledu nad podskupinou o vytvoření podskupiny, informuje o tom kolegium.

(3) Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, může požádat Evropský orgán dohledu o řešení situace, pokud orgán dohledu nad skupinou nevykonává řádně povinnosti podle odstavce 1 nebo pokud členové kolegia nespolupracují v míře, která má zajišťovat efektivní a účinné rozhodování a sbližování stanovisek.

§ 92f
Kolegium

(1) Kolegium je stálé, flexibilní seskupení orgánů dohledu usnadňující rozhodování při výkonu dohledu nad skupinou. Vzniká na základě dohody orgánu dohledu nad skupinou s ostatními příslušnými orgány dohledu. Jeho členy jsou orgán dohledu nad skupinou, který kolegiu předsedá, orgány dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami ze všech členských států, ve kterých jsou sídla ovládaných pojišťoven a zajišťoven ze skupiny, a Evropský orgán dohledu. Na činnosti kolegia se mohou podílet i orgány dohledu členských států, kde se nacházejí významné pobočky pojišťoven a zajišťoven nebo jejich přidružené osoby.

(2) Kterýkoli dotčený orgán dohledu může v případě, kdy nebylo dosaženo dohody podle odstavce 1 nebo, kdy orgán dohledu nad skupinou neplní své úkoly nebo pokud orgány dohledu nespolupracují, věc postoupit Evropskému orgánu dohledu. V takovém případě Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, rozhoduje v souladu s rozhodnutím Evropského orgánu dohledu a své rozhodnutí doručí bez zbytečného odkladu ostatním dotčeným dohledovým orgánům.

(3) Kolegium zajišťuje efektivní spolupráci, výměnu informací a konzultace mezi orgány dohledu v kolegiu s cílem napomáhat sbližování stanovisek a koordinovat jejich činnost při výkonu dohledu nad skupinou. Počet členů kolegia může být pro některé jeho činnosti snížen.

(4) Dohoda podle odstavce 1 stanoví alespoň postup pro společné rozhodování podle § 90a, 92d a 95b a pro konzultace podle odstavce 3 a § 89b odst. 3.

(5) Orgán dohledu nad skupinou a ostatní dohledové orgány včetně Evropského orgánu dohledu mohou být v dohodě podle odstavce 1 pověřeny dalšími úkoly, které povedou k účinnějšímu výkonu dohledu nad skupinou, a pokud tím není ohrožen výkon kontrolní činnosti jednotlivých členů kolegia.

§ 92g
Výměna informací mezi orgány dohledu nad skupinou

(1) Česká národní banka jako příslušný orgán dohledu sděluje bez zbytečného odkladu orgánu dohledu nad skupinou a Evropskému orgánu dohledu informace důležité pro výkon dohledu nad skupinou, zejména informace o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny provozující svoji činnost na území České republiky a dalších osob náležících ke skupině, a informace týkající se činnosti skupiny, zejména o její právní, řídicí a organizační struktuře a o její solventnostní a finanční situaci. Je-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, sděluje informace důležité pro výkon dohledu nad skupinou, a to včetně informací obdržených od ostatních příslušných orgánů dohledu, kolegiu nebo na vyžádání člena kolegia.

(2) Česká národní banka může v případě, kdy nejsou jinými orgány dohledu sdělovány informace podle odstavce 1 nebo pokud žádost o výměnu těchto informací byla zamítnuta nebo nebyla vyřízena ve čtrnáctidenní lhůtě, postoupit věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost.

(3) Česká národní banka jako člen kolegia orgánů dohledu bezodkladně požádá o svolání jednání všech jeho členů, jestliže

a)   zjistí nesplnění solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ze skupiny,
b)   zjistí nesplnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku, nebo
c)   nastala jiná výjimečná situace.

(4) Rozsah a obsah výměny informací podle odstavce 1 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím koordinaci činnosti a výměnu informací mezi orgány dohledu.

§ 92h
Konzultace mezi orgány dohledu

(1) Česká národní banka před vydáním rozhodnutí s dopadem do činnosti jiných orgánů dohledu konzultuje s orgány dohledu v kolegiu

a)   změnu ve vlastnické nebo organizační struktuře anebo ve struktuře vedení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině, která vyžaduje schválení České národní banky,
b)   rozhodnutí ve věci prodloužení lhůty podle § 98 odst. 3, nebo
c)   uložení sankce nebo přijetí opatření k nápravě včetně navýšení kapitálového požadavku podle § 95a nebo omezení použití interního modelu pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 až 78b.

(2) Česká národní banka v případech podle odstavce 1 písm. b) a c) týkajících se tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny bez zbytečného odkladu konzultuje svůj postup s orgánem dohledu nad skupinou.

(3) Má-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad skupinou rozhodnout na základě informace poskytnuté jiným orgánem dohledu, před vydáním rozhodnutí konzultuje svůj postup s ostatními příslušnými orgány dohledu.

(4) V naléhavých případech, nebo pokud by konzultace ohrozila účinnost rozhodnutí, Česká národní banka nemusí postupovat podle odstavců 1 až 3. V takovém případě o tom informuje ostatní příslušné orgány dohledu.

(5) Ustanovením odstavců 1 až 4 není dotčen § 92j.

§ 92i
Vyžádání informace od jiného orgánu dohledu

(1) Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou podle § 92d odst. 3 může pro výkon tohoto dohledu požadovat informaci týkající se osoby se sídlem v jiném členském státě, která je ovládající osobou tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou podle tohoto zákona, od orgánu dohledu členského státu, ve kterém má tato osoba bydliště nebo sídlo.

(2) Pokud byla informace podle odstavce 1 již poskytnuta jinému orgánu dohledu, vyžádá si ji Česká národní banka od tohoto orgánu dohledu.

§ 92j
Spolupráce s orgány dohledu v jiných sektorech finančního trhu

(1) Je-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna a banka nebo obchodník s cennými papíry, jejichž činnost podléhá dohledu orgánu jiných členských států, úzce propojena nebo má-li na nich stejná osoba účast, je dohled nad skupinou vykonáván v úzké spolupráci České národní banky s orgánem dohledu odpovědným za výkon dohledu nad činností této banky nebo obchodníka s cennými papíry.

(2) Česká národní banka si s orgány dohledu podle odstavce 1 vyměňuje informace nezbytné pro výkon dohledu nad skupinou.

§ 92k
Předávání informací a jejich ověřování

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, zabezpečí prostřednictvím řídicího a kontrolního systému shromažďování údajů a informací nezbytných pro výkon dohledu nad skupinou. Tyto informace pravidelně sděluje České národní bance. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob poskytování těchto informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky požadovat i další související informace. Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou může při zohlednění povahy, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností skupiny a udržení její finanční stability omezit předkládání informací týkajících se činností skupiny s četností kratší než 1 rok, nebo předkládání informací po jednotlivých položkách, pokud se omezení vztahuje na všechny pojišťovny a zajišťovny ve skupině.

(2) Orgán dohledu nad skupinou, není-li jím Česká národní banka, může požadovat informaci podle odstavce 1, pokud již nebyla poskytnuta České národní bance, nebo z důvodu naléhavosti. Nebude-li požadovaná informace sdělena pojišťovnou nebo zajišťovnou, sdělí ji na písemné vyžádání osoba náležící ke skupině.

(3) Česká národní banka může ověřovat informace podle odstavců 1 a 2 přímo na místě, a to u

a)   tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která podléhá dohledu nad skupinou podle tohoto zákona,
b)   přidružené osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a),
c)   ovládající osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a), nebo
d)   přidružené osoby ovládající osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a).

(4) Ověřovat informace u osob uvedených v odstavci 3 písm. b) až d) může Česká národní banka, jestliže mají tyto osoby bydliště, místo podnikání nebo sídlo na území České republiky.

(5) Má-li být ověřena informace, která se týká pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo jiné osoby se sídlem na území jiného členského státu, která je ovládanou osobou, ovládající osobou nebo ovládanou osobou ovládající osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou podle tohoto zákona, požádá Česká národní banka o toto ověření příslušný orgán dohledu, popřípadě provede ověření po dohodě s tímto orgánem dohledu sama nebo prostřednictvím jí pověřené jiné osoby.

(6) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu v souvislosti s výkonem dohledu nad skupinou požaduje od České národní banky ověření informace, která se týká tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nebo jiné osoby se sídlem nebo jinak usazené na území České republiky, která je součástí skupiny podléhající v daném členském státě dohledu nad skupinou, provede Česká národní banka ověření sama nebo umožní provést toto ověření příslušnému orgánu dohledu, který o něj požádá, popřípadě umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo Českou národní bankou pověřená osoba. O zvoleném postupu informuje orgán dohledu nad skupinou. Ověření na místě se může zúčastnit i pověřený zástupce Evropského orgánu dohledu, pokud je takové ověření vykonáváno společně 2 nebo více orgány dohledu.

(7) Česká národní banka může v případě, kdy nejsou jinými orgány dohledu ověřovány informace podle odstavce 6 nebo není umožněno jejich ověření Českou národní bankou nebo jí pověřenou osobou nebo pokud žádost o toto ověření byla zamítnuta nebo nebyla vyřízena ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení žádosti, postoupit věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost.

§ 92l
Zpráva o solventnosti a finanční situaci skupiny

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna držící účast nebo tuzemská holdingová pojišťovací osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba uveřejní jednou za rok zprávu o solventnosti a finanční situaci skupiny podle § 82 odst. 3 až 6.

(2) Na základě souhlasu České národní banky, jako orgánu dohledu nad skupinou, může být zpráva podle odstavce 1 předložena společně za osobu podle odstavce 1 a ovládané osoby ve skupině; v takovém případě zpráva obsahuje

a)   informace o skupině jako celku a
b)   samostatně informace o každé ovládané osobě ve skupině zahrnuté do společné zprávy v rozsahu podle § 82 odst. 3 až 6.

(3) Před udělením souhlasu podle odstavce 2 Česká národní banka konzultuje svůj záměr s členy kolegia orgánů dohledu a ve svém rozhodnutí zohlední jejich stanoviska.

(4) Jestliže zpráva podle odstavce 2 neobsahuje informace, k jejichž uveřejnění je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ve skupině podle tohoto zákona povinna, a jde-li o informace podstatné, Česká národní banka jí nařídí takové informace dodatečně uveřejnit.

(5) Obsah, forma, struktura a lhůty uveřejnění zprávy podle odstavců 1 a 2 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie.

§ 92m
Opatření k nápravě

(1) Pokud pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině nesplňují požadavky podle § 89b až 92c nebo v případě jiného ohrožení solventnosti, anebo v případě, kdy operace uvnitř skupiny nebo koncentrace rizik představují hrozbu pro finanční situaci pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině, uloží Česká národní banka nezbytná opatření k nápravě, a to jako

a)   orgán dohledu nad skupinou ve vztahu k pojišťovací holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě, nebo
b)   orgán dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině.

(2) Má-li pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba podle odstavce 1 písm. a) své sídlo v jiném členském státě, Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou informuje orgán dohledu tohoto státu o svých zjištěních a požádá o přijetí nezbytného opatření k nápravě.

(3) Má-li pojišťovna nebo zajišťovna ze skupiny své sídlo v jiném členském státě, Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, informuje orgán dohledu tohoto státu o svých zjištěních za účelem přijetí nezbytných opatření k nápravě.

(4) Pro opatření k nápravě podle odstavce 1 se § 95 odst. 1 a 2 písm. a) až c) v případě pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby použijí obdobně. Nebyla-li zjednána náprava ve lhůtě stanovené Českou národní bankou, postupuje Česká národní banka vůči pojišťovací holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě podle § 120 odst. 2 písm. e).

(5) Česká národní banka koordinuje svá opatření k nápravě podle odstavce 4 s příslušnými orgány dohledu a orgánem dohledu nad skupinou, není-li jím sama.

Skupina řízená osobou se sídlem v třetím státě
§ 92n

(1) V případě ovládající osoby podle § 87 odst. 1 písm. c) vyhodnotí Česká národní banka, zda je skupinový dohled vykonávaný orgánem dohledu třetího státu alespoň na srovnatelné úrovni s dohledem vykonávaným podle tohoto zákona, a to na základě kritérií podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Vyhodnocení provede ve spolupráci s Evropským orgánem dohledu Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou z moci úřední, nebo na žádost ovládající osoby, nebo kterékoli pojišťovny nebo zajišťovny ze skupiny s povolením k činnosti uděleným v členském státě, pokud by za podmínek podle § 92d odst. 2 byla orgánem dohledu nad skupinou. Česká národní banka vydá opatření obecné povahy o srovnatelnosti dohledu, které respektuje dřívější obdobné vyhodnocení ve vztahu k tomuto státu s výjimkou, kdy je to odůvodněno významnými změnami ve výkonu dohledu podle tohoto zákona nebo změnami v dohledu třetího státu. To se nepoužije, pokud Evropská komise přijala rozhodnutí o srovnatelnosti nebo prozatímní srovnatelnosti dohledu. Před vydáním opatření obecné povahy týkajícího se takové srovnatelnosti Česká národní banka konzultuje svůj postup s příslušnými orgány dohledu a Evropským orgánem dohledu.

(2) Je-li ovládající osoba podle odstavce 1 sama osobou ovládanou pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu, provede se vyhodnocení srovnatelnosti dohledu nad skupinou pouze na úrovni osoby, která je pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu a která stojí v čele skupiny. Pokud však toto vyhodnocení nevede ke kladnému závěru o srovnatelnosti, Česká národní banka může toto vyhodnocení provést i na nižší úrovni skupiny, pokud na této úrovni existuje ovládající osoba pojišťovny nebo zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou, která je buď pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu. Česká národní banka sdělí svůj závěr o srovnatelnosti příslušné skupině.

(3) Bylo-li vydáno opatření obecné povahy o srovnatelnosti podle odstavce 1 a není-li součástí skupiny tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, jejíž bilanční suma přesahuje bilanční sumu ovládající osoby se sídlem mimo Evropskou unii, je skupinový dohled vykonáván orgánem dohledu z třetího státu. Ustanovení § 92d až 92m se pro spolupráci s tímto orgánem dohledu použijí obdobně.

(4) Pokud Česká národní banka, není-li jednajícím orgánem dohledu nad skupinou, nesouhlasí se závěrem jednajícího orgánu dohledu nad skupinou o srovnatelnosti skupinového dohledu vykonávaného orgánem dohledu třetího státu, může ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení tohoto závěru postoupit danou věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost.

§ 92o

(1) Nelze-li dohled podle § 92n odst. 1 vyhodnotit jako srovnatelný, nebo pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost pojišťoven a zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, použijí se pro pojišťovny a zajišťovny podléhající skupinovému dohledu, jejichž ovládající osoba má sídlo v třetím státě, § 89b až 92m obdobně, s výjimkou § 91a až 91h. Obecné zásady a postupy podle těchto ustanovení se použijí na pojišťovací holdingovou osobu se sídlem v třetím státě nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem v třetím státě, která podléhá skupinovému dohledu.

(2) V případě podle odstavce 1 se pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku ovládající pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem v třetím státě posuzuje jako tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna. Pro určení výše použitelného kapitálu takové pojišťovny nebo zajišťovny se použijí obdobně § 63 až 72 a pro výpočet jejího solventnostního kapitálového požadavku se použije obdobně § 89d. Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingové osoby se sídlem v třetím státě a smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v třetím státě se použijí obdobně § 73 až 78b a § 89f.

(3) Česká národní banka, nepostupuje-li podle odstavce 1, může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně ve skupině podle § 87 odst. 1 písm. c), u které není skupinový dohled vykonáván nebo není vykonáván podle § 92n odst. 1, založení smíšené finanční holdingové osoby nebo pojišťovací holdingové osoby, které mají sídlo na území členského státu, nebo použít i jiné postupy zajišťující dohled nad skupinou podle tohoto zákona. Takový postup je Česká národní banka povinna předložit k odsouhlasení orgánu dohledu nad skupinou, není-li jím sama, a konzultovat s orgány dohledu v kolegiu. O tomto svém rozhodnutí informuje Evropskou komisi.

§ 92p
Skupina řízená pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností

Na tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, která podléhá dohledu nad skupinou a jejíž ovládající osobou je pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností, se § 92b, 92g až 92k a 92m použijí obdobně. Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, dohlíží nad operacemi mezi takovou pojišťovnou nebo zajišťovnou a pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností, která je její ovládající osobou, a jejími přidruženými osobami.“.

153. Poznámka pod čarou č. 29 se zrušuje.

154. V části třetí hlavě I se díl 3 včetně nadpisu zrušuje.

155. V § 94 odst. 1 se slova „podle zákona upravujícího výkon státní kontroly30)“ včetně poznámky pod čarou č. 30 zrušují.

156. V § 94 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „pouze“ zrušuje.

157. V § 94 odst. 3 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

158. V § 94 odst. 3 písmeno b) zní:

„b)   osoba k tomu písemně pověřená orgánem dohledu jiného členského státu, jedná-li se o kontrolu činnosti pobočky pojišťovny z jiného členského státu nebo pobočky zajišťovny z jiného členského státu nebo poskytovatele služby podle § 7g, nebo“.

159. V § 94 odst. 3 se vkládá písmeno c), které zní:

„c)   jiná osoba než osoba podle písmen a) a b) písemně k tomu pověřená Českou národní bankou,“.

160. V § 94 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „kontrolní pracovník“ nahrazují slovem „kontrolující“.

161. V § 94 odst. 4 a § 126 odst. 1 se slova „Kontrolní pracovníci České národní banky“ nahrazují slovem „Kontrolující“.

162. V § 94 odst. 4 písm. c) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.

163. V § 94 odst. 5 větě první se slova „kontrolních pracovníků“ nahrazují slovem „kontrolujících“ a slova „písm. a) a b)“ se zrušují.

164. V § 94 odst. 6 se slova „kontrolní pracovníci“ nahrazují slovem „kontrolující“.

165. V § 94 se odstavec 7 zrušuje.

166. Za § 94 se vkládají nové § 94a a 94b, které včetně nadpisů znějí:

„§ 94a
Dohled na místě v pobočce tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny

(1) V případě, kdy tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna provozuje svoji pojišťovací nebo zajišťovací činnost prostřednictvím pobočky umístěné v jiném členském státě, Česká národní banka, poté, co nejprve informovala orgán dohledu členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka, provede dohled na místě. Tohoto dohledu se mohou zúčastnit i osoby pověřené orgánem dohledu členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka; to se použije obdobně v případě dohledu na místě u poskytovatele služby.

(2) Česká národní banka může v případě odmítnutí žádosti o součinnost při výkonu dohledu na místě v pobočce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zřízené na území jiného členského státu orgánem dohledu jiného členského státu nebo nevyřízení této žádosti v přiměřené lhůtě věc postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost.

(3) Odstavec 1 se použije obdobně v případě dohledu na místě v pobočce tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny umístěné v třetím státě nebo u poskytovatele služby, pokud právní úprava tohoto třetího státu nestanoví jinak.

§ 94b
Dohled na místě u poskytovatele služby usazeného v jiném členském státě

(1) Česká národní banka může poté, co nejprve informovala orgán dohledu členského státu, na jehož území je usazen poskytovatel služby podle § 7g odst. 1, provést dohled na místě u tohoto poskytovatele.

(2) Není-li jí takový výkon dohledu umožněn nebo je ztížen, může v přiměřené lhůtě věc postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat jej o součinnost.“.

167. V § 95 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo nad činností tuzemské zajišťovny porušení povinnosti, která se vztahuje k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně externě zajišťovaných činností, stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem nebo právní úpravou státu, na jehož území je činnost vykonávána, uloží bez zbytečného odkladu této pojišťovně nebo zajišťovně opatření k nápravě k odstranění nedostatků a určí k tomu přiměřenou lhůtu. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky uložit za toto jednání pojišťovně nebo zajišťovně pokutu podle § 120.

(2) Jestliže osoby uvedené v § 7a odst. 1, vedoucí pobočky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v zahraničí nebo škodní zástupce jmenovaný pro vyřizování škod v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nesplňují podmínku způsobilosti nebo důvěryhodnosti, nařídí Česká národní banka ve stanovené lhůtě provedení změny těchto osob nebo uloží zjištěný nedostatek v činnosti této pojišťovny nebo zajišťovny související s výkonem činnosti takové osoby odstranit.“.

168. V § 95 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně nařídit změnu auditora provádějícího ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, a to z důvodů podle § 80a.

(4) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně navýšení technických rezerv na úroveň, která odpovídá výpočtu podle § 52 až 57, nebo změnu metody výpočtu těchto rezerv, jestliže zjistí, že při výpočtu technických rezerv nepostupovala podle těchto ustanovení. Součástí tohoto opatření k nápravě může být postup podle odstavce 6 písm. b).“.

Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9.

169. V § 95 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „neuhrazená“ vkládá slovo „kumulovaná“.

170. V § 95 odst. 6 v úvodní části ustanovení se slovo „hospodaření“ nahrazuje slovem „činnosti“ a za slovo „charakteru“ se vkládají slova „a rozsahu“.

171. V § 95 odst. 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo plánu krátkodobého financování“.

172. V § 95 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která znějí:

„f)   omezí pohyblivou složku odměny osob podle § 7a odst. 1, pokud pojišťovna nebo zajišťovna neudržuje kapitál podle § 73 a 79; tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu určí výši pohyblivé složky vnitřním předpisem, který je součástí koncepce podle § 7 odst. 3,
g)   uloží upravit složení kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nahrazením položky primárního kapitálu, kterou lze v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie zahrnout do primárního kapitálu, obdobnou položkou, nebo úměrným zvýšením základního kapitálu,
h)   uloží nevyplatit příslušenství, podíl na zisku nebo obdobné plnění vyplývající z položky primárního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, kterou lze v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie zahrnout do primárního kapitálu, nebo
i)   navýší solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle § 95a.“.

173. V § 95 odst. 7 a 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.

174. V § 95 odst. 8 se slovo „příslušný“ zrušuje.

175. V § 95 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Česká národní banka může upustit od zahájení řízení o uložení opatření k nápravě, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který je zjištěným nedostatkem dotčen, povaze zjištěného nedostatku, jeho následku, okolnostem, za nichž k nedostatku došlo, nebo vzhledem k chování tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny po zjištění nedostatku zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o uložení opatření k nápravě, bylo dosaženo. Nezahájí-li Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě, provede o tom záznam do spisu a věc odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.“.

176. Za § 95 se vkládají nové § 95a a 95b, které včetně nadpisů znějí:

„§ 95a
Navýšení solventnostního kapitálového požadavku

(1) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně navýšit solventnostní kapitálový požadavek, pokud se její

a)   rizikový profil významně odchyluje od předpokladů použitých

1. 

k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce a Česká národní banka rozhodla o použití interního modelu podle § 77 a pojišťovna nebo zajišťovna tento interní model vyvíjí, nebo jestliže požadavek používat interní model není vhodný nebo byl neefektivní,
2.  k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku vypočítanému prostřednictvím interního modelu nebo částečného interního modelu z důvodu nedostatečného zachycení některých kvantifikovatelných rizik a úprava modelu nevedla v přiměřené době k nápravě, nebo
3.  ke stanovení vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility, nebo
b)   řídicí a kontrolní systém významně odchyluje od parametrů podle § 7, přičemž tyto odchylky brání schopnosti pojišťovny nebo zajišťovny řádně identifikovat, měřit, sledovat, řídit a kontrolovat rizika, jimž je nebo by mohla být vystavena, a podávat o nich zprávy, a lze-li důvodně předpokládat, že by opatření k nápravě nevedlo v přiměřené době k odstranění nedostatků.

(2) Navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2 se vypočítá tak, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna splňovala podmínky stanovené v § 74 odst. 2 a 3. Navýšení solventnostního kapitálového požadavku je přiměřené významnosti rizik vyplývajících z odchylek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 nebo z nedostatků podle odstavce 1 písm. b).

(3) Česká národní banka průběžně, nejméně však jedenkrát ročně, kontroluje, zda trvají důvody pro navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 1, jinak toto navýšení zruší. V případě podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 a odstavce 1 písm. b) Česká národní banka uloží tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně opatření k nápravě s cílem odstranění nedostatků, které vedly k uložení navýšení solventnostního kapitálového požadavku.

(4) Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 odst. 2 včetně jeho navýšení podle odstavce 1 nahrazuje nedostatečný solventnostní kapitálový požadavek; avšak pro účely výpočtu rizikové přirážky podle § 54 odst. 3 se v solventnostním kapitálovém požadavku nezohlední jeho navýšení podle odstavce 1 písm. b).

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí obdobně pro navýšení solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu podle § 79b odst. 2.

(6) Navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 se použije obdobně také v případě tuzemské pojišťovny a tuzemské pojišťovny postupující podle § 73 odst. 4. Pokud by v takovém případě navýšení solventnostního kapitálového požadavku vypočítaného na základě skupinového interního modelu nebylo přiměřené, může Česká národní banka požadovat výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce a uložit navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle tohoto výpočtu.

(7) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí postup při rozhodování o uložení navýšení solventnostního kapitálového požadavku, podmínky a metody výpočtu tohoto navýšení a zrušení tohoto požadavku.

§ 95b
Navýšení skupinového solventnostního kapitálového požadavku

(1) Pokud rizikový profil skupiny není odpovídajícím způsobem zohledněn ve výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle § 90, nebo pokud se řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny významně odchyluje od parametrů podle § 92c, může Česká národní banka navýšit skupinový solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, která podléhá dohledu nad skupinou.

(2) Při posuzování, zda skupinový solventnostní kapitálový požadavek zohledňuje rizikový profil skupiny a zda řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny odpovídá požadavkům podle tohoto zákona, zohlední Česká národní banka mimo skutečností podle § 95a odst. 1 také

a)   existenci obtížně kvantifikovatelných rizik na úrovni skupiny, která nebyla dostatečně zachycena standardním vzorcem nebo používaným skupinovým interním modelem,
b)   navýšení kapitálového požadavku ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny nařízené jejím orgánem dohledu a
c)   významné odchylky rizikového profilu od předpokladů, na kterých je založena vyrovnávací úprava nebo koeficient volatility.

(3) Pro navýšení skupinového solventnostního kapitálového požadavku se § 95a použije obdobně.“.

177. V § 96 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.

178. V § 97 odstavec 1 zní:

„(1) Česká národní banka může předběžným opatřením, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, nebo je-li obava, že by mohla být ohrožena splnitelnost jejích závazků, také

a)   tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně

1. 

zakázat uzavírat další pojistné nebo zajišťovací smlouvy a nerozšiřovat již převzaté závazky z pojištění nebo zajištění,
2.  omezit nebo zakázat nakládat bez souhlasu České národní banky se svými aktivy, nebo
3.  zakázat postupovat bez souhlasu České národní banky podle rozhodnutí statutárního orgánu, kontrolního orgánu, valné hromady nebo členské schůze, nebo
b)   pozastavit osobě podle § 7a odst. 1 výkon její činnosti.“.

179. V § 97 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Česká národní banka jako orgán dohledu hostitelského členského státu postupuje podle odstavce 1 písm. b) také v případě, pokud ji o uložení předběžného opatření požádá orgán dohledu domovského členského státu pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu, a to pro jím označená aktiva.“.

180. V § 98 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „schválení“ vkládá slovo „reálný“.

181. V § 98 odst. 1 písm. a) se slova „neplní požadavky stanovené“ nahrazují slovy „postupuje v rozporu s“.

182. V § 98 odst. 1 písmeno b) zní:

„b)   neplní solventnostní kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících 3 měsících, nebo“.

183. V § 98 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „obsahovat“ vkládají slova „postupy a informace stanovené rozhodnutím České národní banky,“ a za slovo „nejméně“ se vkládá slovo „však“.

184. V § 98 odst. 2 písmeno c) zní:

„c)    přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51“.

185. V § 98 odst. 2 písm. d) se slova „ke krytí přijatých závazků a požadované míry solventnosti“ nahrazují slovy „k vyrovnání přijatých závazků a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku“.

186. V § 98 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje písmeno f), které zní:

„f)   změny v rizikovém profilu a obchodní strategii, jsou-li navrhovány.“.

187. V § 98 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Pojišťovna nebo zajišťovna, u které nastane situace podle odstavce 1 písm. b), přijme v souladu s ozdravným plánem nezbytná opatření s cílem opětovného dosažení úrovně použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku nebo ke změně svého rizikového profilu tak, aby byl do 6 měsíců ode dne, kdy zjistila nesplnění solventnostního kapitálového požadavku, tento požadavek splněn. Tuto lhůtu může Česká národní banka na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podané elektronicky prodloužit až o 3 měsíce, v případě vyhlášení situace podle § 98b až o dobu nezbytně nutnou k obnovení plnění solventnostního kapitálového požadavku, nejvýše však o 7 let ode dne tohoto vyhlášení.

(4) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 3 předloží každé 3 měsíce ode dne schválení ozdravného plánu České národní bance zprávu o vývoji finanční situace, v níž uvede přijatá opatření a jejich výsledky. Pokud není České národní bance prokázáno, že v daném mezidobí došlo ke změnám zajišťujícím opětovné obnovení plnění solventnostního kapitálového požadavku, zruší případnou prodlouženou lhůtu podle odstavce 3. Hrozí-li další zhoršení finanční situace pojišťovny nebo zajišťovny, Česká národní banka může postupovat také podle § 95 odst. 6 písm. b) a § 95 odst. 8. V takovém případě označí aktiva, jichž se má toto opatření k nápravě týkat.“.

188. V § 98 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 je povinna předložit České národní bance ke schválení ozdravný plán podle odstavce 2 do 2 měsíců poté, co zjistí, že nastaly skutečnosti podle odstavce 1 písm. b).

(6) V případě neschválení ozdravného plánu je pojišťovna nebo zajišťovna povinna předložit České národní bance do jednoho měsíce ode dne, kdy jí Česká národní banka oznámila své výhrady, ke schválení upravený ozdravný plán. Pokud Česká národní banka ani tento upravený ozdravný plán neschválí, postupuje v závislosti na povaze a závažnosti zjištěných nedostatků podle § 95; je-li ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny nebo zajišťovny, zahájí řízení o odnětí povolení podle § 116.“.

189. Za § 98 se vkládají nové § 98a a 98b, které včetně nadpisů znějí:

„§ 98a
Plán krátkodobého financování

(1) Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně předložit jí ke schválení plán krátkodobého financování, jestliže zjistí, že není dodržován minimální kapitálový požadavek, nebo hrozí-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících 3 měsících.

(2) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 je povinna předložit České národní bance ke schválení plán krátkodobého financování do 1 měsíce poté, co zjistí, že nastaly skutečnosti podle odstavce 1.

(3) Plán krátkodobého financování musí být reálný s cílem do 3 měsíců od zjištění skutečnosti podle odstavce 1 obnovit použitelný primární kapitál alespoň na úroveň minimálního kapitálového požadavku nebo snížit rizikový profil tak, aby bylo zajištěno dodržování minimálního kapitálového požadavku pojišťovnou nebo zajišťovnou podle odstavce 1. Pro obsah plánu krátkodobého financování se použije § 98 odst. 2 obdobně.

(4) Je-li to nezbytné k zabezpečení splnitelnosti závazků pojišťovny nebo zajišťovny, může Česká národní banka postupovat také podle § 95 odst. 6 písm. b) a § 95 odst. 8. V takovém případě označí aktiva, jichž se má toto opatření k nápravě týkat.

§ 98b
Žádost o vyhlášení mimořádně zhoršené situace

(1) Česká národní banka může požádat Evropský orgán dohledu o vyhlášení mimořádně zhoršené situace, pokud je nepravděpodobné, že pojišťovny a zajišťovny představující významný podíl na trhu nebo v odvětví pojišťovnictví jako celek dosáhnou opětovného stanovení úrovně použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku nebo změny svého rizikového profilu tak, aby byl plněn solventnostní kapitálový požadavek. Taková situace nastane, pokud je finanční situace těchto pojišťoven nebo zajišťoven nebo tohoto odvětví vážně nebo nepříznivě ovlivněna

a)   propadem hodnoty finančních nástrojů obchodovaných na finančních trzích, který je nepředvídatelný, prudký a strmý,
b)   prostředím trvale nízkých úrokových sazeb, nebo
c)   silným dopadem katastrofické události.

(2) Česká národní banka v součinnosti s Evropským orgánem dohledu pravidelně vyhodnocuje trvání podmínek podle odstavce 1. Ukončení mimořádně zhoršené situace vyhlásí Evropský orgán dohledu v závislosti na těchto zjištěních, v součinnosti s Českou národní bankou.“.

190. V § 99 odst. 1 se věta první zrušuje.

191. V § 99 odst. 1 se slova „Nucenou správu v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně Česká národní banka zavede také, jestliže došlo“ nahrazují slovy „Česká národní banka může zavést v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně nucenou správu, je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv pojistníků, pojištěných a oprávněných osob nebo v zájmu zachování její finanční stability, zejména došlo-li“ a za slovo „opatření“ se vkládají slova „k nápravě“.

192. V § 99 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy.“.

193. V § 99 odst. 2 se slova „ , kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem, důvod zavedení nucené správy,“ nahrazují slovem „také“.

194. V § 99 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“.

195. V § 99 odst. 4 písmeno a) zní:

„a)   přechází působnost jejích orgánů na správce, s výjimkou oprávnění podat rozklad nebo žalobu proti rozhodnutí České národní banky, kterým se zavádí nucená správa v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, rozhodnutí o zvýšení nebo snížení základního kapitálu nebo proti rozhodnutí o zrušení akciové společnosti nebo družstva; správce předloží tomu, kdo je oprávněn podat rozklad nebo žalobu, na jeho písemnou žádost v potřebném rozsahu kopie z dostupné dokumentace pojišťovny nebo zajišťovny a umožní pořizovat si z nich opisy a výpisy,“.

196. V § 99 odst. 7 se na konci textu písmene a) doplňují slova „anebo nabytím právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti“.

197. V § 99 odst. 7 písm. c) se slovo „prohlášením“ nahrazuje slovy „vydáním rozhodnutí o“.

198. V § 100 odstavec 1 zní:

„(1) Česká národní banka jmenuje správce a jeho zástupce ze zvláštní části seznamu insolvenčních správců vedeného podle zákona o insolvenčních správcích.“.

199. V § 100 se odstavce 2 a 3 zrušují.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 2 až 5.

200. V § 100 odst. 2 se slovo „fyzická“ zrušuje a slova „vykonávala činnost odpovědného pojistného matematika,“ nahrazují slovy „byla osobou s klíčovou funkcí“.

201. V § 100 se na konci odstavce 3 doplňuje věta druhá „Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce a jeho zástupce a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.“.

202. V § 100 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Přestane-li správce nebo jeho zástupce splňovat podmínky pro své jmenování, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku, která bez zbytečného odkladu jmenuje jiného správce nebo jeho zástupce.“.

203. V § 101 odst. 1 větě první se za slovo „obnovení“ vkládá slovo „finanční“.

204. V § 101 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

205. V § 101 odst. 2 větě první se slova „pro výkon“ zrušují.

206. V § 101 odst. 5 větě první se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „3 a 4“ a slovo „příslušným“ se zrušuje.

207. V § 102 odst. 1 větě první se slova „a předchozí opatření k nápravě uložená Českou národní bankou nevedla ke zlepšení její hospodářské situace“ nahrazují slovy „ , anebo jestliže v její činnosti přetrvávají závažné nedostatky“.

208. V § 102 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Česká národní banka může v rozhodnutí o pozastavení oprávnění podle odstavce 1 určit dobu jeho trvání nebo podmínku, jejímž splněním omezení nebo povinnost stanovená v rozhodnutí zaniká.“.

209. V § 103 odst. 2 se slovo „postupu“ zrušuje.

210. V § 103 odst. 3 se slovo „uzavřených“ nahrazuje slovy „s pojistným rizikem nebo závazkem“ a slova „ , nestanoví-li tento zákon jinak“ se zrušují.

211. V § 103 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Jde-li o převod pojistných smluv uzavřených s pojistným rizikem nebo závazkem na území

a)   České republiky, může být přebírající pojišťovnou pouze tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu působící na území České republiky v souladu s tímto zákonem a za podmínky zřízení pobočky na území České republiky také pojišťovna z třetího státu,
b)   jiného členského státu, je přebírající pojišťovnou pojišťovna podle § 105, nebo
c)   třetího státu, je přebírající pojišťovnou pojišťovna podle § 105a.“.

212. V § 104 odst. 1 větě druhé se slova „schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části“ nahrazují slovy „schválení návrhu převodu podle § 103 odst. 2 nebo žádosti podle § 103 odst. 3“.

213. V § 104 odst. 2 a 4 a v § 107 odst. 2 a 4 se slovo „postupu“ nahrazuje slovem „převodu“.

214. V § 104 odst. 2 písm. b) a v § 107 odst. 2 písm. b) se slovo „prostředků“ nahrazuje slovem „aktiv“.

215. V § 104 odst. 2 písm. c) a v § 107 odst. 2 písm. c) se slova „solventnosti nebo upravené míry solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostního kapitálového požadavku podle § 73“.

216. V § 104 odst. 3 a v § 107 odst. 3 se slova „plnění závazků“ nahrazují slovy „vyrovnání závazků“.

217. V § 104 odst. 4 písmena a) až c) znějí:

„a)   informace a doklady prokazující, že po tomto převodu bude disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73; jde-li o pojišťovnu, která se neřídí tímto zákonem, je takovým dokladem písemné potvrzení orgánu vykonávajícího dohled nad její činností o plnění obdobných solventnostních požadavků a splnění provozních předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo jeho části,
b)   přehled aktiv určených k vyrovnání závazků z převáděného pojistného kmene nebo jeho části a
c)   předpokládané změny v jejím hospodaření v důsledku převodu pojistného kmene nebo jeho části, včetně předpokládaného vývoje solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 v prvních 3 účetních obdobích po tomto převodu.“.

218. V § 104 odst. 5 se za slovo „uveřejní“ vkládají slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup a alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku“.

219. V § 104 odstavec 6 zní:

„(6) Technické náležitosti návrhu převodu podle § 103 odst. 2 a žádosti podle § 103 odst. 3 a jejich formáty stanoví prováděcí právní předpis. Návrh převodu podle § 103 odst. 2 a žádost podle § 103 odst. 3 se podávají elektronicky.“.

220. § 105 včetně nadpisu zní:

„§ 105
Převod pojistného kmene nebo jeho části v rámci členských států

(1) Tuzemská pojišťovna může po schválení Českou národní bankou převést pojistný kmen nebo jeho část týkající se pojistných smluv s pojistným rizikem nebo závazkem na území jiného členského státu, na pojišťovnu z členského státu, která splňuje podmínky pro převod těchto smluv nebo na její pobočku zřízenou na území členského státu; to se použije i v případě pojišťovny z třetího státu, má-li svoji pobočku umístěnou na území jiného členského státu.

(2) Česká národní banka ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části podané elektronicky, pro jejíž obsah a postup v řízení se použijí § 103 a 104 přiměřeně, požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu

a)   domovského členského státu přebírající pojišťovny, nejde-li o tuzemskou pojišťovnu, a
b)   členského státu, kde byla uzavřena pojistná smlouva, a také členského státu, ve kterém se nachází pobočka tuzemské pojišťovny, jde-li o pojistný kmen spravovaný touto pobočkou.

(3) Česká národní banka schválí žádost tuzemské pojišťovny o tento převod do 30 dnů ode dne, kdy

a)   obdrží souhlasné stanovisko orgánu dohledu členského státu přebírající pojišťovny, a to za podmínky, že orgán dohledu domovského členského státu přebírající pojišťovny potvrdí, že po zohlednění převodu bude tato přebírající pojišťovna disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73, a
b)   obdrží souhlasné stanovisko orgánu dohledu členského státu, kde byla uzavřena pojistná smlouva, nejpozději však poté, co marně uplynou 3 měsíce ode dne odeslání žádosti České národní banky o vyjádření stanoviska k převodu pojistného kmene nebo jeho části.

(4) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud

a)   obdrží nesouhlasné stanovisko podle odstavce 3 písm. a) do 3 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za mlčky vyjádřený souhlas,
b)   přebírající pojišťovna nesplňuje podmínky pro převod těchto smluv, nebo
c)   předávající pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73.

(5) Převod pojistného kmene nebo jeho části, týkající se pojistných smluv s pojistným rizikem nebo závazkem na území České republiky uzavřených pojišťovnou z jiného členského státu tato pojišťovna předběžně konzultuje prostřednictvím orgánu dohledu domovského členského státu s Českou národní bankou; to se použije i pro převod pojistného kmene spravovaného pobočkou této pojišťovny.

(6) Převod pojistného kmene nebo jeho části podle odstavce 1 tuzemská pojišťovna uveřejní v České republice a v členském státu závazku nebo v členském státu, kde je umístěno pojistné riziko, a to způsobem stanoveným právním předpisem tohoto členského státu. Převod pojistného kmene nebo jeho části podle odstavce 5 pojišťovna z jiného členského státu uveřejní způsobem podle § 104 odst. 5.

(7) Byla-li Česká národní banka požádána o vyjádření svého stanoviska k převodu pojistného kmene nebo jeho části orgánem dohledu členského státu nebo orgánem dohledu třetího státu, vyjádří své stanovisko do 3 měsíců ode dne obdržení žádosti; nevyjádří-li se Česká národní banka v této lhůtě, považuje se to za souhlas s takovým převodem s výjimkou potvrzení o tom, že po zohlednění převodu bude přebírající tuzemská pojišťovna disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73.“.

221. Za § 105 se vkládají nové § 105a a 105b, které včetně nadpisů znějí:

„§ 105a
Převod pojistného kmene nebo jeho části na pojišťovnu z třetího státu

(1) Tuzemská pojišťovna může převést pojistný kmen nebo jeho část týkající se pojistných smluv s pojistným rizikem nebo závazkem na území třetího státu, na pojišťovnu z třetího státu nebo na její pobočku umístěnou na území třetího státu, kde se nachází pojistné riziko nebo závazek pouze po schválení tohoto postupu Českou národní bankou. Česká národní banka ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu třetího státu sídla nebo pobočky přebírající pojišťovny. Pro obsah žádosti a postup v tomto řízení se použijí § 103 a 104 přiměřeně.

(2) Česká národní banka schválí žádost tuzemské pojišťovny o tento převod do 30 dnů ode dne, kdy obdrží souhlasné stanovisko orgánu dohledu třetího státu přebírající pojišťovny, a to za podmínky, že orgán dohledu domovského členského státu přebírající pojišťovny potvrdí, že po zohlednění převodu bude tato přebírající pojišťovna splňovat podmínky solventnosti obdobné podmínkám stanoveným tímto zákonem.

(3) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud

a)   obdrží nesouhlasné stanovisko podle odstavce 2 do 4 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za mlčky vyjádřený souhlas,
b)   přebírající pojišťovna nesplňuje podmínky pro převod těchto smluv, nebo
c)   předávající pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73.

§ 105b
Společné ustanovení

(1) Dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou.

(2) Jde-li o převod pojistného kmene nebo jeho části týkající se pojistných smluv spravovaných pobočkou pojišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky na pobočku pojišťovny z třetího státu zřízenou na území jiného členského státu, je kromě podmínek podle § 105 podmínkou schválení tohoto převodu Českou národní bankou dále to, že orgán dohledu členského státu přebírající pobočky ve lhůtě podle § 105 odst. 4 písm. a) potvrdí, že právo členského státu přebírající pobočky takový převod umožňuje a že s převodem souhlasí; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za souhlas.

(3) Využívá-li pojišťovna z třetího státu, která je předávající nebo přebírající pojišťovnou, zvýhodnění podle § 35 a Česká národní banka není orgánem dohledu podle § 35 odst. 2, vyžádá si Česká národní banka stanovisko podle odstavce 2, § 105 odst. 3 písm. a) nebo podle § 105a odst. 2 orgánu dohledu podle § 35 odst. 2.“.

222. V § 106 odst. 2 se slovo „postupu“ zrušuje.

223. V § 106 odst. 3 se slova „ , nestanoví-li tento zákon jinak“ zrušují.

224. V § 107 odst. 4 písmena a) až c) znějí:

„a)   informace a doklady prokazující, že po tomto převodu bude disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73; jde-li o pojišťovnu nebo zajišťovnu, která se neřídí tímto zákonem, je takovým dokladem písemné potvrzení orgánu vykonávajícího dohled nad její činností o plnění obdobných solventnostních požadavků a splnění provozních předpokladů pro správu převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části,
b)   přehled aktiv určených k vyrovnání závazků z převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části a
c)   přehled předpokládaných změn v jejím hospodaření jako důsledek převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, včetně předpokládaného vývoje solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 po převodu v prvních 3 účetních obdobích po tomto převodu.“.

225. V § 107 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Technické náležitosti návrhu převodu podle § 106 odst. 2 a žádosti podle § 106 odst. 3 a jejich formáty stanoví prováděcí právní předpis. Návrh převodu podle § 106 odst. 2 a žádost podle § 106 odst. 3 se podávají elektronicky.“.

226. § 108 včetně nadpisu zní:

„§ 108
Převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části v rámci členských států

(1) Tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovna může po schválení Českou národní bankou převést kmen zajišťovacích smluv nebo jeho část, včetně smluv uzavřených na základě práva zakládat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby, na zajišťovnu z jiného členského státu nebo na pojišťovnu z jiného členského státu oprávněnou provozovat zajišťovací činnost. Česká národní banka ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu domovského členského státu přebírající zajišťovny nebo pojišťovny. Pro obsah této žádosti se použijí § 106 a 107 přiměřeně. Česká národní banka žádost schválí, pokud tento orgán dohledu potvrdí, že po zohlednění převodu bude přebírající zajišťovna nebo pojišťovna disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73.

(2) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud

a)   obdrží nesouhlasné stanovisko podle odstavce 1 do 4 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za mlčky vyjádřený souhlas,
b)   přebírající zajišťovna nebo pojišťovna nemá pro převzetí těchto smluv odpovídající rozsah povolení k činnosti, nebo
c)   předávající zajišťovna nebo pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73.

(3) Byla-li Česká národní banka požádána o vyjádření svého stanoviska k převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části orgánem dohledu členského státu, vyjádří své stanovisko do 3 měsíců ode dne obdržení žádosti.“.

227. Za § 108 se vkládá nový § 108a, který včetně nadpisu zní:

„§ 108a
Převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části na zajišťovnu nebo pojišťovnu z třetího státu

(1) Tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovna může po schválení Českou národní bankou převést kmen zajišťovacích smluv nebo jeho část, včetně smluv uzavřených na základě práva zakládat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby, na zajišťovnu z třetího státu nebo na pojišťovnu z třetího státu oprávněnou provozovat zajišťovací činnost, pokud je v tomto státě vykonáván dohled nad touto činností srovnatelný s dohledem podle tohoto zákona. Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části podané elektronicky požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu domovského třetího státu přebírající zajišťovny nebo pojišťovny. Pro obsah této žádosti se použijí § 106 a 107 přiměřeně. Česká národní banka žádost schválí, pokud tento orgán dohledu potvrdí, že po zohlednění převodu bude přebírající zajišťovna nebo pojišťovna splňovat solventnostní požadavky stanovené právními předpisy tohoto třetího státu.

(2) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud

a)   neobdrží stanovisko podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko,
b)   přebírající zajišťovna nesplňuje podmínky pro převod těchto smluv, nebo
c)   předávající zajišťovna nebo pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73.

(3) Jde-li o převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části týkající se zajišťovacích smluv spravovaných pobočkou pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky na pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území jiného členského státu, je mimo § 108 podmínkou schválení tohoto převodu Českou národní bankou, že orgán dohledu členského státu přebírající pobočky ve lhůtě podle odstavce 2 písm. a) potvrdí, že právo členského státu přebírající pobočky takový převod umožňuje a že s převodem souhlasí; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za souhlas.“.

228. Nadpis umístěný pod § 109 zní: „Informace o výkonu dohledu“.

229. V § 109 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje a v závěrečné části ustanovení se slova „příslušné orgány“ nahrazují slovem „orgány“.

230. V § 109 odst. 1 se za písmeno e) vkládají písmena f) a g), která znějí:

„f)   omezení nakládat s aktivy, nebo
g)   odnětí vydaného povolení,“.

231. V § 109 odst. 2 se číslo „VIII“ nahrazuje číslem „IX“.

232. V § 109 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Česká národní banka uveřejňuje a aktualizuje způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné postupy, metody, kritéria a další obecné údaje a informace, které se týkají výkonu jejího dohledu podle § 86b a 86c a v souhrnné podobě statistické údaje o opatřeních k nápravě přijatých vůči dohlíženým pojišťovnám a zajišťovnám. Tyto informace uveřejňuje na jednotné elektronické adrese a v jednotném formátu, a to v rozsahu a lhůtách stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.“.

233. Za § 109 se vkládají nové § 109a až 109c, které včetně nadpisů znějí:

„§ 109a
Informace poskytované Evropskému orgánu dohledu

(1) Česká národní banka sděluje Evropskému orgánu dohledu informace o pojišťovně nebo zajišťovně, které udělila nebo odejmula povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí. To se použije obdobně i v případě rozšíření již povolené pojišťovací nebo zajišťovací činnosti nebo v případě jejího částečného odejmutí.

(2) Česká národní banka poskytuje Evropskému orgánu dohledu každoročně informace o průměrném navýšení kapitálového požadavku na jednu tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu a rozdělení tohoto navýšení Českou národní bankou v předchozím roce, měřeno jako procento solventnostního kapitálového požadavku, vypočteného samostatně, a to pro

a)   všechny pojišťovny a zajišťovny,
b)   pojišťovny provozující pojišťovací činnost podle odvětví životních pojištění,
c)   pojišťovny provozující pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění,
d)   pojišťovny se smíšenou činností a
e)   zajišťovny.

(3) U každé informace podle odstavce 1 sdělí Česká národní banka také počet navýšení kapitálových požadavků podle jejich důvodů uvedených v § 95a odst. 1.

(4) Česká národní banka informuje každoročně Evropský orgán dohledu o

a)   dostupnosti dlouhodobých záruk u pojistných produktů na tuzemském trhu a činnosti pojišťoven a zajišťoven jako dlouhodobých investorů na kapitálovém trhu,
b)   počtu pojišťoven a zajišťoven používajících vyrovnávací úpravu, koeficient volatility, rozšíření doby podle § 98 odst. 3 a podmodul akciového rizika zohledňující dlouhodobost závazků,
c)   vlivu použití vyrovnávací úpravy, koeficientu volatility, mechanismu symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika a použití a dopadu podmodulu akciového rizika zohledňujícího dlouhodobost závazků na finanční pozici pojišťoven a zajišťoven, a to jak na národní úrovni, tak i anonymně na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny,
d)   dopadu vyrovnávací úpravy, koeficientu volatility, mechanismu symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika a použití a dopadu podmodulu akciového rizika zohledňujícího dlouhodobost plnění povinností vyplývajících ze závazků na investiční politiku pojišťoven a zajišťoven a zda neposkytují nadměrnou úlevu kapitálu,
e)   dopadu jakéhokoli prodloužení ozdravné doby podle § 98 odst. 3 na postup pojišťoven a zajišťoven při obnově úrovně požadovaného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku nebo při snížení rizikového profilu za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem,
f)   počtu pojišťoven a zajišťoven a počtu skupin využívajících omezení z předkládání informací po jednotlivých položkách podle § 83b odst. 1 písm. b) a § 83b odst. 3 nebo § 92k odst. 1, spolu s výší jejich kapitálových požadavků, pojistného, technických rezerv a aktiv vyjádřenou jako procentní podíl na celkové výši kapitálových požadavků, pojistného, technických rezerv a aktiv všech tuzemských pojišťoven a zajišťoven nebo skupin podle § 87,
g)   postupu podle § 20 odst. 3, § 22 odst. 4 a § 110 odst. 4 a 5,
h)   povolení jí uděleném pojišťovně nebo zajišťovně ovládané osobou z třetího státu včetně pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu, která získá kvalifikovanou účast v pojišťovně nebo zajišťovně s povolením k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti udělené Českou národní bankou včetně struktury takové skupiny,
i)   překážkách a jiných problémech pojišťoven a zajišťoven s povolením k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti udělené Českou národní bankou při jejich usazování nebo výkonu činností ve třetích státech a
j)   fungování kolegia a případných problémech, je-li orgánem dohledu nad skupinou.

(5) Informace podle odstavce 4 písm. g) až i) Česká národní banka současně zašle i Evropské komisi. Informace podle odstavce 4 písm. h) zašle také dohledovým orgánům ostatních členských států.

§ 109b
Informace poskytované orgánům dohledu jiných členských států a centrálním bankám, měnovým orgánům, dozorovým orgánům nad platebním trhem a Evropské radě pro systémová rizika

(1) Česká národní banka sděluje orgánům dohledu jiných členských států informace týkající se pojišťovnictví nebo na jejich vyžádání, jestliže tyto informace mají přímý vztah k jejich působnosti v pojišťovnictví a slouží pro účely

a)   kontroly plnění podmínek pro provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti,
b)   ukládání sankcí,
c)   posouzení opravného prostředku ve správním řízení proti rozhodnutí orgánu dohledu, nebo
d)   soudního řízení.

(2) Česká národní banka může sdělovat informace týkající se výkonu dohledu podle tohoto zákona dalším subjektům, pokud se tyto informace vztahují k výkonu jejich činnosti a jsou-li jimi

a)   centrální banky Evropského systému centrálních bank a jiné subjekty s působností podobnou měnovým orgánům, včetně informací sloužících k výkonu jejich měnové politiky a souvisejících operací, dohledu nad zúčtovacími systémy, systémy k vypořádání obchodů s cennými papíry a zabezpečení stability finančního systému,
b)   jiné správní orgány odpovědné za dohled nad platebními systémy, nebo
c)   Evropská rada pro systémová rizika.

(3) Při mimořádné situaci sděluje Česká národní banka informace podle odstavce 2 písm. a) bez zbytečného odkladu.

§ 109c
Poskytování informací Ministerstvu financí

Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu v pojišťovnictví mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení finanční stability v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti Ministerstvo financí a další ústřední orgány, do jejichž působnosti náleží příprava právních předpisů se vztahem k pojišťovnictví a finančním institucím.“.

234. V § 110 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Česká národní banka může při zjišťování nebo ověřování skutečností podle odstavce 1 vyžadovat od takové pojišťovny doklady, informace a nezbytná vysvětlení týkající se její činnosti na území České republiky a pojišťovna je povinna jí vyhovět.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

235. V § 110 odst. 4 větě první se slova „ , přijatá příslušným“ nahrazují slovy „k nápravě uložená“, slovo „přijata“ se nahrazuje slovem „uložena“ a za slova „žádná opatření“ se vkládají slova „k nápravě“.

236. V § 110 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Česká národní banka může současně postoupit věc Evropskému orgánu dohledu se žádostí o součinnost.“.

237. V § 110 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a slova „a 2“ se nahrazují slovy „až 3“.

238. V § 111 odst. 1 větě první se za slovo „činnosti“ vkládají slova „na tomto území“.

239. V § 111 odst. 2 větě první se slova „učiněná příslušným“ nahrazují slovy „k nápravě uložená“.

240. V § 111 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Česká národní banka může současně postoupit věc Evropskému orgánu dohledu se žádostí o součinnost.“.

241. Za § 111 se vkládá nový § 111a, který včetně nadpisu zní:

„§ 111a
Dohled na místě v pobočce pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu

(1) Česká národní banka může provést poté, co o tom informovala orgán dohledu domovského členského státu, zjišťování nebo ověřování skutečností podle § 110 odst. 1 a § 111 odst. 1 na místě v pobočce pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu zřízené na území České republiky.

(2) Není-li jí takový výkon dohledu umožněn nebo je ztížen, může v přiměřené lhůtě věc postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat jej o součinnost. To se použije obdobně i při výkonu dohledu na místě u poskytovatele služby usazeného v České republice.“.

242. V § 112 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 31 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

243. V § 112 odst. 2 větách první a druhé se slovo „majetkem“ nahrazuje slovem „aktivy“.

244. V § 113 odst. 1 a v § 114 odst. 1 se za slovo „nápravě“ vkládají slova „za účelem odstranění“.

245. V § 113 odst. 2 písm. b) se slova „odpovědného pojistného matematika“ nahrazují slovy „osoby odpovědné za plnění požadavků podle § 7j“.

246. V § 113 odst. 2 písm. c) se slovo „jmenovaného“ nahrazuje slovem „ustanoveného“.

247. V § 113 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Česká národní banka může pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu nařídit

a)   změnu auditora provádějícího ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky; § 95 odst. 3 se v takovém případě použije obdobně, nebo
b)   navýšení technických rezerv na úroveň, která odpovídá výpočtu podle § 52 až 57, nebo změnu metody výpočtu těchto rezerv, jestliže zjistí, že při výpočtu technických rezerv nepostupovala podle těchto ustanovení.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

248. V § 113 odst. 4 se v úvodní části ustanovení slovo „hospodaření“ nahrazuje slovem „činnosti“.

249. V § 113 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo plánu krátkodobého financování“.

250. V § 113 odst. 4 písm. b) se slovo „uzemí“ nahrazuje slovem „území“.

251. V § 113 odst. 6 se slova „a 3“ nahrazují slovy „a 4“, číslo „97,“ se zrušuje a za číslo „98,“ se vkládá text „98a,“.

252. V § 113 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a za slovy „opatření k nápravě“ se vkládají slova „za účelem odstranění“.

253. V § 114 odst. 1 větě druhé se slovo „majetkem“ nahrazuje slovem „aktivy“, slovo „umístěným“ se nahrazuje slovem „umístěnými“ a za slovo „opatření“ se vkládají slova „k nápravě“.

254. V § 114 odst. 4 větě první se slovo „majetkem“ nahrazuje slovem „aktivy“ a ve větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

255. § 115 se včetně nadpisu zrušuje.

256. V § 116 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Česká národní banka odejme tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže

a)   je tato pojišťovna nebo zajišťovna předlužena; pojišťovna nebo zajišťovna je předlužena, pokud souhrn peněžního vyjádření jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku; ocenění se provede v souladu s tímto zákonem a zákonem upravujícím účetnictví,
b)   uložené opatření k nápravě nevedlo k obnovení její platební schopnosti,
c)   získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nepravdivě nebo neúplně uvedeného údaje rozhodného pro udělení tohoto povolení nebo takový údaj zatajila,
d)   její finanční situace nezaručuje trvalou splnitelnost jejích závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
e)   nedodržela minimální kapitálový požadavek a nepředložila plán krátkodobého financování nebo nebyl takový plán Českou národní bankou schválen,
f)   přemístila svoje sídlo mimo území České republiky,
g)   nesplnila do 3 měsíců schválený plán krátkodobého financování, nebo
h)   o to pojišťovna nebo zajišťovna požádá.

(2) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odejmout povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže

a)   již nesplňuje některou z podmínek pro provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
b)   opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, související s pojišťovací nebo zajišťovací činností, nebo opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou rozhodnutím České národní banky přijatým podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie,
c)   do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájila povolenou činnost, nebo
d)   neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců.“.

257. V § 116 odst. 3 větě druhé se slova „To neplatí“ nahrazují slovy „To se nepoužije“ a slovo „g)“ se nahrazuje slovem „h)“.

258. V § 116 odst. 4 větě první se za slovo „zákonem“ vkládají slova „v rozsahu, v jakém se vztahuje k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, do vypořádání závazků z jí provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti“.

259. V § 117 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a g)“ nahrazují slovy „ , g) a h)“.

260. V § 117 odst. 3 se na konci textu věty první doplňuji slova „v rozsahu, v jakém se vztahuje k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, do vypořádání závazků z jí provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti“.

261. V § 117 odst. 4 se slova „vyrozumí Česká národní banka příslušné“ nahrazují slovy „vyrozumí o tom“ a slova „ , aby tyto orgány mohly přijmout příslušná opatření“ se zrušují.

262. V § 118 odstavec 1 zní:

„(1) Z důvodů uvedených v § 116 a 117 může Česká národní banka svým rozhodnutím odejmout pojišťovně nebo zajišťovně i část povolené pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví, nebo k provozování zajišťovací činnosti pro životní nebo neživotní zajištění, pokud bylo zajišťovně nebo pojišťovně uděleno povolení k provozování obou typů zajišťovací činnosti současně; omezení činnosti podle § 116 odst. 4 a § 117 odst. 3 se v tomto případě vztahuje pouze na tu část činnosti, na kterou se vztahuje rozhodnutí o odnětí povolení.“.

263. V § 118 odst. 2 větě první se za slova „§ 116 odst. 1“ vkládají slova „a 2“ a ve větě druhé se za slova „odnětí povolení“ vkládají slova „nebo o změně jeho rozsahu“.

264. V § 118 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „a třetích států, ve kterých pojišťovna působí“.

265. V § 118 odst. 4 větě druhé se slova „Společně s těmito orgány dohledu přijme“ nahrazují slovy „Česká národní banka přijme ve spolupráci s těmito orgány dohledu“.

266. V § 118 odst. 4 větě třetí se slova „To platí“ nahrazují slovy „To se použije“.

267. V § 119 odst. 1 písmeno a) zní:

„a)   osoba, která podle § 7a odst. 4 navrhuje změnu v osobě člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, který o této změně rozhoduje,“.

268. V § 119 odst. 1 písm. b) se za slova „že její“ vkládají slova „přímý nebo nepřímý“.

269. V § 119 odst. 1 písm. c) se slovo „aniž“ zrušuje a slovo „oznámí“ se nahrazuje slovem „neoznámí“.

270. V § 119 odst. 1 písm. d) se slova „podle § 8 odst. 1 a 2 nebo se dostala do střetu zájmů podle § 10,“ nahrazují slovy „důvěryhodnosti a v rozporu s § 7a odst. 3“ a slova „a současně České národní bance“ se zrušují.

271. V § 119 odst. 1 písm. e) se za slova „ke skupině“ vkládají slova „v rozporu s § 92k odst. 1 a 2“.

272. V § 119 odst. 1 písm. e) a v § 122 odst. 1 se slova „ve skupině“ nahrazují slovy „nad skupinou“.

273. V § 119 odst. 1 písmena f) a g) znějí:

„f)   osoba, která vykonává funkci správce nebo jeho zástupce, v rozporu s § 100 odst. 6 bezodkladně neinformuje Českou národní banku o tom, že přestala splňovat podmínky pro své jmenování,
g)   osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 4 bezodkladně neinformuje Českou národní banku o tom, že přestala splňovat podmínky pro své jmenování,“.

274. V § 119 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která znějí:

„h)   osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 3 nejedná s odbornou péčí,
i)   osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu postupuje v rozporu s § 86 odst. 6,
j)   osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo osoba náležící ke skupině znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvě dané podle tohoto zákona, nebo“.

Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno k).

275. V § 119 odst. 1 písm. k) se slova „jako člen“ nahrazují slovem „člen“ a slovo „dozorčího“ se nahrazuje slovem „kontrolního“.

276. V § 119 odst. 2 se slova „až e)“ nahrazují slovy „až k)“ a slova „a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až h) pokutu do 50 000 Kč“ se zrušují.

277. Na konci nadpisu § 120 se doplňují slova „a podnikajících fyzických osob“.

278. V § 120 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „osoba“ vkládají slova „nebo podnikající fyzická osoba“.

279. V § 120 odst. 1 písmeno a) zní:

„a)   v žádosti podle § 13 odst. 5, § 19 odst. 1, § 32 odst. 4, § 34a odst. 2, § 35 odst. 2, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 47 odst. 2, § 48 odst. 4, § 49 odst. 1 až 3, § 50a odst. 2, § 54b odst. 1, § 64 odst. 1, § 69 odst. 2, § 77 odst. 4, § 90a odst. 1, § 91a odst. 2, § 92c odst. 6, § 92n odst. 1, § 103 odst. 3, § 105 odst. 1, § 105a odst. 1, § 106 odst. 3, § 108 odst. 1, § 108a odst. 1 nebo § 122 odst. 1 uvede nepravdivý údaj,“.

280. V § 120 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.

281. V § 120 odst. 1 písmeno d) zní:

„d)   jako osoba, která podle § 7a odst. 4 navrhuje změnu v osobě člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, který o této změně rozhoduje,“.

282. V § 120 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až j), která znějí:

„e)   jako osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu postupuje v rozporu s § 86 odst. 6,
f)   jako osoba náležející ke skupině v rozporu s § 92k odst. 1 a 2 nesplní povinnost poskytnout tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která podle tohoto zákona podléhá výkonu dohledu nad skupinou, informace nezbytné pro výkon tohoto dohledu, nebo povinnost poskytnout obdobné informace České národní bance,
g)   jako osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 4 bezodkladně neinformuje Českou národní banku o tom, že přestala splňovat podmínky pro své jmenování,
h)   jako osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 3 nejedná s odbornou péčí,
i)   nesplní povinnost mlčenlivosti podle § 127, nebo
j)   jako osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo jako osoba náležející ke skupině znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvě dané podle tohoto zákona.“.

283. V § 120 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Pojišťovna nebo zajišťovna se dopustí správního deliktu tím, že

a)   provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s povolením k provozování těchto činností uděleným Českou národní bankou,
b)   v rozporu s § 6 odst. 1 postupuje způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami, nebo ohrožuje svoji bezpečnost nebo stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených nebo jiným způsobem postupuje v rozporu s pravidly obezřetného řízení,
c)   v rozporu s § 7 nezavede a neudržuje účinný řídicí a kontrolní systém,
d)   v rozporu s § 7a nezajistí obsazení odpovídajícími osobami,
e)   v rozporu s § 7a odst. 2 a 3, § 23, 34a, 40, 82, 82a nebo 83 nesplní řádně informační povinnost nebo povinnost uveřejnit informace,
f)   nepředloží doklady a jiné materiály vyžádané Českou národní bankou podle § 82, 83 nebo 110,
g)   ve stanovené lhůtě nesplní některou z povinností podle § 95, 95a, 95b, 98, 98a, 110, 111 nebo 113,
h)   v rozporu s § 6 odst. 3 využívá ke zprostředkování pojištění nebo zajištění, anebo k činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí služeb osoby, která tuto činnost vykonává neoprávněně,
i)   postupuje v rozporu se schváleným ozdravným plánem nebo se schváleným plánem krátkodobého financování,
j)   nesplní ve lhůtě stanovené vykonatelným rozhodnutím České národní banky opatření k nápravě, nebo
k)   znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvě dané podle tohoto zákona.

(3) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že

a)   postupuje v rozporu s § 59 odst. 2, nebo
b)   neposkytne zájemci o pojištění nebo pojistníkovi údaje podle tohoto zákona nebo občanského zákoníku anebo zákona upravujícího činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí týkající se pojištění.“.

284. V § 120 odst. 4 písm. a) se slova „do funkce osoby v jejím vedení osobu, které nebyl Českou národní bankou udělen souhlas“ nahrazují slovy „do klíčové funkce osobu, která není osobou způsobilou nebo důvěryhodnou“.

285. V § 120 odst. 4 písm. b) se slova „v jejím vedení“ nahrazují slovy „s klíčovou funkcí“ a slova „pro udělení souhlasu České národní banky s výkonem její funkce ve vedení“ nahrazují slovy „způsobilosti nebo důvěryhodnosti“.

286. V § 120 odstavec 5 zní:

„(5) Za správní delikt podle odstavců 1 a 3 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavců 2 a 4 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč.“.

287. V § 121 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Odpovědnost za správní delikt právnické osoby zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.“.

288. V § 121 odst. 6 se věta první zrušuje.

289. V § 121 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Před zahájením řízení o správním deliktu Česká národní banka předběžně posoudí čin, který zakládá podezření, že byl spáchán správní delikt. Dospěje-li Česká národní banka k závěru, že konkrétní skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán správní delikt a že jej spáchala určitá osoba, zahájí řízení o správním deliktu; od zahájení řízení však může upustit, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování pachatele po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o správním deliktu, bylo dosaženo. Nezahájí-li Česká národní banka řízení o správním deliktu, provede o tom záznam do spisu a věc odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.“.

290. V § 122 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „na základě žádosti podané elektronicky“.

291. V § 122 odstavec 2 zní:

„(2) Žádost podle odstavce 1 Česká národní banka schválí, pokud žadatel prokáže, že po přeměně bude tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna splňovat podmínky stanovené tímto zákonem a že nedojde k ohrožení práv účastníků pojištění nebo zajištění. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

292. V § 122 odst. 3 písm. b) se slova „nebo činnost s touto činností související“ zrušují.

293. V § 122 odstavec 4 zní:

„(4) Přeměnu oznámí tuzemská pojišťovna svým pojistníkům nejpozději do jednoho měsíce po jejím schválení valnou hromadou nebo členskou schůzí družstva.“.

294. V § 122 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Pro fúzi, rozdělení a převod jmění se použijí § 103 až 108a přiměřeně.“.

295. V § 123 odst. 2 se slova „ , která vede seznam likvidátorů“ zrušují.

296. V § 123 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Rozklad podaný proti rozhodnutí České národní banky o jmenování nebo odvolání likvidátora tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nemá odkladný účinek.“.

297. V § 123 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhrady jeho hotových výdajů, uhradí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Aktiva určená k vyrovnání závazků a aktiva ve výši minimálního kapitálového požadavku podle § 79 slouží přednostně pro vypořádání nároků vyplývajících z pojišťovací činnosti.“.

298. V § 123 odst. 6 větě druhé se slova „To platí“ nahrazují slovy „To se použije“.

299. V § 123 odst. 7 se za slovo „pojišťovací“ vkládají slova „nebo zajišťovací“.

300. V § 124 odstavec 1 zní:

„(1) Česká národní banka jmenuje likvidátora ze zvláštní části seznamu insolvenčních správců vedeného podle zákona o insolvenčních správcích.“.

301. V § 124 se odstavce 2 a 3 zrušují.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3.

302. V § 124 odst. 2 se slova „odpovědným pojistným matematikem,“ nahrazují slovy „osobou s klíčovou funkcí“.

303. V § 124 odst. 3 se za slovo „Likvidátor“ vkládají slova „vykonává svoji činnost s odbornou péčí a“ a za slova „likvidátora a“ se vkládají slova „nejpozději do 31. března výroční zprávu o“.

304. V § 124 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Přestane-li likvidátor splňovat podmínky pro své jmenování, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku, která bez zbytečného odkladu jmenuje jiného likvidátora.“.

305. V § 126 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Česká národní banka může nakládat s informacemi podle odstavce 1 pouze pro plnění povinností podle tohoto zákona, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není jejich poskytnutí orgánu činnému v trestním řízení a pro potřeby správního nebo soudního řízení, a to za předpokladu, že se informace netýkají třetí osoby jednající s cílem obnovit finanční zdraví pojišťovny nebo zajišťovny.“.

306. V § 127 odst. 1 větě první se slovo „dozorčího“ nahrazuje slovem „kontrolního“ a slova „ , pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí“ se zrušují.

307. V § 128 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo správním řízení vedeném ve věci správního deliktu“.

308. V § 128 odst. 1 se vkládají písmena m) a n), která znějí:

„m)   finančního arbitra v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost, nebo
n)   Ministerstva vnitra ve věcech týkajících se soukromého zdravotního pojištění cizinců,“.

309. V § 128 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „orgánu nebo úřadu podle písmen a) až j)“ nahrazují slovy „příslušného orgánu“.

310. V § 128 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „příslušnými orgány dohledu členských států“ nahrazují slovy „Českou národní bankou a orgány dohledu jiných členských států, orgány dohledu třetích států a také výměna informací mezi Českou národní bankou“.

311. V § 128 odst. 3 písmeno d) zní:

„d)   nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven provádějícími dohled nad těmito pojišťovnami a zajišťovnami a úřady odpovědnými za kontrolu těchto znalců při výkonu jejich činností,“.

312. V § 128 odst. 7 se za slovo „vyplývající“ vkládají slova „z tohoto zákona,“.

313. V § 129 odstavce 2 až 9 znějí:

„(2) Je-li příčinou vzniku pojistné události z pojištění podle odstavce 1 dopravní nehoda, poskytne pojišťovně na její písemnou žádost údaje týkající se této nehody příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Policie České republiky, a to v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího silniční provoz.

(3) Pojišťovna využívá k plnění úkolů podle tohoto zákona údaje

a)   ze základního registru obyvatel,
b)   z informačního systému evidence obyvatel a
c)   z informačního systému cizinců.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou

a)   jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)   datum narození,
c)   datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a
d)   adresa místa pobytu.

(5) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou

a)   jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)   datum narození,
c)   datum úmrtí,
d)   den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a
e)   adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu.

(6) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou

a)   jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)   datum narození,
c)   státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)   druh a adresa místa pobytu a
e)   počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.

(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(8) Z údajů uvedených v odstavcích 4 až 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné.

(9) Údaje podle odstavců 4 až 6 poskytuje příslušný orgán veřejné moci způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

314. Za § 129a se vkládají nové § 129b a 129c, které včetně nadpisů znějí:

„§ 129b
Sdílení informací

(1) Za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání se pojišťovny vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích účastníků pojištění a dalších osobách zúčastněných na škodné nebo pojistné události, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou, zajišťovnou ani pojišťovacím zprostředkovatelem.

(2) Ten, o kom se informace podle odstavce 1 vedou, má právo na požádání seznámit se bezplatně s údaji, které jsou o něm vedeny.

(3) Pojišťovna přistupuje k získaným údajům jiné pojišťovny tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.

§ 129c
Částka vyjádřená v eurech

(1) Částka vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince do 30. prosince následujícího kalendářního roku přepočítává na částku v českých korunách kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro 31. říjen roku, v němž toto období začíná.

(2) Změna částky vyjádřená v tomto zákoně v eurech se použije nejpozději dnem, ke kterému uplyne 12 měsíců ode dne jejího zveřejnění Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie.“.

315. V § 131 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2 se slovo „eur“ nahrazuje slovem „EUR“.

316. Za § 131 se vkládá nový § 131a, který včetně nadpisu zní:

„§ 131a
Zvláštní ustanovení k soupojištění v rámci členských států

(1) Je-li soupojištěním kryto jedno nebo více velkých pojistných rizik nacházejících se na území členských států a jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2, pak

a)   částku technických rezerv stanoví jednotliví soupojistitelé podle pravidel určených jejich domovským členským státem, popřípadě podle obvyklé praxe v tomto státě, neexistují-li taková pravidla,
b)   úhrn technických rezerv je roven alespoň technickým rezervám stanoveným vedoucím soupojistitelem podle pravidel jeho domovského členského státu a
c)   v případě likvidace pojišťovny jsou závazky vyplývající z její účasti na soupojištění plněny stejně jako závazky z jí uzavřených pojistných smluv bez rozlišení státní příslušnosti pojistníků a jiných oprávněných osob.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije, pokud

a)   je riziko kryto jedinou smlouvou za jediné souhrnné pojistné na totéž pojistné období 2 nebo více pojišťovnami, z nichž je alespoň jedna tuzemskou pojišťovnou,
b)   vedoucím soupojistilem je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z jiného členského státu,
c)   se pro účely krytí rizika podle odstavce 1 na vedoucího soupojistitele pohlíží tak, jako kdyby byl pojišťovnou kryjící celé riziko,
d)   se alespoň jeden ze soupojistitelů účastní smlouvy prostřednictvím sídla nebo pobočky usazených v jiném členském státě než ve státě vedoucího soupojistitele a
e)   vedoucí soupojistitel stanoví podmínky pojištění, sazby pojistného a plní další povinnosti spojené s touto jeho funkcí.

(3) Jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 22 a § 23 odst. 2 se na tuzemskou pojišťovnu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči národní kanceláři pojistitelů a garančnímu fondu jiného členského státu a pro povinnost zřídit na území jiného členského státu škodního zástupce v případě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodu 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(4) Jsou-li současně splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 28 a 30 se na pojišťovnu z jiného členského státu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči České kanceláři pojistitelů podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

(5) Česká národní banka

a)   si vyměňuje s orgány dohledu členských států informace týkající se krytí rizik podle odstavce 1 a
b)   posuzuje v rámci spolupráce s Evropskou komisí a orgány dohledu podle písmene a) provádění soupojištění podle odstavce 1, zejména vyhodnocuje plnění povinností vedoucího soupojistitele a posuzuje oprávněnost krytí rizika prostřednictvím tohoto soupojištění.

(6) Tuzemská pojišťovna, která se účastní soupojištění podle odstavce 1, je povinna shromažďovat, uchovávat a s ostatními soupojistiteli vzájemně sdílet statistické údaje týkající se rozsahu operací soupojištění v rámci Evropské unie, kterých se účastní, a vést seznam členských států, jichž se operace soupojištění týkají.“.

317. V nadpisu pod § 134 se slova „Komisi evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komisi“.

318. V § 134 odst. 1 se slova „sděluje Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „poskytuje Evropské komisi“ a slova „právních předpisů Evropských společenství“ se nahrazují slovy „předpisů Evropské unie“.

319. V § 134 odst. 2 se slova „Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komisi“.

320. V § 134 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Ministerstvo financí sděluje Evropské komisi pojistná nebezpečí, na něž se vztahuje povinnost uzavřít pojištění včetně právních předpisů týkajících se tohoto pojištění a údajů, které musejí být uvedeny v osvědčení o uzavření pojistné smlouvy, pokud se vydání takového osvědčení vyžaduje.“.

321. V nadpisu části šesté se za slovo „ZMOCŇOVACÍ,“ vkládá slovo „ZÁVĚREČNÁ,“.

322. § 136 zní:

„§ 136

(1) Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 7b odst. 7, § 13 odst. 5, § 19 odst. 3, § 24 odst. 3, § 32 odst. 4, § 34a odst. 3, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 42 odst. 3, § 47 odst. 2, § 50a odst. 2, § 54b odst. 1 a 4, § 78 odst. 2, § 81 odst. 5, § 82 odst. 2, § 89c odst. 6, § 100 odst. 3, § 104 odst. 6, § 107 odst. 6, § 122 odst. 2 a § 123 odst. 3.

(2) Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 76 odst. 2, § 83 odst. 1 a 2, § 92k odst. 1, pokud k jejich provedení nebyl vydán přímo použitelný předpis Evropské unie.

(3) Vzory formulářů žádostí podle tohoto zákona Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách.“.

323. Za § 136 se vkládá nový § 136a, který zní:

„§ 136a

(1) Pojišťovna a zajišťovna není povinna až do 31. prosince 2020 ve své zprávě o solventnostní a finanční situaci podle § 82 odst. 3 uveřejňovat samostatně informace týkající se navýšení kapitálového požadavku nebo dopadu specifických parametrů do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku.

(2) Lhůty pro předkládání informací podle § 83 odst. 1 a 2 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami:

a)   20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,
b)   18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,
c)   16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019,
d)   14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020,
e)   8 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,
f)   7 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,
g)   6 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a
h)   5 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2019 a nejpozději 1. ledna 2020.

(3) Lhůty pro uveřejňování informací podle § 82 odst. 6 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami:

a)   20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,
b)   18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,
c)   16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a
d)   14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020.

(4) Pro tuzemskou pojišťovnu a tuzemskou zajišťovnu, která podléhá dohledu nad skupinou, a pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu na úrovni skupiny se lhůty podle odstavců 2 a 3 pro účely předkládání informací podle § 92k prodlužují o 6 týdnů.“.

324. V příloze č. 1 části A bodu IV. se slova „odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní pojištění“ nahrazují slovy „odst. 3 písm. a) bodu iv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES“.

325. V příloze č. 1 části A bodu VI. se slova „pojistně matematickém“ nahrazuje slovem „pojistněmatematickém“ a slovo „jimiž“ se nahrazuje slovem „kdy“.

326. V příloze č. 1 části A bodu VIII. se slova „odst. 2 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní pojištění“ nahrazují slovy „odst. 3 písm. b) bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES“.

327. V příloze č. 1 části B bodu 13 písm. a) se slovo „odpovědnost“ zrušuje.

328. V příloze č. 1 části B bodu 13 písm. b) a c) se slova „odpovědnost za škodu“ nahrazují slovy „za újmu“.

329. V příloze č. 2 bodu XIV. se slovo „škodu“ nahrazuje slovem „újmu“.

Čl. II
Přechodná ustanovení

1. Pokud v den nabytí účinnosti tohoto zákona tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna splňuje požadovanou míru solventnosti podle § 76 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nemá primární kapitál použitelný ke krytí minimálního kapitálového požadavku podle § 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna tento požadavek splnit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě nesplnění této povinnosti Česká národní banka postupuje podle § 116 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která používá pro výpočet kapitálového požadavku úplný nebo částečný interní model, je povinna do dne 31. prosince 2017 při výpočtu minimálního kapitálového požadavku uplatňovat procentní hodnoty podle § 79 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výhradně na solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný podle standardního vzorce.

3. Nucená správa zavedená podle zákona č. 277/2009  Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, se dokončí podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Porušení povinnosti stanovené zákonem č. 277/2009  Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce vedené v souvislosti s tímto porušením se řídí zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebo o uložení pokuty, která byla zahájena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle zákona č. 277/2009  Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Řízení o udělení povolení a řízení o schválení nebo o udělení předchozího souhlasu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona požádala Českou národní banku o odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti v celém rozsahu tohoto povolení nebo jí bylo do této doby takové povolení rozhodnutím České národní banky odňato, se řídí zákonem č. 277/2009  Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna podle bodu 7 nevstoupila do likvidace do dne 31. prosince 2018, řídí se ode dne 1. ledna 2019 zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Česká národní banka může rozhodnout o zkrácení doby podle bodu 8, pokud je to nezbytné k zabezpečení splnitelnosti závazků takové pojišťovny nebo zajišťovny.

10. Po dobu, po kterou se pojišťovna nebo zajišťovna podle bodu 7 řídí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nesmí uzavírat nové pojistné nebo zajišťovací smlouvy a rozšiřovat již převzaté závazky.

11. Body 7 až 10 se vztahují pouze na pojišťovnu nebo zajišťovnu, která

a)   není součástí skupiny, nebo je součástí takové skupiny, ve které všechny pojišťovny a zajišťovny do dne nabytí účinnosti tohoto zákona přestaly uzavírat pojistné nebo zajišťovací smlouvy,
b)   je v likvidaci a ze zprávy likvidátora o průběhu likvidace, její účetní závěrky ani z jiných výkazů a dokladů podle § 124 odst. 3 zákona č.  277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předkládaných České národní bance nevyplývá nebezpečí ohrožení splnitelnosti jejích závazků, nebo
c)   požádala o odnětí povolení podle bodu 7.

12. Česká národní banka uveřejňuje seznam pojišťoven a zajišťoven podle bodu 7, který poskytuje dohledovým orgánům ostatních členských států.

13. Po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se do

a)   třídy 1 podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnují položky primárního kapitálu, které

1. 

byly emitovány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, podle toho, který z těchto dnů nastane dříve,
2.  lze podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnout do položek výpočtu disponibilní míry solventnosti, nejvýše však do 50 % požadované míry solventnosti, a
3.  by podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyly zařazeny do třídy 1 nebo 2, a
b)   třídy 2 podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnují položky primárního kapitálu, které

1. 

byly emitovány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, podle toho, který z těchto dnů nastane dříve, a
2.  lze podle dosavadní právní úpravy zahrnout do položek výpočtu disponibilní míry solventnosti, nejvýše však do 25 % požadované míry solventnosti.

14. Požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie podle § 60 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají investování do obchodovatelných cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů založených na sekuritizaci úvěrů, se vztahují na pojišťovnu a zajišťovnu, která investuje do těchto nástrojů vydaných přede dnem 1. ledna 2011, pokud nové podkladové expozice byly přidány nebo nahrazeny po dni 31. prosince 2014.

15. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu splňuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona požadavky podle § 76 až 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nesplní solventnostní kapitálový požadavek podle tohoto zákona do dne 31. prosince 2016, předloží do konce měsíce ledna 2017 České národní bance k informaci zprávu o postupu k dosažení úrovně použitelného kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 zákona č. 277/2009  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo ke snížení svého rizikového profilu, aby zajistila soulad s tímto požadavkem nejpozději do dne 31. prosince 2017. Až do splnění tohoto požadavku předkládá každé 3 měsíce České národní bance zprávu o přijatých opatřeních a o postupu pro dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem. Pokud z této zprávy nebo z jiného zjištění České národní banky vyplývá, že situace nevede k dosažení daného souladu, přijme Česká národní banka opatření podle § 98 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Má-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna i poslední osobu držící účast na úrovni Evropské unie podle § 88 odst. 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sídlo v České republice a tvoří-li tyto osoby část skupiny, která má podstatně odlišný rizikový profil od zbytku skupiny, může tato poslední osoba držící účast v České republice až do dne 31. března 2022 požádat Českou národní banku o odsouhlasení použití skupinového interního modelu podle § 90a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vůči této části skupiny.

17. Body 13 až 15, 18 až 23 a § 136a odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí obdobně na úrovni skupiny podle § 87 odst. 1 zákona č. 277/2009  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bod 15 také v případě, že pojišťovny a zajišťovny držící účast podle § 3 odst. 6 písm. d) zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pojišťovny a zajišťovny ve skupině dodržují upravenou míru solventnosti podle § 79 zákona č.  277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nedodržují skupinový solventnostní kapitálový požadavek podle § 89b zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

18. Pro závazky vyplývající z pojistných a zajišťovacích smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mimo závazků vyplývajících ze smluv tímto dnem nebo později obnovených nebo prodloužených, a ke kterým byly vytvořeny technické rezervy podle § 65 odst. 4 a 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu po předchozím souhlasu České národní banky při stanovení bezrizikové výnosové křivky podle § 54a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použít úpravu bezrizikové výnosové křivky, která se počítá pro každou měnu závazku jako rozdíl

a)   výše použité technické úrokové míry podle § 65 odst. 4 a 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platné ke dni 31. prosince 2015 a
b)   roční efektivní úrokové míry vyjádřené jednou diskontní sazbou, jejíž použití na portfolio závazků přípustných pro tuto úpravu vede k hodnotě, která je rovna hodnotě nejlepšího odhadu portfolia těchto závazků vypočtené v souladu s § 53 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

19. Pro rok 2016 činí úprava bezrizikové výnosové křivky 100 % rozdílu podle bodu 18 písm. a) a b). Na konci každého následujícího roku se úprava lineárně snižuje tak, aby ke dni 1. ledna 2032 dosáhla 0 %. Jestliže tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu využívá úpravu podle § 54c až 54d zákona č. 277/2009  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušná bezriziková výnosová křivka podle bodu 18 písm. b) zahrnuje i tuto úpravu.

20. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle bodů 18 a 19, pak v případě závazků, na které se tento postup vztahuje,

a)   nepoužije § 54b zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)   nezahrnuje tyto závazky do výpočtu úpravy podle § 54c a 54d zákona č.  277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
c)   nepostupuje podle bodu 23 a
d)   ve své zprávě podle § 82 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede, že používá přechodné ustanovení pro bezrizikovou výnosovou křivku podle bodů 18 a 19, a kvantifikaci dopadu při neaplikování tohoto přechodného opatření na její finanční pozici.

21. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona neplní výši technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může po předchozím souhlasu České národní banky použít přechodné snížení technických rezerv. Toto snížení se použije na úrovni rizikově homogenních skupin podle § 56 odst. 1 zákona č. 277/2009  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Snížení odpovídá rozdílu výše technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, od kterých se odečte výše vymahatelných částek ze sjednaného zajištění včetně pohledávek za zajišťovacími účelovými osobami, a výše technických rezerv vypočtené podle dosavadní právní úpravy, od kterých se odečte výše vymahatelných částek ze sjednaného zajištění; pokud pojišťovna nebo zajišťovna postupuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 54c a 54d zákona č. 277/2009  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výše technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vypočítá za použití koeficientu volatility k bezrizikové výnosové křivce. Pro rok 2016 je snížení rovno 100 % takto vypočteného rozdílu a na konci každého následujícího roku se snižuje tak, aby ke dni 1. ledna 2032 dosáhlo 0 %.

22. Česká národní banka může požadovat přepočítání částek podle bodu 21 každých 24 měsíců. Pokud se rizikový profil tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podstatně změnil, může toto přepočítání požadovat i častěji. Výši odečitatelné částky může Česká národní banka upravit, jestliže by snížení podle bodu 21 mohlo vést k poklesu požadavků na finanční zdroje v porovnávání s požadavky podle § 51 až 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

23. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle bodu 21,

a)   nepostupuje podle bodů 18 a 19,
b)   a jestliže by bez použití odpočtu nesplnila solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží České národní bance nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku zprávu s uvedením opatření, která byla v předcházejícím kalendářním roce přijata za účelem dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo snížení jejího rizikového profilu k obnovení souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
c)   ve své zprávě podle § 82 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede, že používá přechodné ustanovení podle bodu 21, a kvantifikaci dopadu při neaplikování přechodného opatření na její finanční pozici.

24. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která postupuje podle bodů 18 až 23, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, že bez použití tohoto postupu by nesplňovala solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 zákona č. 277/2009  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do 2 měsíců ode dne takového zjištění České národní bance předloží plán opatření směřujících k dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu s cílem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději k poslednímu dni přechodného období podle bodů 19 a 21, během kterého lze tento plán aktualizovat.

25. Pojišťovna a zajišťovna podle bodu 24 předloží České národní bance nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku zprávu s uvedením opatření, která byla v předcházejícím kalendářním roce přijata za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č.  277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději v poslední den přechodného období podle bodů 19 a 21. Česká národní banka svůj souhlas s použitím postupu podle bodů 18 až 23 zruší, pokud ze zprávy nebo jiných zjištění vyplývá, že dosažení souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem nejpozději k poslednímu dni přechodného období je nereálné.

26. Vlastní posuzování rizik a solventnosti podle § 7c odst. 1 písm. b) zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu provede jak bez, tak se zohledněním postupu podle bodů 18 až 23. Pokud Česká národní banka dojde k závěru, že se rizikový profil dané pojišťovny nebo zajišťovny významně odchyluje od předpokladů, na nichž jsou přechodná opatření podle bodů 18 až 23 založena, postupuje podle § 95a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

27. Česká národní banka během přechodného období podle bodů 19 a 21 informuje každoročně Evropský orgán dohledu o

a)   počtu pojišťoven a zajišťoven používajících postup podle bodů 18 až 22,
b)   vlivu použití postupu podle bodů 18 až 22 na finanční pozici pojišťoven a zajišťoven, a to jak na národní úrovni, tak i anonymně na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny, a
c)   případech, kdy pojišťovny nebo zajišťovny postupují podle bodů 18 až 22, a zda jsou v souladu s plány k dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu s cílem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem, a o výhledech na snížení závislosti na přechodných opatřeních podle bodu 24, včetně opatření podle bodu 25, která byla přijata nebo se očekává, že budou přijata pojišťovnami a zajišťovnami a Českou národní bankou, zohledňující regulatorní prostředí České republiky.

Čl. III
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1.  Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny.
2.  Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.
3.  Vyhláška č. 359/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny.
4.  Vyhláška č. 424/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění vyhlášky č. 359/2010 Sb.
5.  Vyhláška č. 326/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o živnostenském podnikání

Čl. IV

V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.  38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č.  49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.  360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000  Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 258/2000  Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001  Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003  Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005  Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008  Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2008 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 53/2012  Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 241/2013  Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 127/2014 Sb., se slova „a odpovědných pojistných matematiků12)“ zrušují.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů

Čl. V

V § 6 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 278/2009 Sb., odstavec 1 zní:

„(1) Rezervou v pojišťovnictví, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je technická rezerva s výjimkou jiné technické rezervy vytvořená podle právních předpisů upravujících účetnictví ve výši, ve které je zaúčtována podle těchto právních předpisů.“.

Čl. VI
Přechodné ustanovení

Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi souvisejícími, se použije § 6 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Čl. VII

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 56/2001  Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 274/2008  Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 303/2013  Sb., zákona č. 354/2014 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., se mění takto:

1. V § 3b odst. 1 se za slovo „pojistného“ vkládají slova „v souladu s podmínkami stanovenými zákonem upravujícím pojišťovnictví“ a slova „ , a to zejména dostatečnou tvorbou aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy podle zákona upravujícího pojišťovnictví11a)“ se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 11a se zrušuje.

2. V § 3b odst. 2 se slova „ , a potvrzení odpovědného pojistného matematika11b) o správnosti způsobu stanovení výše pojistného“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 11b se zrušuje.

3. V § 6 odst. 2 se na začátek písmene b) vkládají slova „účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a“.

4. V § 6 odst. 3 se slova „Újma podle odstavce 2 písm. a) až c) se nahradí“ nahrazují slovy „Nebylo-li ujednáno jinak, poskytne pojistitel plnění v rozsahu a ve výši podle odstavce 2“.

5. V § 9 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Šetření podle odstavce 3 nelze podmiňovat ukončením řízení podle odstavce 5, jehož předmětem není rozhodnutí o náhradě újmy. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 2.“.

6. V § 9b odst. 6 se slova „§ 18 odst. 9“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 10“.

7. § 10 včetně nadpisu zní:

„§ 10
Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky

(1) Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný

a)   újmu způsobil úmyslně,
b)   bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění,
c)   bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody,
d)   způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně,
e)   bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3,
f)   bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo,
g)   řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku,
h)   řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo,
i)   řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, nebo
j)   předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i).

(2) Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo,

a)   které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, nebo
b)   jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena,

a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit.

(3) Provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.

(4) Pojistitel má proti pojistníkovi právo na úhradu částky, kterou vyplatil z důvodu újmy způsobené provozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění a která byla pro uzavření pojistné smlouvy podstatná.

(5) Porušil-li pojištěný některou z povinností uvedených v § 8 odst. 1 až 3, je pojistitel oprávněn na něm požadovat úhradu nákladů spojených s šetřením pojistné události nebo jiných nákladů vyvolaných porušením těchto povinností. Tím není dotčeno právo pojistitele na úhradu vyplacené částky podle odstavce 1 písm. e).

(6) Součet požadovaných náhrad podle odstavců 1 až 5 nesmí být vyšší než plnění vyplacené pojistitelem v důsledku škodné události, se kterou toto právo pojistitele souvisí.“.

8. V § 16b odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ , v hlavním městě Praze její městská část“.

9. V § 16b odst. 4 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.

10. V § 18 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „Na činnost Kanceláře se přiměřeně použijí ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví.“.

11. V § 18 odst. 2 písm. b) se slovo „provozuje“ nahrazuje slovem „sjednává“ a za slovy „pojištění a“ se vkládá slovo „provozuje“.

12. V § 18 odstavec 6 zní:

„(6) Člen Kanceláře ručí za její dluhy, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva, a to ve stejném poměru, v jakém je jeho podíl na celkové výši příspěvků všech členů Kanceláře. Údaje o svých aktivech a pasivech poskytuje Kancelář jejím členům a České národní bance.“.

Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje.

13. V § 18 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Člen Kanceláře zohlední ve vlastním výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle zákona upravujícího pojišťovnictví riziko změny výše záruky podle odstavce 6. Za tím účelem Kancelář ohodnocuje podle zákona upravujícího pojišťovnictví veškerá rizika, kterým je vystavena, a tento výpočet poskytuje členům Kanceláře a České národní bance.“.

Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11.

14. V § 18 odst. 11 se věty první a druhá zrušují.

15. V § 18 se doplňuje odstavec 12, který zní:

„(12) K plnění úkolů podle tohoto zákona využívá Kancelář údaje ze základního registru obyvatel, údaje z informačního systému evidence obyvatel a údaje z informačního systému cizinců v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího pojišťovnictví obdobně jako pojišťovna.“.

16. V § 25 odst. 1 se slova „Činnost Kanceláře podle § 18 odst. 2 písm. a), b), d) a f)“ nahrazují slovy „Správa garančního fondu podle § 18 odst. 2 písm. a) a další činnosti Kanceláře podle § 18 odst. 2 písm. b), d) a f) a odst. 6, 7, 9 a 11“.

17. V § 25 odst. 2 větě první se za slova „opatření k“ vkládají slova „nápravě za účelem“.

18. V § 25 odst. 2 větě druhé se za slova „uložená opatření“ vkládají slova „k nápravě“.

19. V § 26 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , nebo odkazovník“.

20. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Je-li vozidlo vyčleněno z vlastnictví do svěřenského fondu, plní povinnosti podle tohoto zákona svěřenský správce.“.

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o finančních konglomerátech

Čl. VIII

Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011  Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 91/2012 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb. a zákona č. 186/2016  Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 2 písm. b) se slova „požadované míry solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostních kapitálových požadavků“.

2. V § 20 odst. 1 se slova „požadovanou míru solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostní kapitálový požadavek“.

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění

Čl. IX

Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb. a zákona č. 205/2015  Sb., se mění takto:

1. V § 10a odst. 3 se ve větě první slova „mají odborné vzdělání a praxi nezbytnou pro řízení instituce“ nahrazují slovem „způsobilé“.

2. V § 10a odst. 3 se ve větě třetí slova „ , dosaženého odborného vzdělání a požadované praxe“ nahrazují slovy „a způsobilosti“.

3. V § 10d odst. 3 se věta druhá zrušuje.

4. V § 10d odst. 4 písm. b) se slova „odpovídají maximální technické úrokové míře stanovené Českou národní bankou podle zákona upravujícího pojišťovnictví“ nahrazují slovy „musí být stanoveny reálně“.

5. V § 10e odstavec 2 zní:

„(2) Pro účely výpočtu minimální částky dodatečných aktiv podle odstavce 1 se použijí solventnostní pravidla podle § 10ga až 10gd.“.

6. Za § 10g se vkládají nové § 10ga až 10ge, které včetně nadpisů znějí:

„Solventnostní pravidla
§ 10ga

(1) Instituce se sídlem v České republice podle § 10e odst. 1 trvale udržuje disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti.

(2) Disponibilní míra solventnosti zahrnuje aktiva instituce se sídlem v České republice očištěná od všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku včetně

a)   splaceného základního kapitálu,
b)   aktiv neurčených k vyrovnání přijatých závazků,
c)   zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend a
d)   rezervy zisku obsažené v rozvaze pro krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení členům nebo oprávněným osobám.

(3) Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených institucí se sídlem v České republice.

(4) Dohledový orgán může na základě žádosti instituce se sídlem v České republice rozhodnout, že disponibilní míra solventnosti zahrnuje také

a)   rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou technickou rezervou a technickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném, pokud se metoda zillmerizace nepoužívá, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném; takto vypočtená hodnota nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a technickými rezervami pro všechna pojištění, pro která je metoda zillmerizace možná, přičemž rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv,
b)   skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li výjimečnou povahu, nebo
c)   jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu, pokud splacená část základního kapitálu dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu, a to až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle § 10gb, podle toho, která hodnota je nižší.

(5) K žádosti podle odstavce 4 instituce se sídlem v České republice přiloží doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 4.

§ 10gb

(1) Požadovaná míra solventnosti se rovná součtu položek

a)   4 % technických rezerv vztahujících se k závazkům z provozovaného zaměstnaneckého penzijního pojištění, převzatému zajištění nebo postoupenému zajištění vynásobených poměrem celkových technických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým technickým rezervám, nejméně však 85 % hodnoty za předchozí účetní období, a
b)   v případě pojistných smluv, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, 0,3 % této pojistné částky vynásobené poměrem, který nesmí být nižší než 50 % za předchozí účetní období, celkové rizikové pojistné částky, kterou si instituce se sídlem v České republice ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí, k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění; pro krátkodobá pojištění pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 3 roky se použije 0,1 % z uvedené pojistné částky a 0,15 % v případě pojistné doby delší než 3 roky, ale kratší než 5 let.

(2) U operací umořování kapitálu podle části A bodu VI přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná 4 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a).

(3) U operací podle bodu V přílohy č. 2 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná 1 % aktiv.

(4) U pojištění podle části A bodu III a u operací podle části A bodů VII a VIII přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná součtu následujících položek

a)   v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a),
b)   v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nenese investiční riziko, ale příděl zdrojů na náklady řízení je pevně stanoven na dobu delší než 5 let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a),
c)   v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nenese investiční riziko a příděl zdrojů na náklady řízení není pevně stanoven na dobu delší než 5 let, částky odpovídající 25 % čistých správních nákladů v předchozím účetním období týkajících se této činnosti, a
d)   v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené podle odstavce 1 písm. b).

§ 10gc

(1) U doplňkových pojištění podle části A bodu I písm. c) přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti stanoví na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků, nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední 3 účetní období.

(2) Výše požadované míry solventnosti se rovná vyššímu z výsledků uvedených v odstavcích 3 a 4.

(3) Základ pojistného se vypočítá s použitím vyšší částky z hrubého předepsaného pojistného nebo příspěvků a hrubého přijatého pojistného nebo příspěvků. K součtu splatného pojistného nebo příspěvků v přímém pojištění v předchozím účetním období, včetně plateb souvisejících s pojistným nebo příspěvky, se přičte celková částka přijatého zajistného v předchozím účetním období. Od tohoto součtu se odečte celková částka pojistného nebo příspěvků stornovaných v předchozím účetním období a celková částka daní a poplatků spojených s pojistným nebo s příspěvky zahrnutými do uvedeného součtu. Takto vypočítaná částka se rozdělí tak, aby první část činila 50 000 000 EUR a druhá zbytek, přičemž 18 % první části a 16 % druhé části se sečtou. Tento součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí 3 účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou nese instituce se sídlem v České republice, po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

(4) Základ pojistného plnění se vypočítá tak, že se sečtou částky vyplacených pojistných plnění z přímého pojištění, bez odečtení pojistných plnění uhrazených zajišťovně nebo retrocesionáři, za období podle odstavce 1. K tomuto součtu se přičte částka pojistných plnění z převzatého zajištění nebo z retrocesí za stejné účetní období a částka rezerv na nevyplacená pojistná plnění vytvořená na konci předchozího účetního období jak pro přímé pojištění, tak pro převzaté zajištění. Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1. Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období jak z přímého pojištění, tak z převzatého zajištění. Jedna třetina takto získané částky se rozdělí tak, aby první část činila 35 000 000 EUR a druhá část zbytek, přičemž 26 % první části a 23 % druhé části se sečtou. Tento součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí 3 účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou nese instituce se sídlem v České republice, po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

(5) Je-li požadovaná míra solventnosti vypočítaná podle odstavců 2 až 4 nižší než požadovaná míra solventnosti v předchozím roce, požadovaná míra solventnosti se rovná alespoň požadované míře solventnosti v předchozím roce vynásobené poměrem částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na konci předchozího účetního období a částky technických rezerv na nevyřízení pojistné události na počátku předchozího účetního období. V těchto výpočtech se technické rezervy vypočítají bez zohlednění zajištění, poměr však nesmí být vyšší než 1.

§ 10gd
Garanční fond

(1) Jedna třetina požadované míry solventnosti podle § 10gb a 10gc představuje garanční fond. Tento fond se skládá z položek podle § 10ga odst. 2, se souhlasem dohledového orgánu také z položek podle § 10ga odst. 4 písm. b).

(2) Garanční fond nesmí být nižší než 3 000 000 EUR.

(3) Částka podle odstavce 2 podléhá přezkumu s ohledem na změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem. Změna částky vyjádřená v tomto zákoně v eurech se použije nejpozději dnem, ke kterému uplyne 12 měsíců ode dne jejího zveřejnění Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie.

§ 10ge
Přepočet částek

Částka vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období ode dne 31. prosince do dne 30. prosince následujícího kalendářního roku přepočítává na částku v českých korunách kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu roku, v němž toto období začíná.“.

ČÁST SEDMÁ
Účinnost

Čl. X

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.

Nabídka k tématu

ÚZ č. 1522 - Živnostenské podnikání, volný pohyb služeb, podpora podnikání

ÚZ č. 1522 - Živnostenské podnikání, volný pohyb služeb, podpora podnikání

Sagit, a. s.

Od roku 2023 došlo k dalším změnám živnostenského zákona, jehož aktuální znění se všemi tučně zvýrazněnými novelami najdete v úzetku č. 1522. Dále zde najdete nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých ... pokračování

Cena: 159 KčKOUPIT

Daňové zákony 2024

Daňové zákony 2024

Sagit, a. s.

Soubor všech českých daňových zákonů, do kterých jsou promítnuty všechny změny k 1. 1. 2024 – daně z příjmů, DPH, daňový řád, daň silniční, daň z nemovitých věcí a další. Publikace obsahuje celkem 10 zákonů v úplném znění s tučně vyznačenými změnami. V této publikaci jsou obsaženy ... pokračování

Cena: 159 KčKOUPIT

ÚZ č. 1564 - Daně z příjmů, 2024

ÚZ č. 1564 - Daně z příjmů, 2024

Sagit, a. s.

Od ledna 2024 nabývají účinnosti velké změny zákona o daních z příjmů zejména v souvislosti s vládním konsolidačním balíčkem; publikace dále obsahuje aktuální znění zákona o rezervách, novelizovaný zákon o některých daňových opatřeních ve vztahu k Ukrajině, vyhlášky a platné pokyny a ... pokračování

Cena: 187 KčKOUPIT

Živnostenský zákon. Komentář. 2. vydání

Živnostenský zákon. Komentář. 2. vydání

Kristýna Solomonová, Lukáš Balada, Tatiana Kunštátová, František Dickelt - C. H. Beck

Druhé vydání komentáře k živnostenskému zákonu svým pojetím navazuje na jeho předchozí vydání a reflektuje právní stav zákona k 15. 1. 2023, kdy byl zatím naposled novelizován zákonem č. 416/2022 Sb. V reakci na přijaté novely je převážná část komentáře přepracována a rozšířena, a to ... pokračování

Cena: 1 990 KčKOUPIT

Zahájení podnikání (právní, ekonomické, daňové, účetní aspekty), 2. vydání

Zahájení podnikání (právní, ekonomické, daňové, účetní aspekty), 2. vydání

Jan Ondřej a kolektiv - Wolters Kluwer ČR, a.s.

Publikace Zahájení podnikání (právní, ekonomické, daňové, účetní aspekty) tematicky navazuje na knihu Ukončení podnikání. Jedná se již o druhé vydání s aktualizovanými informacemi a novou kapitolou a je tedy ... pokračování

Cena: 710 KčKOUPIT

Živnostenský zákon - Praktický komentář, 16. vydání

Živnostenský zákon - Praktický komentář, 16. vydání

Eva Horzinková, Václav Urban, Klára Horzinková - Wolters Kluwer ČR, a.s.

Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. je základní veřejnoprávní normou upravující vztahy mezi podnikateli a státem. Živnostenský zákon je koncipován jako obecná právní norma upravující především základní podmínky podnikání. U některých druhů živností se vedle obecných podmínek vyžaduje ... pokračování

Cena: 465 KčKOUPIT

Živnostenský zákon, Zákon o živnostenských úřadech - Komentář, 2. vydání

Živnostenský zákon, Zákon o živnostenských úřadech - Komentář, 2. vydání

Petr Kameník, Milada Hrabánková, Marie Orlová - Wolters Kluwer ČR, a.s.

Druhé, aktualizované vydání komentáře živnostenského zákona reaguje na množství novel, jež byly v období posledních čtyř let v oblasti živnostenského podnikání přijaty, a které z valné většiny byly vyvolány ... pokračování

Cena: 945 KčKOUPIT

ÚZ č. 1596 - Pojišťovnictví, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

ÚZ č. 1596 - Pojišťovnictví, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Sagit, a. s.

Od posledního vydání došlo ke změnám většiny nosných předpisů – k 1. 4. 2024 nabyl účinnosti zcela nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a jeho prováděcí vyhláška; v souvislosti s tím byl ... pokračování

Cena: 169 KčKOUPIT

Tvorba a distribuce pojištění osob

Tvorba a distribuce pojištění osob

Alexander Kult - C. H. Beck

Publikace se zabývá terminologií pojistného práva, pravidly tvorby a distribuce pojistného produktu, plněním informačních povinností a uzavíráním, obsahem, platností a konstrukčními prvky pojistné smlouvy. Autor v úvodu vysvětluje terminologii pojistného práva a upozorňuje na ... pokračování

Cena: 490 KčKOUPIT

Právní akty

Sbírka zákonů
a mezinárodních smluv

číslo   /
  /

Sbírka mezinárodních smluv
(do 31. 12. 2023)

číslo   /
  /

Finanční zpravodaj

číslo   /
  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

© 1996–2024 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.