163

VYHLÁŠKA

ze dne 30. července 2014

o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

Česká národní banka stanoví podle § 8b odst. 7, § 8c odst. 3, § 10a odst. 3, § 11a odst. 6, § 11b odst. 7, § 12a odst. 4, § 12d odst. 6, § 12m odst. 6, § 13 odst. 2, § 14 odst. 3, § 15 odst. 2, § 22 odst. 2, § 24 odst. 1 a 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., podle § 7a odst. 7, § 7ab odst. 3, § 7ad odst. 3, § 7b odst. 10, § 8aa odst. 6, § 8aj odst. 6, § 8b odst. 1, § 11 odst. 2, § 27 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., a podle § 199 odst. 2 k provedení § 9aa odst. 6, § 9aj odst. 6, § 12f písm. a), b) a d), § 12g odst. 3, § 12i odst. 3, § 16 odst. 5, § 16a odst. 10, § 16b odst. 2 a § 32 odst. 8 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.:

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1
Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹⁾, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie²⁾ a upravuje

Osobní působnost
§ 2

Tato vyhláška se vztahuje na banku, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodníka s cennými papíry, investičního zprostředkovatele a pobočku banky z jiného než členského státu.

§ 3

Na banku a spořitelní a úvěrní družstvo se nevztahuje část třetí hlava I a část čtvrtá hlavy I a V.

§ 4

(1) Na obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 1, 2 a 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se nevztahují část druhá hlava II, část třetí hlava I, část čtvrtá a přílohy č. 3 až 6 této vyhlášky.

(2) Na obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 4 a 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se vztahují § 8 až 51, s výjimkou příloh č. 3 až 6 této vyhlášky, a § 94.

§ 5

(1) Na investičního zprostředkovatele se vztahují § 9, § 10 odst. 1, § 11 odst. 2 a 3, § 12, 13, 16 a 17, § 18 odst. 1, § 20 a 21, § 23 odst. 1 a 5, § 24, 26, 46, 48 a 51.

(2) Na investičního zprostředkovatele, který je fyzickou osobou a poskytuje investiční služby výhradně osobně, se tato vyhláška vztahuje v tom rozsahu, že tento zprostředkovatel

§ 6

Na pobočku banky z jiného než členského státu se vztahují § 52 až 62, § 71 až 74, § 76, 78, 91, 92, 95, 98, 100 a 103, § 107 až 110, § 112 až 116 a § 118.

§ 7
Vymezení pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

(2) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

(3) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

(4) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

ČÁST DRUHÁ
ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

Hlava I
Požadavky na řídicí a kontrolní systém
[K § 8b odst. 7, § 8c odst. 3 a § 10a odst. 3 zákona o bankách, § 7a odst. 7, § 7ab odst. 3 a § 7ad odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 12f písm. a), b) a d) a § 32 odst. 8 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu]

Díl 1
Předpoklady řádné správy a řízení

Základní požadavky na výkon činnosti
§ 8

Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolní systém je ucelený a pokrývá všechny její činnosti po celou dobu výkonu činnosti povinné osoby na finančním trhu. Ve vztahu k osobám v konsolidačním celku nezahrnutým do obezřetnostní konsolidace platí tento požadavek přiměřeně.

§ 9

Povinná osoba splňuje požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti³⁾ s ohledem na svou velikost, model svého podnikání, jeho složitost a s ním spojená rizika, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat. Přihlíží přitom k vývoji prostředí, v němž podniká, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízení.

§ 10

(1) Povinná osoba zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy povinné osoby k jejich splnění a při výkonu dalších činností jsou promítnuty do vnitřních předpisů povinné osoby a konsolidačního celku. Povinná osoba stanoví postup při přijímání, změně a uplatňování vnitřních předpisů.

(2) Pro účely plnění předpokladu řádné správy a řízení prostřednictvím uplatňování řádných postupů povinná osoba zvolí, zapracuje do vnitřních předpisů a uplatňuje při své činnosti jí zvolené uznávané a osvědčené principy a postupy vydávané uznávanými vydavateli a využívané při činnostech obdobné povahy (dále jen „uznávaný standard“).

(3) Pro účely plnění předpokladu řádné správy a řízení prostřednictvím uplatňování řádných postupů povinná osoba vždy

(4) Promítnutí standardů podle odstavce 3 písm. b) do vnitřních předpisů a jejich použití povinnou osobou se považuje za plnění ustanovení odstavce 2. Tím není dotčeno právo povinné osoby zvolit a do vnitřních předpisů promítnout i jiné uznávané standardy; jejich obsah nebo použití však nesmí být v rozporu s požadavky právních předpisů ani obcházet jejich účel.

(5) Povinná osoba pravidelně prověřuje, zda vnitřní předpisy a jí zvolené uznávané standardy jsou aktuální a v souladu s dalšími požadavky této vyhlášky a jiných právních předpisů.

(6) Povinná osoba zajistí, že součástí vnitřních předpisů jsou pravidla pro

§ 11

(1) Povinná osoba zajistí, že její orgán, výbor a jejich členové, jakož i jimi vykonávané činnosti splňují požadavky podle § 13 až 19 a další požadavky jim stanovené touto vyhláškou nebo zákonem, který tato vyhláška provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních.

(2) Povinná osoba zajistí, že veškeré schvalovací a rozhodovací procesy, jakož i kontrolní a další její významné činnosti včetně souvisejících působností a pravomocí a vnitřních předpisů je možné zpětně vysledovat a rekonstruovat, včetně působností a pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů povinné osoby a působností, pravomocí a činností jejich členů. K zabezpečení tohoto požadavku slouží též systém uchovávání informací, který povinná osoba zavede a udržuje.

(3) Povinná osoba zajistí vyváženost působností při schvalovacích, rozhodovacích a kontrolních činnostech a zamezí nepřiměřenému vlivu jediné osoby nebo malé skupiny osob na tyto procesy; to platí i v rámci konsolidačního celku.

§ 12

(1) Pokud některou činnost, kterou by jinak vykonávala nebo mohla vykonávat povinná osoba sama, vykonává povinná osoba prostřednictvím jiné osoby (dále jen „outsourcing“), není tím dotčena odpovědnost povinné osoby.

(2) Povinná osoba zajistí, že v souvislosti s outsourcingem

(3) Povinná osoba uzavírá smlouvu upravující outsourcing způsobem, který umožňuje zachycení jejího obsahu, kontrolovatelnost a vymahatelnost, jakož i uchovatelnost.

Orgány a výbory
§ 13

(1) Kontrolní orgán dohlíží, zda řídicí a kontrolní systém je účinný, ucelený a přiměřený, a poznatky z této činnosti alespoň jednou ročně vyhodnocuje. V rámci plnění této povinnosti pravidelně jedná také o záležitostech, které se týkají strategického směřování, hospodaření a výsledků činnosti povinné osoby a usměrňování rizik, kterým je nebo by mohla být povinná osoba vystavena, a to i z hlediska zajištěnosti trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti.

(2) Kontrolní orgán průběžně dohlíží a ujišťuje se o plnění schválených strategií včetně strategie řízení rizik, o integritě systémů účetnictví a finančního výkaznictví včetně spolehlivosti finanční a provozní kontroly, o dodržování právních povinností a příslušných standardů povinnou osobou, o adekvátnosti jejího systému komunikace a uveřejňování informací a o celkové funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému.

(3) V rámci plnění svých kontrolních působností se kontrolní orgán kriticky a konstruktivně podílí vhodným způsobem zejména na

(4) Kontrolní orgán v rámci své působnosti rozhoduje o vhodných opatřeních zaměřených na nápravu zjištěných nedostatků.

(5) Při výkonu těch činností kontrolního orgánu v oblasti řídicího a kontrolního systému, u kterých hrozí střet zájmů výkonných členů (dále jen „zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu“), povinná osoba zajistí projednání věci a rozhodnutí o ní bez přítomnosti výkonných členů; v takovém případě se rozhodnutí přijaté většinou nevýkonných členů považuje za rozhodnutí orgánu. Zvláštní kontrolní činností kontrolního orgánu jsou vždy činnosti podle § 14.

§ 14

(1) Kontrolní orgán vhodným způsobem posuzuje činnost členů řídicího orgánu. Při posuzování činnosti členů řídicího orgánu a případném vyhledávání jeho nových členů kontrolní orgán zohledňuje dostatečně širokou škálu vlastností a schopností a uplatňuje také zásady podporující účelnou a přiměřenou rozmanitost v celkovém složení řídicího orgánu.

(2) Kontrolní orgán se předem vyjadřuje k návrhu na pověření fyzické nebo právnické osoby zajišťováním výkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu nebo na její odvolání. Kontrolní orgán vhodným způsobem posuzuje činnost těchto osob. Bez souhlasu kontrolního orgánu nelze osobu z těchto funkcí odvolat. V případě, že do výkonu funkce je zapojeno více osob, vyjadřuje se kontrolní orgán pouze k návrhu na pověření nebo odvolání osoby ve vedení dotčené funkce.

(3) Kontrolní orgán stanoví zejména zásady odměňování osoby, k jejímuž pověření vedením funkce se předem vyjadřuje podle odstavce 2, a členů řídicího orgánu, pokud toto není v pravomoci valné hromady nebo členské schůze.

(4) Kontrolní orgán vyhodnocuje celkový systém odměňování. Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování je uvedeno v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 15

(1) Povinná osoba přijme opatření, která vedou k zajištění, že kontrolní orgán jako celek a jeho členové mají pro výkon svých činností vhodné odborné, časové a další předpoklady a věnují jim odpovídající a dostatečné kapacity. Součástí vhodných předpokladů pro výkon činnosti kontrolního orgánu jako celku je dostatečná míra nezávislosti při plnění svých povinností. Obdobně se tyto požadavky uplatní na výbor kontrolního orgánu a jeho členy.

(2) Pokud povinná osoba zřizuje z vlastního rozhodnutí nebo na základě zákona nebo jiného právního předpisu výbor kontrolního orgánu, jednoznačně vymezí jeho působnost a pravomoci, složení, způsob jednání a rozhodování a začlenění výboru do organizačního uspořádání a informačních toků povinné osoby. Činnosti výboru se zaměřují na účelnou podporu činností kontrolního orgánu. Odpovědnost kontrolního orgánu nelze přenést na jeho výbor, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

(3) Pokud povinná osoba nezřizuje výbor nebo výbory kontrolního orgánu, uplatní se požadavky stanovené touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem na složení a činnost určitého výboru kontrolního orgánu obdobně na její kontrolní orgán a jeho členy a taková činnost kontrolního orgánu se považuje za zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu.

(4) Podrobnější vymezení některých požadavků na činnosti a výbory kontrolního orgánu je uvedeno v příloze č. 2 této vyhlášky.

(5) Pro účely zřizování výborů pro jmenování, pro rizika a pro odměňování se považuje postavení povinné osoby za významné, pokud podíl povinné osoby na celkové bilanční sumě všech povinných osob na daném trhu dosahuje nebo přesahuje 5 %.

(6) Povinná osoba, která není podle odstavce 5 považována za významnou, může sloučit výbor pro rizika a výbor pro audit⁹⁾ s tím, že na sloučený výbor se použijí obdobně požadavky stanovené pro každý výbor samostatně.

§ 16

Řídicí orgán zajistí vytvoření uceleného a přiměřeného řídicího a kontrolního systému a soustavné udržování jeho funkčnosti a efektivnosti v jeho celku i částech, včetně

§ 17

(1) Řídicí orgán zajistí stanovení celkové strategie, zejména dostatečně konkrétních zásad a cílů jejího naplňování, a rozpracování, zavedení a udržování postupů pro naplňování stanovené strategie.

(2) Řídicí orgán zajistí stanovení pravidel, která jednoznačně formulují etické a profesní zásady a předpokládané modely chování a jednání pracovníků v souladu s těmito zásadami a pravidly, a jejich prosazování, uplatňování a vymáhání.

(3) Řídicí orgán zajistí stanovení zásad řízení lidských zdrojů, zejména zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování pracovníků v souladu s jím schváleným celkovým systémem odměňování, a jejich zavedení a udržování. Součástí zásad je též požadavek, aby veškeré činnosti včetně činností orgánů a výborů, pokud jsou zřízeny, a jejich členů, osob ve vrcholném vedení a osob v klíčových funkcích vykonávali kvalifikovaní pracovníci s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi a aby rozsah a povaha činností osob, jimiž povinná osoba zabezpečuje výkon svých činností, nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností těchto osob.

(4) Řídicí orgán zajistí, že jsou stanoveny, udržovány a uplatňovány

(5) Řídicí orgán zajistí, že povinná osoba soustavně uplatňuje řádné řídicí, administrativní, účetní a další postupy. Řídicí orgán zajistí, že všichni pracovníci jsou seznámeni s příslušnými vnitřními předpisy a dodržují je, rozumí své úloze v řídicím a kontrolním systému a aktivně se do tohoto systému stanoveným způsobem zapojují; k zabezpečení tohoto požadavku slouží též ovlivňování podnikové kultury jednáním řídicího orgánu a jeho členů a systém vnitřní komunikace povinné osoby.

(6) Řídicí orgán zajistí, že jsou uplatňovány takové systémy a postupy řízení, které

§ 18

(1) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje

(2) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje, jako součást strategických rozhodnutí podle odstavce 1,

(3) Řídicí orgán schvaluje

(4) Řídicí orgán dohlíží na realizaci schválených strategií, zásad a cílů povinné osoby a další činnosti, zejména činnosti osob ve vrcholném vedení. Řídicí orgán včas a dostatečně vyhodnocuje pravidelné zprávy i mimořádná zjištění, která jsou mu předkládána osobami ve vrcholném vedení, v rámci výkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu, kontrolním orgánem, výbory, pokud jsou zřízeny, auditorem¹¹⁾ nebo příslušnými orgány dohledu či z jiných zdrojů. Na základě těchto vyhodnocení přijímá přiměřená opatření a zajistí jejich realizaci bez zbytečného odkladu.

(5) Řídicí orgán pravidelně jedná s osobami ve vrcholném vedení o záležitostech, které se týkají řídicího a kontrolního systému.

(6) Řídicí orgán při každé zásadní změně v situaci povinné osoby, alespoň však jednou ročně, vyhodnocuje celkovou funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému a zajistí vhodné kroky k nápravě takto zjištěných nedostatků.

§ 19

(1) Povinná osoba přijme opatření, která vedou k zajištění, že řídicí orgán jako celek a jeho členové mají pro výkon svých činností vhodné odborné, časové a další předpoklady a věnují jim odpovídající a dostatečné kapacity. Obdobně se tyto požadavky uplatní na výkonný výbor a jeho členy.

(2) Pokud povinná osoba zřizuje z vlastního rozhodnutí nebo na základě zákona nebo jiného právního předpisu výkonný výbor, jednoznačně vymezí jeho působnost, pravomoci, složení, způsob jednání a rozhodování a začlenění výkonného výboru do organizačního uspořádání a informačních toků povinné osoby. Činnosti výkonného výboru se zaměřují na účelnou podporu činností řídicího orgánu. Odpovědnost řídicího orgánu nelze přenést na výbor, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

(3) Pokud povinná osoba nezřizuje výkonný výbor, uplatní se požadavky stanovené touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem na složení a činnost určitého výkonného výboru řídicího orgánu obdobně na její řídicí orgán a jeho členy.

Organizace výkonu činnosti
§ 20

(1) Povinná osoba zajistí, že organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, stanoví jednoznačně a uceleně působnost a pravomoci, hlavní informační toky a vazby

(2) Povinná osoba stanoví pracovní náplň jednotlivých útvarů a osob umožňující účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a zajišťující funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností, včetně činností rozhodovacích a kontrolních, a to způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností.

(3) Povinná osoba vymezí své klíčové funkce s tím, že míru významnosti členství v orgánu, výboru, nebo vrcholném vedení povinná osoba nehodnotí. Konkrétní funkci nebo funkce povinné osoby, včetně klíčových, může zajišťovat, částečně, anebo v plném rozsahu, zpravidla i jiná osoba než pracovník.

(4) Povinná osoba vymezí vnitřní informační toky vůči vedoucímu orgánu tak, aby jednoznačně pokrývaly řízení všech významných rizik, byly v souladu se zásadami povinné osoby pro řízení rizik a jeho uspořádáním¹⁰⁾ a adekvátně zohledňovaly změny v rizikovém profilu povinné osoby nebo jejích zásadách a uspořádání řízení rizik.

§ 21

(1) Povinná osoba zajistí, že orgánům a výborům, pokud jsou zřízeny, jejich členům a dalším pracovníkům a útvarům je na všech řídicích a organizačních úrovních vymezena působnost a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů.

(2) Povinná osoba identifikuje oblasti, kde existuje možnost vzniku střetu zájmů, včetně možných střetů mezi zájmy povinné osoby a klientů, v rámci skupiny, jejíž je povinná osoba členem, při zastupování a při outsourcingu.

(3) Povinná osoba zajistí, že její postupy pro výkon činností jsou stanoveny tak, aby omezily možnosti střetu zájmů. Povinná osoba dále zajistí, že oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku jsou také předmětem průběžného nezávislého sledování vnitřním auditem nebo jiným srovnatelným způsobem.

(4) Povinná osoba stanoví pracovníkům povinnost informovat ji stanoveným způsobem bez zbytečného odkladu o vzniklém nebo hrozícím střetu zájmů, zejména pokud se takový střet týká nebo mohl týkat pracovníka samého.

(5) Povinná osoba zajistí odpovídající nezávislost výkonu vnitřní kontroly vzhledem k povaze, předmětu a významu kontroly a zamezení střetu zájmů při zajišťování všech kontrolních mechanismů včetně kontroly řízení rizik a compliance. Jako součást plnění požadavku podle věty první povinná osoba zajistí, že

(6) Výkon vnitřního auditu je nezávislý na jiných činnostech povinné osoby, jakož i na výkonu jiných kontrolních funkcí povinné osoby. Výkon vnitřního auditu je neslučitelný s členstvím v orgánu dané povinné osoby; to platí i pro osobu blízkou členovi orgánu dané povinné osoby.

§ 22

(1) Povinná osoba zajistí, že nezávisle na činnostech, v jejichž přímém důsledku je povinná osoba vystavena úvěrovému nebo tržnímu riziku (dále jen „obchodní činnost“), je prováděno

(2) Povinná osoba zajistí až do úrovně členů řídicího orgánu oddělení působnosti a pravomocí v oblasti řízení obchodních činností od působnosti a pravomocí v oblasti řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky a vypořádání a rekonciliaci transakcí sjednaných na finančních trzích.

(3) Vývoj informačního a komunikačního systému je zajišťován odděleně od jeho provozu a správa systému je prováděna odděleně od vyhodnocování bezpečnostních auditních záznamů, kontroly přidělování přístupových práv a vypracování a aktualizace bezpečnostních předpisů pro daný systém.

(4) Pokud by nebylo uspořádání podle odstavců 2 a 3 v některé z jeho částí přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, může povinná osoba uplatnit jiné vhodné uspořádání za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů.

Informace a komunikace
§ 23

(1) Povinná osoba zajistí, že příslušné orgány včetně kontrolních, výbory, pokud jsou zřízeny, jejich členové a další pracovníci a útvary mají pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici informace, které jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.

(2) Povinná osoba zajistí, že řídicí orgán je v přiměřené době informován o

(3) Povinná osoba zajistí, že vedoucí orgán určí povahu, rozsah, formát a periodicitu jím požadovaných informací a je pravidelně informován alespoň o

(4) Povinná osoba zajistí, že má a využívá informace o

(5) Povinná osoba

§ 24

(1) Povinná osoba zabezpečí dostatečnou transparentnost řídicího a kontrolního systému a řádné uveřejňování informací o tomto systému a jeho klíčových součástech.

(2) Povinná osoba uveřejňuje informace o své současné situaci a o předpokládaném vývoji včas, dostupnou formou, dostatečně a vyváženě, včetně poskytování pravdivého a úplného obrazu o jí podstupovaných rizicích a jejich míře.

(3) Informace povinné osoby pro klienty, včetně propagačních sdělení, jsou objektivní, jasné, dostatečné a neklamavé.

§ 25

Povinná osoba zajistí v souvislosti s nabízením a poskytováním úvěrů v cizí měně informování klientů o

§ 26

(1) Povinná osoba zajistí, že systém pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance a dalším příslušným orgánům je vytvořen a udržován tak, aby poskytoval informace včas, aktuálně, spolehlivě a uceleně.

(2) Povinná osoba zajistí, že jsou zavedeny a udržovány mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací na individuálním i konsolidovaném základě, poskytovaných České národní bance a dalším příslušným orgánům pravidelně nebo na jejich žádost.

(3) Povinná osoba zajistí, že postupy uplatňované pro vytváření a poskytování údajů České národní bance a dalším příslušným orgánům, včetně předkládání výkazů, jsou zpětně vysledovatelné a rekonstruovatelné i v rámci konsolidačního celku sestaveného pro účely obezřetnostních požadavků.

(4) Povinná osoba uchovává data potřebná pro sledování dodržování limitů a dalších pravidel stanovených touto vyhláškou nebo nařízením alespoň po dobu pěti let, není-li stanoveno jinak; to platí i po zániku oprávnění povinné osoby k výkonu činnosti na finančním trhu, jakož i pro právního nástupce povinné osoby.

Díl 2
Systém řízení rizik

Základní požadavky na systém řízení rizik
§ 27

(1) Povinná osoba

§ 28

Povinná osoba zavede a udržuje

§ 29

(1) Povinná osoba zajistí soustavný a účinný výkon funkce řízení rizik.

(2) Povinná osoba zajistí, že osoba ve vedení funkce řízení rizik je osobou nezávislou na jiných osobách ve vrcholném vedení, s jednoznačně vymezenou působností a pravomocemi v oblasti řízení rizik povinné osoby. Pokud by nebylo takové uspořádání výkonu funkce řízení rizik přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, může výkon funkce řízení rizik zajišťovat jiný vhodný odborně způsobilý a dostatečně zkušený pracovník za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů.

(3) Povinná osoba zajistí, že míra nezávislosti funkce řízení rizik na jiných útvarech, vymezení působnosti a pravomocí, organizační začlenění, statut a zdroje přidělené pro její výkon jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností, které povinná osoba vykonává nebo hodlá vykonávat.

(4) Povinná osoba zajistí, že funkce řízení rizik je zavedena a udržována tak, že zabezpečí identifikaci, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik a odpovídající informování o všech významných rizicích a aktivně se podílí na přípravě strategie řízení rizik povinné osoby a na všech významných rozhodnutích v oblasti řízení rizik.

(5) Povinná osoba zavede a udržuje funkci řízení rizik tak, aby soustavně poskytovala ucelené a úplné informace o jednotlivých rizicích, jejich vzájemných souvislostech a celkovém rozsahu rizik povinné osoby.

(6) Povinná osoba zajistí, že osoba ve vedení funkce řízení rizik má zajištěn přístup k vedoucímu orgánu. Pokud tato osoba dojde k závěru, že určité riziko se vyvíjí způsobem, který má nebo by mohl mít nepříznivý vliv na povinnou osobu, podá v případě potřeby hlášení o svých obavách včetně jejich odůvodnění i přímo kontrolnímu orgánu, nezávisle na řídicím orgánu a osobách ve vrcholném vedení. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci povinné osoby, dá osoba ve vedení funkce řízení rizik podnět k mimořádnému zasedání kontrolního orgánu, které se může uskutečnit z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce řízení rizik, jako zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. Odpovědnost vedoucího orgánu není dotčena.

§ 30

(1) Povinná osoba má strategii řízení rizik, která je přiměřená povaze, rozsahu a složitosti jejích činností. Povinná osoba vypracuje konkrétní postupy pro naplňování této strategie.

(2) Strategie řízení rizik stanoví zejména

(3) Povinná osoba zajistí, že pracovníci, jejichž činnost má vliv na řízení rizik, jsou se schválenou strategií seznámeni v potřebném rozsahu a postupují v souladu s touto strategií a z ní vyplývajícími postupy a limity včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních rezerv nebo přirážek.

(4) Povinná osoba zajistí, že

(5) Povinná osoba zajistí, že strategie řízení rizik a veškeré postupy a limity, včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních rezerv nebo přirážek, týkající se řízení rizik jsou pravidelně, zejména při každé významné změně odpovídajících skutečností, alespoň však jednou ročně, vyhodnocovány a případně upravovány.

§ 31

Povinná osoba soustavně řídí

§ 32

(1) Povinná osoba ve skupině smíšené holdingové osoby zavede a udržuje postupy, které jí umožňují vhodným způsobem sledovat operace, které sjednala se smíšenou holdingovou osobou, členem jejíž skupiny povinná osoba je, nebo s osobou ovládanou touto smíšenou holdingovou osobou (dále jen „operace uvnitř skupiny“). Zvláštní pozornost věnuje významným operacím uvnitř skupiny.

(2) Operace uvnitř skupiny se považuje za významnou, přesahuje-li na individuálním základě 5 % z 8 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení s tím, že operace uvnitř skupiny stejné povahy, sjednané se stejnou protistranou a ve stejné měně, se považují za jednu operaci.

§ 33

(1) Povinná osoba zajišťuje kapitálové nebo jiné vhodné krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena.

(2) Strategie a postupy pro řízení rizik a pro zajišťování jejich krytí jsou ucelené a propojené.

(3) Povinná osoba při řízení rizik a zajišťování jejich krytí obezřetně zohledňuje faktory, které ovlivňují výsledky vyhodnocování či měření podstupovaných rizik, včetně vlivů

(4) Pokud podstupované riziko nebo celková míra podstupovaných rizik nejsou i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly přiměřeně kryty, povinná osoba včas přijme vhodná a účinná nápravná opatření.

Podrobnější požadavky na řízení vybraných rizik
§ 34

(1) Povinná osoba rozpoznává a řídí rizika spjatá s novými nebo nestandardními produkty, operacemi, službami a dalšími činnostmi, trhy, segmenty klientů, zeměpisnými oblastmi, protistranami, distribučními místy a kanály, tržní infrastrukturou, technologiemi, interními modely a systémy, včetně rizik spjatých s jejich začleňováním do stávajících činností a struktur povinné osoby.

(2) Povinná osoba

(3) Povinná osoba stanoví náležitosti, které obsahuje návrh případu podle odstavce 1. Návrh obsahuje alespoň

(4) Skutečnosti podle odstavce 3 písm. f), g) nebo h) návrh obsahuje pouze, pokud je to pro případ podle odstavce 1 relevantní.

(5) Za účelem účinného předcházení a omezování rizik spjatých s případem podle odstavce 1 povinná osoba

(6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na změny v případech podle odstavce 1.

§ 35

(1) Povinná osoba zajistí, že

(2) V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složitosti svých činností povinná osoba důkladně zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení úvěrového rizika a zvýšení míry uplatňování přístupu založeného na interním ratingu pro výpočet kapitálových požadavků pro úvěrové riziko, zejména pokud jsou expozice povinné osoby významné v absolutním měřítku a zároveň má velký počet významných protistran. Plnění požadavků stanovených pro používání přístupu založeného na interním ratingu není tímto požadavkem dotčeno.

§ 36

Povinná osoba

§ 37

(1) Pokud je povinná osoba investorem, původcem či sponzorem sekuritizace, vyhodnocuje a usměrňuje prostřednictvím přiměřených zásad a postupů riziko sekuritizace včetně reputačního rizika; přitom vždy posoudí reputační riziko ve vztahu ke komplikovaným strukturám či produktům a zajistí, že ekonomická podstata transakce se plně promítá do hodnocení rizika a rozhodovacích procesů.

(2) Pokud je povinná osoba původcem sekuritizace revolvingových expozic s možností předčasného splacení, stanoví plány likvidity jak pro situace očekávané, tak pro případy předčasného splacení.

(3) Povinná osoba je schopna na žádost České národní banky doložit jí, do jaké míry je kapitál udržovaný vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídající vzhledem k ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika.

(4) Povinná osoba zajistí, že dosažení očekávaného převodu rizika není sníženo poskytnutím mimosmluvní podpory.

§ 38

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro řízení míry tržního rizika včetně vyhodnocování či měření všech jeho významných zdrojů a dopadů. Povinná osoba zavede a udržuje systém řízení tržního rizika obchodního portfolia v souladu s požadavky podle článků 102 až 106 nařízení a systém řízení úrokového, měnového, akciového a komoditního rizika investičního portfolia. Je-li krátká pozice splatná dříve než dlouhá pozice, povinná osoba přijme také opatření proti riziku nedostatku likvidity.

(2) Povinná osoba provádí stresové testování dopadů náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb na investiční portfolio měřením vlivu úrokového šoku na hodnotu kapitálu.

(3) Povinná osoba zajistí měření a zdokumentování dopadů úrokového šoku na kapitál alespoň jednou za 3 měsíce, samostatně pro každou měnu s minimálně 5% podílem na hodnotě aktiv či dluhů investičního portfolia a agregovaným způsobem pro zbývající měny investičního portfolia, metodou paralelního posunu výnosové křivky o 200 bazických bodů oběma směry; v případě významného zvýšení volatility změn úrokových sazeb povinná osoba provede kalibraci hodnoty posunu výnosové křivky. Nejnižší přípustná hodnota úrokové sazby je 0 %. Úrokový šok je počítán pouze z úrokově citlivých položek, mezi které nelze zařazovat kapitál. Povinná osoba, která nemá povinnost stanovovat kapitálové požadavky k měnovému riziku, protože nepřekračuje práh významnosti podle článku 351 nařízení, úrokový šok za cizí měny nemusí počítat.

(4) V případě, kdy celkový dopad úrokového šoku by mohl způsobit pokles ekonomické hodnoty povinné osoby o více než 20 % kapitálu, povinná osoba přijme neodkladně nápravná opatření; ekonomickou hodnotou povinné osoby se pro tyto účely rozumí současná hodnota očekávaných budoucích čistých peněžních toků. O přijatých opatřeních povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(5) S ohledem na povahu a velikost podstupovaného úrokového rizika povinná osoba při řízení úrokového rizika investičního portfolia používá případně také alternativní stresové scénáře vývoje výnosové křivky, například vývoj inverzní nebo změny tvaru výnosové křivky, případně též používá scénář přímo stanovený Českou národní bankou.

(6) Povinná osoba, která při výpočtu kapitálových požadavků pro poziční riziko podle části třetí hlavy IV kapitoly 2 nařízení kompenzovala své pozice u jedné nebo více akcií, které tvoří akciový index, oproti jedné nebo více pozicím ve futures na akciový index nebo v jiném produktu akciového indexu, zohledňuje bazické riziko ztráty způsobené tím, že se hodnota futures nebo jiného produktu nepohybuje plně v souladu s hodnotou jednotlivých akcií, ze kterých je index tvořen, ve strategiích a postupech pro vnitřně stanovený kapitál¹²⁾ povinné osoby. V těchto strategiích a postupech je zohledněno rovněž bazické riziko existující v případě, kdy povinná osoba drží opačné pozice ve futures na akciové indexy, které nejsou identické co do splatnosti, složení, nebo obojího.

§ 39

(1) Povinná osoba zohlední ve strategiích a postupech pro vnitřně stanovený kapitál riziko ztráty, které existuje v případě postupu podle článku 345 nařízení v době od vzniku prvního dluhu do následujícího pracovního dne.

(2) V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složitosti svých činností povinná osoba důkladně zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení specifického rizika a stanovování kapitálových požadavků pro specifické úrokové riziko dluhových nástrojů v obchodním portfoliu interním modelem, spolu s používáním interního modelu pro výpočet požadavků na kapitál ke krytí rizika selhání a migrace, zejména pokud jsou expozice povinné osoby vůči specifickému riziku významné v absolutním měřítku a má velký počet významných pozic v dluhových nástrojích různých emitentů. Plnění požadavků stanovených pro používání interních modelů ke stanovování kapitálových požadavků k tržnímu riziku a specifickému riziku není tímto požadavkem dotčeno.

§ 40

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro vyhodnocování a ovlivňování míry podstupovaného operačního rizika, včetně rizika modelů a včetně zohlednění málo častých významných událostí. Povinná osoba stanoví, co tvoří operační riziko pro účely těchto zásad a postupů, aniž by tímto bylo dotčeno vymezení operačního rizika podle článku 4 odst. 1 bodu 52 nařízení.

(2) Povinná osoba vytvoří a udržuje pohotovostní plány, kterými se rozumí plány pro mimořádné situace včetně havarijních a krizových situací a pro obnovu činností, k zajištění schopnosti povinné osoby průběžně vykonávat činnosti a k limitování ztrát v případě významného narušení činností.

§ 41

(1) Povinná osoba zavede a udržuje

(2) Povinná osoba

(3) Povinná osoba

(4) Povinná osoba

(5) Pohotovostní plány pro případ krize likvidity stanovují adekvátní strategie a řádnou implementaci opatření k řešení situace vzniklé případným nedostatkem likvidity, a to i ve vztahu k zahraničním pobočkám. Tyto plány jsou pravidelně testovány, aktualizovány podle výsledků alternativních stresových scénářů a v periodicitě podle odstavce 3 písm. a) předkládány osobám ve vrcholném vedení a schvalovány těmito osobami tak, aby bylo možné náležitě přizpůsobit vnitřní postupy. Povinná osoba přijme předem nezbytná provozní opatření, aby mohly být pohotovostní plány okamžitě použity. U povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, tato operační opatření zahrnují držení kolaterálu uznatelného centrální bankou; pokud je to nezbytné, zahrnuje tento požadavek také

§ 42

(1) Povinná osoba zavede a udržuje řádné řídicí, administrativní a účetní postupy a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly ke zjištění a zaznamenání významných koncentrací včetně všech velkých expozic podle článku 393 nařízení a jejich následných změn v souladu s požadavky nařízení, zákona a této vyhlášky a ke sledování a vyhodnocování všech případů významných koncentrací a velkých expozic s ohledem na vnitřní zásady povinné osoby v této oblasti.

(2) Zásady a postupy pro řízení rizika koncentrace zahrnují

§ 43

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci, řízení a sledování rizika nadměrné páky. Ukazatele rizika nadměrné páky zahrnují pákový poměr stanovený v souladu s článkem 429 nařízení a nesoulad mezi aktivy a dluhy.

(2) Povinná osoba přistupuje k řízení rizika nadměrné páky preventivně. Povinná osoba řídí riziko nadměrné páky tak, aby byla schopna kontrolovat celý rozsah různých krizových událostí, pokud jde o riziko nadměrné páky, a dostatečně zohledňovat možné zvýšení rizika nadměrné páky způsobeného snižováním kapitálu povinné osoby z důvodu předpokládaných nebo realizovaných ztrát, v závislosti na používaných účetních pravidlech.

§ 44

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci, sledování a řízení rizika spojeného se správou zajištění a se zatížením aktiv.

(2) Zásady a postupy podle odstavce 1

§ 45

Další vymezení některých požadavků na řízení vybraných rizik je uvedeno pro

Díl 3
Systém vnitřní kontroly

Základní požadavky na systém vnitřní kontroly
§ 46

(1) Povinná osoba zavede a udržuje kontrolní funkce a mechanismy a postupy pro kontrolní činnost na všech řídicích a organizačních úrovních. Povinná osoba zajistí, že pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích mají soustavně pro výkon svých kontrolních působností odpovídající personální a další předpoklady.

(2) Kontrolní činnosti jsou součástí běžné, zpravidla každodenní, činnosti povinné osoby a zahrnují zejména

§ 47

(1) Povinná osoba zajistí soustavný a účinný výkon funkce compliance a funkce vnitřního auditu.

(2) Systém vnitřní kontroly zahrnuje mechanismy povinné osoby pro interní hlášení pracovníků o porušení nebo hrozícím porušení požadavků stanovených touto vyhláškou, zákonem, který tato vyhláška provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních, včetně mechanismů pro sdělování konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnosti nebo efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé jeho součásti, mimo běžné informační toky.

(3) V rámci systému vnitřní kontroly povinná osoba zavede a udržuje vnitřní mechanismy preventivního i následného vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému jako celku a jeho součástí.

Podrobnější požadavky na vybrané vnitřní kontrolní funkce, mechanismy a postupy
§ 48

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro zajišťování compliance.

(2) Povinná osoba zajistí průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z jejích vnitřních předpisů.

(3) Povinná osoba zajistí výkon compliance a související kontroly tak, že je rovněž zabezpečeno

(4) Zásady a postupy pro zajišťování compliance pokrývají uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osoby.

§ 49

(1) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že pokrývá uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osoby a zaměřuje se na odhalování nedostatků a rizik.

(2) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že poskytuje příslušné úrovni řízení objektivní a nezávislé ujištění o činnostech povinné osoby, informace o zjištěných skutečnostech a jasná doporučení k zajištění nápravy zjištěných nedostatků.

(3) Působnost funkce vnitřního auditu se vztahuje zejména na

(4) Povinná osoba zajistí, že při výkonu vnitřního auditu jsou provedeny tyto činnosti:

(5) Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu informuje o zjištěných skutečnostech řídicí orgán a v případě potřeby nebo na vyžádání také kontrolní orgán, přičemž z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu se může jednat o zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci povinné osoby, dá osoba ve vedení funkce vnitřního auditu podnět k mimořádnému zasedání kontrolního orgánu, které se může uskutečnit z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu, jako zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. Odpovědnost vedoucího orgánu není dotčena.

(6) Další vymezení některých požadavků na vnitřní audit je uvedeno v příloze č. 8 této vyhlášky.

§ 50

(1) Povinná osoba zavede mechanismus pro interní hlášení pracovníků o porušení nebo hrozícím porušení požadavků stanovených touto vyhláškou, zákonem, který tato vyhláška provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních, včetně mechanismů pro sdělování konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé jeho součásti, mimo běžné informační toky, zajistí pro všechny pracovníky soustavnou a spolehlivou dostupnost mechanismu a právo na zachování důvěrnosti zdroje informací v případě, že pracovník mechanismu využije.

(2) Povinná osoba zajistí vhodný způsob vyřizování hlášení pracovníků podle odstavce 1 a dostatečně transparentní sledování a vyhodnocování opatření případně přijatých na jejich základě.

(3) Povinná osoba zajistí v případě, že pracovník využije mechanismu podle odstavce 1, plnou ochranu dotčeného pracovníka, zejména před nerovným jednáním, odvetným opatřením nebo jiným nespravedlivým zacházením.

§ 51
Vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému

(1) Povinná osoba nastaví systém odhalování a ohlašování nedostatků řídicího a kontrolního systému tak, že pokrývá uceleně a propojeně všechny řídicí a organizační úrovně a veškeré činnosti povinné osoby a umožňuje včasnou nápravu nedostatků.

(2) Povinná osoba zajistí, že nedostatky řídicího a kontrolního systému nebo některé z jeho součástí odhalené kontrolním orgánem, po linii řízení, v rámci vnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly, auditorem nebo jiným způsobem jsou bez zbytečného odkladu oznámeny příslušné řídicí úrovni a řešeny v přiměřené době.

(3) Povinná osoba zajistí, že významné nedostatky řídicího a kontrolního systému nebo některé z jeho součástí jsou oznámeny vedoucímu orgánu a výboru pro audit a případnému dalšímu relevantnímu výboru a řešeny bez zbytečného odkladu.

(4) Povinná osoba vhodným způsobem následně ověřuje účinnost přijatých nápravných opatření.

Hlava II
Zpráva o ověření řídicího a kontrolního systému auditorem
(K § 22 odst. 2 zákona o bankách a § 8b odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 52

(1) Zpráva je výsledkem ověření, které vyhovuje těmto požadavkům:

(2) Podrobnější vymezení struktury a formátu zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému je uvedeno v příloze č. 9 této vyhlášky.

§ 53

(1) Povinná osoba předloží České národní bance zprávu o ověření systému do konce února následujícího roku spolu s případnými komentáři povinné osoby ke zprávě.

(2) Významné skutečnosti, které byly zjištěny po předložení zprávy České národní bance a mají podstatný vztah k jejímu obsahu, oznámí povinná osoba bez zbytečného odkladu České národní bance.

ČÁST TŘETÍ
PRAVIDLA PRO KRYTÍ RIZIK

Hlava I
Pravidla pro výpočet kapitálového poměru pobočky banky z jiného než členského státu
(K § 12a odst. 4 zákona o bankách)

§ 54
Kapitálový poměr pobočky banky z jiného než členského státu

(1) Kapitálový poměr pobočky banky z jiného než členského státu činí

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu postupuje při výpočtu kapitálového poměru obdobně podle článku 92 odst. 2 písm. b) a c) a článků 102 až 106 nařízení.

§ 55
Stanovení kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu

(1) Do kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu lze zahrnout jednotlivé položky kapitálu jen jednou, a to po snížení o závazky z daňových povinností.

(2) Kapitál je odvozen z rozvahy pobočky banky z jiného než členského státu.

(3) Kapitál je pobočce banky z jiného než členského státu okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.

§ 56
Položky kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu

(1) Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu je součtem kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2.

(2) Kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu je součtem kmenového kapitálu tier 1 a vedlejšího kapitálu tier 1.

(3) Kmenový kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek kmenového kapitálu tier 1 obdobně podle článku 26 odst. 1 písm. c) až f) a odst. 2 a 3 nařízení po provedení úprav podle článků 32 až 35 nařízení, odpočtů podle článků 36 až 48 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

(4) Vedlejší kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek vedlejšího kapitálu tier 1 obdobně podle článků 51 až 55 nařízení po odpočtu položek podle článků 56, 58 až 61 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

(5) Kapitál tier 2 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek kapitálu tier 2 obdobně podle článků 62 až 65 nařízení po odpočtech podle článku 66 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

§ 57
Celkový objem rizikové expozice a kapitálové požadavky pobočky banky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu stanovuje celkový objem rizikové expozice obdobně podle článku 92 odst. 3 a 4 nařízení a kapitálové požadavky

Žádost pobočky banky z jiného než členského státu o souhlas s používáním interního přístupu nebo se změnou interního přístupu
§ 58

(1) Žádost o souhlas s používáním některého z interních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku nebo se změnou používaného přístupu (dále jen „žádost o souhlas“) předkládá pobočka banky z jiného než členského státu České národní bance, a to samostatně pro každý interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku.

(2) Žádost o souhlas obsahuje základní údaje a přílohy s tím, že informace a skutečnosti uvedené v základních údajích a přílohách k žádosti umožňují České národní bance prověřit splnění požadavků kladených na daný interní přístup.

§ 59

(1) Žádost o souhlas předkládaná České národní bance obsahuje ve svých základních údajích kromě obecných náležitostí i

(2) V případě, že pobočka banky z jiného než členského státu Českou národní banku žádá o souhlas s používáním dvou nebo více interních přístupů současně, a pokud se pro schválení těchto přístupů vyžaduje předložení stejných dokladů a dokumentů, předkládá je pobočka banky z jiného než členského státu pouze jednou s tím, že v žádosti o souhlas uvede, ke které žádosti a kdy byly tyto doklady a dokumenty předloženy.

§ 60

(1) Přílohy uvedené v seznamu podle § 59 odst. 1 písm. b) v případě žádosti o souhlas s používáním některého z interních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku předkládané České národní bance tvoří

(2) V případě žádosti o souhlas s interním přístupem dokumentují přílohy k žádosti přehledně a úplně splnění požadavků nařízení na příslušný interní přístup.

(3) Pokud to vyžaduje pobočkou banky z jiného než členského státu zvolený způsob implementace interního přístupu, předloží pobočka banky z jiného než členského státu i další doklady nebo dokumenty, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 a v § 59 odst. 1, a to tak, aby žádost přehledně a úplně dokumentovala splnění požadavků nařízení na příslušný interní přístup.

(4) Pokud pobočka banky z jiného než členského státu již dříve předložila České národní bance doklady nebo dokumenty vyžadované v žádosti o souhlas nebo jejich část, předkládá pouze ty doklady nebo dokumenty, u kterých došlo ke změně oproti předchozímu stavu. Dříve předané a nadále platné doklady a dokumenty pobočka banky z jiného než členského státu označí v žádosti. V přiloženém prohlášení pobočka banky z jiného než členského státu v tomto případě uvede, že tyto doklady a dokumenty zůstávají beze změny.

§ 61

(1) Dokumentace k organizaci, systému a procesům řízení daného rizika obsahuje

(2) Dokumentace k systému měření daného rizika obsahuje

(3) Dokumentace k postupu implementace daného interního přístupu obsahuje

(4) Sebehodnocení pro daný interní přístup obsahuje

§ 62

Pokud pobočka banky z jiného než členského státu předává doklady nebo dokumenty v elektronické podobě, uvádí druh použitého nosiče a použitý formát dat, zejména pro databáze, tabulky nebo schémata, který předem dohodne s Českou národní bankou. Pro vyjádření dat v peněžních jednotkách pobočka banky z jiného než členského státu předem dohodne s Českou národní bankou použitou měnu.

Hlava II
Kapitálové rezervy
(K § 12d odst. 6 a § 12m odst. 6 zákona o bankách, § 8aa odst. 6 a § 8aj odst. 6 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9aa odst. 6 a § 9aj odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

§ 63
Proticyklická kapitálová rezerva

(1) Proticyklická kapitálová rezerva specifická pro příslušnou povinnou osobu se vypočte podle vztahu

ISCCB = s_p ^. TRE,

kde:

(2) Sazba proticyklické kapitálové rezervy specifická pro příslušnou povinnou osobu sp se vypočte jako vážený průměr sazeb s_pi proticyklických kapitálových rezerv, které se uplatňují ve státech, v nichž má povinná osoba umístěny pro proticyklickou kapitálovou rezervu rozhodné úvěrové expozice, podle vztahu

Vzorec je dostupný pouze ve formátu PDF na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu

kde:

Vzorec je dostupný pouze ve formátu PDF na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu

(3) Úvěrové expozice rozhodné pro proticyklickou kapitálovou rezervu zahrnují veškeré kategorie expozic vyjma kategorií podle článku 112 písm. a) až f) nařízení, pokud tyto expozice podléhají požadavku na kapitál k úvěrovému riziku podle části třetí hlavy II nařízení nebo jsou drženy v obchodním portfoliu a podléhají požadavku na kapitál ke specifickému riziku podle části třetí hlavy IV kapitoly 2 nařízení nebo požadavku na kapitál k dodatečnému riziku selhání a riziku migrace podle části třetí hlavy IV kapitoly 5 nařízení nebo, jde-li o expozice, které jsou sekuritizací, podléhají požadavku na kapitál podle části třetí hlavy II kapitoly 5 nařízení.

(4) Povinná osoba při určení státu, ve kterém je úvěrová expozice rozhodná pro výpočet proticyklické kapitálové rezervy umístěna, postupuje podle předpisu Evropské unie upravujícího zeměpisné zařazení úvěrových expozic¹³⁾.

(5) Jako sazba s_pi, která je vstupní proměnnou pro výpočet proticyklické kapitálové rezervy specifické pro příslušnou povinnou osobu, se použije

§ 64
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika

(1) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika pro příslušnou povinnou osobu se vypočte podle vztahu

SRB = s_r . TRE ,

kde:

(2) Pokud odchylně od odstavce 1 Česká národní banka stanoví, že výpočet kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika se vztahuje jen na část celkového objemu rizikové expozice v závislosti na zeměpisném umístění expozic v jednotlivých státech, nebo uzná pro expozice umístěné v jiných členských státech sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika ve výši stanovené příslušnými orgány daných členských států, pak se kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika pro příslušnou povinnou osobu vypočte podle vztahu

Vzorec je dostupný pouze ve formátu PDF na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu

kde:

Přitom platí, že

Vzorec je dostupný pouze ve formátu PDF na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu

(3) Způsob určení zeměpisného umístění rizikových expozic v určitém státě je shodný jako u rozhodných expozic v případě proticyklické kapitálové rezervy. Zbývající část rizikových expozic, jejichž umístění nelze tímto způsobem určit, považuje povinná osoba za rizikové expozice umístěné v České republice.

(4) Sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika se uplatňují ode dne a ve výši uveřejněných Českou národní bankou.

§ 65
Bezpečnostní kapitálová rezerva

Bezpečnostní kapitálová rezerva pro příslušnou povinnou osobu se vypočte podle vztahu

CB = s_b . TRE ,

kde:

§ 66
Kapitálová rezerva pro systémově významnou instituci

(1) Kapitálová rezerva pro systémově významnou instituci se pro příslušnou povinnou osobu vypočte podle vztahu

SIIB = s_I . TRE ,

kde:

(2) Stanovení výsledné kapitálové rezervy pro systémově významnou instituci a kapitálové rezervy pro systémové riziko, pokud se vztahuje i na expozice umístěné mimo Českou republiku, se řídí těmito pravidly:

(3) Pokud se kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika vztahuje pouze na expozice umístěné v České republice, tak se v konečném výsledku tato kapitálová rezerva přičítá k vyšší z těchto kapitálových rezerv pro systémově významnou instituci:

(4) Pokud se uplatní odstavec 2 a povinná osoba je členem skupiny, jejímž členem je také globální systémově významná instituce nebo jiná systémově významná instituce, tak tato povinná osoba na individuálním základě podléhá kombinované kapitálové rezervě, která je alespoň rovna součtu bezpečnostní kapitálové rezervy, proticyklické kapitálové rezervy a vyšší z dvojice kapitálových rezerv zahrnující kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci a kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika, které se na ni uplatní na individuálním základě.

(5) Pokud se uplatní odstavec 3 a povinná osoba je členem skupiny, jejímž členem je také globální systémově významná instituce nebo jiná systémově významná instituce, tak tato povinná osoba na individuálním základě podléhá kombinované kapitálové rezervě, která je alespoň rovna součtu bezpečnostní kapitálové rezervy, proticyklické kapitálové rezervy, kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci a kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, které se na ni uplatní na individuálním základě.

Kombinovaná kapitálová rezerva a omezení s ní související
§ 67

(1) Povinná osoba udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1. Není oprávněna k tomuto účelu využít ten kmenový kapitál tier 1, který je povinna udržovat pro pokrytí požadavků na kapitál podle článku 92 nařízení nebo pro splnění opatření k nápravě a jiných opatření podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo podle jiných právních předpisů.

(2) Povinná osoba naplňuje jednotlivé kapitálové rezervy, které se na ni vztahují, kmenovým kapitálem tier 1, jenž má pro tento účel k dispozici, v tomto pořadí:

(3) Povinná osoba, která zcela plní kombinovanou kapitálovou rezervu, může rozhodnout o rozdělení kmenového kapitálu tier 1 jen v tom rozsahu, v němž nedojde ke snížení kmenového kapitálu tier 1 na takovou úroveň, kdy by kombinovaná kapitálová rezerva již splněna nebyla; rozdělením kmenového kapitálu tier 1 se rozumí:

§ 68

(1) Povinná osoba, která neplní kombinovanou kapitálovou rezervu,

(2) Povinná osoba vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení podle vztahu

MDA = (P_I + P_YE – T) . F ,

kde:

(3) Multiplikační faktor F se stanoví takto:

(4) Dolní hranice a horní hranice každého intervalu se vypočte podle vztahů

(Vzorce)

kde:

§ 69

(1) Omezení podle § 68 odst. 1 se týkají pouze plateb, které by měly za následek snížení kmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků, za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nenaplní událost selhání nebo podmínku pro zahájení insolvenčního řízení vztahující se na dotčenou povinnou osobu.

(2) Pokud povinná osoba nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu a hodlá provést výplatu částky k možnému rozdělení nebo přijmout některé z opatření podle § 68 odst. 1 písm. b), informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku a poskytne jí alespoň informace o

(3) Povinná osoba zajistí správnost vyčíslení částek a dopadů zamýšlených opatření podle odstavce 2 písm. e) a správnost výpočtu nejvyšší částky k možnému rozdělení a je schopna České národní bance na vyžádání správnost tohoto výpočtu prokázat.

§ 70
Náležitosti plánu na obnovení kapitálu

Plán na obnovení kapitálu obsahuje

ČÁST ČTVRTÁ
PRAVIDLA PRO OMEZENÍ RIZIK

Hlava I
Pravidla pro kvalifikované účasti mimo finanční sektor, velké expozice a převod rizik pobočky banky z jiného než členského státu
(K § 13 odst. 2, § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách)

§ 71
Kvalifikované účasti mimo finanční sektor pobočky banky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje podmínky pro kvalifikované účasti mimo finanční sektor obdobně podle článku 89 odst. 1, 2 a odst. 3 písm. b) a článku 91 nařízení s tím, že použitelný kapitál této pobočky je součtem jejího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, který činí nejvýše jednu třetinu kapitálu tier 1 této pobočky.

Velké expozice pobočky banky z jiného než členského státu
§ 72

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla velkých expozic obdobně podle článků 387 až 403 nařízení s tím, že použitelným kapitálem se rozumí použitelný kapitál pobočky banky z jiného než členského státu podle § 71.

§ 73

Pobočka banky z jiného než členského státu vyjme z limitů obdobně podle článku 395 odst. 1 nařízení také

§ 74

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro převod rizik obdobně podle článků 404 až 409 nařízení.

Hlava II
Pravidla pro nabývání některých druhů aktiv
(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách a § 11 odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 75

(1) Povinná osoba nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na této povinné osobě samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

(2) Povinná osoba může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, pouze při současném splnění těchto podmínek:

§ 76

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1, pouze při současném splnění těchto podmínek:

Hlava III
Pravidla pro financování nabytí některých druhů aktiv
(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách a § 11 odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 77

(1) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, například záruky, akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány

(2) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování nabytí

(3) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu do povinné osoby.

§ 78

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, zejména záruky nebo akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování

(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu v zahraniční bance, jejíž je pobočkou.

Hlava IV
Pravidla pro posuzování aktiv
(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách a § 11 odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 79
Předmět kategorizace

(1) Povinná osoba kategorizuje expozice představované pohledávkami vzniklými z výkonu činností vyplývajících z oprávnění k činnosti (dále jen „pohledávky z finančních činností“). Pohledávkami z finančních činností jsou zejména poskytnuté úvěry, pohledávky z finančního leasingu, pohledávky z vkladu, pohledávky ze záruky, pohledávky z akreditivu, pohledávky z faktoringu, zálohy na pořízení cenných papírů poskytnuté na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů nevypořádaných do 30 dnů po stanoveném dni vypořádání.

(2) Kategorizace vybraných expozic se nevztahuje na expozice zařazené do obchodního portfolia, pohledávky z držení cenných papírů, pohledávky z derivátů a pohledávky z jiných než finančních činností, zejména pohledávky z pracovněprávních a obdobných vztahů, poskytnuté provozní zálohy nebo zálohy na pořízení hmotného a nehmotného majetku, pohledávky z prodeje zásob, hmotného a nehmotného majetku.

§ 80
Základní kategorie

(1) Povinná osoba zařazuje pohledávky z finančních činností do těchto kategorií:

(2) Pokud povinná osoba pro účely kapitálových poměrů aplikuje u retailových expozic definici selhání dlužníka na úrovni transakce, aplikuje ji stejným způsobem i pro účely kategorizace těchto expozic.

§ 81
Pohledávky bez selhání dlužníka

(1) Pohledávky bez selhání dlužníka povinná osoba zařazuje do těchto podkategorií:

(2) Povinná osoba nemusí pohledávky bez selhání dlužníka podle odstavce 1 dále členit, pokud k nim při posuzování, zda došlo ke snížení jejich účetní hodnoty, přistupuje jako k portfoliu jednotlivě nevýznamných pohledávek.

(3) Pohledávka se považuje za standardní, pokud jsou splátky jistiny a příslušenství řádně hrazeny, žádná z nich není po splatnosti déle než 30 dnů, u žádné z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 2 letech z důvodu zhoršení jeho finanční situace provedena restrukturalizace a není důvod pochybovat o jejím úplném splacení, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.

(4) Pohledávka se považuje za sledovanou, pokud došlo od vzniku pohledávky ke zhoršení finanční situace dlužníka nebo splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s dílčími problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 90 dnů nebo u žádné z pohledávek nebyla v posledních 6 měsících z důvodu zhoršení finanční situace dlužníka provedena restrukturalizace, a s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka je pravděpodobné její úplné splacení, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.

§ 82
Pohledávky se selháním dlužníka

(1) Pohledávky se selháním dlužníka se považují za ohrožené pohledávky. Povinná osoba je zařazuje do těchto podkategorií:

(2) Pohledávka se považuje za nestandardní, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nejisté. Její částečné splacení je vysoce pravděpodobné, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za nestandardní také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 180 dnů.

(3) Pohledávka se považuje za pochybnou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka vysoce nepravděpodobné. Její částečné splacení je možné a pravděpodobné, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za pochybnou také tehdy, pokud splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 360 dnů.

(4) Pohledávka se považuje za ztrátovou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nemožné. Předpokládá se, že tato pohledávka nebude uspokojena nebo bude uspokojena pouze částečně ve velmi malé částce, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za ztrátovou také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství po splatnosti déle než 360 dnů. Za ztrátovou se také považuje pohledávka za dlužníkem, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, ledaže jde o pohledávku za majetkovou podstatou vzniklou po prohlášení konkursu.

§ 83
Zařazování do kategorií a podkategorií

(1) Pokud má povinná osoba více pohledávek z finančních činností za stejným dlužníkem a některá z nich naplňuje znaky selhání dlužníka, jsou všechny pohledávky za dlužníkem zařazeny do kategorie pohledávek se selháním dlužníka a v jejím rámci do stejné podkategorie pohledávek. Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.

(2) Splňuje-li pohledávka současně kritéria pro zařazení do více podkategorií, povinná osoba ji zařazuje do nejhorší z těchto podkategorií. Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.

(3) Restrukturalizovanou pohledávku povinná osoba zařazuje v okamžiku restrukturalizace do podkategorie, ve které tato pohledávka byla nebo měla být zařazena před restrukturalizací. Je-li povinná osoba schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před restrukturalizací poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálového poměru; tím nejsou dotčena ustanovení, která vymezují standardní a sledovanou pohledávku.

(4) Pohledávku, která vznikla povinné osobě v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, povinná osoba zařazuje při vzniku do podkategorie, ve které byl nebo měl být zařazen rozhodující podíl postupovaných pohledávek. Je-li povinná osoba schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před postoupením poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálového poměru.

(5) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí prověřuje správnost zařazení pohledávek do kategorií a podkategorií a ve shodě s výsledky zjištění provádí příslušné změny v jejich zařazení. Povinná osoba může správnost zařazení objemově nevýznamných pohledávek prověřovat i v delší periodě, než je čtvrtletí, nejméně však jednou ročně, pokud to odpovídá charakteru pohledávky nebo dlužníka a pokud je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při uplatňování takového postupu.

§ 84
Individuální a portfoliový přístup

(1) Povinná osoba posuzuje, zda došlo ke snížení účetní hodnoty (dále jen „znehodnocení“) jednotlivých pohledávek nebo portfolia pohledávek s obdobnými charakteristikami vzhledem k úvěrovému riziku (dále jen „portfolium stejnorodých pohledávek“).

(2) Povinná osoba uplatňuje portfoliový přístup u jednotlivě posuzovaných pohledávek, u nichž jednotlivě nezjistila znehodnocení. V tomto případě povinná osoba také posuzuje, zda došlo ke znehodnocení portfolia stejnorodých jednotlivě neznehodnocených pohledávek. Pokud povinná osoba nemá více stejnorodých pohledávek, portfoliový přístup neuplatňuje.

(3) Povinná osoba může uplatňovat portfoliový přístup u jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek.

(4) Znehodnocení portfolia stejnorodých pohledávek, k němuž došlo v důsledku událostí, které nastaly po vzniku pohledávek, je objektivně prokázáno existencí pozorovatelných dat, která indikují snížení očekávaných budoucích peněžních toků z tohoto portfolia, ačkoli toto snížení nelze ještě identifikovat podle jednotlivých pohledávek zařazených do portfolia.

(5) Indikátorem snížení očekávaných budoucích peněžních toků z portfolia stejnorodých pohledávek může být zejména

§ 85
Úpravy ocenění

(1) Pokud dojde ke znehodnocení pohledávky, povinná osoba provede úpravu ocenění. Pokud povinná osoba pohledávku nebo její část, která odpovídá ztrátě ze znehodnocení, neodepíše, tvoří k pohledávce na tuto ztrátu opravnou položku.

(2) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost vytvořených opravných položek k pohledávkám a upravuje jejich výši.

(3) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost opravných položek.

§ 86
Metody pro stanovení výše ztráty ze znehodnocení

(1) Ztrátu ze znehodnocení lze stanovovat pomocí

(2) Pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání povinná osoba stanovuje výši ztráty ze znehodnocení stejnou metodou jako pro účely vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky.

(3) Povinná osoba může při stanovení výše ztráty ze znehodnocení zohlednit zajištění, pokud

§ 87
Diskontování očekávaných budoucích peněžních toků

(1) Pokud povinná osoba používá diskontování očekávaných budoucích peněžních toků, ztrátu ze znehodnocení pohledávky stanovuje jako rozdíl mezi účetní hodnotou pohledávky a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků z pohledávky diskontovaných původní efektivní úrokovou mírou. Původní efektivní úroková míra je efektivní úroková míra zjištěná v okamžiku vzniku pohledávky.

(2) Efektivní úroková míra odpovídá úrokové míře, kterou se diskontují očekávané budoucí peněžní toky až do splatnosti pohledávky, nebo, je-li to vhodnější, do kratší doby, a to na účetní hodnotu pohledávky.

(3) Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba odhaduje očekávané budoucí peněžní toky při zohlednění všech smluvních podmínek, zejména možnosti předčasného splacení a poplatků. Pokud nelze spolehlivě stanovit očekávané budoucí peněžní toky, použijí se smluvní peněžní toky. Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba nezohledňuje budoucí ztráty ze znehodnocení vzhledem k úvěrovému riziku.

§ 88
Koeficienty

(1) Pokud povinná osoba používá koeficienty, stanovuje ztrátu ze znehodnocení pohledávky tak, že rozdíl mezi jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství a povinnou osobou zohledněným zajištěním dané pohledávky násobí koeficientem

(2) Povinná osoba rovněž prověřuje, zda ztráta ze správně zařazené sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky není vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1. Je-li ztráta vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1, povinná osoba zvýší koeficient, ale tak, aby u

(3) Uplatňuje-li povinná osoba u ohrožené pohledávky princip časového rozlišení (akruální princip), ve výpočtu podle odstavce 1 použije jistinu pohledávky nezvýšenou o naběhlé příslušenství a vypočtenou ztrátu zvýší o částku rovnající se naběhlému příslušenství.

(4) Stanovuje-li povinná osoba ztrátu ze snížení účetní hodnoty pohledávky, zejména pohledávky nabyté za úplatu, která je oceněna k okamžiku uskutečnění účetního případu pořizovací cenou, postupuje tak, že zjistí, zda k okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména k okamžiku nabytí pohledávky, existuje rozdíl mezi pořizovací cenou pohledávky a jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství.

(5) Pokud existuje rozdíl podle odstavce 4 a má charakter

(6) Pokud neexistuje rozdíl podle odstavce 4, povinná osoba stanoví ztrátu podle odstavce 1.

(7) Ztrátu ze znehodnocení pohledávky, kterou povinná osoba má v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, stanovuje tak, aby jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství a snížená o opravnou položku nebyla vyšší, než by byl součet jistin postupovaných pohledávek zvýšených o naběhlé příslušenství a snížených o opravné položky v případě, že by k postoupení nedošlo a povinná osoba by stanovovala ztráty ze znehodnocení jednotlivých pohledávek. To neplatí, pokud povinná osoba postupuje podle § 81 odst. 4 věty poslední.

§ 89
Statistické modely

(1) Povinná osoba při zahájení posuzování portfolií jednotlivě nevýznamných pohledávek má

(2) Povinná osoba monitoruje skutečné ztráty spojené s portfoliem jednotlivě nevýznamných pohledávek a testuje správnost odhadu ztrát na základě nových údajů o skutečných selháních dlužníků v portfoliu ve vhodné časové periodě v závislosti na frekvenci splátek; v úvahu bere i informace o jednotlivě nevýznamných pohledávkách, které vyřadila z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek informací pro posouzení znehodnocení.

(3) Povinná osoba pravidelně ověřuje vhodnost statistického modelu a správnost nastavení jeho parametrů.

(4) Povinná osoba tvoří opravné položky k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek ve výši statistického odhadu ztrát z těchto portfolií vypočtených s použitím statistických modelů, pokud v této výši pohledávky neodepíše.

(5) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při používání statistických modelů pro stanovení výše ztrát k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek.

§ 90
Rezervy k podrozvahovým položkám

(1) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost rezerv, které se v souladu s účetními metodami tvoří k podrozvahovým položkám, a upravuje jejich výši.

(2) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost rezerv podle odstavce 1.

§ 91
Pravidla pro posuzování aktiv pobočky banky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro posuzování aktiv podle § 79 až 90.

Hlava V
Pravidla likvidity pobočky banky z jiného než členského státu
(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách)

§ 92

Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje likviditní požadavky obdobně podle článků 411 a 412 nařízení.

ČÁST PÁTÁ
UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

(K § 11a odst. 6 a § 11b odst. 7 zákona o bankách, § 7b odst. 10 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 16a odst. 10 a § 16b odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)
Obsah údajů určených k uveřejnění
§ 93

Obsah údajů, které povinná osoba uveřejňuje

§ 94

Obsah údajů o druzích a rozsahu poskytnutých investičních služeb je uveden v příloze č. 12 této vyhlášky.

§ 95

Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou banky z jiného než členského státu je uveden v příloze č. 13 této vyhlášky.

Periodicita a lhůty uveřejňování údajů
§ 96

(1) Povinná osoba čtvrtletně uveřejňuje údaje podle příloh č. 10 a 12 této vyhlášky.

(2) Povinná osoba, která uveřejňuje informace podle části osmé nařízení, čtvrtletně také uveřejňuje údaje

(3) Povinná osoba, která uveřejňuje informace o majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku a řídicím a kontrolním systému, ročně uveřejňuje údaje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.

§ 97

(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje ke dni

(2) Pokud povinná osoba uplatňuje jako účetní období hospodářský rok namísto kalendářního roku, může uveřejňovat čtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a poměrové ukazatele podle přílohy č. 10 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářského roku, a to

(3) Čtvrtletní údaje o finanční situaci povinná osoba uveřejňuje společně s údaji za 3 předcházející čtvrtletí.

(4) Současně s údaji podle odstavců 1 až 3 uveřejní povinná osoba i datum jejich uveřejnění. Věta první se vztahuje obdobně také na doplnění a opravu již uveřejněných údajů.

§ 98

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje čtvrtletně údaje ke dni

(2) Pokud pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje jako účetní období hospodářský rok namísto kalendářního roku, může uveřejňovat čtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a poměrové ukazatele podle přílohy č. 13 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářského roku, a to

(3) Současně s údaji podle odstavců 1 a 2 uveřejní pobočka banky z jiného než členského státu datum jejich uveřejnění. Věta první se vztahuje obdobně také na doplnění a opravu již uveřejněných údajů.

Způsob a struktura uveřejňování údajů
§ 99

(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle části osmé nařízení, zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zákona o podnikání na kapitálovém trhu a této vyhlášky v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“, v podobě neuzamčených datových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátu xls/xlsx. Součástí této složky jsou alespoň údaje podle věty první za posledních 5 let, posledních 5 výročních zpráv a posledních 5 konsolidovaných výročních zpráv, má-li povinnost ji vyhotovovat; tyto zprávy obsahují také účetní závěrku ověřenou auditorem.

(2) Povinná osoba bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou adresu internetových stránek, na které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci této adresy. Tuto adresu povinná osoba uvádí rovněž ve své výroční zprávě.

§ 100

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje požadované údaje v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“, v podobě neuzamčených datových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátu xls/xlsx.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou adresu internetových stránek, na které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci této adresy.

§ 101

Jsou-li údaje požadované k uveřejnění předmětem informační povinnosti vůči České národní bance, povinná osoba je uveřejňuje v obdobné struktuře, jakou použila ve výkazech předkládaných České národní bance, nestanoví-li strukturu uveřejňovaných údajů přímo použitelný předpis Evropské unie upravující uveřejňování těchto údajů.

Obsah údajů ověřovaných auditorem
§ 102

(1) Obsah údajů na individuálním nebo konsolidovaném základě ke dni 31. prosince nebo k poslednímu dni hospodářského roku určených k uveřejnění povinnou osobu, které jsou ověřovány auditorem, je uveden v příloze č. 14 této vyhlášky.

(2) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle odstavce 1 v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“.

§ 103

(1) Obsah údajů ke dni 31. prosince nebo k poslednímu dni hospodářského roku určených k uveřejnění pobočkou banky z jiného než členského státu, které jsou ověřovány auditorem, je uveden v příloze č. 14 této vyhlášky.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje podle odstavce 1 v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“.

ČÁST ŠESTÁ
NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE
(K § 24 odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 27 odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 16 odst. 5 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

§ 104
Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu

(1) Informaci o systému vnitřně stanoveného kapitálu předkládá České národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo zákona o podnikání na kapitálovém trhu plní povinnosti týkající se vnitřně stanoveného kapitálu¹³⁾.

(2) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro

(3) Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti systému vnitřně stanoveného kapitálu povinné osoby podle odstavce 1. Jde-li o informaci o tomto systému na konsolidovaném základě, povinná osoba podle odstavce 1 uvede údaje také v členění podle jednotlivých osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku a jsou zahrnuty do jejího systému vnitřně stanoveného kapitálu.

(4) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému vnitřně stanoveného kapitálu za uplynulé účetní období nejpozději do 30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Pokud z povahy věci nevyplývá jinak, obsahuje informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu informaci o plánu a skutečnosti za dané účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovených kapitálových poměrů.

(5) Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému vnitřně stanoveného kapitálu v listinné a elektronické podobě, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Formát dat použitý při předložení této informace v elektronické podobě dohodne povinná osoba podle odstavce 1 s Českou národní bankou individuálně.

§ 105
Informace o transakcích uvnitř skupiny

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o sjednání transakce v hodnotě převyšující 1 % z bilanční sumy povinné osoby, která znamená, že se na povinnou osobu převádí úvěrové riziko, jemuž je vystavena osoba,

(2) Transakcí podle odstavce 1 je zejména

(3) Pokud dochází k převodu úvěrového rizika na povinnou osobu v důsledku více souvisejících transakcí, považují se tyto transakce pro účely posouzení hodnoty přesahující 1 % z bilanční sumy povinné osoby za jednu transakci.

§ 106
Informace o strukturálních změnách

Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

§ 107
Informace o outsourcingu

(1) Pokud povinná osoba pro zajištění svých významných činností nebo k jejich podpoře sjednává outsourcing, informuje o tom v dostatečném předstihu Českou národní banku. Součástí této informace je přehled takto vykonávaných činností a základní identifikační údaje o poskytovateli outsourcingu.

(2) Pro účely odstavce 1 se významnou činností rozumí

(3) Povinná osoba informuje v dostatečném předstihu Českou národní banku o případných podstatných změnách ve skutečnostech podle odstavce 1, zejména o případné změně poskytovatele outsourcingu a změně povahy, rozsahu nebo složitosti takto vykonávané činnosti.

(4) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.

§ 108
Informace o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků

(1) Povinná osoba, která používá standardizovaný přístup, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o zapsané ratingové agentuře nebo exportní úvěrové agentuře, kterou zvolila pro účely stanovení úvěrové kvality.

(2) Povinná osoba, která používá interní přístup pro výpočet objemů rizikově vážených expozic nebo pro výpočet kapitálových požadavků jiných, než jsou kapitálové požadavky k operačnímu riziku, informuje Českou národní banku o výsledcích výpočtů svých interních přístupů pro své expozice nebo pozice uvedené ve srovnávacích portfoliích spolu s vysvětlením použitých metodik, a to podle stavu ke dni 31. prosince nejpozději do 30. dubna následujícího roku a v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím předkládání těchto informací a srovnávání portfolia¹⁴⁾.

(3) Povinná osoba, která používá externí rating pro účely stanovení úvěrové kvality sekuritizované expozice, informuje bez zbytečného odkladu o své volbě zapsané ratingové agentury Českou národní banku.

(4) Pokud povinná osoba hodlá změnit některý z dosud používaných přístupů pro výpočet kapitálových požadavků nebo provést změnu v používaném interním přístupu nebo interním modelu, informuje o tomto záměru bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(5) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 4 vztahují obdobně.

§ 109
Informace o malém obchodním portfoliu

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 110
Informace o riziku nesplnění dluhu

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o všech repo obchodech a půjčkách či výpůjčkách cenných papírů nebo komodit ve smyslu nařízení¹⁵⁾, u kterých nastalo selhání protistrany.

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 111
Informace o změně účetního období

(1) Pokud povinná osoba hodlá změnit účetní období, informuje Českou národní banku o tomto záměru bez zbytečného odkladu, alespoň však 12 měsíců před plánovanou změnou.

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 112
Informace o měnových pozicích

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, pokud

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 113
Informace o odměňování

(1) Povinná osoba informuje Českou národní banku o odměňování v uplynulém účetním období nejpozději do 30. června.

(2) Informace o odměňování obsahuje

(3) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.

§ 114
Informace o změně osoby ve vedení klíčové funkce

(1) Pokud povinná osoba provádí změnu osoby ve vedení klíčové funkce, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Součástí informace je

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 115
Informace o operacích s vybranými rizikovými protistranami nebo zeměpisnými oblastmi

(1) Pokud povinná osoba v rámci svých činností uzavřela ujednání nebo je jinou formou aktivní vůči protistraně nebo ve státě, jež jsou nebo by mohly být považovány za netransparentní nebo jinak potenciálně rizikovými včetně offshorových center [§ 18 odst. 2 písm. f)], informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. To platí i v případě, že jde o aktivity povinné osoby pro klienta nebo na jeho žádost.

(2) Součástí informace je

(3) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.

§ 116
Informace o možném významném ohrožení reputace

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, pokud zaznamená možné významné ohrožení reputace, které má nebo by mohlo mít vliv na výkon činností povinné osoby.

(2) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

(3) Součástí informace podle odstavců 1 a 2 je výstižný popis oznamovaného jevu a jeho klíčové věcné, časové a další charakteristiky. Pokud je to relevantní, je součástí popisu alespoň rámcová kvantifikace hrozícího nebo již vzniklého nepříznivého finančního dopadu oznamovaného jevu a základní informace o osobě nebo osobách s vazbou na oznamovaný jev.

(4) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.

ČÁST SEDMÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 117

Povinná osoba uvede své právní a vnitřní poměry do souladu s požadavky podle § 11 a 29 do 5. září 2014.

§ 118

Údaje podle stavu k 30. červnu 2014 uveřejní povinná osoba a pobočka banky z jiného než členského státu v souladu s ustanoveními části páté vyhlášky č. 23/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění účinném k 30. červnu 2014.

§ 119

Vyhláška č. 23/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry se zrušuje.

§ 120
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.

(Přílohy jsou dostupné na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

---