81

ZÁKON

ze dne 21. ledna 2005,

kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), se mění takto:

1. V § 14 odst. 2 se slova "na území České republiky" nahrazují slovy "na území členského státu Evropské unie nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru" a slova "pro území České republiky" se nahrazují slovy "pro území členského státu Evropské unie nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru".

2. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Umožnění příjmu současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén se za užití díla nepovažuje za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného vysílání a společný příjem není obchodně využíván.".

3. Na konci § 23 se doplňují věty "Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pomocí přístrojů technicky způsobilých k příjmu rozhlasového a televizního vysílání ubytovaným v rámci poskytování služeb spojených s ubytováním, jsou-li tyto přístroje umístěny v prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18 odst. 3 rovněž nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních.".

4. V § 98 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

5. V § 100 odst. 1 písmeno h) zní:

6. V § 100 odst. 1 písmeno s) zní:

7. V § 100 odstavce 5 a 6 znějí:

"(5) Provozovatel provozovny či jiného prostoru, který poskytne provozovnu či jiný prostor k provozování nedivadelně provozovaného hudebního díla s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu (dále jen "veřejná hudební produkce"), je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci údaje a součinnost potřebnou pro určení totožnosti provozovatele veřejné hudební produkce.

(6) Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která mají být provozována, a to nejpozději 20 dnů před konáním produkce. Provozovatel živé veřejné hudební produkce je povinen tento program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která mají být provozována, oznámit příslušnému kolektivnímu správci, a to nejpozději 10 dnů před konáním produkce, pokud není ve smlouvě mezi provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak.".

8. V § 100 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

"(7) Při uzavírání smluv podle odstavce 1 písm. h) se přihlédne zejména k

(8) Kolektivní správce je povinen si při zpracování návrhu výše odměn nebo návrhu způsobu jejich určení vyžádat stanoviska právnických osob sdružujících příslušné uživatele předmětů ochrany, pokud se takové osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů.".

9. Za § 100 se doplňuje nový § 100a, který včetně poznámky pod čarou č. 6a zní:

"§ 100a

(1) Kolektivní správce, popřípadě jím zastoupený nositel práv, nemůže uplatňovat zdržovací nárok [§ 40 odst. 1 písm. b)], ani nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštní úpravy tohoto zákona (§ 40 odst. 3) z neoprávněného zásahu do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva, pokud uživatel nebo osoba oprávněná hájit zájmy v ní sdružených uživatelů řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v souvislosti s takovým zásahem či ohrožením práva jednání směřující k uzavření smlouvy vyžadované tímto zákonem, nebo pokud souhlasí v této souvislosti s využitím zprostředkovatele podle tohoto zákona (§ 102).

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé odměny podle zvláštních právních předpisů^6a).

(3) Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká či odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, zejména proto, že by z jednání uživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených uživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů^6a).

10. V § 101 se doplňuje odstavec 11, který zní:

"(11) V případě, kdy uživatel předmětu ochrany uzavírá smlouvu nejméně se třemi kolektivními správci, jsou uživatel nebo jejich sdružení oprávněni požadovat, aby příslušní kolektivní správci pověřili společného zástupce, který uzavře s uživatelem smlouvu jejich jménem.".

11. § 103 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní:

"§ 103
Dozor ministerstva

(1) Ministerstvo je oprávněno

(2) Zjistí-li ministerstvo porušení povinností kolektivního správce, které pro něj vyplývají z této části zákona, uloží kolektivnímu správci povinnost k nápravě a stanoví k jejímu splnění přiměřenou lhůtu. Ministerstvo může rovněž uložit kolektivnímu správci pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokuta může být uložena i opakovaně. Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistí, že došlo k porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne porušení povinnosti. Při stanovení výše pokuty ministerstvo přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a ke způsobenému následku. Pokuty jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky; ministerstvo je vymáhá podle zvláštních právních předpisů⁸⁾.

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Gross v. r.