Sbírka zákonů a mezinárodních smluv

Předpis č. 108/2001 Sb., zdroj: Sbírka zákonů ročník 2001, částka 42, ze dne 26. 3. 2001
Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisu

108

VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví

ze dne 9. března 2001,

kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol,
předškolních zařízení a některých školských zařízení

Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 108 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen "zákon") k provedení § 7 odst. 1 zákona:

§ 1
Základní ustanovení

(1) Tato vyhláška stanoví hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid škol,¹⁾ předškolních zařízení a školských zařízení²⁾ zařazených do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení³⁾ (dále jen "zařízení pro výchovu a vzdělávání"). Vyhláška se nevztahuje na školní knihovny, školy v přírodě a pedagogicko-psychologické poradny.

(2) Požadavky na pracoviště, na kterém se provádí příprava žáků na povolání, zřízené u právnických nebo fyzických osob, které nejsou školou ani školským zařízením, stanoví zvláštní právní předpis, který upravuje podmínky ochrany zdraví zaměstnanců.

Prostorové podmínky
§ 2

(1) Nezastavěná plocha pozemku u předškolního zařízení určená pro pobyt dětí musí činit nejméně 30 m² na 1 dítě. Pozemek musí být oplocen. Plocha dětského hřiště musí činit nejméně 4 m² na 1 dítě.

(2) Velikost pozemku škol podle jejich druhu musí činit nejméně 34 m² na 1 žáka, zastavěná plocha pozemku objekty nejméně 4,6 m² na 1 žáka, plocha pro tělovýchovu a sport nejméně 16 m² na 1 žáka, plochy pro pobyt na volném vzduchu 4 m² na 1 žáka.

(3) Při volbě rostlin a dřevin vysazovaných na pozemky určené pro zařízení pro výchovu a vzdělávání musí být zohledněna ochrana zdraví dětí a žáků a jejich rozumové schopnosti. Vysazené rostliny, travnaté plochy a dřeviny musí být řádně udržovány. Hygienické limity mikrobiálního a parazitárního znečištění venkovních hracích ploch určených pro hry a sport dětí a žáků v zařízení pro výchovu a vzdělávání stanoví zvláštní právní předpis.⁴⁾

§ 3

(1) Prostorové podmínky a vnitřní uspořádání předškolního zařízení musí umožňovat volné hry dětí, odpočinek, osobní hygienu s otužováním a tělesná cvičení. Na 1 dítě musí plocha denní místnosti užívané jako herna a ložnice činit nejméně 4 m²; je-li ložnice stavebně oddělená, musí plocha denní místnosti činit nejméně 3 m². Plocha na 1 lehátko pro spánek musí činit 1,7 m² na 1 dítě. Prostor pro ukládání lehátek a lůžkovin musí umožňovat jejich řádné provětrávání.

(2) V prostorách škol a školských výchovných zařízení,⁵⁾ s výjimkou speciálních škol, musí na 1 žáka nebo mladistvého (dále jen "žák") připadnout v učebnách nejméně 1,65 m², v odborných pracovnách, laboratořích a počítačových učebnách nejméně 2 m², v jazykových učebnách a učebnách psaní na stroji nejméně 3 m². V učebnách praktického vyučování základních škol musí připadnout na 1 žáka nejméně 4 m². Velikost pracovišť odborného výcviku středních škol a speciálních škol⁶⁾ se stanoví u rukodělných oborů podle druhu a náročnosti vykonávané práce nejméně 2 až 10 m² na žáka; u strojních oborů nejméně 10 až 15 m² na žáka. Ve speciálních školách se stanoví plocha na 1 žáka v teoretických učebnách nejméně 2,3 m².

(3) Pro žáky se zdravotním postižením musí být ve speciálních školách, speciálních školských zařízeních, školách a školských zařízeních zajištěny podmínky podle druhu jejich zdravotního postižení včetně bezbariérového prostředí. Za žáka se zdravotním postižením se považuje žák se speciálními vzdělávacími potřebami. V učebnách musí být vytvořeny relaxační koutky s odpovídajícím vybavením. Vyčleňuje se prostor pro odkládání a uložení kompenzačních pomůcek.

(4) Podlahy v zařízeních pro výchovu a vzdělávání musí odpovídat charakteru činnosti a musí být snadno čistitelné.

(5) Prostory k výuce tělesné výchovy ve školách musí umožňovat realizaci základního učiva tělesné výchovy. Nejmenší plocha na 1 žáka pro plošně nenáročné druhy cvičení je 4 až 5 m², v ostatních případech 8 m² na 1 žáka; tyto požadavky platí pro vnitřní i venkovní prostory. Tělocvična musí být řádně odvětraná, ventilační otvory musí být ovladatelné z podlahy, podlaha musí být pružná při statickém i dynamickém zatížení, snadno čistitelná, neklouzavá. Stěny tělocvičny a tělesa topení musí být řádně zajištěny proti úrazu, svítidla a okenní tabule proti rozbití. K tělocvičně náleží nářaďovna a dále šatny a umývárny s pohotovostním záchodem, oddělené pro chlapce a dívky. Po skončení tělesné výchovy musí mít žáci možnost očisty. Minimální plocha šatny pro skupinu cvičících je 18 m². Šatny musí být vybaveny věšáky a lavicemi; počítá se 0,4 m délky lavice na 1 žáka. Umývárna musí být přístupná ze šatny; stanoví se 1 sprchová růžice pro 5 až 8 žáků. Pro osušení musí být místo s věšákem. Požadavky na výstavbu a provoz umělých koupališť a saun stanoví zvláštní právní předpis.⁴⁾

(6) V návaznosti na prostory praktického vyučování středních škol, speciálních škol a školských zařízení musí být umístěna šatna žáků, která je vybavena skříňkami pro uložení pracovního oděvu. Šatna musí být řádně odvětrána. Dále musí být k dispozici záchod a umyvadla na umytí rukou. Při výuce pracovní výchovy v základních školách musí mít žáci vytvořenu možnost odkládání občanského oděvu a mytí rukou; stanoví se 1 umyvadlo nebo 1 výtokový kohout s tekoucí teplou vodu na 5 žáků.

(7) Prostory pro pobyt žáků ve školských zařízeních pro výchovu mimo vyučování⁷⁾ musí být upraveny a zařízeny tak, aby se výrazně odlišovaly od vybavení školních učeben. Nejmenší plocha volného prostoru se stanoví 2 m² na 1 žáka.

(8) Prostory v zařízeních pro výchovu a vzdělávání musí být přístupny též osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.

§ 4

Počet a vybavení šaten a počet a vybavení umýváren, sprch a záchodů (dále jen "hygienická zařízení") v domovech mládeže, internátech a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče⁸⁾ (dále jen "ubytovací zařízení") a ve speciálních školách upravuje příloha č. 1. Počet a vybavení hygienických zařízení v ostatních zařízeních pro výchovu a vzdělávání stanoví zvláštní právní předpis.⁹⁾

§ 5
Ubytování v domovech mládeže, internátech
a školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče

(1) Pro ubytování v ubytovacích zařízeních (§ 4) je nejmenší ubytovací plocha bez skříní 6 m² na 1 ubytovaného. Patrová lůžka se zřizují jen v odůvodněných případech s ohledem na tělesné a rozumové schopnosti ubytovaných. Vstup na horní lůžko musí být bezpečný, horní lůžko musí být opatřeno bočnicí; nad oběma lůžky musí být zachována dostatečná vzduchová kapacita. Každé lůžko musí mít samostatný prostor na uložení lůžkovin, noční stolek a místní osvětlení. V jednom pokoji lze ubytovat nejvýše 3 osoby. Ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy se počítá v obývacím pokoji nejméně 3 m² na 1 ubytovaného, v domovech mládeže a internátech nejméně 1,5 m² na 1 ubytovaného. Ve studovně ubytovacího zařízení se počítá nejméně 1,8 m² na 1 žáka. Jako součást ubytovacích kapacit se zřizuje místnost pro ošetřovnu a izolaci. V izolaci se stanoví nejmenší plocha 8 m² na 1 lůžko. Izolace musí být vybavena samostatným záchodem a umyvadlem. Požadavek věty první neplatí, pokud zvláštní právní předpis stanoví jinak.

(2) Žáci s omezenou schopností pohybu se ubytují na dvoulůžkovém pokoji s plochou bez skříní nejméně 10 m² na 1 ubytovaného. Ke každému pokoji musí být zřízeno vlastní zařízení pro osobní hygienu sestávající ze záchodu, sprchy a umyvadla.

(3) V ubytovacím zařízení se zřizuje čajová kuchyňka, sklad čistého a špinavého prádla, prostory pro žehlení a sušení oděvů a pro uskladnění a čištění obuvi, přepírání osobního prádla, úklid a sklady sezonních potřeb. Součástí ubytovacího zařízení je pokoj pro vychovatele se zařízením pro osobní hygienu sestávajícím ze záchodu, sprchy a umyvadla. Počty hygienických zařízení pro ubytované jsou stanoveny v příloze č. 1.

§ 6
Vybavení školním nábytkem a rozsazení žáků

(1) Všechny učebny škol a školských zařízení musí být vybaveny školním nábytkem, který zohledňuje rozdílnou tělesnou výšku žáků. Velikostní typy školního nábytku a jejich vhodné použití jsou upraveny v příloze č. 2. Při používání tabule musí být dodržen zrakový úhel nejméně 30 stupňů od zadní hrany pracovní plochy stolu žáka. Pro žáky s těžším či kombinovaným zdravotním postižením se používají ortopedické vertikalizační školní lavice podle doporučení odborného rehabilitačního pracovníka s možností jejich polohování.

(2) Rozsazení žáků v učebně se řídí podle jejich tělesné výšky; dále se přihlíží ke speciálním vzdělávacím potřebám, případným zrakovým a sluchovým vadám a jinému zdravotnímu postižení žáků. Při jiném než obvyklém uspořádání lavic musí být zajištěno střídání žáků v lavicích k zamezení jednostranného zatížení svalových skupin.

Osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky
a zásobování vodou
§ 7

(1) V prostorách zařízení pro výchovu a vzdělávání určených k trvalé činnosti dětí a žáků, jakož i v prostorách, kde se střídá krátkodobá činnost tak, že celková doba pobytu má trvalý charakter, (například v odborných a speciálních učebnách a dílnách) musí být zajištěno vyhovující denní osvětlení. Za trvalý charakter pobytu se považuje činnost dítěte nebo žáka v délce 4 a více hodin. V prostorách, kde děti a žáci střídají krátkodobou činnost, lze použít sdružené osvětlení. Sdruženým osvětlením se rozumí záměrné současné osvětlení denním a doplňujícím umělým světlem během dne při potřebě odlišného rozložení světla a směru osvětlení, než poskytuje denní světlo, například při skupinové výuce s různorodým uspořádáním pracovních míst v učebnách s bočním denním osvětlením. Pro žáky se zrakovým postižením nutno zajistit osvětlení odpovídající specifickým potřebám žáků.

(2) Při stavebních úpravách budov lze ve vnitřních prostorách s trvalým pobytem žáků dlouhodobě použít celkové sdružené osvětlení za předpokladu, že se nemění účel místností a že se sdruženým osvětlením zlepší dosud nevyhovující podmínky denního osvětlení. Při navrhování sdruženého osvětlení se vychází z hodnot stávajícího denního osvětlení. Srovnávací rovina se ve výukových prostorech škol předpokládá ve výšce 0,85 m nad podlahou, v denních místnostech předškolních zařízení ve výšce 0,45 m nad podlahou, ve vnitřních prostorech pro výuku tělesné výchovy v úrovni podlahy.

(3) Osvětlení tabule musí mít nejméně stejnou úroveň jako osvětlení pracovních míst. Osvětlenost doplňujícím umělým světlem při sdruženém osvětlení musí zajistit vyhovující rozložení jasů všech ploch a přiměřenou rovnoměrnost osvětlení za všech podmínek venkovního denního osvětlení. Proto musí být v prostorách s bočním denním osvětlením umožněna regulace doplňujícího umělého osvětlení postupným zapínáním svítidel umístěných rovnoběžně s osvětlovacími otvory.

(4) Hodnoty osvětlení a definice základních pojmů jsou upraveny v příloze č. 3.

§ 8

(1) Pro většinu zrakových činností ve školách a předškolních zařízeních se vyžaduje převažující směr osvětlení zleva a shora. Rovnoměrnost denního bočního osvětlení stanovená jako podíl nejmenší a největší hodnoty činitele denní osvětlenosti v rozsahu zrakového úkolu musí být v prostorách s trvalým pobytem dětí a žáků (§ 7 odst. 1) nejméně 0,2, pro ostatní zrakové činnosti nejméně 0,15.

(2) Rovnoměrnost umělého osvětlení stanovená jako podíl nejmenší a průměrné osvětlenosti v rozsahu pracovních míst musí být v prostorách s trvalým pobytem (§ 7 odst. 1) dětí a žáků nejméně 0,65, v prostorách s krátkodobým pobytem nejméně 0,4.

§ 9

(1) Pro ochranu před oslněním a jiným narušením zrakové pohody musí být osvětlovací otvory opatřeny zařízením pro regulaci denního osvětlení, zejména přímého slunečního světla všude tam, kde by mohlo vyvolávat nadměrné kontrasty jasů.

(2) Všechny povrchy a povrchové úpravy musí být rozptylné tak, aby se omezila možnost oslnění odrazem. Lesklé povrchy lze použít v odůvodněných případech a na takových místech, kde nemohou narušovat zrakovou pohodu.

(3) V prostorech s obrazovkami musí být zajištěny podmínky zrakové pohody a vyloučeno oslnění. Vhodnou polohou obrazovek k osvětlovacím otvorům i svítidlům i jejich účelným cloněním se musí zamezit jednak přímému oslnění těmito plochami s velkým jasem, jednak oslněním jejich odrazem na obrazovkách (například použitím obrazovek s omezenou odrazností světla). Vzdálenost očí od obrazovky musí být nejméně 50 cm od horního okraje obrazovky ve výši očí; optimální vzdálenost je 60 cm. Současně se musí zabezpečit dostatečná úroveň osvětlení pro jiné zrakové úkoly než pozorování obrazovek, například čtení grafických podkladů, psaní na klávesnici i ručně. Přitom nesmí být úroveň osvětlení tak velká, aby snižovala kontrast na obrazovkách; v běžných případech je vyhovující osvětlenost 300 lx.

§ 10

(1) Zařízení pro výchovu a vzdělávání musí mít zajištěny vyhovující mikroklimatické podmínky a vytápění. V denních místnostech, učebnách, odborných pracovnách, družinách a dalších místnostech určených k trvalému pobytu musí vytápění zajistit teplotu vzduchu nejméně 20 až 22 °C; teplota povrchu podlahy nesmí klesnout pod 19 °C. Teplota v ložnicích ubytovacích zařízení nesmí při vytápění klesnout pod 18 °C. Rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 °C. V tělocvičnách nesmí při vytápění teplota vzduchu klesnout pod 16 °C, v jídelnách, halách a v dalších místnostech pro krátkodobý pobyt pod 18 °C. V hygienických zařízeních s výjimkou záchodu nesmí teplota vzduchu při vytápění klesnout pod 20 °C, na záchodech pod 16 °C, a jde-li o předškolní zařízení, pod 18 °C. Relativní vlhkost vzduchu pobytových místností školských zařízení musí být 40 až 60 procent.

(2) V letním období nejvyšší přípustná teplota v učebnách je 26 °C. Musí být zajištěna možnost regulace proti pronikání slunečního záření okny místnosti. Tato hodnota může být překročena za mimořádných vnějších mikroklimatických podmínek. Při poklesu teploty vzduchu v učebnách určených k trvalému pobytu dětí a žáků ve třech po sobě následujících dnech pod 18 °C, nejméně však na 16 °C, nebo při poklesu teploty vzduchu v těchto učebnách v jednom dni pod 16 °C musí být provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání zastaven.

(3) Kontrola teploty vzduchu v prostorách s trvalým pobytem musí být zajištěna nástěnnými teploměry ve výšce 1,2 až 1,5 m nad podlahou na vnitřní straně místnosti. Teploměr musí měřit teplotu s přesností +0,5 °C.

(4) V prádelnách musí být zajištěny mikroklimatické podmínky odpovídající požadavkům zvláštního právního předpisu, který stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců.

§ 11

Prostory zařízení pro výchovu a vzdělávání určené k trvalému pobytu musí být přímo větratelné. Požadavky na výměnu vzduchu v zařízeních pro výchovu a vzdělávání jsou upraveny v příloze č. 4.

§ 12

Zařízení pro výchovu a vzdělávání musí být zásobována pitnou vodou.¹⁰⁾ Zásobování pitnou vodou musí z kapacitních hledisek splňovat tyto požadavky:

a)	na 1 dítě v předškolním zařízení musí být k dispozici nejméně 60 l vody na den,
b)	na 1 žáka školy musí být k dispozici nejméně 25 l vody na den,
c)	v ubytovacích zařízeních musí být na 1 ubytovaného k dispozici nejméně 200 l vody na den.

§ 13
Provozní podmínky

(1) Časové rozložení výuky, sestava rozvrhu a režim dne se stanoví v rámci možností zařízení pro výchovu a vzdělávání s ohledem na věkové zvláštnosti dětí i žáků, jejich biorytmus a náročnost jednotlivých předmětů. Při výuce je třeba dbát na prevenci jednostranné statické zátěže vybraných svalových skupin výchovou žáků ke správnému sezení a držení těla.

(2) V předškolních zařízeních je denní doba pobytu venku zpravidla 2 hodiny dopoledne, odpoledne se řídí délkou pobytu dětí v zařízení. V zimním i letním období lze dobu pobytu venku upravit s ohledem na venkovní teploty. Pobyt venku může být dále zkrácen nebo zcela vynechán pouze při mimořádně nepříznivých klimatických podmínkách a při vzniku nebo možnosti vzniku smogové situace. V letních měsících se provoz přizpůsobí tak, aby bylo možné provádět činnost dětí ve venkovním prostředí pozemku i teras v co největším rozsahu.

(3) Směnné vyučování může být zavedeno výjimečně. Při směnném vyučování se upravuje režim vyučovacích hodin a přestávek podle místních podmínek.

Úklid a praní prádla
§ 14

Úklid v zařízení pro výchovu a vzdělávání v prostorách určených pro trvalý pobyt žáků se provádí

a)	denně setřením na vlhko všech podlah, okenních parapetů, nábytku, krytu topných těles a klik; u koberců vyčištěním vysavačem; vynášení odpadků musí být prováděno denně,
b)	denně za použití čisticích prostředků s dezinfekčním účinkem umytím umývadel, pisoárových mušlí a záchodů,
c)	nejméně jednou týdně omytím omyvatelných částí stěn na záchodech a dezinfikováním umýváren a záchodů,
d)	nejméně třikrát ročně umytím oken včetně rámů a svítidel,
e)	nejméně dvakrát ročně celkovým úklidem všech prostor školy,
f)	malováním jedenkrát za dva roky nebo v případě potřeby častěji.

§ 15

(1) Výměna lůžkovin v předškolním zařízení se provádí nejméně jednou za 21 dní, výměna ručníků jednou za týden; v případě potřeby ihned. Výměna lůžkovin a prádla v ubytovací části školských zařízení se provádí jednou za 14 dní, ručníků jednou týdně; v případě potřeby ihned.

(2) Při praní prádla musí způsob zacházení s prádlem a praní zabraňovat přenosu infekčních onemocnění. Provoz prádelny nesmí negativně ovlivňovat provoz ubytovacího zařízení. Vybavení prádelny musí být takové, aby bylo zabezpečeno praní prádla v řádné kvalitě. Podlahy musí být protiskluzové a spádované ke vpusti; stěny musí mít omyvatelný povrch do výše nejméně 1,80 m. V prádelně musí být zajištěno osvětlení podle normové hodnoty.¹¹⁾

(3) Použité ložní a osobní prádlo se nesmí třídit v ubytovací části. Použité prádlo se ukládá do obalů, které zabraňují kontaminaci okolí nečistotami z prádla. Při veškeré manipulaci s prádlem musí být čisté prádlo dopravováno a udržováno zásadně odděleně od prádla použitého. Obaly musí být vhodné k praní, omyvatelné a dezinfikovatelné nebo na jedno použití. Použité prádlo v obalech se skladuje ve vyčleněném prostoru. V místnostech pro skladování použitého prádla musí být podlaha a stěny do výše nejméně 150 cm omyvatelné a dezinfikovatelné.

(4) Čisté prádlo se skladuje v uzavřených skladech čistého prádla v čistých, uzavíratelných a pravidelně dezinfikovaných skříních nebo policích. Při přepravě se čisté prádlo musí chránit před druhotným znečištěním.

§ 16
Výživa a stravování

(1) V předškolním zařízení nesmí mezi jednotlivými jídly časový odstup přesáhnout 3 hodiny.

(2) Ve školní jídelně musí připadat na 1 žáka téže směny nejméně 1,2 m² podlahové plochy.

(3) Pro mytí rukou před jídlem musí být k dispozici umyvadla s tekoucí teplou vodou, mýdlem a možností osušení rukou.

(4) Poskytování stravovacích služeb veřejnosti ve školní jídelně musí být časově nebo prostorově odděleno od stravování dětí a žáků. Rozsah stravovacích služeb musí odpovídat prostorové kapacitě a vybavení školní jídelny a nesmí ohrozit zdravotní nezávadnost podávaných pokrmů a dodržování zásad provozní i osobní hygieny. Ostatní podmínky provozu školní jídelny stanoví zvláštní právní předpis.¹²⁾

Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 17

Školy, jejichž užívání bylo povoleno přede dnem účinnosti této vyhlášky, musí splnit požadavky ustanovení § 6 odst. 1 týkající se vybavení školním nábytkem nejdéle do 1. září 2005.

§ 18

Ustanovení § 2 odst. 1 a 2 a § 3 odst. 5, pokud stanoví vybavení prostor k výuce tělesné výchovy umývárnou, se nevztahují na stavby předškolních zařízení a škol, jejichž užívání bylo povoleno přede dnem účinnosti této vyhlášky nebo jejichž provádění bylo zahájeno před tímto dnem. Nesmí však být snížena k tomuto datu dosažená úroveň zabezpečení hygienických požadavků upravených v těchto ustanoveních, pokud nejde o důsledek uspokojení nároků vzniklých podle právních předpisů.

§ 19
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.

1)	Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb., zákona č. 138/1995 Sb. a zákona č. 19/2000 Sb.
2)	Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 31/1984 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 390/1991 Sb., zákona č. 190/1993 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
3)	Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 139/1995 Sb.
4)	Vyhláška č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch.
5)	§ 9 až 15 zákona č. 76/1978 Sb.
6)	§ 28 až 31 školského zákona.
7)	§ 17 až 20 zákona č. 76/1978 Sb.
8)	§ 23 zákona č. 76/1978 Sb.
9)	§ 59 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
10)	Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.
11)	Vyhláška č. 137/1998 Sb.
12)	Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 108/2001 Sb.