Nakladatelství Sagit, a.s.

Zákon č. 281/2023 Sb. zasahuje do několika témat edice ÚZ; toto je stručná anotace dopadů zákona do tématu:
Státní služba

Anotace:

• Nově je povinnou součástí rozhodnutí o přijetí do služebního poměru také informace o výši jednotlivých složek platu.
• Za účelem zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti ve služebních vztazích se stanovuje nově výčet informací o služebním poměru, o kterých je služební orgán povinen písemně informovat osobu, která má být zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného, a to nejpozději s vydáním rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného.
• Při vyslání na služební cestu na území jiného státu přesahující dobu 4 po sobě jdoucích týdnů je služební orgán povinen předem písemně informovat státního zaměstnance o měně, ve které mu bude vyplácen plat, o peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném služebním úřadem v souvislosti s výkonem služby a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat státního zaměstnance.
• Odkazem na úpravu v § 190 zákoníku práce se doplňuje ustanovení o náhradě za opotřebení vlastního zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu služby (dochází tak ke zrovnoprávnění podmínek s úpravou pracovního poměru zaměstnanců).
• Za účelem vyšší flexibility při využívání nástrojů slaďování rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby se zavádí možnost změny rozvržení služební doby. Přitom se tato možnost nově bude vztahovat na širší skupinu osob (všechny těhotné státní zaměstnankyně, státní zaměstnanci se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem a dále státní zaměstnanci, kteří pečují o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu). V této souvislosti se nově stanoví, že pokud služební orgán změnu rozvržení služební doby nebo pružné rozvržení služební doby nepovolí, je povinen o tom písemně uvědomit dotčeného státního zaměstnance včetně důvodů, které k tomuto závěru vedly.
• Zůstává zachována možnost služebního orgánu a státního zaměstnance uzavřít dohodu o výkonu služby z jiného místa, ve které si sjednají podmínky výkonu služby z jiného místa. Přitom platí, že pokud služební orgán dohodu o výkonu služby z jiného místa neuzavře, je povinen o tom písemně uvědomit státního zaměstnance včetně důvodů, které k tomuto závěru vedly.
• Služební orgán má nově pravomoc písemně nařídit výkon služby z jiného místa na základě opatření orgánu veřejné moci. 
• V souvislosti s výkonem služby z jiného místa se nově stanoví, že náhrada nákladů, které vzniknou při výkonu služby z jiného místa, státním zaměstnancům nepřísluší. Výjimkou by bylo, pokud by kolektivní dohoda uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi (kolektivní dohoda vyššího stupně) stanovila, že jim tato náhrada přísluší paušální částkou ve výši stanovené podle § 190a zákoníku práce pro zaměstnance odměňované platem.

Novelizovaný předpis:

• Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů