|
|
kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony |
|
Zákon č. 609/2020 Sb. zasahuje do několika témat edice ÚZ; toto je stručná anotace dopadů zákona do tématu:
Daně z příjmů
Anotace:
- Zákon č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (tzv. daňový balíček 2021), je velice obsáhlým zákonem novelizujícím celou řadu zákonů. Kromě zákona o daních z příjmů (ZDP) novelizuje např. i zákon o účetnictví, zákon o DPH či zákon o dani z nemovitých věcí.
- Daňový balíček 2021 byl přijat 22. 12. 2020 a ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 31. 12. 2020, aniž by byl podepsán prezidentem, což lze z hlediska legislativního procesu přijímání zákonů označit za sporné. Nicméně zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a je nutné podle něj od 1. 1. 2021 postupovat.
- Tím, že byl daňový balíček 2021 zveřejněn ve Sbírce zákonů 31. 12. 2020, nabyl tak (až na výjimky) účinnosti k 1. 1. 2021. Pokud jde o ZDP, obsahuje daňový balíček 2021 celkem 99 změnových bodů a 20 bodů přechodných ustanovení. Změny ZDP nabyly až na jednu výjimku účinnosti k 1. 1. 2021 – výjimkou, která nabude účinnosti až 1. 1. 2022, je další zvýšení slevy na poplatníka (ta se pro rok 2021 zvýšila o 3 000 Kč a od roku 2022 se zvyšuje o další 3 000 Kč).
- Z přechodných ustanovení však vyplývá rozdílné použití některých změn – např. změny v odpisování (body 10 až 16 přechodných ustanovení) lze dobrovolně použít i na majetek pořízený v době od 1. 1. do 31. 12. 2020, tedy i za zdaňovací období roku 2020.
- Jedno z přechodných ustanovení (bod 6) řeší uplatnění výdajů na dary poskytnuté od 1. 3. 2020 do 31. 12. 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 na účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP – tyto výdaje lze uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém byly vynaloženy. U poplatníků se zdaňovacím obdobím kalendářního roku 2020 tedy za období roku 2020. Současně však nelze uplatnit odpočet dle § 15 odst. 1, resp. § 20 odst. 8 ZDP.
- Tři přechodná ustanovení (body 8, 9 a 20) se neuplatní, protože byla přijata pro případ, kdyby byl daňový balíček 2021 vyhlášen ve Sbírce zákonů až v průběhu roku 2021.
- Bod 17 přechodných ustanovení se vůbec netýká daní z příjmů, ale tzv. „jarního“ kompenzačního bonusu podle zákona č. 159/2020 Sb. Týká se nároku na bonus společníků společností s ručením omezeným, které jsou daňovými rezidenty mimo ČR.
- I přes značný rozsah novelizace ZDP provedené daňovým balíčkem 2021 se nejdůležitější změny, na které je dále upozorněno, týkají jen několika tematických okruhů. Mnohé změny jsou totiž jen legislativně technickými či formálními úpravami, popř. se týkají jen okrajových záležitostí.
Zrušení superhrubé mzdy
- Základem pro výpočet daně ze závislé činnosti podle § 6 odst. 12 ZDP jsou opět (jako tomu bylo před 1. 1. 2008) příjmy nezvýšené o pojistné hrazené z těchto příjmů zaměstnavatelem. Tato změna vyvolala také změnu výpočtu zálohy na daň podle § 38h ZDP.
Sleva na poplatníka
- Sleva na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP nahradila od roku 2006 nezdanitelné části základu daně a v letech 2006 a 2007 činila 7 200 Kč. Od roku 2008 byla v souvislosti se zavedením superhrubé mzdy sleva na poplatníka zvýšena na 24 840 Kč a v této výši zůstala až do roku 2020. Pro rok 2021 se sleva na poplatníka z částky 24 840 Kč zvyšuje o 3 000 Kč na 27 840 Kč a od roku 2022 se zvyšuje o další 3 000 Kč na 30 840 Kč.
Náhrada solidárního zvýšení daně progresivní sazbou pro fyzické osoby
- Daňový balíček 2021 zrušil pro fyzické osoby solidární zvýšení daně, které bylo v období let 2013 až 2020 upraveno v § 16a ZDP, současně však daňový balíček 2021 v § 16 ZDP změnil 15% lineární sazbu daně z příjmů fyzických osob (DPFO) na sazbu progresivní, a to na sazbu 15 % pro základ daně do 48násobku průměrné mzdy a 23 % pro základ daně překračující 48násobek průměrné mzdy.
- Sazba daně z příjmů právnických osob (DPPO) se pro rok 2021 nijak nezměnila a např. obecná sazba DPPO podle § 21 odst. 1 ZDP zůstala ve výši 19 %.
- Solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP do 31. 12. 2020 činilo 7 % pro příjmy ze závislé činnosti podle § 6 či pro základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP (nebo pro kombinaci příjmů dle § 6 a základu daně dle § 7) překračující 48násobek průměrné mzdy. Progresivní sazba daně 23 % tedy u poplatníků, u kterých se za rok 2020 uplatňovalo solidární zvýšení daně, znamená zvýšení sazby daně o 1 procentní bod (pokud jde o základ daně překračující 48násobek průměrné mzdy), protože za rok 2020 bylo odpovídající reálné zdanění celkem 22 % (15 % + 7 % solidární zvýšení daně).
- Solidární zvýšení daně se netýkalo zdanění příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 8 (příjmy z kapitálkového majetku), podle § 9 (příjmy z nájmu) a podle § 10 ZDP (ostatní příjmy). Progresivní sazba daně postihuje celkový základ DPFO, tzn., že dopadá např. i na zisk z nájmu. Zatímco za rok 2020 byl dílčí základ daně z nájmu podle § 9 ZDP podroben v rámci celkového základu daně 15% lineární sazbě DPFO bez ohledu na to, zda překračoval či nepřekračoval 48násobek průměrné mzdy, od roku 2021 je v rámci celkového základu daně i zisk z nájmu podroben progresivní sazbě daně a základ daně překračující 48násobek průměrné mzdy je zdaněn sazbou 23 % (oproti 15% lineární sazbě daně uplatňované naposledy za rok 2020 se tedy jedná o zvýšení o 8 procentních bodů).
- Sazba daně z příjmů vybírané srážkou se nezměnila. Tzn., že např. podíly na zisku společníků společností s ručením omezeným či dividendy akcionářů akciových společností jsou nadále zdaněny 15% srážkovou daní.
Promítnutí zrušení superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daně do zdanění mezd
- Do výpočtu záloh na daň ze závislé činnosti podle § 38h ZDP se promítlo nejen zrušení superhrubé mzdy, ale i zavedení progresivní sazby daně nahrazující solidární zvýšení daně.
- Záloha na daň ze závislé činnosti podle § 38h ZDP se počítá s 23% progresí pro měsíční úhrn příjmů překračující 4násobek průměrné mzdy.
- Z důvodu zrušení solidárního zvýšení daně a výpočtu zálohy na daň podle § 38h ZDP zohledňujícím progresivní sazbu DPFO bylo zrušeno ustanovení § 38ha ZDP, které do 31. 12. 2020 upravovalo solidární zvýšení daně u zálohy.
- Zaměstnanec, u kterého je za rok 2020 uplatněno solidární zvýšení daně, musí za rok 2020 podat daňové přiznání (§ 38g odst. 4 ZDP ve znění do 31. 12. 2020). Z důvodu překročení hranice 48násobku průměrné mzdy za rok 2021 příjmy ze závislé činnosti nebude zaměstnanec povinen podat daňové přiznání. Ostatní důvody pro podání daňového přiznání zaměstnancem však v § 38g ZDP zůstaly nezměněny – např. pokud zaměstnanci v roce 2021 poplynou současně příjmy ze závislé činnosti od dvou zaměstnavatelů (a nebude se jednat o příjmy zdaněné srážkovou daní či příjmy osvobozené), tak nadále bude muset i za rok 2021 podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP).
Zavedení (znovuzavedení) samostatného základu daně pro fyzické osoby
- Za účelem srovnání daňového zatížení příjmů, ze kterých je v ČR vybírána srážková daň, s příjmy plynoucími ze zahraničí zahrnovanými do daňového přiznání, je od 1. 1. 2021 zaveden samostatný základ daně (§ 16a a 16ab ZDP) pro vybrané příjmy plynoucí ze zahraničí. Do samostatného základu daně podle § 16a ZDP lze zahrnout příjmy společníků veřejných obchodních společností či komplementářů komanditních společností (např. podíly na zisku z těchto společností), pokud plynou ze zahraničí (§ 7 odst. 14 ve vazbě na § 20b ZDP). Do samostatného základu daně podle § 16a ZDP lze zahrnout (podle § 10 odst. 10 ZDP) také některé ostatní příjmy plynoucí ze zahraničí.
- Zavedení samostatného základu daně podle § 16a ZDP vyvolalo celou řadu legislativně technických změn – např. v § 23 odst. 4 a § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP.
Stravenkový paušál
- Od 1. 1. 2021 je osvobození od DPFO ze závislé činnosti v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP pro stravenky (pro „hodnotu stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů“) rozšířeno o tzv. stravenkový paušál, tedy o „peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování“.
- Zatímco příspěvek zaměstnavatelů na stravenky je nadále osvobozen u zaměstnanců bez limitu, tak pro osvobození peněžitého stravenkového paušálu byl zaveden limit 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (počítáno za jednu směnu podle zákoníku práce). Pro rok 2021 tento limit činí 75,60 Kč (70 % x 108 Kč).
- Daňová uznatelnost příspěvku zaměstnavatelů na stravenky podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 ZDP je nadále omezena 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, trvající alespoň 3 hodiny, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (tento limit pro rok 2021 činí 70 % x 108 = 75,60 Kč).
- Daňová uznatelnost peněžitého příspěvku na stravování za směnu podle zákoníku práce, trvající nejméně 3 hodiny byla do § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 ZDP zavedena bez limitu.
- Pro daňovou uznatelnost příspěvku zaměstnavatele na stravování podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP nadále platí, že příspěvek je daňově neuznatelný, pokud by zaměstnanci v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zákoníku práce. Toto omezení platí i pro peněžitý příspěvek.
Zvýšení hodnotové hranice u hmotného majetku na 80 000 Kč
- Ke zvýšení hodnotové hranice odpisovaného hmotného majetku ze 40 000 Kč na 80 000 Kč (§ 26 odst. 2 ZDP) došlo:
- pro samostatné hmotné movité věci,
- pro dospělá zvířata a jejich skupiny,
- pro jiný majetek, tj. pro výdaje hrazené uživatelem v případě finančního leasingu,
- u výdajů vynaložených za zdaňovací období pro posouzení technického zhodnocení dle § 33 ZDP.
- Zvýšení hodnotových hranic ze 40 000 Kč na 80 000 Kč lze uplatnit již pro majetek uvedený do užívání od 1. 1. do 31. 12. 2020, resp. pro technické zhodnocení dokončené v roce 2020, tedy i za zdaňovací období roku 2020. Tento okruh změn je doprovázen body 13 až 15 přechodných ustanovení.
- Ke zvýšení hodnotové hranice došlo také v § 34g odst. 4 a 5 ZDP, tedy v právní úpravě odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání. Je zde reagováno na zrušení daňového odpisování nehmotného majetku dle § 32a ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2020, přitom v případě software lze za majetek pro účely tohoto odpočtu považovat software s oceněním vyšším než 80 000 Kč (do 31. 12. 2020 se jednalo o hranici 60 000 Kč).
- U poplatníka, který vede účetnictví, jsou výdaje na pořízení majetku nepřekračujícího hodnotovou hranici 80 000 Kč daňovým nákladem v návaznosti na postup účtování. Pokud hodnota majetku nepřekračuje hodnotu, od které účetní jednotka majetek eviduje jako dlouhodobý hmotný majetek, jedná se o jednorázový náklad v okamžiku vydání do spotřeby (případně při vydání většího rozsahu takového majetku do spotřeby jako náklad časově rozlišený). Pokud je tento majetek evidován v účetnictví jako dlouhodobý hmotný majetek, jsou daňovým nákladem jeho účetní odpisy podle § 24 odst. 2 písm. v) bod 1 ZDP.
- U poplatníka, který nevede účetnictví, jsou výdaje na pořízení majetku nepřekračujícího hodnotovou hranici 80 000 Kč daňovým výdajem v okamžiku zaplacení, a to jako obecně upravený výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
- Na zvýšení hodnotové hranice ze 40 000 Kč na 80 000 Kč je reagováno např. i v § 25 odst. 1 písm. zb) ZDP, kde je upravena daňová neuznatelnost výdajů na pořízení uměleckých děl, která nejsou součástí staveb a budov a která nejsou hmotným majetkem vyloučeným z odpisování podle § 27 písm. d) ZDP, u poplatníků, kteří nevedou účetnictví.
Mimořádné odpisy hmotného majetku
- Mimořádné odpisy hmotného majetku podle § 30a ZDP, které se původně vztahovaly na hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010, se nově použijí pro hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021.
- Možnost mimořádných odpisů podle § 30a ZDP se nadále vztahuje na hmotný majetek zařazený do odpisové skupiny 1 nebo 2 a může je uplatnit pouze prvý odpisovatel dle § 28 odst. 1 ZDP.
- U hmotného majetku pořízeného od 1. 1. 2020 lze tyto mimořádné odpisy použít již pro období roku 2020 či pro hospodářský rok započatý po 1. 1. 2020.
Zrušení nehmotného majetku
- Poplatníci, kteří vedou účetnictví, uplatňovali podle úpravy do 31. 12. 2020 výdaje na pořízení nehmotného majetku dle § 32a ZDP, kde byla pro tento majetek stanovena jako hodnotová hranice vstupní cena překračující 60 000 Kč.
- Nehmotný majetek a jeho daňové odpisování již ZDP od 1. 1. 2021 neupravuje.
- Daňová uznatelnost účetních odpisů dlouhodobého nehmotného majetku se u poplatníků, kteří vedou účetnictví, řídí § 24 odst. 2 písm. v) ZDP.
- U poplatníků, kteří nevedou účetnictví, se nadále postupuje podle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP, tj. výdaje na pořízení této kategorie majetku jsou jednorázovým výdajem v okamžiku zaplacení.
- Zrušení kategorie nehmotného majetku dle § 32a ZDP ve znění do 31. 12. 2020 doprovázejí body 10, 11 a 12 přechodných ustanovení.
- Nehmotný majetek pořízený před 1. 1. 2021 poplatníci, kteří vedou účetnictví, nadále daňově odpisují podle § 32a ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2020. U majetku pořízeného od 1. 1. 2020 však mohou využít již nové úpravy.
- Zrušení kategorie nehmotného majetku podle § 32a ZDP ve znění do 31. 12. 2020 je doprovázeno řadou legislativně- technických změn. Např. je na tuto změnu reagováno v úpravě daňové neuznatelnosti zůstatkové ceny vyřazeného majetku v § 25 odst. 1 písm. o) ZDP.
Pracovní cesty elektromobily či hybridy
- Při stanovení daňových výdajů (nákladů) na pracovní cesty automobily zařazenými v obchodním majetku se vychází z prokázaných výdajů na spotřebované pohonných hmoty [§ 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP]. Daňový balíček 2021 umožňuje u elektromobilů a hybridů použít namísto skutečných výdajů výdaje na elektřinu vypočtené s použitím tzv. referenční ceny elektřiny. Tuto změnu lze ve smyslu bodu 4 přechodných ustanovení použít již pro období roku 2020. Referenční cena elektřiny pro období roku 2020 činí 4,80 Kč/kWh a pro rok 2021 pak 5,00 Kč/kWh.
- Pokud jde o elektromobily a hybridy nezahrnuté v obchodním majetku, použijí se pro stanovení cestovních náhrad výše uvedené referenční ceny (pro rok 2020 vyhláška č. 358/2019 Sb. a pro rok 2021 vyhláška č. 589/2020 Sb.).
Oznámení o příjmech ze zdrojů na území ČR vyplácených do zahraničí
- Podle § 38da ZDP podléhá od 1. 4. 2019 oznamovací povinnosti výplata příjmů do zahraničí i v případě, kdy se z tohoto příjmu v ČR neuplatňuje daň – např. se jedná o výplatu podílů na zisku vyplácených dceřinou společností z ČR mateřské společnosti z jiného členského státu EU.
- Podle nové úpravy byla do uvedené oznamovací povinnosti zavedena některá zjednodušení.
- Oznámení se nově podává za kalendářní rok, a to do 31. ledna následujícího roku, nikoli tedy měsíčně, jak bylo zavedeno od 1. 4. 2019 a platilo do 31. 12. 2020.
- Nově se neoznamují příjmy stejného druhu vyplacené jedné osobě do úhrnu 300 000 Kč měsíčně, od 1. 4. 2019 do 31. 12. 2020 tento limit činil jen 100 000 Kč měsíčně.
- Nová úprava se použije na příjmy, u kterých by povinnost srazit daň vznikla od 1. 1. 2021 (viz bod 5 přechodných ustanovení).
Zdanění příjmů z cenných papírů
- Osvobození od DPFO v § 4 odst. 1 písm. za) ZDP pro úrokové příjmy daňových nerezidentů z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v ČR je změněno na osvobození pro výnosy ze státních dluhopisů vydávaných členským státem EU nebo EHP.
- Ke stejné změně došlo v osvobození od DPPO v § 19 odst. 1 písm. i) ZDP.
- Osvobození pro příjmy nerezidentů od DPFO a DPPO ze zahraničních dluhopisů vydávaných poplatníky se sídlem v ČR se tak zrušilo. Podle bodu 18 přechodných ustanovení se však toto osvobození bude nadále používat u dluhopisů vydaných do konce roku 2021.
Bonus na dítě
- V 35c odst. 3 ZDP byl do 31. 12. 2020 daňový bonus na dítě (nezaměňovat s maximální částkou daňového zvýhodnění na dítě uplatňované ve formě slevy na dani, která nebyla ani před 1. 1. 2021 nijak limitována) limitován částkou 60 300 Kč ročně. Tento limit je od 1. 1. 2021 zrušen.
- V úpravě měsíčního daňového bonusu pro zaměstnance (§ 35d odst. 4 ZDP) změna provedena není, tzn., že případný doplatek daňového bonusu plynoucí z tohoto měsíčního limitu se vyřeší v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
Zavedení legislativních zkratek
- V rámci celého ZDP se od 1. 1. 2021 namísto výrazu „zaměstnanec podle § 6 odst. 7 písm. a)“ používá výraz „zaměstnanec odměňovaný platem“. Tato legislativní zkratka je od 1. 1. 2021 upravena v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP a je použita např. v § 24 odst. 2 písm. k) ZDP řešícím daňovou uznatelnost výdajů (nákladů) na pracovní cesty. Jedná se o formální změnu bez věcných dopadů.
- Namísto pojmu „průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení“ je nově v ZDP používána legislativní zkratka „průměrná mzda“, která je vymezena v § 21g odst. 2 ZDP. Jedná se o „kosmetickou“ úpravu, která zpřehledňuje text zákona o daních z příjmů. Legislativní zkratka „průměrná mzda“ byla zařazena do ustanovení § 21g ZDP, které již před 1. 1. 2021 vymezovalo pojem „minimální mzda“ používaný v ZDP.
Další novelizovaná ustanovení ZDP
- V §23h odst. 2 ZDP byl upřesněn text upravující tzv. hybridní nesoulady podle směrnice ATAD (směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem).
- V § 36 odst. 1 a 2 ZDP došlo ke změnám v uplatnění srážkové daně např. na příjmy z dluhopisů dle § 8 odst. 2 ZDP. Příjem v podobě kladného rozdílu mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu vyplacenou při jeho splacení nebo částkou vyplacenou při jeho předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník tento dluhopis nabyl, a obdobný příjem z vkladního listu a cenného papíru jemu na roveň postaveného, již není od 1. 1. 2021 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, ale příjmem zahrnovaným do daňového přiznání. Vymezení okruhu těchto příjmů přitom v § 8 odst. 2 ZDP bylo změněno tak, aby ostatními příjmy podle § 10 ZDP byly pouze příjmy z prodeje dluhopisů, nově však včetně příjmů ze zpětného odkupu (tedy z úplatného převodu dluhopisu jeho emitentovi), který byl do 31. 12. 2020 příjmem z kapitálového majetku dle § 8 ZDP.
Novelizovaný předpis:
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Další anotace zákona č. 609/2020 Sb. najdete v těchto tématech edice ÚZ:
- Životní prostředí
- Poplatky - správní, soudní, místní, ...
- Účetnictví nevýdělečných organizací
- Účetnictví podnikatelů, audit
- Účetnictví veřejného sektoru (obce, kraje, příspěvkové organizace, organizační složky státu, státní fondy a další instituce)
- Daň silniční, Daň z nemovitých věcí, Daň z hazardních her
- Silniční doprava, pozemní komunikace, přeprava cestujících, dráhy
- Zemědělství, vinařství, lesnictví, myslivost, rybářství, ochrana zvířat
- Vysoké školství
- Rozpočet a financování územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, organizačních složek státu a dalších institucí
- Pravidla silničního provozu, autoškoly
- Energetika
- Spotřební daně, líh, energetické daně
- Daň z přidané hodnoty
- Celní předpisy