Nakladatelství Sagit, a.s.

Zákon č. 403/2020 Sb. zasahuje do několika témat edice ÚZ; toto je stručná anotace dopadů zákona do tématu:
Stavební předpisy, autorizované profese ve výstavbě

Novelizované předpisy:

• Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů

Anotace:

A) K zákonu č. 416/2009 Sb.

• Zavádí se zkrácený název zákona, a to “liniový zákon”.
• V zájmu urychlení výstavby energetické infrastruktury se doplňuje (obdobně jako je tomu již nyní u dopravní a vodní infrastruktury), že za energetickou infrastrukturu se považují i stavby, které souvisejí s výstavbou primární stavby (např. oplocení, veřejné osvětlení, dočasné komunikace, dočasné přeložky vody, kanalizace a jiných sítí).
• Přípolož:
  • pro účely liniového zákona se zavádí definice přípolože (§ 1 odst. 6) – podzemní stavba infrastruktury elektronických komunikací, která se přikládá ke stavbě pozemní komunikace nebo dráhy, nebo k podzemní stavbě kanalizace, energetického vedení, veřejného osvětlení, produktovodu nebo vedení sítě elektronických komunikací,
  • přípolož je samostatnou stavbou,
  • za definovaných podmínek nevyžaduje stavba přípolože územní rozhodnutí ani souhlas stavebního úřadu,
  • upřesňuje se definice infrastruktury elektronických komunikací tak, aby i elektrická přípojka komunikačního zařízení sítí elektronických komunikací mohla být považována za „přípolož“.
• Upřesňují se
  • rozhodnutí, u kterých dochází po dobu vyvlastňovacího řízení ke stavení lhůty,
  • pravidla pro řízení s velkým počtem účastníků,
  • postupy v řízení o vydání územního rozhodnutí a společného povolení u vybraných staveb energetické infrastruktury a staveb infrastruktury elektronických komunikací; s tím souvisí i zrušení dosavadního § 2d.
• S ohledem na zavedení nového institutu v zákoně o ochraně přírody a krajiny, kterým je jednotné závazné stanovisko k zásahu do přírody a krajiny, se do liniového zákona doplňuje, že speciální postup upravený § 2 odst. 7 liniového zákona se vedle závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí neuplatní rovněž v případě jednotného závazného stanoviska k zásahu do přírody a krajiny.
• Zrušují se ustanovení § 2b odst. 1 a 2, protože jejich obsah je dovoditelný ze stavebního zákona.
• Povinnost umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy dopravní infrastruktury se rozšiřuje i na stavby vodní a energetické infrastruktury.
• Doplňuje se nová úprava týkající se dokumentace pro vydání společného povolení přikládanou k žádosti o vydání společného povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury.
• Zkracuje se lhůta pro akceptaci návrhu smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě na 60 dní; toto nově platí i pro stavby vodní infrastruktury.
• Při výkupu pozemku nebo stavby činí nově kupní cena 1,5 násobek (dosud 1,15 násobek) ceny stanovené znaleckým posudkem,
• Oprávněný investor stavby dopravní infrastruktury může vyhotovit globální posudek pro celé vykupované území nebo pro některou jeho část.
• Ceny stanovené znaleckým posudkem budou určeny nejdříve ke dni právní moci územního rozhodnutí (případně ke dni nabídky, pokud by byl dřívější), ale jejich platnost pro účely nabídek vlastníkům bude dána po dobu 3 let. Výjimkou budou stavební pozemky, kde nelze spravedlivě očekávat, že cena bude ještě po 3 letech reálná.
• Dále se stanoví den, ke kterému se určuje cena pozemku nebo stavby ve znaleckém posudku.
• Upravují se podmínky mezitímního rozhodnutí spočívajícího v odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo jejich části potřebné k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury a energetické infrastruktury.
   

B) K zákonu č. 183/2006 Sb.

• Stěžejní změnou stavebního zákona je zavedení nového nástroje územního plánování na úrovni státu, kterým je územní rozvojový plán; územní rozvojový plán je klíčovou složkou územně plánovací dokumentace. Zavedení tohoto plánu se prolíná celou novelou stavebního zákona.
  Územní rozvojový plán
  • vydává Ministerstvo pro místní rozvoj na základě politiky územního rozvoje, a to pro celé území ČR,
  • je závazný pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území,
  • územní rozvojový plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím.
• Současně se zavedením výslovné lhůty pro vydání závazného stanoviska podle novely správního řádu (viz) se ve stavebním zákoně stanoví fikce, že nejsou-li dodrženy zákonné lhůty pro vydání závazného stanoviska, bylo ‘vydáno’ souhlasné závazné stanovisko bez podmínek. Stanoví se další podrobnosti k závaznému stanovisku.
• K odstranění nejasností ohledně účelu a smyslu vyhodnocení vlivů na životní prostředí je doplněno, že ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se určí, popíšou a posoudí možné významné vlivy na životní prostředí a rozumná náhradní řešení vedoucí k realizaci záměru s přihlédnutím k cílům posuzovaných dokumentů. Vyhodnocení tedy nemůže pominout hledání náhradních řešení, která jsou rozumná a vedou k realizaci záměru s přihlédnutím k cílům posuzovaných dokumentů.
• Zavádí se institut územní rezervy, kterou je plocha nebo koridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit; v územní rezervě jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit (více též v novelizovaném znění § 36 odst. 1).
• Dále se mění
  • pravidla pro aktualizaci zásad územního rozvoje,
  • obsah a účel územního plánu,
  • veřejné projednávání návrhu územního plánu,
  • vydání, vyhodnocování a změny územního plánu,
  • některá ustanovení ohledně regulačního plánu,
  • náhrady za změnu v území.
• Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas se nově nevyžaduje u dobíjecí stanice vybavené výlučně běžným dobíjecím bodem, splňující podmínky zákona o pohonných hmotách.
• Účastníkem kolaudačního řízení již nebude vlastník pozemku, na kterém je stavba provedena (vlastník pozemku mohl uplatňovat veškeré své námitky proti záměru ze své pozice účastníka územního řízení, tak i případného stavebního řízení či společného územního a stavebního řízení).
• U stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, je stavebník nově povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě.
   

C) K zákonu č. 184/2006 Sb.

• Pro urychlení vyvlastňovacího řízení se ukládá vyvlastňovanému, aby pro stanovení náhrady za vyvlastnění předložil ve lhůtě do 30 dní ode dne, kdy mu bylo doručeno uvědomění o zahájení řízení, znalecký posudek. Pokud tak neučiní, stanoví se náhrada na základě znaleckého posudku vyvlastnitele. Na možnost vyvlastňovaného předložit znalecký posudek musí být vyvlastňovaný upozorněn vyvlastnitelem.
• Výslovně se stanoví, že vyvlastněním zanikají také účinky nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazů v rozsahu týkajícím se vyvlastňovaného pozemku nebo stavby.
• Stanovuje jednoznačný přístup a postup zpracování všech znaleckých posudků – nový text odkazuje na použití ocenění podle zákona o oceňování majetku.

Související platné předpisy:

• Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů