Nakladatelství Sagit, a.s.

Zákon č. 285/2020 Sb. zasahuje do několika témat edice ÚZ; toto je stručná anotace dopadů zákona do tématu:
Zákoník práce, rejstřík

Anotace:

• Jednou z hlavních změn zákoníku práce je nová úprava dovolené; od ledna 2021 dojde k těmto principiálním změnám:
  • dovolená se z hlediska typů člení již jen na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dodatkovou dovolenou (odpadla dovolená za odpracované dny),
  • dochází k zásadní změně v podmínkách vzniku práva na dovolenou i při jejím čerpání; opouští se princip dovolené za odpracované dny a následného krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci; vznik práva zaměstnance na dovolenou je založen na jím odpracované stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní době, od níž se též odvozuje i délka dovolené; určující jednotkou nebudou dny ale hodiny odpovídající stanovené nebo kratší týdenní pracovní době konkrétního zaměstnance (jen tak může být dosaženo srovnatelné báze mezi zaměstnanci se stejnou týdenní pracovní dobou, a to bez ohledu na její rozvržení do směn); změna se dotkne zaměstnanců s nepravidelnou pracovní dobou, jejichž pracovní den není pokaždé stejně dlouhý,
  • při stanovení dovolené je zdůrazněn princip zásluhovosti jednotlivých zaměstnanců na odpracované době, vyjádřený počtem skutečně odpracovaných násobků jejich týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce,
  • u dodatkové dovolené se její délka odvozuje z týdenní pracovní doby zaměstnance v závislosti na tom, zda zaměstnanec pracuje po stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu po celý kalendářní rok nebo jen po jeho část; výměra dodatkové dovolené za kalendářní rok je vždy 1 týden; nárok na dodatkovou dovolenou získávají nově některé další profese (např. čištění stok, hubení škodlivých živočichů ve stokách); novela přináší v oblasti dodatkové dovolené ještě i další změny,
  • dosavadní krácení dovolené za neodpracovanou dobu z titulu překážek v práci se opouští a tyto překážky v práci se zaměstnanci naopak za výkon práce uznávají, avšak pouze do limitu dvacetinásobku stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby v kalendářním roce; okruh těchto překážek v práci se rozšiřuje,
  • nevyčerpanou část dovolené, která převyšuje zákonem určený čtyřtýdenní, resp. šestitýdenní rozsah ve školství (např. další týden dovolené poskytnuté zaměstnavatelem jako benefit) je možné na základě žádosti zaměstnance převést do následujícího roku,
  • jen výjimečně lze určit dovolenou v rozsahu kratším, než činí délka směny zaměstnance, a to s jeho souhlasem,
  • upřesňují se podmínky čerpání dovolené při změně zaměstnání,
  • doplňuje se nové ustanovení ohledně náhrady za dovolenou zaměstnanců, kteří byli vysláni do členských států Evropské unie v rámci nadnárodního poskytování služeb,
  • v rámci nové koncepce dovolené se krácení dovolené upravuje pouze pro případ neomluveného zameškání směny zaměstnancem, a to odečtením počtu neomluveně zameškaných hodin ve směně od celkového počtu hodin připadajících zaměstnanci na jeho dovolenou v kalendářním roce.
• Od ledna 2021 se zavádí nový právní institut, a to sdílené pracovní místo, které má zaměstnancům umožnit lepší sladění pracovního a rodinného života. Principy:
  • nejméně dva zaměstnanci si budou moci sami po předchozí písemné dohodě se zaměstnavatelem rozvrhovat svou pracovní dobu ve vzájemné spolupráci podle svých osobních potřeb,
  • dva nebo více zaměstnanců sdílí jedno pracovní místo s tím, že se v rozsahu svého pracovního úvazku (tzn. v rozsahu sjednané kratší pracovní doby) střídají při výkonu práce tak, aby pracovní místo bylo v pracovní době obsazeno jedním z nich; o jednu pracovní pozici s konkrétní pracovní náplní a o na tuto pozici navázanou práci se dělí dva či více zaměstnanců,
  • podmínkou je, aby se jednalo o zaměstnance v pracovním poměru se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou, přičemž souhrn sjednané kratší pracovní doby všech zaměstnanců nesmí překročit stanovenou týdenní pracovní dobu podle § 79 zákoníku práce,
  • dohodu uzavírá zaměstnavatel písemně s každým příslušným zaměstnancem; tuto dohodu může kterákoli strana vypovědět; rozvázání závazku z dohody nemá žádný vliv na trvání pracovního poměru zaměstnance.
• Změny v oblasti pracovní doby:
  • dosavadní definice třísměnného pracovního režimu se nahrazuje definicí vícesměnného pracovního režimu; zaměstnanci, kteří pracují v tomto režimu tím získávají právo na zvýhodněnou délku stanovené týdenní pracovní doby dle § 79 odst. 2 písm. b) zákoníku práce,
  • v případě, kdy dojde ke zkrácení stanovené týdenní pracovní doby (§ 79 odst. 3 ZP), bude se u takto zkrácené stanovené týdenní pracovní doby jednat pro účely dalších souvisejících právních institutů (zejména pak institutu práce přesčas) o stanovenou týdenní pracovní dobu,
  • nově se stanoví, že pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní ve dnech čerpání dovolené zaměstnancem; v případě důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance vyjmenovaných v § 191 a § 191a se pružné rozvržení pracovní doby neuplatní,
  • zrušuje se překonané a nepoužitelné ustanovení o další dohodnuté práci přesčas ve zdravotnictví.
• Ke zvýšení právní jistoty zaměstnavatelů i zaměstnanců se zpřesňuje ustanovení o skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnance v případě, že výpověď je dána z důvodu přechodu
  • práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo
  • výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
• U zaměstnanců odměňovaných platem se nově stanoví
  • rozsah náhradního volna za práci přesčas u zaměstnanců odměňovaných platem,
  • právo vedoucích zaměstnanců na plat nebo náhradní volno za práci přesčas konanou v noci, v den pracovního klidu nebo při pracovní pohotovosti; důsledkem toho je, že dobu této práce přesčas nelze započítat do limitu přesčasových hodin,
  • že příplatek za rozdělenou směnu přísluší zaměstnanci jako kompenzace práce ve ztíženém režimu práce pouze v případě, že pracuje ve směnách, jejichž rozdělení na dvě nebo více částí mu rozvrhl zaměstnavatel (příplatek za rozdělenou směnu nemůže být poskytován zaměstnancům, kteří si mohou sami rozvrhovat pracovní dobu, respektive její část).
• Změny v překážkách v práci na straně zaměstnance od 1. ledna 2021:
  • neplacené pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu (max. 3 týdny v kalendářním roce) nově náleží také pro specifikované činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže,
  • nově bude možné ze stávajících tří týdnů neplaceného volna na akce pro děti a mládež využít jeden týden jako placené volno; podmínkou bude, že příslušnou akci pořádá právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku nejméně pět let, která má jako svou hlavní činnost práci s dětmi nebo mládeží. Poskytnutí placeného volna bude možné i pro státní zaměstnance. Náhradu mzdy bude zaměstnavatelům proplácet stát, a to maximálně do výše průměrné mzdy v Česku.
• Ke změnám dochází (převážně od ledna 2021) také v oblasti náhrady majetkové a nemajetkové újmy v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání:
  • zavádí se jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance,
  • mění se úprava náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
  • zpřesňuje se a rozšiřuje jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých.
• Některé další změny:
  • ve prospěch vyšší ochrany a právní jistoty vedoucích zaměstnanců se upravují pravidla pro jejich odvolání,
  • legislativně-technicky se zpřesňují některá ustanovení ohledně cestovních náhrad; k věcným změnám nedochází,
  • zpřesňuje se znění § 191a ohledně povinnosti zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče (nárok na dlouhodobé ošetřovné),
  • doplňují se informační povinnosti uživatele při vyslání agenturního zaměstnance k výkonu práce na území jiného členského státu Evropské unie v rámci nadnárodního poskytování služeb,
  • zrušuje se povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení dohody zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce s výjimkou těch, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce nebo kteří byli účastni nemocenského pojištění podle § 7a zákona o nemocenském pojištění,
  • ohledně doručování se nově zavádí pravidlo, že zaměstnavatel doručuje písemnost zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji pak zaměstnavatel doručit do vlastních rukou zaměstnanci jedním ze způsobů doručení uvedených ve výčtu, tj. kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikaci, anebo prostřednictvím datové schránky; novela stanoví podmínky pro doručování do datové schránky a zpřesňuje ustanovení o dalších způsobech doručování,
  • novela zpřesňuje úpravu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů a nově zakotvuje podmínky, které musí být kumulativně splněny, aby při převodu činnosti došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů,
  • při stanovení průměrné mzdy se novelou zvyšuje ochrana zaměstnance proti nepřiměřeně nízkým příjmům tím, že vedle minimální mzdy se použije také nejnižší úroveň zaručené mzdy.
• V sedmi bodech přechodných ustanovení novely se stanoví způsob aplikace některých výše uvedených změn.

Novelizovaný předpis:

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů