Nakladatelství Sagit, a.s.

Zákon č. 33/2020 Sb. zasahuje do několika témat edice ÚZ; toto je stručná anotace dopadů zákona do tématu:
Obchodní korporace

Novelizované předpisy:

• Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů

Anotace:

A) K zákonu č. 90/2012 Sb.

• Rozsáhlá novela zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) přináší velké množství změn, pro jejichž osvojení je díky tomu, že celý zákon nabývá účinnosti až 1. ledna 2021, ponechána doba více než deseti měsíců.

• Nejdůležitější změny jsou stručně uvedeny níže; pro snadnější orientaci je dále v textu pracováno s termínem společnosti, kterým se pro účely této anotace rozumí kapitálové obchodní společnosti, tj. společnost s ručením omezeným a akciová společnost.

I. Legislativně-technické změny

• Ve snaze zvýšit právní jistotu života společností, přináší novela řadu vyjasnění nepřesností a nejednoznačností dosavadní právní úpravy. Cílem je odstranit chyby i duplicitu a celkově zpřehlednit právní úpravu, odstranit některé zbytečné překážky kladené podnikatelům soukromým právem a dosáhnout adekvátní transpozice evropského práva. Novela rovněž reflektuje dosavadní judikaturu, výkladové závěry odborné veřejnosti a dosavadní praxe.

• Nespočet drobných technických změn spojuje především důraz na autonomii vůle. Novela do textu zákona kupříkladu explicitně zakotvuje (částí doktríny již dříve dovozovanou) možnost odchýlit se v zakladatelském právním jednání (stanovy nebo společenská smlouva) od pravidla, že předsedu kolektivního orgánu (například představenstva nebo dozorčí rady) může volit pouze tento orgán. Nově bude možné, aby předsedu zvolil např. nejvyšší orgán společnosti (valná hromada).

• Dalším příkladem odstranění chyb zákona o obchodních korporacích je promítnutí závěru Nejvyššího soudu, že k zákonným zákazům a omezením při zastavení nebo převodu podílu se nebude přihlížet v případě jednočlenné společnosti. Jediný společník tak v případě převodu podílu ve společnosti nebude do budoucna muset udělovat sám sobě souhlas s takovým převodem.

• Příkladem transpozice evropského práva je například stanovení povinnosti pro statutární orgán uveřejnit doručené návrhy a protinávrhy společníků týkající se valné hromady na internetových stránkách společnosti. Pokud bude návrh společníka doručen společnosti tři dny před konáním valné hromady, má statutární orgán povinnost už jen zveřejnit doručený návrh nebo protinávrh bez nutnosti vydat k němu své stanovisko.

• Novela dílčími úpravami vede ke snížení regulatorní zátěže dopadající na podnikatele. Zejména menší podnikatelé ocení větší flexibilitu při zakládání společností s ručením omezeným s nízkým základním kapitálem. Odpadá totiž povinnost splatit vklad na zvláštní bankovní účet společnosti, pokud základní kapitál společnosti nepřesáhne 20 000 Kč. Splácení vkladu tak bude moci proběhnout i jiným způsobem, např. splacením v hotovosti správci vkladů při založení společnosti. Jedná se o vítaný krok, neboť zřízení bankovního účtu doposud patřilo mezi nejzdlouhavější část procesu zakládání společnosti s ručením omezeným, a to obzvlášť v případech, kdy zakladatelem společnosti byla zahraniční osoba.

• Novela rovněž přinesla vyjasnění možnosti vypustit některá ustanovení ze zakladatelského právního jednání (stanov nebo společenské smlouvy). Doposud nebylo zcela zřejmé, zda po vzniku společnosti lze ze zakladatelského právního jednání vypustit údaje o vkladové povinnosti, určení členů volených orgánů, o správci vkladů a údaje o nepeněžitých vkladech, aniž by bylo zapotřebí odpovídající rozhodnutí valné hromady. Novela tuto možnost výslovně připouští a umožňuje toto rozhodnutí svěřit do působnosti statutárního orgánu. Odpadá tedy nutnost přijímat rozhodnutí ve formě notářského zápisu a vynakládat další náklady.

• Neméně důležitou novinkou je zpřesnění právní úpravy rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby, tzv. rozhodování per rollam, v případech, kdy je třeba notářského zápisu. Za současné úpravy platí, že k přijetí rozhodnutí per rollam u akciové společnosti musí každý akcionář zaslat své vyjádření k danému bodu ve formě notářského zápisu. Je tedy třeba tolik notářských zápisů, jako je hlasujících akcionářů. Tato praxe je krajně nevyhovující a nákladná. Novela za tímto účelem zavádí nový druh notářského zápisu. Notář vyhotoví notářský zápis o návrhu rozhodnutí a společníci zašlou notáři své vyjádření s úředně ověřenými podpisy. Výsledkem tohoto procesu bude vyhotovení vždy pouze jednoho notářského zápisu ověřujícího přijetí rozhodnutí. Totožná pravidla budou zavedena také pro společnost s ručením omezeným.

II. Rozdělení zisku, jiných vlastních zdrojů a výplata záloh

• Zásadní a pro praxi důležitá změna se promítla v ustanovení o rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů společnosti. Doposud nebylo zřejmé, zda je doba pro rozdělení a výplatu zisku společnosti podmíněna lhůtou pro schválením řádné účetní závěrky, tj. zda je o rozdělení zisku možné rozhodnout pouze do šesti měsíců od skončení příslušného účetního období. Zákonodárce promítl do úpravy judikaturní závěry Nejvyššího soudu a výslovně připouští, že zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit v průběhu celého účetního období následujícího po účetním období, za které byla účetní závěrka sestavena, a to i vícekrát. Tato změna tak přináší nejenom větší právní jistotu pro společnosti při rozhodování o výplatě zisku, ale rovněž i větší flexibilitu pro podnikatelské prostředí.

• Zpřísnění se naopak společnosti dočkají v otázce vyplácení zálohy na podíl na zisku. Vzhledem k možnostem vyplácet samotný podíl kdykoliv během roku, klesá i potřeba flexibility při výplatě záloh. Novela zavádí pravidlo, dle kterého součet záloh nemůže být vyšší než polovina průměru výsledků hospodaření dosažených v posledních třech účetních obdobích. Smyslem zpřísnění je předejít nadměrnému vyplácení záloh, které společnost vyplatí na základě mezitímní účetní závěrky, která nemusí vždy reflektovat ekonomickou výkonnost společnosti za delší časové období. Omezení se dotkne hlavně nově založených společností, které nemají výsledky hospodaření z minulých let a zálohy na podíl na zisku tak nebudou moci vyplatit vůbec.

• Na společnosti s ručením omezeným se nově uplatní pravidlo, které dříve svazovalo pouze akciové společnosti, totiž nemožnost rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál společnosti vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo zakladatelského právního jednání rozdělit.

• S rozdělením vlastních zdrojů dále souvisí i výslovný zákaz poskytnout bezúplatné plnění společníkům a osobám jim blízkým, nejedná-li se o obvyklý příležitostný dar, přiměřené věnování na veřejně prospěšný účel, plnění z důvodu mravního závazku a slušnosti, anebo výhodu poskytovanou na základě zákona, kterým by de facto docházelo k obcházení pravidel pro rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů.

III. Postavení společníků

• S novelou došlo také k posílení „korporátní autonomie“, tedy možnosti společnosti nastavit si vlastní vnitřní pravidla fungování, strukturu a jednat podle těchto pravidel.

• Kromě vydávání tzv. prioritních akcií (akcie s přednostním právem na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích, nebo na likvidačním zůstatku) zákon nově výslovně umožňuje vydat podíly nebo akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo. Podmínkou však je, že ve společnosti s ručením omezeným zůstane zachován alespoň jeden podíl, s nímž je hlasovací právo spojeno, v akciové společnosti musí být hlasovací právo spojeno s akciemi, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 10 % základního kapitálu. Nadále však platí, že změna společenské smlouvy či stanov zasahující do práv nebo povinností společníků vyžaduje jejich souhlas.

• Kromě výše uvedeného lze s podílem nebo akciemi spojit také přímé právo jmenovat a odvolat členy kolektivního orgánu společnosti (například představenstvo nebo dozorčí rada). Taková možnost byla praxí dlouhodobě vyžadována. Každý společník může mít tedy možnost dosadit svého zástupce například do představenstva nebo dozorčí rady, a to bez ohledu na velikost jeho podílu ve společnosti. Pokud by společník v předepsané lhůtě zákonem nevyužil svého práva jmenovat člena kolektivního orgánu, připouští zákon možnost kooptace pro zbývající členy orgánu. Ti mohou jmenovat náhradního člena do doby, než společník toto právo vykoná.

• Novela posiluje postavení (nejen) menšinových společníků, kdy se valné hromady může společně se společníkem účastnit jím vybraná osoba. Zákon tedy vyjasňuje otázku, kdo a jak se může valné hromady účastnit a výslovně povoluje účast na valné hromadě nejen společníkovi, ale současně s ním i další osobě. Např. jeho právnímu zástupci, který může v průběhu valné hromady společníkovi radit, chránit jeho práva a kontrolovat řádný průběh valné hromady. Odpadá nutnost žádat valnou hromadu o souhlas s účastí této osoby, neurčí-li zakladatelské právní jednání jinak.

• Více autonomie se dočkáme i ve způsobu nakládání s uvolněným podílem. Novela ruší požadavek přechodu podílu na zbývající společníky poměrně k jejich podílům a umožňuje valné hromadě rozhodnout, že uvolněný podíl přechází pouze na jednoho společníka či některé společníky v libovolném poměru. V případě uvolnění všech podílů (hrozí především u jednočlenných společností) může statutární orgán rozhodnout o přechodu podílů na společnost. Rozhodnutí musí být notářsky ověřené a za následek má povinnost do tří měsíců převést podíly na třetí osobu.

• Novela dále stanovuje konstitutivní povahu zápisu věcných práv k podílům (vyjma kmenového listu) nebo listinným akciím. Například předkupní právo, právo zpětné koupě nebo další práva v praxi často k těmto podílům zřizovaná ve prospěch třetích osob, pokud by měla mít charakter věcných práv, vzniknou až zápisem do obchodního rejstříku. Cílem je zajištění transparentnosti a ochrany práv třetích osob. Každý si tak bude moci ve veřejném rejstříku ověřit, zda si např. kupovaný podíl na společnosti nemůže nárokovat ještě někdo jiný z titulu předkupního práva. Naopak, ten, komu zapsané předkupní právo v rejstříku svědčí, se při porušení předkupního práva bude moci dovolávat neplatnosti převodu.

IV. Statutární orgány společností

• Změnu novela přinesla i do úpravy monistické struktury společnosti, z jejíž dřívější podoby nebylo zcela zřejmé, co má na starosti statutární ředitel a co spadá do působnosti správní rady. Monistické upořádání společnosti konečně dostojí svému jménu, kdy bude jako volený orgán společnosti zřizován pouze jeden orgán - správní rada. Správní rada bude statutárním orgánem společnosti. Zákon předpokládá, že správní rada bude tříčlenná, stanovy společnosti se však mohou odchýlit. Společnosti tak budou mít i nadále možnost zřídit správní radu s jediným členem.

• Nová úprava se dotkne také smlouvy o výkonu funkce. Bez předchozího schválení smlouvy o výkonu funkce ze strany nejvyššího orgánu společnosti nenabude smlouva účinnosti. Praxe dále jistě uvítá, že v případě, že stanovy společnosti ani smlouva o výkonu funkce neobsahují délku funkčního období, zákon prodlužuje fikci délky funkčního období z 1 roku na 3 roky pro člena představenstva, obdobně jako je tomu již nyní u člena dozorčí rady.

• V dosavadní praxi činil nemalé výkladové problémy zákonný zákaz člena orgánu odstoupit v nevhodnou dobu. Nově tento pojem z textu zákona vypadl a člen voleného orgánu může z funkce odstoupit kdykoliv, přičemž postačí pouze oznámit odstoupení příslušnému orgánu. Výkon funkce pak končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat příslušný orgán. I nadále však platí, že by měl člen při výkonu funkce jednat s péčí řádného hospodáře a svým odstoupením nezpůsobit společnosti újmu.

• Striktnější bude posuzování odpovědnosti osob, které ačkoliv nejsou formálně členy volených orgánů společnosti, se v této pozici fakticky nachází – např. jednatele, který už byl ze své funkce odvolán, ale jednal „jakoby“ tuto funkci dále zastával. Novela těmto osobám ukládá povinnost péče řádného hospodáře a zakazuje jim konkurenční jednání ve stejném rozsahu, jako členům volených orgánů.

• Společnosti by měly rovněž věnovat pozornost změnám v ustanovení o vyloučení člena statutárního orgánu z funkce. V novele byla posílena soudní diskrece, kdy soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu, který v době 3 let před zahájením řízení závažně nebo opakovaně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu v jakékoliv společnosti. Soudům se tímto dává prostor pro uvážení, aby mohly zohlednit specifika daného případu a sankce byla přiměřená. Nebude tedy nutné zakázat výkon funkce na celou dobu 3 let, ale bude možné uložit zákaz i na kratší dobu, dle míry závažnosti provinění. Soud může také na návrh vyloučené osoby rozhodnout, že výkon funkce člena statutárního orgánu v jiné společnosti zakázaný není.

• V případě úpadku bude dále možné členu statutárního orgánu uložit povinnost vydat prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, nebo v případě konkursního řešení úpadku může soud členu statutárního orgánu uložit povinnost dorovnat rozdíl mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku společnosti s ohledem na míru zavinění ve vztahu k způsobenému úpadku.

V. Účast právnických osob v orgánech

• Novela rovněž posiluje transparentnost u společností, jejichž statutárním orgánem je právnická osoba. Novela zakotvuje povinnost stanovit konkrétní fyzickou osobu jako zástupce právnické osoby k jednání za tuto společnost. Bez určení zástupce nelze právnickou osobu jako člena statutárního orgánu zapsat do obchodního rejstříku a pokud nedojde k určení zástupce do tří měsíců od zvolení, funkce právnické osobě zanikne. Zabránit se tak má tomu, aby právnické osoby stanovily členem volených orgánů další právnické osoby, které shodným jednáním vytvoří nepřehledný „řetězec“ zastoupení. Tato změna je významná zejména z hlediska dovození odpovědnosti, včetně odpovědnosti trestněprávní.

• Pokud jde o již existující společnosti, nesplní-li právnická osoba povinnost zmocnit a zapsat fyzickou osobu do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti novely zákona o obchodních korporacích, funkce právnické osoby ve statutárním orgánu automaticky zanikne k 1. 4. 2021. Obdobně tomu tak bude i v případě, že je zástupce právnické osoby odvolán a společnost do tří měsíců neurčí zástupce nového.

VI. Posílení transparentnosti

• Ovládané osoby čeká povinnost uložit do sbírky listin zprávu o vztazích. V případě, že výroční zpráva podléhá ověření auditem, musí být zpráva o vztazích jako součást této výroční zprávy ověřena rovněž auditorem. Důvodem je snaha zvýšit přístup k informacím i právní ochranu společníkům ovládané osoby. Zprávu o vztazích bude nutno dodat jako součást výroční zprávy, příp. ve lhůtě pro uložení účetní závěrky za účetní období, za něž se zpráva o vztazích zpracovává.

• Důležitým a pro praxi zajisté i užitečným krokem je změna zákona o veřejných rejstřících a jím zaváděné propojení obchodního rejstříku s ostatními obdobnými evropskými registry prostřednictvím systému propojení rejstříků, které se týká společností, jejich závodů a odštěpných závodů. Údaje o společnostech se tak budou předávat automaticky, což zajistí zjednodušení jednání se zahraničními subjekty. Propojení se týká i informací o vytvořených pobočkách společnosti, zahájení a ukončení insolvenčního řízení, zrušení společnosti či přeshraniční přeměny.

• Významným zásahem do dosavadní praxe je možnost soudu rozhodnout o zrušení obchodní společnosti bez likvidace v případě, že tato společnost po dvě po sobě jdoucí účetní období nezaloží do sbírky listin účetní závěrku a současně je nekontaktní (není možné jí doručovat na adrese jejího sídla). Zákonodárce tedy zavádí nástroj k „vyčištění“ rejstříku od nefunkčních, nekontaktních a prázdných společností.

VII. Adaptace na nové podmínky

• Zákonodárce dává obchodním korporacím lhůtu jednoho roku ode dne účinnosti novely, aby mohly uvést svá zakladatelská právní jednání do souladu s novou právní úpravou.

B) K zákonu č. 627/2004 Sb.

• Novela zákona o obchodních korporacích vyvolala i změny zákona o evropské společnosti:

  • došlo ke sjednocení monistického systému s novou úpravou zákona o obchodních korporacích. Statutárním orgánem je správní rada, jako je tomu u akciové společnosti,

  • vyjasnila se pozice a způsob volby členů volených orgánů evropské společnosti, kteří jsou do funkce jmenováni, voleni či doporučeni zaměstnanci. Zákon nyní výslovně říká, že tito členové mají stejná práva a povinnosti jako členové zvolení valnou hromadou. V případě, že mají být do funkce člena správní rady nebo dozorčí rady evropské společnosti zvoleni zástupci zaměstnanců zaměstnaných na území České republiky, použijí se na volbu přiměřeně ustanovení o volbě členů dozorčí rady akciové společnosti jejími zaměstnanci (ledaže právní úprava v členském státu, ve kterém má evropská společnost zapsané sídlo, vylučuje použití českého práva).

C) K zákonu č. 125/2008 Sb.

• Novela zákona o přeměnách reaguje na změny v zákoně o obchodních korporacích, které potvrdily princip, že zaměstnanecká participace se neuplatní v akciových společnostech s monistickou strukturou správy a řízení.

• Dále novela reflektuje změnu v právu na dorovnání v případě nuceného přechodu účastnických cenných papírů upraveném v novelizovaném § 390 zákona o obchodních společnostech a družstvech.

 
Anotaci zpracovala advokátní kancelář