Nakladatelství Sagit, a.s.

ZÁKON č. 80/2019 Sb.,

kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony

účinnost: 1. 4. 2019, vybraná ustanovení 27. 3. 2019, 1. 1. 2020, 1. 1. 2021 zdroj: částka 37/2019 Sb. rozeslaná dne 27. 3. 2019 Zákon č. 80/2019 Sb. zasahuje do více témat edice ÚZ: Daň z přidané hodnoty - viz níže Daně z příjmů anotace Hazardní hry, daň z hazardních her anotace Spotřební daně, líh, energetické daně anotace Celní předpisy anotace Daňový řád, finanční správa, daňové poradenství, platby v hotovosti anotace Insolvence anotace

Níže uvedené informace se vztahují k dopadu zákona č. 80/2019 Sb. do tématu:
Daň z přidané hodnoty

Anotace:

Zákon č. 80/2019 Sb. (dále „novela“) obsahuje celkem 269 bodů změn příslušných ustanovení zákona o DPH (dále též „ZDPH“) a 16 bodů přechodných ustanovení. Změny se promítnou do většiny stávajících ustanovení zákona o DPH. Kromě věcných změn jsou v novele obsaženy i změny, které mají charakter terminologický nebo legislativně technický, resp. jsou provedeny z důvodu nadbytečnosti nebo zdůraznění či zpřesnění stávajícího stavu. V několika málo případech jsou v rámci novely odstraněny i určité nepřesnosti z důvodu sjednání nápravy stávajícího stavu. Novela upravuje i oblasti DPH, do kterých se promítají změny provedené v rámci směrnice Rady (EU) 2017/2455 a směrnice Rady (EU) 2016/2065, v rámci kterých se mění s účinností od 1. 1. 2019 směrnice Rady 206/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále „Směrnice“). Vzhledem k tomu, že změny obsažené v uvedených směrnicích nestihla Česká republika z důvodu prodlevy v legislativním procesu přijmout ve stanoveném termínu, tj. od 1. ledna 2019, jsou osoby povinné k dani oprávněny postupovat podle uvedených směrnic už před 1. dubnem 2019.

Novela nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. dnem 1. dubna 2019, v případě ZDPH s výjimkou (pozn.: v závorkách jsou uvedena dotčená ustanovení zákona o DPH):

1. ustanovení čl. V bodů 22 (§ 10i), 32 (§ 15 až 15b), 45 (§ 27 odst. 3), 62 (§ 36 odst. 7 a 8) a 262 (§ 101g), která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, tj. dnem 27. března 2019,
2. ustanovení čl. V bodu 237 (§ 101 odst. 4), která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. dnem 1. dubna 2019,
3. ustanovení čl. V bodů 27 [§ 13 odst. 3 písm. c)] a 104 (§ 47 odst. 3), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020,
4. ustanovení čl. V bodů 112 (§ 56a odst. 3) a 238 až 243 (§ 101a), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Osoba povinná k dani [§ 2 odst. 1 písm. a) a b) ZDPH]

• Ve vztahu k osobě povinné k dani se v souladu s příslušnými ustanoveními Směrnice nahrazuje dosavadní formulace „v rámci uskutečňování ekonomických činností“ formulací „která jedná jako taková“. Slovní spojení „která jedná jako taková“ je obsaženo mj. i v § 9 odst. 3 ZDPH, který vymezuje místo plnění při poskytnutí služby.
• Důvodem změny je zamezení výkladovým problémům při uplatňování DPH v případech, kdy osoba povinná k dani jedná v postavení osoby nepovinné k dani (např. při použití pro osobní spotřebu).

Definice úplaty [§ 4 odst. 1 písm. a) ZDPH]

• Do stávající definice pojmu úplata se v návaznosti na judikaturu Soudního dvora EU doplňuje slovo „přímé“ s cílem zdůraznit nezbytnost existence jednoznačné a přímé vazby mezi plněním a obdrženým protiplněním (úplatou). V rámci novely dochází rovněž k přesunu pojmu dotace k ceně z § 4 odst. 1 písm. k) ZDPH do definice pojmu úplata s tím, že stávající vymezení pojmu dotace k ceně zůstává zachováno beze změny.

Nájem [§ 4 odst. 1 písm. g) ZDPH]

• V rámci novely se kategorie „nájem“ pro účely DPH rozšiřuje o věcná břemena k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu ve smyslu judikatury Soudního dvora EU. U věcných břemen k nemovité věci se od 1. dubna 2019 aplikuje shodný daňový režim jako u nájmu, tj. režim osvobození od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56a ZDPH s možností volby uplatnění daně při splnění zákonem stanovených podmínek.

Uskutečněné plnění [§ 4 odst. 1 písm. n) ZDPH]

• Novela zavádí nový pojem „uskutečněné plnění“, který zahrnuje dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečněná osobou povinnou k dani za úplatu, bez ohledu na místo plnění. Uskutečněnými plněními jsou pro účely DPH jak plnění uskutečněná s místem plnění v tuzemsku, pro která zákon o DPH používá vyjádření „zdanitelná plnění“ nebo „plnění osvobozená od daně“, tak plnění s místem plnění mimo tuzemsko.

Obrat [§ 4a ZDPH]

• Obecně platí, že do výpočtu obratu se nezahrnuje prodej dlouhodobého majetku. V rámci novely je upřesněno, že pokud prodej dlouhodobého majetku představuje obvyklou ekonomickou činnost osoby povinné k dani, úplata z tohoto uskutečněného plnění se do obratu zahrnuje.

Osoba nepovinná k dani [§ 5 odst. 2 ZDPH]

• Novela vymezuje kategorii osob, které se pro účely DPH nepovažují za osoby povinné k dani. Do této kategorie zákona patří člen skupiny a dále zaměstnanec, nebo jiná osoba při uskutečňování ekonomických činností vyplývajících z pracovněprávního vztahu (§ 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), služebního poměru (např. zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, a zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů) nebo z jiného obdobného vztahu (např. uvolněný člen zastupitelstva). Z důvodové zprávy k novele vyplývá, že u osob v zaměstnaneckém, služebním nebo obdobném poměru je rozhodujícím kritériem pro posouzení statusu osoby nepovinné k dani existence příslušného vztahu a skutečnost, že tyto osoby neuskutečňují ekonomickou činnost samostatně.

Ekonomická činnost [§ 5 odst. 3 ZDPH]

• Novela vymezuje ekonomickou činnost ve vazbě na pravidelné získávání příjmu ve shodě s čl. 9 odst. 1 Směrnice, tj. bez ohledu na skutečnost, zda je v rámci této činnosti dosahováno zisku.

Registrace ze zákona v důsledku přeměny [§ 6b ZDPH]

• Obdobný režim, který zajišťuje kontinuitu aplikace DPH u majetku, pokud dojde ke změně vlastníka, a který se podle dosavadní právní úpravy aplikoval pouze v rámci přeměny obchodních korporací, se bude podle novelizovaného § 6b odst. 2 uplatňovat nově i u ostatních právnických osob, které nejsou obchodními korporacemi (např. spolky, nadace, nadační fondy, ústavy).

Místo plnění u digitálních služeb [§ 10i ZDPH]

• Do zvláštního pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb vysílání a elektronicky poskytovaných služeb (dále jen „digitální služby“) pro osoby nepovinné k dani (§ 10i odst. 3 až 5) se provádí změny v důsledku přijetí směrnice Rady (EU) 2017/2455. Tyto změny představují pro osoby povinné k dani poskytující tyto služby zjednodušení v podobě snížení administrativy, a to v důsledku změny místa plnění u přeshraničních digitálních služeb poskytovaných osobám nepovinným k dani usazeným v EU. Novela zavádí roční limit 10 000 EUR (256 530 Kč). Při poskytnutí služeb, u kterých nedojde k překročení stanoveného limitu, se místo plnění stanoví podle sídla poskytovatele plnění.

Místo plnění při pořízení zboží [§ 11 odst. 2 a 3 ZDPH]

• Novela zpřesňuje znění § 11 odst. 2 (větu první), aby z ní jednoznačně vyplývala povinnost prokázat, že pořízení zboží bylo nejen předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, ale že pořizovatel v tomto členském státě, který je jiný, než ten který vydal daňové identifikační číslo, skutečně splnil povinnost přiznat daň, nebo v případě osvobození splnil povinnost přiznat plnění. Doposud bylo postačující, že předmětné zboží bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. V § 11 odst. 3 se dále zpřesňuje, že pro oprávnění snížit základ daně v tuzemsku je nutné, aby z tohoto pořízení byla v tuzemsku daň skutečně přiznána nebo bylo přiznáno plnění.

Leasing [§ 13 odst. 3 písm. c) ZDPH]

• Přenechání zboží k užití, pokud je ujednáno a ke dni uzavření smlouvy bude zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolností převedeno na uživatele, se pro účely zákona o DPH považuje za dodání zboží. Obdobná úprava je provedena v § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH v souvislosti s vymezením dlouhodobého majetku, který je přenechán k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření smlouvy bude zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolnosti převedeno na uživatele. Předání zboží do užívání ve smyslu § 13 odst. 3 písm. c) na základě tzv. leasingové smlouvy se s účinností od 1. 1. 2020 považuje za dodání zboží v případě uzavření smlouvy s právem odkupu předmětu leasingu. Doposud se na tyto typy smluv pohlíželo jako na operativní nájem. Podle § 21 odst. 1 písm. c) a § 21 odst. 2 (nemovitá věc) ZDPH se takto dodané zboží považuje za uskutečněné dnem jeho přenechání k užívání a dodavateli zboží vzniká povinnost přiznat daň na výstupu z celé sjednané částky, popř. povinnost přiznat uskutečnění plnění, v případě dodání zboží, které splňuje podmínky pro osvobození od daně (např. dodání nemovité věcí). Z přechodných ustanovení novely (bod 2) vyplývá, že pokud je uzavřena smlouva a současně zboží předáno před účinností novely (tj. před 1. dubnem 2019), postupuje se podle právní úpravy platné do data účinností novely, tj. s rozlišením smluv s právem, resp. s povinností odkupu předmětu leasingu.

Nová pravidla pro zacházení s poukazy [§ 15 až 15b ZDPH]

• V souladu se směrnicí Rady (EU) 2016/1065 se do zákona o DPH promítají změny, pokud jde o zacházení s poukazy. V § 15 odst. 1 se vymezuje poukaz s cílem odlišit tento nástroj (instrument) od platebních prostředků. Nová pravidla pro zacházení s poukazy se nevztahují na tzv. slevové kupóny, které opravňují jejich držitele k získání slevy z ceny nákupu, avšak neposkytují právo takové zboží nebo takovou službu obdržet, a nejsou tudíž pro účely daně z přidané hodnoty poukazem. V nově vloženém § 15a jsou stanovena základní pravidla pro uplatňování daně z přidané hodnoty v případě jednoúčelového poukazu a v § 15b v případě víceúčelového poukazu. GFŘ připravuje informaci k uplatňování DPH u poukazů.

Pořízení nového dopravního prostředku neplátcem [§ 19 odst. 6 ZDPH]

• Prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání, souvisejících daňových dokladů a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku v souvislosti s pořízením nového dopravního prostředku identifikovanou osobou, a to na 25 dnů po skončení zdaňovací období, tj. ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Vymezení dne uskutečnění plnění [§ 21 odst. 4 písm. c) a § 21 odst. 8 ZDPH]

• V případě služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nájmem (např. služby ostrahy, úklidové, recepční a jiné podobné služby) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné okamžikem, kdy pronajímatel fakticky zjistí skutečnou výši částky, která je následně za poskytnuté služby požadovaná [§ 21 odst. 4 písm. c)].
• U služeb poskytovaných dlouhodobě je pro uplatnění fikce pro uskutečnění zdanitelného plnění nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém bylo poskytování předmětného plnění započato, v § 21 odst. 8 doplněna další výjimka, na kterou se aplikace tohoto ustanovení nevztahuje, a to pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň.

Pravidla pro vystavování daňových dokladů [§ 27 odst. 3 ZDPH]

• Do pravidel pro vystavování daňových dokladů v rámci režimu jednoho správního místa (MOSS) se promítají změny Směrnice v důsledku přijetí směrnice Rady (EU) 2017/2455 s účinností od 1. 1. 2019. Poskytovatelé tzv. digitálních služeb v EU osobám nepovinným k dani, pokud pro odvod DPH v členských státech využívají zvláštní režim jednoho správního místa, budou při vystavování daňových dokladů respektovat pravidla členského státu, ve kterém jsou v režimu jednoho správního místa registrování.

Povinnost doručit daňový doklad [§ 28 odst. 8 ZDPH]

• Novela rozšiřuje povinnosti nepeněžité povahy ve vztahu k daňovým dokladům. Podle novelizovaného § 28 odst. 8 je plátce povinen daňový doklad nejen vystavit, ale i vynaložit úsilí k tomu, aby se daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění, tj. aby byl příjemci plnění doručen, a to ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu.

Souhrnný daňový doklad [§ 31b odst. 1 ZDPH]

• Novelizovaná úprava obsažená v § 31b odst. 1, na rozdíl od současně platné právní úpravy, umožnuje vystavit souhrnný daňový doklad i v případě jednoho zdanitelného plnění, pokud jedna nebo více úplat (záloh) za toto zdanitelné plnění byla přijata před uskutečněním tohoto plnění ve stejném kalendářním měsíci, ve kterém se plnění pro jednu osobu uskutečnilo. I nadále se však možnost vystavit souhrnný daňový doklad nevztahuje na situace, kdy plátce v jednom kalendářním měsíci přijme dvě nebo více úplat a k uskutečnění zdanitelného plnění dojde až v pozdějším měsíci.

Vymezení základu daně [§ 36 ZDPH]

• Novela umožňuje nezahrnovat do základu daně částku vzniklou zaokrouhlením celkové konečné úplaty na celou korunu, pokud byla platba při uskutečnění zdanitelného plnění provedena v hotovosti. Na bezhotovostní úhrady se uvedená změna nevztahuje (§ 36 odst. 5).
• Základ daně se při výměnném obchodu (směna – nepeněžní forma plnění) určí podle hodnoty vlastního uskutečněného plnění. Tato hodnota se stanoví jako obvyklá cena bez daně za takto dodané zboží nebo poskytnutí služby. V případě úplaty provedené virtuální měnou se jedná o úhradu alternativním platebním prostředkem, který není státem uznanou měnou a u kterého neexistují oficiální směnné kurzy ani reprezentativní měnové trhy v souladu s právními předpisy Evropské unie (§ 36 odst. 6).
• Základem daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu je částka, kterou za tento poukaz uhradil konečný spotřebitel, popř. hodnota nepeněžitého plnění poskytnutého tímto spotřebitelem (§ 36 odst. 7 a 8).
• Nově se do § 36 odst. 14 zavádí definice obvyklé ceny pro účely daně z přidané hodnoty. Uvedený pojem se vymezuje zejména pro účely stanovení základu daně.
• Podle dosavadního znění ustanovení § 36a odst. 3 písm. d) ZDPH jsou osobami, na které se vztahuje úprava obsažená v § 36a odst. 1 ZDPH, mimo jiné i společníci téže společnosti, pokud jsou plátci. Vzhledem k tomu, že ve společnosti mohou být společníky i osoby, které plátci nejsou, vypouští se u společníků podmínka plátcovství tak, aby byl uplatněn stejný režim pro všechny společníky téže společnosti.

Výpočet daně [§ 37 ZDPH]

• Výpočet DPH u dodání zboží a poskytnutí služby tzv. „metodou výpočtu zdola“ se po novele nemění. Pro účely výpočtu daně z částky včetně daně a za použití tzv. „metody výpočtu shora“ je zaveden přesnější způsob výpočtu umožňující dosažení stejné výše daně u výpočtu daně oběma způsoby, které zákon o DPH umožňuje. Při výpočtu daně u dodání zboží a poskytnutí služby má plátce možnost po dobu 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti novely (tj. od 1. dubna 2019) postupovat podle dosavadního znění ustanovení § 37 (bod 3 přechodných ustanovení).
• Pro srovnání provedeme výpočet daně z částky 121 000 Kč včetně DPH způsobem platným do 31. 3. 2019, kdy vypočtená daň z částky 121 000 Kč za použití koeficientu 0,1736 činí 21 005,60 Kč (121 000 x 0,1736 = 21 005,60 Kč). Výše daně vypočtená z částky včetně daně podle novelizovaného § 37 činí 21 000 Kč (121 000 – (121 000:1,21) = 21 000), tzn., že je dosaženo stejného výsledku jako v případě výpočtu DPH metodou zdola z částky bez daně (100 000 x 0,21 = 21 000).

Přepočet cizí měny [§ 37a ZDPH]

• Ustanovení § 37a odst. 1 a 2 jsou upraveny tak, aby bylo zřejmé, jaký kurz se pro účely základu daně podle § 37a použije. V případě, že je základ daně vypočtený podle § 37a odst. 1 kladný, uplatní se kurz pro propočet cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V případě záporného rozdílu se použije kurz, který byl uplatněn při přiznání DPH z úplaty přijaté ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

Oprava základu daně [§ 42 ZDPH]

• Nově je vymezeno, že oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně.
• Den uskutečnění zdanitelného plnění je v rámci novely dále speciálně upraven u reorganizace, a sice při schválení reorganizačního plánu, zrušení rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu nebo přeměně reorganizace v konkurz.
• Opravu základu daně v případě reorganizace plátce provede podle § 42 odst. 1 písm. f).
• Novela stanoví přerušení lhůty pro opravu základu daně po dobu soudního nebo rozhodčího řízení. Řízení zakládající stavění běhu lhůty pro opravu základu daně podle § 42 odst. 8 v novelizovaném znění staví i běh lhůty, která započala přede dnem nabytí účinnosti novely (1. dubna 2019); řízení, která započala přede dnem nabytí účinnosti novely, staví běh této lhůty až ode dne nabytí účinnosti novely (bod 5 přechodných ustanovení).

Oprava výše daně [§ 43 ZDPH]

• V rámci novely zůstává zachována povinnost vystavit opravný daňový doklad v případě, že plátce nebo identifikovaná osoba měli povinnost vystavit daňový doklad s tím, že navíc je stanovena povinnost vystavit opravný daňový doklad i v případě, že plátce nebo identifikovaná osoba vystavili daňový doklad, i když neměli povinnost vystavit daňový doklad, a přitom je osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, plátci nebo identifikované osobě dostatečně známa.

Opravný daňový doklad [§ 45 odst. 1 písm. k) ZDPH]

• Do výčtu dalších povinných náležitostí opravného daňového dokladu se doplňuje den, kdy se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné.

Oprava základu daně u pohledávky za dlužníky v insolvenci [§ 46 až 46g ZDPH]

• Nově vložená ustanovení § 46 až 46g nahrazují stávající § 44 ZDPH (oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení). Dosavadní tuzemská právní úprava připouští opravy základu daně (resp. výše daně) při nezaplacení zdanitelného plnění pouze u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení řešeném konkursem. V rámci novely je schválena nová úprava rozšiřující možnosti opravy základu daně i v dalších případech nezaplacení zdanitelného plnění. V souladu se Směrnicí plátci poskytujícímu zdanitelné plnění k datu jeho uskutečnění i nadále vznikne povinnost přiznat daň, současně však jsou definovány situace (resp. oproti stávajícímu § 44 je rozšířen jejich okruh), kdy je poskytnuté plnění považováno s vysokou pravděpodobností za definitivně nezaplacené a stanoven okamžik, kdy z tohoto důvodu dojde ke snížení základu daně. Aby se zamezilo nežádoucímu dopadu rozšíření nové úpravy na ostatní přihlášené věřitele v již zahájených insolvenčních řízeních, jsou nastavena přechodná ustanovení tak, aby se postup podle nové úpravy uplatnil pouze v případě, že k zahájení řízení, jejichž průběh nebo výsledek je podmínkou pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, dojde od účinnosti novely (tj. od 1. dubna 2019).

Sazby daně [§ 47 odst. 3 ZDPH]

• S účinností od 1. 1. 2020 se u tepla a chladu uplatní druhá snížená sazba daně, tj. sazba ve výši 10 %.

Definice obytného prostoru [§ 48 odst. 4 ZDPH]

• Do definice pojmu „obytný prostor“ se doplňuje pojem „byt“, a to jako základní a běžný prostor, který definici obytného prostoru odpovídá. Obdobně jako u rodinného domu a bytového domu se i u obytného prostoru zohledňuje určení pro trvalé bydlení.

Počátek běhu lhůty u staveb nevyžadující kolaudační souhlas nebo rozhodnutí [§ 56 odst. 3 ZDPH]

• Jako počátek běhu lhůty pro stavby nevyžadující kolaudační souhlas nebo rozhodnutí se stanoví den, kdy bylo započato první užívání stavby.

Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně [§ 51 ZDPH]

• Do výčtu plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně je zahrnuto rozhlasové a televizní vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona. Novela se vrací ke znění § 51 před 1. 7. 2017. Od daně je toto plnění osvobozeno podle § 53.
• Do výčtu výjimek vymezených v § 56a odst. 3 písm. b) ZDPH, na které se osvobození od daně nevztahuje, se doplňují ubytovací služby odpovídající číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 55. V rámci novely je pouze upřesněno, že ubytovací služby nejsou nájmem, u něhož by bylo možné aplikovat osvobození od daně.
• Omezuje se možnost volby uplatnit daň u nájmu nemovité věci (§ 56a odst. 3 ZDPH) namísto osvobození od daně bez nároku na odpočet daně v případech, kdy předmětem nájmu pro jiného plátce jsou stavby, části staveb, jednotky, právo stavby a pozemek, jejichž součástí jsou plně nebo převážně prostory, které jsou určeny pro trvalé bydlení. Účinnost této změny je od 1. 1. 2021.

Podmínky pro osvobození u přepravy zboží [§ 69 odst. 2 ZDPH]

• Ze znění novelizovaného § 69 vyplývá, že není podstatné, zda hodnota služeb vázaných na dovoz skutečně byla, bude nebo má být zahrnuta do základu daně dovozcem, ale to, zda tato služba vstupuje do základu daně podle zákona. Poskytovatel služby ve vazbě na uplatnění osvobození od daně nemusí spoléhat, zda dovozce službu skutečně do základu daně zahrne. Osvobození podle § 69 odst. 2 písm. b) se vztahuje na služby přímo vázané na dovoz zboží, které je dočasně uskladněno nebo propuštěno do celního režimu podle § 12 odst. 2 písm. b) ZDPH. Na tyto služby se nevztahuje osvobození podle § 69 odst. 2 písm. a). Do data účinnosti novely (1. dubna 2019) postupovali plátci podle „Informace o uplatňování zákona o DPH u služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží“ uveřejněné na internetových stránkách Finanční správy ČR.

Oprava odpočtu daně [§ 74 ZDPH]

• Do pravidel pro opravu odpočtu daně se promítají formulační úpravy navazující na změny v ustanoveních, která se týkají opravy základu daně a daňových dokladů, a doplňují se některá opatření v souvislosti s novými pravidly pro uplatňování daně z přidané hodnoty u poukazů.
• Podle novelizovaného § 74 odst. 1 se postupuje v případě, že oprava základu daně má za následek snížení původně uplatněného odpočtu daně. V textu tohoto odstavce se promítají legislativně technické změny provedené v § 42 ZDPH a navazující na skutečnost, že nově bude upravena jen oprava základu daně, nikoliv již samotná oprava výše daně, která bude odvislá od provedené opravy základu daně.
• V nově doplněném odstavci 3 do § 74 je stanovena povinnost provést opravu odpočtu daně uplatněného z titulu přijatého jednoúčelového poukazu, který plátce nevyčerpá ani nepřevede.
• Do pravidla, které ukládá plátci povinnost provést opravu odpočtu daně uplatněného z titulu poskytnuté zálohy (úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění) na zdanitelné plnění, které se neuskutečnilo, přičemž tato úplata nebyla vrácena ani použita na úhradu jiného plnění, se doplňuje lhůta. Délka lhůty pro povinnost provést opravu odpočtu daně v tomto případě činí 3 roky a na rozdíl od obecné lhůty počíná tato lhůta běžet až od konce zdaňovacího období, ve kterém plátce mohl nárok na původní odpočet daně z poskytnuté zálohy uplatnit nejdříve, tj. odvíjí se od okamžiku vymezeného v § 73 odst. 2 ZDPH. Uplynutím této doby povinnost provést opravu uplatněného nároku na odpočet daně zaniká.
• V návaznosti na nová pravidla pro uplatňování daně na jednoúčelové poukazy se doplňuje povinnost provést opravu odpočtu daně uplatněného z převedeného jednoúčelového poukazu, který plátce sám nevyčerpá ani následně nepřevede. Z věcného hlediska jde o obdobu povinnosti provést opravu odpočtu daně uplatněného z poskytnuté zálohy na neuskutečněné zdanitelné plnění, která je již obsažena v § 74 odst. 2. Rovněž na povinnost opravy nároku na odpočet daně v případě nevyčerpaného jednoúčelového poukazu se vztahuje lhůta 3 let, která počíná běžet od konce zdaňovacího období, ve kterém plátce mohl nárok na původní odpočet daně uplatnit nejdříve, a uplynutím této doby povinnost provést opravu odpočtu daně zaniká.
• Plátce je povinen podle § 74 odst. 4 opravit odpočet daně za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti, které podle § 74 odst. 1 až 3 zakládají povinnost opravu provést.
• Podle novelizovaného § 74 odst. 6 je plátce oprávněn opravit původně uplatněný odpočet daně v důsledku opravy základu daně, která má za následek zvýšení odpočtu daně. Plátce je oprávněn nárok na zvýšení odpočtu daně uplatnit, pokud skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně nastaly v zákonné lhůtě pro tuto opravu. Opravu odpočtu daně může plátce provést nedříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen příslušný opravný daňový doklad.
• Délka lhůty pro možnost provést opravu odpočtu daně činí 3 roky a lhůta počíná běžet od konce zdaňovacího období, ve kterém se podle § 42 odst. 3 ZDPH oprava základu daně považuje za uskutečněné samostatné zdanitelné plnění.

Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky [§ 74a ZDPH]

• V návaznosti na nově vložené § 46 až 46g ZDPH (oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky) je do zákona o DPH zařazen nový § 74a, který upravuje opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky.

Poměrný odpočet daně [§ 75 ZDPH]

• V rámci novely došlo k vypuštění veškerých změn, které byly provedeny s účinností od 1. 7. 2017 zákonem č. 170/2017 Sb. se zaměřením na provozovatele rozhlasového a televizního vysílání. Pojem rozhlasové a televizní vysílání zahrnuje i rozhlasové a televizní vysílání poskytované v reálném čase prostřednictvím sítě Internet.
• V § 75 odstavci 1 ZDPH, ve kterém se stanoví základní zásada pro výpočet nároku na odpočet daně v poměrné výši, se zohledňují formulační úpravy, jejichž záměrem je zpřesnit a sjednotit terminologii používanou v zákoně o DPH. Navazují na zpřesnění některých pojmů, například „ekonomická činnost“ nebo „úplata“, a na zavedení nového pojmu „uskutečněná plnění“ [§ 4 odst. 1 písm. n) ZDPH]. Z celkového nároku na odpočet daně se vylučuje podíl použití přijatého zdanitelného plnění připadající na činnosti financované různými příspěvky, dotacemi či poplatky, u nichž získaný příjem za uskutečňování těchto činností nesplňuje vymezení „úplaty“. Pod tyto příspěvky spadají například dotace a příspěvky na provoz či na výzkum, bez přímé vazby na konkrétní uskutečněné plnění na výstupu, nebo bez souvislosti s plátcem uskutečňovanými plněními. Z nároku na odpočet daně se i nadále vyjímá podíl použití pro soukromé účely (osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců).
• Poměrně významnou věcnou změnu představuje omezení rozsahu výjimky, podle které má plátce možnost u obchodního majetku, který používá zčásti také pro jiné účely, uplatnit si plný nárok na odpočet daně a použití pro tyto jiné účely průběžně zdaňovat.

Pravidla pro výpočet koeficientu [§ 76 odst. 4 písm. a) ZDPH]

• Do pravidel pro výpočet koeficientu nároku na odpočet daně v krácené výši se promítá zásada, podle které pokud má prodej dlouhodobého majetku povahu běžné činnosti, kterou daná osoba povinná k dani provádí v rámci výkonu svého podnikání a pravidelně, musí být obrat dosahovaný z těchto prodejů zohledněn do výpočtu koeficientu pro účely nároku na odpočet daně.

Pravidla pro stanovení zálohového koeficientu [§ 76 odst. 6 ZDPH]

• Do pravidel pro stanovení zálohového koeficientu se doplňuje pravidlo pro situaci, kdy po skončení kalendářního roku není vyměřená daň za některé ze zdaňovacích období tohoto roku a v důsledku toho nejsou známy potřebné údaje pro vypořádání odpočtu daně za všechna zdaňovací období tohoto roku, a není tak vyměřena daň ani za poslední zdaňovací období tohoto roku.

Korekce odpočtu u opravy na nemovité věci [§ 78da ZDPH]

• V rámci novely se v § 78da doplňuje specifické řešení pro korekci původně uplatněného nároku na odpočet daně u opravy na nemovité věci za určitých okolností. Úprava odpočtu daně se vztahuje na významnou opravu nemovité věci, pokud daná nemovitá věc je v určité lhůtě po dokončení této opravy následně dodána. Významnou opravou se pro účely DPH rozumí oprava podle účetních předpisů, pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně přesáhla částku 200 000 Kč. V případě, že byla významná oprava podle § 78da započata přede dnem nabytí účinnosti novely (1. dubna 2019) a dokončena po dni nabytí účinnosti novely, může plátce postupovat podle § 78da ZDPH ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely (bod 6 přechodných ustanovení).

Nárok na odpočet daně při registraci [§ 79 ZDPH]

• Novelizovaný § 79 umožní osobě povinné k dani uplatnit nárok na odpočet daně u dlouhodobého majetku pořizovaného v období 5 let přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem. První podmínkou pro využití tohoto ustanovení je, že přijatá zdanitelná plnění (dílčí plnění) jsou součástí pořizované investice (dlouhodobého majetku) do doby, než byl tento dlouhodobý majetek uveden do užívání. Další podmínkou je, že v období 12 po sobě jdoucích měsíců před tím, než se osoba povinná k dani stala plátcem, byl uveden tento dlouhodobý majetek do užívání (musí být provozuschopné a musí splňovat bezpečnostní, ekologické, hygienické, požární a příp. jiné předpisy).

Snížení odpočtu daně při zrušení registrace [§ 79a odst. 3 ZDPH]

• Novela stanoví povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, pokud byl majetek pořízen v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace, a to o poměrnou část výše uplatněného odpočtu za období, po které daný majetek nebyl v obchodním majetku plátce. Plátci tak bude zachován odpočet daně za období, v němž byl majetek v jeho obchodním majetku a mohl jej tak používat k uskutečňování ekonomických činností. Předmětná úprava se týká drobného majetku „v používání“ (tedy vydaného do spotřeby), nakoupeného v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace.

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce [§ 92a ZDPH]

• Do ustanovení § 92a se promítá doposud uplatňovaná správní praxe, kdy se u plnění, která budou příjemcem použita pro činnosti jako je například výkon veřejné správy, režim přenesení daňové povinnosti nepoužije.
• Použití režimu přenesení daňové povinnosti závisí na tom, zda příjemce plnění jedná či nejedná (nevystupuje) jako osoba povinná k dani ke dni přijetí úplaty, pokud k němu došlo dříve, než bylo uskutečněno plnění nebo ke dni uskutečnění plnění, pokud nebyla dříve přijata úplata. Pokud příjemce plnění je plátcem a zároveň nejedná v okamžiku zaplacení zálohy či přijetí zdanitelného plnění jako osoba povinná k dani, musí tuto skutečnost oznámit poskytovateli plnění, a to buď tím, že mu neposkytne svoje daňové identifikační číslo, nebo mu tuto skutečnost oznámí jiným vhodným způsobem. Pokud příjemce plnění nejedná v daném okamžiku jako osoba povinná k dani, režim přenesení se již dále nepoužije.
• Doplňuje se úprava umožňující použití právní fikce režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce, pokud má příjemce plnění důvodně za to, že zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti. Právní fikci však nebude možné v praxi využít, pokud se zdanitelné plnění zjevně odchyluje od plnění, která do režimu přenesení daňové povinnosti spadají, tzn. v situaci, kdy nejsou pochybnosti o tom, že se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije.

Elektronická forma podání [§ 101a ZDPH]

• Stávající znění zákona o DPH neupravuje ve vztahu k identifikovaným osobám, na rozdíl od plátců, povinnost podávat stanovená podání elektronickou formou. Zatímco souhrnné hlášení lze dle stávajícího § 101a odst. 2 písm. a) podat pouze elektronicky, ostatní podání může identifikovaná osoba podat jak elektronicky, tak i v papírové podobě (v papírově podobě tehdy, pokud identifikovaná osoba nemá zpřístupněnu datovou schránku nebo nemá zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem). Povinnost činit podání elektronickou formou ve stejném rozsahu, jak je stanovena pro plátce, se novelou rozšiřuje i na identifikované osoby, avšak s účinností od 1. 1. 2021.

Pokuta za nesplnění povinností spojených s kontrolním hlášením [§ 101h odst. 3 ZDPH]

• V případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty způsobem, který nelze postihnout uložením pokuty podle § 101h odst. 1 a 2, nelze takové jednání podle dosavadní právní úpravy postihnout ani pokutou podle § 101h odst. 3, protože není splněna základní podmínka pro její uložení (tj. předchozí uložení pokuty podle ustanovení § 101h odst. 1 nebo 2). Novelizovaný § 101h odst. 3 otevírá správci daně prostor pro uložení pokuty až do výše 500 000 Kč, pokud plátce nesplněním povinností spojených s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daně.

Časový nesoulad zdaňovacího období [§ 104 ZDPH]

• Ustanovení § 104, které upravuje nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období, se upřesňuje tak, aby došlo ke zpřehlednění a vyjasnění stávajícího textu ustanovení vzhledem k tomu, že současná úprava činí v praxi problémy. Ze sousloví „v tomto zdaňovacím období“ není zcela zřejmé, k jakému období se váže, zda ke zdaňovacímu období, do kterého plátce chybně skutečnosti uvedl, nebo ke zdaňovacímu období, kam tyto skutečnosti patří.

Osoby povinné přiznat a zaplatit daň [§ 108 ZDPH]

• Mění se struktura a uspořádání ustanovení § 108 (obdobně jako je ve Směrnici) tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, že povinnost přiznat daň má osoba, která dané plnění uskutečnila, je-li plátcem, s výjimkou případů, kdy daň odvádí jiná osoba (viz článek 193 Směrnice).
• Dalším cílem je zpřehlednit a vyjasnit hierarchii jednotlivých pravidel, kdy povinnost přiznat daň má jiná osoba než poskytovatel zdanitelného plnění. Touto úpravou k žádné věcné změně nedochází.

Novelizovaný předpis:

• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Další anotace zákona č. 80/2019 Sb. najdete v těchto tématech edice ÚZ: Daně z příjmů, Hazardní hry, daň z hazardních her, Spotřební daně, líh, energetické daně, Celní předpisy, Daňový řád, finanční správa, daňové poradenství, platby v hotovosti, Insolvence