Nakladatelství Sagit, a.s.

Zákon č. 296/2017 Sb. zasahuje do několika témat edice ÚZ; toto je stručná anotace dopadů zákona do tématu:
Insolvence

Novelizované předpisy:

• Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů

Anotace:

Úvodem:

• Nosným obsahem novely je řešení situace významné části dlužníků, pro které dosavadní právní úprava neumožňuje jejich dluhovou situaci řešit, neboť jejich dluhy (narůstající o úroky z prodlení a zahrnující odměnu za vymáhání) v průběhu času dosáhly takové výše, že je již dlužníci nejsou schopni uhradit v plné výši ani splátkami ze svých příjmů, ani výtěžkem z rozprodeje svého disponibilního majetku. Tuto situaci má řešit institut oddlužení, který sice je ve stávající právní úpravě zabudovaný, ale v současné podobě není pro některé skupiny dlužníků dosažitelný – k jeho úpravě směřuje podstatná část změn insolvenčního zákona.
• Dalším důvodem novelizace insolvenčního zákona je, že dosavadní procesní úprava insolvenčního řízení neumožňuje uspokojivě se vypořádat s některými procesními otázkami objevujícími se v praxi.
• Pozn.: ohledně oddlužení se Ústavní soud ve svém rozhodnutí vyjádřil, že oddlužení je třeba považovat za určité dobrodiní, které neupřednostňuje co největší uspokojení věřitelů, ale návrat dlužníka do ekonomického života prostého dluhů; aby však mohlo dojít k oddlužení, musí dlužník splnit určité podmínky.

A) K zákonu č. 182/2006 Sb.

• Několik změn se týká postavení, jednání a činnosti insolvenčního správce; např. se výslovně stanoví, že insolvenční správce může svou funkci vykonávat také prostřednictvím svého zaměstnance nebo zaměstnance dlužníka; ve zvlášť odůvodněných případech může svou funkci vykonávat prostřednictvím jiných osob, zejména právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků; i pro tyto osoby platí povinnost mlčenlivosti.
• V právní úpravě konkursu se např. mění:
  • vypořádání společného jmění manželů (SJM), přičemž pro výtěžek platí přiměřeně pravidla pro vypořádání SJM obsažená v občanském zákoníku,
  • uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů,
  • postup v případě nepatrného konkursu.
• K hlavním změnám dochází v úpravě oddlužení, kde
  • se výslovně zakazuje jakékoli úplatné nebo jinak zvýhodněné zprostředkování nebo obstarání zpracování (sepsání) návrhu na oddlužení, a to pod pokutou až 500 000 Kč,
  • se zkracuje období, na které se v souvislosti s oddlužením odhadují budoucí příjmy, a to z pěti let na jeden rok,
  • dlužník musí podepsat písemné prohlášení mj. o tom, že bude přiznávat veškeré své příjmy v plné výši,
  • se usnadňuje vstup do oddlužení – dlužník nemusí dopředu prokázat, že bude mít prostředky na splacení 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů (tj. věřitelů, jejichž pohledávka není zajištěna majetkem dlužníka např. zástavním právem, zajišťovacím právem a pod.); nově je nutné prokázat předpoklad zaplacení odměn insolvenčního správce a některých dalších odměn a splátek věřitelům; zároveň se stanoví, že odměna insolvenčního správce nesmí být nižší než splátky věřitelům; současně se doplňují další situace, kdy insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení pro nepoctivé nebo lehkomyslné chování dlužníka,
  • oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty zůstalo zachováno s upřesněním, že zajištění věřitelé se uspokojují jen z výtěžku zpeněžení zajištění,
  • oddlužení již není možné provést pouze formou splátkového kalendáře, ale nově pouze v kombinaci splátkového kalendáře a zpeněžení majetkové podstaty takzvaným plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty; k tomuto novému institutu se váže řada doplnění insolvenčního zákona:
    • dlužník je povinen vydat (až na výjimky) insolvenčnímu správci majetek náležející do majetkové podstaty,
    • novela stanoví pořadí uspokojení pohledávek, přičemž pohledávky nezajištěných věřitelů jsou až na posledním místě,
    • výslovně se stanoví, že zajištění věřitelé se uspokojují jen z výtěžku zpeněžení zajištění,
    • vylučuje se možnost nezajištěných věřitelů uspokojovat se ze zpeněžení dlužníkova obydlí (podmínkou je, že hodnota obydlí přesahuje násobně hodnotu určenou podle příslušné vyhlášky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti),
    • stanoví se speciální pravidla pro užití splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty v případě dlužníka, který je fyzickou osobou podnikatelem (nový § 398b),
    • dlužníku se výslovně ukládá, aby po schválení oddlužení vynaložil veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů, zejména pohledávek věřitelů – toto ustanovení je významné mj. v případě, že dlužník nenaplní níže uvedené limity pro posouzení, zda bylo oddlužení splněno,
  • klíčovým ustanovením ohledně oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty jsou podmínky pro posouzení, zda oddlužení bylo či nebylo splněno; splněno bylo, pokud:
    • dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši,
    • dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,
    • po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek; i v případě, že 30% hranice pro oddlužení nebude dosažena, může soud oddlužení uznat, pokud usoudí, že dlužník udělal poctivě vše, co bylo v jeho silách, aby této hranice dosáhl,
    • dlužník musí splácet minimálně 1 089 Kč měsíčně jak insolvenčnímu správci, tak i věřitelům,
  • důležité je ustanovení, podle kterého postačuje, je-li výše uvedených hranic 60 % a 30 % dosaženo bez přihlédnutí k podřízeným pohledávkám (např. úroky),
  • v režimu plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty platí dvě zvýhodnění:
    • budou-li senioři a invalidní lidé vyvíjet maximální úsilí k umoření dlužné částky, budou oddluženi ve zkrácené tříleté lhůtě, 
    • je možné dosáhnout přerušení splácení až na jeden rok.
• Dále se mění
  • pravidla o doručování (kdy, komu, co),
  • ustanovení o projednání úpadku a rozhodnutí o něm (zahájení insolvenčního řízení, insolvenční návrh, účinky spojené s návrhem na insolvenční řízení, projednání insolvenčního návrhu a řízení o něm, incidenční spory),
  • ustanovení o věřitelích a uplatňování pohledávek (náležitosti přihlášky k pohledávce, zpětvzetí přihlášené pohledávky, rozhodnutí o odmítnutí přihlášky, zánik pohledávky, přezkoumání přihlášených pohledávek).
• V insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka přede dnem nabytí účinnosti této novely (tj. 1. 6. 2019), se postupuje podle stávajícího insolvenčního zákona.

B) K zákonu č. 120/2001 Sb.

• Novela ukládá exekutorovi bezodkladné vydání usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci nebo do likvidační podstaty v rámci likvidace dědictví.

C) K zákonu č. 312/2006 Sb.

• Novela
  • doplňuje náležitosti návrhu na vydání povolení k vykonávání činnosti insolvenčního správce,
  • zpřesňuje pravidla pro sídlo a provozovnu insolvenčního správce,
  • zavádí průkaz insolvenčního správce nebo ohlášeného společníka insolvenčního správce,
  • rozšiřuje případy pozastavení práva insolvenčního správce vykonávat činnost (nově po dobu výkonu činnosti člena vlády, poslance nebo senátora anebo jiné volené či jmenované veřejné funkce, člena orgánu územní samosprávy s výjimkou neuvolněného člena zastupitelstva),
  • doplňuje dosud nedefinované požadavky na zaměstnance insolvenčního správce – bezúhonnost, střední vzdělání a 6měsíční odborná praxe; v případě zastupování insolvenčního správce v řízení před soudem musí mít zaměstnanec vysokoškolské právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu,
  • zpřesňuje ustanovení o přestupcích právnických osob a podnikajících fyzických osob.