|
kterým se mění zákon
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a
další související zákony |
Zdroj: |
částka 109/2014 Sb. |
|
|
Oblast: Daně
Novelizované předpisy:
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů
- Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád,
ve znění pozdějších předpisů
Anotace:
A) K zákonu č. 586/1992 Sb. (dále
„ZDP“)
- Tato novela ZDP obsahuje rozsáhlé změny, a to v 296 novelizujících bodech a 49
odstavcích přechodných ustanovení.
I. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
- V okruhu titulu příjmů osvobozených od daně dochází ke zpřesnění
osvobození příjmů z prodeje jednotek, které je využitelné i v případě jednotek
zahrnujících vedle bytu i nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou.
- S ohledem na zrušení daně darovací k 1. lednu 2014 a její zahrnutí do ZDP je
jednoznačně deklarováno osvobození příjmů od daně pouze z úplatného převodu
podílů v obchodních korporacích. Příjem z bezúplatného převodu podílu od daně
osvobozen není.
- Za změnu legislativně technickou lze považovat přesun osvobození příjmů z
prodeje cenných papírů a příjmů z podílu připadajícího na podílový list od
daně při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka ve zdaňovacím
období nepřesáhne částku 100 000 Kč, a to z § 10 odst. 3
písm. c) ZDP do nového § 4 odst. 1 písm. v) ZDP.
- Výčet osvobození bezúplatných příjmů od daně se rozšiřuje o osvobození
příjmů v podobě vybraných majetkových prospěchů vznikajících při výprose,
výpůjčce či bezúročné zápůjčce. Informace týkající se této problematiky (a
podřazení těchto příjmů pod základ daně) jsou blíže uvedeny v části II. této
anotace.
- Osvobozeny od daně jsou i bezúplatné příjmy poplatníkem prokazatelně použité na
zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo
na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i příjmy z titulu přímého
poskytnutí takové pomůcky; osvobození je nově vázáno na podmínku, že předmětný
příjem bude na stanovený účel použit nejpozději do konce následujícího
kalendářního roku.
- Od daně z příjmů jsou osvobozeny bezúplatné příjmy nabyté
příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.
V podmínkách roku 2014 je každý bezúplatný příjem (dar) posuzován
samostatně. Počínaje 1. lednem 2015 je limit 15 000 Kč zaveden nově jako
roční ve vazbě na dary přijaté od jednoho a téhož poplatníka.
- Do ZDP je zařazena specifická úprava osvobození majetkového prospěchu plynoucího
zaměstnancům z bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem. Oproti roku 2014,
kdy tento majetkový prospěch není předmětem daně a daní jakkoli zatížen,
dochází počínaje 1. lednem 2015 k zásadní změně. Předmětný majetkový prospěch
se předmětem daně poplatníka stává, přičemž jeho osvobození je uplatnitelné
pouze do výše odpovídající bezúročné zápůjčce, zahrnující nesplacený
zůstatek (jistinu) do úhrnné výše 300 000 Kč, poskytnuté
zaměstnavatelem. Majetkový prospěch ve výši úroku obvyklého, který bude zatížen
daní, se vypočte (a zdaní) jen z částky, která stanovený limit přesahuje.
- Značné zpřísnění podmínek osvobození od daně je nutno zaznamenat u
příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnanců.
Osvobození od daně lze uplatnit pouze u pojistných smluv, v nichž kromě podmínek
výplaty pojistného plnění až při dosažení věku 60 let a délky trvání
pojistné smlouvy minimálně 60 měsíců bude ujednáno, že za trvání pojištění
není možná výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá
zánik pojistné smlouvy. Dojde-li k porušení formálních podmínek, nárok na daňové
osvobození těchto příspěvků zaniká. Při vyplacení jakékoli částky z pojistné
smlouvy, nárok na osvobození příspěvků zaniká nejen do budoucna, ale k dodanění
příspěvků dojde i zpětně (za uplynulých 10 let).
- Příjmy dosažené podnikáním bez příslušného oprávnění jsou považovány za
příjmy zdaňované v režimu § 7 ZDP, tj. za příjmy ze samostatné činnosti.
Podle dosavadní úpravy byly tyto příjmy řazeny mezi příjmy ostatní (§ 10
ZDP). Tato úprava je aplikovatelná již pro zdaňovací období roku 2014.
- Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze
zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou
srážkou za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně
nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč.
- V oblasti zdanění příjmů ze samostatné činnosti se rozšiřuje omezení
výše paušálních výdajů. Vedle „paušálů“ dosud limitovaných (tj.
„paušálů“ ve výši 30 % a 40 % z příjmů) jsou nově limitovány i
„paušály“ ve výši 60 % z příjmů (výdaje vynaložené na příjmy z
živnostenského podnikání), u nichž lze „paušálem“ uplatnit maximálně 1
200 000 Kč, a „paušály“ ve výši 80 % z příjmů (výdaje
vynaložené na příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a
ze živnostenského podnikání řemeslného), u nichž lze „paušálem“ uplatnit
maximálně 1 600 000 Kč.
- Solidárnímu zvýšení daně jsou podrobeny (při dosažení výše stanovené ZDP)
příjmy zahrnované do dílčích základů daně ze závislé činnosti a ze samostatné
činnosti. Dosáhne-li poplatník ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o tuto
ztrátu příjmy ze závislé činnosti pro účely výpočtu solidárního zvýšení
daně snížit.
- Povinnost podat daňové přiznání poplatníkovi nevzniká v situaci, kdy
solidárnímu zvýšení daně podlehly pouze zálohy na daň, přičemž celková daň
solidárnímu zvýšení (vlivem „podlimitního základu daně“) nepodléhá a
poplatník není povinen přiznání podat z jiného titulu. Tato úprava ZDP je
aplikovatelná již pro zdaňovací období 2014.
- Od roku 2015 dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění na dani na druhé, třetí
a každé další dítě. Daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě se zvyšuje
o 200 Kč měsíčně (tj. celkem na 15 804 Kč za rok) a na každé další
vyživované dítě o 300 Kč měsíčně (tj. celkem na 17 004 Kč za rok).
Maximální výše daňového bonusu (60 300 Kč) však zůstala nezměněna.
- Novým prvkem zahrnutým do ZDP s cílem „boje proti daňovým únikům“ je
zavedení oznamovací povinnosti pro příjmy, které jsou od daně osvobozeny
(§ 38v a 38w ZDP). Tato povinnost se vztahuje na všechny fyzické osoby, jejichž
osvobozený příjem je vyšší než 5 000 000 Kč. Povinnost oznámení
se nevztahuje na příjmy, o nichž údaje může správce daně zjistit z rejstříků
či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Za nesplnění oznamovací povinnosti
zákon stanoví sankce.
- Z dalších změn lze zmínit např.:
- |
úpravu umožňující poplatníkům uplatnit k příjmu z úroků z poskytnuté
zápůjčky nebo úvěru úroky ze související přijaté zápůjčky nebo úvěru jako
daňový výdaj, |
- |
úpravu režimu příjmů a výdajů spolupracujících osob ve vazbě na osoby
podílející se na provozu rodinného závodu, |
- |
úpravu lhůt pro výpočet daně a roční zúčtování záloh, |
- |
úpravu výše pokuty za opožděné tvrzení daně u poplatníků, jejichž hlavním
zdrojem příjmů je závislá činnost. |
II. DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
- V návaznosti na předchozí judikaturu Nejvyššího správního soudu je do ZDP
doplněna jednoznačná vazba mezi pojmy „příjem/výdaj“ z hlediska daňových
předpisů a pojmy „výnos/náklad“ z hlediska účetních předpisů.
- Mění se vymezení předmětu daně u veřejně prospěšných poplatníků, kteří
jsou poskytovateli zdravotních služeb.
- Z režimu příjmů, které předmětem daně nejsou, jsou vypuštěny:
- |
příjmy svěřenského fondu z vyčlenění majetku do svěřenského fondu a ze
zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti; na
tyto tituly je nově pohlíženo jako na vklady do obchodních korporací (§ 21f
ZDP), |
- |
majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při
výpůjčce a výprosníka při výprose; společným charakteristickým znakem uvedených
titulů je bezúplatné užití cizí věci. Takto vzniklý majetkový prospěch se nově
stává předmětem daně, avšak současně je zaveden režim jeho částečného
osvobození od daně [§ 19b odst. 1 ZDP pro osoby právnické, § 4a
písm. m) ZDP pro osoby fyzické]. Vznikající majetkový prospěch je považován
za bezúplatný příjem od daně osvobozený, pokud příjmy z tohoto prospěchu v úhrnu
od téže osoby ve zdaňovacím období nepřesáhnou částku 100 000 Kč.
Osvobození fyzických osob od daně je ovšem pojato šířeji, rozhodnou je nejen
hodnota prospěchu, ale i příbuzenské vztahy, soužití v domácnosti apod. Tato nová
úprava má značné dopady zejména do oblasti bezúročných zápůjček, kdy se možné
daňové břemeno posouvá na příjemce zápůjčky (vydlužitele). |
- V návaznosti na změny ve vymezení okruhu pohledávek, u nichž lze tvořit
zákonné opravné položky (ZOP), se upouští od požadavku, aby o pohledávce bylo
účtováno ve výnosech od daně z příjmů neosvobozených a způsobilost pohledávky k
jejímu odpisu se váže pouze na její způsobilost k tvorbě ZOP.
- Za dluhy „polhůtní“, u nichž vzniká poplatníkům povinnost dodanění, jsou
dosud považovány ty dluhy, od jejichž data splatnosti uplynulo více jak 36 měsíců.
V případě dluhů, jejichž splatnost nastává počínaje 1. lednem 2015, se tato
lhůta zkracuje na 30 měsíců.
- Počínaje rokem 2015 je upuštěno od možnosti postihnout úpravami základu daně
cenu mezi spřízněnými právnickými osobami sjednanou ve výši nula. Dochází tak k
návratu do režimu platného do konce roku 2013. Doprovodnou je pak zcela nová úprava
zamezující „spekulativním“ úpravám základu daně poplatníků zejména v
situacích, kdy u jejich spřízněného obchodního partnera byl základ daně v
souvislosti s korekcí na úroveň obvyklou zvýšen správcem daně (dodaněním
„nižšího výnosu“ či snížením „nadlimitního nákladu“).
- Mění se podmínky přenosu povinností spojených s péčí o předmět leasingu a
rizik spojených s jeho užíváním z poskytovatele leasingu na jeho uživatele.
V této souvislosti je změněn i požadavek na respektování minimální doby
finančního leasingu, která nově činí:
- |
pro majetek spadající do odpisové skupiny finanční leasing trvá nejméně13 roky
(36 měsíců) 24 roky a 6 měsíců (54 měsíců) 39 let a 6 měsíců (114 měsíců)
419 let a 6 měsíců (234 měsíců) 529 let a 6 měsíců (354 měsíců) 649 let a 6
měsíců (594 měsíců) |
- |
pro majetek předaný uživateli počínaje 1. lednem 2015 (s možností aplikace již
pro majetek předaný v roce 2014) již není minimální doba finančního leasingu
stanovena rozdílně pro majetek nemovitý a movitý. |
- Ustanovení upravující uplatnitelnost výdajů spojených s provozem vozidla je
doplněno o pojem finanční leasing. Je tak odstraněna nejistota pramenící z toho, že
ZDP dosud uplatnění skutečných výdajů připouští jen při použití vlastního
vozidla či vozidla najatého, přičemž na finanční leasing nejsou ustanovení o
nájmu aplikovatelná.
- Úpravy provedené v oblasti hmotného majetku spadají částečně do úprav
legislativně technických (oprava chyb v příloze č. 1 ZDP vzniklých při
transformaci této přílohy k 1. lednu 2014 přechodem z třídění vázaného na
standardní klasifikaci produkce na klasifikaci CZ-CPA), tak i věcných. Z nich lze
zmínit zavedení nové položky (6-9) zahrnující jednotky s nebytovým prostorem v
domech, budovách a stavbách uvedených v položkách odpisové skupiny 6 (a tedy
jednotky zatříděné v rámci 6. odpisové skupiny) a pozměněný náhled na otázku
pokračování v odpisování započatém původním vlastníkem.
- Právo stavby je novým občanským zákoníkem vnímáno jako věc nemovitá. Je-li
součástí práva stavby stavba, je podle účetních předpisů právo stavby
součástí jejího ocenění. Pokud však právo stavby součástí ocenění stavby
není, je u poplatníků vedoucích účetnictví samostatným dlouhodobým hmotným
majetkem (nikoli však majetkem hmotným ve smyslu § 26 ZDP) odpisovaným podle
§ 24 odst. 2 písm. v) ZDP (účetní odpisy jsou daňově účinné).
Poplatník nevedoucí účetnictví je hodnotu práva stavby oprávněn do základu daně
zahrnout postupně, v časovém rozlišení, a to již počínaje zdaňovacím obdobím
2014.
- K možnosti uplatnění bezúplatně obdržených hodnot do základu daně platí,
že tyto hodnoty, ať již formou odpisování (bezúplatně nabytého majetku), formou
přímou (zásoby, pozemky) či formou financování nákladů z bezúplatně získaných
zdrojů, nelze do základu daně zahrnout pouze tehdy, byly-li získány formou daru od
daně z příjmů osvobozeného. Tato úprava je aplikovatelná již pro zdaňovací
období 2014.
- Zaznamenáníhodné jsou i změny § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP (možná
„transformace“ nákladů z daňově neúčinných podle § 25 ZDP na náklady
daňově účinné, jsou-li kryty bezprostředně souvisejícími výnosy), který lze
nově použít pouze v případě nákladů přeúčtovaných na jiný subjekt či
nákladů přeúčtovaných jinému subjektu k úhradě. „Transformaci“ příjmů
na příjmy nezahrnované do základu daně (příjmů vážících se k nákladům
daňově neúčinným) lze nově použít nejen v situacích, kdy související nedaňový
náklad vznikl v některém z období předešlých, ale i tehdy, dojde-li ke vzniku
příjmu a souvisejícího výdaje ve stejném období.
- Mění se daňové dopady „finančních transferů“ mezi obchodními korporacemi a
jejich členy.
- Mění se podmínky dodatečného uplatnění položek odčitatelných od základu daně
podle § 34 ZDP (odpočtů ztrát let minulých, výdajů na výzkum a vývoj či
podporu odborného vzdělávání) a položek snižujících základ daně podle
§ 20 ZDP (zejména darů).
- Z dalších úprav lze připomenout úpravu systému zdanění investičních fondů,
zavedení specifické definice pojmu „základní investiční fond“ a úpravy jejich
daňového zatížení, dále změny v oblasti převodu obchodního závodu, výměn
podílů, fúzí a rozdělení společností, kterážto úprava je vedle obchodních
společností vztažena nově i na družstva.
B) K zákonu č. 593/1992 Sb. (dále
„ZoR“)
- Počínaje rokem 2014 dochází k dílčímu rozvolnění restriktivní úpravy
omezující možnost tvorby zákonných opravných položek (dále „ZOP“) k
pohledávkám. Podle dosavadní úpravy je možno ZOP tvořit pouze k pohledávkám, o
kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem byl
zdaněn v „obecném“ základu daně poplatníka. ZOP lze nově tvořit i k
pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno v nákladech (náklad byl
snížen) a související příjem (dopad do výsledku hospodaření snížením nákladu)
byl v “obecném“ základu zdaněn, jakož i k pohledávkám, o kterých bylo v
důsledku oprav minulých období účtováno (v souladu s právními předpisy
upravujícími účetnictví) rozvahově, přičemž pro účely zjištění základu
daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření.
- V případě ZOP tvořených k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním
řízení podle § 8 ZoR se mění náhled na omezení jejich tvorby z důvodu
spřízněnosti (ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP) věřitele a dlužníka. Zatímco
v podmínkách roku 2014 je překážkou jejich spřízněnost v okamžiku možné tvorby
ZOP, počínaje rokem 2015 je omezující spřízněnost věřitele a dlužníka
vztažená k okamžiku vzniku pohledávky.
- Zkracuje se doba, po jejímž uplynutí lze ZOP k pohledávkám podle § 8a
ZoR vytvořit v 100% výši, a to z 36 na 30 měsíců. Tato úprava je
aplikovatelná již pro pohledávky splatné počínaje 1. 1. 2014.
C) K zákonu č. 16/1993 Sb.
- Provedena pouze legislativně technická oprava.
D) K zákonu č. 280/2009 Sb.
- Proti rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní,
resp. rozhodnutí o změně nebo zrušení delegace, nelze uplatnit opravné prostředky.
- V případě, kdy je pro jednání statutárního orgánu právnické osoby
vyžadováno společné jednání více osob, jedná jejím jménem ve věci správy daní
kterýkoliv, avšak současně jen jeden člen tohoto statutárního orgánu (jednat
může jen jedna fyzická osoba).
- Mění se počítání běhu lhůty pro úkony správce daně v případech, kdy
správce daně vyzve osobu zúčastněnou na správě daní k součinnosti.
- Správce daně může uveřejnit, na která podání, která mají být učiněna
elektronicky, nebude hledět jako na vadná, nebudou-li elektronicky podána.
- Po dobu trestního stíhání pro daňový trestný čin neběží lhůta pro stanovení
daně, souvisí-li trestný čin s touto daní.
- Mění se podmínky:
- |
daňové exekuce prodejem movitých věcí, |
- |
přechodu daňové povinnosti zůstavitele, je-li více dědiců, |
- |
stanovení a prominutí pokut, úroků a penále týkajících se správy daní. |
K tomuto zákonu viz též NEMOCENSKÉ
POJIŠTĚNÍ, PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY-ZAMĚSTNANOST, SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, ZDRAVOTNÍ
POJIŠTĚNÍ-ZDRAVOTNÍ SLUŽBY a ŽIVNOSTENSKÉ A JINÉ
PODNIKÁNÍ.