Nakladatelství Sagit, a.s.

Oblast: Daně

Novelizované předpisy:

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

Anotace:

A) K zákonu č. 586/1992 Sb. (dále „ZDP“)

• Tato novela ZDP obsahuje rozsáhlé změny, a to v 296 novelizujících bodech a 49 odstavcích přechodných ustanovení.

I. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

• V okruhu titulu příjmů osvobozených od daně dochází ke zpřesnění osvobození příjmů z prodeje jednotek, které je využitelné i v případě jednotek zahrnujících vedle bytu i nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou.
• S ohledem na zrušení daně darovací k 1. lednu 2014 a její zahrnutí do ZDP je jednoznačně deklarováno osvobození příjmů od daně pouze z úplatného převodu podílů v obchodních korporacích. Příjem z bezúplatného převodu podílu od daně osvobozen není.
• Za změnu legislativně technickou lze považovat přesun osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a příjmů z podílu připadajícího na podílový list od daně při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka ve zdaňovacím období nepřesáhne částku 100 000 Kč, a to z § 10 odst. 3 písm. c) ZDP do nového § 4 odst. 1 písm. v) ZDP.
• Výčet osvobození bezúplatných příjmů od daně se rozšiřuje o osvobození příjmů v podobě vybraných majetkových prospěchů vznikajících při výprose, výpůjčce či bezúročné zápůjčce. Informace týkající se této problematiky (a podřazení těchto příjmů pod základ daně) jsou blíže uvedeny v části II. této anotace.
• Osvobozeny od daně jsou i bezúplatné příjmy poplatníkem prokazatelně použité na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i příjmy z titulu přímého poskytnutí takové pomůcky; osvobození je nově vázáno na podmínku, že předmětný příjem bude na stanovený účel použit nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
• Od daně z příjmů jsou osvobozeny bezúplatné příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč. V podmínkách roku 2014 je každý bezúplatný příjem (dar) posuzován samostatně. Počínaje 1. lednem 2015 je limit 15 000 Kč zaveden nově jako roční ve vazbě na dary přijaté od jednoho a téhož poplatníka.
• Do ZDP je zařazena specifická úprava osvobození majetkového prospěchu plynoucího zaměstnancům z bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem. Oproti roku 2014, kdy tento majetkový prospěch není předmětem daně a daní jakkoli zatížen, dochází počínaje 1. lednem 2015 k zásadní změně. Předmětný majetkový prospěch se předmětem daně poplatníka stává, přičemž jeho osvobození je uplatnitelné pouze do výše odpovídající bezúročné zápůjčce, zahrnující nesplacený zůstatek (jistinu) do úhrnné výše 300 000 Kč, poskytnuté zaměstnavatelem. Majetkový prospěch ve výši úroku obvyklého, který bude zatížen daní, se vypočte (a zdaní) jen z částky, která stanovený limit přesahuje.
• Značné zpřísnění podmínek osvobození od daně je nutno zaznamenat u příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnanců. Osvobození od daně lze uplatnit pouze u pojistných smluv, v nichž kromě podmínek výplaty pojistného plnění až při dosažení věku 60 let a délky trvání pojistné smlouvy minimálně 60 měsíců bude ujednáno, že za trvání pojištění není možná výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Dojde-li k porušení formálních podmínek, nárok na daňové osvobození těchto příspěvků zaniká. Při vyplacení jakékoli částky z pojistné smlouvy, nárok na osvobození příspěvků zaniká nejen do budoucna, ale k dodanění příspěvků dojde i zpětně (za uplynulých 10 let).
• Příjmy dosažené podnikáním bez příslušného oprávnění jsou považovány za příjmy zdaňované v režimu § 7 ZDP, tj. za příjmy ze samostatné činnosti. Podle dosavadní úpravy byly tyto příjmy řazeny mezi příjmy ostatní (§ 10 ZDP). Tato úprava je aplikovatelná již pro zdaňovací období roku 2014.
• Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč.
• V oblasti zdanění příjmů ze samostatné činnosti se rozšiřuje omezení výše paušálních výdajů. Vedle „paušálů“ dosud limitovaných (tj. „paušálů“ ve výši 30 % a 40 % z příjmů) jsou nově limitovány i „paušály“ ve výši 60 % z příjmů (výdaje vynaložené na příjmy z živnostenského podnikání), u nichž lze „paušálem“ uplatnit maximálně 1 200 000 Kč, a „paušály“ ve výši 80 % z příjmů (výdaje vynaložené na příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a ze živnostenského podnikání řemeslného), u nichž lze „paušálem“ uplatnit maximálně 1 600 000 Kč.
• Solidárnímu zvýšení daně jsou podrobeny (při dosažení výše stanovené ZDP) příjmy zahrnované do dílčích základů daně ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti. Dosáhne-li poplatník ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o tuto ztrátu příjmy ze závislé činnosti pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně snížit.
• Povinnost podat daňové přiznání poplatníkovi nevzniká v situaci, kdy solidárnímu zvýšení daně podlehly pouze zálohy na daň, přičemž celková daň solidárnímu zvýšení (vlivem „podlimitního základu daně“) nepodléhá a poplatník není povinen přiznání podat z jiného titulu. Tato úprava ZDP je aplikovatelná již pro zdaňovací období 2014.
• Od roku 2015 dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění na dani na druhé, třetí a každé další dítě. Daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě se zvyšuje o 200 Kč měsíčně (tj. celkem na 15 804 Kč za rok) a na každé další vyživované dítě o 300 Kč měsíčně (tj. celkem na 17 004 Kč za rok). Maximální výše daňového bonusu (60 300 Kč) však zůstala nezměněna.
• Novým prvkem zahrnutým do ZDP s cílem „boje proti daňovým únikům“ je zavedení oznamovací povinnosti pro příjmy, které jsou od daně osvobozeny (§ 38v a 38w ZDP). Tato povinnost se vztahuje na všechny fyzické osoby, jejichž osvobozený příjem je vyšší než 5 000 000 Kč. Povinnost oznámení se nevztahuje na příjmy, o nichž údaje může správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Za nesplnění oznamovací povinnosti zákon stanoví sankce.
• Z dalších změn lze zmínit např.:

  -	úpravu umožňující poplatníkům uplatnit k příjmu z úroků z poskytnuté zápůjčky nebo úvěru úroky ze související přijaté zápůjčky nebo úvěru jako daňový výdaj,
  -	úpravu režimu příjmů a výdajů spolupracujících osob ve vazbě na osoby podílející se na provozu rodinného závodu,
  -	úpravu lhůt pro výpočet daně a roční zúčtování záloh,
  -	úpravu výše pokuty za opožděné tvrzení daně u poplatníků, jejichž hlavním zdrojem příjmů je závislá činnost.

II. DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

• V návaznosti na předchozí judikaturu Nejvyššího správního soudu je do ZDP doplněna jednoznačná vazba mezi pojmy „příjem/výdaj“ z hlediska daňových předpisů a pojmy „výnos/náklad“ z hlediska účetních předpisů.
• Mění se vymezení předmětu daně u veřejně prospěšných poplatníků, kteří jsou poskytovateli zdravotních služeb.
• Z režimu příjmů, které předmětem daně nejsou, jsou vypuštěny:

  -

  příjmy svěřenského fondu z vyčlenění majetku do svěřenského fondu a ze zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti; na tyto tituly je nově pohlíženo jako na vklady do obchodních korporací (§ 21f ZDP),

  -

  majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose; společným charakteristickým znakem uvedených titulů je bezúplatné užití cizí věci. Takto vzniklý majetkový prospěch se nově stává předmětem daně, avšak současně je zaveden režim jeho částečného osvobození od daně [§ 19b odst. 1 ZDP pro osoby právnické, § 4a písm. m) ZDP pro osoby fyzické]. Vznikající majetkový prospěch je považován za bezúplatný příjem od daně osvobozený, pokud příjmy z tohoto prospěchu v úhrnu od téže osoby ve zdaňovacím období nepřesáhnou částku 100 000 Kč. Osvobození fyzických osob od daně je ovšem pojato šířeji, rozhodnou je nejen hodnota prospěchu, ale i příbuzenské vztahy, soužití v domácnosti apod. Tato nová úprava má značné dopady zejména do oblasti bezúročných zápůjček, kdy se možné daňové břemeno posouvá na příjemce zápůjčky (vydlužitele).

• V návaznosti na změny ve vymezení okruhu pohledávek, u nichž lze tvořit zákonné opravné položky (ZOP), se upouští od požadavku, aby o pohledávce bylo účtováno ve výnosech od daně z příjmů neosvobozených a způsobilost pohledávky k jejímu odpisu se váže pouze na její způsobilost k tvorbě ZOP.
• Za dluhy „polhůtní“, u nichž vzniká poplatníkům povinnost dodanění, jsou dosud považovány ty dluhy, od jejichž data splatnosti uplynulo více jak 36 měsíců. V případě dluhů, jejichž splatnost nastává počínaje 1. lednem 2015, se tato lhůta zkracuje na 30 měsíců.
• Počínaje rokem 2015 je upuštěno od možnosti postihnout úpravami základu daně cenu mezi spřízněnými právnickými osobami sjednanou ve výši nula. Dochází tak k návratu do režimu platného do konce roku 2013. Doprovodnou je pak zcela nová úprava zamezující „spekulativním“ úpravám základu daně poplatníků zejména v situacích, kdy u jejich spřízněného obchodního partnera byl základ daně v souvislosti s korekcí na úroveň obvyklou zvýšen správcem daně (dodaněním „nižšího výnosu“ či snížením „nadlimitního nákladu“).
• Mění se podmínky přenosu povinností spojených s péčí o předmět leasingu a rizik spojených s jeho užíváním z poskytovatele leasingu na jeho uživatele. V této souvislosti je změněn i požadavek na respektování minimální doby finančního leasingu, která nově činí:

  -	pro majetek spadající do odpisové skupiny finanční leasing trvá nejméně13 roky (36 měsíců) 24 roky a 6 měsíců (54 měsíců) 39 let a 6 měsíců (114 měsíců) 419 let a 6 měsíců (234 měsíců) 529 let a 6 měsíců (354 měsíců) 649 let a 6 měsíců (594 měsíců)
  -	pro majetek předaný uživateli počínaje 1. lednem 2015 (s možností aplikace již pro majetek předaný v roce 2014) již není minimální doba finančního leasingu stanovena rozdílně pro majetek nemovitý a movitý.

• Ustanovení upravující uplatnitelnost výdajů spojených s provozem vozidla je doplněno o pojem finanční leasing. Je tak odstraněna nejistota pramenící z toho, že ZDP dosud uplatnění skutečných výdajů připouští jen při použití vlastního vozidla či vozidla najatého, přičemž na finanční leasing nejsou ustanovení o nájmu aplikovatelná.
• Úpravy provedené v oblasti hmotného majetku spadají částečně do úprav legislativně technických (oprava chyb v příloze č. 1 ZDP vzniklých při transformaci této přílohy k 1. lednu 2014 přechodem z třídění vázaného na standardní klasifikaci produkce na klasifikaci CZ-CPA), tak i věcných. Z nich lze zmínit zavedení nové položky (6-9) zahrnující jednotky s nebytovým prostorem v domech, budovách a stavbách uvedených v položkách odpisové skupiny 6 (a tedy jednotky zatříděné v rámci 6. odpisové skupiny) a pozměněný náhled na otázku pokračování v odpisování započatém původním vlastníkem.
• Právo stavby je novým občanským zákoníkem vnímáno jako věc nemovitá. Je-li součástí práva stavby stavba, je podle účetních předpisů právo stavby součástí jejího ocenění. Pokud však právo stavby součástí ocenění stavby není, je u poplatníků vedoucích účetnictví samostatným dlouhodobým hmotným majetkem (nikoli však majetkem hmotným ve smyslu § 26 ZDP) odpisovaným podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP (účetní odpisy jsou daňově účinné). Poplatník nevedoucí účetnictví je hodnotu práva stavby oprávněn do základu daně zahrnout postupně, v časovém rozlišení, a to již počínaje zdaňovacím obdobím 2014.
• K možnosti uplatnění bezúplatně obdržených hodnot do základu daně platí, že tyto hodnoty, ať již formou odpisování (bezúplatně nabytého majetku), formou přímou (zásoby, pozemky) či formou financování nákladů z bezúplatně získaných zdrojů, nelze do základu daně zahrnout pouze tehdy, byly-li získány formou daru od daně z příjmů osvobozeného. Tato úprava je aplikovatelná již pro zdaňovací období 2014.
• Zaznamenáníhodné jsou i změny § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP (možná „transformace“ nákladů z daňově neúčinných podle § 25 ZDP na náklady daňově účinné, jsou-li kryty bezprostředně souvisejícími výnosy), který lze nově použít pouze v případě nákladů přeúčtovaných na jiný subjekt či nákladů přeúčtovaných jinému subjektu k úhradě. „Transformaci“ příjmů na příjmy nezahrnované do základu daně (příjmů vážících se k nákladům daňově neúčinným) lze nově použít nejen v situacích, kdy související nedaňový náklad vznikl v některém z období předešlých, ale i tehdy, dojde-li ke vzniku příjmu a souvisejícího výdaje ve stejném období.
• Mění se daňové dopady „finančních transferů“ mezi obchodními korporacemi a jejich členy.
• Mění se podmínky dodatečného uplatnění položek odčitatelných od základu daně podle § 34 ZDP (odpočtů ztrát let minulých, výdajů na výzkum a vývoj či podporu odborného vzdělávání) a položek snižujících základ daně podle § 20 ZDP (zejména darů).
• Z dalších úprav lze připomenout úpravu systému zdanění investičních fondů, zavedení specifické definice pojmu „základní investiční fond“ a úpravy jejich daňového zatížení, dále změny v oblasti převodu obchodního závodu, výměn podílů, fúzí a rozdělení společností, kterážto úprava je vedle obchodních společností vztažena nově i na družstva.

B) K zákonu č. 593/1992 Sb. (dále „ZoR“)

• Počínaje rokem 2014 dochází k dílčímu rozvolnění restriktivní úpravy omezující možnost tvorby zákonných opravných položek (dále „ZOP“) k pohledávkám. Podle dosavadní úpravy je možno ZOP tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem byl zdaněn v „obecném“ základu daně poplatníka. ZOP lze nově tvořit i k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno v nákladech (náklad byl snížen) a související příjem (dopad do výsledku hospodaření snížením nákladu) byl v “obecném“ základu zdaněn, jakož i k pohledávkám, o kterých bylo v důsledku oprav minulých období účtováno (v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví) rozvahově, přičemž pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření.
• V případě ZOP tvořených k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 8 ZoR se mění náhled na omezení jejich tvorby z důvodu spřízněnosti (ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP) věřitele a dlužníka. Zatímco v podmínkách roku 2014 je překážkou jejich spřízněnost v okamžiku možné tvorby ZOP, počínaje rokem 2015 je omezující spřízněnost věřitele a dlužníka vztažená k okamžiku vzniku pohledávky.
• Zkracuje se doba, po jejímž uplynutí lze ZOP k pohledávkám podle § 8a ZoR vytvořit v 100% výši, a to z 36 na 30 měsíců. Tato úprava je aplikovatelná již pro pohledávky splatné počínaje 1. 1. 2014.

C) K zákonu č. 16/1993 Sb.

• Provedena pouze legislativně technická oprava.

D) K zákonu č. 280/2009 Sb.

• Proti rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní, resp. rozhodnutí o změně nebo zrušení delegace, nelze uplatnit opravné prostředky.
• V případě, kdy je pro jednání statutárního orgánu právnické osoby vyžadováno společné jednání více osob, jedná jejím jménem ve věci správy daní kterýkoliv, avšak současně jen jeden člen tohoto statutárního orgánu (jednat může jen jedna fyzická osoba).
• Mění se počítání běhu lhůty pro úkony správce daně v případech, kdy správce daně vyzve osobu zúčastněnou na správě daní k součinnosti.
• Správce daně může uveřejnit, na která podání, která mají být učiněna elektronicky, nebude hledět jako na vadná, nebudou-li elektronicky podána.
• Po dobu trestního stíhání pro daňový trestný čin neběží lhůta pro stanovení daně, souvisí-li trestný čin s touto daní.
• Mění se podmínky:

  -	daňové exekuce prodejem movitých věcí,
  -	přechodu daňové povinnosti zůstavitele, je-li více dědiců,
  -	stanovení a prominutí pokut, úroků a penále týkajících se správy daní.

K tomuto zákonu viz též NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ, PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY-ZAMĚSTNANOST, SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ-ZDRAVOTNÍ SLUŽBY a ŽIVNOSTENSKÉ A JINÉ PODNIKÁNÍ.