Nakladatelství Sagit, a.s.

Oblast: Daně

Anotace:

• Novela značně zasahuje do struktury celého zákona o DPH - řada dílčích problémů je po novele v zákoně řešena na jiném místě.
• Přesun úpravy základních pojmů a jejich dílčí změny [§ 4 odst. 1, § 48, § 72 odst. 2]
  Definice základních pojmů jsou upraveny nově; některé pojmy byly bez náhrady zrušeny (např. osvobození od daně s nárokem a bez nároku na odpočet), jiné přesunuty na jiná místa zákona (např. daň na vstupu je definována v § 72 odst. 2, pojmy bytový a rodinný dům a byt byly přesunuty do § 48).
• Dlouhodobý majetek [§ 4 odst. 3 písm. d)]
  Dlouhodobý majetek (vč. technického zhodnocení), u něhož odpočet daně podléhá úpravě podle § 78, je nově definován v § 4 odst. 3 písm. d) (dosud byl vymezen v § 78). Definice se použije též pro počítání obratu rozhodného pro povinnou registraci k dani (podle § 6 odst. 2 se do tohoto obratu nezahrnují příjmy z prodeje dlouhodobého majetku).
• Dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností [§ 4 odst. 3 písm. e)]
  Samostatná definice dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností je důležitá pro uplatnění daně na vstupu a na výstupu, a to u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, který bude plátce dále používat pro tzv. smíšené účely, tj. částečně pro účely s nárokem na odpočet daně a částečně pro účely bez nároku na odpočet daně [§ 13 odst. 4 písm.b)].
• Místo poskytnutí tzv. hromadné služby [§ 10b]
  Pravidla pro stanovení místa poskytnutí služby se zásadním způsobem změnila k 1. 1. 2010 (v návaznosti na systémové změny v této oblasti, které k tomuto datu nabyly účinnosti ve směrnici Rady 2006/112/ES). K 1. 1. 2011 se ve směrnici Rady 2006/112/ES změnila pravidla pro stanovení místa poskytnutí tzv. hromadných služeb, tedy služeb určených současně pro více zákazníků (např. koncerty, ale i veletrhy). Novela mění pravidla pro stanovení místa poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy a podobných služeb. Do 31. 3. 2011 (podle pravidel EU však jen do 31. 12. 2010) bylo místem plnění uvedených služeb místo skutečného konání konkrétních akcí, od 1. 4. 2011 je u uvedených služeb (s výjimkou vstupného a služeb souvisejících se vstupem) poskytnutých osobám povinným k dani (jedná se o případy označované jako business to business, B2B) uplatňován princip reverse charge - místo plnění se bude určovat podle základního pravidla podle § 9 odst. 1.
• Uvedení majetku vytvořeného vlastní činností do užívání [§ 4 odst. 3 písm. e), § 13 odst. 4 písm. b), § 21 odst. 6 písm. d), § 72 odst. 6]
  Zdanitelným plněním je i uvedení do užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, je-li použit pro účely s částečným nárokem na odpočet daně. Okamžik uskutečnění plnění je pro případ uvedení do užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, je-li použit pro účely s částečným nárokem na odpočet daně podle § 13 odst. 4 písm. b), vymezen v § 21 odst. 6 písm. d).
• Přiznávání služby s místem plnění mimo tuzemsko [§ 24 a 24a]
  Přijetí služby od osoby registrované k dani v jiném členském státě se nově přiznává i k poslednímu dni měsíce přijetí úplaty, předchází-li úplata datum poskytnutí služby. Obdobná pravidla platí podle § 24a pro přiznávání poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko.
• Oprava základu daně a daně [§ 42, 45 a 74]
  Oprava základu daně a daně na základě změny ceny plynoucí z běžných obchodních případů (zrušení nebo vrácení zdanitelného plnění nebo jeho části, změny základu daně po uskutečnění zdanitelného plnění atd.) se nově provádí na základě opravného daňového dokladu upraveného v § 45 (dosud byl daňový doklad pro opravu podle § 42 upraven v § 43 a byl nazýván daňovým dobropisem a daňovým vrubopisem). Opravu odpočtu daně u odběratele z důvodu změny základu daně stanoví § 74.
• Oprava výše daně v jiných případech [§ 43 a 45]
  Oprava výše daně v jiných případech podle § 43 je opravou chybně uplatněné daně (odpovídá opravě podle dosavadního § 49). Oprava daně podle § 43 se stejně jako oprava základu daně a výše daně podle § 42 provádí opravným daňovým dokladem podle § 45. Opravu podle § 43 nelze provést v řádném daňovém přiznání, ale pouze v dodatečném daňovém přiznání (nedojde-li k opravě v rámci stejného období). Zvláštní ustanovení § 46a pro opravu základu a výše daně při dodání do jiného členského státu novela vypustila, tato oprava je nyní řešena v rámci obecné úpravy pro opravu základu a výše daně podle § 43.
• Oprava výše daně za dlužníky v insolvenčním řízení [§ 44, 46 a § 100 odst. 6]
  Novela umožňuje (za stanovených podmínek) snížení daňové povinnosti věřitele, kterému nebyla jeho pohledávka uhrazena a přitom mu vznikla povinnost odvést daň. Příslušný opravný daňový doklad je upraven v § 46. Věřitel vede evidenci podle § 100 odst. 6.
• Osvobození od daně [§ 71g]
  Zavádí se omezující podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží ze třetí země z důvodu následného dodání nebo přemístění tohoto zboží osobě povinné k dani do jiného členského státu (toto osvobození dosud upravoval § 71 odst. 8). Tento osvobozený dovoz bude nově vykazován v daňovém přiznání na řádku 32 (do 31. 3. 2011 se nevykazoval).
• Nárok na odpočet daně a podmínky pro jeho uplatnění [§ 72 a 73]
  V § 72 je nově upravena otázka vzniku nároku na odpočet daně na vstupu, např. je zde jednoznačně stanoveno, že nárok na odpočet vzniká pouze u daně, kterou dodavatel uplatnil podle zákona. Uplatní-li dodavatel nárok na odpočet daně chybně, nemá odběratel nárok na odpočet této daně. Vznik nároku na odpočet daně nelze ztotožňovat s podmínkami pro uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu, upravenými v § 73.
  Pro uplatnění odpočtu DPH na vstupu nově nepostačuje držba daňového dokladu v okamžiku uplatnění odpočtu, ale vyžaduje se držba daňového dokladu již v období, za které je odpočet uplatňován (např. za duben nebude možné uplatnit odpočet ze zdanitelného plnění uskutečněného v dubnu na základě daňového dokladu obdrženého sice před podáním daňového přiznání za duben, avšak až v květnu; odpočet za duben bude možné uplatnit pouze na základě daňových dokladů obdržených do konce dubna).
• Částečný nárok na odpočet daně [§ 72 odst. 6, § 75 až 79]
  Nový pojem odpočet daně v částečné výši (§ 72 odst. 6) zahrnuje:

  -	odpočet daně v poměrné výši podle § 75 (na základě nově zavedeného poměrného koeficientu) z důvodu využívání majetku i pro jinou než ekonomickou činnost plátce (typicky k soukromým účelům plátce či jeho zaměstnanců),
  -	odpočet daně v krácené výši podle § 76 (na základě již nyní uplatňovaného koeficientu) z důvodu využívání majetku pro ekonomickou činnost plátce, u které není nárok na odpočet daně (pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet).

  Opravný mechanismus odpočtu daně u dlouhodobého majetku upravuje § 78 a nově vložené § 78a až § 78c, přitom:

  -	v § 78 jsou uvedeny základní zásady tohoto opravného mechanismu nazývaného úprava odpočtu daně - vymezení případů, na které se úprava odpočtu daně vztahuje, vymezení lhůt a způsob uplatnění. Ve vymezení majetku, který podléhá úpravě odpočtu daně, nedochází k faktické změně,
  -	v § 78a je stanoven způsob výpočtu částky úpravy odpočtu daně,
  -	v § 78b jsou stanoveny specifické zásady pro uplatnění úpravy odpočtu daně u majetku vytvořeného vlastní činností,
  -	v § 78c jsou vymezeny určité specifické případy nabytého majetku (odpovídá dosavadní úpravě uvedené v § 78 odst. 11).

  Pro běžnou praxi je nejdůležitější nové znění zásad úpravy odpočtu daně uvedené v § 78 a 78a, které stanoví např.:

  -	lhůtu pro úpravu odpočtu daně (5 let, resp. pro nemovitosti nově 10 let),
  -	úpravu odpočtu daně z důvodu změny využívání majetku v rámci ekonomické činnosti pro činnost s plným, resp. kráceným nárokem na odpočet nebo k činnostem bez nároku na odpočet (tuto problematiku dosud upravoval § 78),
  -	úpravu odpočtu daně z důvodu změny koeficientu pro krácení nároku na odpočet o více než 10 procentních bodů (tuto problematiku dosud upravoval § 79),
  -	úpravu odpočtu daně z důvodu změny poměrného koeficientu stanoveného na základě míry využívání majetku pro jiné účely, než je ekonomická činnost plátce, např. z důvodu změny míry využívání majetku pro služební, resp. soukromé účely (tuto problematiku dosud zákon o DPH z hlediska opravného mechanismu neřešil).

  Nový princip úpravy odpočtu daně se uplatní i u odpočtu daně v poměrné výši, tedy z důvodu změny poměrného koeficientu (vyjadřujícího míru využívání majetku k ekonomické a k jiné než ekonomické činnosti).

• Vrácení daně osobám se zdravotním postižením [§ 85]
  Novela prodlužuje lhůtu, ve které lze uplatnit nárok na vracení zaplacené daně osobám se zdravotním postižením, a to na 3 roky (§ 85 odst. 7).
• Režim přenesení daňové povinnosti na odběratele [§ 92a až 92e a příloha č. 5]
  Novela v rámci boje s daňovými podvody zavádí nový institut - režim přenesení daňové povinnosti na odběratele (tzv. tuzemský reverse-charge). V § 92a jsou stanovena obecná pravidla pro uplatnění tohoto nového institutu. Režim přenesení daňové povinnosti se uplatňuje jen u plnění uvedených v § 92b až 92e. Před novelou se tento režim uplatňoval pouze u dodání zlata. U stavebních prací (§ 92e) se uplatní až od 1. 1. 2012.
• Sankce za nesplnění registrační povinnosti [§ 98]
  Před novelou byla v § 98 upravena náhrada za neuplatnění daně při nesplnění registrační povinnosti ve výši 10 % úplat, ze kterých měla být odvedena daň. V případě nesplnění registrační povinnosti se nově stanoví „náhradní daň“, a to ze základu daně, kterým je souhrn úplat za uskutečněná zdanitelná plnění za období, kdy se osoba povinná k dani měla stát plátcem podle zákonné registrační povinnosti. Při stanovení výše daně se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Úprava neuvádí, že by bylo možno přihlédnout k možným odpočtům daně vztahujícím se k daným plněním za toto období.
• Podávání souhrnného hlášení [§ 102 odst. 2]
  Novela umožnila podávání souhrnného hlášení bez elektronického podpisu a bez využití datové schránky, a to s využitím tzv. e-formuláře. Na rozdíl od obecné úpravy daňového řádu (§ 71 odst. 2 daňového řádu ) je však nutné e-formulář doručit správci daně ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení.
• Ručení za daň [§ 109 a 109a]
  Novela zavedla ručení, kdy se odběratel dostává do postavení ručitele, který je povinen odvést daň, kterou neodvedl poskytovatel zdanitelného plnění. V souvislosti se zavedením systému ručení podle § 109 byl zaveden systém zvláštního způsobu zajištění daně, kdy může odběratel daň uhradit přímo na daňový účet dodavatele.

Novelizovaný předpis:

• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů