Nakladatelství Sagit, a.s.

Oblast: Daně

Novelizované předpisy:

• Zákon. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Anotace:

A) K zákonu č. 586/1992 Sb.

• Zákon č. 346/2010 Sb. je jednoznačně nejdůležitější ze všech novel zákona o daních z příjmů (dále „ZDP“) přijatých v průběhu roku 2010. Obsahuje některá prorozpočtová opatření, proto byl přijat v režimu legislativní nouze. Většina změn se použije poprvé pro období roku 2011, je-li tomu jinak, je na tyto případy v následujícím textu upozorněno.

I. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

• Zrušení osvobození příjmů z provozu ekologických zařízení [§ 4 odst. 1 písm. e) a § 4 odst. 3 ZDP]
  Novela bez náhrady ruší osvobození příjmů z provozu ekologických zařízení od daně z příjmů fyzických osob (úplně stejná úprava se týká zrušení osvobození od daně z příjmů právnických osob), tedy osvobození příjmů (v roce uvedení do provozu a pěti následujících kalendářních letech) z provozu:

  -	malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,
  -	větrných elektráren,
  -	tepelných čerpadel,
  -	solárních zařízení,
  -	zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu,
  -	zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy,
  -	zařízení na výrobu biologicky rozložitelných látek stanovených nařízením vlády č. 238/1993 Sb.,
  -	zařízení na využití geotermální energie.

  Uvedená osvobození [od daně z příjmů fyzických osob dle dosavadního § 4 odst. 1 písm. e) a § 4 odst. 3 ZDP a od daně z příjmů právnických osob dle dosavadního § 19 odst. 1 písm. d) a § 19 odst. 2) ZDP] novela zrušila a podle speciálního přechodného ustanovení novely se od roku 2011 osvobození neuplatní ani u zařízení uvedených do provozu před 1. 1. 2011.

• Zrušení osvobození některých výsluhových příspěvků u bývalých vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů [§ 4 odst. 1 písm. d), n) a o), § 10 odst. 4 a 9 a § 36 odst. 2 písm. v) ZDP]
  Novela ruší osvobození od daně některých výsluhových příspěvků (odchodné zůstává pro rok 2011 osvobozeno, osvobození příspěvku na bydlení novela ruší až od roku 2012). Toto opatření má poměrně významný dopad do veřejných rozpočtů. Úmrtné a příspěvek na pohřeb poskytnutý pozůstalým je i nadále od daně osvobozeno. Výsluhové příspěvky, nejsou-li osvobozeny, v roce 2011 podléhají 15% srážkové dani. Příspěvek na bydlení bude v roce 2012 zdaněn spolu s ostatními příjmy jako příjem ze závislé činnosti.
• Zavedení doplňkové podmínky pro osvobození důchodů od daně z příjmů fyzických osob [§ 4 odst. 1 písm. h) a § 4 odst. 3 ZDP]
  Důchody a penze jsou v roce 2011 stejně jako v roce 2010 do výše 36násobku minimální mzdy (do 288 000 Kč za rok) osvobozeny od daně. Novela v § 4 odst. 3 ZDP doplňuje zcela novou podmínku - osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 ZDP (příjmy ze závislé činnosti) a dílčích základů daně podle § 7 ZDP (příjmy z podnikání) a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu) u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Do příjmů podle § 6 ZDP se přitom pro účely limitu 840 000 Kč nezahrnují příjmy od daně osvobozené ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Dojde-li k překročení limitu 840 000 Kč byť o jedinou korunu, bude nutné celý důchod zdanit jako ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. e) ZDP, tj. v daňovém přiznání.
• Penzijní pojištění [§ 6 odst. 9 písm. p), § 6 odst. 17, § 8 odst. 1 písm. e), § 8 odst. 4 a 6, § 15 odst. 5 a 9, § 36 odst. 2 písm. n) a s), § 38g odst. 2, § 38k odst. 5 písm. f) a § 38l odst. 1 písm. h) ZDP]
  Novela přiznává v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP (osvobození příspěvku zaměstnavatele) a v § 15 odst. 5 ZDP (nezdanitelná část základu daně) výhody stanovené již v minulosti u penzijního připojištění se státním příspěvkem pro příspěvek zaměstnavatele, resp. pro příspěvek poplatníka, i na obdobné produkty penzijního pojištění v rámci celé EU (a navíc v Norsku a na Islandu), tedy obdobně jako tomu je v případě soukromého životního pojištění (tam je však výhoda přiznána pro pojištění u pojišťoven usazených v celém EHP, tzn. i v Lichtenštejnsku).
  Dosud se ZDP zabýval „penzijním připojištěním“, po novele řeší nově navíc „penzijní pojištění“. Praktickým dopadem rozšíření nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP (vedle příspěvku na penzijní připojištění lze nově odečítat i příspěvek na penzijní pojištění) je vydání nového tiskopisu prohlášení k dani - vzor č. 21. Pro uskutečnění tohoto záměru novela v § 6 odst. 17 ZDP definuje instituce penzijního pojištění.
  Další úpravy se týkají zdanění plnění z penzijního pojištění, zejména pokud plyne ze zahraničí. Speciální úprava se týká daňových nerezidentů, např. podle novelizovaného § 38g odst. 2 ZDP budou moci uplatnit odpočet nezdanitelné části základu daně v rámci ročního zúčtování daně u svého zaměstnavatele (nemusí z důvodu uplatnění odpočtu podávat daňové přiznání).
• Upřesnění principu superhrubé mzdy [§ 6 odst. 13 ZDP]
  Z důvodu právní jistoty novela doplňuje, že „fiktivní“ pojistné se připočítává do základu daně jen u toho zaměstnance, který nespadá do systému tuzemského povinného pojištění nebo u kterého se odvod pojistného řídí zahraničním pojištěním. Např. u zaměstnance s příjmy plynoucími na základě dohody o provedení práce, ze kterých se v systému tuzemského veřejnoprávního pojištění žádné pojistné neplatí, je nadále základem daně pouze příjem.
• Příjmy z pronájmu obchodního majetku [§ 7 odst. 2 písm. e) a § 7 odst. 7 písm. d) ZDP]
  Novela rozšiřuje definici příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti o příjmy z pronájmu obchodního majetku a zároveň stanoví výši výdajů z těchto příjmů v případě uplatňování výdajů procentem z příjmů, a to ve výši 30 % z příjmů. Obchodní majetek je pro účely ZDP definován v § 4 odst. 4 ZDP a fyzická osoba uplatňující výdaje procentem z příjmů obchodní majetek v tomto smyslu nemá, nová úprava by se tak na ni mohla vztahovat pouze při širším výkladu. Byť to nebylo záměrem zákonodárce, příjem z pronájmu obchodního majetku sloužícího k podnikatelské činnosti fyzické osoby, která uplatňuje v rámci dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP výdaje procentem z příjmů, je nadále v roce 2011 (stejně jako v roce 2010) příjmem z pronájmu podle § 9 ZDP (s možností uplatnit výdaje ve výši 30 % příjmů podle § 9 odst. 4 ZDP) anebo ostatním příjmem podle § 10 ZDP (bez možnosti uplatnění výdajů procentem z příjmů).
• Čerpání životního pojištění zaměstnanci [§ 8 odst. 7 ZDP]
  Některé produkty soukromého životního pojištění umožňují po dobu trvání pojistné smlouvy vybírat ze soukromého životního pojištění finanční částky a do 31. 12. 2010 základem daně pro zdanění zvláštní sazbou byl v těchto případech podle § 8 odst. 7 ZDP příjem snížený o zaplacené pojistné. Této úpravy mohli využívat zaměstnanci, pokud pojistné na jejich soukromé životní pojištění hradil zaměstnavatel (základ daně tak mohl být nulový a příspěvek zaměstnavatele přitom podle § 6 odst. 1 písm. p) ZDP byl při splnění stanovených podmínek osvobozeným příjmem). Novela stanoví, že základ daně se podle § 8 odst. 7 ZDP snižuje pouze o pojistné placené poplatníkem (zaměstnancem) a nikoliv o příspěvek zaměstnavatele. V případech pojistného plnění zakládajícího ukončení pojištění je základem daně nadále příjem snížený o pojistné (tedy i o pojistné hrazené zaměstnavatelem). Zároveň dochází v § 8 odst. 7 ZDP k terminologické úpravě v návaznosti na legislativu v oblasti pojištění.
• Odpočet darů na zdravotnické prostředky invalidů [§ 15 odst. 1 ZDP]
  Jako nezdanitelnou část základu daně mohou fyzické osoby (podle § 15 odst. 1 ZDP) i právnické osoby (podle § 20 odst. 8 ZDP) uplatnit hodnotu daru na zdravotnické prostředky nehrazené zdravotními pojišťovnami. U zletilých občanů přitom ZDP do 31. 12. 2010 vyžadoval, aby byli poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu. Od 1. 1. 2010 však byly u invalidních důchodců invalidní důchody po dosažení důchodového věku transformovány na důchody starobní, a proto novela (s retroaktivním použitím pro období roku 2010) podmínku invalidního důchodu u starobních důchodců nahrazuje podmínkou pobírání invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu.

II. DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB

• Zrušení osvobození příjmů z provozu ekologických zařízení [§ 19 odst. 1 písm. d) a § 19 odst. 2 ZDP]
  Viz část I. Daň z příjmů fyzických osob - zrušení osvobození příjmů z provozu ekologických zařízení [§ 4 odst. 1 písm. e) a § 4 odst. 3 ZDP].
• Zrušení osvobození úroků u spořitelních a úvěrních družstev [§ 19 odst. 1 písm. zq) ZDP]
  Ruší se osvobození příjmů spořitelních a úvěrních družstev z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank.
• Odpočet darů na zdravotnické prostředky invalidů [§ 20 odst. 8 ZDP]
  Viz část I. Daň z příjmů fyzických osob - odpočet darů na zdravotnické prostředky invalidů [§ 15 odst. 1 ZDP].
• Odpočet darů středním školám a vyšším odborným školám [§ 20 odst. 8 ZDP]
  Právnické osoby měly a mají obecný limit pro odpočet hodnoty daru stanoven na nejvýše 5 % základu daně a v případě darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím je tento limit zvýšen o dalších 5 % na nejvýše 10 % základu daně. Novela (již pro období roku 2010) použití limitu zvýšeného na nejvýše 10 % základu daně rozšiřuje i na případy darů středním školám a vyšším odborným školám na pořízení materiálu nebo zařízení, nebo na opravy a modernizaci zařízení využívaných pro účely praktického vyučování.

III. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

• Vliv účetní metody komponentního odpisování na základ daně [§ 23 odst. 2 písm. a) ZDP]
  U poplatníků, kteří odpisují majetek účetní metodou komponentního odpisování (tuto metodu účetní předpisy upravují poprvé pro účetní období roku 2010), se při stanovení základu daně z příjmů vychází z výsledku hospodaření bez vlivu této účetní metody odpisování, a to již pro zdaňovací období roku 2010.
• Základ daně z příjmů právnických osob při nesplnění podmínek pro daňovou uznatelnost [§ 23 odst. 2 písm. a) ZDP]
  Při nesplnění podmínek pro daňovou uznatelnost (typicky se týká daňové neuznatelnosti nájemného z důvodu následného nedodržení podmínky odkupní ceny) se, obdobně jako to platí pro stanovení základu daně z příjmů fyzických osob, zohlední tato skutečnost až v období, ve kterém k porušení podmínek dojde.
• Úprava základu daně z příjmů fyzických osob při ukončení podnikání, pronájmu, změně metodiky výdajů apod. [§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP]
  Pro poplatníky, kteří vedou účetnictví, novela rozšiřuje výčet položek, o které se upravuje základ daně podle § 23 odst. 8 ZDP, o zálohy.
  Novela pro případ úpravy základu daně z důvodu změny metodiky uplatnění výdajů doplňuje, že poplatník není v prodlení, podá-li včas z důvodu úpravy základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP dodatečné daňové přiznání.
• Daňové náklady při prodeji pozemku nabytého darem nebo děděním [§ 24 odst. 2 písm. t) ZDP]
  Novela jednoznačně stanoví, že při prodeji pozemku nabytého darem nebo děděním je daňovým nákladem reprodukční pořizovací cena evidovaná v účetnictví.
• Daňový odpis pohledávky [§ 24 odst. 2 písm. y) ZDP]
  Novela stanoví mírnější podmínky pro uplatnění odpisu pohledávky jako daňového výdaje. V podmínkách pro daňově uznatelný odpis pohledávek [§ 24 odst. 2 písm. y) ZDP] bylo do 31. 12. 2010 stanoveno, že se musí jednat o pohledávku, ke které lze tvořit opravné položky podle zákona o rezervách. U pohledávek nad 200 tis. Kč přitom zákon o rezervách stanoví pro tvorbu opravných položek podmínku soudního vymáhání pohledávky. Novela nahrazuje pro účely daňově uznatelného odpisu pohledávky podmínku možnosti uplatňování opravných položek vymezením titulů pohledávek, ke kterým nelze vytvářet daňově uznatelné opravné položky. Od 1. 1. 2011 tak je možné daňově odepsat pohledávku s rozvahovou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 tis. Kč, která není řešena soudně, ale zároveň splňuje všechny ostatní podmínky tvorby daňových opravných položek.
• Paušální výdaj na dopravu [§ 24 odst. 2 písm. zt) a § 25 odst. 1 písm. x) ZDP]
  Novela přináší dílčí změny právní úpravy paušálního výdaje na dopravu dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP - např. v měsíci pořízení a vyřazení vozidla je možné uplatnit poměrnou část z paušálního výdaje 5 tis. Kč, resp. 4 tis. Kč (při pořízení vozidla v polovině měsíce a používaného výhradně k podnikání ve výši 2,5 tis. Kč apod.).
  Které výdaje nelze při uplatnění paušálního výdaje již uplatnit stanovoval ZDP před novelou v § 25 odst. 1 písm. zp). Tuto úpravu, s jedinou dílčí změnou, novela přesouvá do § 25 odst. 1 písm. x) ZDP. Jedinou změnou (kromě přesunu na jiné místo zákona) je, že nově je jednoznačně stanoveno, že paušální výdaj zahrnuje parkovné při pracovních cestách a parkovné, které se k pracovním cestám nevztahuje - např. pronájem za dlouhodobé stání, tak lze jednoznačně uplatnit jako samostatný daňový výdaj). Protože dosavadní úprava § 25 odst. 1 písm. x) ZDP (neuznatelnost nadlimitních úroků ze zaměstnaneckého spoření) je novelou zrušena až s účinností od 1. 5. 2011, je účinnost nového znění § 25 odst. 1 písm. x) ZDP stanovena na 1. 5. 2011 - z hlediska uplatnění paušálního výdaje na dopravu nemá uvedená účinnost žádný praktický význam [koneckonců se ani novelizovaný § 25 odst. 1 písm. x) ZDP od původního § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP nijak věcně neliší (doplnění slov „při pracovní cestě“ není věcnou, ale jen upřesňující změnou].
• Motivační příspěvek (podnikové stipendium) [§ 24 odst. 2 písm. zu) ZDP]
  Novela vložila do § 24 odst. 2 ZDP (příklady daňově uznatelných nákladů) nové ustanovení písm. zu), podle kterého je daňovým nákladem motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to do výše 2 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 5 000 Kč měsíčně. Novela tak pro tyto případy na jednu stranu potvrdila daňovou uznatelnost tohoto příspěvku, na druhou stranu pro něj zavedla limit.
• Hodnota pohledávky z exportního úvěru [§ 24 odst. 2 písm. zv) ZDP]
  Již pro rok 2010 se použije nové ustanovení písm. zv) vložené do § 24 odst. 2 ZDP, podle kterého je do výše přijatého pojistného plnění daňově uznatelná hodnota bankovní pohledávky z úvěru, která byla pojištěna u pojistitele z EU.
• Minimální doba finančního leasingu [§ 24 odst. 4 písm. a) ZDP]
  Novela nově formuluje podmínku minimální doby nájmu u finančního leasingu pro daňovou uznatelnost nájemného. Pro movité věci zařazené v odpisových skupinách 1 až 3 a pro nemovitosti se věcně minimální doba nájmu nijak nemění - např. před novelou byla pro hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 (např. automobily) stanovena na 54 měsíců, nově je stanovena na dobu daňového odpisování (5 let) zkrácenou o 6 měsíců, tedy opět na 4,5 roku. Nová formulace má vliv pouze na movité věci zařazené do jiných odpisových skupin než 1 až 3, což je výjimečná situace - např. stavební buňky (nepříliš častý předmět finančního leasingu) mohou být samostatnou movitou věcí zařazenou v odpisové skupině 4.
• Zrušení úpravy pro daňovou neuznatelnost nadlimitních úroků ze zaměstnaneckého spoření od 1. 5. 2011 [§ 25 odst. 1 písm. x) ZDP]
  Přijímání vkladů (např. i od zaměstnanců) je v režimu zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přitom zakazuje nebankovním institucím úročení zaměstnaneckých vkladů, a proto novela dosavadní úpravu § 25 odst. 1 písm. x) ZDP vypustila. Výjimečně je úročení podle přechodných ustanovení zákona o platebním styku umožněno, avšak jen do 30. 4. 2011, proto novela vypouští dosavadní úpravu § 25 odst. 1 písm. x) ZDP až s účinností od 1. 5. 2011.
• Odpisování technologií pro fotovoltaiku (§ 30b ZDP)
  Novela zavedla speciální rovnoměrné 20leté (přesněji řečeno 240měsíční) odpisy, které se uplatní u hmotného majetku zařazeného dle SKP do kódů 31.10, 31.20 nebo 32.10 (zejména solární panely, měniče a rozvaděče), využívaného k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření. Technické zhodnocení technologického vybavení fotovoltaických elektráren se bude odpisovat do konce doby odpisování technologického zařízení, nejméně však 10 let (120 měsíců).
  Tyto odpisy se uplatní namísto klasických rovnoměrných či zrychlených odpisů podle přechodných ustanovení i u zařízení uvedených do užívání před 1. 1. 2011.
• Zrušení slevy na dani z příjmů právnických osob ve výši poloviny daně [§ 35 odst. 1 písm. c) ZDP]
  Novela zrušila ustanovení § 35 odst. 1 písm. c) ZDP, podle kterého měla naposledy za období roku 2010 právnická osoba právo na slevu na dani ve výši jedné poloviny daně za předpokladu splnění dvou podmínek - minimální počet zaměstnanců je 25 a podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % stavu zaměstnanců. Vláda toto zrušení odůvodnila účelovým jednáním, kdy byly vytvářeny podnikatelské struktury pouze za účelem využití uvedené slevy. Slevu za každého zaměstnance se zdravotním postižením 18 000 Kč (nejde-li o těžší zdravotní postižení), resp. 60 000 Kč (jde-li o těžší zdravotní postižení) ponechává novela beze změny.
• Přechodné snížení slevy na poplatníka o 1 200 Kč na 23 640 Kč [§ 35ba odst.1 písm. a) ZDP]
  Novela s účinností od 1. 1. 2011 snižuje slevu na poplatníka z 24 840 Kč na 23 640 Kč, s účinností od 1. 1. 2012 tuto slevu opět zvyšuje z 23 640 Kč na 24 840 Kč, jedná se tedy o přechodné rozpočtové opatření pro rok 2011.
• Podávání vyúčtování zálohové daně [§ 38j odst. 4 až 10 ZDP]
  Doprovodný zákon k daňovému řádu (zákon č. 281/2009 Sb.) do ZDP nevložil povinnost podání ročního vyúčtování záloh na DPFO ze závislé činnosti (dosavadní § 69 odst. 2 ZSDP + 38j ZDP) ve lhůtě do 30 dnů od odvodu záloh za poslední kalendářní měsíc daného roku (do 30 dnů od 20. ledna následujícího roku, tedy do 20. února následujícího roku). Tento nedostatek napravila novela, která povinnost ročního vyúčtování zálohové daně (již za období roku 2010) stanoví v § 38j odst. 4 ZDP, a to ve lhůtě do konce února následujícího roku, resp. do 20. března následujícího roku v případě elektronického podání vyúčtování (§ 38j odst. 5 ZDP).
  Vyúčtování se podává na tiskopisu „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“ (dříve se jmenoval „Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků“), což není žádná věcná změna, ale použití legislativní zkratky uvedené v § 38j odst. 4 ZDP (definované jako vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybírané srážkou formou záloh).
  Povinnou součástí vyúčtování zálohové daně je nadále příloha s počtem zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě (tiskopis přílohy ji označuje jako přílohu 1).
  Pokud je zaměstnavatelem srážena daň či záloha na daň z příjmů daňovým nerezidentům, je nadále povinnou součástí vyúčtování zálohové daně další zvláštní příloha (tiskopis přílohy ji označuje jako přílohu 2) s údaji za jednotlivé daňové nerezidenty. Již novelou č. 2/2009 Sb. bylo v § 38j odst. 4 a 5 ZDP stanoveno, že poprvé za období roku 2010 se vyúčtování (logicky se tato povinnost vztahuje na celé vyúčtování zálohové daně včetně obou příloh) v tomto případě (je-li záloha na daň, popř. srážková daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážena daňovým nerezidentům) musí podávat výhradně elektronicky. Fyzické osoby, které vyplácejí příjmy daňovým nerezidentům, nemusejí vyúčtování podávat elektronicky, pokud u nich v průběhu zdaňovacího období v úhrnu počet daňových nerezidentů nepřesáhl 10 osob. Zaměstnavatelé, kteří budou podávat vyúčtování elektronicky (lhostejno zda povinně, či na základě svého dobrovolného rozhodnutí), mají výhodu, že lhůta pro podání vyúčtování zálohové daně se posune z konce února na 20. března (v roce 2011 pro vyúčtování zálohové daně za rok 2010 vychází na 21. 3. 2011, protože 20. 3. 2011 je neděle). Této prodloužené lhůty však mohou využít i ti, kteří se rozhodnou podat vyúčtování zálohové daně elektronicky. Zaměstnavatel vyplácející příjmy pouze daňovým rezidentům má nadále možnost podávat vyúčtování i v „papírové podobě“, musí tak však učinit ve lhůtě do konce února.

B) K zákonu č. 593/1992 Sb.

• Tvorba rezervy na opravy u hmotného majetku při použití komponentního odpisování [§ 3 odst. 3 ZoR]
  Tvorba rezerv na opravy hmotného majetku je umožněna i v případě, kdy je používána metoda komponentního odpisování a kdy o opravě není účtováno jako o opravě, ale jako o pořízení nové komponenty (použije se již za zdaňovací období započaté v roce 2010).
• Zákaz tvorby rezerv a opravných položek na opravy u hmotného majetku při likvidaci a v insolvenčním řízení [§ 4 odst.1 ZoR]
  Novela jednoznačně stanoví, že v průběhu likvidace nebo v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu nelze až na výjimky vytvářet daňově uznatelné rezervy a opravné položky.
• Nelze žádat o vyšší tvorbu bankovních rezerv a opravných položek [§ 5 odst. 7 ZDP]
  Úpravu umožňující bankám žádat na základě údajů obchodní dokumentace a účetnictví vyšší tvorbu rezerv a opravných položek (obsaženou do 31. 12. 2010 v § 5 odst. 7 ZoR) novela od 1. 1. 2011 vypustila.
• Rozpuštění rezerv na opravy, pokud není při pokračování v tvorbě rezervy dodržena podmínka uložení peněžních prostředků na zvláštní účet [§ 7 odst.4 ZoR]
  Po novele se vytvořené rezervy na opravy rozpustí již za období, za které není pokračováno v ukládání peněžních prostředků na zvláštní účet. Změna se týká pouze rezerv, jejichž tvorba započala po 1. 1. 2011; rezervy, jejichž tvorba započala před 1. 1. 2011 se (podle přechodného ustanovení novely a podle ZoR ve znění účinném k 31. 12. 2010) rozpouští za období, ve kterém není pokračováno v ukládání peněžních prostředků na zvláštní účet.
• Vypuštění doplňující podmínky k vedení soudního a obdobného řízení ohledně pohledávky, ke které je vytvářena opravná položka podle § 8a [§ 8a odst. 2 a 3 ZoR]
  U podmínek pro tvorbu opravných položek podle § 8a odst. 2 ZoR (vyšší než 20% opravná položka k pohledávkám do 200 tis. Kč) a podle § 8a odst. 3 ZoR (opravná položka k pohledávkám nad 200 tis. Kč), že ohledně pohledávky, ke které je vytvářena opravná položka, je vedeno soudní a obdobné řízení, jehož se poplatník řádně účastní, byla vypuštěna doplňující podmínka, že poplatník musí řádně a včas činit úkony potřebné k uplatnění svého práva. Nově postačuje, že je ohledně pohledávky vedeno soudní a obdobné řízení.
• Tvorba 100% opravných položek [§ 8c ZoR]
  Opravnou položku podle § 8c ZoR (opravná položka ve výši 100 % vytvořená jednorázové) bylo před novelou možné tvořit pouze ve zdaňovacím období, po novele může být vytvářena jak ve zdaňovacím období, tak i v období, které není obdobím zdaňovacím, ale podává se za něj daňové přiznání. Tvorba těchto opravných položek je tedy rozšířena, u opravných položek vytvářených za zdaňovací období se nic nemění.

K tomuto zákonu viz též SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ.