Nakladatelství Sagit, a.s.

Oblast: Obchodní právo

Anotace:

• Nový zákon a s ním spojené novely stávajících předpisů (zejména obchodního zákoníku) přináší tyto hlavní koncepční změny:
• Obchodní zákoník nyní obsahuje pouze obecnou úpravu veřejného návrhu činěného akcionářům. Tato úprava bude dopadat na všechny veřejné návrhy bez ohledu na charakter účastnických cenných papírů, na které se veřejný návrh vztahuje.
• Zákon o nabídkách převzetí se naproti tomu věnuje pouze nabídkám převzetí, coby veřejnému návrhu činěnému v souvislosti s ovládnutím cílové společnosti. Zatímco dobrovolná nabídka převzetí se může podle rozhodnutí navrhovatele týkat jak kótovaných cenných papírů, tak nekótovaných účastnických cenných papírů, povinná nabídka převzetí a dodatečná nabídka převzetí se vztahují pouze na kótované účastnické cenné papíry. Tato koncepce umožňuje liberalizovat podmínky pro veřejné návrhy činěné akcionářům, při kterých nedochází k podstatné změně mocenských poměrů ve společnosti, zároveň však nově reguluje ty veřejné návrhy, které podle dosavadní právní úpravy zvláštní regulaci nepodléhaly, jako jsou např. tzv. výkupy cenných papírů organizované skupinami spekulantů. Přísné podmínky nabídky převzetí se naopak omezují pouze na případy, kdy může dojít k podstatné změně postavení akcionářů cílové společnosti v důsledku ovládnutí společnosti.
• Zákon ruší dosavadní nabídkovou povinnost, která vznikala v případě překročení hranice dvou třetin a tří čtvrtin na základním kapitálu nebo hlasovacích právech cílové společnosti. Ponechání těchto prahů by sice nebylo v rozporu s evropským právem, nicméně taková nabídková povinnost představuje a značně zatěžuje trh s účastmi na společnostech, aniž by pro takové omezení byly přesvědčivé důvody. Naopak, nově se zavádí tzv. dodatečná nabídková povinnost, která vzniká v případech, kdy navrhovatel získá na základě nabídky převzetí 90% podíl na cílové společnosti. Tato nabídková povinnost umožňuje minoritním akcionářům ukončení jejich investice ve společnosti, kdy je již jen minimální pravděpodobnost, že bude udržen likvidní trh s jejími cennými papíry. Tím se minoritní akcionáři též částečně zbavují případného tlaku na akceptaci nabídky převzetí vyvolaného hrozícím rizikem „uzamčení“ v nepatrné minoritě v cílové společnosti.
• Nově se formuluje práh pro vznik nabídkové povinnosti. Vzhledem k tomu, že tento podíl musí zároveň umožňovat ovládnutí společnosti, je nutné tento formální požadavek kombinovat s materiálním požadavkem na možnost ovládnutí společnosti. V tomto ohledu je stanovena hranice 30% podílu na hlasovacích právech, který se však zároveň formou výjimky z nabídkové povinnosti kombinuje s požadavkem, podle něhož je podmínkou vzniku nabídkové povinnosti i to, aby navrhovatel byl ovládající osobou. Obdobnou hranici pro vznik nabídkové povinnosti stanoví většina evropských právních řádů, včetně Rakouska a Německa.
• Nově se konstruuje cena při povinné nabídce převzetí. Vychází se z koncepce, podle které platí, že cena při povinné nabídce převzetí je vždy primárně stanovena navrhovatelem, avšak nesmí být nižší než cena prémiová. Pokud nelze prémiovou cenu zjistit (např. proto, že rozhodný podíl nebyl nabyt přímo nákupem akcií cílové společnosti, ale nákupem akcií společnosti ovládající cílovou společnost), pak nesmí být cena při povinné nabídce převzetí nižší než průměrná cena na regulovaném trhu. České národní bance se umožňuje, aby změnila výši ceny ve vyjmenovaných případech, kdy lze předpokládat, že prémiová nebo průměrná cena nebudou přiměřené (především se jedná o případy poruch trhu či nízké likvidity).
• K některým dalším změnám obchodního zákoníku:

  -	novela v zájmu odstranění zbytečného zatěžování obchodů s malým objemem stanoví, že hodlá-li někdo nabídnout odkoupení nebo směnu účastnických cenných papírů méně než 100 osobám nebo má-li se taková nabídka týkat jen objemově malá části emise cenných papírů (do 1 %), není nutno uplatnit formu veřejného návrhu smlouvy,
  -	upřesňují se (zjednodušují) některá další ustanovení upravující pravidla veřejného návrhu na koupi nebo směnu účastnických cenných papírů,
  -	v případě, že by došlo k poškození vlastníků účastnických cenných papírů při určení protiplnění za jejich cenné papíry, když ponechává takové smlouvy v platnosti a účinnosti, formuluje novela právo na dorovnání (nejen v penězích),
  -	v případě kótované společnosti může ČNB při posuzování udělení nebo neudělení souhlasu k rozhodnutí valné hromady zvážit, zda bylo dostatečně doloženo, že výše protiplnění je přiměřená – znalecký posudek se v tomto nevyžaduje, a je tak na navrhovateli, aby unesl důkazní břemeno svého tvrzení.

K tomuto zákonu viz též CENNÉ PAPÍRY a SOUDNÍ A ROZHODČÍ ŘÍZENÍ.

Novelizovaný předpis:

• Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník , ve znění pozdějších předpisů