Nakladatelství Sagit, a.s.

Oblast: Daně

Novelizované předpisy:

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

Anotace:

A) K zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

• Novela zákona o daních z příjmů (dále "ZDP") významnou měrou váže na změny provedené již zákonem č. 545/2005 Sb., publikovaným ve Sbírce zákonů dne 30. 12. 2005, a přináší legislativní zpřesnění některých problematických ustanovení. Použitelnost novelizovaného textu ZDP je upravena čl. XXI - Přechodná ustanovení, přičemž převážnou většinu změn lze aplikovat již pro zdaňovací období započaté v roce 2005.

I. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

Změny, které lze použít již pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005
Společné zdanění manželů [§ 13a odst. 2, 5, 6 a 8, § 13a odst. 4 písm. c), § 38b ZDP]

• Společné zdanění manželů je jednou z možností, jak snížit negativní vliv daňové progrese na výši daně z příjmů fyzických osob. Základem pro výpočet daně je tzv. společný základ daně. Pro tyto účely se společným základem daně rozumí součet všech pěti dílčích základů daně podle § 6 až 10 ZDP (upravených podle § 5 a 23 ZDP) u obou manželů. Společný základ daně se pak sníží o nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP za oba manžele, přičemž platí, že nezdanitelné části základu daně může uplatnit i ten z manželů, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy (kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně). To za předpokladu, že jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění.
• Společné zdanění nelze uplatnit, jestliže za zdaňovací období některý z manželů:

  -	má stanovenou daň paušální částkou podle § 7a ZDP,
  -	má povinnost stanovit základ daně ve výši minimálního základu daně podle § 7c ZDP,
  -	uplatňuje rozdělení příjmů a výdajů z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti na spolupracující osobu podle § 13 ZDP,
  -	uplatňuje rozdělení příjmů na více zdaňovacích období podle § 14 ZDP,
  -	uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo 35b ZDP, nebo
  -	byl nebo je v konkurzním řízení a má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb ZDP.

• Bez ohledu na výši poslední známé daňové povinnosti je osvobozen od placení záloh ten z manželů, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně. V případě, že zdanitelné příjmy budou mít oba manželé, bude pro stanovení výše zálohy na daň rozhodující jednak výše poslední známé daňové povinnosti (povinnost placení záloh vzniká až při dani vyšší než 30 000 korun) a dále vlastní základ daně, tzn. nikoli polovina společného základu daně. Výše daně určuje výši a frekvenci placení záloh. Vlastní základ daně (součet vlastních dílčích základů daně) ovlivní výši záloh tehdy, je-li jedním z dílčích základů daně také dílčí základ daně ze závislé činnosti. Pokud ten tvoří více než 50 % z vlastního základu daně, povinnost placení záloh nevznikne (s výjimkou sražení záloh plátcem z příjmů ze závislé činnosti). Pokud dílčí základ daně ze závislé činnosti tvoří méně než 15 % z vlastního základu daně, zálohy je nutno zaplatit v plné výši. Pokud se dílčí základ daně pohybuje v rozmezí těchto dvou hranic, pak se zálohy na daň vypočtené z daňové povinnosti platí v poloviční výši.
• Společné zdanění může být uplatněno pouze formou daňového přiznání, tzn., že oba manželé musejí každý za sebe podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to ve stejné lhůtě pro jeho podání (do 31. března nebo v prodloužené lhůtě do 30. června následujícího roku). Oba manželé také musejí vyplnit a přiložit ke svému daňovému přiznání přílohu č. 5 daňového přiznání, v níž uvedou údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele. Každý z nich pak uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně sníženou o polovinu nezdanitelných částí základu daně za oba manžele, ze které vypočte daň.
• Pokud požádá jeden z manželů současně s podáním daňového přiznání o převedení vratitelného přeplatku, který mu vznikl v důsledku zaplacených záloh na daň a uplatnění společného zdanění, na osobní účet druhého z manželů, správce daně uskuteční tento převod již ke dni splatnosti daně druhého z manželů. Znamená to, že v případě, kdy jednomu z manželů vznikne přeplatek a tomu druhému nedoplatek, nemusí druhý z manželů nedoplatek hradit, pokud výše přeplatku postačuje na úhradu nedoplatku.
• V případě, že manželé uplatnili společné zdanění, nelze uplatnit ustanovení o tom, že pokud výsledná daň (případně daň včetně zvýšení daně) nepřesáhne 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nepřesáhnou u fyzické osoby částku 15 000 Kč, daň se nepředepíše ani nevznikne povinnost ji zaplatit.

Změny, které se použijí od zdaňovacího období roku 2006
Ostatní změny [§ 4 odst. 1 písm. h), § 38k odst. 5 písm. f) bod 3, příloha č. 3 bod 1 ZDP, čl. XXI - přechodná ustanovení bod 8 zákona č. 56/2006 Sb.]

• V posledních letech došlo k podstatnému nárůstu částky pravidelně vyplácených důchodů, která je od daně z příjmů osvobozena. Zatímco v roce 2004 byly osvobozeny tyto důchody pouze do částky 144 000 Kč za rok, v roce 2005 to už byla částka 162 000 Kč a v roce 2006 je od zdanění osvobozena částka 198 000 Kč.
• Za technickou novelu lze označit změnu provedenou v § 38k odst. 5 písm. f) bodě 3 ZDP. V roce 2005 se do jednoho z návrhů novel ZDP promítla snaha omezit možnost odpočtu úroků z úvěrů použitých na získání bytové potřeby z částky 300 000 Kč na částku 150 000 Kč. Tato změna nakonec nebyla schválena a nezdanitelná částka podle § 15 ZDP zůstala nezměněna. Zapomnělo se však na ustanovení navazující na § 15 ZDP, a tak byl § 38k odst. 5 ZDP schválen ve znění původního návrhu. Současná změna tedy ruší přijaté omezení odpočtu a zároveň se vztahuje i na smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby uzavřené po 1. lednu 2006.
• Pouze jeden rok platila změna uvedená v příloze č. 3 bodě 1 ZDP, která umožnila, že v roce 2005 poplatníci s převážně zemědělskou a lesní výrobou nezvyšovali základ daně o hodnotu zásob vytvořených vlastní činností. Za poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely ZDP považovali poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období, tzn. v roce 2004, více než 50 % celkových příjmů. Od roku 2006 se tak u podnikatelů se zemědělskou činností vztahuje povinnost zvýšit základ daně opět i na zásoby vytvořené vlastní činností.

II. DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Příjmy od daně osvobozené [§ 19 odst. 1 písm. zo) ZDP, čl. XXI - přechodná ustanovení bod 2 zákona č. 56/2006 Sb.]

• Novelou zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, provedenou zákonem č. 7/2005 Sb., bylo výrobcům elektrozařízení uloženo vytvoření systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, uvedeného na trh do dne 13. 8. 2005. Reakci na tuto úpravu přináší § 19 odst. 1 písm. zo) ZDP osvobozující od daně příjmy z příspěvků výrobců plynoucí registrovaným provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího plnění této zákonné povinnosti. Cílem osvobození těchto příspěvků od daně je eliminace případných důsledků časového nesouladu příjmů z příspěvků plynoucích a jejich následného použití. Osvobození je uplatnitelné již za zdaňovací období započaté v roce 2005.
• Zákonem č. 545/2005 Sb. byl upraven přístup k úrokovým výnosům plynoucím z hypotečních zástavních listů (dále "HZL"). Do novely ZDP byly tyto výnosy považovány u právnických osob zcela za příjmy od daně osvobozené. Po úpravě ZDP se předmětné osvobození vztahuje jen na úrokové výnosy plynoucí z těch HZL, v jejichž emisních podmínkách se emitent zavázal použít k řádnému krytí závazků pouze pohledávky z hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty výhradně na financování investic do nemovitostí nebo na financování bytových potřeb. Z důvodů ne zcela jednoznačného vymezení účinnosti této pozměněné úpravy obsažené v zákoně č. 545/2005 Sb. , je čl. XXI bodem 2 zákona č. 56/2006 Sb. konstatováno, že předmětná změna se použije poprvé až za zdaňovací období započaté v roce 2006.

Hmotný a nehmotný majetek [§ 24 odst. 2 písm. b) ZDP, čl. XXI - přechodná ustanovení bod 5 zákona č. 56/2006 Sb.]

• Již zákonem č. 438/2003 Sb. byla do ZDP promítnuta úprava zavádějící limity daňové účinnosti odpisů osobních automobilů. Limitována je tedy vstupní cena této kategorie hmotného majetku (§ 29 odst. 10 ZDP). Další novelizací ZDP provedenou zákonem č. 669/2004 Sb. byly provedeny úpravy navazující, spočívající jak ve změně limitu, tak i v zavedení specifického přístupu k výnosům z případného následného prodeje těchto vozidel. Ve smyslu § 23 odst. 4 písm. l) ZDP tak není příjem z prodeje zdaňován až do výše součtu zůstatkové ceny vozidla (včetně případného TZ) a "nadlimitní části" jeho pořizovací ceny. Je-li však předmětný příjem nezdaňován, nelze za daňově účinné považovat ani náklady vynaložené na jeho dosažení [§ 25 odst. 1 písm. i) ZDP]. Tímto souvisejícím nákladem je bezesporu zůstatková cena prodávaného vozidla. Zmíněný obecný princip je potvrzen i nově provedenou úpravou § 24 odst. 2 písm. b) ZDP, podle kterého s účinností již pro rok 2005 není zůstatková cena prodávaného osobního automobilu podléhajícího limitaci (§ 29 odst. 10 ZDP) považována za daňově účinnou v případech, kdy příjem z prodeje vozidla není [podle již shora zmíněného § 23 odst. 4 písm. l) ZDP] do základu daně zahrnován.
• Na změnu účetních předpisů provedenou vyhláškou č. 397/2005 Sb., novelizující vyhlášku č. 500/2002 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví), kterou byl doplněn výčet položek kategorie dlouhodobého nehmotného majetku o povolenky na emise skleníkových plynů a preferenční limity, bylo reagováno novelizací ZDP již v závěru roku 2005. Předmětná úprava, konstatující, že tyto položky nejsou pro daňové účely vnímány jako majetek nehmotný a pro správné stanovení základu daně je plně akceptován jejich účetní režim, však byla původně přijata až pro zdaňovací období započaté v roce 2006. ZDP nepokryty tak zůstaly závěrečné měsíce zdaňovacího období roku 2005. Pro odstranění tohoto nedostatku, kdy by shora jmenované majetkové složky mohly být v roce 2005 nesprávně odpisovány daňově, je čl. XXI bodem 5 přechodných ustanovení rozšířena použitelnost § 32a odst. 2 ZDP (ve znění zákona č. 545/2005 Sb.) již na zdaňovací období započaté v roce 2005.

Nájem podniku a tzv. "komplexní nájem" [§ 24 odst. 2 písm. h) bod 1 ZDP, čl. XXI - přechodná ustanovení bod 3 zákona č. 56/2006 Sb.]

• Změnou ZDP provedenou zákonem č. 545/2005 Sb. byla provedena úprava daňového postupu pronajímatele a nájemce při nájmu podniku. Novelizací s účinky stanovenými již pro rok 2005 došlo mimo jiné k úpravě § 32b odst. 2 ZDP, vymezujícího postup nájemce při úpravě nájemného v souvislosti s odpisováním najatého majetku. Je-li nájemce podniku oprávněn na základě písemného souhlasu pronajímatele k odpisování hmotného a nehmotného majetku, pak v případě, kdy odpisy převyšují nájemné uplatněné nájemcem, je nájemce povinen zvýšit základ daně o příslušný rozdíl. Oproti předešlé úpravě, kdy byly pro daný účel brány v potaz odpisy daňové (tj. základ daně byl upravován o rozdíl, o který daňové odpisy převyšovaly nájemné), současné znění zákona zavazuje nájemce upravit základ daně o rozdíl, o který předmětné nájemné převyšují odpisy účetní, a to pouze v těch případech, kdy příslušný rozdíl není nájemcem již proúčtován ve prospěch výnosů. Na tuto změnu měla navázat i úprava § 24 odst. 2 písm. b) ZDP, která měla jednoznačným způsobem vymezit výši daňově účinného nájemného při nájmu podniku v případech, kdy nájemce majetek odpisuje a nájemné je vyšší než výše těchto odpisů. Předmětný nedostatek je napraven zákonem č. 56/2006 Sb., který se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2005. Daňově účinným nákladem nájemce je tak v tomto případě pouze ta část nájemného, která převyšuje účetní odpisy majetku.
• Zmíněný postup je povinen pro zdaňovací období započaté v roce 2005 použít i nájemce movitých a nemovitých věcí, který uplatňuje odpisy v základu daně podle čl. II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb. (tj. v případě tzv. "komplexního pronájmu", jehož úprava byla k 1. 1. 2001 ze ZDP vypuštěna a který může být na základě shora uvedeného přechodného ustanovení zákona č. 492/2000 Sb. realizován nejdéle do 31. 12. 2005).

Deriváty (čl. XXI - přechodná ustanovení bod 4 zákona č. 56/2006 Sb.)

• Zákonem č. 545/2005 Sb. byl do ZDP s účinností již pro zdaňovací období započaté v roce 2005 zařazen nový § 23 odst. 17, konstatující, že výsledek hospodaření není pro daňové účely upravován o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty cenného papíru (s výjimkou směnek), derivátu a části majetku a závazku zajištěného derivátem, závazku vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět, finančního umístění a technických rezerv. Oceňovací rozdíly zaúčtované do výnosů nebo nákladů v souladu s účetními předpisy jsou tak ve zmíněných případech plně akceptovány i pro daňové účely. Na tuto úpravu dále navazovala i změna režimu v oblasti derivátů dříve obsažená v § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP, na jejímž základě byly náklady spojené s tzv. "spekulativními" deriváty limitovány pro daňové účely úhrnem výnosů z derivátů dosažených za zdaňovací období. Tento limitující režim byl ze ZDP vypuštěn, avšak až pro zdaňovací období započaté v roce 2006. Pro zdaňovací období započaté v roce 2005 tedy ZDP umožňuje výběr ze dvou postupů [postup podle § 23 odst. 17 ponechávající tzv. "oceňovací rozdíly v ZDP v základu daně" nebo úpravu základu daně podle § 24 odst. 2 písm. zg)]. V zájmu zabránění vzájemné kolize mezi těmito režimy je zákonem č. 56/2006 Sb. dopřesněno, že poplatník, který ustanovení § 23 odst. 17 ZDP za zdaňovací období započaté v roce 2005 použil, nemůže postup podle § 24 odst. 2 písm. zg) použít souběžně.

Položky odčitatelné od základu daně - podpora výzkumu a vývoje (§ 34 odst. 4 ZDP, čl. XXI - přechodná ustanovení bod 6 zákona č. 56/2006 Sb.)

• Novelou dochází k upřesnění postupu uplatnění odečtu ve výši 100 % nákladů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Mezi náklady, které nelze pro tento účel zohlednit, jsou (kromě z odpočtu již dříve vyloučených nákladů z titulu služeb a nehmotných výsledků výzkumu a vývoje pořízených od jiných osob) výslovně vyloučeny licenční poplatky.
• Možnost uplatnění odečtu v poměrné výši je novelou poplatníkům, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti, přiznána již pro zdaňovací období započaté v roce 2005.

B) K zákonu č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

• Mění se limit omezující platby daní v hotovosti u správce daně, a to takto:

  -	do 7. 3. 2006 platba na daň daňového dlužníka nesměla přesáhnou částku 10 000 Kč,
  -	od 8. 3. do 31. 12. 2006 není výše těchto plateb omezena,
  -	od 1. 1. 2007 součet těchto plateb na všechny druhy daní za jednoho daňového dlužníka nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč.