Nakladatelství Sagit, a.s.

Oblast: Účetnictví

Anotace:

Nejvýznamnější změny, které provedla novela zákona o účetnictví (dále „ZoÚ“), lze shrnout do následujících bodů:

• Novela od 1. 1. 2004 zrušila obsah i pojem „ jednoduché účetnictví“ a napříště se používá jen pojem „účetnictví“. Pod pojmem účetnictví se rozumí podvojné účetnictví, které povinně vedou jako dosud:

  -	právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
  -	zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
  -	organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu,
  a nově pak:
  -	fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
  -	ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 6 000 000 Kč (do obratu se nezapočítávají příjmy z činnosti, která vykazuje všechny znaky podnikání, kromě toho znaku, že je prováděna podnikatelem), a to od prvního dne kalendářního roku,
  -	ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
  -	ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení vede účetnictví povinně,
  -	ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.
  Prakticky to tedy znamená (za zjednodušujícího předpokladu, že účetním obdobím je kalendářní rok), že fyzická osoba, která za období roku 2003 přesáhla obrat 6 000 000 Kč, povede povinně účetnictví (rozumí se „podvojné“) od 1. 1. 2005.

• Nově je definován rozsah vedení účetnictví. Obecně vedou účetnictví v plném rozsahu (tak, jak jej známe dosud) všechny účetní jednotky. ZoÚ vymezuje účetní jednotky, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Zjednodušený rozsah vedení účetnictví je definován v § 13a ZoÚ. Zjednodušení spočívá v možnosti:

  -	sestavení účtového rozvrhu na úrovni účtových skupin,
  -	spojení účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,
  -	neaplikovat zásadu opatrnosti v účetnictví (účtování o rezervách a opravných položkách), s výjimkou účtování o oprávkách,
  -	neaplikovat účtování o reálném přecenění majetku a závazků a přeceňování ekvivalencí.
  ZoÚ dále stanoví účetním jednotkám - obchodním společnostem, které jsou emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu v členských státech EU, povinnost vést účetnictví podle mezinárodních účetních standardů.

• Změn doznala také oblast oceňování, a to v případě:

  -	oceňování nabytého souboru majetku (možnost použití poměrného rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny na jednotlivé složky majetku ve stanovených případech),
  -	možnosti používání pevných kursů pro oceňování cizoměnových hodnot, pro vymezené účetní jednotky,
  -	rozšíření oblasti reálného přecenění (nově se reálně přeceňují pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování; reálně se přeceňuje majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis a dále je umožněno reálně přeceňovat i častěji než jen k okamžiku sestavení účetní závěrky).

• V ustanoveních upravujících ověřování účetní závěrky auditorem došlo především k upřesnění pojmů. Pojem úhrn rozvahy byl nahrazen jasnějším pojmem aktiva celkem (při nezměněném obsahu) a dále došlo k náhradě pojmu čistý obrat pojmem roční úhrn čistého obratu s tím, že byl doplněn způsob výpočtu ročního úhrnu čistého obratu pro případy, kdy účetní období netrvá právě 12 měsíců. Testovací kritéria pro povinnost ověření účetní závěrky auditorem zůstala stejná. Novinkou je však skutečnost, že akciové společnosti budou nově testovat tři kritéria s tím, že pokud dosáhnou alespoň jednoho z nich (tradičně za dvě období), musí nechat účetní závěrku ověřit auditorem. Nově jsou také stanoveny výjimky z povinnosti nechat ověřit účetní závěrku auditorem, a to pro:

  -	účetní jednotky v konkursu (po dobu 36 měsíců v průběhu konkursu), vyjma účetní závěrky ke dni, k němuž nastaly účinky zrušení konkursu,
  -	mimořádnou účetní závěrku sestavenou ke dni, kterým nastanou účinky potvrzení vyrovnání nebo ke dni, ke kterému nastanou účinky splnění nuceného vyrovnání.

• V oblasti povinnosti sestavení konsolidované účetní závěrky došlo jednak k upřesnění pojmů (stejně jako u povinného auditu) a dále ke snížení jednoho ze tří kritérií, a to průměrného přepočteného stavu zaměstnanců, z původních 500 na 250. V oblasti sestavení konsolidované účetní závěrky musí emitenti cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu členských zemí EU použít mezinárodní účetní standardy. Ostatní účetní jednotky mohou pro sestavení konsolidované účetní závěrky použít mezinárodní účetní standardy.
• Novela se dotkla také oblasti pokut za účetnictví, kde nově stanovila výčet nedostatků, za které lze sankci uložit. Novinkou je rovněž skutečnost, že u některých nedostatků se správce daně (či jiný k tomu kompetentní orgán) může sám rozhodnout, zda sankci uloží či nikoliv, u jiných tuto možnost nemá a pokutu uložit musí (tak, jak tomu bylo v roce 2002 a 2003). Nově je zařazeno ustanovení § 37b – Pokuty za účelem vymáhání splnění povinnosti, které umožňuje uložit účetní jednotce povinnost odstranit protiprávní stav způsobený protiprávním jednáním podle § 37 ZoÚ (výčet nedostatků, za který může být účetní jednotce uložena pokuta). Pokud účetní jednotka protiprávní stav neodstraní, může jí být uložena pokuta až do výše 6 % hodnoty aktiv.
• Při přechodu na hospodářský rok účetní jednotka již nemusí správce daně (popř. MF) žádat. Pouze skutečnost přechodu na hospodářský rok oznámí správci daně (§ 2 odst. 3 ZoÚ).
• Účetním jednotkám, které jsou příjemci dotací a účtují v hospodářském roce, přibude povinnost navíc. Pokud totiž přijaté dotace vypořádávají k 31. 12. roku, musí k tomuto datu sestavit mezitímní účetní závěrku, při které nebudou reálně přeceňovat majetek a závazky a nebudou vyúčtovávat kursové rozdíly u majetku a závazků v cizí měně k tomuto dni.
• Novela ZoÚ také doplnila definici pojmu „významná informace“. Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá. Za významnou se považuje též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných movitých věcí nebo souboru movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč (§ 19 odst. 6 ZoÚ).
• Do ustanovení v oblasti odpisování byla doplněna následující pravidla:

  -	majetek odpisuje ta účetní jednotka, která jej úplatně nebo bezúplatně poskytuje jiné osobě k užívání na základě smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce,
  -	majetek odpisuje ta účetní jednotka, která jej poskytuje jiné osobě na základě smlouvy o finančním leasingu,
  -	majetek odpisuje nájemce, pouze pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o nájmu podniku nebo jeho části,
  -	účetní jednotka, která majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na něm technické zhodnocení na svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v souladu s účetními metodami.

• V oblasti inventarizace je nově možné provést průběžnou inventarizaci zásob účtovaných také podle míst jejich uložení nebo podle hmotně odpovědných osob. Dosud bylo možné provádět průběžnou inventarizaci jen u zásob, u nichž se účtovalo podle druhů.

K tomuto zákonu viz též DANĚ, OBČANSKÉ PRÁVO a OBCHODNÍ PRÁVO.

Novelizovaný předpis:

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákonů č. 117/1994 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 492/2000 Sb. a č. 353/2001 Sb.