Oblast: Průmyslová práva

Úvodem:
Účinná ochrana průmyslového vlastnictví je nezbytná pro fungování volného a přitom bezpečného pohybu zboží. Účelem novely je zkvalitnění právního prostředí, které by podporovalo inovace a vytvářelo optimální podmínky pro investory, kteří se opírají o vyspělé technologie a know--how a mají zájem o dlouhodobé ekonomické aktivity na území ČR. Vedle těchto cílů reagují novely také na požadavky přibližování tuzemského práva právu Evropské unie.

Novelizované předpisy:

• Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.
• Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech
• Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků
• Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb.

Anotace:

A) K zákonu č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.

• Vzhledem k přistoupení k evropské patentové úmluvě upřesňuje novela

  -	co se nepovažuje za vynálezy (nově také plány, pravidla a způsoby hraní her a vykonávání obchodní činnosti), a některé další podmínky patentovatelnosti,
  -	výluky z patentovatelnosti ve vztahu k odrůdám rostlin a plemenům zvířat a biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat (nové odrůdy rostlin a plemena zvířat jsou chráněny zákonem č. 132/1989 Sb.).

• Výslovně se umožňuje patentování již známé látky pro medicínské použití (tzv. medicínská indikace), které představuje zvláštní vyřešení technického problému - použití známé věci k novému účelu.
• Jednoznačněji než dosud se stanoví pravidla pro posuzování rozsahu patentových nároků.
• Tuzemská úprava účinku patentu byla restriktivnější a obecněji formulovaná než evropská patentová úmluva. Novela proto daleko podrobněji specifikuje, co se považuje za přímé nebo nepřímé využívání předmětu patentu, čili vymezuje situace, ke kterým potřebují třetí osoby souhlas majitele patentu; tím je lépe vymezeno, kdy souhlas nepotřebují. Tento souhlas není nutný také v případech nově zařazeného § 13b - Vyčerpání práv, kdy majitel patentu nemůže zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který majitel již sám uvedl na trh (nebo byl uveden s jeho souhlasem).
• Výslovně se stanoví, že práva majitele patentu nejsou porušena v případech, kdy je vynález využit pro činnosti prováděné pro neobchodní účely nebo pro experimentální účely.
• Podrobně se upravují podmínky nucené licence k patentu (přestože tento institut nebyl dosud v ČR použit) tak, aby tuzemská právní úprava byla kompatibilní s evropskou.
• Dále se

  -	podrobněji upravují podmínky pro zrušení patentu,
  -	podrobněji stanoví obsah přihlášky vynálezu a právo přednosti řízení o udělení patentu,
  -	zcela nově zavádí instituty a procedury evropské patentové přihlášky a evropského patentu (evropskou patentovou přihlášku je možné podat u Úřadu průmyslového vlastnictví; změna evropské patentové přihlášky na národní přihlášku; evropský patent - účinky, rozsah ochrany, zákaz dvojí ochrany, zrušení).

• Zákon zavádí nový institut dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva (humanitární i veterinární) a pro přípravky na ochranu rostlin a rostlinných výrobků. Smyslem tohoto dodatkového osvědčení je prodloužení patentové ochrany (ta podle § 21 trvá 20 let) v těch případech, kdy vynález nemůže být na trh dodán okamžitě poté, co je vytvořen. Okamžitému tržnímu uplatnění totiž v těchto případech brání nutné schvalovací procesy, které jsou u léčiv (zákon č. 79/1997 Sb.) a přípravků na ochranu rostlin (zákon č. 147/1996 Sb.) velmi dlouhé, a majitelé patentu by tak byli znevýhodněni.
• Ve vztahu k průmyslovým vzorům novela
  

  -	upřesňuje právo přednosti pro občany států, které jsou členem Světové obchodní organizace,
  -	ruší závaznost závěru určovacího řízení Úřadu pro soudy a ostatní státní orgány.

• Ve vztahu ke zlepšovacím návrhům zůstává dosavadní právní úprava beze změny.
• Pro vynálezy, průmyslové vzory a zlepšovací návrhy společně a nově platí,

  -	že soud může přikázat porušovateli práv likvidaci předmětů, jimiž bylo způsobeno ohrožení nebo porušení práv,
  -	právo na informaci, které dává majiteli průmyslového práva možnost zasáhnout nejen proti konkrétnímu porušovateli, kterého zjistil, ale umožňuje mu vysledovat řetězec podnikatelů, kteří se na porušování jeho práv podílejí; zákon upravuje postup soudu v případě navrhovaného předběžného opatření.

• Vzhledem k tomu, že

  -	zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech (§ 21) a
  -	zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků (§ 18)

  se odkazují v určitých režimech (např. nucená licence, právo na informace, řízení pro porušování práv apod.) na zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, dotýká se novela i užitných vzorů a topografií polovodičových prvků.

Související platné předpisy:

• Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.
• Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat
• Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů
• Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů

B) K zákonu č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech

• Novela řeší vztahy evropské patentové přihlášky a přihlášky užitného vzoru (podané u Úřadu) a některé další záležitosti související s evropskou patentovou přihláškou.
• Ruší se samostatná úprava nucené licence s tím, že se použije analogické ustanovení zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích; tento zákon se použije také ohledně práva na informace (viz výše). Upřesňuje se režim výmazu užitného vzoru z rejstříku.

C) K zákonu č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků

• Zákon zavádí definici pojmu obchodní využití, a to tak, aby nebylo možné zpochybňovat datum vzniku ochrany topografie. Dále se zpřesňuje výčet subjektů, které mají právo v ČR podat přihlášku topografie.
• Zákon nově stanoví, že právo oprávněných osob domáhat se přiměřené náhrady vzniká již vytvořením topografie (nikoliv až po jejím obchodním využití nebo podání přihlášky); podmínkou je, že třetí osoba topografii reprodukovala, obchodně využila nebo dovezla podvodně.
• Ruší se samostatná úprava nucené licence s tím, že se použije analogické ustanovení zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích; tento zákon se použije také ohledně práva na informace (viz výše).

D) K zákonu č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb.

• Výčet případů, kdy je vyloučen zápis ochranné známky, se rozšiřuje o označení,

  -	které je: "... tvořeno výlučně ze značek nebo údajů sloužících v obchodě k určení ... jiných vlastností výrobků nebo služeb",
  -	které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženské symboly (zápis takového označení by např. poškozoval zájmy minoritních skupin obyvatel),
  -	přihlašované pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisný údaj, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ.

• Některá označení, o kterých zákon stanoví, že jsou vyloučena ze zápisu do rejstříku, bylo dosud možno zapsat v případě, že se jejich rozlišovací způsobilost (vžitost) prokázala jejich dvouletým používáním. Tato formální lhůta se ruší (neosvědčila se).
• Zboží, které ohrožuje nebo porušuje práva majitele ochranné známky, může být na základě rozhodnutí soudu zničeno, a to včetně příslušného materiálu nebo nástrojů; výjimečně lze zjednat nápravu také tím, že ze zboží bude odstraněno označení nebo padělaná ochranná známka.
• Řeší se vztahy mezi majiteli zaměnitelných ochranných známek v případech, kdy majitel starší ochranné známky byl nečinný; tyto vztahy se nyní řeší v neprospěch majitele starší ochranné známky.
• Nově nebude přihlíženo k účelovému využívání ochranné známky, které započalo až v době, kdy již její majitel věděl, že hrozí výmaz z rejstříku z důvodu nevyužívání známky. Současně se však stanoví, že za užívání známky se považuje také její užívání v nepatrně odlišné podobě, než jak je zapsána, případně její umísťování na výrobky určené výlučně pro potřeby vývozu.
• Mění se některá ustanovení ve vztahu k zahraničí.