Nakladatelství Sagit, a.s.

Oblast: Konkurs a vyrovnání

Důvod úpravy:

Ztížení majetkových převodů ke škodě věřitelů poté, co dlužník podá u soudu návrh na prohlášení konkursu resp. poté, co je dlužníkovi doručen návrh na prohlášení konkursu podaný věřitelem.
Posílení odpovědnosti věřitelského výboru za průběh konkursu.
Rozšíření možností navrácení majetku do konkursní podstaty a odstranění právních zátěží váznoucích na majetku.
Rozšíření oprávnění správců konkursní podstaty a soudů při zjišťování majetku náležejícího do konkursní podstaty.
Přesunutí některých kompetencí ze soudů na správce konkursní podstaty. Dřívější uspokojení věřitelů formou částečného rozvrhu výtěžku již v průběhu konkursu. Posílení ochrany zaměstnanců zkrachovalých podniků. Posílení zájmu věřitelů na výsledku konkursu přesunutím jejich pohledávek do II. třídy včetně garantování určitého objemu výtěžku.

Anotace:

• Podmínkou úpadku je, oproti dosavadní právní úpravě, neschopnost dlužníka plnit své splatné závazky po delší dobu.
• Povinnost podat návrh na prohlášení konkursu není splněna, jestliže konkursní řízení bylo zastaveno vinou dlužníka nebo byl návrh zamítnut.
• Povinnost podat návrh na prohlášení konkursu na svůj majetek dlužník splní i tak, že podá návrh na vyrovnání. Pokud nebylo vyrovnání povoleno nebo potvrzeno, je dlužník povinen podat do 15 dnů u soudu návrh na prohlášení konkursu.
• Podává-li dlužník návrh na konkurs na svůj majetek, je povinen uvést okolnosti, které osvědčují jeho úpadek a již k návrhu připojit seznam svého majetku a závazků, věřitelů a dlužníků, návrh podepsat a uvést v něm, že je správný a úplný. Na základě vlastního návrhu dlužníka soud prohlásí konkurs do 10 pracovních dnů od doručení úplného návrhu.
• Shledá-li soud nedostatek majetku dlužníka, bude oprávněn návrh na prohlášení konkursu zamítnout, avšak bude si moci učinit úsudek o prodejnosti majetku dlužníka nebo o dobytnosti jeho pohledávek. Další rozdíl spočívá v tom, že proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu se bude moci odvolat i věřitel, který se doposud konkursního řízení neúčastnil, avšak doloží, že má za dlužníkem peněžitou pohledávku.
• Narozdíl od dosavadní úpravy je dlužník oprávněn vzít vlastní návrh na prohlášení konkursu zpět, a to až do prohlášení konkursu. Pokud však mezitím přistoupí do konkursu alespoň jeden věřitel, bude mít dlužníkovo zpětvzetí návrhu význam pouze tehdy, když všichni věřitelé s ním vysloví souhlas.
• Zákon dlužníkovi ukládá, aby poté, co doručí soudu vlastní návrh na prohlášení konkursu anebo je dlužníkovi doručen návrh věřitele na prohlášení konkursu,

  -

  zdržel se jednání směřujícího ke zmenšení jeho majetku s výjimkou běžné obchodní činnosti,

  -

  na výzvu soudu sestavil seznam svého majetku a závazků s uvedením identifikace svých věřitelů a dlužníků a tento seznam odevzdal soudu ve lhůtě soudem určené, přičemž seznam musí podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný; za právnickou osobu mají tuto povinnost statutární orgány resp. jejich členové také tehdy, jestliže ze svých funkcí odstoupili nebo se jich vzdali v posledních dvou měsících před podáním návrhu na konkurs nebo po jeho podání.

• Zavádí se odpovědnost věřitele za škodu vzniklou dlužníkovi omezením nakládání s majetkem, jestliže návrh na prohlášení konkursu je zamítnut, neboť úpadek nebyl osvědčen.
• Zvyšuje se záloha na náklady konkursu z 10 000 Kč na 50 000 Kč; soud může zálohu požadovat i opakovaně.
• Narozdíl od dosavadní úpravy se výslovně stanoví, že do konkursní podstaty patří také majetek jiných osob než úpadce, zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka.
• Správce konkursní podstaty musí být povinně pojištěn pro odpovědnost za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, přičemž tuto povinnost musí splnit do 1. 8. 2000. Správcem konkursní podstaty může být ustanovena i veřejná obchodní společnost zapsaná v seznamu správců.
• Zákon zavádí institut předběžného správce. Soud předběžného správce jmenuje po podání návrhu na prohlášení konkursu, nasvědčují-li okolnosti, že dlužník je v úpadku a je-li to potřebné pro zjištění nebo zajištění dlužníkova majetku. Kromě zjištění a zajištění majetku předběžný správce přezkoumá dlužníkovo účetnictví a plní další povinnosti uložené mu soudem nebo zákonem. Dlužník může nakládat s majetkem jen se souhlasem předběžného správce, jinak je dlužníkův právní úkon vůči konkursním věřitelům neúčinný.
• Zákon ukládá za povinnost státním orgánům a určeným právnickým osobám, aby předběžnému správci, a po prohlášení konkursu také správci konkursní podstaty, poskytovali součinnost při zjišťování majetku dlužníka. Pokud tyto osoby povinnost nesplní, odpovídají věřitelům za náhradu škody.
• Zákon výslovně stanoví povinnost věřitelského výboru chránit společný zájem konkursních věřitelů. Členové a náhradníci věřitelského výboru jsou povinni při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu vzniklou porušením povinností, které jim ukládá zákon nebo jim uloží soud.
• Dnem prohlášení konkursu zaniknou věcná břemena zatěžující majetek patřící do konkursní podstaty, která vznikla za nevýhodných podmínek v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po jeho podání.
• Správce je oprávněn vypovědět nájemní nebo podnájemní smlouvu a smlouvu o výpůjčce uzavřenou úpadcem. Přitom není vázán tím, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou ani délkou výpovědní lhůty. Správce může smlouvu vypovědět ve lhůtě ne delší 3 měsíců. Rozšiřují se práva správce např. o výkon akcionářských práv spojených s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty.
• Rozšiřuje se okruh právních úkonů neúčinných ze zákona o smlouvy, kterými úpadce svůj majetek pronajímá, vypůjčuje nebo k němu zřizuje věcné břemeno za nápadně nevýhodných podmínek.
• Povinnost předložit správci podepsaný seznam majetku a závazků (včetně prohlášení o jeho správnosti a úplnosti), povinnost předložit účetnictví a všechny potřebné doklady včetně nutných vysvětlení mají za právnickou osobu též ty fyzické osoby, které z funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo likvidátora odstoupily anebo se jí vzdaly v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu nebo po podání tohoto návrhu.
• Narozdíl od dosavadní úpravy zákon definuje soupis konkursní podstaty, a to jako listinu, která správce opravňuje ke zpeněžení majetku, jenž je v této listině uveden. Do soupisu se zapisují i věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které nenáleží úpadci, ale mají být zpeněženy. Jejich zapsání do soupisu je správce povinen oznámit jejich vlastníku nebo jiné osobě, která s nimi nakládá, jde-li o nemovitost, tak i katastrálnímu úřadu. Se zapsanou věcí, právem nebo jinou majetkovou hodnotou může nakládat pouze správce nebo jím určená osoba. Do uplynutí lhůty k podání žaloby na vyloučení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty z konkursní podstaty a po dobu do pravomocného skončení řízení o žalobě nesmí správce tento majetek zpeněžit ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací hrozící škodu na majetku, který je předmětem žaloby. Žaloba na vyloučení z podstaty se nepodává proti správci, ale proti konkursní podstatě.
• Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen postupovat tak, aby správce mohl věc také ocenit a zpeněžit a na výzvu je povinen věc správci vydat.
• Rozšiřují se kompetence správce při soupisu movitých věcí úpadce. Správce je povinen učinit opatření, aby v obydlí úpadce nebo na jiném místě, kde má úpadce umístěny své věci, byly sepsány všechny věci. Úpadce je povinen umožnit správci vstup na všechna místa, kde má své věci umístěny. Provést prohlídku úpadcova obydlí a zjednat si do něho přístup může správce tehdy, je-li obydlí používáno též pro podnikání, soupis nelze pro nedostatečnou součinnost úpadce provést a soud dal k tomuto postupu souhlas. Je-li obava z odstranění, poškození nebo zničení movitých věcí pojatých do soupisu, postará se správce o jejich vhodné zajištění.
• Pokud je přihlašován nepeněžitý nárok nebo pohledávka, jejíž výše je neurčitá, je nutno hodnotu pohledávky odhadnout a vyjádřit v penězích.
• Přihlášky pohledávek budou věřitelé i nadále zasílat soudu. Další práce s pohledávkami však přechází na správce, který bude vyzývat věřitele k odstranění vad přihlášek. Správce též poučí věřitele o tom, jak má přihlášku opravit nebo doplnit a o tom, že v řízení nebude přihlédnuto k pohledávce, jestliže přihláška nebude opravena nebo doplněna. O odmítnutí přihlášky podané více než 2 měsíce po prvním přezkumném jednání vyrozumí věřitele správce konkursní podstaty (nikoli jako doposud soud). Na správce přechází povinnost vyrozumět věřitele, že jeho nevykonatelná pohledávka byla popřena a také povinnost vyzvat věřitele, aby do 30 dnů uplatnil popřený nárok u soudu. Popřel-li správce vykonatelnou pohledávku, musí žalobu tak jako doposud podat správce.
• Popřel-li pohledávku pouze správce, může ji i po skončeném přezkumném jednání dodatečně písemně uznat vůči konkursnímu soudu, což znamená, že pohledávka se považuje za zjištěnou. Tímto uznáním se nahrazuje soudní řízení o určení pohledávky.
• Pokud o popřené pohledávce probíhalo před prohlášením konkursu řízení, nebude věřitel narozdíl od dosavadní úpravy ohledně popřené pohledávky podávat novou žalobu, ale podá návrh na pokračování dosavadního řízení. Návrh musí podat v té lhůtě, v jaké by podával žalobu o určení, že jeho pohledávka je po právu.
• Mění se pravidla pro vymáhání plnění od osob, které zajišťují pohledávky vůči úpadci. Správce není oprávněn bez dalšího zahrnout majetek, kterým je pohledávka vůči úpadci jištěna, do konkursní podstaty, ale musí nejprve vyzvat osobu, která svým majetkem zajišťuje pohledávku vůči úpadci, aby do 30 dnů vyplatila zajištěnou pohledávku ve prospěch konkursní podstaty nebo v této lhůtě složila cenu věci, práva nebo pohledávky, jimiž je pohledávka vůči úpadci zajištěna. Teprve poté, co uvedené osoby zajištěnou pohledávku ve lhůtě 30 dnů nevyplatí nebo nesloží v této lhůtě cenu věci, práva nebo pohledávky, zapíše správce věc, právo nebo pohledávku do soupisu konkursní podstaty. Věci, jež zajišťují pohledávky oddělených věřitelů, lze zpeněžit jen prodejem způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem. Režimu konkursu nepodléhají záruky, bankovní záruky a zvláštní případy ručení (např. směnečné rukojemství, záruky poskytnuté věřitelem na zajištění celního dluhu). Plnění z těchto záruk může věřitel vymáhat jedině mimo konkurs.
• Doposud se neuspokojená část pohledávky odděleného věřitele uspokojovala v tom pořadí, jako pohledávky za podstatou a pracovní nároky. Nyní nebude neuspokojený zbytek pohledávky znovu zvýhodňován a uspokojí se v rozvrhu, a to ve třídě, do níž pohledávka podle své povahy patří.
• Doposud zanikala ze zajišťovacích práv pouze práva zástavní, a to zpeněžením zástavy. Nyní zanikají zpeněžením věci, práva nebo pohledávky v konkursu všechna zajišťovací práva, a to i tehdy, jestliže oddělený věřitel pohledávku nepřihlásil.
• Zprávy o zpeněžování majetku musel správce doposud podávat pouze soudu, nyní je musí podávat i věřitelskému výboru.
• Soud může povolit částečný rozvrh konkursní podstaty ještě před schválením konečné zprávy.
• V kategorii pracovních nároků se vyčleňují

  a)	mzdové a platové nároky úpadcových zaměstnanců a jejich odměna za pracovní pohotovost a
  b)	odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jako nároky s rozšířenou dobou své působnosti.
  Tyto dvě skupiny pracovních nároků se narozdíl od ostatních pracovních nároků uspokojují v rozvrhu nejdříve resp. mohou být uspokojeny již i v průběhu konkursu, jestliže vznikly v období tří let před prohlášením konkursu anebo po prohlášení konkursu. Ostatní pracovní nároky lze uspokojit v rozvrhu nejdříve resp. mohou být uspokojeny již i v průběhu konkursu jen tehdy, když vznikly po prohlášení konkursu anebo v měsíci, kdy byl konkurs prohlášen; to platí i pro nově zařazené nároky úpadcových zaměstnanců z titulu převedení mzdových nároků úpadcových zaměstnanců úpadci na smluvním základě.

• Zjednodušuje se rozvrh konkursní podstaty. Při rozvrhu se nejdříve uspokojí dosud nezaplacené pohledávky za podstatou a pracovní nároky. Zákon určuje, které pohledávky se uspokojí, jestliže výtěžek zpeněžení nepostačuje na úhradu všech těchto pohledávek.
• Po úplném uspokojení pohledávek za podstatou a pracovních nároků se pohledávky uspokojí podle zařazení do tříd. Ze zbývajícího výtěžku ze zpeněžení konkursní podstaty připadá 30 % na první třídu pohledávek a 70 % na druhou třídu. Nebudou-li v I. třídě vyčerpány všechny prostředky, přesunou se do II. třídy. Nebudou-li v I. třídě pohledávky v plné výši uspokojeny, uspokojí se zbývající části pohledávek ve II. třídě.
• Pohledávkami I. třídy jsou nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů vzniklé poslední tři roky před prohlášením konkursu, kromě nároků z pracovněprávních vztahů, které se uspokojují jako přednostní. Dále sem patří nároky z penzijního připojištění se státním příspěvkem a výživné ze zákona.
  Pohledávkami II. třídy jsou všechny ostatní pohledávky, tj. včetně těch, které podle dosavadní úpravy byly ve III. třídě.
• Záloha na náklady konkursu popř. její část je vratná pouze v případě, že ji nebylo nutno použít na náklady spojené s udržováním a správou podstaty ani na nárok správce na odměnu a úhradu hotových výdajů.
• K nejvýznamnějším změnám v nuceném vyrovnání patří:

  -	V návrhu na nucené vyrovnání může úpadce nabídnout vyrovnání formou nové emise akcií nebo jiných cenných papírů emitovaných úpadcem nebo i nepeněžní formou, například vydáním části aktiv, jež bezprostředně nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností úpadce.
  -	Snížení limitu uspokojení věřitelů pohledávek bývalé III. (nyní II.) třídy při nuceném vyrovnání tak, že pro potvrzení vyrovnání postačí, když tito věřitelé dostanou alespoň 15 % svých pohledávek. Lhůta jednoho roku se počítá od podání návrhu (doposud nebyl počátek běhu lhůty zřejmý).

• K nejvýznamnějším změnám ve vyrovnacím řízení patří tyto:

  -	V návrhu na vyrovnání může dlužník nabídnout vyrovnání formou nové emise akcií nebo jiných cenných papírů emitovaných dlužníkem nebo i nepeněžní formou, například vydáním části aktiv, jež bezprostředně nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností dlužníka.
  -	Snižuje se limit nabídky zaplacení nepřednostních pohledávek ze 45 % na 30 %.
  -	Pro posouzení, zda pohledávku uspokojit přednostně, platí přiměřeně ustanovení o přednostních pohledávkách v konkursu.

• Pro konkursní i vyrovnací řízení platí toto:

  -

  bankou se rozumí také pobočka zahraniční banky a spořitelní a úvěrní družstvo,

  -

  pracovní nároky vedoucích pracovníků (narozdíl od dosavadní úpravy se toto vztahuje i na vedoucí pracovníky, jejichž pracovní poměr nevznikl jmenováním), které vznikly po prohlášení konkursu, lze v průběhu konkursu uspokojit pouze do výše, kterou určí správce se souhlasem soudu (ruší se limit 10 000 Kč měsíčně); pracovní nároky vedoucích pracovníků přesahující správcem určenou částku se uspokojí ve II. třídě.

• Účinky prohlášení konkursu stanovené zákonem č. 105/2000 Sb. platí od 1. 5. 2000 i pro konkursy prohlášené podle dosavadních předpisů.
• Zákon č. 105/2000 Sb. platí i pro řízení zahájená před jeho účinností s těmito nejdůležitějšími výjimkami:

  -	právní účinky úkonů, které nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány,
  -	byl-li konkurs prohlášen před účinností tohoto zákona, přihlašují konkursní věřitelé své pohledávky podle dosavadních předpisů

K tomuto zákonu viz též hesla OBCHODNÍ PRÁVO, SOUDNÍ A ROZHODČÍ ŘÍZENÍ a TRESTNÍ PRÁVO.

Novelizovaný předpis:

• Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákonů č. 122/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 117/1994 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 12/1998 Sb., č. 27/2000 Sb. a č. 30/2000 Sb.