Zdroj: Mzdová účetní č. 7-8/2005, str. 25 až 28, autor: Ing. Anna Libnarová

Obsah:

• Úvod
• Závodní stravování zajišťované ve vlastních zařízeních závodního stravování
• Závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiného subjektu 

U příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek, dochází při poskytování závodního stravování od 1. ledna 2005 k zásadní změně.

K 1. lednu 2005 nabylo účinnosti ustanovení § 33b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 557/2004 Sb., a k 1. březnu 2005 nabyla účinnosti vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. Tím byla i pro tyto organizace ukončena platnost nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.

Ukončení platnosti nařízení vlády k 1. lednu 2005 znamenalo, že už nebylo možno od tohoto data poskytovat zaměstnancům zvýhodněné závodní stravování v době omluvené nepřítomnosti v práci, poněvadž novela zákona o rozpočtových pravidlech v návaznosti na ustanovení § 140 zákoníku práce to již neumožňovala. Při úhradě nákladů na závodní stravování se ještě podle něj v lednu a únoru 2005 přiměřeně mohlo postupovat, protože nová úprava úhrady nákladů vstoupila v platnost až 1. března 2005. To znamenalo, že v lednu a v únoru 2005 bylo možno při zajišťování závodního stravování prostřednictvím jiného subjektu hradit v průběhu směny z rozpočtových nákladů částku podle stanoveného koeficientu a poskytovat příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb na jedno hlavní jídlo pouze do výše 50?% hodnoty spotřebovaných surovin při zajišťování závodního stravování ve vlastním zařízení závodního stravování, nebo té části dohodnuté ceny jídla, která se za hodnotu spotřebovaných surovin považovala při zajišťování závodního stravování prostřednictvím jiného subjektu.

Novou úpravou financování závodního stravování v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky byl opět sjednocen způsob úhrady nákladů na závodní stravování těchto organizací s organizačními složkami státu a se státními příspěvkovými organizacemi.

Zákon č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 557/2004 Sb., v § 33b stanoví, že příspěvková organizace zabezpečuje závodní stravování ve vlastních zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiného subjektu.

Závodní stravování zajištˇované ve vlastních zařízeních závodního stravování
Ve vlastních zařízeních zabezpečuje organizace stravování zaměstnancům a žákům učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních předpisů, žákům a studentům po dobu jejich činnosti v organizaci. Závodní stravování ve vlastních zařízeních může organizace, pokud si to sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu, poskytovat i bývalým zaměstnancům - důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u organizace, a osobám činným v organizaci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Organizace může poskytovat stravování i jiným právnickým osobám pro jejich zaměstnance a jiným fyzickým osobám, pokud se k tomu smluvně zavázala, a to za plnou úhradu všech nákladů, které jí při zajišťování závodního stravování vzniknou.

Při zajišťování závodního stravování prostřednictvím jiného subjektu zajišťuje organizace stravování pouze pro vlastní zaměstnance, případně pro žáky učilišť, pokud u ní vykonávají odbornou činnost a nemají zajištěno stravování podle zvláštního předpisu.

Úhrada nákladů na závodní stravování podle vyhlášky č. 84/2005 Sb. je prakticky totožná s úhradou nákladů na závodní stravování podle vyhlášky č. 430/2001 Sb., která upravuje úhradu nákladů na závodní stravování pro organizační složky státu a státní příspěvkové organizace.

Ve vlastních zařízeních závodního stravování hradí organizace z nákladů své hlavní činnosti náklady na provoz těchto zařízení, to jsou věcné náklady, osobní náklady, režijní náklady včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin.

Zaměstnanci a žáci středních odborných učilišť, případně i důchodci, hradí hodnotu spotřebovaných surovin jak na přípravu podávaných hlavních jídel, tak náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných doplňkových jídel a nápojů. Na hodnotu spotřebovaných surovin na přípravu podávaných hlavních jídel jim lze poskytnout příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb. Výše příspěvku omezena není, tu si sjedná organizace v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpise.

Zaměstnancům lze za zvýhodněnou cenu poskytnout jedno hlavní jídlo v průběhu stanovené směny. Za stanovenou směnu se považuje podle § 83 zákoníku práce část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. V průběhu takto stanovené směny lze poskytnout za zvýhodněnou cenu jedno hlavní jídlo, pokud přítomnost v práci trvá alespoň 3 hodiny. Tato délka odpracované směny je stanovena proto, aby se zohlednily možnosti, které vyplývají z přílohy k nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, tj. důležité osobní překážky v práci, např. návštěva lékaře. Při odpracované směně delší než 10 hodin lze zaměstnanci poskytnout za zvýhodněnou cenu dvě hlavní jídla. Důchodcům lze poskytnout za zvýhodněnou cenu jedno hlavní jídlo každý den.

Žáci a studenti středních škol po dobu jejich činnosti v organizaci a osoby činné v organizaci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr hradí vždy plnou hodnotu spotřebovaných surovin na přípravu podávaných jídel. Těmto osobám nelze poskytovat příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb, poněvadž to vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v návaznosti na zákony o rozpočtových pravidlech neumožňuje.

Zaměstnanci organizace, kteří vykonávají práci v jejím vlastním zařízení a přímo se podílí na přípravě nebo výdeji jídel, musí uhradit za každou odpracovanou směnu jedno jídlo za sníženou cenu, poněvadž se předpokládá, že se během směny nají a nelze, aby jejich stravování bylo zdarma. Pouze ve výjimečných případech, pokud by zaměstnanec prokázal, že se nemůže v zařízení závodního stravování stravovat, např. ze zdravotních důvodů, nemusel by jídlo uhradit.

Organizace se může smluvně zavázat se zaměstnavateli jiných organizací, že bude poskytovat stravování pro jejich zaměstnance, nebo s fyzickými osobami k poskytování stravování. Ve smlouvě dohodne cenu, za kterou bude stravování zajišťovat. Dohodnutá cena musí krýt veškeré náklady, které s pořízením jídla souvisejí, to jsou věcné náklady, osobní náklady, režijní náklady, hodnota spotřebovaných surovin, případně i zisk. Pokud organizace zajišťuje stravování pro jiné osoby, zajišťuje toto stravování v doplňkové činnosti a měla by mít k této činnosti živnostenské oprávnění.

Za provoz vlastního zařízení závodního stravování se považují i ty případy, kdy je provoz vlastního zařízení zajišťován jinou fyzickou nebo právnickou osobou formou služby. V těchto případech organizace hradí věcné, případné režijní náklady z nákladů hlavní činnosti přímo, dohodne výši osobních nákladů a výši případných režijních nákladů, které hradí rovněž z nákladů organizace. Samostatně jsou účtovány náklady na hodnotu spotřebovaných surovin a ty hradí strávníci a lze jim ve stanovených případech poskytnout příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb.

Závodní stravování zajištˇované prostřednictvím jiného subjektu
V případech, kdy organizace nezajišťuje stravování pro zaměstnance ve vlastním zařízení závodního stravování, má možnost uzavřít smlouvu s jinou právnickou nebo fyzickou osobou o zajištění závodního stravování pro své zaměstnance. Tuto smlouvu může uzavřít pro každé územně oddělené pracoviště samostatně. Ve smlouvě organizace dohodne cenu, za kterou bude stravování pro zaměstnance zajišťovat. Z rozpočtových nákladů své hlavní činnosti může organizace uhradit částku až do výše 55 % dohodnuté ceny, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného při pracovní cestě 5 až 12 hodin podle zákona o cestovních náhradách. V současné době je to podle § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 647/2004 Sb. 70 % z částky 69 Kč. Zbývající část ceny hradí zaměstnanec a lze mu poskytnout příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb. Výše příspěvku omezena není. Výši příspěvku z fondu organizace sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.

Při zajišťování závodního stravování prostřednictvím jiného subjektu poskytuje organizace zaměstnanci za zvýhodněnou cenu jedno hlavní jídlo v průběhu stanovené směny, pokud jeho odpracovaná směna, tj. pokud jeho přítomnost v práci, trvá alespoň 3 hodiny. Jídlo za zvýhodněnou cenu nelze zaměstnanci poskytnout, pokud byl v průběhu stanovené směny vyslán na pracovní cestu, při které mu náleží stravné podle zákona o cestovních náhradách. Organizace nemůže v průběhu jedné stanovené směny hradit z rozpočtových nákladů jak stravné při pracovní cestě, na které má zaměstnanec nárok, tak ještě příspěvek na stravování, který je fakultativní.

Pokud organizace zajišťuje závodní stravování formou dovozu jídel do vlastní výdejny jídel, hradí z rozpočtových nákladů své hlavní činnosti kromě částky až 55 % z dohodnuté ceny jídla ještě náklady spojené s dovozem a výdejem jídel, pokud nejsou tyto náklady zahrnuty v ceně jídla.

Za zajištění závodního stravování prostřednictvím jiného subjektu se považují i případy, kdy organizace pronajme vlastní zařízení závodního stravování jinému provozovateli formou pronájmu, který zajišťuje provoz na vlastní účet. I v těchto případech sjedná organizace cenu, za kterou bude stravování pro své zaměstnance zajišťovat, a z rozpočtových nákladů hlavní činnosti může uhradit částku až 55 % dohodnuté ceny jídla. Zbývající část ceny hradí zaměstnanec a lze mu poskytnout příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb.

Ing. Anna Libnarová

Zdroj: Mzdová účetní č. 7-8/2005, str. 25 až 28