Mzdová účetní č. 4/2005

OBSAH:

• Kterých skupin plátců pojistného se bezprostředně dotýká změna minimální mzdy od 1. ledna 2005 a na které zaměstnance se nevztahuje povinnost odvodu pojistného v minimální zákonné výši? 
• Jak má zaměstnavatel postupovat v případech, kdy je zaměstnanci po 1. lednu 2005 zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ, přičemž se na tohoto zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného v minimální zákonné výši?
• Jak postupuje zaměstnavatel v roce 2005 při výpočtu výše pojistného na zdravotní pojištění v případě, kdy je zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu?
• Jakým způsobem se v roce 2005 platí pojistné na zdravotní pojištění z dohod o pracovní činnosti?
• Jak mám platit pojistné při změně zaměstnání na přelomu let 2004 a 2005?
  

1. Kterých skupin plátců pojistného se bezprostředně dotýká změna minimální mzdy od 1. ledna 2005 a na které zaměstnance se nevztahuje povinnost odvodu pojistného v minimální zákonné výši?

     Nařízením vlády č. 699/2004 Sb. se zvýšila s účinností od 1. ledna 2005 minimální mzda ze 6 700 Kč na částku 7 185 Kč. Tato změna má přímý vliv na placení pojistného zaměstnavateli a osobami bez zdanitelných příjmů. Zaměstnavatel odvádí (až na zákonné výjimky - viz dále) pojistné za zaměstnance z vyměřovacího základu, který je zpravidla roven hrubé mzdě zaměstnance, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, tj. z minimální mzdy.
     Ve věci doplatku do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se od platby za leden 2005 provádí dopočet do částky 7 185 Kč. Za této situace musí být za zaměstnance, jehož příjem nedosahuje s ohledem na ostatní zákonné podmínky ani minimální mzdy, odvedeno zaměstnavatelem pojistné ve výši 970 Kč. Povinnost odvodu této minimální částky pojistného se tedy nevztahuje na zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ. Odvodem doplatku pojistného pověřuje zaměstnanec zaměstnavatele. V případě, že zaměstnanec je zaměstnán u více zaměstnavatelů, pověřuje pro tento účel jednoho z nich.

Příklad

a) Zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, má jediný zúčtovaný příjem 3 000 Kč. Při výpočtu výše odvodu pojistného postupuje zaměstnavatel následujícím způsobem:
 Při sazbě 13,5 % činí pojistné z dosaženého příjmu 3 000 Kč částku 405 Kč. Jednu třetinu (135 Kč) strhne zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (270 Kč) uhradí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Za účelem zabezpečení odvodu pojistného ze zákonem stanoveného minima provádí zaměstnavatel i odvod doplatku pojistného z rozdílu mezi zúčtovaným příjmem a aktuální výší minimální mzdy 7 185 Kč. Výše doplatku tedy činí 13,5 % z rozdílové částky 4 185 Kč, tj. 565 Kč. Za této situace je již zajištěn odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je povinen uhradit uvedený doplatek v plné výši zaměstnanec. Je-li však vyměřovací základ nižší z důvodu překážek na straně zaměstnavatele (§ 129 a § 130 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

    Zvýšení minimální mzdy se projeví i při placení pojistného na zdravotní pojištění z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmů (včetně neomluvené absence), pokud se nejedná o zaměstnance, u nichž se pojistné za toto období neodvádí.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

• za kterou je plátcem pojistného i stát;
• s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení;
• která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
• která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje 4 hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;
• která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.
Pokud zaměstnanec z níže uvedených důvodů nepracoval po celý kalendářní měsíc, snižuje se jeho vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů v případech, kdy:

• zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období (kalendářní měsíc);
• zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (§ 127 zákoníku práce);
• zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo
  - s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,
  - která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
  - která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

     Od ledna 2005 se taktéž zvyšuje placení pojistného pojištěncem zařazenému u zdravotní pojišťovny v kategorii "osoba bez zdanitelných příjmů", kdy namísto dosavadních 905?Kč platí tato osoba v zákonných termínech pojistné rovněž ve výši 970 Kč. Mezi osoby bez zdanitelných příjmů řadíme například ženy v domácnosti (nejedná se však o osoby, za které platí pojistné stát - tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění, případně nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání apod.), studenty starší 26 let, pojištěnce pracující pouze na dohody o provedení práce, osoby pracující v cizině pro cizího zaměstnavatele a další.
     Pojištěnci s trvalým pobytem na území České republiky, kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají přitom žádný příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, mohou být zařazeni mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát za předpokladu, že nepobírají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku 7 185?Kč v přepočtu podle aktuálního kurzu koruny.

2. Jak má zaměstnavatel postupovat v případech, kdy je zaměstnanci po 1. lednu 2005 zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ, přičemž se na tohoto zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného v minimální zákonné výši?

    Jednou ze základních povinností zaměstnavatele při placení pojistného na zdravotní pojištění je (až na zákonné výjimky - viz výše) odvod pojistného za zaměstnance z minimálního vyměřovacího základu, resp. z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Pokud tedy úhrnná výše příjmu (příjmů) zaměstnance nedosahuje v rozhodném období minimálního vyměřovacího základu, musí zaměstnavatel provést doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima. V následujících příkladech si rozebereme některé běžně se vyskytující situace včetně souběžných příjmů či postupu v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Jelikož se jedná o složitější problematiku, je zapotřebí věnovat výpočtu výše pojistného ze strany plátce zvýšenou pozornost, obzvláště se zřetelem na podíl zaměstnance a zaměstnavatele na celkové platbě.

Příklady

a) Zaměstnankyně, na kterou se vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, má sjednány dva pracovní poměry na dobu neurčitou se zkráceným pracovním úvazkem. U zaměstnavatele A dosahuje měsíčně příjmu 4 000 Kč a u zaměstnavatele B 1 000 Kč.
Součet výdělků u obou zaměstnavatelů činí 5 000 Kč, což je méně než minimální mzda 7 185 Kč. Zaměstnankyně musí prostřednictvím jednoho zaměstnavatele, kterého si zvolí, doplatit pojistné z rozdílu minimální mzdy a součtu dosažených příjmů, a to ve výši 13,5 %.
Doplatek: 0,135 × (7 185 - 5 000) = 0,135 × 2 185 = 295 Kč.
Zaměstnankyně pověří odvodem doplatku zaměstnavatele, u kterého dosahuje vyššího měsíčního příjmu, v našem případě tedy zaměstnavatele A.
Ten odvede nejprve pojistné ve výši 13,5 % z 4 000 Kč, tedy: 0,135 × 4 000 = 540 Kč.
Z toho zaměstnankyni srazí 1/3 pojistného 540 : 3 = 180 Kč a dále odvede i doplatek za zaměstnankyni, tj. 295 Kč.
Celkem zaměstnavatel A odvede:  540 + 295 = 835 Kč
Zaměstnankyni strhne celkem:  180 + 295 = 475 Kč
Zaměstnavatel A uhradí:  835 - 475 = 360 Kč
U zaměstnavatele B bude výpočet odvodu na zdravotní pojištění podstatně jednodušší.
Tento zaměstnavatel odvede: 0,135 × 1 000 = 135 Kč
Zaměstnankyni srazí 1/3 pojistného: 135 : 3 = 45 Kč
Ze svých prostředků uhradí: 135 - 45 = 90 Kč

b) Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti od 1. do 23. ledna 2005 včetně. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a minimální pojistné se vypočítají následovně:
PČminVZ = (8 : 31) × 7 185 = 1 854,19 Kč
P = 1 854,19 × 0,135 = 251 Kč
kde:
PČminVZ ... ...poměrná část minimálního vyměřovacího základu
P.................(minimální) pojistné
8 ................počet kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec v měsíci lednu 2005 již nebyl 
                  v pracovní neschopnosti
31 ..............počet kalendářních dnů v měsíci
7 185 ..........aktuální výše minimální mzdy (od 1. ledna 2005)
0,135 ..........sazba pojistného
Pojistné na zdravotní pojištění musí být tedy odvedeno za měsíc leden 2005 alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve výši 1 854,19?Kč, tj. nejméně v částce 251 Kč. Pokud by byl zaměstnanci za uvedených 8 kalendářních dnů zúčtován příjem vyšší než 1 854,19?Kč, k takto vypočtené poměrné části minimálního vyměřovacího základu se nepřihlíží.

c) Zaměstnanec má u zaměstnavatele A hrubý příjem 15 000?Kč, současně je mu u zaměstnavatele B zúčtován v témže kalendářním měsíci příjem ve výši 3 000 Kč.
Pokud je za zaměstnance v hlavním zaměstnání (A) odváděno pojistné alespoň v minimální zákonné výši, neprovádí již zaměstnavatel B u vedlejšího příjmu dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Ve mzdové agendě zaměstnavatele B však musí být písemně doloženo, že u zaměstnavatele A je za tohoto zaměstnance odváděno pojistné vypočtené ales­poň z minimálního vyměřovacího základu.

d) Hrubý příjem zaměstnance činí 4 000 Kč. Současně je tento zaměstnanec osobou samostatně výdělečně činnou s měsíční platbou záloh na pojistné ve výši 1 780 Kč.
 V tomto konkrétním případě nemusí zaměstnavatel provádět dopočet do zákonem stanoveného minimálního vyměřovacího základu (aktuálně 7 185 Kč), neboť tento zaměstnanec současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné.

     Minimální vyměřovací základ je ve zdravotním pojištění významnou kategorií. Nerespektování zákonné povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) způsobuje vznik dlužného pojistného zaměstnavatele včetně nároku zdravotní pojišťovny na penále. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit zásadu, že veškeré případně vzniklé pohledávky uplatňuje zdravotní pojišťovna vůči zaměstnavateli, který je z hlediska placení pojistného partnerem příslušné zdravotní pojišťovny.

3. Jak postupuje zaměstnavatel v roce 2005 při výpočtu výše pojistného na zdravotní pojištění v případě, kdy je zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu?

     Ve srovnání s předcházející právní úpravou platí s účinností od 1. května 1995 zásada, že v zaměstnání, ve kterém bylo zaměstnanci po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu (nebo zaměstnanci byla vykázána neomluvená nepřítomnost v práci), je vyměřovacím základem pro odvod pojistného minimální mzda, což je od 1. ledna 2005 pro účely zdravotního pojištění 7 185 Kč. Pojistné tedy činí 13,5 % z této částky, tj. 970 Kč. Jednu třetinu z takto vypočtené výše pojistného zaplatí vždy zaměstnanec, úhrada zbylých dvou třetin je předmětem dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pokud by například nastala situace, že zaměstnanci jsou v tomto měsíci zúčtovány prémie, je vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění součet částky 7 185 Kč a výše vyplacených prémií

 Příklad

a) Zaměstnanci bylo po celý měsíc leden 2005 poskytnuto neplacené volno a současně mu byly v tomto měsíci zúčtovány prémie ve výši 3 000 Kč. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného je částka 10 185 Kč, odvedené pojistné bude za tento měsíc činit 1 375 Kč (13,5% z částky 10 185 Kč).

Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu (nebo neomluvená absence) trvá kratší dobu než celý kalendářní měsíc, připočte se za každý vykázaný kalendářní den období neplaceného volna k hrubému příjmu poměrná část minimální mzdy. Pro názornost si opět uvedeme:

 Příklad

a) Hrubý příjem zaměstnance činil v měsíci lednu 2005 částku 14 500 Kč, zároveň mu bylo v tomto měsíci poskytnuto neplacené volno v rozsahu 4 kalendářních dnů. Pojistné vypočteme následujícím způsobem:
Vyměřovací základ = dosažený příjem + (4 : 31) × 7 185 = 14 500 + 927,10 = 15 427,10 Kč
Celková výše pojistného na zdravotní pojištění, odvedeného za měsíc leden 2005, bude u tohoto zaměstnavatele po zaokrouhlení činit 2 083 Kč.

     V souvislosti s placením pojistného z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu upozorňujeme na skutečnost, že za neplacené volno kratší než jeden celý kalendářní den se pojistné neodvádí.
      Ustanovení o placení pojistného na zdravotní pojištění z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu neplatí v případech, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené volno a zaměstnanec vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele, přičemž současně doloží, že subjekt, pro kterého je v té době pracovně činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
     Podle ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se pojistné z poskytnutého neplaceného volna také neplatí v případě, kdy je zaměstnanec po celý kalendářní měsíc osobou:

• za kterou je plátcem pojistného i stát,
• s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,
• která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
• která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
• která současně mimo zaměstnání podniká a měsíčně odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečné činné,
• která se v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dlouhodobě zdržuje v cizině a je v cizině zdravotně pojištěna.

     U výše vyjmenovaných skupin zaměstnanců rovněž neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, kdy vyměřovacím základem je dosažený příjem.
     Pojistné na zdravotní pojištění se platí i v případě, kdy má zaměstnanec neomluvenou absenci. Pokud trvá neomluvená nepřítomnost v práci celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem pro odvod pojistného minimální mzda. Trvá-li tato absence kratší dobu, připočte se k dosaženému příjmu poměrná část minimální mzdy za každý celý kalendářní den trvání neomluvené absence. Pojistné se pak platí z vyměřovacího základu, který je součtem dosaženého příjmu a částky z důvodu neomluvené absence.

4. Jakým způsobem se v roce 2005 platí pojistné na zdravotní pojištění z dohod o pracovní činnosti?

Obecně platí, že příjmy zúčtované zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění. V návaznosti na výši dosaženého příjmu se však pojistné platí následovně:

• nedosáhne-li příjem částky 400 Kč, posuzuje se tento jako příležitostné zaměstnání, ze kterého nevzniká povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění;
• je-li hrubý příjem zúčtován v rozpětí 400 Kč až 7 185 Kč, postupuje se při placení pojistného následujícím způsobem:
  - je-li tento zaměstnanec současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele, který za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 7 185 Kč nebo je současně osobou samostatně výdělečně činnou a hradí zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši, odvádí se pojistné ve výši 13,5 % ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na minimální vyměřovací základ,
  - je-li tento příjem jediným příjmem zaměstnance, na kterého se vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, přičemž tento dále nepodniká nebo není u zdravotní pojišťovny zařazen v kategorii osob, za které platí pojistné stát, provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu tak, aby byl v příslušném měsíci zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši 7 185 Kč (od 1. ledna 2005);
• přesáhne-li příjem vyplacený podle dohody o pracovní činnosti minimální vyměřovací základ, odvede se pojistné ve výši 13,5% z této částky.

POZNÁMKA
Upozorňujeme, že pojistné se neplatí z dohod o provedení práce, odlišně se tedy rovněž postupuje v případech, kdy jsou zaměstnány osoby, na které se nevztahuje ustanovení o povinnosti odvodu z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy).

5. Jak mám platit pojistné při změně zaměstnání na přelomu let 2004 a 2005? Pracovní poměr jsem se zaměstnavatelem rozvázal ke dni 31. prosince 2004 a do nového zaměstnání jsem nastoupil v pondělí dne 3. ledna 2005. Nejsem si zcela jistý, zda jsem za období 1. a 2. ledna 2005 povinen zaplatit zdravotní pojišťovně pojistné jako samoplátce - údajně došlo v této oblasti ke změně zákona.

    Je skutečností, že významnou změnu při řešení této problematiky přinesla novela zákonů o zdravotním pojištění č. 176/2002 Sb., účinná od 1. července 2002. Do 30. června 2002 totiž platilo, že pokud zaměstnanec rozvázal pracovní poměr a do dalšího zaměstnání návazně nenastoupil hned následujícího dne, musel si sám za tyto nepokryté dny zpravidla zaplatit pojistné jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů z poměrné části minimální mzdy. Toto pojistné nemusel platit za situace, kdy byl po tyto dny zaměstnán u jiného zaměstnavatele (v zaměstnání zakládajícím účast na nemocenském pojištění) nebo podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná, popřípadě byl registrován u zdravotní pojišťovny v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát.
     Podle výše zmíněné novely č. 176/2002 Sb. již v těchto případech nemusí pojištěnec po datu 1. července 2002 platit pojistné zdravotní pojišťovně tehdy, pokud nemá svůj pojistný vztah řešen po část měsíce. Jinými slovy postačí, když je občan v rámci příslušného kalendářního měsíce třeba i jen jeden den zaměstnán nebo podniká jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je veden u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož máte ve vašem případě pokrytou část měsíce ledna 2005 zaměstnáním, nemusíte za období 1. a 2. ledna 2005 vaší zdravotní pojišťovně nic doplácet a ani oznamovat.

Ing. Antonín Daněk, Mgr. Jiří Glet

Mzdová účetní č. 4/2005, str. 14 až 20