Krátké představení jednotlivých příspěvků - str. XX
O autorstvu - str. XXVIII
Seznam použitých zkratek - str. XXXVII
Poděkování - str.  XLIII
Mužské právo aneb Jsou právní pravidla neutrální? (Kateřina Šimáčková)  - str. 1
1 O mé cestě k Mužskému právu  - str. 2
2 Nedostatečné zastoupení žen při rozhodování aneb
Proč ty šikovné holky někde mezi třicítkou a čtyřicítkou zmizí - str. 3
3 „Holčičí projekt“ - str. 5
4 Jsou právní pravidla neutrální? - str. 6
5 Proč se potřebujeme dívat na právo i genderovou perspektivou - str. 7
6 Ženy, které by neměly zůstat nepovšimnuty  - str. 9
7 Proč je třeba, aby i ženy rozhodovaly? - str. 10
8 Rady, jak na to - str. 11
9 Co je a co není cílem naší knihy - str. 13
TEORETICKÁ VÝCHODISKA - str. 15
Čí je právo? Tři vlny feminismu a tři dimenze feministické kritiky práva (Pavla Špondrová)  - str. 15
1 Úvod - str. 15
1.1 Ženy jako (mocenská) menšina - str. 15
1.2 Mužské právo, nebo právo mocných? - str. 17
1.3 Výhradní kvóty pro muže? A má „všeliké vychování žen mít na zřeteli muže“? - str. 17
1.4 Mají ženy být krkem, který hýbe mužskou hlavou, nebo chceme opravdové partnerství? - str. 19
1.5 Rovnost a svoboda, aby byly pro všechny, musejí jít ruku v ruce  - str. 20
2 Tři vlny feminismu a právo - str. 21
2.1 První vlna feminismu - str. 21
2.2 Druhá vlna feminismu - str. 22
2.3 Třetí vlna feminismu - str. 25
3 Tři dimenze feministické kritiky práva - str. 27
3.1 První dimenze – feministická kritika psaného práva - str. 29
3.2 Druhá dimenze – feministická kritika vzniku, interpretace a aplikace práva - str. 34
3.3 Třetí dimenze – feministická kritika práva jako účinného nástroje prosazování spravedlnosti pro všechny - str. 36
4 Závěr – vize – solidarita - str. 38
Feminismus, gender a právo (Barbara Havelková) - str. 41
1 Feminismus - str. 42
1.1 Rozhodovací procesy a tvorba práva  - str. 43
1.2 Rovnost - str. 45
1.3 Svoboda - str. 48
1.4 Česká skepse k feminismu a různorodost hnutí  - str. 48
2 Gender - str. 50
2.1 Skepse k pojmu genderu  - str. 51
2.2 Použití genderu v právu - str. 53
3 Kontury feminismu? Můj feminismus? - str. 55
4 Závěrem - str. 58
HISTORICKÁ PERSPEKTIVA  - str. 59
Kořeny právních nerovností v modernitě (Hana Havelková) - str. 59
1 Teze - str.  60
2 Základní pojmový rámec: tradiční a moderní společnost - str. 63
3 Osvícenské ideály: rozum a autonomie  - str. 67
4 Hlavní proud: Rousseau a následovníci - str. 69
5 Druhý proud - str. 76
6 Deklarace práv muže, nikoli člověka, a už vůbec ne práv ženy - str. 79
7 Nerovnost nejen veřejná: měšťanské rodinné právo v občanských zákonících - str. 82
8 Důvody veřejného i soukromého podřízení žen - str. 84
Československá národní revoluce 1918/1919: konec mužského řádu? (Andrea Baršová)  - str. 87
1 Metoda práce a vymezení některých pojmů - str. 89
2 Zrovnoprávnění žen, válka a revoluce  - str. 90
3 Konec mužského řádu?  - str.  95
4 Shrnutí  - str. 103
Role žen v československém disentu po roce 1968 a její odkaz pro polistopadový vývoj (Pavel Uhl)  - str. 105
1 První fáze vývoje opozičního hnutí (1968–1976) - str. 107
2 Druhá fáze vývoje opozičního hnutí (1977–1985) - str. 109
3 Třetí fáze vývoje opozičního hnutí (1985–1989) - str. 113
4 Reflexe  - str. 113
MEZINÁRODNÍ PRÁVO - str. 117
Mezinárodní mužské právo? (Veronika Bílková)  - str. 117
1 Mezinárodní právo včera a dnes - str. 117
1.1 Organizační struktura mezinárodního práva - str. 119
1.2 Normativní struktura mezinárodního práva - str. 121
2 Mezinárodní právo dnes a zítra - str. 127
2.1 Organizační struktura mezinárodního práva - str. 128
2.2 Normativní struktura mezinárodního práva - str. 129
3 Mezinárodní (vše)lidské právo? - str. 134
Vývoj mezinárodního trestního práva v kontextu kriminalizace sexuálního násilí (Kateřina Uhlířová) - str. 137
1 Úvod - str. 138
2 Od „římského“ mlčení zákonů k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu - str. 144
3 První mezinárodní trestní procesy po druhé světové válce - str. 146
4 Ozbrojené konflikty na území bývalé Jugoslávie a Rwandy  - str. 148
5 Dokud nás smrt nerozdělí? Nucený sňatek jako zločin proti lidskosti v judikatuře Zvláštního soudu pro Sierru Leone - str. 154
6 Zpět v Římě: Mezinárodní trestní soud jako první stálá soudní instituce - str. 162
6.1 Římský statut: rozpor mezi formálním zakotvením SGBC a aplikační praxí  - str. 163
6.2 Perzekuce z důvodu pohlaví jako inovativní prvek Římského statutu - str. 171
7 Ženy jako pachatelky zločinů podle mezinárodního práva - str. 172
8 Závěr - str. 177
Ženy na cestě k míru, nejen v Kolumbii (Kristýna Molková Foukalová) - str. 181
1 Úvod - str. 182
2 Proč? Aneb důvody pro zapojení žen do mírových jednání - str. 183
2.1 Reflexe důvodů  - str. 186
3 Na základě čeho? Aneb politická a právní východiska pro zapojení žen do mírových jednání  - str. 187
3.1 Rezoluce Rady bezpečnosti OSN - str. 187
3.2 Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen  - str. 191
4 Jak? Aneb praktická podoba zapojení žen do mírových jednání - str. 192
4.1 Účast žen na mírových jednáních - str. 192
4.2 Obsah mírových smluv a genderová perspektiva - str. 196
5 A jak to bylo v Kolumbii? Aneb zapojení žen do mírových jednání mezi kolumbijskou vládou a FARC - str. 199
5.1 Ženy v mírových jednáních - str. 200
5.2 Ženy v mírové smlouvě - str. 204
6 Závěr  - str. 207
Zachráněny výkladem: genderová perspektiva posunu právní úpravy uprchlictví v evropském regionu (Věra Honusková) - str. 209
1 Úvodem - str. 209
2 Mužské… …i ženské uprchlictví? - str. 212
2.1 Ženy-uprchlice v číslech - str. 212
2.2 Definování ženy-uprchlice - str. 213
3 Genderově orientovaný výklad definice uprchlíka - str. 214
3.1 Univerzální „mužská“ definice uprchlíka z padesátých let 20.  - str. 214
3.2 Vyvíjející se západní interpretace definice uprchlíka v druhé polovině 20. století - str. 217
3.3 Projekce posunu v interpretaci do právní úpravy na přelomu 20. a 21. století - str. 219
4 Evropa jako prostor, který akceptováním rovnosti v rozmanitosti nabízí ochranu všem? - str. 223
5 Závěrem - str. 225
Imigrační detence zranitelných osob aneb Není uprchlík jako uprchlík? (Linda Janků)  - str. 229
1 Vymezení zranitelných osob a východiska právní úpravy jejich zajištění - str. 230
2 Problém první: nezohlednění zranitelnosti osob, které zároveň nejsou žadateli o mezinárodní ochranu - str. 233
3 Problém druhý: rozdílné zacházení se stejnými kategoriemi zranitelných uprchlíků - str. 237
4 Vymezení dopadů právní úpravy z hlediska genderu - str. 239
4.1 Zvýšený dopad na ženy - str. 239
4.2 Opomíjená situace zranitelných mužů  - str. 242
5 Možnosti řešení  - str. 245
5.1 Problém první: úvahy de lege lata a de lege ferenda - str. 245
5.2 Postavení žadatele o mezinárodní ochranu dle unijního práva jako možná odpověď na problém druhý - str. 245
6 Závěr  - str. 252
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí – jen další smlouva Rady Evropy? (Petra Kalenská) - str. 255
1 Istanbulská úmluva jako mezinárodní lidskoprávní smlouva - str. 258
2 Úmluva jako dokument Rady Evropy - str. 259
2.1 Kontrolní mechanismus - str. 260
2.2 Vzdělávání - str. 261
2.3 Otázka mlčenlivosti - str. 262
3 Úmluva jako dokument o právech žen - str. 264
4 Závěr  - str. 265
NÁSILÍ A TRESTÁNÍ  - str. 267
Znásilnění: donucení k pohlavnímu styku násilím, či absence souhlasu? (Radan Šafařík) - str. 267
1 Úvod  - str. 267
2 Jak rozšířené je znásilnění a jaké jsou jeho dopady? - str. 269
3 Použití síly, nebo absence souhlasu? Znásilnění ve světle mezinárodních lidskoprávních standardů - str. 273
3.1 Znásilnění perspektivou Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen - str. 273
3.2 Příspěvek Evropského soudu pro lidská práva - str. 276
3.3 Mezinárodní trestní tribunály a chápání znásilnění - str. 278
3.4 Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí - str. 279
4 Trestněprávní definice znásilnění v ČR - str. 281
4.1 Vývoj trestněprávní úpravy znásilnění - str. 281
4.2 Vybraná judikatura a definice znásilnění - str. 286
4.3 Případy znásilnění zmíněné v úvodu ve světle měnící se definice - str.  289
4.4 Otázka přiměřeného trestání znásilnění - str. 289
5 Závěrem krátké zamyšlení nad dalším vývojem - str. 294
Kdo se bojí Istanbulské úmluvy (Zuzana Fellegi) - str. 297
1 Obsah a význam úmluvy - str. 298
2 Situace v oblasti násilí v ČR - str. 300
3 Český diskurz ohledně Istanbulské úmluvy - str. 302
4 Analýza kritizovaných ustanovení - str. 307
4.1 Gender - str. 308
4.2 Diskriminace žen - str. 312
4.3 Chráněné osoby - str. 313
4.4 Vzdělávání - str. 314
4.5 Možnosti mediace - str. 315
4.6 Zásada mlčenlivosti - str. 316
4.7 Pravomoci sociálních služeb - str. 316
4.8 Práva LGBT* komunity - str. 317
4.9 Ochrana migrantek - str. 317
4.10 Kontrolní mechanismus GREVIO  - str. 318
4.11 Druhy trestných činů  - str. 319
4.12 Formulace ustanovení - str. 320
4.13 Možnost učinit výhrady - str. 320
4.14 Potřebnost mezinárodního závazku - str. 321
5 Úmluva jako střet ideologií - str. 322
6 Závěr - str. 329
Rozumějí soudy obětem násilných trestných činů? (Lucie Hrdá) - str. 331
1 Právní rámec postavení oběti trestného činu a vymezení pojmů - str. 331
2 Poznatky z praxe (realita soudního procesu) - str. 333
3 Kazuistika  - str. 337
3.1 Případ první – „polehčující okolností u znásilnění je, že pachatel nepožadoval felaci“ - str. 338
3.2 Případ druhý – „nestandardní chování poškozené u soudu“  - str. 339
3.3 Případ třetí – „za znásilnění nehrozí příliš přísný trest“ - str. 341
4 Závěr, polemika - str. 342
#Metoo v České republice aneb Obrana patriarchátu proti neexistujícímu hnutí (Barbara Havelková, Zuzana Andreska) - str. 345
1 #Metoo v USA - str. 347
2 Obtěžování a #metoo v Česku - str. 347
3 Právní ochrana - str. 350
4 Společensko-kulturní překážky boje proti obtěžování a genderově podmíněnému násilí - str. 352
5 Závěr - str. 358
Ukradená intimita: sexuální obtěžování v online prostoru (Katarína Šipulová, Monika Hanych) - str. 359
1 Proč je nutné zbavit se pojítka s pornografií?  - str. 361
2 Právní úprava nekonsenzuálně pořízených a šířených intimních snímků v České republice - str. 367
2.1 Ústavněprávní ochrana - str. 368
2.2 Civilněprávní ochrana - str. 369
2.3 Trestněprávní ochrana - str. 372
3 Pohled do českých soudních rozhodnutí - str. 374
4 Závěrem: Nesnesitelná lehkost anonymity sociálních sítí - str. 378
Právo na nutnou obranu v situaci domácího násilí: formální rovnost u genderově motivovaného násilí v ČLR (Barbora Platzerová)  - str. 381
1. Úvod  - str. 382
1.1 Současná politická situace v ČLR  - str. 383
1.2 Historický vývoj - str. 388
2 Domácí násilí v současné legislativě a praxi  - str. 390
2.1 Domácí násilí v soudní praxi - str. 391
2.2 Domácí násilí jako polehčující okolnost - str. 393
2.3 Nutná obrana v situaci domácího násilí  - str. 396
3 Závěr - str. 400
V Rusku na doživotí – ochrana „něžného pohlaví“? (Irena Marková) - str. 403
1 Rozsudek velkého senátu ESLP Khamtokhu a Aksenchik proti Rusku - str. 403
1.1 Odůvodnění rozsudku ESLP - str.  404
1.2 Odlišná stanoviska - str. 407
2 Mantra zranitelnosti žen - str. 410
2.1 Ochrana žen v judikatuře ESLP - str. 411
2.2 Ochrana žen v rámci Organizace spojených národů a Evropské unie - str. 412
3 Medvědí služba genderové rovnosti? - str. 415
ROZHODOVÁNÍ, POLITIKA, VEŘEJNÝ PROSTOR  - str. 419
Říkali jí ministerský rada. Opomíjí jazyk používaný v českém právu ženy? A vadí to? (Pavla Špondrová) - str. 419
1 Úvod - str. 419
2 Jazyk a jeho používání jako určující faktor pro fungování společnosti - str. 421
2.1 Lidské vyjadřování jako objektivace neboli vytváření znaků - str. 421
2.2 Nejdůležitější znakový systém – jazyk - str. 421
2.3 Prostřednictvím jazyka se vytváří „sociální zásoba vědění“  - str. 422
2.4 A co na to Orwell? - str. 423
3 Jazyk používaný v českém právu opomíjí ženy - str. 424
3.1 Co je to generické maskulinum? - str. 424
3.2 Existují v právním řádu pravidla pro používání gramatických rodů? - str. 426
3.3 Použití generického maskulina jako normy, zdvojené tvary jako výjimka, cílené zahrnutí ženského rodu do jazyka právního předpisu - str. 428
3.4 Zákon o matrikách – je vnucení přípony -ová ústavně konformní? - str. 436
4 Opomíjení žen v jazyce používaném českými právními předpisy má na životy žen a mužů v ČR a celkové fungování společnosti negativní dopad - str. 439
4.1 Výzkumy, experimenty a studie působení a dopadů generického maskulina - str. 439
4.2 Ne/zohlednění rodu konkrétní osoby v praxi - str. 441
5 Jak může vypadat rodově neutrální jazyk? - str. 443
5.1 Obecné metody nahrazování generického maskulina - str. 443
5.2 Inovativní tvorba právních předpisů – úroveň legislativy - str.  447
5.3 Inovativní používání právních předpisů v praxi – úroveň interních předpisů, pracovních a studijních řádů, stanov, smluv, vizitek atd. - str. 449
5.4 Inovativní příklady ze zahraničí - str. 451
6 Závěr  - str. 452
Poloviční politika (Markéta Kos Mottlová, Ondřej Slačálek) - str. 453
1 Příčiny nerovností - str. 455
1.1 Instituce a strany: Politika absence  - str. 455
1.2 Od skleněného stropu na skleněný útes  - str. 458
1.3 „Mít fakt koule“: Kulturní vzorce a politické vůdcovství - str. 459
2 Možnosti změny? - str. 461
3 Závěrem - str. 463
Řekni, kde ty ženy jsou: Kam se ztrácejí české novinářky a proč by nás to mělo zajímat? (Marína Urbániková)  - str. 465
1 Proč je ženský hlas v médiích důležitý? - str. 466
1.1 Ženy v médiích: stručná zpráva o stavu (ne)rovnosti - str. 467
1.2 Od vyšší diverzity v redakci k vyšší diverzitě v obsahu? - str.  471
1.3 Právní rámec: ženy a muži v médiích, právo na rovné zacházení a právo na svobodu projevu  - str. 473
2 Řekni, kde ty ženy jsou: Jaké je zastoupení žen v českých médiích a jaký je jejich profil?  - str. 474
3 Co se asi mohlo stát: Kam a proč se ztrácejí novinářky? - str. 478
3.1 Žurnalistika jako zajímavý studijní odbor, ale neatraktivní profese - str. 478
3.2 Žurnalistika jako profese těžko slučitelná s osobním a rodinným životem - str. 481
3.3 Žurnalistika jako stresující, maskulinní a nebezpečná profese - str. 482
4 Cesta ven: shrnutí a doporučení - str. 484
Výběrová řízení v univerzitním prostředí: lze zvýhodňovat méně zastoupené pohlaví? (Zuzana Vikarská) - str. 487
1.1 Kolize hodnot aneb Rozdíl mezi formální a materiální rovností - str. 488
1.2 Proč vlastně zvýhodňovat méně zastoupené pohlaví? - str. 490
1.3 Paradox statistik a většinových pravd - str. 493
1.4 Změna kritérií výběru (redefining merit) - str. 495
2 Pozitivní opatření de lege lata  - str. 497
2.1 Vnitrostátní právní úprava: zákoník práce a antidiskriminační zákon - str. 497
2.2 Evropská právní úprava: od sekundárního práva až k Listině EU - str. 498
2.3 Shrnutí: Jaká pozitivní opatření platné právo povoluje? - str. 507
3 Pozitivní opatření de lege ferenda - str. 507
3.1 Automatická přednost: jedním směrem nikoli, druhým však ano? - str. 508
3.2 Rovnost jako asymetrický koncept? - str. 508
4 Závěr: hledání řešení mimo právní normy - str. 509
Reaguje kolektivní vyjednávání na potřeby žen, nebo napomáhá udržovat stereotypy? (Šárka Homfray) - str. 513
1 Úvod - str. 513
2 Sociální dialog v právním rámci  - str. 514
3 Genderové otázky a prosazování top down  - str. 515
3.1 Kolektivní smlouvy vyššího stupně - str. 515
3.2 Metodické vedení - str. 517
3.3 Podnikové kolektivní smlouvy  - str. 517
3.4 Nové trendy a jejich aplikace - str. 518
4 Vyjednávání a vyjednavači - str. 518
5 K praktickému gender mainstreamingu - str. 519
Sexistické dobré mravy a reklama (Jana Kvasnicová) - str. 521
1 Sexistická reklama a její regulace  - str. 522
2 Čí mravy jsou dobré mravy? - str. 525
3 Diskriminace, snižování lidské důstojnosti a sexistická reklama - str. 529
4 Rozhodování krajských živnostenských úřadů - str. 532
5 Závěr  - str. 534
ŽENY V PRÁVNICKÝCH PROFESÍCH - str. 535
Ženské právo? (De)feminizace a genderová segregace českého soudnictví v číslech (Marína Urbániková, David Kosař, Barbara Havelková) - str. 535
1 Muži, ženy a soudnictví - str. 539
1.1 Gender v soudnictví – aneb soudí muži a ženy odlišně? - str. 539
1.2 Zastoupení žen v soudnictví: mezinárodní komparativní pohled - str. 542
1.3 Co brání ženám dostat se na vrchol? - str. 543
2 Ženy v českém soudnictví v letech 1997–2018 - str. 546
2.1 Podíl žen mezi řadovými soudci - str. 546
2.2 Podíl žen mezi soudními funkcionáři - str. 553
3 Ženy v ostatních právnických profesích v letech 1997–2018 - str. 559
3.1 Absolventi a absolventky právnických fakult - str. 562
3.2 Státní zástupci a zástupkyně, notáři a notářky - str. 563
3.3 Advokáti a advokátky, exekutoři a exekutorky - str. 566
3.4 Podíl žen v právnických profesích v širším kontextu - str. 567
4 Diskuse – možné důvody defeminizace a genderové segregace českého soudnictví - str. 569
4.1 Proč je v českém soudnictví více žen?  - str. 569
4.2 Proč žen na vyšších příčkách hierarchie ubývá? - str. 571
4.3 Genderovanost soudního rozhodování a zastoupení žen  - str. 575
5 Závěr - str. 575
Datová příloha  - str. 576
Proč by měly být na vrcholných soudech silné ženy – soudkyně? (Martin Kopa)  - str. 589
1 Ruth Bader Ginsburg – studentka a čerstvá absolventka práv - str. 590
2 Ruth Bader Ginsburg – advokátka - str. 590
3 Ruth Bader Ginsburg – soudkyně - str. 593
4 Co z toho všeho plyne? - str. 595
Advokátkou s dětmi, či bez dětí? (Lucia Madleňáková) - str. 597
1 Úvod - str. 597
2 Jak se rozhodnutí mít děti může projevit v kariéře advokátní koncipientky s ohledem na předpisy o advokacii? - str. 598
3 Lze tuto situaci řešit úpravou výše uvedených předpisů? - str. 602
4 Šedé vyhlídky – jako dovětek - str. 602
Ženy jako podvozek státního zastupitelství (Věra Nováková)  - str. 605
1 Statistika je neoblomná - str. 605
2 Soustava a já  - str. 606
3 Když chybí reflexe - str. 608
4 Pohled žen zevnitř - str. 609
5 Pohled seshora a vpřed - str. 611
PÉČE, PRÁCE, RODINA A DĚTI  - str. 617
Je péče práce? (Zuzana Andreska) - str. 617
1 Úvod  - str. 618
2 Je péče práce? - str. 620
2.1 Práce - str. 620
2.2 Péče - str.  624
3 Sociální, ekonomické a kulturní kořeny genderové dělby práce - str. 629
3.1 Vývoj předpokládané formy rodiny - str. 630
3.2 Předpokládaná forma rodiny jako prostředek marginalizace - str. 632
3.3 Odvozená závislost osob pečujících  - str. 634
3.4 Předpoklad solidarity - str. 636
4 Možná řešení podřízeného postavení péče a osob pečujících - str. 637
4.1 Model univerzálních živitelů – „řešení péče jako překážky práce“  - str. 639
4.2 Model zrovnoprávnění osob pečujících – „aby odlišnost nebolela“  - str. 641
4.3 Model univerzálních pečujících – „péče jako inherentní součást života všech lidí“ - str. 644
5 Závěr - str. 646
Vážné provozní důvody jako nástroj diskriminace zaměstnankyň? (Lucie Obrovská) - str. 649
1 Je úprava v zákoníku práce stanovící právo požádat o úpravu pracovní doby dostatečná? Zakládá se jí konkrétní právní nárok na požadované opatření? - str. 650
2 Chrání úprava tzv. vážných provozních důvodů práva zaměstnankyň a zaměstnanců?  - str. 651
3 Je stávající právní úprava diskriminační vůči ženám? - str. 658
4 Lze specifikovat konkrétní návrhy na změnu úpravy? - str. 660
5 Závěrem  - str. 662
Mohou si cizinky v České republice dovolit mít děti? (Klára Cásková)  - str. 665
1 Zdravotní pojištění cizinců/cizinek z nečlenských států EU v České republice aneb V čem je problém  - str. 665
2 Náklady za péči o matku versus (plus) náklady za péči o dítě  - str. 668
3 Neodkladná péče nebo péče se souhlasem - str. 669
4 Proč to tak je a možné varianty řešení  - str. 671
Chudoba – ženská otázka for ever? (Kristina Koldinská) - str. 673
1 Chudoba žen – dlouhodobý a celosvětový fenomén - str. 673
2 Ženy a české chudinské dávky  - str. 675
3 Ženy bez domova – specifický problém vyžadující specifické řešení - str. 679
4 Místo závěru  - str. 680
Autista jde z kola ven, dočkáme se někdy změn? (Hana Lupačová, Jiřina Chmelová) - str. 683
1 Autismus: Je potřeba ho léčit?  - str.  684
1.1 Právo autistů na zdraví - str. 687
2 Dopad nedostatečných služeb pro rodiny na ženy a na muže  - str. 689
3 Proč je nutná brzká intervence a co v České republice chybí na začátku? - str. 691
4 Ochrana zdraví dítěte pomocí rané intenzivní terapie: aplikovaná behaviorální analýza - str. 694
4.1 Profesionalizace pečujících osob – přerod v „matku terapeutku“ - str. 696
4.2 Úhrada rané intervence z veřejného zdravotního pojištění - str. 698
4.3 Je aplikovaná behaviorální analýza zdravotní službou? - str. 700
5 Návrhy de lege ferenda ve vztahu k počáteční podpoře pro rodiny a intenzivní rané terapii  - str. 703
6 Další podpora pro pečující rodiče - str. 704
6.1 Péče „na plný úvazek a na celý život“? - str. 704
6.2 Jak lze podpořit zaměstnané pečující osoby?  - str. 705
6.3 Jak lze podpořit podnikající pečující osoby? - str. 707
7 Závěr  - str. 708
Zálohované výživné: dluh vůči českým samoživitelkám (Gaby Khazalová)  - str. 709
1 Úvod  - str. 709
2 V kůži matky samoživitelky - str. 710
3 Zálohované výživné - str. 712
4 Námitky vůči zálohovaného výživnému - str. 714
4.1 Stát jako třetí rodič - str. 714
4.2 Může si za to sama  - str. 715
5 Závěr - str. 716
REPRODUKCE  - str. 719
Čekání romských žen na odškodnění za nucené sterilizace (Eva Petrová) - str. 719
1 Co je sterilizace? - str. 720
2 Nucená sterilizace a její dopady na psychické a fyzické zdraví ženy - str. 721
3 Nucená sterilizace jako porušení lidských práv - str. 723
4 Odškodnění za nucenou sterilizaci - str. 726
5 Závěr  - str. 731
Porodnické násilí. Jak (staří) muži rozhodují o tělech (mladých) žen (Adéla Hořejší) - str. 733
1 Úvod  - str. 733
1.1 Strukturální porodnické násilí - str. 735
1.2 Konkrétní porodnické násilí - str. 736
1.3 Nezpracované otázky - str. 742
2 Modely porodnické péče o ženu a dítě, situace v České republice a její mezinárodní kritika - str. 744
2.1 Situace v České republice  - str. 746
2.2 Mezinárodní kritika  - str. 748
3 Ženy, děti a stát - str. 750
3.1 Genderový rámec - str. 750
3.2 Matka proti dítěti? - str. 753
3.3 Ženy nemají rozum - str. 756
3.4 Historické kořeny nahlížení na matku a na dítě jako na osoby různých zájmů - str. 757
3.5 Soudy o matce a dítěti - str. 758
4 Lékařský monopol - str. 761
4.1 Konkrétní vliv na porodnická pravidla  - str. 762
4.2 Konkrétní vliv na soudní rozhodování - str.  765
5 Právo a judikatura - str. 767
5.1 Specifika raného mateřství – institucionální minorita - str. 768
5.2 Regulační rámec  - str. 770
5.3 Právní aplikace  - str. 772
5.4 Odpověď judikatury na konkrétní projevy porodnického násilí - str. 772
5.5 Odpověď judikatury na strukturální projevy porodnického násilí - str. 775
6 Závěr - str. 777
Jak byly vymýceny porodní báby v českých zemích (Zuzana Candigliota)  - str. 781
1 Nejprve: kdo je porodní asistentka a jakou péči poskytuje - str. 782
2 Lékaři začínají vytahovat drápky aneb Regulace a omezování porodních asistentek do roku 1948 - str. 784
3 Likvidace profese porodní asistentky za komunismu  - str. 786
3.1 Změna samostatné porodní asistentky na státní ženskou sestru - str. 787
3.2 Zákaz poskytování péče při porodech v domácnosti podle pamětnice - str. 788
3.3 Nucený přesun do nemocnic jako experiment poškozující zdraví i lidskou důstojnost - str. 790
3.4 Likvidace profese porodní asistentky jako akt totalitního režimu - str. 792
4 Pokračující totalita pro porodní asistentky po roce 1989 - str. 793
4.1 Právně „volnější“ období před vstupem do Evropské unie - str. 794
4.2 Harmonizace s právem Evropské unie „na papíře“  - str. 796
4.3 Právní úprava péče porodních asistentek „o nás bez nás“ - str. 802
4.4 Pokusy o trestání porodních asistentek - str. 806
4.5 Pracovní skupiny k porodnictví a postavení porodních asistentek - str. 809
4.6 Role soudů a veřejné ochránkyně práv - str. 822
5 Závěr - str.  826
Právo na kojení aneb Kojení podporujeme, ale… (Aneta Majerčíková)  - str. 829
1 Behaviorální kojení  - str. 831
2 Ženy, kojte řádně!  - str. 834
3 Žena ženě vlčicí? - str. 838
4 Právo na kojení  - str. 840
5 Právo na kojení v mezinárodním právu - str. 841
5.1 Úmluvy o ochraně v mateřství - str. 842
5.2 Nedokonalá Úmluva CEDAW  - str. 843
5.3 Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka - str. 845
5.4 Úmluva o právech dětí - str. 846
5.5 Z nezávazných pramenů mezinárodního práva - str. 847
6 Právo na kojení v právu Evropské unie  - str. 848
7 Právo na kojení v českém právu a v realitě - str. 849
8 Závěr  - str. 850
Jak se v Parlamentu mluví o ženách v souvislosti s asistovanou reprodukcí (Martina Grochová) - str. 853
1 Proč by nás mělo zajímat, jak se mluví v Parlamentu o ženách? - str. 853
2 Metoda a struktura - str. 855
3 Asistovaná reprodukce – teoretický kontext - str. 857
4 Současná právní úprava asistované reprodukce v České republice a její vývoj od roku 1989 - str. 859
4.1 Sněmovní tisk č. 1073/0, 3. volební období  - str. 860
4.2 Sněmovní tisk č. 1071/0, 4. volební období - str. 860
4.3 Sněmovní tisk č. 1151/0, 4. volební období  - str. 862
4.4 Sněmovní tisk č. 689/0, 5. volební období  - str. 862
4.5 Sněmovní tisk č. 407/0, 6. volební období  - str. 863
4.6 Sněmovní tisk č. 713/0, 6. volební období, a sněmovní tisk č. 371/0, 7. volební období - str. 864
4.7 Sněmovní tisk č. 874/0, 7. volební období  - str. 865
4.8 Shrnutí  - str. 866
5 Analýza parlamentních debat o asistované reprodukci - str. 867
5.1 Společensko-etická témata - str. 867
5.2 Medicínská témata - str. 872
5.3 Co v debatě nezaznělo - str. 874
6 Závěr  - str. 875
Náhradní mateřství v Česku – hájemství reprodukčních klinik (Kateřina Šimáčková)  - str. 879
1 K náhradnímu mateřství - str. 880
2 Koho má právo v případě náhradního mateřství chránit? - str. 883
2.1 Pohled optikou ochrany práv náhradní matky - str. 884
2.2 Pohled optikou ochrany práv dítěte  - str. 888
2.3 Pohled optikou ochrany práv objednatelského páru, zejména objednatelské matky - str. 889
3 Je třeba změnit aktuální české právní řešení?  - str. 894
3.1 Právní cesty k dítěti a česká praxe - str.  891
3.2 Inspirace ke změně - str. 895
3.3 Umožnění větší různorodosti?  - str. 897
4 Závěr  - str. 897
LGBT*  - str. 899
Dvě matky? (Petr Kalla)  - str. 899
1 Úvod - str. 899
2 Homoparentální rodičovství  - str. 900
3 Asistovaná reprodukce v evropském kontextu - str. 903
4 Vývoj české právní úpravy asistované reprodukce - str. 908
5 Zpřístupnění asistované reprodukce lesbickým párům v České republice soudní cestou? - str. 910
6 Uznání lesbického rodičovství založeného za využití asistované reprodukce v zahraničí i na území České republiky - str. 912
7 Osvojení dítěte partnerkou matky - str.  914
8 Zápis dvou rodičů stejného pohlaví do českého rodného listu  - str. 916
9 Shrnutí - str. 916
Rovný přístup k manželství (Vojtěch Procházka)  - str. 919
1 Manželství stejnopohlavních párů v dosavadní české debatě - str. 921
2 Mezinárodní závazky ČR – zdroj marných nadějí? - str. 923
3 Vnitrostátní rámec – proč jít cestou rovnosti - str.  929
4 Nepříznivé zacházení: rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím  - str. 935
5 Podezřelý důvod rozlišování - str. 937
5.1 Pohlaví - str. 938
5.2 Sexuální orientace - str. 940
5.3 Pohlaví, sexuální orientace, nebo obojí? - str. 942
6 Srovnatelnost situace: co je manželství?  - str. 946
6.1 Esenciální odlišnost mužů a žen jako základ manželství - str. 948
6.2 Explicitně vyjádřené účely manželství - str. 948
6.3 Implicitní důvod – manželství jako duševní a tělesné spojení muže a ženy - str. 951
7 Chybějící legitimní cíle a nedostatečné ospravedlnění - str. 954
8 Protiargumenty a odlišná řešení  - str. 955
9 Jak dál?  - str. 957
Pohlaví jako věc veřejná. Právo na uznání pohlavní identity trans lidí (Šárka Dušková) - str. 959
1 Úvod - str. 960
2 Co míníme změnou pohlaví?  - str. 962
3 Právo na uznání pohlavní identity  - str. 966
4 Podmínky pro administrativní změnu pohlaví v České republice - str. 971
5 Inspirace z Evropy a ze světa - str. 973
6 Závěr - str. 975
Člověk mimo ženství a mužství.
(O regulačních modelech NE/uznání intersexuality.) (Andrea Baršová)  - str. 977
1 Koncept regulačního modelu a metoda práce - str.  979
2 Používané výrazy - str.  981
3 Regulační modely uznání pohlaví/genderu  - str. 983
4 Práva intersexuálních lidí a genderová rovnost  - str. 990
5 Shrnutí - str. 992
Menʼs Law. Are Legal Rules Neutral?  - str. 995
Seznam použité a navazující literatury  - str. 1004