Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Finanční zpravodaj

Finanční zpravodaj


15

Pokyn č. GFŘ–D–56
k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu

Č. j.: 11771/22/7100-10111-010509

Čl. I. - Obecná ustanovení

[právní úprava] Pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy při rozhodování o prominutí pokuty za nepodání oznámení o osvobozených příjmech. Oznamovací povinnost je pro poplatníky fyzické osoby zakotvena v ustanovení § 38v zákona č. 586/1992  Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Tato povinnost se vztahuje na příjem osvobozený od daně, pokud přesáhne částku 5 000 000 Kč za jednotlivý příjem. Poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen oznámit správci daně přijetí příjmu přesahujícího uvedenou hranici do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. Daňové přiznání se podává podle § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“) nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta pro podání daňového přiznání se dle § 136 odst. 2 daňového řádu prodlužuje. Pokud poplatník podává přiznání v prodloužené lhůtě, je oznámení povinen podat v této prodloužené lhůtě. Obdobně se postupuje i v případech, je-li lhůta správcem daně prodloužena na žádost daňového poplatníka. Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznamuje správci daně tento příjem pouze jeden z manželů.

Oznamovací povinnost se vztahuje na všechny příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. dle § 4, § 4a, § 6 a § 10 zákona o daních z příjmů (výjimku tvoří příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup). Oznamovací povinnost se tedy nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky [ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) zákona o daních z příjmů].

Pokud poplatník nesplní svoji oznamovací povinnost (případně dojde k pozdnímu podání oznámení), je v ustanovení § 38w zákona o daních z příjmů zaveden sankční postih ve formě pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu (dále též „pokuta“), ve výši

  • 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
  • 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
  • 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým je stanovena. Přitom pokutu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní.

Podle ustanovení § 2 odst. 5 daňového řádu se příslušenstvím daně rozumějí také pokuty, jsou-li ukládány podle daňového zákona. Tento pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu podle zákona o daních z příjmů.

[cíl pokynu] Správce daně může podle § 38w odst. 6 zákona o daních z příjmů zcela nebo zčásti prominout pokutu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Generální finanční ředitelství vedeno snahou dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivní rozhodování o žádostech o promíjení pokut, vymezuje tímto pokynem skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné prominout pokutu. Tímto je Generálním finančním ředitelstvím též vyjádřena snaha zamezit případným excesivním individuálním rozhodnutím tak, aby byla i při aplikaci předmětné zákonné pravomoci založené na kombinaci obecně formulovaných právních pojmů v maximální možné míře šetřena veřejná práva poplatníků spočívající na zákazu diskriminace a na právu na řádný proces.

[čeho se pokyn netýká] Tento pokyn se netýká hromadného promíjení příslušenství daně dle § 260 daňového řádu.

I. 1. Žádost o prominutí uhrazené pokuty

Dle § 259 odst. 2 daňového řádu platí, že prominout lze příslušenství daně i v případě, že již bylo uhrazeno. Úhrada pokuty tedy není překážkou jejího případného prominutí. Na osobním daňovém účtu poplatníka by to znamenalo vznik přeplatku.

I. 2. Správní poplatek

[poplatková povinnost] Žádost o prominutí pokuty podléhá podle sazebníku [položky 1 bodu 1 písm. c)], který je přílohou k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, správnímu poplatku ve výši 1000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku.

Čl. II. – Promíjení pokuty

II. 1. Formální požadavek

Dodržení lhůty pro podání žádosti

[právní úprava] Zákon o daních z příjmů v § 38w odst. 3 stanoví, že pokutu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně.

II. 2. Meritorní posouzení – prvotní úvaha

[právní úprava] Daňový řád v § 259c odst. 2 upravuje vylučující podmínku pro možnost prominutí příslušenství daně. Naplnění této podmínky vylučuje možnost prominutí pokuty. Podle § 259c odst. 2 daňového řádu platí, že prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud poplatník nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.

[pojem „závažnost“] Závažnost porušení daňových nebo účetních předpisů musí být v konkrétním případě najisto postavena prostřednictvím dostatečného odůvodnění rozhodnutí správce daně. Za závažné porušení nelze označit každé porušení daných předpisů, ale pouze porušení, které dosáhne takové intenzity, že jej příslušný správce daně shledá za významně ohrožující nebo porušující účel správy daní. Závažným porušením přitom může být i jejich opakované, avšak méně závažné, porušení1.

[naplnění vylučující podmínky] Správce daně posuzuje naplnění této podmínky za 3 roky zpětně ke dni vydání rozhodnutí o žádosti.

II. 2. A. Definice závažného porušení daňových nebo účetních předpisů

Za závažné porušení daňových nebo účetních předpisů bude považována situace, kdy osoba, u níž se test provádí (viz níže):

1.   Je/byla nespolehlivým plátcem dle § 106a nebo nespolehlivou osobou podle § 106aa zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o dani z přidané hodnoty“). Vzhledem k tomu, že osoba má/měla status nespolehlivého plátce z titulu daně z přidané hodnoty, je zřejmé, že došlo k závažnému porušení daňových předpisů.
2. Byla alespoň jednou pravomocně uznána vinnou ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) daňového řádu.
3. Prováděla činnosti nebo se zapojila do obchodů, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, a správce daně proto u tohoto subjektu vydal zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.
4. Porušila své zákonem stanovené povinnosti způsobem, který měl za následek vyměření kterékoli daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani nebo stanovení daně jejím sjednáním.
5. Závažně ztěžuje nebo ztěžovala, maří nebo mařila správu daní tím, že opakovaně včas nepodala daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a ke splnění této své ze zákona plynoucí povinnosti byla proto vyzvána správcem daně. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
6. Porušila zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, takovým způsobem, že jí byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.
7. Je osobou, jíž byla uložena pokuta (za spáchaný delikt dle daňových a/nebo dle účetních předpisů), jejíž horní hranice je zákonem stanovena na minimálně 250 000 Kč; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.
8. Nevede řádně nebo nevedla řádně evidenci stanovenou právním předpisem nebo uloženou správcem daně.
9. Jinak závažně ohrožuje nebo ohrožovala, porušuje nebo porušovala řádný výkon správy daní.

Pro vyloučení možnosti prominutí stačí naplnění kterékoli situace.

[zohlednění objektivních důvodů] Správce daně při posuzování porušení daňových a účetních předpisů vždy zohlední také jemu známé objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, které vedly k porušení těchto předpisů. Může se jednat např. o živelní pohromy, závažné zdravotní důvody či jiné osobní překážky, které poplatníkovi bránily v řádném dodržování daňových a účetních předpisů.

[posuzování bodu 3 a 4] Situaci uvedenou v bodě 3 správce daně posuzuje k právní moci zajišťovacího příkazu; situaci uvedenou v bodě 4 správce daně posuzuje ve vztahu k porušení povinnosti, nikoli k následkům tohoto porušení2. U bodu 4 vedle ostatních faktů správce daně zohlední i výši náhradním způsobem stanovené daně s tím, že za závažnou se považuje částka „doměrku“ minimálně ve výši 50 000 Kč (rozdíl mezi tvrzenou daní a výsledkem vyměření či doměření). Tato částka se posuzuje ve vztahu k jednotlivému zdaňovacímu období či jednotlivé skutečnosti, jež je předmětem oznámení o osvobozených příjmech.

II. 2. B. Osoby, u nichž se posuzuje naplnění kritérií dle § 259c odst. 2 daňového řádu

[právní úprava] Podle § 259c odst. 2 daňového řádu musí výše uvedené kritérium splňovat daňový subjekt fyzická i právnická osoba a v případě, že je daňovým subjektem právnická osoba, i osoba, která je členem jeho statutárního orgánu.
Ustanovení § 259c odst. 3 daňového řádu stanoví, že pokud právnická osoba závažným způsobem poruší daňové nebo účetní právní předpisy, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky podle odstavce 2 na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě členem statutárního orgánu, jako by je také porušila.

[u koho se zkoumá] Naplnění výše uvedených kritérií (čl. II. 2. A.) se musí zkoumat s přihlédnutím k § 259c odst. 2 daňového řádu u:

  • samotné fyzické osoby
  • všech právnických osob, ve kterých fyzická osoba je nebo byla v uplynulých 3 letech statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu.

II. 3. Meritorní posouzení – rozsah prominutí

[co se zkoumá] Pokud správce daně dospěje k závěru, že poplatník splnil požadavky dle čl. II. 2 tohoto pokynu, a že je tedy možné poplatníkovi prominout pokutu, bude v navazující fázi posuzovat, v jakém rozsahu lze pokutu prominout.

[vliv první úvahy] Kladné zodpovězení prvotní otázky, zda lze vůbec pokutu prominout, však samo o sobě neznamená, že opravdu bude poplatníkovi určitá část pokuty prominuta. Rozsah, v jakém lze prominout, bude správce daně posuzovat dle čl. II. 3. tohoto pokynu a může dospět k závěru, že poplatníkovi nebude prominuta žádná část pokuty.

[kritéria] Pro posouzení výše prominutí pokuty existují dvě kritéria – jednak ospravedlnitelný důvod prodlení a jednak četnost porušování povinností při správě daní.

II. 3. A. Ospravedlnitelné důvody pro nesplnění povinnosti

Kritériem, které musí správce daně v rámci úvahy o prominutí pokuty zohlednit, je existence ospravedlnitelného důvodu pro nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem. Mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a který z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický.
Posouzení ospravedlnitelnosti daného důvodu ze strany správce daně nesmí vytvořit stav, kdy by poplatníci mohli dopředu spoléhat na to, že jim nesplnění určité povinnosti bude prominuto.

[naplnění kritéria] Správce daně posuzuje naplnění tohoto kritéria dle skutkového stavu k poslednímu dni, kdy bylo možné oznámení o osvobozených příjmech podat.

[relevantní skutečnosti] Generální finanční ředitelství stanoví skutečnosti, na které bude správce daně brát zřetel při zohledňování kritéria ospravedlnitelného důvodu nepodání/nesplnění povinnosti poplatníkem, a stanoví jejich procentuální vyjádření.

[posouzení] Správce daně posoudí, zda došlo v konkrétním případě k prodlení s plněním povinnosti podat oznámení o osvobozených příjmech z ospravedlnitelného důvodu (viz tabulka níže). Procentuální ohodnocení dle tohoto článku je pak východiskem pro modifikace výše promíjené částky dle čl. II. 3. B. pokynu. Svědčí-li poplatníkovi při posouzení konkrétního prodlení více ospravedlnitelných důvodů prodlení, je základem pro další výpočet správce daně ten nejlépe ohodnocený dle tabulky.

  Ospravedlnitelný důvod nesplnění povinnosti Procentuální ohodnocení
1. Jedná se o poplatníka, kterému nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo trvalý), který vznikl nebo trvá v kalendářním roce, ve kterém má povinnost oznámit osvobozené příjmy, tj. od 1. 1. daného roku, nejpozději však do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel, zabránil plnit jeho povinnosti (nutno doložit prokazatelným způsobem). 100 %
2. Poplatník byl stižen živelní pohromou, hromadnou či individuální, v kalendářním roce, ve kterém má povinnost oznámit osvobozené příjmy, tj. od 1. 1. daného roku, nejpozději však do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. Za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. 100 %
3. Pokud poplatník bez výzvy správce daně podal oznámení o osvobozených příjmech do 150 dnů po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. 90 - 100 %
4. Pokud poplatník na výzvu správce daně podal oznámení o osvobozených příjmech do 120 dnů po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. 90 - 100 %

[demonstrativnost výčtu] Výše uvedené relevantní skutečnosti jsou demonstrativním výčtem a není vyloučeno, že při posuzování konkrétního případu správce daně dospěje k závěru, že lze prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu i z důvodu v pokynu neuvedeného. Mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický. Prominutí pokuty nemá svědčit těm, kteří oznamovací povinnost nedodrželi v důsledku vlastní liknavosti či nezodpovědnosti, ba dokonce úmyslným jednáním.3 Prominutí pokuty by nemělo s ohledem na zásadu legitimního očekávání způsobit, že na nepodání oznámení o osvobozených příjmech nebude nahlíženo jako na prohřešek. I nadále musí být zachováno pravidlo, že neplnění zákonné povinnosti má své konsekvence v podobě následku za porušení povinnosti při správě daní. Prominutí pokuty proto nemůže sloužit k setření rozdílu mezi těmi, kteří své povinnosti plní řádně a včas, a těmi, kteří je neplní.

II. 3. B. Četnost porušování povinností daňovým subjektem při správě daní

[právní úprava] Ustanovení § 259c odst. 1 daňového řádu normuje při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správcem daně zohlednit četnost porušování povinností při správě daní poplatníkem. Jedná se o kritérium, které může modifikovat výsledek zjištěné procentní sazby k prominutí vypočítané dle čl. II. 3. A. tohoto pokynu, a to jejím snížením.

[postup správce daně] Po výpočtu provedeném dle čl. II. 3. A. tohoto pokynu správce daně posoudí naplnění níže uvedených situací poplatníkem a při splnění jedné nebo více z nich, odečte příslušnou procentní sazbu (tzn., že procentuální ohodnocení při porušení povinností z různých bodů se sčítá).

[naplnění podmínky] Správce daně posuzuje naplnění této podmínky ke dni vydání rozhodnutí o žádosti.

[relevantní skutečnosti] Generální finanční ředitelství stanoví skutečnosti, na které bude správce daně brát zřetel při zohledňování kritéria četnosti porušování povinností poplatníkem při správě daní, a stanoví jejich procentuální vyjádření:

  Druh porušení povinnosti poplatníka Procentuální ohodnocení
1. Ke dni vydání rozhodnutí o žádosti eviduje správce daně u poplatníka vykonatelný nedoplatek z jiného daňového řízení, který je vymáhán (je uveden na exekučním příkazu). - 50 %
2. V posledních třech letech byla poplatníkovi alespoň dvakrát pravomocně stanovena kterákoli daň podle pomůcek dle § 98 daňového řádu bez součinnosti poplatníka, a to bez ohledu na částku takto stanovené daně. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. - 50 %
3. V posledních třech letech byla poplatníkovi alespoň dvakrát pravomocně uložena pořádková pokuta dle § 247 daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. - 50 %
4. V posledních třech letech byla poplatníkovi alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle § 247a daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. - 50 %
5. V posledních třech letech byla poplatníkovi alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. - 50 %

[příklad] Poplatník se dopustil prodlení s podáním oznámení o osvobozeném příjmu z důvodu hospitalizace v nemocnici a v posledních třech letech mu byla čtyřikrát pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu. Za naplnění ospravedlnitelného důvodu mu přísluší ohodnocení 100 %, za četné porušování povinností při správě daní je nutné odečíst 50 %. Poplatníkovi bude prominuto 50 % z celkové výše uložené pokuty.

Čl. III. - Procesní ustanovení

[žádost a příslušnost] O prominutí pokuty rozhoduje správce daně na základě žádosti poplatníka (dále též „žádost o prominutí“). Žádost o prominutí se podává u správce daně věcně a místně příslušného ke správě daně z příjmů fyzických osob v době podání žádosti o prominutí.

[předmět řízení] Žádostí o prominutí je zahájeno řízení o prominutí pokuty.

[naplnění vylučující podmínky] Splnění požadavků dle čl. II. 2. tohoto pokynu bude posuzováno v rámci všech řízení s poplatníkem u všech věcně či místně příslušných správců daně. Správce daně bude převážně využívat automatizovanou podporu v systému ADIS, která pracuje s daty, kterými disponuje. Správce daně bude tedy vycházet z dostupných informací, které má v momentě vydávání rozhodnutí o prominutí pokuty k dispozici.

[důkazní břemeno poplatníka] Pokud poplatník splní své břemeno tvrzení v tom smyslu, že žádost o prominutí obsahuje precizně popsané důvody, pro které žádá prominout, avšak poplatník své tvrzení uvedené v žádosti nedoloží, a ani správce daně nemá tvrzení poplatníka jakkoliv podepřeno obsahem daňového spisu, nese poplatník riziko možného negativního rozhodnutí v dané věci. V případě podané žádosti jde ryze o dispozitivní úkon poplatníka, a proto poplatník nemůže být nucen k prokázání tvrzených skutečností, a to i s ohledem na ustanovení § 92 daňového řádu, jehož znění na řízení o prominutí pokuty nedopadá.

[do kdy lze prominout] K prominutí pokuty může dojít do doby uplynutí lhůty pro placení daně, a to i poté, kdy došlo k její úhradě (§ 259 odst. 2 daňového řádu).

Čl. IV. - Rozhodnutí

Specifikace rozhodnutí

Pokuta musí být určena platebním výměrem na pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, kterým byla stanovena.

IV. A. Rozhodování mimo meritum věci

[zastavení řízení] Správce daně zastaví řízení dle § 5 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, pokud nedojde k zaplacení správního poplatku v případech, kdy žádost o prominutí podléhá správnímu poplatku.

[zastavení řízení] Správce daně zastaví řízení podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu, pokud poplatník podá žádost o prominutí pokuty po lhůtě pro placení daně (§ 259 odst. 2 daňového řádu).

[zastavení řízení] Správce daně zastaví řízení podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu, pokud poplatník podá novou žádost o prominutí dříve než 60 dnů ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí o původní žádosti o prominutí (§ 259 odst. 3 daňového řádu).

[odložení] Správce daně žádost o prominutí odloží, jestliže byla poplatníkovi původní žádost o prominutí zamítnuta, a jestliže poplatník ve své nové žádosti podané nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí neuvádí jiné důvody, než obsahovala jeho původní žádost (§ 259 odst. 3 daňového řádu). O odložení musí být žadatel vyrozuměn.

IV. B. Meritorní rozhodnutí

[záznam komise] Rozhodnutí bude vydáno na základě záznamu komise dokumentujícího průběh jednání k jednotlivému projednávanému případu rozhodování o prominutí (čl. 2 bod 3. 3. písm. f) Interního protikorupčního programu Finanční správy České republiky, č. j. 19086/14/7000-01200 ze dne 29. 4. 2014).

[lhůta pro vydání rozhodnutí] Rozhodnutí bude vydáno ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správci daně.

[zaokrouhlování] Procentní sazba částky pokuty, která má být prominuta, se zaokrouhluje na celé procento nahoru. Stejně tak částka k prominutí se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

[podpora de minimis] V případě, že rozhodnutím správce daně bude poskytnuta podpora de minimis, musí být součástí výroku údaj o poskytnutí podpory de minimis, její výši (tj. celková výše prominutého příslušenství daně) a název přímo použitelného předpisu EU (citace názvu a uvedení informace o vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie), podle kterého je poplatníkovi poskytována podpora de minimis (§ 3a odst. 4 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů).

Při poskytování podpory de minimis se postupuje podle Čl. VI. Pokynu č. GFŘ-D-47 k promíjení příslušenství daně č. j.: 15921/21/7700-10123-050167 ze dne 8.3.2021. Poplatníci, kterých se bude týkat případné poskytnutí podpory de minimis, jsou ti, kteří spadají pod pojem podnik. Podle práva Evropské unie spadá pod pojem podnik jakákoli entita vykonávající ekonomickou činnost figurující na nabídkové straně trhu.

[odůvodnění] V odůvodnění rozhodnutí správce daně uvede zejména:

  • závěry ohledně toho, zda poplatník unesl své břemeno tvrzení, tj. zda je žádost věcně projednatelná,
  • závěry ohledně toho, zda jsou tvrzení uvedená v žádosti poplatníkem řádně doložena, popř. jejich důvodnost vyplývá z daňového spisu,
  • úvahy, kterými dospěl správce daně k závěru o naplnění/nenaplnění některého ze zákonných kritérií dle § 38w zákona o daních z příjmů a § 259c daňového řádu (čl. II. tohoto pokynu),
  • údaje o veřejné podpoře (podpoře de minimis), pokud byla poskytnuta.

[opravné prostředky] Proti rozhodnutí ve věci prominutí pokuty nelze uplatnit opravné prostředky (§ 259 odst. 4 daňového řádu).

Čl. VI. – Přechodná a zrušující ustanovení

[zrušující ustanovení] Tímto pokynem se ruší Pokyn GFŘ-D-28 k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu č. j.: 87722/16/7100-10111-010509 ze dne 28. 6. 2016.

[přechodné ustanovení] Žádosti o prominutí pokuty za neoznámení osvobozených příjmů doručené správci daně přede dnem účinnosti tohoto pokynu (viz čl. VII.), o nichž nebylo rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto pokynu, se posoudí podle tohoto pokynu.

Čl. VII. – Účinnost

Tento pokyn nabývá účinnosti 6. den po podpisu.

Ing. Jan Ronovský, v. r.
ředitel sekce a zástupce
generálního ředitele


1 K tomu blíže viz rozsudek NSS č. j.: 2 Afs 62/2017-37 ze dne 2. 8. 2017
2 K tomu blíže viz rozsudek KS v Brně č. j.: 62 Af 47/2016-64 ze dne 22. 2. 2018
3   K tomu blíže viz rozsudek NSS č. j.: 5 Afs 245/2019-28 ze dne 31. 7. 2020

E-shop

Spisová služba, 3. vydání

Spisová služba, 3. vydání

Miroslsv Kunt, Tomáš Lechner - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Praktická publikace přináší ve třetím vydání aktuální pohled na oblast spisové služby a evidence dokumentů všech forem včetně zásadních souvislostí od nástrojů e-governmentu až po problematiku využívání archiválií. Kniha podrobně rozebírá všechny změny, které byly provedeny v ...

Cena: 670 KčKOUPIT

Hospodaření a vedení účetnictví příspěvkových organizací v ukázkách a příkladech

Hospodaření a vedení účetnictví příspěvkových organizací v ukázkách a příkladech

Jaroslava Svobodová - Anag, spol. s r. o.

Tato zcela nová publikace Jaroslavy Svobodové je zaměřena na dvě oblasti, a to 1. na hospodaření příspěvkových organizací rozlišených na státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace, jejichž ...

Cena: 419 KčKOUPIT

ÚZ č. 1431 - Koronavirus - speciální vydání

ÚZ č. 1431 - Koronavirus - speciální vydání

Sagit, a. s.

Od března 2020 byla přijata řada předpisů ke zmírnění dopadů vládních koronavirových opatření. Soubor těchto předpisů jsme vydali v červnu 2020 s tím, že se jedná o jednorázovou publikaci ÚZ; bohužel epidemie trvá a nové předpisy přibývají; dochází také k novelizaci stávajících ...

Cena: 145 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

© 1996–2022 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.