Váš nákupní košík: prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz
Váš nákupní košík: prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz
8
| 1. | Tento pokyn reaguje na příslušnou novelu1 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v rozhodném znění, v jejímž důsledku došlo uplynutím dne 31. 12. 2021 ke zrušení regionálních rad regionů soudržnosti. Touto novelou došlo rovněž ke změně zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v rozhodném znění (dále jen “rozpočtová pravidla územních rozpočtů“), ve věci přechodu kompetencí od 1. 1. 2022 při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně v případech dotací poskytnutých z rozpočtů regionálních rad regionů soudržnosti na orgány Finanční správy České republiky (dále jen „orgány finanční správy“). |
| 2. | Pokyn stanoví obecné principy, podle nichž orgány finanční správy postupují při stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně dle rozpočtových pravidel územních rozpočtů v souladu s principem (zásadou) proporcionality (přiměřenosti). Pokyn se však nevztahuje na případy, kdy poskytovatel ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí peněžních prostředků vymezí podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné, za které se v intencích předmětné veřejnosprávní smlouvy uloží odvod nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků2. |
| 3. | Pokyn reflektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu a na ni navazující judikaturu krajských soudů a rovněž dikci konkrétních ustanovení rozpočtových pravidel územních rozpočtů3 , jež se vztahují ke stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně dle rozpočtových pravidel územních rozpočtů, resp. dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v rozhodném znění. V těchto případech je třeba vždy při stanovení příslušného odvodu zvažovat okolnosti konkrétního porušení rozpočtové kázně a vycházet z principu proporcionality mezi závažností tohoto porušení a výší za něj předepsaného odvodu. Předmětnou judikaturu lze analogicky implementovat i do „prostředí“ rozpočtových pravidel územních rozpočtů4. |
| 4. | Cílem pokynu je zabránit vzniku neodůvodněných rozdílů při rozhodování skutkově shodných nebo obdobných případů5 a sjednotit správní praxi orgánů finanční správy. |
| 1. | Pokyn se použije při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně, pokud
| ||||||||
| 2. | Pokyn se nepoužije, nevyplývá-li z Přílohy pokynu (dále jen „Příloha“) jinak6, při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně dle § 22 odst. 1 rozpočtových pravidel územních rozpočtů, pokud
|
| 1. | Při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně je nutno v každém konkrétním případě, na nějž se vztahuje tento pokyn, zvážit, zda je dán důvod k odvodu za porušení rozpočtové kázně v plné výši čerpaných či poskytnutých peněžních prostředků, či ke stanovení odvodu v souladu se zásadou proporcionality, tj. pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti. |
| 2. | V Příloze pokynu jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující „typy“ porušení rozpočtové kázně společně se způsobem stanovení výše odvodu zohledňujícím zásadu proporcionality. |
| 3. | K jiným „typům“ porušení, která v Příloze uvedena nejsou, je rovněž nutno přistupovat v souladu se zásadou proporcionality, a to analogicky k „typům“ porušení rozpočtové kázně v Příloze uvedeným. |
| 4. | Způsob stanovení výše odvodu uvedený v Příloze tohoto pokynu je závazný. Odvod za porušení rozpočtové kázně v částce vyšší či nižší, než která vyplývá z Přílohy, lze stanovit jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. |
| 5. | V případě zjištění více jednotlivých případů porušení rozpočtové kázně7 (dále jen „jednotlivý případ“), u nichž je postupováno dle tohoto pokynu, je nutné výši odvodu stanovit explicitně za každý jednotlivý případ zvlášť, každý jednotlivý případ zvlášť odůvodnit, a částky poté sečíst. Výjimkou z tohoto postupu jsou případy vícenásobného porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, kdy bude uložen odvod ve výši nejzávažnějšího porušení těchto pravidel u stejné veřejné zakázky8, nestanoví-li veřejnosprávní smlouva o poskytnutí peněžních prostředků jinak. |
V Příloze tohoto pokynu je použito celkem šest různých způsobů stanovení odvodů, které je nutno rozlišovat. Každý z nich totiž představuje rozdílnou „startovací pozici“ (uvažovanou výchozí sazbu odvodu) při aplikaci zásady proporcionality:
| - | první způsob stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby s možností snížení, bez fixního limitu) explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 100 %, 50 %, 25 %, nebo 10 % dle konkrétního „typu“ porušení rozpočtové kázně); snížit sazbu odvodu je možné až tehdy, jsou-li k tomu dány důvody; příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je: 100 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení až na 5 %, |
| - | druhý způsob stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby s možností snížení, s fixním limitem) explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 25 %, nebo 10 % dle konkrétního „typu“ porušení rozpočtové kázně); snížit sazbu odvodu je možné až tehdy, jsou-li k tomu dány důvody; zároveň je nutné respektovat maximální absolutní či relativní limity; příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je: 25 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení až na 10 %, nejvýše však 1 000 000 Kč, |
| - | třetí způsob stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby bez možnosti snížení, bez fixního limitu) explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 100 %, 25 %, 10 %, 5 % nebo 0,1 % dle konkrétního „typu“ porušení rozpočtové kázně); příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je: 25 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky, |
| - | čtvrtý způsob stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby bez možnosti snížení, s fixním limitem) explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 1 %, 0,25 % nebo 0,1 % dle konkrétního „typu“ porušení rozpočtové kázně); zároveň je nutné respektovat maximální absolutní či relativní limity; příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je: 0,25 % z poskytnuté částky za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního stavu, nejvýše však 20 000 Kč za každý výše uvedený měsíc trvání protiprávního stavu, |
| - | pátý způsob stanovení odvodu (odvod v rámci procentního rozmezí) implicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ se nachází ve středu procentního rozmezí; jsou-li k tomu dány důvody, je možné v tomto středu pohybující se sazbu odvodu jak zvýšit, tak snížit; příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je: 25 % – 50 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky, |
| - | poslední způsob stanovení odvodu (odvod v poměrné výši) implicitně vyjadřuje, že výše odvodu bude odvislá od míry naplnění konkrétní podmínky, přičemž zde platí inverzní vztah9; příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je: odvod v poměrné výši s ohledem na míru naplnění limitů, parametrů či indikátorů. |
Tento pokyn nabývá účinnosti šestým pracovním dnem po jeho podpisu.
Ing. Tatjana Richterová, v. r.
generální ředitelka
Příloha
Příloha Pokynu č. GFŘ – D – 55 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně dle rozpočtových pravidel územních rozpočtů
| 1 | Zákon č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. | ||||||
| 2 | Ustanovení § 22 odst. 5 rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015: „… Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší. …“, resp. ustanovení § 10a odst. 6 rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 20. 2. 2015: „Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace lze z podmínek stanovených podle odstavce 5 písm. i) vymezit podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné, za které se uloží odvod za porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků. …“ | ||||||
| 3 | Ustanovení § 22 odst. 5 věta čtvrtá rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015: „Při stanovení výše odvodu orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.“, resp. ustanovení § 22 odst. 5 věta sedmá rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 1. 1. 2022: „Při stanovení výše odvodu přihlédne orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.“ | ||||||
| 4 | Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 10 Af 38/2014 - 142 ze dne 22.02.2017: „Krajský soud si je vědom, že citovaná judikatura se dotýká zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nicméně domnívá se, že daný požadavek na odůvodnění výše uloženého odvodu v souladu se zásadou proporcionality je analogicky plně aplikovatelný i na problematiku porušení rozpočtové kázně a ukládání odvodů podle zákona č. 250/2000 Sb., neboť odvod za porušení rozpočtové kázně podle tohoto zákona má být rovněž stanoven ve výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků …“ | ||||||
| 5 | Ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů: „Správce daně dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.“ | ||||||
| 6 | Jedná se o tyto případy:
| ||||||
| 7 | Jedná se o případy vícenásobného porušení rozpočtové kázně ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci (§ 22 odst. 5 věta pátá, rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015, resp. § 22 odst. 5 věta druhá rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 20. 2. 2015). | ||||||
| 8 | Jedná se o případy vícenásobného porušení v rámci jednoho zadávacího řízení/jedné veřejné zakázky. V případě pochybení u více zadávacích řízení/veřejných zakázek je vyměřováno za každé zadávací řízení/veřejnou zakázku zvlášť (§ 22 odst. 5 věta třetí rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 20. 2. 2015). | ||||||
| 9 | Převrácený vztah, tedy v čím větší míře bude naplněna konkrétní povinnost, tím nižší odvod bude stanoven. |
Jiří Janák - Wolters Kluwer ČR, a.s.
Publikace představuje ucelený popis působení práva hospodářské soutěže a státních podpor ve sportu. Zabývá se jednak specifičností sportu jako takového, jednak specifičností aplikace pravidel hospodářské ...
Cena: 495 KčKOUPIT
Karel Svoboda, Petr Smolík, Jiří Levý, Jiří Doležílek a kolektiv - C. H. Beck
Třetí vydání praktického komentáře reaguje na aktuální judikaturu a zapracovává novely procesních předpisů, k nimž došlo od předchozího vydání v roce 2017. Poslední zapracovanou novelizací je sněmovní tisk č. 984, který s účinností k 1. 7. 2021 ukotvil zvláštní režim procesní ochrany ...
Cena: 2 790 KčKOUPIT
Jan Kratochvíl - Nakladatelství Leges, s. r. o.
Kniha se věnuje používání základních práv v rozhodovací praxi obecných soudů, především soudů první a druhé instance. V první části autor rozebírá způsoby aplikace základních práv obecnými soudy. Čtenáři v ní najdou odpovědi na množství otázek, které při aplikaci základních práv v ...
Cena: 290 KčKOUPIT
Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981
Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634
Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz
