8

ROZHODNUTÍ
o prominutí daně z příjmů z důvodu mimořádné události

Č. j. 868/2021/3901-2

PID: MFCRBXXJQY

Zpracovatel: Mgr. Martin Dvořák

Ministryně financí rozhodla podle § 260 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009  Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“),

takto:

Poplatníkům daně z příjmů

promíjím

daň z příjmů ze závislé činnosti v případě, kdy daňová povinnost vznikla z důvodu příjmů v podobě peněžní náhrady podle § 35 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“), za vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci uložené ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) krizového zákona v rámci krizových opatření vlády České republiky po dobu platnosti všech nouzových stavů vyhlášených v souvislosti s výskytem pandemie COVID-19, nebo peněžní náhrady podle § 35 krizového zákona poskytnuté po vzájemné dohodě s orgánem krizového řízení ve smyslu hlavy II. krizového zákona za dobrovolnou pomoc v rámci krizových opatření vlády České republiky po dobu platnosti všech nouzových stavů vyhlášených v souvislosti s výskytem pandemie COVID-19.

Toto rozhodnutí je oznámeno podle § 260 odst. 3 daňového řádu zveřejněním ve Finančním zpravodaji.

Odůvodnění:

V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 a přijímanými opatřeními k jeho zamezení se ministryně financí rozhodla využít své pravomoci podle § 260 odst. 1 písm. b) daňového řádu a za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na daňové subjekty přistoupit ve stanoveném rozsahu k hromadnému prominutí daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Rozhodnutím ministryně financí dojde k prominutí daně z příjmů poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kterým byla v rámci krizových opatření vlády České republiky po dobu platnosti všech nouzových stavů vyhlášených v souvislosti s výskytem pandemie COVID-19 uložena pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) krizového zákona v souvislosti s pandemií COVID-19 a obdrželi nebo obdrží z tohoto důvodu peněžní náhradu podle § 35 krizového zákona, která je zdanitelným příjmem ze závislé činnosti. Krizovým opatřením dle krizového zákona byla pracovní povinnost po dobu platnosti nouzového stavu uložena např. k zajištění poskytování sociálních služeb, k zajištění poskytování péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, k zajištění poskytování zdravotních služeb poskytovateli zdravotních služeb či k zajištění činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví. Dle příslušných usnesení vlády pak pracovní povinnost dopadala na studenty konkrétních oborů středních a vysokých škol v oblasti zdravotní a sociální péče (resp. v souvisejících oblastech).

Za stejných podmínek bude prominuta daň z příjmů poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kterým daňová povinnost vznikla nebo v budoucnu vznikne z důvodu peněžní náhrady podle § 35 krizového zákona poskytnuté po vzájemné dohodě s orgánem krizového řízení za dobrovolnou pomoc v rámci krizových opatření vlády České republiky po dobu platnosti všech nouzových stavů vyhlášených v souvislosti s výskytem pandemie COVID-19. Prominutí daně z příjmů se bude vztahovat i na peněžní náhrady dle § 35 krizového zákona za splnění pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, resp. za dobrovolnou pomoc, které budou v souvislosti s výskytem pandemie COVID-19 poskytnuty v budoucnu

Případné daně, které byly sraženy příslušnými orgány krizového řízení, budou vráceny podle standardních ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

Pokud byla z těchto příjmů ze závislé činnosti v průběhu roku 2020 sražena záloha na daň podle § 38h zákona o daních z příjmů, může plátce daně vrátit poplatníkovi prominutou částku na záloze sraženou z těchto příjmů podle § 38i odst. 1 zákona o daních z příjmů (jako přeplatek na záloze), pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období (tj. do 1. 3. 2021 podává-li vyúčtování ještě v papírové podobě a do 22. 3. 2021 podává-li vyúčtování elektronicky).

Po této lhůtě může plátce daně vzniklý rozdíl ve prospěch poplatníka vrátit ještě ve lhůtě pro vrácení přeplatku na dani podle § 38i odst. 2 zákona o daních z příjmů, tzn., pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. V této lhůtě může plátce daně vrátit vzniklé rozdíly na záloze též poplatníkovi, který si u něj nepožádal o vydání potvrzení podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů za účelem podání daňového přiznání za rok 2020.

O vrácené částky na záloze nebo na dani sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň. Jinak má poplatník, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl v daňovém přiznání. Vrácené částky na záloze nebo na dani plátce vyčíslí v příslušném vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, které má povinnost podat podle § 38j odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů (případně v dodatečném vyúčtování) a v obou případech v příloze č. 3 k tomuto vyúčtování.

Poplatníkovi, kterému byla z těchto příjmů sražena daň srážkou podle zvláštní sazby v souladu s § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů, může plátce daně vrátit prominutou částku daně podle § 38d odst. 8 zákona o daních z příjmů, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty, ve které byl plátce daně povinen podat vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nevyužil-li poplatník postup uvedený v § 36 odst. 7 a 8 zákona o daních z příjmů (tj. nezahrnul-li tyto příjmy na základě vydaného potvrzení do daňového přiznání). Vrácené částky na dani plátce daně vyčíslí v příslušném vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, které má povinnost podat podle § 38d odst. 9 zákona o daních z příjmů, resp. v dodatečném vyúčtování a v příloze k tomuto vyúčtování.

Z hlediska správy této prominuté daně bude Finanční správa České republiky také akceptovat přístup, kdy nebude plátce, ani poplatník uvádět příjem, který je sice zdanitelný, ale jeho daňový efekt je zcela potlačen prostřednictvím prominutí. Pro plátce daně to tedy znamená možnost tento vztah nijak nevypořádávat a pro poplatníka se eliminuje povinnost jen kvůli tomuto příjmu podávat daňové přiznání. Pokud bude poplatník podávat daňové přiznání z jiného důvodu, bude rovněž tolerováno neuvedení tohoto příjmu v daňovém přiznání.

Lze očekávat, že drtivá většina daňových subjektů se zachová shora uvedeným způsobem. Výjimkou může být situace, kdy pro poplatníka je nezbytné daný příjem vykázat např. pro účely získání nároku na daňový bonus na vyživované dítě (kvůli překročení určité prahové hodnoty). Prominutí nedopadá na odvody na sociálním a zdravotním pojištění, neboť tyto odvody nejsou v kompetenci Ministerstva financí (resp. ministryně financí).

S ohledem na výše uvedené ministryně financí rozhodla tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 259 odst. 4 daňového řádu).

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r.
místopředsedkyně vlády a ministryně financí