6

Sdělení ke Smlouvě mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku¹ (dále jen „Smlouva“) v návaznosti na Mnohostrannou úmluvu o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám² (dále jen „Úmluva“)

Č. j.: MF-5860/2017/15-124

Zpracovatel: Ing. Martin Boreš
Telefon: 257 044 467

Článek 1

Ministerstvo financí České republiky sděluje, že se Smlouva na základě výhrad a notifikací učiněných Českou republikou a Švýcarskem ve vztahu k Úmluvě mění následovně:

1) Nový text preambule Smlouvy zní:

„Vláda České republiky a Švýcarská spolková rada,

přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, zamýšlejíce vylučovat dvojí zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, a to aniž by byly vytvářeny příležitosti k nezdanění nebo ke sníženému zdanění skrze daňové úniky či prostřednictvím vyhýbání se daňové povinnosti (včetně prostřednictvím uspořádání, která se nazývají „treaty-shopping“ a která jsou zacílena na získání úlev stanovených ve Smlouvě, a to v nepřímý prospěch rezidentů třetích jurisdikcí), se dohodly takto:“.

2) První věta článku 25 odstavce 1 Smlouvy se nahrazuje následující větou:

„Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit případ příslušnému úřadu kteréhokoliv smluvního státu.“.

3) Text odstavce 8 Protokolu se nahrazuje následujícím textem:

„8. Jestliže se dá usuzovat s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, že získání výhody plynoucí ze Smlouvy bylo jedním z hlavních cílů jakéhokoliv opatření nebo jakékoliv transakce přímo nebo nepřímo vedoucích k této výhodě, tato výhoda, bez ohledu na jiná ustanovení Smlouvy, nebude poskytnuta ve vztahu k části příjmu nebo majetku, pokud není prokázáno, že poskytnutí této výhody v dané situaci by bylo v souladu s účelem a cílem příslušných ustanovení Smlouvy.“.

Článek 2

Výše uvedené změny Smlouvy se v obou smluvních státech provádějí následovně:

1) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje z částek vyplácených nebo připisovaných nerezidentům, jestliže skutečnost dávající vzniknout takovým daním nastala k 1. lednu 2022 nebo později;

2) pokud jde o všechny ostatní daně, na daně ukládané za zdaňovací období začínající 17. července 2021 nebo později; a

3) změna uvedená v odstavci 2) článku 1 se bez ohledu na ustanovení odstavců 1) a 2) tohoto článku provádí na případ předložený příslušnému úřadu smluvního státu k 17. lednu 2021 nebo později, s výjimkou případů, které nebyly způsobilé k předložení k tomuto datu podle Smlouvy před tím, než byla modifikována Úmluvou, a to bez ohledu na zdaňovací období, ke kterému se případ vztahuje.

Ing. Václav Zíka, v. r.
pověřený řízením odboru Daně z příjmů a účetnictví