1

Pokyn č. GFŘ-D-38

pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně

Č. j.: 74816/18/7500-30091

Čl. I

1. Pokyn stanoví obecné principy, podle nichž orgány Finanční správy ČR (dále jen „OFS“) postupují při stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně v částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň,

• podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015 (dále jen „ZRP ve znění účinném do 19. 2. 2015“) nebo
• podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném od 20. 2. 2015 (dále jen „ZRP ve znění účinném od 20. 2. 2015“),

v souladu se zásadou proporcionality.

2. Pokyn reflektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) a na ni navazující judikaturu krajských soudů vztahující se ke stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně, kdy je třeba vždy při stanovení příslušného odvodu zvažovat okolnosti konkrétního porušení rozpočtové kázně a vycházet z principu proporcionality mezi závažností tohoto porušení a výší za ně předepsaného odvodu.

3. Cílem pokynu je zabránit vzniku neodůvodněných rozdílů při rozhodování skutkově shodných nebo obdobných případů¹ a sjednotit správní praxi.

Čl. II

1. Pokyn se použije při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. c) ZRP, ve znění účinném do 19. 2. 2015, nebo podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. b) ZRP, ve znění účinném od 20. 2. 2015, pokud

• porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. a) ZRP² spočívá v neoprávněném použití prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu³, ke kterému došlo porušením podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu s podmínkami vydány,
• porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) ZRP spočívá v neoprávněném použití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, ke kterému došlo porušením podmínek, za kterých byly prostředky poskytnuty,
• porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) ZRP spočívá v zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu, ke kterému došlo porušením podmínek, za kterých byly prostředky poskytnuty, přičemž předmětné prostředky byly v příslušném termínu⁴ vráceny,
• jde o porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. c)⁵, e)⁶, g)⁷, h)⁸ a i)⁹ ZRP, přičemž předmětné prostředky byly v příslušném termínu4 odvedeny či vráceny,
• k porušení rozpočtové kázně došlo podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. j)¹⁰ ZRP.

2. Pokyn se nepoužije, nevyplývá-li z přílohy pokynu jinak, při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. c) ZRP, ve znění účinném do 19. 2. 2015, nebo podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. b) ZRP, ve znění účinném od 20. 2. 2015, pokud

• porušení rozpočtové kázně spočívá v ostatních v čl. II bod 1 pokynu neuvedených případech neoprávněného použití prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu dle § 44 odst. 1 písm. a) ZRP, tj. pokud porušení spočívá v porušení účelu, či v neprokázání, jak byly prostředky použity,
• porušení rozpočtové kázně spočívá v ostatních v čl. II bod 1 pokynu neuvedených případech neoprávněného použití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu dle § 44 odst. 1 písm. b) ZRP, tj. pokud porušení spočívá v porušení účelu, či v neprokázání, jak byly prostředky použity.

3. Pokyn se nepoužije v případech porušení rozpočtové kázně dle ustanovení § 44 odst. 1 písm. d) a f) ZRP.

Čl. III

1. Při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně je s ohledem na příslušnou judikaturu NSS a krajských soudů nutno v každém konkrétním případě, na nějž se vztahuje tento pokyn, zvážit, zda je dán důvod k odvodu za porušení rozpočtové kázně v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků, či ke stanovení odvodu v souladu se zásadou proporcionality, tj. k odvodu nižšímu, odpovídajícímu pouze konkrétnímu dílčímu pochybení a jeho okolnostem.

2. Je-li dán důvod ke stanovení odvodu v souladu se zásadou proporcionality, je třeba při stanovení konkrétní výše odvodu zejména:

• posoudit rozsah porušení rozpočtové kázně, jeho povahu, závažnost a dopad na naplnění účelu,
• zohlednit (ve prospěch či v neprospěch) všechny zjištěné okolnosti týkající se zjištěného porušení, a to např.:
  - transparentnost čerpání či použití prostředků,
  - délku trvání protiprávního stavu,
  - nápravu či snahu o nápravu protiprávního stavu.

3. V příloze pokynu (dále jen „příloha“) jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující „typy“ porušení rozpočtové kázně společně se způsobem stanovení výše odvodu zohledňujícím zásadu proporcionality.

K jiným „typům“ porušení, která v příloze uvedena nejsou, je rovněž nutno přistupovat v souladu se zásadou proporcionality, a to analogicky k „typům“ porušení rozpočtové kázně v příloze uvedeným.

4. Způsob stanovení výše odvodu uvedený v příloze tohoto pokynu je závazný.

Odvod za porušení rozpočtové kázně v částce vyšší či nižší, než která vyplývá z přílohy, lze stanovit jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.

5. Obecně platí, že v případě stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně dle tohoto pokynu, je nutné výši odvodu řádně odůvodnit ve zprávě o kontrole nebo v odůvodnění platebního výměru¹¹. V odůvodnění musí být uvedena podrobná správní úvaha správce daně, tj. jím provedené posouzení rozsahu porušení rozpočtové kázně, jeho povahy a závažnosti, jakož i dalších skutečností, na základě kterých byla výše odvodu stanovena. Z rozhodnutí o vyměření odvodu musí být mimo jiné zřejmé, proč byl odvod vyměřen v konkrétní výši a proč je takto vyměřený odvod ve vztahu ke konkrétním zjištěným pochybením proporcionální. Pouhý odkaz na metodické dokumenty nebo konstatování, že vyměřený odvod je s nimi v souladu, nemůže nahradit individuální posouzení věci. Vlastní úvaha správce daně o přiměřenosti vyměřeného odvodu je proto klíčová.

6. V případě zjištění více jednotlivých případů porušení rozpočtové kázně¹² (dále jen „jednotlivý případ“), u nichž je postupováno podle tohoto pokynu, je nutné výši odvodu stanovit explicitně za každý jednotlivý případ zvlášť, každý jednotlivý případ zvlášť odůvodnit, a částky poté sečíst. Výjimkou z tohoto postupu jsou případy vícenásobného porušení rozpočtové kázně při zadávání veřejné zakázky, kdy lze výši odvodu vyčíslit jednou částkou za všechna pochybení souhrnně¹³, nestanoví-li výslovně poskytovatel dotace nebo organizační složka státu jinak.

Čl. IV

Zrušovací ustanovení

Tímto pokynem se ruší Pokyn č. GFŘ-D-27 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně v souladu se zásadou proporcionality ze dne 31. 3. 2016, č.j. 29402/16/7500-30091. Daňová řízení ve věci správy odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto pokynu se dokončí v souladu s tímto pokynem.

Čl. V

Účinnost

Tento pokyn nabývá účinnosti dne 1. 1. 2019.

generální ředitel
Ing. Martin Janeček, v. r.

Příloha

Příloha Pokynu č. GFŘ-D-38 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně