Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 28a písm. a)
zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb.:
(1) Vyhláška stanoví postupy pro kvantitativní analýzu
dvousložkových směsí textilních vláken, z nichž jsou vyrobeny textilní výrobky
uváděné na trh za účelem prodeje spotřebiteli, nebo určených pro další
zpracování.
(2) Postupy pro kvantitativní analýzu dvousložkových směsí
vláken, které lze využívat pro stanovení údajů o složení materiálu, jsou uvedeny
v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Metody kvantitativní chemické analýzy dvousložkových
směsí vláken stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce.
(4) Přehled metod pro chemickou analýzu a oblast jejich
použití obsahuje příloha č. 3 k této vyhlášce.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1999.
| 1. |
Příloha stanoví postupy pro kvantitativní analýzu dvousložkových směsí
vláken prováděnou
| a) |
ručně, nebo |
| b) |
chemicky |
|
| |
a pro získání laboratorních vzorků vhodné velikosti (tj. o hmotnosti
nepřesahující 100 g), pro předběžné zpracování a pro výběr zkušebních
vzorků. |
| 2. |
Tyto postupy se používají zejména pro kontrolu obsahu vláken v textilních
výrobcích. |
| 3. |
Základní pojmy |
| 3.1 |
Partie: množství materiálu, které je hodnoceno na základě série zkušebních
výsledků. Může zahrnovat např. všechen materiál v jedné dodávce tkaniny nebo
veškerou tkaninu tkanou z jednoho osnovního válu apod. |
| 3.2 |
Vzorek partie: část partie, která byla odebrána jako reprezentativní vzorek celku
a která je k dispozici v laboratoři. Velikost a povaha tohoto vzorku musí být
dostatečná, s ohledem na nestejnoměrnost partie a zároveň, aby umožňovala snadnou
manipulaci v laboratoři.1) |
| 3.3 |
Laboratorní vzorek: část vzorku partie, která se předběžně zpracuje za
účelem odstranění nevlákenných látek a ze které jsou odebírány zkušební
vzorky. Velikost a povaha vzorku musí být dostatečná s ohledem na nestejnoměrnosti
vzorku partie. |
| 3.4 |
Zkušební vzorek: část materiálu potřebná k získání jednotlivých
zkušebních výsledků a odebraná z laboratorního vzorku. |
| 4. |
Odběr a příprava vzorků |
| 4.1 |
Laboratorní vzorek se vybere tak, aby reprezentoval vzorek partie. |
| 4.2 |
Zkušební vzorky se odebírají z laboratorního vzorku tak, aby každý z nich
reprezentoval laboratorní vzorek. |
| 4.3 |
Odběr vzorků volných vláken |
| 4.3.1 |
neorientovaná vlákna |
| |
Laboratorní vzorek se získá náhodným výběrem chomáčků ze vzorku partie.
Celý laboratorní vzorek se důkladně promísí pomocí laboratorního mykacího stroje.2)
Směs obsahující volná vlákna a vlákna ulpělá na zařízení použitém k mísení
se podrobí předběžnému zpracování. Pak se z rouna nebo směsi, z volných vláken a
z vláken ulpělých na strojním zařízení odebere zkušební vzorek náležité
hmotnosti. Jestliže pavučina z mykacího stroje zůstane neporušená po předběžném
zpracování, odeberou se zkušební vzorky způsobem dle 4.3.2. Je-li pavučina z
mykacího stroje narušena při předběžném zpracování, připraví se každý
zkušební vzorek náhodným odběrem nejméně 16 malých chomáčků o vhodném a
přibližně stejném rozměru, které se sloučí. |
| 4.3.2 |
orientovaná vlákna (mykaná vlákna, pavučina, prameny, přásty) |
| |
Z náhodně vybraných částí vzorku partie se vyřízne nejméně 10 vzorků tak,
aby zahrnovaly celý průřez, každý přibližně o hmotnosti 1 g. Takto vytvořený
laboratorní vzorek se podrobí předběžnému zpracování. Jednotlivé odříznuté
části se spojí tak, že se položí vedle sebe, a zkušební vzorek se odebere z
celého průřezu tak, aby se odebrala část z každé z deseti odříznutých částí. |
| 4.4 |
Odběr vzorků příze |
| 4.4.1 |
příze na cívkách nebo v přadenech |
| 4.4.1.1 |
vzorky se odebírají ze všech cívek vzorku partie. Odvinou se vhodné stejné
délky z každé cívky, buď navinutím do přaden se stejným počtem ovinů na vijáku3)
nebo jinými prostředky. Jednotlivé délky se uloží vedle sebe buď jako jednoduché
přadeno nebo jako kabel a vytvoří laboratorní vzorek obsahující stejné délky z
každé cívky v přadenu nebo kabelu. Laboratorní vzorek se podrobí předběžnému
zpracování. Z laboratorního vzorku se odeberou zkušební vzorky vyříznutím svazku
nití stejné délky z přadena nebo kabelu, přičemž se musí pečlivě dbát na to,
aby svazek obsahoval všechny nitě ve vzorku. |
| 4.4.1.2 |
pro získání zkušebních vzorků o hmotnosti 10g se stanoví délka příze, která
se má odvinout z každé cívky podle vztahu:
| kde |
l je délka příze v cm, |
|
N počet cívek ve vzorku partie, |
|
t délková hmotnost příze v tex. |
|
| 4.4.1.3 |
je-li hodnota N . t vysoká, tj. více než 2 000, navine se těžší přadeno a
rozřízne napříč ve dvou místech, aby se vytvořil kabel vhodné hmotnosti. Konce
vzorků ve formě kabelu musí být spolehlivě spojeny před předběžným zpracováním
a zkušební vzorky se odeberou z místa vzdáleného od tohoto spojení. |
| 4.4.2 |
příze v osnově |
| |
Laboratorní vzorek se odebere odstřižením části z konce osnovy o délce
nejméně 20 cm, zahrnující všechny příze v osnově, s výjimkou okrajových
přízí, které se vyřadí. Svazek se sváže přízí u jednoho konce. Je-li vzorek
příliš velký pro předběžné zpracování jako celek, rozdělí se do dvou nebo
více částí, které se zpracují jednotlivě. Každá část se pro předběžné
zpracování sváže přízí u jednoho konce a po předběžném zpracování se části
opět spojí. Zkušební vzorek se odebere odstřižením vhodné délky z laboratorního
vzorku z volného (nesvázaného) konce zahrnujícího všechny příze v osnově. Pro
získání vzorku o hmotnosti 1 g se stanoví délka vzorku podle vztahu:
| kde |
l je délka vzorku v cm, |
|
N počet nití v osnově, |
|
t délková hmotnost v tex. |
|
| 4.5 |
Odběr vzorků plošných textilií |
| 4.5.1 |
ze vzorku partie reprezentované jedním odstřihem plošné textilie se vystřihne
proužek po úhlopříčce od jednoho rohu ke druhému a odstraní se okraje. Tento
proužek je laboratorní vzorek. Pro získání laboratorního vzorku o hmotnosti x se
stanoví plocha proužku (laboratorního vzorku) podle vztahu:
| kde |
P je plocha vzorku v cm2, |
|
x hmotnost vzorku v g, |
|
G plošná hmotnost vzorku v g/m2. |
|
| |
Laboratorní vzorek se podrobí předběžnému zpracování a pak se příčně
rozstřihne na čtyři stejné části, které se položí na sebe. Zkušební vzorky se
odeberou ze všech částí navrstveného materiálu proříznutím všech vrstev tak, aby
každý vzorek obsahoval stejnou délku každé vrstvy. Má-li tkanina tkaný vzor,
odebere se laboratorní vzorek ve směru osnovy o rozměru, který se rovná nejméně
osnovní střídě vzoru. Je-li takový laboratorní vzorek příliš velký, aby se dal
zpracovat jako celek, rozřeže se na stejné části. Tyto se zvlášť předběžně
zpracují a před odebíráním zkušebního vzorku se položí na sebe, přičemž se
dbá, aby odpovídající části vzoru nebyly na sobě. |
| 4.5.2 |
ze vzorku partie, který se skládá z několika odstřihů, se zpracuje každý
odstřih dle bodu 4.5.1 a uvede se každý výsledek zvlášť. |
| 4.6 |
Odběr vzorků konfekčních výrobků a hotových kusových výrobků |
| |
Vzorkem partie je obvykle konfekční výrobek, hotový kusový výrobek nebo jeho
reprezentativní část. Při odběru vzorků je potřebné vzít v úvahu i ty části
výrobků, které nemají stejný obsah vláken. Odebere se laboratorní vzorek
reprezentující část konfekčního výrobku nebo hotového kusového výrobku, jehož
složení musí být uvedeno na etiketě. Má-li zboží několik etiket, odeberou se
reprezentativní laboratorní vzorky z každé části odpovídající dané etiketě.
Jestliže výrobek je vyroben z částí, které mají různé složení, je nutné
odebrat laboratorní vzorky z každé části výrobku a určit relativní podíly
jednotlivých částí ve vztahu k celému výrobku. Pak se vypočte procento, přičemž
se berou v úvahu podíly částí, ze kterých byly odebrány. |
| |
Laboratorní vzorky se podrobí předběžnému zpracování, pak se odeberou
zkušební vzorky. |
| 5. |
Příprava vzorků |
| 5.1 |
Ze vzorku se odstraní nevlákenné látky (mastné látky, pojiva, plnidla,
šlichtovací a preparační prostředky, impregnační materiály, pomocné prostředky
pro barvení a tisk, látky pro docílení speciálních vlastností atp.), neboť mohou
být příčinou chyb. Barvivo u barevných vláken je považováno za součást vlákna a
neodstraňuje se. |
| 5.2 |
Látky extrahovatelné petroléterem a vodou se nejprve odstraní zpracováním vzorku
v Soxhletově přístroji petroléterem po dobu 1 hodiny při minimální rychlosti 6
cyklů za hodinu. Petroléter se nechá ze vzorku odpařit a vzorek je pak přímo
extrahován vodou. Namáčí se po dobu 1 hodiny při pokojové teplotě, pak následuje
namáčení při teplotě (65 5)oC po další hodinu za občasného míchání
tekutiny. Poměr lázně je 1 : 100. Přebytečná voda se odstraní ze vzorku
ždímáním, odsáváním nebo odstředěním a pak se vzorek suší na vzduchu. |
| 5.3 |
Nevlákenné látky, které nelze odstranit postupem podle 5.2, se odstraní jinou
vhodnou metodou, která nesmí působit na vlákenné složky. |
| 5.4 |
U některých nebělených přírodních rostlinných vláken (např. juta, kokosové
vlákno) postup podle 5.2 neodstraní všechny přírodní nevlákenné látky. Dalších
postupů pro jejich odstranění se však nepoužívá. |
| 6. |
Obecné instrukce k provádění zkoušek |
| 6.1 |
Sušení |
| |
Všechny postupy sušení se provádějí v sušárně po dobu minimálně 4 hodiny a
maximálně 16 hodin při teplotě (105 3)oC. Pokud je doba sušení kratší
než 14 hodin, zjišťuje se, zda bylo dosaženo konstantní hmotnosti, tzn., že změna
hmotnosti po dalším sušení po dobu 60 minut je menší než 0,05 %. |
| |
Vzorek i filtrační kelímek se suší ve vážence s víčkem položeným vedle. Po
vysušení se váženka před vyjmutím ze sušárny uzavře a rychle se přenese do
exsikátoru. |
| |
Manipulace s kelímky, váženkami a vzorky během sušení, chlazení a vážení
nesmí být prováděny rukou. |
| 6.2 |
Ochlazování |
| |
Ochlazování se provádí v exsikátoru umístěném vedle vah po dobu minimálně 2
hodin. |
| 6.3 |
Vážení |
| |
Po ochlazení se váženka zváží tak, aby vážení bylo ukončeno do 2 minut po
vyjmutí z exsikátoru. Váží se s přesností na 0,0002 g. |
| 6.4 |
Zkušební ovzduší |
| |
Vzorky není nutné klimatizovat ani provádět zkoušky v klimatizovaném ovzduší. |
| 7. |
Metoda ručního oddělování |
| 7.1 |
Ruční analýza se používá přednostně, neboť dává přesnější výsledky.
Lze ji použít pro všechny textilie, kde vlákenné složky netvoří neoddělitelnou
směs. Např. u přízí z různých prvků, z nichž každý je tvořen jedním typem
vláken, u tkanin, kde útek je z jiného typu vlákna než osnova, u pletenin, které je
možno rozpárat a které jsou vyrobeny z různých přízí. |
| 7.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Po identifikaci textilních složek se vhodnou předběžnou přípravou odstraní
nevlákenný materiál. Vlákna se ručně oddělí, suší a váží. Pak se vypočte
podíl každého druhu vlákna ve směsi. |
| 7.3 |
Přístroje a pomůcky
| a) |
váženky, |
| b) |
exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti, |
| c) |
sušárna s odvětráním pro sušení vzorků při teplotě (105 + 3)oC, |
| d) |
analytické váhy s přesností 0,0002 g, |
| e) |
Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné
výsledky, |
| f) |
preparační jehla, |
| g) |
zákrutoměr nebo jiné zařízení, které dává shodné výsledky. |
|
| 7.4 |
Chemikálie
| a) |
petroléter redestilovaný, rozsah bodu varu 40oC až 60oC, |
| b) |
destilovaná nebo deionizovaná voda. |
|
| 7.5 |
Zkušební ovzduší viz 6.4. |
| 7.6 |
Odběr a příprava vzorků viz 4. |
| 7.7 |
Postup zkoušky |
| 7.7.1 |
rozbor přízí |
| |
Z laboratorního vzorku po předběžné přípravě se odebere zkušební vzorek o
hmotnosti minimálně 1 g. U velmi jemné příze se rozbor provádí na minimální
délce 30 m bez ohledu na její hmotnost. Příze se rozstříhá na kousky vhodné
délky. Jednotlivé druhy vláken se oddělují pomocí preparační jehly, a pokud je to
vhodné, pomocí zákrutoměru. Takto získané druhy vláken se ukládají do předem
zvážených váženek. |
| 7.7.2 |
rozbor plošných textilií |
| |
Z laboratorního vzorku, po předběžné přípravě, se odebere zkušební vzorek o
hmotnosti minimálně 1g paralelně s útkovými nebo osnovními nitěmi. U pleteniny se
vzorek odebere ve směru sloupků nebo řádků. Hrany musí být pečlivě zastřiženy,
aby nedocházelo ke třepení. Vzorek nesmí obsahovat kraje. Jednotlivé druhy vláken se
oddělují a ukládají do předem zvážených váženek. |
| 7.7.3 |
sušení, ochlazování a vážení se provádí podle 6.1 až 6.3. |
| 7.8 |
Výpočet výsledků |
| 7.8.1 |
hmotnost každé vlákenné složky se vyjádří v procentech k celkové hmotnosti
vláken ve směsi. Výsledek se vypočte na základě čisté suché hmotnosti, která se
upraví pomocí přirážek4) a opravných koeficientů, které berou v úvahu
ztrátu hmotnosti během předběžné přípravy vzorků. |
| 7.8.2 |
výpočet obsahu čisté suché vlákenné složky v % bez ohledu na ztrátu hmotnosti
během předběžného zpracování:
|
100 m1 |
| P1 = |
-------, |
|
m1 + m2 |
| kde |
P1 je obsah první čisté suché složky v %, |
|
P2 obsah druhé čisté suché složky v %, |
|
m1 čistá suchá hmotnost první složky, |
|
m2 čistá suchá hmotnost druhé složky. |
|
| 7.8.3 |
výpočet obsahu složek s opravou pomocí smluvních přirážek a opravných
koeficientů pro ztrátu hmotnosti během předběžné přípravy (pokud je to
potřebné) se provede podle 8.8. |
| 8. |
Chemické metody |
| 8.1 |
Podstata chemických metod |
| 8.1.1 |
chemický způsob je založen na selektivním rozpouštění jedné ze složek směsi.
Ze zjištěné čisté suché hmotnosti vzorku a nerozpustného zbytku se stanoví obsah
jednotlivých složek. |
| 8.1.2 |
další postup pro jednotlivé metody je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky |
| 8.1.3 |
pokud je analýza založena na jiném principu, než je selektivní rozpouštění,
jsou uvedeny všechny podrobnosti v příloze č. 2 k této vyhlášce |
| 8.1.4 |
pro kontrolu je vhodné použít alternativní postup, kdy se rozpouští složka,
která při standardním postupu tvořila zbytek. |
| 8.2 |
Podmínky pro použití chemických metod:
| a) |
před rozborem musí být všechna vlákna ve směsi identifikována, |
| b) |
opravné koeficienty platí pro nedegradovaná vlákna; pro degradovaná vlákna je
nutno použít jiné opravné koeficienty, |
| c) |
pokud to není technicky obtížné, rozpouští se přednostně složka s vyšším
zastoupením ve směsi. |
|
| 8.3 |
Pomůcky a zařízení:
| a) |
filtrační kelímky, |
| b) |
váženky, |
| c) |
vývěva, |
| d) |
exsikátor se silikagelem s indikátorem vlhkosti, |
| e) |
sušárna s odvětráním pro sušení vzorků při teplotě (105 + 3)oC, |
| f) |
analytické váhy s přesností 0,0002 g, |
| g) |
Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné
výsledky, |
| h) |
odsávací baňka. |
|
| 8.4 |
Chemikálie:
| a) |
petroléter redestilovaný, rozsah bodu varu 40oC až 60oC, |
| b) |
destilovaná nebo deionizovaná voda, |
| c) |
další chemikálie specifikované u jednotlivých metod v příloze č. 2 k této
vyhlášce. |
| |
Chemikálie musí být v čistotě p. a. |
|
| 8.5 |
Postup zkoušky
| a) |
Z laboratorního vzorku se odebere zkušební vzorek o hmotnosti minimálně 1 g.
Vzorek se rozstříhá na kousky asi 10 mm dlouhé a co nejvíce se rozvlákní. Každý
vzorek se suší ve vážence podle 6.1, ochladí se v exsikátoru podle 6.2 a váží se
podle 6.3. |
| b) |
Vzorek se přemístí do skleněné nádoby a váženka se ihned převáží. Z
rozdílu hmotností se vypočte suchá hmotnost vzorku. Pak se provede zkušební test
specifikovaný v příslušné části použité metody (viz příloha č. 2 této
vyhlášky). Zbytek vzorku se prohlédne pod mikroskopem pro zjištění, zda postupem
bylo skutečně úplně odstraněno rozpustné vlákno. |
| c) |
Zkoušení podle postupu uvedeného v 8.5 písm. a) a b) se provádí dvakrát. |
|
| 8.6 |
Výpočet výsledků |
| 8.6.1 |
podíl nerozpustné složky se vyjadřuje jako procento z celkové hmotnosti vláken
ve směsi. |
| 8.6.2 |
podíl rozpustné složky se získá z rozdílu mezi celkovou hmotností vláken ve
směsi a podílem nerozpustné složky. |
| 8.6.3 |
výsledek se vypočte na základě čisté suché hmotnosti, která se opraví
pomocí: |
| 8.6.3.1 |
smluvních přirážek5) a |
| 8.6.3.2 |
opravných koeficientů, jimiž se zohlední vliv ztráty hmotnosti během přípravy
vzorku a analýzy. |
| 8.6.4 |
výpočty se provádějí podle vzorce uvedeného v 8.8. |
| 8.7 |
Výpočet obsahu nerozpustné složky v procentech na základě čisté suché
hmotnosti bez ohledu na ztrátu hmotnosti vlákna během předběžné přípravy vzorku:
| kde |
P1 je obsah čisté suché nerozpustné složky v %, |
|
m suchá hmotnost vzorku po předběžné přípravě, |
|
r suchá hmotnost zbytku, |
|
d opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti složky v činidle během analýzy. |
| Poznámka: |
Vhodné hodnoty pro d jsou uvedeny pro každou metodu - v příloze č. 2 k této
vyhlášce. Uvedené hodnoty jsou použitelné pro chemicky nedegradovaná vlákna. |
|
| 8.8 |
Výpočet obsahu nerozpustné složky s použitím smluvních přirážek a opravných
koeficientů, které zohledňují ztrátu hmotnosti během předběžné přípravy
vzorku:
|
|
a1 + b1 |
|
| 100 P1 ( 1 + |
------ |
) |
|
100 |
|
|
| P = |
---------------------------------------------, |
|
|
a1 + b1 |
|
a2 + b2 |
|
| P1 ( 1 + |
------- |
) + (100 - P1 )( 1 + |
------ |
) |
|
100 |
|
100 |
|
|
| kde |
P1A je obsah nerozpustné složky včetně obsahu vlhkosti a ztráty
hmotnosti vzniklé během předběžné přípravy v %, |
|
P1 obsah čisté suché nerozpustné složky v %, vypočtený
podle vzorce uvedeného v 8.7, |
|
a1 smluvní přirážka pro nerozpustnou složku v %, |
|
a2 smluvní přirážka pro rozpustnou složku v %, |
|
b1 ztráta hmotnosti nerozpustné složky během předběžné
přípravy v %, |
|
b2 ztráta hmotnosti rozpustné složky během předběžné
přípravy v %. |
|
| |
Obsah druhé složky (P2A) se vypočítá z rozdílu 100 - P1A. |
| |
Je-li použit speciální způsob předběžné přípravy, hodnoty b1 a b2
se stanoví provedením předběžné přípravy s každou vlákennou složkou ze směsi.
Toto se provede s vlákny zbavenými všech nevlákenných materiálů s výjimkou těch,
které normálně obsahují a jsou v takovém stavu, ve kterém se nalézají v
analyzovaném materiálu. |
| |
Nejsou-li k dispozici čistá separovaná vlákna, která tvoří složky směsi,
použijí se průměrné hodnoty b1 a b2 zjištěné při
zkouškách čistých vláken podobných těm, která jsou ve zkoušené směsi. |
| |
Je-li použit běžný způsob předběžné přípravy, tj. extrakce petroléterem a
vodou, nemusí se opravné koeficienty b1 a b2 brát v úvahu.
Výjimka je u nebělené bavlny, neběleného lnu a neběleného konopí, kde ztráty
hmotnosti během předběžné přípravy představují 4 %, a u polypropylenu 1 %. |
| 8.9 |
Metody kvantitativní chemické analýzy |
| 8.9.1 |
jednotlivé chemické metody pro analýzu směsí textilních vláken jsou uvedeny v
příloze č. 2 k této vyhlášce. |
| 8.9.2 |
informativní přehled metod pro chemickou analýzu a oblast jejich použití je
uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
Poznámka:
Názvy jednotlivých druhů vláken jsou shodné s vyhláškou č. 92/1999 Sb., kterou se
stanoví způsob označování textilních výrobků údaji o složení materiálu.
Čísla za nimi uvedená navazují na její přílohu č. 3. |
| 8.9.3 |
při provádění chemických metod je nutné dodržovat zásady bezpečnosti práce v
chemických laboratořích. |
| 9. |
Shodnost metod |
| |
Shodnost analýzy jednotlivých metod je charakterizována kritickým rozdílem při
95 % pravděpodobnosti. |
| 10. |
Protokol o zkoušce |
| |
Protokol o zkoušce musí obsahovat tyto údaje:
| a) |
prohlášení, že analýza byla provedena v souladu s příslušnou metodou, |
| b) |
podrobný popis případné zvláštní předběžné přípravy, |
| c) |
jednotlivé výsledky a aritmetický průměr výsledků, uvedené na jedno desetinné
místo, |
| d) |
datum zkoušky a podpis zodpovědného pracovníka. |
|
| 1. |
Metoda č. 1 Acetátová a další stanovená vlákna (metoda s použitím
acetonu) |
| 1.1 |
Oblast použití
| a) |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| aa) |
acetátu/19/1) s |
| ab) |
vlnou/1/, zvířecími chlupy/2 a 3/, hedvábím/4/, bavlnou/5/, lnem/7/, konopím/8/,
jutou/9/, manilským konopím/10/, alfou/11/, kokosovým vláknem/12/, broomem/13/,
ramií/14/, sisalem/15/, měďnatými vlákny/21/, modalem/22/, proteinem/23/,
viskózou/25/, akrylem/26/, polyamidem nebo nylonem/30/ a polyesterem/34/. |
|
| b) |
Tuto metodu nelze použít pro ta acetátová vlákna, která byla na povrchu
acetylována. |
|
| 1.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se usuší a zváží. Acetát se rozpouští acetonem. Zbytek se shromáždí,
promyje, usuší a zváží. Ze zjištěné hmotnosti, v případě potřeby opravené, se
vypočte procentuální obsah nerozpuštěné složky ve výchozí suché směsi. Procento
suchého acetátu se vypočte z rozdílu. |
| 1.3 |
Zkušební pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební pomůckyKuželová baňka se skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml. |
| b) |
Chemikálieaceton. |
|
| 1.4 |
Postup zkoušky |
| |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce3) |
| |
Do kuželové baňky se zkoušeným vzorkem se přidá 100 ml acetonu na 1 g vzorku,
protřepe se a baňka se nechá stát 30 minut při pokojové teplotě za občasného
promíchávání. Pak se filtruje tekutina přes odvážený filtrační kelímek. Tato
procedura se opakuje ještě dvakrát, ale pouze po dobu 15 minut tak, aby celková doba
zpracování v acetonu byla 1 hodina. Zbytek se přenese do filtračního kelímku, ve
kterém se promývá acetonem, a vysuší se odsáváním. Kelímek se znovu naplní
acetonem a aceton se nechá samovolně odtéct. Nakonec se vysouší kelímek
odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží. |
| 1.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledek se vypočte podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d je 1,00. |
| 1.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 2. |
Metoda č. 2 Stanovená proteinová vlákna a další stanovená vlákna
(metoda s použitím chlornanu) |
| 2.1 |
Oblast použití
| a) |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| aa) |
určitých proteinových vláken, jmenovitě: vlny/1/, zvířecích chlupů/2 a 3/,
hedvábí/4/, proteinu/23/ s |
| ab) |
bavlnou/5/, měďnatými vlákny/21/, modalem/22/, viskózou/25/, akrylem/26/,
chlorovlákny/27/, polyamidem nebo nylonem/30/, polyesterem/34/, polypropylenem/36/,
elastanem/42/ a skleněnými vlákny/43/. |
|
| b) |
Jsou-li přítomná jiná proteinová vlákna, udává metoda jejich celkové
množství, ale ne jejich jednotlivá množství. |
|
| 2.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se usuší a zváží. Proteinové vlákno se uvolní ze směsi roztokem
chlornanu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Ze zjištěné hmotnosti,
v případě potřeby opravené, se vypočte procentuální obsah nerozpuštěné složky
ve výchozí suché směsi. Procento suchého proteinového vlákna se vypočte z
rozdílu. |
| |
Pro přípravu roztoku chlornanu se může použít chlornan lithný nebo chlornan
sodný.
| Poznámka: |
Chlornan lithný se doporučuje použít v případech s malým počtem analýz nebo
pro analýzy prováděné v poměrně dlouhých intervalech. Procento chlornanu v tuhém
chlornanu lithném, na rozdíl od chlornanu sodného, je konstantní. Je-li známo
procento chlornanu, nemusí se obsah chlornanu kontrolovat jodometricky pro každou
analýzu a může se použít konstantní navážka chlornanu lithného. |
|
| 2.3 |
Zkušební zařízení, pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební zařízení a pomůcky
| aa) |
Erlenmeyerova (kónická) baňka se zabroušenou zátkou, 250 ml, |
| ab) |
termostat nebo jiné zařízení umožňující nastavení na teplotu (20 2)oC, |
| ac) |
skleněný filtrační kelímek. |
|
| b) |
Chemikálie
| ba) |
chlornanové činidlo
| baa) |
roztok chlornanu lithného |
| |
Sestává z čerstvě připraveného roztoku obsahujícího (35 2) g/l aktivního
chlóru (cca 1M), ke kterému se přidává hydroxid sodný předem rozpuštěný v
destilované vodě. |
| |
K přípravě se rozpustí 100 g chlornanu lithného obsahujícího 35 % aktivního
chlóru (nebo 115 g obsahujícího 30 % aktivního chlóru) v přibližně 700 ml
destilované vody, přidá se 5 g hydroxidu sodného, rozpuštěného předem v
přibližně 200 ml destilované vody a doplní se na 1 litr destilovanou vodou. |
| |
Roztok, který byl čerstvě připraven, není nutno kontrolovat jodometricky, |
| bab) |
roztok chlornanu sodného |
| |
Sestává z čerstvě připraveného roztoku obsahujícího (35 2) g/l aktivního
chlóru (přibližně 1M), ke kterému se přidává hydroxid sodný (5 0,5) g/l předem
rozpuštěný v destilované vodě. Před každou analýzou je nutno zkontrolovat
jodometricky obsah aktivního chlóru roztoku, |
|
| bb) |
roztok zředěné kyseliny octové5 ml bezvodé (ledové ) kyseliny octové se doplní
do 1 litru destilovanou vodou. |
|
|
| 2.4 |
Postup zkoušky |
| |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| |
Přibližně 1 g vzorku se smíchá s přibližně 100 ml roztoku chlornanu (lithného
nebo sodného) v 250 ml baňce a důkladně se promíchá, aby se vzorek navlhčil. |
| |
Pak se baňka umístí na 40 minut do termostatu při teplotě 20 oC a
plynule nebo alespoň v pravidelných intervalech se s ní míchá. Rozpouštění vlny
probíhá exotermicky, proto se musí reakční teplo rozptylovat a odvádět. Jinak mohou
vzniknout chyby počátečním rozpouštěním nerozpustných vláken. |
| |
Po 40 minutách se přefiltruje obsah baňky zváženým skleněným filtračním
kelímkem a zbytek vláken se přenese do filtračního kelímku propláchnutím baňky
malým množstvím chlornanu. Kelímek se vysuší odsáváním a zbytek se důkladně
promyje vodou, zředěnou kyselinou octovou a nakonec vodou, přičemž se pokaždé
kelímek vysuší odsáním. Odsává se teprve až roztok samovolně odteče. Nakonec se
kelímek vysouší odsáváním, kelímek se zbytkem se vysuší, ochladí a zváží. |
| 2.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočítají podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. |
| |
Hodnota d je 1,00 s výjimkou bavlny, viskózy a modalových vláken, pro které
hodnota d je 1,01 a nebělené bavlny, pro kterou hodnota d je 1,03. |
| 2.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 3. |
Metoda č. 3 Viskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalových
vláken a bavlna (metoda s použitím kyseliny mravenčí a chloridu zinečnatého) |
| 3.1 |
Oblast použití
| a) |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| aa) |
viskózy/25/ nebo měďnatých vláken/21/, včetně stanovených typů modalových
vláken/22/ s |
| ab) |
bavlnou/5/. |
|
|
| |
Jsou-li ve směsi přítomna modalová vlákna, musí se provést předběžná
zkouška ke zjištění, zda jsou rozpustná v chemikáliích.
| b) |
Tato metoda není použitelná pro směsi, kde bavlna byla silně chemicky
degradována a kde viskózová nebo měďnatá vlákna jsou nedokonale rozpustná vzhledem
k přítomnosti určitých barev nebo úprav, které nemohou být zcela odstraněny. |
|
| 3.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se usuší a zváží. Viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna se
uvolní ze směsi činidlem sestávajícím z kyseliny mravenčí a chloridu
zinečnatého. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Ze zjištěné
hmotnosti, v případě potřeby opravené, se vypočte procentuální obsah
nerozpuštěné složky ve výchozí suché směsi. Procento suchých viskózových,
měďnatých nebo modalových vláken se vypočte z rozdílu. |
| 3.3 |
Zkušební zařízení, pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební zařízení a pomůcky
| aa) |
uzavíratelné skleněné kuželové baňky o objemu nejméně 200 ml, |
| ab) |
termostat nebo jiné zařízení umožňující nastavení na teplotu (40 2)oC. |
|
| b) |
Chemikálie
| ba) |
roztok obsahující 20 g bezvodého chloridu zinečnatého a 68 g bezvodé kyseliny
mravenčí, doplněný na 100 g vodou (20 dílů bezvodého chloridu zinečnatého a 80
dílů 85 % /hmot./ kyseliny mravenčí). |
|
|
| |
Všechny používané chemikálie musí být v čistotě p. a. Je nutné používat
pouze bezvodý chlorid zinečnatý.
| bb) |
roztok hydroxidu amonného: 20 ml koncentrovaného roztoku hydroxidu amonného
(hustota 0,880 g/ml) se doplní do 1 litru destilovanou vodou. |
|
|
| 3.4 |
Postup zkoušky |
| |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| |
Vzorek se vloží do baňky předem zahřáté na teplotu 40 oC. Na 1 g
vzorku se přidá 100 ml roztoku chloridu zinečnatého v kyselině mravenčí předem
zahřátého na teplotu 40 oC. Baňka se zazátkuje a důkladně se protřepe.
Baňka s obsahem se ponechá při konstantní teplotě 40 oC po dobu 2 1/2
hodiny a promíchává se v hodinových intervalech. Obsah baňky se pak přefiltruje
přes odvážený filtrační kelímek a pomocí činidla se vypláchnou do kelímku
všechna vlákna zbývající v baňce. Promyjí se pomocí 20 ml činidla. Kelímek a
zbytek se promyje důkladně vodou o teplotě 40 oC, vláknitý zbytek se
promyje přibližně 100 ml studeného roztoku čpavku [dle 3.3 bb)], přičemž tento
zbytek zůstane celý ponořený v roztoku po dobu 10 minut; pak se promyje důkladně
studenou vodou. Neodsává se, dokud roztok samovolně neodteče. Nakonec se odstraní
zbývající kapalina odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.
| Poznámka: |
Aby bylo zajištěno, že vlákenný zbytek je ponořen do roztoku po dobu 10 minut,
je možné např. použít nástavec k filtračnímu kelímku s kohoutkem, který zpomalí
průtok roztoku. |
|
| 3.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d pro
bavlnu je 1,02. |
| 3.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 4 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 4. |
Metoda č. 4 Polyamid nebo nylon a jiná stanovená vlákna (metoda s
použitím 80 % /hmot./ kyseliny mravenčí) |
| 4.1 |
Oblast použití
| a) |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| aa) |
polyamid nebo nylon/30/ s |
| ab) |
vlnou/1/, zvířecími chlupy/2 a 3/, bavlnou/5/, měďnatými vlákny/21/,
modalem/22/, viskózou/25/, akrylem/26/, chlorovlákny/27/, polyesterem/34/,
polypropylenem/36/ a skleněnými vlákny/43/. |
|
| b) |
Tuto metodu lze použít pro směsi s obsahem vlny do 25 %. Pokud obsah vlny
přesahuje 25 %, musí se použít metoda č. 2 (rozpouštějící vlnu v roztoku
chlornanu). |
|
| 4.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se usuší a zváží. Polyamidové vlákno se uvolní ze směsi pomocí
kyseliny mravenčí. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Ze zjištěné
hmotnosti, v případě potřeby opravené, se vypočte procentuální obsah
nerozpuštěné složky ve výchozí suché směsi. Procento polyamidu se vypočte z
rozdílu. |
| 4.3 |
Zkušební pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební pomůcky |
| |
uzavíratelná skleněná kuželová baňka o objemu nejméně 200 ml. |
| b) |
Chemikálie
| ba) |
kyselina mravenčí (80 % /hmot./, hustota při teplotě 20 oC: 1,186). 880
ml 90 % /hmot./ kyseliny mravenčí (hustota při teplotě 20 oC: 1,204) se
doplní destilovanou vodou do 1 litru. Nebo se doplní 780 ml 98 % /hmot./ až 100 %
kyseliny mravenčí (hustota při teplotě 20 oC: 1,220) do 1 litru
destilovanou vodou. |
| |
Rozdíl koncentrace není kritický v rozsahu 77 % až 83 % /hmot./ kyseliny
mravenčí. |
| bb) |
čpavkový roztok: 80 ml koncentrovaného roztoku čpavku (hustota při teplotě 20 oC:
0,880) se doplní destilovanou vodou do 1 litru. |
|
|
| 4.4 |
Postup zkoušky |
| |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| |
Ke vzorku obsaženému v kuželové baňce o objemu nejméně 200 ml se na 1 g vzorku
přidá 100 ml kyseliny mravenčí. Baňka se zazátkuje a obsah se protřepe, aby se
vzorek zvlhčil. Ponechá se po dobu 15 minut při pokojové teplotě za občasného
protřepání. Obsah baňky se filtruje odváženým filtračním kelímkem a všechna
zbytková vlákna se vypláchnou do kelímku vymytím baňky malým množstvím kyseliny
mravenčí. Kelímek se vysouší odsáváním a zbytek na filtru se dokonale promyje
kyselinou mravenčí, horkou vodou, roztokem zředěného čpavku a nakonec studenou
vodou; kelímek se vysouší odsáním po každém přidání. Neodsává se, dokud
promývací roztok samovolně neodteče. Nakonec se kelímek vysouší odsáním, kelímek
a zbytek se vysuší, ochladí a zváží. |
| 4.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d je
1,00. |
| 4.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 5. |
Metoda č. 5 Acetát a triacetát (metoda s použitím benzylalkoholu) |
| 5.1 |
Oblast použití |
| |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| a) |
acetátu/19/ s |
| b) |
triacetátem/24/. |
|
| 5.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se usuší a zváží. Acetátové vlákno se uvolní ze směsi benzylalkoholem
při teplotě (52 2)oC. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Ze
zjištěné hmotnosti se vypočte procentuální obsah nerozpuštěné složky ve
výchozí suché směsi. Procento suchého acetátu se vypočte z rozdílu. |
| 5.3 |
Zkušební zařízení, pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební zařízení a pomůcky
| aa) |
uzavíratelná skleněná kuželová baňka o objemu nejméně 200 ml, |
| ab) |
mechanická třepačka, |
| ac) |
termostat nebo jiné zařízení umožňující nastavení na teplotu (52 2)oC. |
|
| b) |
Chemikálie
| ba) |
benzylalkohol, |
| bb) |
etanol. |
|
|
| 5.4 |
Postup zkoušky
| a) |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| b) |
Ke vzorku obsaženému v kuželové baňce se přidá 100 ml benzylalkoholu na 1 g
vzorku. Baňka se zazátkuje, zajistí se na třepačce tak, aby byla ponořena ve vodní
lázni udržované při teplotě (52 2)oC a protřepává se 20 minut. Místo
použití mechanické třepačky může být baňka důkladně protřepávána ručně. |
| c) |
Kapalina se přefiltruje přes odvážený filtrační kelímek. Do baňky se přidá
další dávka benzylalkoholu a protřepává se jako před tím 20 minut při teplotě
(52 2)oC. Kapalina se filtruje přes filtrační kelímek. |
| d) |
Postup se opakuje ještě jednou, tj. provádí se celkem třikrát. |
| e) |
Nakonec se nalije kapalina a zbytek do filtračního kelímku. Všechna zbývající
vlákna se z baňky vypláchnou do filtračního kelímku potřebným množstvím
benzylalkoholu při teplotě (52 2)oC. Kelímek se úplně vysuší. Vlákna se
přenesou do baňky, vymyjí se etanolem a po ručním protřepání baňky se filtruje
přes filtrační kelímek. Toto vymývání se opakuje dvakrát nebo třikrát. Zbytek se
vypláchne do kelímku a kelímek se důkladně vysuší. Kelímek a zbytek se vysuší,
ochladí a zváží. |
|
| 5.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d je
1,00. |
| 5.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 6. |
Metoda č. 6 Triacetátová a jiná stanovená vlákna (metoda s použitím
dichlormetanu) |
| 6.1 |
Oblast použití
| a) |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| aa) |
triacetátu/24/ s |
| ab) |
vlnou/1/, živočišnými chlupy/2 a 3/, hedvábím/4/, bavlnou/5/, měďnatými
vlákny/21/, modalem/22/, viskózou/25/, akrylem/26/, polyamidem nebo nylonem/30/,
polyesterem/34/ a skleněnými vlákny/43/. |
|
| b) |
Triacetátová vlákna, která byla získána úpravou vedoucí k částečné
hydrolýze, přestala být úplně rozpustná v daném činidle. V takovém případě
není metoda použitelná. |
|
| 6.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se usuší a zváží. Triacetátové vlákno se uvolní ze směsi pomocí
dichlormetanu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Ze zjištěné
hmotnosti, v případě potřeby opravené, se vypočte procentuální obsah
nerozpuštěné složky ve výchozí suché směsi. Procento suchého triacetátu se
vypočte z rozdílu. |
| 6.3 |
Zkušební pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební pomůcky |
| |
skleněná uzavíratelná kuželová baňka o objemu nejméně 200 ml. |
| b) |
Chemikálie |
| |
dichlormetan |
|
| 6.4 |
Postup zkoušky |
| |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| |
Ke vzorku vloženému do skleněné kuželové baňky o objemu nejméně 200 ml se
přidá 100 ml dichlormetanu na 1 g vzorku, uzavře se zátkou a protřepává se
každých 10 minut, aby se vzorek smočil, a 30 minut se pravidelně protřepává při
pokojové teplotě. Tekutina se filtruje přes odvážený filtrační kelímek. Do baňky
obsahující zbytek se přidá 60 ml dichlormetanu, ručně protřepe a obsah baňky se
přefiltruje filtračním kelímkem. Zbytková vlákna se vypláchnou do kelímku vymytím
baňky malým množstvím dichlormetanu. Kelímek se vysouší odsáváním, aby se
odstranila přebytečná kapalina, znovu se naplní dichlormetanem a ten se nechá
samovolně odtéct. Pak se odsaje, aby se odstranila přebytečná tekutina, zbytek se
promyje vroucí vodou, aby se odstranilo rozpouštědlo, odsaje se, filtrační kelímek a
zbytek se usuší, ochladí a zváží. |
| 6.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d je 1,00
s výjimkou polyesteru, pro který hodnota d je 1,01. |
| 6.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 7. |
Metoda č. 7 Stanovená celulózová vlákna a polyester (metoda s použitím
75 % /hmot./ kyseliny sírové) |
| 7.1 |
Oblast použití
| a) |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| aa) |
bavlny/5/, lnu/7/, konopí/8/, ramie/14/, měďnatých vláken/21/, modalu/22/,
viskózy/25/ s |
| ab) |
polyesterem/34/. |
|
|
| 7.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se usuší a zváží. Celulózové vlákno se uvolní ze směsi 75 % /hmot./
kyselinou sírovou. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Ze zjištěné
hmotnosti se vypočte procentuální obsah nerozpuštěné složky ve výchozí suché
směsi. Podíl suchého celulózového vlákna se vypočte z rozdílu. |
| 7.3 |
Zkušební zařízení, pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební zařízení a pomůcky
| aa) |
skleněná uzavíratelná kuželová baňka o objemu nejméně 500 ml, |
| ab) |
termostat nebo jiné zařízení umožňující nastavení na teplotu (50 5)oC. |
|
| b) |
Chemikálie
| ba) |
kyselina sírová (75 2) % /hmot./. Připraví se opatrným přidáním, za
ochlazování, 700 ml kyseliny sírové (hustota při teplotě 20 oC: 1,84) k
350 ml destilované vody. Po ochlazení roztoku na pokojovou teplotu se doplní
destilovanou vodou do 1 litru, |
| bb) |
zředěný roztok čpavku: 80 ml roztoku čpavku (hustota při teplotě 20 oC:
0,88) se doplní destilovanou vodou do 1 litru. |
|
|
| 7.4 |
Postup zkoušky |
| |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| |
Ke vzorku obsaženému ve skleněné uzavíratelné kuželové baňce o objemu
nejméně 500 ml se přidá 200 ml 75 % /hmot./ kyseliny sírové na 1 g vzorku,
zazátkuje se a pečlivě protřepe, aby se vzorek provlhčil. Baňka se udržuje při
teplotě (50 5)oC po dobu 1 hodiny a protřepává se v pravidelných asi 10
minutových intervalech. Obsah baňky se přefiltruje odváženým filtračním kelímkem.
Všechna zbytková vlákna se vypláchnou do baňky malým množstvím 75 % /hmot./
kyseliny sírové. Kelímek se vysouší odsáním a zbytek na filtru se promyje dalším
dílem kyseliny sírové. Neodsává se, dokud kyselina samovolně neodteče. Zbytek se
promyje několikrát studenou vodou, dvakrát roztokem zředěného čpavku a pak
důkladně studenou vodou; pokaždé se kapalina z kelímku odsaje. Neodsává se, dokud
každý promývací roztok samovolně neodteče. Nakonec se odstraní zbývající
kapalina z kelímku odsáváním, kelímek a zbytek se vysuší, ochladí a zváží. |
| 7.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d je
1,00. |
| 7.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 8. |
Metoda č. 8 Akrylová, stanovená modakrylová nebo stanovená chlorovlákna a
jiná stanovená vlákna (metoda s dimetylformamidem) |
| 8.1 |
Oblast použití
| a) |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| aa) |
akrylu/26/, určitého modakrylu/29/ nebo stanovených chlorovláken/27/ s |
| ab) |
vlnou/1/, živočišnými chlupy/2 a 3/, hedvábím/4/, bavlnou/5/, měďnatými
vlákny/21/, modalem/22/, viskózou/25/, polyamidem nebo nylonem/30/ a polyesterem/34/. |
|
| b) |
Tato metoda je rovněž použitelná pro akrylová a stanovená modakrylová vlákna
upravená předběžně metalizovanými barvivy. Metoda není použitelná pro vlákna
barvená s dodatečným chromováním. |
| Poznámka: |
Před prováděním analýzy se musí zkontrolovat rozpustnost těchto modakrylových
vláken nebo chlorovláken v daném činidle. |
|
| 8.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se vysuší a zváží. Vlákna akrylová, modakrylová nebo chlorovlákna se
uvolní ze směsi pomocí dimetylformamidu zahřátého ve vroucí vodní lázni. Zbytek
se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Ze zjištěné hmotnosti, v případě
potřeby opravené, se vypočte procentuální obsah nerozpuštěné složky ve výchozí
suché směsi. Procento suchých vláken akrylových, modakrylových nebo chlorovláken se
vypočte z rozdílu. |
| 8.3 |
Zkušební zařízení, pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební zařízení a pomůcky
| aa) |
skleněná uzavíratelná kuželová baňka o objemu nejméně 200 ml, |
| ab) |
vroucí vodní lázeň. |
|
| b) |
Chemikálie |
| |
dimetylformamid [bod varu (153 1)oC] neobsahující více než 0,1 % vody.
Toto činidlo je toxické a doporučuje se proto pracovat v digestoři. |
|
| 8.4 |
Postup zkoušky |
| |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| |
Ke vzorku obsaženému ve skleněné uzavíratelné kuželové baňce o objemu
nejméně 200 ml se přidá na 1 g vzorku 80 ml dimetylformamidu zahřátého ve vroucí
vodní lázni. Baňka se zazátkuje, protřepe, aby se vzorek provlhčil, a zahřívá se
ve vroucí vodní lázni po dobu 1 hodiny. Baňka a její obsah se během této doby
jemně rukou pětkrát protřepe. Obsah se filtruje přes zvážený filtrační kelímek,
přitom vlákna zůstávají v baňce. Do baňky se přidá dalších 60 ml
dimetylformamidu a zahřívá se dalších 30 minut, během nichž se dvakrát ručně
protřepe obsah baňky. Obsah baňky se přefiltruje odsátím filtračním kelímkem.
Zbytek vláken se vypláchne do kelímku vymytím baňky dimetylformamidem. Kelímek se
vysouší odsáváním. Zbytek se postupně propláchne 1 litrem horké vody o teplotě 70
oC až 80 oC. Voda se nechá nejprve samovolně protéct a pak se
krátce kelímek odsaje. Vytéká-li promývací roztok kelímkem příliš pomalu, může
se použít mírné odsávání. Nakonec se kelímek se zbytkem usuší, ochladí a
zváží. |
| 8.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d je 1,00
s výjimkou vlny, bavlny, měďnatých vláken, modalových vláken a polyesteru, pro
které hodnota d je 1,01. |
| 8.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 9. |
Metoda č. 9 Stanovená chlorovlákna a jiná stanovená vlákna (metoda s
použitím směsi sirouhlíku a acetonu 55,5/44,5) |
| 9.1 |
Oblast použití
| a) |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| aa) |
stanovená chlorovlákna/27/, zejména stanovená polyvinylchloridová vlákna,
případně dodatečně chlorovaná s |
| ab) |
vlnou/1/, živočišnými chlupy/2 a 3/, hedvábím/4/, bavlnou/5/, měďnatými
vlákny/21/, modalem/22/, viskózou/25/, akrylem/26/, polyamidem nebo nylonem/30/,
polyesterem/34/, skleněnými vlákny/43/. |
|
| b) |
Přesahuje-li obsah vlny nebo hedvábí ve směsi 25 %, musí být použita metoda č.
2. |
| c) |
Přesahuje-li obsah nylonu ve směsi 25 %, musí být použita metoda č. 4. |
| Poznámka: |
Před prováděním analýzy se musí zkontrolovat rozpustnost polyvinylchloridových
vláken v činidle. |
|
| 9.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se usuší a zváží. Chlorovlákna se uvolní z dané směsi vláken
azeotropní směsí sirouhlíku a acetonu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a
zváží. Ze zjištěné hmotnosti, v případě potřeby opravené, se vypočte
procentuální obsah nerozpuštěné složky ve výchozí suché směsi. Procento suchého
polyvinylchloridového vlákna se vypočte z rozdílu. |
| 9.3 |
Zkušební zařízení, pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební zařízení a pomůcky
| aa) |
skleněná uzavíratelná kuželová baňka o objemu nejméně 200 ml, |
| ab) |
mechanická třepačka. |
|
| b) |
Chemikálie
| ba) |
azeotropní směs sirouhlíku a acetonu (55,5 % /obj./ sirouhlíku a 44,5 % /obj./
acetonu). Toto činidlo je toxické, doporučuje se proto pracovat v digestoři. |
| bb) |
etanol (92 % /obj./) nebo metanol. |
|
|
| 9.4 |
Postup zkoušky |
| |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| |
Ke vzorku obsaženému ve skleněné uzavíratelné kuželové baňce o objemu
nejméně 200 ml se přidá 100 ml azeotropické směsi na 1 g vzorku. Uzavřená baňka
se protřepává na mechanické třepačce nebo intenzivně rukou po dobu 20 minut při
pokojové teplotě. Kapalina se odstraní filtrací odsátím přes zvážený filtrační
kelímek. Postup se opakuje se 100 ml čerstvého činidla. Tento cyklus operací se
opakuje, dokud nezůstane hodinové sklíčko po odpaření kapky extrakčního roztoku
beze stopy po odparku polymeru. Zbytek se vypláchne do filtračního kelímku použitím
většího množství činidla a kapalina se odstraní odsáváním. Kelímek a zbytek se
dále propláchne 20 ml alkoholu a pak třikrát vodou. Po samovolném odtoku kapaliny se
vzorek odsaje. Kelímek a zbytek se vysuší, ochladí a zváží.
| Poznámka: |
Při použití určitých směsí, které mají vysoký obsah chlorovláken, může
nastat podstatné sražení vzorku během sušení, následkem čehož je zpomaleno
rozpouštění chlorovláken rozpouštědlem. To však neovlivní konečné
rozpouštění. |
|
| 9.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d je
1,00. |
| 9.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 10. |
Metoda č. 10 Acetátová vlákna a stanovená chlorovlákna (metoda s bezvodou
/ledovou/ kyselinou octovou) |
| 10.1 |
Oblast použití |
| |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| a) |
acetátu/19/ s |
| b) |
určitými chlorovlákny/27/, zejména polyvinylchloridovými, případně dodatečně
chlorovanými. |
|
| 10.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se usuší a zváží. Acetátová vlákna se uvolní ze směsi pomocí
bezvodé (ledové) kyseliny octové. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží.
Ze zjištěné hmotnosti, v případě potřeby opravené, se vypočte procentuální
obsah nerozpuštěné složky ve výchozí suché směsi. Procento suchých acetátových
vláken se vypočte z rozdílu. |
| 10.3 |
Zkušební zařízení, pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební zařízení a pomůcky
| aa) |
skleněná uzavíratelná kuželová baňka o objemu nejméně 200 ml, |
| ab) |
mechanická třepačka. |
|
| b) |
Chemikálie |
| |
bezvodá (ledová) kyselina octová (více než 99 %). S tímto činidlem se musí
opatrně manipulovat, neboť je žíravé. |
|
| 10.4 |
Postup zkoušky |
| |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| |
Ke vzorku obsaženému ve skleněné kuželové baňce o objemu nejméně 200 ml se
přidá 100 ml bezvodé (ledové) kyseliny octové na 1 g vzorku. Baňka se pevně uzavře
a protřepává na mechanické třepačce nebo důkladně rukou 20 minut při pokojové
teplotě. Kapalina se filtruje odváženým filtračním kelímkem. Uvedený postup se
opakuje ještě dvakrát za použití vždy 100 ml čerstvého činidla. Extrakce se tedy
provádí celkem třikrát. Zbytek se potom vypláchne do filtračního kelímku, vysuší
odsáváním a ještě propláchne 50 ml bezvodé (ledové) kyseliny octové a pak
třikrát vodou. Pokaždé se nechá tekutina samovolně odtéct a pak se vysouší
odsáváním. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží. |
| 10.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d je
1,00. |
| 10.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 11. |
Metoda č. 11 Hedvábí a vlna nebo živočišné chlupy (metoda s 75 % /hmot./
kyselinou sírovou) |
| 11.1 |
Oblast použití |
| |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| a) |
hedvábí/4/ s |
| b) |
vlnou/1/ nebo živočišnými chlupy/2 a 3/. |
|
| 11.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se usuší a zváží. Hedvábné vlákno se uvolní ze směsi pomocí 75 %
/hmot./ kyseliny sírové. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Ze
zjištěné hmotnosti, v případě potřeby opravené, se vypočte procentuální obsah
nerozpuštěné složky ve výchozí suché směsi. Procento suchého hedvábí se
vypočte z rozdílu.
| Poznámka: |
Divoké hedvábí, jako je hedvábí tussah, není úplně rozpustné v 75 % /hmot./
kyselině sírové. |
|
| 11.3 |
Zkušební pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební pomůcky |
| |
skleněná uzavíratelná kuželová baňka o objemu nejméně 200 ml. |
| b) |
Chemikálie
| ba) |
kyselina sírová (75 2) % /hmot./. |
| |
Připraví se opatrným přidáním, za současného ochlazování, 700 ml kyseliny
sírové (hustota při teplotě 20 oC: 1,84) do 350 ml destilované vody. Po
ochlazení na pokojovou teplotu se zředí roztok destilovanou vodou na výsledný objem 1
litru, |
| bb) |
zředěný roztok kyseliny sírové: přidává se pomalu 100 ml kyseliny sírové
(hustota při teplotě 20 oC: 1,84) do 1 900 ml destilované vody, |
| bc) |
zředěný roztok čpavku: 200 ml koncentrovaného čpavku (hustota při teplotě 20 oC:
0,880) se zředí destilovanou vodou na výsledný objem 1 litru. |
|
|
| 11.4 |
Postup zkoušky |
| |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| |
Ke vzorku obsaženému ve skleněné kuželové baňce o objemu nejméně 200 ml se
přidá 100 ml 75 % /hmot./ kyseliny sírové na 1 g vzorku a zazátkuje se, protřepe a
nechá se stát 30 minut při pokojové teplotě. Opět se protřepe a nechá stát 30
minut. Naposledy se protřepe a obsah baňky se přefiltruje odváženým filtračním
kelímkem. Zbývající vlákna se z baňky vypláchnou 75 % /hmot./ kyselinou sírovou.
Zbytek v kelímku se postupně promyje 50 ml zředěné kyseliny sírové, 50 ml vody a 50
ml zředěného čpavku. Pokaždé se ponechávají vlákna před odsáváním ve styku s
kapalinou po dobu asi 10 minut. Nakonec se vlákna promyjí vodou a ponechají ve styku s
vodou asi po dobu 30 minut. Tekutina se odsaje, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a
zváží. |
| 11.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d pro
vlnu je 0,985. |
| 11.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 12. |
Metoda č. 12 Juta a stanovená živočišná vlákna (metoda určující obsah
dusíku) |
| 12.1 |
Oblast použití
| a) |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| aa) |
juty/9/ s |
| ab) |
některými živočišnými vlákny. |
|
| |
Složka živočišných vláken může pozůstávat pouze z chlupů/2 a 3/ nebo
vlny/1/ nebo jakékoliv směsi těchto dvou složek. |
| b) |
Tato metoda není použitelná pro textilní směsi obsahující látky (barvy,
úpravy atd.) s obsahem dusíku. |
|
| 12.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Určí se obsah dusíku ve směsi a z tohoto údaje a ze známých nebo
předpokládaných obsahů dusíku dvou složek se vypočte poměr každé složky. |
| 12.3 |
Zkušební zařízení, pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební zařízení a pomůcky
| aa) |
kjeldahlizační baňka o objemu 200 ml až 300 ml, |
| ab) |
kjeldahlizační destilační přístroj s injektorem páry, |
| ac) |
titrační přístroj s přesností 0,05 ml. |
|
| b) |
Chemikálie
| ba) |
toluen, |
| bb) |
metanol, |
| bc) |
kyselina sírová, hustota při teplotě 20 oC: 1,84, |
| bd) |
síran draselný, |
| be) |
oxid seleničitý, |
| bf) |
roztok hydroxidu sodného (400 g/1). Rozpustí se 400 g hydroxidu sodného ve 400 ml
až 500 ml destilované vody a zředí se destilovanou vodou na 1 litr, |
| bg) |
směsný indikátor. Rozpustí se 0,1 g metylenové červeně v 95 ml etanolu a 5 ml
destilované vody a smíchá se s 0,5 g bromokrezolové zeleně rozpuštěné ve 475 ml
etanolu a 25 ml destilované vody, |
| bh) |
roztok kyseliny borité: 20 g kyseliny borité se rozpustí v destilované vodě a
zředí se destilovanou vodou na výsledný objem 1 litru, |
| bi) |
kyselina sírová 0,02 N (standardní odměrný vzorek). |
|
| Poznámka: |
Činidla dle bodů bc), bd) a be) nesmějí obsahovat dusík. |
|
| 12.4 |
Předběžné zpracování zkušebního vzorku
| a) |
Toto předběžné zpracování nahrazuje předběžné zpracování popsané v
obecných instrukcích.3) |
| b) |
Vzorek usušený horkým vzduchem se extrahuje v Soxhletově přístroji směsí 1
díl toluenu a 3 díly metanolu po dobu 4 hodin při minimální rychlosti 5 cyklů za
hodinu. Rozpouštědlo se nechá na vzduchu ze vzorku odpařit a jeho poslední stopy se
odstraní v sušárně při teplotě (105 3)oC. Pak se vzorek extrahuje ve
vodě (50 ml vody na 1 g vzorku) za varu pod zpětným chladičem po dobu 30 minut.
Filtruje se, vzorek se vrátí do baňky a opakuje se extrahování se stejným obsahem
vody. Filtruje se, odstraní se přebytek vody ze vzorku odmačkáním, odsáváním nebo
odstřeďováním a pak se vzorek nechá sušit horkým vzduchem. |
|
| |
Při použití toluenu a metanolu musí být zohledněny jejich toxické účinky. |
| 12.5 |
Postup zkoušky
| a) |
Obecné instrukce |
| |
Při odběru, sušení a vážení vzorku se postupuje podle 5.1, 5.3 a 6 přílohy
č. 1 této vyhlášky. |
| b) |
Podrobný postup
| ba) |
Vzorek se přenese do kjeldahlizační baňky. Ke vzorku o hmotnosti nejméně 1 g
obsaženému v baňce se přidá v uvedeném pořadí: 2,5 g síranu draselného, 0,1 g
až 0,2 g oxidu seleničitého a 10 ml kyseliny sírové (hustota 1,84). Baňka se
zahřívá nejprve pomalu, dokud nejsou vlákna rozrušena, a pak silněji, až je roztok
čirý a téměř bezbarvý. Pak se zahřívá ještě dalších 15 minut. Baňka se
ochladí, obsah se opatrně zředí 10 ml až 20 ml vody, ochladí se, mineralizovaný
obsah se převede kvantitativně do 200 ml odměrné baňky a doplní se destilovanou
vodou na značku. |
| bb) |
Do 100 ml kuželové baňky se přidá asi 20 ml roztoku kyseliny borité a umístí
se pod chladič kjeldahlova destilačního přístroje tak, aby výstupní trubice byla
ponořena právě pod hladinou roztoku kyseliny borité. Přesně 10 ml mineralizovaného
roztoku se přenese do destilační baňky. Potom se nechá roztok hydroxidu sodného o
objemu nejméně 5 ml pomalu vytékat do baňky. Pokud mineralizovaný roztok a roztok
hydroxidu sodného vytvoří dvě oddělené vrstvy, opatrně se promíchají.
Destilační baňka se mírně zahřeje a zavede se do ní pára z vyvíječe páry.
Shromáždí se asi 20 ml destilátu, kuželová baňka se umístí níže tak, aby
špička výstupní trubice chladiče byla asi 20 mm nad hladinou kapaliny, a destiluje se
další 1 minutu. Špička výstupní trubice se opláchne vodou a oplachovací kapalina
se zachytí do kuželové baňky. Kuželová baňka se vyjme a nahradí jinou kuželovou
baňkou obsahující asi 10ml roztoku kyseliny borité a shromáždí se v ní asi 10 ml
destilátu. Oba destiláty se titrují zvlášť 0,02 N kyselinou sírovou za použití
směsného indikátoru. Celkový titr obou destilátů se zaznamená. Je-li titr druhého
destilátu více než 0,2 ml, zkouška se opakuje a začne se opět destilací za
použití čerstvého mineralizovaného roztoku. Provede se slepé stanovení, tj. pouze
za použití činidel. |
|
|
| 12.6 |
Výpočet a vyjádření výsledků
| a) |
Procentuální obsah dusíku v suchém vzorku se vypočítá takto:
|
28 (V - b) N |
| A = |
--------------, |
|
W |
| kde |
A je procento dusíku v čistém suchém vzorku, |
|
V celkové množství standardní kyseliny sírové v ml, použité při
stanovení, |
|
b celkové množství standardní kyseliny sírové v ml, použité při slepém
stanovení, |
|
N normalita standardní kyseliny sírové, |
|
W suchá hmotnost vzorku v g. |
|
| b) |
Při použití hodnot 0,22 % pro obsah dusíku v jutě a 16,2 % pro obsah dusíku v
živočišných vláknech, přičemž obě hodnoty v % jsou vyjádřeny na základě
suché hmotnosti vláken, vypočítá se složení směsi takto:
|
A - 0,22 |
| PA = 100 |
------------ |
|
16,20 - 0,22 |
| kde |
PA je procento živočišných vláken v čistém suchém vzorku. |
|
|
| 12.7 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 13. |
Metoda č. 13 Polypropylenová vlákna a jiná stanovená vlákna (metoda s
xylenem) |
| 13.1 |
Oblast použití |
| |
Tato metoda se používá, po odstranění nevlákenných látek, pro dvoukomponentní
směsi:
| a) |
polypropylenových vláken/36/ s |
| b) |
vlnou/1/, zvířecími chlupy/2 a 3/, hedvábím/4/, bavlnou/5/, acetátovými/19/,
měďnatými/21/, modalovými/22/, triacetátovými/24/, viskózovými/25/,
akrylovými/26/, polyamidovými nebo nylonovými/30/, polyesterovými/34/ a skleněnými
vlákny/43/. |
|
| 13.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se usuší a zváží. Polypropylenové vlákno se uvolní ze směsi vroucím
xylenem. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Ze zjištěné hmotnosti, v
případě potřeby opravené, se vypočte procentuální obsah nerozpuštěné složky ve
výchozí suché směsi. Procento polypropylenu se vypočte z rozdílu. |
| 13.3 |
Zkušební zařízení, pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební zařízení a pomůcky:
| aa) |
skleněná uzavíratelná kuželová baňka o objemu nejméně 200 ml, |
| ab) |
zpětný chladič (vhodný pro tekutiny s vysokým bodem varu) přizpůsobený
kuželové baňce. |
|
| b) |
Chemikálie |
| |
xylen destilující mezi teplotami 137 oC a 142 oC. |
| |
Při použití xylenu musí být zohledněna jeho vysoká zápalnost a toxicita par. |
|
| 13.4 |
Postup zkoušky |
| |
Postupuje se podle 5, 6 a 8.5 přílohy č. 1 k této vyhlášce a dále takto:
| a) |
Ke vzorku obsaženému v kuželové baňce [dle 13.3 aa)] se přidá 100 ml xylenu
[dle 13.3 b)] na 1 g vzorku. Připojí se zpětný chladič [dle 13.3 ab)], obsah se uvede
do varu a udržuje na bodu varu po dobu 3 minut. Horká tekutina se ihned filtruje
zváženým filtračním kelímkem, který musí být pro filtraci předem zahřátý.
Tato operace se opakuje dvakrát, vždy se použije 50 ml čerstvého rozpouštědla. |
| b) |
Zbytek, který zůstane v baňce, se promyje 30 ml vroucího xylenu (dvakrát), pak 75
ml petroléteru (dvakrát). Po druhém promývání petroléterem se obsah baňky filtruje
filtračním kelímkem, zbytek vláken se vypláchne do kelímku pomocí malého
množství petroléteru a rozpouštědlo se nechá odpařit. Kelímek a zbytek se usuší,
ochladí a zváží. |
| |
Poznámky:
| 1. |
Po použití vroucího xylenu zajistěte, aby baňka obsahující zbytek byla před
přidáním petroléteru dostatečně ochlazena. |
| 2. |
Ke snížení nebezpečí ohně a toxicity pro obsluhu je možné použít přístroj
pro extrakci za horka a vhodné postupy, které dávají stejné výsledky (obrázek je
uveden u metody č. 15). |
|
|
| 13.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d je
1,00. |
| 13.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 14. |
Metoda č. 14 Chlorovlákna (homopolymery vinylchloridu) a jiná stanovená
vlákna (metoda s koncentrovanou kyselinou sírovou) |
| 14.1 |
Oblast použití
| a) |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| aa) |
chlorovláken/27/, založených na homopolymerech vinylchloridu /dodatečně
chlorované nebo nechlorované/ s |
| ab) |
bavlnou/5/, acetátovými/19/, měďnatými/21/, modalovými/22/,
triacetátovými/24/, viskózovými/25/, některými akrylovými/26/, některými
modakrylovými/29/, polyamidovými nebo nylonovými/30/ a polyesterovými vlákny/34/. |
|
| Poznámka: |
Zmíněná modakrylová vlákna jsou ta, která dávají čirý roztok po ponoření
do koncentrované kyseliny sírové (hustota při teplotě 20 oC: 1,84). |
| b) |
Tuto metodu lze použít místo metod č. 8 a 9. |
|
| 14.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se vysuší a zváží. Ostatní složky, mimo chlorovláken, tj. vlákna dle
14.1 ab), se uvolní ze směsi koncentrovanou kyselinou sírovou (hustota při teplotě 20
oC: 1,84). Zbytek, pozůstávající z chlorovláken, se shromáždí, promyje,
usuší a zváží. Ze zjištěné hmotnosti, v případě potřeby opravené, se vypočte
procentuální obsah nerozpuštěné složky ve výchozí suché směsi. Procento druhé
složky se vypočte z rozdílu. |
| 14.3 |
Zkušební pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební pomůcky
| aa) |
skleněná uzavíratelná kuželová baňka o objemu nejméně 200 ml, |
| ab) |
skleněná tyčinka s plochým koncem. |
|
| b) |
Chemikálie
| ba) |
kyselina sírová koncentrovaná (hustota při teplotě 20 oC: 1,84), |
| bb) |
kyselina sírová přibližně 50 % /hmot./ vodný roztok. Připravuje se opatrným
přidáváním, za ochlazování, 400 ml kyseliny sírové (hustota při teplotě 20 oC:
1,84) k 500 ml destilované nebo deionizované vody. Po ochlazení na pokojovou teplotu se
roztok doplní destilovanou vodou do 1 litru, |
| bc) |
zředěný roztok čpavku 60 ml koncentrovaného roztoku čpavku (hustota při
teplotě 20 oC: 0,880) se zředí destilovanou vodou do 1 litru. |
|
|
| 14.4 |
Postup zkoušky
| a) |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| b) |
Ke vzorku, obsaženému v baňce [dle 14.3 aa)], se přidá 100 ml kyseliny sírové
[dle 14.3 ba)] na 1 g vzorku. Obsah baňky se ponechá při pokojové teplotě po dobu 10
minut a občas se promíchá pomocí skleněné tyčinky. Je-li zpracovávána tkanina
nebo pletenina, je potřebné ji mírným tlakem přitlačit na stěnu baňky skleněnou
tyčinkou, aby se oddělil materiál rozpouštěný kyselinou sírovou. |
| c) |
Kapalina se filtruje odváženým filtračním kelímkem. Do baňky se přidá nových
100 ml kyseliny sírové [dle 14.3 ba)] na 1 g vzorku a celý postup se opakuje. Obsah
baňky se přenese do filtračního kelímku, kam se přenese pomocí tyčinky i
vláknitý zbytek. Je-li to nezbytné, přidá se do baňky malé množství
koncentrované kyseliny sírové [dle 14.3 ba)], aby se odstranila všechna vlákna,
ulpívající na stěnách. Z filtračního kelímku se odsaje tekutina, zbytek v kelímku
se postupně promyje roztokem 50 % kyseliny sírové [dle 14.3 bb)], destilované nebo
deionizované vody, roztokem čpavku [dle 14.3 bc)] a nakonec se důkladně promyje
destilovanou nebo deionizovanou vodou; kapalina se pokaždé z kelímku odsaje. |
| d) |
Odsávání se nepoužívá v průběhu promývání, ale až kapalina samovolně
odteče. Kelímek a zbytek se vysuší, ochladí a zváží. |
|
| 14.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d je
1,00. |
| 14.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |
| 15. |
Metoda č. 15 Chlorovlákna, stanovená modakrylová, stanovená elastanová,
acetátová, triacetátová a jiná stanovená vlákna (metoda s cyklohexanonem) |
| 15.1 |
Oblast použití
| a) |
Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro
dvoukomponentní směsi:
| aa) |
acetátových vláken/19/, triacetátových vláken/24/, chlorovláken/27/,
stanovených modakrylových/29/, stanovených elastanových vláken/42/ s |
| ab) |
vlnou/1/, zvířecími chlupy/2 a 3/, hedvábím/4/, bavlnou/5/, měďnatými/21/,
modalovými/22/, viskózovými/25/, polyamidovými nebo nylonovými/30/, akrylovými/26/ a
skleněnými vlákny/43/. |
|
| b) |
Kde jsou přítomna modakrylová nebo elastanová vlákna, musí se nejdříve
provést předběžná zkouška pro určení, zda je vlákno úplně rozpustné v
činidle. |
| c) |
Směsi obsahující chlorovlákna lze analyzovat rovněž metodou č. 9 nebo 14. |
|
| 15.2 |
Podstata zkoušky |
| |
Vzorek se vysuší a zváží. Acetátová a triacetátová vlákna, chlorovlákna,
stanovená modakrylová a stanovená elastanová vlákna se uvolňují ze směsi
cyklohexanonem při teplotě blízko bodu varu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a
zváží. Ze zjištěné hmotnosti, v případě potřeby opravené, se vypočte
procentuální obsah nerozpuštěné složky ve výchozí suché směsi. Procento
chlorovláken, vláken modakrylových, elastanových, acetátových a triacetátových se
vypočte z rozdílu. |
| 15.3 |
Zkušební zařízení, pomůcky a chemikálie2)
| a) |
Zkušební zařízení a pomůcky
| aa) |
zařízení pro extrakci za horka, vhodné pro použití při zkušebním postupu dle
15.4 (viz obrázek), |
| ab) |
filtrační kelímek, |
| ac) |
porézní přepážka (poréznost stupeň 1), |
| ad) |
zpětný chladič pro připojení k destilační baňce, |
| ae) |
topné zařízení. |
|
| b) |
Chemikálie
| ba) |
cyklohexanon, bod varu 156 oC, |
| bb) |
etylalkohol, 50 % (obj.). |
| |
Cyklohexanon je hořlavý a toxický. Přijeho použití je nutno dodržovat
příslušná bezpečnostní opatření. |
|
|
| 15.4 |
Postup zkoušky
| a) |
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3) |
| b) |
Do destilační baňky se nalije 100 ml cyklohexanonu na 1 g materiálu, připojí se
extrakční přístroj, ve kterém se předem umístí filtrační kelímek se vzorkem a
mírně nakloněnou porézní přepážkou. Nasadí se zpětný chladič. Kapalina se
uvede do varu a extrakce se provádí po dobu 60 minut při minimální rychlosti 12
cyklů za 1 hodinu. Po extrakci a ochlazení se odstraní extrakční část přístroje,
vyjme se filtrační kelímek a odstraní se porézní přepážka. Obsah filtračního
kelímku se promyje 3krát až 4krát 50 % etylalkoholem zahřátým na teplotu 60 oC
a následně 1 litrem vody o teplotě 60 oC. |
| c) |
Během promývání nebo mezi promýváním se nepoužívá odsávání. Kapalina se
nechá odtéct samovolně a pak se použije odsávání. Nakonec se kelímek se zbytkem
vysuší, ochladí a zváží. |
|
| 15.5 |
Výpočet a vyjádření výsledků |
| |
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d je 1,00
s výjimkou hedvábí, pro které d je 1,01, a akrylových vláken, pro které d je 0,98. |
| 15.6 |
Shodnost |
| |
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi
výsledky dosaženými touto metodou max. 2 při pravděpodobnosti 95 %. |