SBÍRKA ZÁKONŮ částka 204
rozeslána dne 29.12.2023

462

ZÁKON

ze dne 22. prosince 2023,

kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů

Čl. I

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 písmeno k) zní:
„k) příjem v podobě
1. pozůstalostní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, nebo jiné penze jako dávek vyplácených z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
2. starobní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, invalidní penze nebo jednorázového pojistného pro penzi jako dávek vyplácených z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
3. plnění z penzijního pojištění s výjimkou jednorázového plnění, odbytného, odkupného nebo penze, u které je vymezeno období pobírání kratší než 10 let a která není invalidní penzí,
4. pojistného plnění z pojištění osob s výjimkou jednorázového plnění a důchodu, u kterého je vymezeno období pobírání kratší než 10 let, vyplácených z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo z pojištění důchodu,“.

2. V § 6 odst. 9 písmeno m) zní:
„m) *příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně,“.

3. § 6 odstavec 14 zní:

„(14) Příjem zaměstnance podle odstavce 3 věty třetí se v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), nebo nabytí podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou
a) okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce,
b) okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace,
c) okamžik, ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky,
d) okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce,
e) okamžik uplatnění opce,
f) okamžik výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance,
g) okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce.“.

4. V § 6 se doplňují odstavce 15 a 16, které znějí:

„(15) Příjem podle odstavce 14 lze snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo hodnotou opce na nabytí tohoto podílu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce a hodnotou tohoto podílu nebo opce určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků podle odstavce 14 písm. a) až g) zvýšenou o úhrn příjmů z podílu na zisku, vypořádacího podílu, vrácení emisního ážia, vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním vyplacených na základě tohoto podílu snížených o daň z těchto příjmů.

(16) Poplatník oznámí plátci daně okamžik podle odstavce 14 písm. d) do posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém tento okamžik nastal.“.

5. V § 8 odst. 1 písmena e) a f) znějí:
„e) plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a z penzijního pojištění,
f) plnění z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním,“.

6. V § 8 odstavec 6 zní:

„(6) Plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a z penzijního pojištění jsou základem daně po snížení o zaplacené příspěvky a státní příspěvky hrazené Českou republikou, pokud tyto státní příspěvky nebyly vráceny; v případě těchto plnění ve formě penze se zaplacené příspěvky a státní příspěvky rozloží na vymezené období pobírání penze. Plnění z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním, jsou základem daně po snížení o zaplacené pojistné; v případě těchto plnění ve formě důchodu se zaplacené pojistné rozloží na vymezené období pobírání důchodu.“.

7. V § 8 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.

8. V § 8 odst. 8 větě poslední se slova „odstavců 6 a 7“ nahrazují slovy „odstavce 6“.

9. V § 15 odstavce 5 a 6 znějí:

„(5) Od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rozumí pojistné na toto pojištění.

(6) V případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně podle odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. V případě zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce 5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny.“.

10. Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15c, které včetně nadpisů znějí:

„§ 15a

Produkt spoření na stáří

(1) Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí
a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
d) soukromé životní pojištění,
e) dlouhodobý investiční produkt.

(2) Institucí penzijního pojištění se pro účely daní z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je
a) provozován na principu fondového hospodaření,
b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě.

(3) Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterých pojistná částka pro případ dožití, pokud je sjednána, činí nejméně
a) 40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let, nebo
b) 70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let.

(4) Za pojistnou částku pro případ dožití u pojištění důchodu se pro účely daní z příjmů považuje částka odpovídající jednorázovému plnění při dožití.

(5) Dlouhodobým investičním produktem se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

§ 15b

Daňová podpora produktu spoření na stáří

(1) Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch
a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze
1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo
3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo
b) jiného poplatníka, a to pouze v případě
1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,
2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,
3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo
4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

(2) Pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na zaměstnancův produkt spoření na stáří není tento produkt daňově podporovaným tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance jsou výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch tohoto zaměstnavatele.

(3) Zaměstnanec oznámí svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo.

(4) K navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku,
a) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, nejedná-li se o
1. výplatu, plnění nebo odepsání při poplatníkově invaliditě třetího stupně,
2. výplatu, plnění nebo odepsání z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, pokud jsou obdržené naspořené peněžní prostředky a majetek do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo
3. plnění z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, na které vznikl nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je poplatníkův důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
b) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka ve prospěch jiného poplatníka, než který produkt sjednal, nejedná-li se o
1. výplatu, plnění nebo odepsání po smrti poplatníka, který produkt sjednal,
2. úplatu poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, nebo
3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku,
c) tento produkt zanikne, aniž by došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z něho nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka, nejedná-li se o zánik produktu
1. z důvodu smrti poplatníka,
2. z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, nebo
3. se současným odepsáním všech naspořených peněžních prostředků a majetku na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo
d) došlo k vyplacení výnosů z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu mimo tento produkt.

(5) Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí
a) vznik příjmu podle § 10 ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, a
b) vznik příjmu podle § 6 ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti.

(6) Pokud nastane skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří,
a) přestane být tento produkt daňově podporovaným od
1. zdaňovacího období, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely odečtení nezdanitelných částí základu daně a
2. kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na jeho daňově podporovaný produkt spoření na stáří a
b) plnění z tohoto produktu se nesnižuje o příspěvky hrazené zaměstnavatelem na tento produkt pro účely určení základu daně s výjimkou
1. příspěvků, v jejichž výši vznikl příjem podle odstavce 5 písm. b),
2. příspěvků neosvobozených od daně z příjmů fyzických osob,
3. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2000 na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a
4. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2001 na soukromé životní pojištění.

§ 15c

Pojištění dlouhodobé péče

(1) Pojištěním dlouhodobé péče se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2) Pojištění dlouhodobé péče je daňově podporované v rozsahu, ve kterém
a) právo na pojistné plnění v důsledku pojistné události vzniká pojištěnému,
b) se vztahuje na závislost odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby a
c) jde o
1. obnosové pojištění se sjednaným opakovaným měsíčním pojistným plněním poskytovaným po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo
2. škodové pojištění se sjednaným pojistným plněním ve formě poskytnutí péče o pojištěného po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo náhrady nákladů na takovou péči.

(3) Pojištění dlouhodobé péče není daňově podporované, pokud pojistitel
a) může pojistnou smlouvu vypovědět později než 2 měsíce ode dne jejího uzavření nebo ji může vypovědět na základě oznámení vzniku pojistné události nebo
b) má právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu pojištěného.“.

11. V § 34c se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) V případě pochybností správce daně lze obsahové náležitosti projektové dokumentace podle odstavce 1 prokazovat dalšími důkazními prostředky.“.

12. V § 36 odst. 2 písmeno k) zní:
„k) z plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, penzijního pojištění, pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu a z plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním,“.

13. V § 36 odst. 2 se písmeno o) zrušuje.
Dosavadní písmena p) a r) se označují jako písmena o) a p).

14. V § 38g odstavec 5 zní:

„(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6.“.

15. V § 38j odst. 2 písm. f) se na konci bodu 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 8, který zní:

„8. *částku podle § 6 odst. 3 věty třetí, jedná-li se o nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c), nebo v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu, a den nabytí tohoto podílu nebo této opce.“.

16. V § 38k odst. 5 písmeno f) zní:
„f) v jaké výši odečítá od základu daně příspěvky zaplacené na svůj daňově podporovaný produkt spoření na stáří a na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem,“.

17. V § 38k odst. 5 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).

18. V § 38l odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí:
„j) smlouvou o dlouhodobém investičním produktu a každoročně potvrzením osoby, která tento produkt poskytuje, o majetku připsaném poplatníkem ve prospěch tohoto produktu v uplynulém zdaňovacím období,
k) smlouvou o pojištění dlouhodobé péče nebo pojistkou a každoročně potvrzením pojistitele o pojistném zaplaceném poplatníkem na pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem, v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.“.

19. V poznámce pod čarou č. 136 se slova „ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 988/2009“ nahrazují slovy „v platném znění“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Na vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření podle zákona č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se použije § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
a) použijí § 6 odst. 9, § 6 odst. 14, § 8 odst. 1 písm. e) a f), § 8 odst. 6, 7 a 9, § 15 odst. 5 a 6 s výjimkou maximálních částek, které lze odečíst od základu daně, § 36 odst. 2 písm. k) a o) a § 38k odst. 5 písm. f) a g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a
b) nepoužijí § 8 odst. 8, § 15a a 15b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Na příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaplacené před 1. lednem 2015 se
a) použijí § 6 odst. 9 písm. p), § 8 odst. 7 a § 15 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2015, a
b) nepoužijí § 8 odst. 6 a § 15b odst. 5 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Nejvyšší částka, kterou lze osvobodit od daně podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se snižuje o úhrn částek, které jsou za dané zdaňovací období osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Nejvyšší částka, kterou lze odečíst za dané zdaňovací období od základu daně podle § 15 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na příspěvky a pojistná podle § 15 odst. 5 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Pro daňová řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 34c odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužije.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o České národní bance

Čl. III

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 89/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 192/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 219/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb. a zákona č. 129/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 43f odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) pro účely uveřejňování průměrů zápůjčních úrokových sazeb podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,“.

Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).

2. V § 43f odst. 1 písm. h) se text „f)“ nahrazuje textem „g)“.

3. V § 46e odst. 3 se za text „Kč“ vkládají slova „ , nebo určuje horní hranici pokuty podle násobku neoprávněného prospěchu nebo podle dosaženého ročního obratu“.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem

Čl. IV

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 větě první se slova „s trvalým pobytem na území České republiky“ zrušují.

2. V § 2 se odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 1ab zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

3. V § 19 odst. 1 se písmena f) a g) zrušují.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno f).

4. V § 21 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Zemřou-li účastník i osoba určená ve smlouvě ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na pozůstalostní penzi za zjištěné, že účastník přežil tuto osobu a částka vypočtená podle § 23 odst. 3 se stává za podmínek podle § 25 předmětem dědictví.“.

5. V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Zemřou-li účastník i osoba určená ve smlouvě ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na odbytné za zjištěné, že účastník přežil tuto osobu a částka vypočtená podle odstavce 3 se stává za podmínek podle § 25 předmětem dědictví.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

6. V § 24 odst. 4 větě poslední se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

7. V § 25 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.

8. V § 27 odst. 1 se slova „ , než je částka zakládající nárok na státní příspěvek (§ 29 odst. 2)“ nahrazují slovy „než 100 Kč“.

9. § 29 zní:

„§ 29

Poskytování státního příspěvku ve prospěch účastníka penzijního připojištění se řídí zákonem upravujícím doplňkové penzijní spoření.“.

10. V § 30 odst. 1 větě první se slova „podle § 29“ zrušují.

11. V § 45a odst. 4 úvodní části ustanovení se text „odst. 1“ zrušuje.

12. V § 45a se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 1ac zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna exekučního řádu

Čl. V

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022 Sb., zákona č. 250/2023 Sb. a zákona č. 255/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 34 odst. 3 větě první se slova „o součinnost“ nahrazují slovy „nebo finanční instituci o součinnost“ a slova „peněžní ústav součinnost“ se nahrazují slovy „peněžní ústav nebo finanční instituce součinnost“.

2. V § 34 odst. 3 větě druhé se slova „není povinen“ nahrazují slovy „nebo finanční instituce nejsou povinny“.

3. V § 44a odst. 2 větě druhé se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

4. V § 49 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c), jde-li o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního ústavu, je-li dlužníkem povinného finanční instituce, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění, nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c), finanční instituce bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.“.
Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11.

5. V § 49 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

6. V § 49 odst. 10 se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“.

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o finančním arbitrovi

Čl. VI

Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 278/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 452/2016 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb. a zákona č. 129/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:

„o)
poskytovatelem dlouhodobého investičního produktu při poskytování tohoto produktu.“.

2. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o) poskytovatel dlouhodobého investičního produktu při poskytování tohoto produktu.“.

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o dluhopisech

Čl. VII

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 137/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 237/2020 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 1 písm. e) se slova „ , nebo údaj o tom, že výnos je určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem; anebo je z dluhopisu“ nahrazují slovy „ ; neobsahuje-li dluhopis výnos dluhopisu, musí být z něho“.

2. V § 6 odst. 1 písm. g) se slovo „vlastníka“ nahrazuje slovy „prvního nabyvatele“.

3. § 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11 zní:

„§ 9

Náležitosti emisních podmínek

(1) Emisní podmínky obsahují vždy alespoň odkazem na informace a údaje obsažené v prospektu
a) informace a údaje uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až f) a j),
b) informaci o tom, zda jde o listinný dluhopis, imobilizovaný cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír,
c) lhůtu pro upisování dluhopisů,
d) informaci o tom, jak je výnos dluhopisu určen, nebo že dluhopis je bez výnosu,
e) informaci o tom, jak a kde má být dluhopis splacen, včetně případné informace o datu splatnosti a výši jednotlivých splátek, má-li být dlužná částka splacena ve splátkách,
f) způsob oznamování konání schůze vlastníků dluhopisů (dále jen „schůze vlastníků“) a způsob uveřejňování a zpřístupňování dalších informací o dluhopisu,
g) určení dne, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků,
h) informaci o tom, zda a v jakém rozsahu Česká národní banka vykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem, a
i) informaci o tom, že pokud prospekt schvaluje Česká národní banka,
1. posuzuje jej pouze z hlediska úplnosti údajů v něm obsažených,
2. neposuzuje při tom hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a
3. schválením prospektu se nevyjadřuje k budoucím ziskům emitenta ani k jeho schopnosti splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu nebo jeho poměrný výnos.

(2) Není-li nejpozději k datu emise uveřejněn prospekt, obsahují emisní podmínky dále
a) emisní kurz, případně způsob jeho určení,
b) způsob a místo upisování dluhopisu,
c) způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům,
d) způsob a místo úhrady nebo jiného vyrovnání emisního kurzu upsaného dluhopisu,
e) informaci o zdaňování výnosu dluhopisu,
f) údaje identifikující osoby, které se podílejí na vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplacení výnosu dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech,
g) identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a
h) informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem byl udělen rating podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/200911), je-li tato informace emitentovi známa.

(3) Emisní podmínky podle záměru emitenta obsahují dále alespoň odkazem na informace a údaje obsažené v prospektu informace o
a) rozhodnutí emitenta, že emise dluhopisů bude v rámci lhůty pro upisování vydávána postupně po částech (v tranších),
b) právu emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. b) nebo c),
c) zástavním právu nebo jiném zajištění u dluhopisu, u nějž je splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu zajištěno, a způsob výkonu zástavního práva nebo jiného zajištění, včetně případných informací podle § 20,
d) způsobu losování u dluhopisu, jehož výnos je spojen s dluhopisem, který je losován,
e) rozhodnutí emitenta podle § 17,
f) uveřejňování a zpřístupňování informací podle tohoto zákona v jiném než českém jazyce,
g) rozhodnutí emitenta o vyloučení možnosti oddělit právo na vyplacení výnosu dluhopisu od dluhopisu,
h) oprávnění emitenta splatit dluhopis a poměrný výnos dluhopisu před datem jeho splatnosti s vymezením podmínek a způsobu předčasného splacení a způsobu výpočtu hodnoty nesplacených nevrácených kupónů podle § 19 odst. 4,
i) oprávnění vlastníka dluhopisu žádat splacení dluhopisu případně i poměrného výnosu před datem splatnosti a o vymezení podmínek, za kterých je oprávněn tak učinit,
j) znění rozhodčí doložky, mají-li být spory o právech a povinnostech spojených s dluhopisem řešeny v rozhodčím řízení,
k) způsobu oznámení dne, od kterého lze u vyměnitelného dluhopisu uplatnit právo na výměnu za jiný dluhopis nebo akcii, a místa a lhůty pro uplatnění tohoto práva; pokud je vyměnitelný dluhopis zaknihovaným dluhopisem, též dne, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z tohoto dluhopisu,
l) způsobu oznámení dne, od kterého lze uplatnit právo na přednostní úpis akcií u prioritního dluhopisu, a místa a lhůty pro uplatnění tohoto práva; pokud je prioritní dluhopis zaknihovaným dluhopisem, též dne, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z tohoto dluhopisu,
m) podmínkách a míře podřízenosti podle § 34 u podřízeného dluhopisu a
n) určení jiného pořadí uspokojení dluhů z podřízeného dluhopisu, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních dluhů, včetně dluhů z jiných podřízených dluhopisů, nebo rozdílně ve vztahu k dluhu odpovídajícímu právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.

(4) Není-li nejpozději k datu emise uveřejněn prospekt, emisní podmínky podle záměru emitenta dále obsahují informace o
a) tom, kdy, jak a kde má být vyplacen výnos dluhopisu, není-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem,
b) tom, že splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu je zajištěno třetí osobou, a o tom, kde je smlouva, kterou se sjednává zajištění, přístupná investorům,
c) dalších právech, která jsou s dluhopisem spojena, a
d) tom, kdo povede evidenci zaknihovaných dluhopisů.


11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, v platném znění.“.

4. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12 zní:

„§ 9a

Náležitosti emisních podmínek dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky

(1) Dluhopis je nabízen v rámci podlimitní veřejné nabídky, jestliže
a) je jeho emitentem právnická osoba,
b) je veřejně nabízen podle čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/112912),
c) není nejpozději k datu emise uveřejněn prospekt a
d) je celková hodnota protiplnění nabízených dluhopisů k datu emise vyšší než částka odpovídající 100 000 EUR a nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR; tato částka se vypočítává za dluhopisy nabízené v členských státech Evropské unie v průběhu 12 měsíců.

(2) Emisní podmínky dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky obsahují kromě informací a údajů podle § 9 dále
a) sídlo emitenta,
b) měsíc a rok zahájení činnosti emitenta; pokud je datum zahájení činnosti shodné se vznikem emitenta, uvede se namísto toho datum vzniku emitenta,
c) popis hlavních činností, které emitent vykonává,
d) výši minimální investice; pokud je výše minimální investice shodná se jmenovitou hodnotou dluhopisu jako dlužnou částkou, uvede se namísto toho jmenovitá hodnota dluhopisu,
e) předpokládaný objem emise,
f) popis účelu využití peněžních prostředků získaných z emise,
g) plánovaný poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu alespoň do 12 měsíců před datem splatnosti,
h) informaci o tom, že k emisi dluhopisů nebyl schválen prospekt Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie,
i) výroční zprávy a účetní závěrky emitenta za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem emitenta, podle toho, která doba je kratší, a byla-li účetní závěrka ověřena auditorem, také zprávu auditora o ověření účetní závěrky; výroční zprávy, účetní závěrky a zprávy auditora o ověření účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky emitenta nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,
j) v případě emitenta, který je součástí konsolidačního celku, rovněž výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem účetní jednotky povinné sestavit konsolidovanou účetní závěrku, podle toho, která doba je kratší, i ve vztahu ke konsolidačnímu celku, jinak emitent uvede, že není součástí konsolidačního celku; výroční zprávy a účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky účetní jednotky povinné sestavit konsolidovanou účetní závěrku nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,
k) v případě existence právnické osoby, která je ručitelem za dluhy emitenta z dluhopisů, rovněž výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem ručitele, podle toho, která doba je kratší, i ve vztahu k ručiteli, jinak emitent uvede, že ručitelem za jeho dluhy z dluhopisů není právnická osoba; výroční zprávy a účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky ručitele nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,
l) údaje identifikující osoby, které dluhopisy nabízí,
m) informaci o tom, čím je splacení dlužné částky zajištěno, nebo informaci, že splacení dlužné částky není nijak zajištěno,
n) informaci o všech osobách ve vrcholném vedení emitenta podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, uvedením jejich jména, akademických titulů, jejich pracovní pozice v emitentovi, názvu právnické osoby, kde získaly nejdůležitější pracovní zkušenost, a počtu let jejich relevantní praxe z hlediska činnosti emitenta,
o) v případě emitenta, který je součástí konsolidačního celku, informaci v grafické podobě o struktuře konsolidačního celku a
p) údaje identifikující skutečného majitele emitenta podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.

(3) Emitent dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky uveřejní na svých internetových stránkách nejpozději k datu emise emisní podmínky obsahující informace a údaje podle odstavce 2; § 3 odst. 2 věta druhá se použije obdobně.

(4) Osoba nabízející dluhopis v rámci podlimitní veřejné nabídky uveřejní na svých internetových stránkách nejpozději k datu zahájení nabízení emisní podmínky obsahující informace a údaje podle odstavce 2 a zajistí, aby tyto emisní podmínky byly zpřístupněny na těchto internetových stránkách bezplatně a v nezměněné podobě trvale alespoň po dobu nabízení a 12 měsíců od skončení nabízení a měly podobu datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném datovém formátu.


12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění.“.

5. V § 10 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) ke změně, která nemá negativní dopad na postavení nebo zájmy vlastníků dluhopisů, nebo“.

6. V § 11 odst. 3 písm. a) se za text „§ 9“ vkládají slova „nebo 9a“.

7. V § 16 písm. c) se za slovo „dluhopisu“ vkládají slova „ , včetně jakékoliv prémie splatné při předčasné splatnosti dluhopisu“.

8. V § 20 odst. 3 větě první se slova „nutné k identifikaci“ nahrazují slovem „identifikující“ a na konci textu věty se doplňují slova „nebo způsob, jakým dojde v budoucnu k ustanovení osoby do funkce agenta pro zajištění podle odstavce 1“.

9. V § 20 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případě, že emisní podmínky upravují pouze způsob ustanovení osoby do funkce agenta pro zajištění, zpřístupní emitent investorům informace a údaje vyžadované podle odstavce 4 stejným způsobem jako emisní podmínky neprodleně poté, kdy dojde k ustanovení osoby do funkce agenta pro zajištění.“.

10. V § 20 odst. 4 se slova „nutné k identifikaci“ nahrazují slovem „identifikující“.

11. V § 21a odst. 2 se za slovo „státě“ vkládají slova „Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“)“.

12. V § 22 odst. 3 úvodní části ustanovení větě první se slovo „způsobem“ nahrazuje slovy „stejným způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky, nebo jiným způsobem“.

13. V § 22 odst. 4 se slova „vlastníka dluhopisu“ nahrazují slovy „svolavatele, kterým není emitent“.

14. V § 23 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Lhůta pro oznámení konání schůze vlastníků podle § 22 odst. 3 se pro účely náhradní schůze vlastníků zkracuje na 5 pracovních dnů, nestanoví-li emisní podmínky delší lhůtu. Svolavatel je oprávněn svolat náhradní schůzi vlastníků rovněž současně se svoláním původní schůze vlastníků nebo kdykoli před konáním řádné schůze vlastníků tak, aby se konala alespoň 5 pracovních dnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Svolavatel nejpozději v den následující po dni konání původní schůze stejným způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky, nebo jiným způsobem stanoveným v emisních podmínkách oznámí vlastníkům dluhopisů, že původní schůze vlastníků nebyla schopna se usnášet.“.

15. V § 23 odstavec 5 zní:

„(5) Jestliže schůze vlastníků souhlasila se změnami zásadní povahy, může osoba, která byla vlastníkem dluhopisu k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků a podle zápisu hlasovala na schůzi proti návrhu nebo se schůze nezúčastnila, požádat emitenta o předčasné splacení jmenovité hodnoty dluhopisu včetně poměrného výnosu nebo o odkup dluhopisu za tržní cenu. Byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, je emitent povinen splatit vlastníkovi dluhopisu, který ho požádal podle věty první, emisní kurz a poměrný výnos nebo od něj dluhopis odkoupit za tržní cenu. Žádost o předčasné splacení nebo odkup za tržní cenu musí vlastník dluhopisu podat do 30 dnů od zpřístupnění usnesení schůze vlastníků nebo společné schůze vlastníků podle odstavce 8. Po uplynutí této lhůty právo na předčasné splacení nebo odkup za tržní cenu zaniká. Emitent je povinen vyplatit příslušnou částku do 30 dnů od doručení žádosti způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky.“.

16. V § 23 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 13 zní:

„(6) Právo podle odstavců 5 a 7 nemá vlastník dluhopisu, který má podle emisních podmínek nebo prospektu představovat
a) nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2 podle čl. 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133),
b) nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2 podle čl. 72 až 75 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3513),
c) nástroj způsobilých závazků podle čl. 72b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133), nebo
d) způsobilý závazek, ke kterému se má přihlédnout pro účely plnění povinnosti udržovat kapitál a odepisovatelné závazky alespoň ve výši minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.


13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.“.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

17. V § 23 odst. 7 větě druhé se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

18. V § 23 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Upraví-li emisní podmínky práva a povinnosti vlastníků dluhopisů odchylně od odstavců 1 až 8, musí na to emitent upozornit v prospektu nebo nejpozději k datu emise stejným způsobem, kterým zpřístupnil emisní podmínky.“.

19. V § 24 odst. 5 větě první se slova „nutné k identifikaci“ nahrazují slovem „identifikující“.

20. Za § 24a se vkládá nový § 24b, který včetně nadpisu zní:

„§ 24b

Rozhodování mimo schůzi vlastníků

(1) Připouští-li emisní podmínky dluhopisů rozhodování mimo schůzi vlastníků, oznámí osoba oprávněná svolat schůzi vlastníků všem vlastníkům dluhopisů návrh rozhodnutí, a to stejným způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky, nebo jiným způsobem stanoveným v emisních podmínkách.

(2) Návrh rozhodnutí obsahuje
a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění,
b) lhůtu pro doručení vyjádření vlastníka dluhopisu určenou emisními podmínkami, jinak 15 dnů; pro začátek běhu lhůty je rozhodný den oznámení podle odstavce 1,
c) rozhodný den pro účast na rozhodování mimo schůzi vlastníků, který nemůže předcházet oznámení podle odstavce 1 o více než 30 dnů,
d) podklady potřebné pro přijetí rozhodnutí a
e) další informace a údaje, určí-li tak emisní podmínky.

(3) Jedná-li se o návrh k hlasování ve věcech podle § 21 odst. 1, je k platnému započtení hlasu vyžadován úředně ověřený vlastnoruční podpis nebo musí být hlasování učiněno prostřednictvím datové schránky.

(4) Nedoručí-li vlastník dluhopisu ve lhůtě podle odstavce 2 písm. b) osobě oprávněné svolat schůzi vlastníků souhlas s návrhem rozhodnutí, platí, že s návrhem nesouhlasí. Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech vlastníků dluhopisů.

(5) Pro rozhodování mimo schůzi vlastníků se § 23 použije obdobně. Za den konání schůze vlastníků se považuje poslední den lhůty stanovené pro doručení vyjádření vlastníků dluhopisů. Pro obsah notářského zápisu se § 80gd odst. 2 notářského řádu použije přiměřeně s tím, že namísto údaje identifikujícího notářský zápis o návrhu rozhodnutí se uvede obsah navrženého rozhodnutí a prohlášení podle § 80gd odst. 2 písm. j) notářského řádu se neuvede.

(6) Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního vlastníka dluhopisů k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření vlastníků dluhopisů, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.“.

21. V § 25 odst. 7 se slova „k) až m), § 10 a § 21 až 24a se nevztahují na“ nahrazují slovy „f) až i), § 9 odst. 2 písm. h), § 9a, 10 a 21 až 24b se nepoužijí pro“.

22. V § 26 odst. 1 se věty čtvrtá a pátá nahrazují větami „Ministerstvo uveřejňuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek na svých internetových stránkách, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí nebo podle práva cizího státu. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j), § 9 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 2 písm. g), které jsou ministerstvem uveřejňovány na jeho internetových stránkách.“.

23. V § 26 odst. 2 větě poslední se slova „a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j)“ nahrazují slovy „ , § 9 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 2 písm. g)“.

24. V § 26 odst. 3 větě první se za slovo „nesmí“ vkládá slovo „jednostranně“ a slova „1 písm. f) a i) a § 9 odst. 2 písm. j)“ se nahrazují slovy „2 písm. b) až d) a f) a § 9 odst. 4 písm. d)“.

25. V § 26 odstavec 4 zní:

„(4) Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se prodávají prostřednictvím České národní banky nebo prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna, pokud se takto ministerstvo a Česká národní banka dohodnou. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se prodávají prostřednictvím České národní banky, ministerstva nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna, pokud se takto ministerstvo a tato osoba dohodnou.“.

26. V § 26 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) K právnímu jednání, kterým nezletilý nabývá od emitenta státní dluhopis, a k právnímu jednání souvisejícímu s jeho splacením, s výjimkou žádosti o předčasné splacení, a s vyplacením výnosu nezletilému nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu.“.

27. V § 28aa se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Výpočet a výše platby jistiny se pro účely stanovení čistého odtoku likvidity u krytého dluhopisu se strukturou prodloužitelné splatnosti stanoví podle konečného data splatnosti v souladu s podmínkami takového krytého dluhopisu se strukturou prodloužitelné splatnosti.“.

28. V § 30d odst. 4 se na konci písmene c) doplňuje slovo „a“, na konci písmene d) se slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

29. § 34 zní:

„§ 34

(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, u kterého bude dluh odpovídající právu na splacení jmenovité hodnoty dluhopisu a, nestanoví-li emisní podmínky jinak, i jiným právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojen až po uspokojení všech ostatních dluhů nebo dluhů určených emisními podmínkami.

(2) Dluhy z podřízených dluhopisů podle odstavce 1 se uspokojují
a) až po uspokojení všech dluhů, po jejichž uspokojení mají být podle odstavce 1 uspokojeny, a
b) ve vztahu k jakýmkoliv jiným dluhům emitenta podřízeným podle odstavce 1, podle jiného právního předpisu nebo obdobným způsobem podle práva cizího státu podle jejich stanovené nebo dohodnuté míry podřízenosti; jinak se uspokojují poměrně.

(3) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být vyznačena na listinném dluhopisu nebo u zaknihovaného dluhopisu v příslušné evidenci investičních nástrojů a dále ve všech propagačních sděleních týkajících se podřízeného dluhopisu.“.

30. V § 35 odstavec 1 zní:

„(1) Sběrný dluhopis je dluhopis, který představuje samostatnou emisi. Vlastníci podílů na sběrném dluhopisu upisují podíly na sběrném dluhopisu v rámci lhůty pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování, úpisy v upisovací listině. Počet upsaných podílů na sběrném dluhopisu každého vlastníka představuje jeho celkový podíl na sběrném dluhopisu.“.

31. V § 35 odst. 2 větě první se slova „dluhopisů, které představuje“ nahrazují slovy „ , kterou představuje,“, ve větě druhé se slova „emisi dluhopisů“ zrušují a ve větě třetí se slovo „dluhopisů“ zrušuje.

32. V § 35 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , a to již od okamžiku upsání podílu na sběrném dluhopisu po datu emise; odstavec 2 upravující vydání sběrného dluhopisu tím není dotčen“.

33. V § 36 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a to nejpozději k datu emise“.

34. V § 36 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a to již od okamžiku upsání podílu na sběrném dluhopisu po datu emise bez ohledu na to, zda již nastal okamžik vydání sběrného dluhopisu podle § 35 odst. 2“.

35. V § 36 odst. 5 se za slova „velikosti jeho“ vkládá slovo „celkového“.

36. V § 36a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zástavní právo k podílu na sběrném dluhopisu je možné zřídit po upsání příslušného podílu na sběrném dluhopisu po datu emise bez ohledu na to, zda již nastal okamžik vydání sběrného dluhopisu podle § 35 odst. 2.“.

37. V nadpisu části čtvrté se doplňují slova „A DLUHOPISŮM NABÍZENÝM V RÁMCI PODLIMITNÍ VEŘEJNÉ NABÍDKY“.

38. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:

„§ 40a

(1) Emitent dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností týkající se uveřejnění emisních podmínek podle § 9a odst. 3.

(2) Osoba nabízející dluhopis v rámci podlimitní veřejné nabídky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností týkající se uveřejnění emisních podmínek podle § 9a odst. 4.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.“.

39. V § 41 se za text „§ 40“ vkládají slova „a 40a“.

Čl. VIII

Přechodné ustanovení

Právní vztahy z dluhopisů, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i z jejich emisních podmínek uveřejněných nebo jinak zpřístupněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Čl. IX

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 251/2023 Sb. a zákona č. 324/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 6a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „uvedeného v § 8a odst. 1 až 3“ nahrazují slovy „ , který není bankou,“.

2. V § 6a odst. 3 se slova „uvedený v § 8a odst. 1 až 3“ nahrazují slovy „ , který není bankou,“.

3. V § 12e odst. 3 se za slova „vypracuje auditor“ vkládají slova „nejméně jednou ročně“.

4. V § 12h odstavec 4 zní:

„(4) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti, formu, způsob a strukturu plnění informačních povinností podle odstavců 2 a 3.“.

5. V § 12l odst. 6 písm. b) se slova „a nepředstavuje“ nahrazují slovy „nebo představuje“.

6. V § 14a odst. 3 se slova „Odstavec 2 se nepoužije pro osobu“ nahrazují slovy „Splnění podmínky odborné způsobilosti se nevyžaduje u osoby“.

7. V § 17 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Záznamy telefonických hovorů a elektronické komunikace obchodník s cennými papíry uchovává jen v případech podle odstavce 2.“.

8. V § 17 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , které zahrnují přijetí, předání nebo provedení pokynu zákazníka“.

9. V § 18 odst. 3 se za text „6a“ vkládá text „ , 6aa“.

10. V § 29 odst. 4 se slova „ , obhospodařovateli fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který tento fond obhospodařuje na základě povolení České národní banky, nebo samosprávnému fondu kolektivního investování“ nahrazují slovy „nebo samosprávnému investičnímu fondu“.

11. V § 43 se text „12g“ nahrazuje textem „10aa“.

12. § 90f včetně nadpisu zní:

„§ 90f

Oznamovací povinnost provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a účastníka zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice

Dozví-li se provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo v České republice, o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Českou národní banku; to neplatí, je-li rozhodnutí vydáno nebo zásah proveden v rámci insolvenčního řízení.“.

13. V § 90g odst. 3 a 4 se slova „podle § 90f“ nahrazují slovy „o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2“.

14. Za § 90j se vkládá nový § 90k, který zní:

„§ 90k

Poskytovatel služeb skupinového financování nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předloží České národní bance účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem.“.

15. Za část jedenáctou se vkládá nová část dvanáctá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST DVANÁCTÁ
DLOUHODOBÝ INVESTIČNÍ PRODUKT

§ 134g

Smlouva o dlouhodobém investičním produktu

(1) Smlouvou o dlouhodobém investičním produktu se poskytovatel dlouhodobého investičního produktu jako podnikatel zavazuje poskytovat své služby jako dlouhodobý investiční produkt podle tohoto zákona pro majitele tohoto produktu.

(2) Poskytovat dlouhodobý investiční produkt může jen
a) banka,
b) spořitelní a úvěrní družstvo,
c) obchodník s cennými papíry,
d) investiční společnost,
e) samosprávný investiční fond,
f) zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob podle písmen a) až e) oprávněná poskytovat své služby v České republice.

(3) Nemá-li poskytovatel dlouhodobého investičního produktu oprávnění přijímat vklady od veřejnosti podle zákona upravujícího činnost bank a bude-li tuto službu nabízet, je povinen uložit peněžní prostředky majitele dlouhodobého investičního produktu v jeho prospěch u osoby oprávněné přijímat vklady od veřejnosti podle zákona upravujícího činnost bank a evidovat výši práv na výplatu peněžních prostředků v rámci jím poskytovaného dlouhodobého investičního produktu.

(4) Nemá-li poskytovatel dlouhodobého investičního produktu oprávnění vést evidenci investičních nástrojů vedených v rámci dlouhodobého investičního produktu a bude-li tuto službu nabízet, je povinen pověřit vedením evidence investičních nástrojů majitele dlouhodobého investičního produktu v jeho prospěch osobu oprávněnou vést evidenci příslušných investičních nástrojů a evidovat počet a druh investičních nástrojů v rámci jím poskytovaného dlouhodobého investičního produktu.

(5) Každý dlouhodobý investiční produkt může mít jen jednoho poskytovatele; to nebrání tomu, aby poskytovatel využíval při poskytování dlouhodobého investičního produktu služeb jiné osoby.

(6) Uzavřením smlouvy o dlouhodobém investičním produktu nejsou dotčeny práva a povinnosti vyplývající ze smluv o účtech nebo o majetkových účtech, na kterých jsou evidovány peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které tvoří majetek v rámci dlouhodobého investičního produktu.

§ 134h

Povinnosti poskytovatele dlouhodobého investičního produktu

(1) Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu nesmí provést pokyn majitele tohoto produktu, který by měl za následek navrácení daňové podpory tohoto produktu, ledaže jej poskytovatel tohoto produktu předem informuje na trvalém nosiči dat o těchto dopadech a majitel tohoto produktu prohlásí na trvalém nosiči dat, že si je těchto dopadů vědom.

(2) Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu nebo jím pověřená osoba musí mít v úschově listinné cenné papíry v rámci dlouhodobého investičního produktu.

(3) Uložením peněžních prostředků u jiné osoby podle § 134g odst. 3, pověřením jiné osoby vedením evidence podle § 134g odst. 4, využitím služeb jiné osoby podle § 134g odst. 5 nebo pověřením jiné osoby úschovou podle odstavce 2 zůstává ve vztahu k majiteli dlouhodobého investičního produktu nedotčena povinnost poskytovatele dlouhodobého investičního produktu nahradit újmu vzniklou nesplněním jeho povinnosti.

(4) Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu, který v České republice zahájil nebo ukončil poskytování dlouhodobého investičního produktu, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance. Oznámení podle věty první lze učinit pouze elektronicky.

§ 134i

Majetek v rámci dlouhodobého investičního produktu

(1) Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu zajistí, aby majetek v rámci dlouhodobého investičního produktu tvořily pouze
a) peněžní prostředky,
b) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou podle § 13 odst. 1 písm. k) zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu,
c) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát Evropské unie nebo centrální banka takového státu,
d) kryté dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je zahraniční banka se sídlem v členském státě Evropské unie,
e) cenné papíry kolektivního investování a
f) deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

(2) Dojde-li k prodeji, odkupu nebo splacení investičního nástroje podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo je-li poskytnuto vypořádání v penězích z derivátu podle odstavce 1 písm. f), zajistí poskytovatel dlouhodobého investičního produktu, aby získané peněžní prostředky zůstaly součástí majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu; to platí i pro peněžní prostředky získané z důvodu zániku emitenta investičního nástroje, investiční nástroje získané výměnou za jiné investiční nástroje v rámci dlouhodobého investičního produktu a pro výnosy z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu.

§ 134j

Zákaz ovlivňování zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu

Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu ani přijmout pobídku, která může vést k porušení tohoto zákazu.

§ 134k

Seznam poskytovatelů dlouhodobého investičního produktu

(1) Česká národní banka vede v elektronické podobě seznam poskytovatelů dlouhodobého investičního produktu, kteří České národní bance oznámili zahájení poskytování dlouhodobého investičního produktu v České republice podle § 134h odst. 4.

(2) Česká národní banka uveřejňuje seznam podle odstavce 1 na svých internetových stránkách. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje.

(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů zapsaných v seznamu podle odstavce 1, tento seznam bez zbytečného odkladu aktualizuje.“.
Dosavadní části dvanáctá až patnáctá se označují jako části třináctá až šestnáctá.

16. V § 136a se slova „nebo 156“ zrušují.

17. Za § 158a se vkládá nový § 158b, který zní:

„§ 158b

(1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 134j ovlivňuje zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu nebo přijme zakázanou pobídku.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.

18. V § 163 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Právnická osoba se jako poskytovatel dlouhodobého investičního produktu dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 134g odst. 3 uloží peněžní prostředky majitele dlouhodobého investičního produktu u osoby, která není oprávněna přijímat vklady od veřejnosti podle zákona upravujícího činnost bank, nebo neeviduje výši práv na výplatu peněžních prostředků v rámci jím poskytovaném dlouhodobém investičním produktu,
b) v rozporu s § 134g odst. 4 pověří vedením evidence investičních nástrojů osobu, která není oprávněna vést tuto evidenci nebo neeviduje počet a druh investičních nástrojů v rámci jím poskytovaném dlouhodobém investičním produktu,
c) provede pokyn majitele dlouhodobého investičního produktu v rozporu s § 134h odst. 1,
d) nesplní oznamovací povinnost podle § 134h odst. 4,
e) nezajistí, aby majetek v rámci dlouhodobého investičního produktu tvořily pouze věci uvedené v § 134i odst. 1, nebo
f) v rozporu s § 134i odst. 2 nezajistí, aby získané peněžní prostředky zůstaly součástí majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

19. V § 163 odst. 7 se slova „nebo 3“ nahrazují slovy „ , 3 nebo 4“.

20. Za § 163a se vkládá nový § 163b, který zní:

„§ 163b

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 134j ovlivňuje zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu nebo přijme zakázanou pobídku.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.

21. V § 164 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo 4 nebo § 16a“.

22. Za § 173a se vkládá nový § 173b, který zní:

„§ 173b

(1) Poskytovatel služeb skupinového financování se dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 90k.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.“.

23. V § 199 odst. 2 se text „§ 9aj odst. 6,“ zrušuje a za text „§ 12g odst. 3,“ se vkládá text „§ 12h odst. 4,“.

24. V § 199 odst. 6 se text „9al, 9am, 9an, 9ao,“ zrušuje.

ČÁST OSMÁ
Změna insolvenčního zákona

Čl. X

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 460/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 416/2022 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 82 se odstavec 6 zrušuje.

2. V § 113 odst. 3 se věta druhá zrušuje.

3. V § 118 se odstavec 3 zrušuje.

4. V § 172 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo jiného obdobného podřízeného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky vydaného podle práva cizího státu“.

5. § 247 se zrušuje.

6. V části druhé hlavě IV se doplňuje díl 4, který včetně nadpisu zní:

„Díl 4
Informování České národní banky insolvenčním soudem

§ 388d

Insolvenční soud vyrozumí bez zbytečného odkladu Českou národní banku o zahájení řízení o úpadku nebo o vydání rozhodnutí o úpadku osoby podle § 367 odst. 1, zúčtovatele nebo clearingové instituce podle zákona upravujícího platební styk, jde-li o účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona upravujícího platební styk nebo účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

§ 388e

Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona upravujícího platební styk, nebo je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, insolvenční soud současně se zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku vyrozumí bez zbytečného odkladu Českou národní banku o
a) vydání rozhodnutí o úpadku,
b) vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 3 nebo § 113 odst. 1,
c) vyhlášení moratoria,
d) prohlášení konkursu.“.

Čl. XI

Přechodné ustanovení

Na pohledávky přihlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření

Čl. XII

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 3 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí:
„s) komoditou zastupitelná věc, která může být předmětem fyzické dodávky, jejíž hodnota je zjistitelná a se kterou lze obchodovat,
t) komoditním derivátem derivát, jehož podkladovým aktivem je komodita.“.

2. V § 13 odstavec 1 zní:

„(1) Nárok na státní příspěvek má účastník,
a) kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění a
b) který má
1. trvalý pobyt na území České republiky, nebo
2. bydliště na území členského státu a je účasten důchodového pojištění podle právních předpisů České republiky3) nebo je účasten veřejného zdravotního pojištění v České republice4).“.

3. V § 14 odst. 1 se částka „300 Kč“ nahrazuje částkou „500 Kč“.

4. V § 14 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) 500 až 1 699 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku 20 % z částky měsíčního příspěvku účastníka,“.

5. V § 14 odst. 2 písm. b) se číslo „1 000“ nahrazuje číslem „1 700“ a částka „230 Kč“ se nahrazuje částkou „340 Kč“.

6. V § 15 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) statistické.“.

7. V § 15 odst. 3 se za slova „Ministerstva vnitra,“ vkládají slova „Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti,“.

8. V § 20 odst. 1 písm. b) a v § 20 odst. 3 písm. b) se číslo „60“ nahrazuje číslem „120“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.

9. V § 20 odst. 2 se slovo „pojištění2)“ nahrazuje slovem „pojištění3)“.

10. V § 24 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Prostředky účastníka lze v rámci kombinace dávek podle odstavce 1 dělit pouze jednou, a to při současném vypořádání všech prostředků účastníka splňujícího nárok na jednorázové vyrovnání.

(3) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na jednorázové vyrovnání za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a jednorázové vyrovnání se stává předmětem dědictví.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

11. V § 25 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na odbytné za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a odbytné se stává předmětem dědictví.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

12. V § 25 odstavec 5 zní:

„(5) Částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků účastníka bez příspěvků zaměstnavatele zaplacených za účastníka a bez státních příspěvků náleží účastníkovi, který dosáhl věku 18 let, pokud spořící doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Žádost o částečné odbytné lze podat během 24 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po dni, kdy účastník dosáhl věku 18 let. Podáním žádosti ani výplatou částečného odbytného doplňkové penzijní spoření účastníka nezaniká. Není-li stanoveno jinak, platí pro částečné odbytné ustanovení tohoto zákona o odbytném.“.

13. V § 60 odst. 4 se slovo „vynásobené“ nahrazuje slovem „vynásobeného“.

14. V § 77h se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , přičemž obsah evidence stanoví prováděcí právní předpis“.

15. V § 94 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Vytvoří-li a obhospodařuje-li penzijní společnost alternativní účastnický fond podle § 108a až 108c, musí mít současně vytvořen a obhospodařovat účastnický fond, který není alternativním účastnickým fondem ani povinným konzervativním fondem; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1.“.

16. V § 98 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit nejvýše 1 % hodnoty majetku v povinném konzervativním fondu.“.

17. V části sedmé se za hlavu V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní:

„Hlava VI
Alternativní účastnický fond

§ 108a

Skladba majetku v alternativním účastnickém fondu

(1) Alternativní účastnický fond investuje prostředky účastníka při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním do aktiv podle odstavce 2 a podle § 100 odst. 2.

(2) Alternativní účastnický fond investuje do
a) investičních cenných papírů, které nejsou uvedeny v § 100 odst. 2 písm. a) a b),
b) cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, který lze v České republice veřejně nabízet podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
c) komodit nebo do certifikátů, které je zastupují,
d) komoditních derivátů,
e) nemovitých věcí,
f) podílů na právnické osobě, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitých věcí, správa nemovitých věcí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitým věcem za účelem dosažení zisku,
g) veřejné infrastruktury podle stavebního zákona,
h) práv duševního vlastnictví,
i) plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů,
j) práv na výplatu peněžních prostředků,
k) podílů na obchodní společnosti, které nejsou vtěleny do cenného papíru.

§ 108b

Výjimka pro úplatu penzijní společnosti ve vztahu k alternativnímu účastnickému fondu

(1) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. a) nesmí v případě alternativního účastnického fondu překročit 2,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v alternativním účastnickém fondu. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém alternativním účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu alternativního účastnického fondu za každý den příslušného období.

(2) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. b) je v případě alternativního účastnického fondu nejvýše 25 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku alternativního účastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.

(3) Pro alternativní účastnický fond se § 60 odst. 3 a 4 nepoužijí.

§ 108c

Investování alternativního účastnického fondu do cenných papírů kolektivního investování

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 105 nepoužije.“.
Dosavadní hlavy VI až IX se označují jako hlavy VII až X.

18. V § 115 odst. 4 se slova „reálnou hodnotou“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího účetnictví“.

19. V § 115 se odstavec 5 zrušuje.

20. V § 125 odst. 8 se slova „výpis na“ nahrazují slovy „výpis v elektronické podobě na elektronickou“.

21. V § 136 se na konci textu odstavců 3 a 4 doplňují slova „ ; penzijní společnost volbě účastníka nevyhoví, bude-li se jednat o strategii spoření zahrnující alternativní účastnický fond“.

22. Za § 165a se vkládá nový § 165b, který zní:

„§ 165b

Ustanovení tohoto zákona o cenných papírech se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha nebo tento zákon.“.

23. V § 170 odst. 1 se za text „§ 77b odst. 1,“ vkládá text „§ 77h písm. e),“ a text „§ 115 odst. 5,“ se zrušuje.

24. V § 188 odst. 3 se slova „o penzijním připojištění, a neobsahuje-li zákon o penzijním připojištění odpovídající pravidla, potom podle zvláštního právního předpisu“ zrušují.

25. § 190 zní:

„§ 190

(1) Účastníkovi penzijního připojištění může vzniknout doplňkové penzijní spoření nejdříve od prvního dne
a) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky z poslední penze, nebo
b) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je penzijní připojištění přerušeno.

(2) Účastník doplňkového penzijního spoření může platit příspěvky na penzijní připojištění pouze tehdy, pokud má přerušeno placení příspěvku účastníka podle § 11 odst. 3 a 4 a před přerušením platil příspěvek na doplňkové penzijní spoření nejméně 36 kalendářních měsíců nebo nejméně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích od posledního přerušení placení příspěvku u téže penzijní společnosti, nebo pokud mu byla zahájena výplata dávky ze všech prostředků, nejdříve však od prvního dne
a) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je placení příspěvku účastníka přerušeno, nebo
b) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky ze všech prostředků.

(3) Účastník penzijního připojištění, který je současně účastníkem doplňkového penzijního spoření, může platit příspěvky na doplňkové penzijní spoření pouze tehdy, pokud má přerušeno penzijní připojištění, nebo mu byla zahájena výplata dávky z poslední penze, nejdříve však od prvního dne
a) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je penzijní připojištění přerušeno, nebo
b) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky z poslední penze.

(4) Práva a povinnosti účastníka v transformovaném fondu a příjemce dávky penzijního připojištění z transformovaného fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, sjednaným penzijním plánem a smlouvou o penzijním připojištění. Jejich nároky zůstávají s výjimkou omezení nároku na převod prostředků k jinému fondu zachovány.“.

26. V § 191 odst. 3 větě první se slova „s penzijní společností, která tento transformovaný fond obhospodařuje“ zrušují.

27. V § 191 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nelze převést prostředky z účastnického fondu do transformovaného fondu.“.

28. V § 192 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; ziskem vykázaným v účetní závěrce transformovaného fondu se rozumí součet zisku za účetní období a nerozděleného zisku z předchozích období snížený o ztrátu za účetní období a o neuhrazenou ztrátu za předchozí období“.

29. V § 193 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.

Čl. XIII

Přechodná ustanovení

1. Na příspěvky na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění placené do konce prvního kalendářního čtvrtletí následujícího po dni, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, se vztahují podmínky nároku na státní příspěvek podle § 13 a 14 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Podmínky délky spořící doby podle § 20 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahují na smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o spotřebitelském úvěru

Čl. XIV

Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 186/2020 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 353/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b), rozhoduje o tom, zda se daný spotřebitelský úvěr na bydlení pro účely náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s předčasným splacením považuje za spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) nebo za spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b), převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru na bydlení podle odstavce 2 písm. a), který není účelově určený podle odstavce 2 písm. b).“.

2. V § 5 odst. 4 se číslo „117“ nahrazuje číslem „117a“.

3. V § 84 odst. 2 větě třetí se za slova „přiměřeným dané situaci,“ vkládají slova „včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a“.

4. V § 86 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.“.

5. V § 86 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.“.

6. V § 117 odst. 3 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí:
„e) u spotřebitelského úvěru na bydlení, pokud od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru uplynulo nejméně 24 měsíců, došlo-li k převodu vlastnického práva k nemovité věci, převodu věcného práva k nemovité věci, převodu družstevního podílu v bytovém družstvu nebo převodu účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu, byl-li spotřebitelský úvěr na bydlení zajištěn touto nemovitou věcí nebo týkal-li se účel spotřebitelského úvěru na bydlení uvedený v § 2 odst. 2 písm. b) této nemovité věci nebo její součásti, družstevního podílu v bytovém družstvu nebo účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu,
f) u spotřebitelského úvěru na bydlení, pokud od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru uplynulo nejméně 24 měsíců, v souvislosti s vypořádáním společného jmění manželů, jehož předmětem byla nemovitá věc, věcné právo k nemovité věci, družstevní podíl v bytovém družstvu nebo účast v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu, byl-li spotřebitelský úvěr na bydlení zajištěn touto nemovitou věcí nebo týkal-li se účel spotřebitelského úvěru na bydlení uvedený v § 2 odst. 2 písm. b) této nemovité věci nebo její součásti, družstevního podílu v bytovém družstvu nebo účasti v jiné právnické osobě zakládající právo užívání bytu nebo rodinného domu,“.

Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena g) a h).

7. V § 117 odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „ ; přesahuje-li předčasně splacená část spotřebitelského úvěru 25 % celkové výše spotřebitelského úvěru, nesmí věřitel požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 2 z té části předčasně splacené části spotřebitelského úvěru, která nepřesahuje 25 % celkové výše spotřebitelského úvěru“.

8. V § 117 odst. 4 větě první se za slovo „nesmí“ vkládají slova „u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), který není účelově určený podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo není spotřebitelským úvěrem na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c),“.

9. V § 117 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „U spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) nesmí výše náhrady nákladů podle odstavce 2 přesáhnout 0,25 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru za každý započatý rok zbývající do konce období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, nejvýše však 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru.“.

10. V § 117 odst. 5 se doplňuje věta „U spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) nesmí výše náhrady nákladů podle odstavce 2 dále přesáhnout výši účelně vynaložených nákladů určených podle § 117a.“.

11. V § 117 odst. 6 písm. b) se za slova „údaje o“ vkládá slovo „předpokládané“.

12. V § 117 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Má-li dojít k předčasnému splacení v jiném kalendářním měsíci, než ve kterém došlo věřiteli sdělení spotřebitele o jeho úmyslu spotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, pro účely poskytnutí údaje o výši náhrady nákladů podle odstavce 6 písm. b) u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) se použije průměr zápůjčních úrokových sazeb uveřejněný Českou národní bankou v kalendářním měsíci předcházejícím dni, v němž věřiteli došlo sdělení spotřebitele o jeho úmyslu spotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, pro skupinu srovnatelných spotřebitelských úvěrů na bydlení. Určení výše účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s předčasným splacením pro účely náhrady nákladů podle odstavce 2 způsobem podle § 117a tím není dotčeno.“.

13. Za § 117 se vkládá nový § 117a, který včetně nadpisu zní:

„§ 117a

Určení výše účelně vynaložených nákladů za předčasné splacení

(1) Pro účely náhrady nákladů za předčasné splacení podle § 117 odst. 2 u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) věřiteli, který je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na bydlení, se rozumí průměrem zápůjčních úrokových sazeb průměr zápůjčních úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů na bydlení sjednaných v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, který Česká národní banka vypočítá za každé 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce pro spotřebitelské úvěry na bydlení členěné do skupin podle srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný.

(2) Česká národní banka uveřejňuje průměry zápůjčních úrokových sazeb na svých internetových stránkách měsíčně v druhém kalendářním měsíci následujícím po období, za které se průměry zápůjčních úrokových sazeb vypočítají, a to do desátého dne tohoto měsíce na dobu 10 let od kalendářního měsíce následujícího po dni jejich uveřejnění.

(3) Podrobnosti určení srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a členění spotřebitelských úvěrů na bydlení do skupin podle srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný, stanoví prováděcí právní předpis.“.

14. V § 117a odstavec 1 zní:

„(1) Pro účely náhrady nákladů za předčasné splacení podle § 117 odst. 2 u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) věřiteli, který je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na bydlení, se rozumí
a) účelně vynaloženými náklady vzniklými věřiteli v souvislosti s předčasným splacením částka odpovídající kladnému součtu nezbytných administrativních nákladů na předčasné splacení, jejichž výše nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč, a úrokového rozdílu,
b) úrokovým rozdílem rozdíl mezi smluvním úrokem a referenčním úrokem,
c) smluvním úrokem částka úroku, kterou by spotřebitel podle smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplatil za dobu ode dne předčasného splacení do konce období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba,
d) referenčním úrokem částka úroku, kterou by spotřebitel při použití výše splátky sjednané ve smlouvě o spotřebitelském úvěru zaplatil za dobu ode dne předčasného splacení do konce období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, pokud by nesplacená část celkové výše spotřebitelského úvěru byla ode dne předčasného splacení úročena průměrem zápůjčních úrokových sazeb uveřejněným Českou národní bankou v kalendářním měsíci předcházejícím dni předčasného splacení pro skupinu srovnatelných spotřebitelských úvěrů na bydlení,
e) nesplacenou částí celkové výše spotřebitelského úvěru část celkové výše spotřebitelského úvěru, kterou by byl spotřebitel povinen splatit v případě, kdy by k předčasnému splacení nedošlo,
f) skupinou srovnatelných spotřebitelských úvěrů na bydlení skupina spotřebitelských úvěrů na bydlení, jejichž období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, je srovnatelné s dobou ode dne předčasného splacení do konce období, pro které je u předčasně spláceného spotřebitelského úvěru na bydlení sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a které jsou s předčasně spláceným spotřebitelským úvěrem na bydlení srovnatelné podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný,
g) průměrem zápůjčních úrokových sazeb průměr zápůjčních úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů na bydlení sjednaných v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, který Česká národní banka vypočítá za každé 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce pro spotřebitelské úvěry na bydlení členěné do skupin podle srovnatelné délky období, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný nebo o spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. c) zajištěný zástavním právem k nemovité věci nebo tímto zástavním právem nezajištěný.“.

15. V § 117a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Pro případ částečného předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení podle odstavce 1 se pro určení úrokového rozdílu použije poměrná část smluvního a referenčního úroku. Poměrná část smluvního úroku se určí jako násobek smluvního úroku a podílu předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru a nesplacené části celkové výše spotřebitelského úvěru. Poměrná část referenčního úroku se určí jako násobek referenčního úroku a podílu předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru a nesplacené části celkové výše spotřebitelského úvěru.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

16. V § 160 se slova „a § 69 odst. 5“ nahrazují slovy „ , § 69 odst. 5 a § 117a odst. 3“.

17. V § 160 se slova „§ 117a odst. 3“ nahrazují slovy „§ 117a odst. 4“.

Čl. XV

Přechodná ustanovení

1. Česká národní banka začne uveřejňovat průměry zápůjčních úrokových sazeb podle § 117a odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIV bodů 13 a 16, od osmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona.

2. Ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIV bodů 1, 2, 6 až 12, 14, 15 a 17, upravující předčasné splacení spotřebitelského úvěru na bydlení se použijí i na spotřebitelský úvěr na bydlení s pevnou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný přede dnem nabytí účinnosti čl. XIV bodů 1, 2, 6 až 12, 14, 15 a 17, a to ode dne, kdy po dni nabytí účinnosti čl. XIV bodů 1, 2, 6 až 12, 14, 15 a 17 započne běžet nové období, pro které je stanovena pevná zápůjční úroková sazba.

ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST

Čl. XVI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení
a) části druhé čl. III bodů 1 a 2, části desáté čl. XIV bodů 13 a 16 a čl. XV bodu 1, která nabývají účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení,
b) části desáté čl. XIV bodů 1, 2, 6 až 12, 14, 15 a 17 a čl. XV bodu 2, která nabývají účinnosti prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení,
c) části čtvrté čl. V, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.

Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.