281
Česká národní banka stanoví podle § 56 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, (dále jen „zákon“):
Tato vyhláška upravuje požadavky na zavedení a uplatňování
| a) | postupů pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta
odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu a |
| b) | metod a postupů pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem, |
uplatňovaných v rámci systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření osobami uvedenými v § 2, vůči nimž vykonává Česká národní banka dohled1).
(1) Požadavky stanovené touto vyhláškou se vztahují na úvěrovou nebo finanční instituci (dále jen „instituce“), která je
| a) | bankou, |
| b) | spořitelním a úvěrním družstvem, |
| c) | institucí elektronických peněz, |
| d) | organizátorem trhu s investičními nástroji, |
| e) | osobou s povolením k poskytování investičních služeb2) s výjimkou investičního zprostředkovatele3), |
| f) | investiční společností, |
| g) | investičním fondem, |
| h) | penzijním fondem, |
| i) | pojišťovnou, a to při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění4), |
| j) | zajišťovnou, a to při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění4), |
| k) | pojišťovacím zprostředkovatelem, a to při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění4), s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele, u něhož pojišťovna nese odpovědnost za škodu způsobenou jeho činností, |
| l) | samostatným likvidátorem pojistných událostí, a to při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění4), |
| m) | osobou oprávněnou k bezhotovostním obchodům s cizí měnou, nebo k poskytování peněžních služeb, podle devizového zákona, nebo |
| n) | osobou oprávněnou ke směnárenské činnosti podle devizového zákona. |
(2) Požadavky stanovené touto vyhláškou se vztahují rovněž na zahraniční právnickou nebo fyzickou osobu uvedenou v odstavci 1, která na území České republiky působí prostřednictvím své pobočky, organizační složky nebo provozovny, a to v rozsahu činnosti touto pobočkou, organizační složkou nebo provozovnou vykonávané.
Pro účely této vyhlášky se rozumí
| a) | neprůhlednou vlastnickou strukturou stav, kdy
|
| b) | zemí původu stát,
|
(1) Instituce při řízení rizik uplatňuje přístup založený na posouzení rizika legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(2) Při zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření instituce přihlíží k uznávaným a osvědčeným principům a postupům v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „uznávané standardy“). Přehled vybraných uznávaných standardů uveřejňuje Česká národní banka.
(3) Instituce uvedená v § 2 odst. 1 písm. l) a n) nemusí naplňovat požadavky podle § 5 odst. 1 až 4 a § 6 odst. 1 písm. c).
(1) Instituce v rámci systému řízení rizik souvisejících s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu zavede a uplatňuje pravidla přijatelnosti klienta, podle kterých s ohledem na rizikový profil klienta
| a) | provádí kategorizaci klientů, |
| b) | stanoví podmínky, při jejichž splnění neuzavře s klientem obchodní vztah nebo již existující obchodní vztah s klientem ukončí, |
| c) | stanoví postupy pro zjišťování rizikových faktorů uvedených v odstavci 2 u nových klientů a pro průběžné zjišťování rizikových faktorů během trvání obchodního vztahu s klientem a |
| d) | stanoví postupy uplatňované vůči klientům, u nichž byl zjištěn rizikový faktor (dále jen „rizikový klient“). |
(2) Rizikový profil klienta instituce sestaví a hodnotí vždy s ohledem na tyto rizikové faktory:
| a) | skutečnost, že některá ze zemí původu klienta nebo zemí původu skutečného majitele klienta, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo státem, který instituce na základě svého hodnocení považuje za rizikový, |
| b) | skutečnost, že některá ze zemí původu osoby, s níž klient uskutečňuje obchod, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo je státem, který instituce na základě svého hodnocení považuje za rizikový, |
| c) | zápis klienta, skutečného majitele klienta nebo osoby, s níž klient uskutečňuje obchod, na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření v souladu s jinými právními předpisy6), |
| d) | neprůhledná vlastnická struktura klienta, |
| e) | nejasný původ peněžních prostředků klienta, |
| f) | skutečnosti vzbuzující podezření, že klient nejedná na svůj účet nebo že zastírá, že plní pokyn třetí osoby, |
| g) | neobvyklý způsob uskutečnění obchodu, zejména s ohledem na typ klienta, předmět, výši a způsob vypořádání obchodu, účel zřízení účtu a předmět činnosti klienta a |
| h) | skutečnosti nasvědčující tomu, že klient uskutečňuje podezřelý obchod. |
(3) Při vzniku obchodního vztahu s klientem, jakož i v jeho průběhu, instituce
| a) | zjišťuje a uchovává o klientovi takové informace, které jí umožní vyhodnocovat, zda se jedná o rizikového klienta, | ||||||
| b) | kontroluje platnost a úplnost údajů o klientovi a provádí jejich aktualizaci a | ||||||
| c) | věnuje zvýšenou pozornost obchodům
|
(4) Při poskytování služeb založených na individuálním přístupu ke klientovi podle odstavce 3 písm. c) bodu 2 podléhá uzavření obchodního vztahu s novým klientem předchozímu schválení alespoň jedním zaměstnancem instituce, jehož funkční zařazení je o úroveň vyšší, než je funkční zařazení zaměstnance nebo zaměstnanců instituce navrhujících uzavření smlouvy s klientem. Není-li to s ohledem na velikost, způsob řízení nebo počet zaměstnanců instituce, která je právnickou osobou, možné, schvaluje uzavření takovéhoto obchodního vztahu statutární orgán instituce.
(5) Při uskutečňování obchodu s využitím prostředků komunikace na dálku instituce vytvoří a uplatňuje takové postupy, které ověří, zda se obchod uskutečňuje s již identifikovaným klientem.
(1) Při zjišťování a vyhodnocování podezřelého obchodu instituce přihlíží k
| a) | charakteru obchodu a okolnostem jeho uskutečnění, |
| b) | charakteru a objemu obvyklých obchodů klienta a |
| c) | rizikovému profilu klienta. |
(2) Instituce zajistí, aby osoba, která podezřelý obchod vyhodnocuje, měla přístup k informacím obsaženým v informačním systému instituce umožňujícím rychlé a účinné vyhledávání, sledování a vyhodnocování potřebných informací.
Veškeré schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti v rámci systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření, včetně souvisejících odpovědností, pravomocí a podkladů, musí být možné zpětně rekonstruovat. K zabezpečení tohoto požadavku instituce zavede a udržuje odpovídající systém uchování informací.
(1) Instituce v rámci vnitřních kontrolních činností nejméně jednou ročně vypracuje zprávu hodnotící činnost instituce v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „hodnotící zpráva“), v níž zhodnotí, zda
| a) | postupy a opatření, které instituce uplatňuje v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jsou dostatečně účinné, |
| b) | byly v systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření instituce v uplynulém období zjištěny nedostatky, a jaká rizika z toho mohou pro instituci plynout. |
(2) Hodnotící zprávu vypracuje rovněž na území České republiky působící pobočka, organizační složka nebo provozovna instituce podle § 2 odst. 2.
(3) Instituce v hodnotící zprávě uvede statistické údaje o oznámeních o podezřelých obchodech za uplynulé období. Tyto údaje rozčlení podle organizačního uspořádání nebo podle obchodních činností instituce.
(4) V případě zjištění nedostatků v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu instituce v hodnotící zprávě uvede návrh na jejich odstranění.
(5) Má-li instituce statutární orgán, hodnotící zprávu projedná statutární orgán instituce; má-li instituce dozorčí radu nebo kontrolní komisi (dále jen „dozorčí orgán“), projedná hodnotící zprávu také dozorčí orgán. V případě pobočky, organizační složky nebo provozovny instituce podle § 2 odst. 2 bude hodnotící zpráva předložena vedoucímu této pobočky, organizační složky nebo provozovny.
(6) Hodnotící zprávu instituce uschovává nejméně po dobu 5 let.
Zrušuje se vyhláška č. 247/2007 Sb., kterou se stanoví některé požadavky na řídicí a kontrolní systém bank a spořitelních a úvěrních družstev.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2008.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
| 1) | § 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. |
| 2) | § 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. |
| 3) | § 29 zákona č. 256/2004 Sb. |
| 4) | § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. |
| 5) | Zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. |
| 6) | Například zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, nařízení Rady (ES) č. 423/2007 ze dne 19. dubna 2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu, nařízení Rady (ES) č. 329/2007 ze dne 27. března 2007 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice, nařízení Rady (ES) č. 1412/2006 ze dne 25. září 2006 o některých omezujících opatřeních vůči Libanonu, nařízení Rady (ES) č. 817/2006 ze dne 29. května 2006, kterým se obnovují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru a zrušuje nařízení (ES) č. 798/2004. |