SBÍRKA ZÁKONŮ částka 39
rozeslána dne 17.5.2000
  

131

ZÁKON

ze dne 13. dubna 2000

o hlavním městě Praze

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNĺ
POSTAVENĺ HLAVNĺHO MĚSTA PRAHY
A MĚSTSKÝCH ČÁSTĺ

HLAVA I
ZÁKLADNĺ USTANOVENĺ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje1) a obce a dále postavení městských částí.

(2) Hlavní město Praha je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, má vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a hospodaří za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.

(3) Hlavní město Praha vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(4) Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy.

§ 2

(1) Úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahy (dále jen "samostatná působnost hlavního města Prahy") plní hlavní město Praha v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahy. Úkoly patřící do samosprávy městských částí (dále jen "samostatná působnost městských částí") plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám městských částí.

(2) Hlavní město Praha pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech (dále jen "veřejný zájem").

(3) Svěří-li zákon orgánům hlavního města Prahy výkon státní správy (dále jen "přenesená působnost hlavního města Prahy"), je území hlavního města Prahy správním obvodem.

§ 3

(1) Hlavní město Praha se člení na městské části.

(2) Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem hlavního města Prahy (dále jen "Statut") vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(3) Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví tento zákon, zvláštní zákony a Statut.

§ 4

(1) Městská část je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.

(2) Městská část vykonává působnost, která je jí svěřena tímto zákonem, zvláštním zákonem a Statutem.

(3) Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen "přenesená působnost městské části").

(4) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem a Statutem hospodaří podle něj.

(5) Městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.

§ 5

(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti hlavního města Prahy a městských částí.

(2) Hlavní město Praha je oprávněno vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají jejich samostatné působnosti. Orgány státu jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s hlavním městem Prahou opatření dotýkající se jeho samostatné působnosti.

(3) Státní orgány poskytují hlavnímu městu Praze a městským částem na požádání údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti, a to neprodleně, pokud je mají k dispozici, a bezplatně, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tuto povinnost mají i hlavní město Praha a městské části vůči státním orgánům. Ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů2) zůstává nedotčena.

HLAVA II
OBČANÉ HLAVNĺHO MĚSTA PRAHY
A MĚSTSKÝCH ČÁSTĺ

§ 6

(1) Občanem hlavního města Prahy je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a v hlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu.

(2) Občanem městské části je občan hlavního města Prahy, který je v městské části přihlášen k trvalému pobytu.

§ 7

Občan hlavního města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo

a)   volit a být volen do zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3)
b)   hlasovat v místním referendu4) konaném na celém území hlavního města Prahy, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy, za podmínek stanovených zákonem,
c)   požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občanů hlavního města Prahy, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
d)   vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,
e)   nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahy a do závěrečného účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, do usnesení rady hlavního města Prahy, výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a komisí rady hlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy,
f)   podávat orgánům hlavního města Prahy návrhy, připomínky a podněty; podání orgány hlavního města Prahy vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
g)   vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a k závěrečnému účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 8

Občan městské části, který dosáhl věku 18 let, má právo

a)   volit a být volen do zastupitelstva městské části za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3)
b)   hlasovat v místním referendu,4) jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti městské části, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,
c)   požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou městské části nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů městské části, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
d)   vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,
e)   nahlížet do rozpočtu městské části a do závěrečného účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva městské části, do usnesení rady městské části, výborů zastupitelstva městské části a komisí rady městské části a pořizovat si s nich výpisy,
f)   podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty; podání orgány městské části vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
g)   vyjadřovat se k návrhu rozpočtu městské části a k závěrečnému účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva městské části.

§ 9

(1) Oprávnění uvedená v § 7 a 8 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je hlášena k trvalému pobytu v hlavním městě Praze nebo městské části, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(2) Oprávnění uvedená v § 7 písm. c) až g) a v § 8 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území hlavního města Prahy nebo městské části nemovitost.

§ 10

(1) Hlavní město Praha může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj hlavního města Prahy, čestné občanství hlavního města Prahy. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva hlavního města Prahy.

(2) Městská část může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj městské části, čestné občanství městské části. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva městské části.

(3) Hlavní město Praha může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k hlavnímu městu Praze udělovat ceny hlavního města Prahy.

(4) Městská část může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k městské části udělovat ceny městské části.

HLAVA III
ÚZEMĺ HLAVNĺHO MĚSTA PRAHY
A MĚSTSKÝCH ČÁSTĺ A JEHO ZMĚNY

§ 11

(1) Území hlavního města Prahy tvoří katastrální území uvedená v příloze tohoto zákona.

(2) Území městských částí vymezí za podmínek stanovených v odstavcích 3 až 9 Statut.

(3) Změny hranic mezi městskými částmi se uskutečňují na základě dohody zúčastněných městských částí po projednání s příslušným katastrálním úřadem a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy.

(4) Dvě nebo více městských částí, které spolu sousedí, se mohou na základě vzájemné dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy sloučit. Městská část se může na základě dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy připojit k jiné městské části, se kterou sousedí.

(5) Dohodu o sloučení městských částí nebo o připojení městské části lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených městských částí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení městských částí nebo o připojení městské části nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v městské části, ve které byl podán návrh na jeho konání.

(6) Dohoda o sloučení městských částí nebo připojení městské části musí obsahovat

a)   den, měsíc a rok, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje,
b)   název městské části a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení městských částí,
c)   popis hranic městské části po sloučení nebo připojení,
d)   určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků právnických osob a organizačních složek slučovaných městských částí nebo městské části, která se připojuje.

(7) Právním nástupcem všech sloučených nebo připojených městských částí je městská část vzniklá jejich sloučením nebo městská část, která při připojení městské části nezaniká. Na tuto městskou část přechází majetek, včetně finančních prostředků a organizačních složek zanikajících městských částí, ostatní práva a závazky těchto městských částí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a to dnem, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje. Nově vzniklá městská část nebo městská část, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo"), příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.

(8) Sloučení nebo připojení městských částí lze provést jen k počátku kalendářního roku nebo ke dni voleb do zastupitelstev v městských částech. Žádost o souhlas se sloučením nebo připojením městské části musí být podána hlavnímu městu Praze

a)   nejpozději do 30. června kalendářního roku, má-li být sloučení nebo připojení městské části provedeno k 1. lednu následujícího kalendářního roku,
b)   nejpozději 6 měsíců před prvním dnem měsíce, v němž se mají konat volby do zastupitelstev v městských částech.

(9) Dohoda o sloučení městských částí nebo dohoda o připojení městské části k jiné městské části jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem.

§ 12

(1) Sloučení sousední obce s hlavním městem Prahou nebo odloučení městské části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy je možné provést pouze zákonem.

(2) Vysloví-li občané městské části, která má alespoň 500 obyvatel a územně sousedí s jinou obcí, v místním referendu souhlas s odloučením této městské části od hlavního města Prahy, je zastupitelstvo hlavního města Prahy povinno ve lhůtě 90 dnů ode dne konání místního referenda podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hlavního města Prahy.

Názvy městských částí, názvy ulic
a dalších veřejných prostranství a číslování budov
§ 13

(1) Městské části mají své názvy, které stanoví Statut.

(2) O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství5) rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství jsou vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.

(3) Náklady spojené s označením ulic a ostatních veřejných prostranství a případným přečíslováním budov hradí hlavní město Praha ze svého rozpočtu. Vlastník nemovitosti je povinen strpět připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.

§ 14

(1) Budovy musí být označeny popisnými čísly, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Samostatnými popisnými čísly se neoznačují příslušenství budovy,6) která jsou součástí jednoho celku (například výrobní haly, garáže při domech apod.).

(3) Budovy určené k rekreaci se označují evidenčními čísly.

(4) K usnadnění orientace se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označují vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.

(5) O číslování budov rozhoduje hlavní město Praha. Číslování budov popisnými čísly se provádí zvlášť pro každé katastrální území.

(6) Vlastník budovy je povinen na svůj náklad označit budovu číslem určeným hlavním městem Prahou a udržovat je v řádném stavu.

(7) Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Dojde-li k přečíslování, hradí náklady s tím spojené hlavní město Praha.

(8) Hlavní město Praha je povinno vést evidenci a agendy spojené s přidělováním popisných, orientačních a evidenčních čísel.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví

a)   způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,
b)   způsob použití a umístění čísel k označení budov,
c)   náležitosti ohlášení o přečíslování budov,
d)   postup a oznamování přidělení čísel a doklady potřebné k přidělení čísel.

Znak, prapor a razítko hlavního města Prahy
a městských částí
§ 15

(1) Hlavní město Praha a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené hlavním městem Prahou mohou užívat znak a prapor hlavního města Prahy.

(2) Městské části a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené městskými částmi mohou užívat znak a prapor městské části.

(3) Státní orgány a fyzické a právnické osoby mohou užívat znak a prapor hlavního města Prahy jen s písemným souhlasem hlavního města Prahy a znak a prapor městské části jen s písemným souhlasem městské části.

(4) Městským částem, které nemají znak a prapor, mohou být tyto symboly uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Návrh na udělení předkládá hlavní město Praha na základě žádosti městské části.

(5) Hlavní město Praha a městské části mohou používat vlastní razítko. Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahy nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města nebo městské části. Razítko může hlavní město Praha nebo městské části používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. K otištění razítka nesmí být použita černá barva.

HLAVA IV
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST HLAVNĺHO
MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTĺ

§ 16

(1) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy.

(2) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří záležitosti, které do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které jsou zvláštními zákony svěřeny obcím nebo krajům.

(3) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří zejména záležitosti uvedené v § 59 a 68. Hlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

(4) Hlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.

§ 17

(1) Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem. Ve Statutu stanoví zejména

a)   výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území (§ 11),
b)   záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti městských částí nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí,
c)   způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a městských částí a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich hospodaření,
d)   vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí,
e)   zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
f)   způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech,
g)   způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy a programu rozvoje hlavního města Prahy s městskými částmi,
h)   majetek hlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem,
i)   další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

(2) Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Praha vždy s městskými částmi. Připomínky a návrhy městských částí k projednávanému Statutu, jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány zastupitelstvem hlavního města Prahy.

(3) Statut vydává hlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.

§ 18

(1) Do samostatné působnosti městské části náleží

a)   schvalování regulačních plánů pro území městské části,
b)   schvalování programu rozvoje městské části,
c)   oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, služby sociální péče, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,
d)   rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,
e)   navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,
f)   poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,
g)   rozhodování o veřejných zakázkách,
h)   schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj.

(2) Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí zákony a jinými právními předpisy.

(3) Hlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:

a)   o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení, orgány městské části,
b)   o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních společností a svazků,
c)   o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,
d)   o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,
e)   o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,
f)   o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
g)   o vzdání se práva a prominutí pohledávky,
h)   o zastavení movitých a nemovitých věcí,
i)   o dohodách o splátkách dluhů,
j)   o uzavírání smluv podle § 21 až 27.

(4) Hlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování městských částí podle odstavce 3.

§ 19

(1) Městským částem se svěřují do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření podle právních předpisů vydaných hlavním městem Prahou platných ke dni účinnosti tohoto zákona. Svěřenou správu majetku hlavního města Prahy městské části lze odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu.7)

(2) Svěřenou věc z majetku města lze městské části odejmout též v případě, jestliže městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou, která nesmí být kratší než 60 dnů.

(3) O odejmutí věci z majetku svěřeného městské části rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy změnou Statutu.

(4) Městským částem lze svěřit do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které se nacházejí na jejich území.

Spolupráce hlavního města Prahy
a městských částí s ostatními kraji a obcemi
§ 20

(1) Hlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti spolupracovat s ostatními kraji a obcemi.

(2) Na spolupráci hlavního města Prahy s kraji a obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

(3) Hlavní město Praha se nemůže s ostatními kraji a obcemi sdružovat podle předpisů o sdružování občanů.

(4) Městské části mohou v mezích své samostatné působnosti svěřené jim zákonem nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky.

§ 21

(1) Spolupráce s ostatními kraji se uskutečňuje

a)   na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,
b)   zakládáním právnických osob podle zvláštního právního předpisu.8)

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat

a)   označení účastníků smlouvy,
b)   vymezení předmětu smlouvy,
c)   práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy, včetně způsobu kontroly plnění smlouvy,
d)   způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,
e)   důvody a způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání majetku a majetkových práv.

(3) Pro majetek získaný výkonem společné činnosti hlavního města Prahy s ostatními kraji na základě smlouvy podle odstavce 2 platí zvláštní právní předpis.

(4) Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci smlouvy podle předchozích odstavců zavázáni společně a nerozdílně.

§ 22

(1) Hlavní město Praha může při plnění úkolů v samostatné působnosti spolupracovat s ostatními obcemi. Spolupráce hlavního města Prahy s ostatními obcemi se uskutečňuje

a)   na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,
b)   na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí (§ 24),
c)   zakládáním společných právnických osob podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pro uzavření smlouvy ke splnění konkrétního úkolu platí ustanovení § 21 obdobně.

§ 23

(1) Městské části mohou při výkonu samostatné působnosti ke splnění konkrétního úkolu spolupracovat s jinými městskými částmi nebo základními územními samosprávnými celky i na základě smlouvy.

(2) Předmětem těchto smluv však nemohou být majetkoprávní úkony, o jejichž svěření městským částem rozhoduje hlavní město Praha Statutem podle § 18 odst. 3 tohoto zákona.

(3) Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí přiměřeně § 21 až 27 tohoto zákona.

§ 24

(1) Hlavní město Praha může uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí (dále jen "svazek"). Hlavní město Praha může též vstupovat do svazků již vytvořených.

(2) Svazek je právnickou osobou, která vzniká dnem účinnosti jeho registrace u ministerstva.

(3) Předmětem činnosti svazku mohou být zejména

a)   úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b)   zabezpečování čistoty hlavního města Prahy, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadné úpravy, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c)   zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d)   úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přeměn topných systémů k vyloučení ekologicky nevhodných paliv v bytech a obytných objektech nebo k zabezpečování energeticky úsporných opatření stavby,
e)   provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f)   správa majetku hlavního města Prahy, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných hlavním městem Prahou,
g)   správa datových fondů a poskytování informací o území.

(4) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno

a)   název a sídlo členů svazku,
b)   název a sídlo svazku a předmět jeho činnosti,
c)   orgány svazku, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování,
d)   majetek členů svazku, který vkládají do svazku,
e)   zdroje příjmů svazku,
f)   práva a povinnosti členů svazku,
g)   způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku,
h)   podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj včetně vypořádání majetkového podílu,
i)   obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem Prahou a obcemi, které svazek vytvořily.

(5) Občané hlavního města Prahy a obcí, které vytvořily svazek, jsou oprávněni

a)   účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b)   podávat orgánu svazku písemné návrhy.

§ 25

(1) Hlavní město Praha je návrhem smlouvy podle § 22 odst. 1 písm. a) a b) vázáno ode dne jeho schválení zastupitelstvem hlavního města Prahy do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.

(2) Smlouva podle § 22 odst. 1 písm. a) a b) je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouva jinak.

(3) O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní právní předpis.9)

§ 26

(1) Svazek dá přezkoumat auditorem hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok.

(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku uhradí svazek ze svých rozpočtových prostředků.

(3) Ustanovení § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek obdobně.

§ 27

(1) Hlavní město Praha a městské části mohou spolupracovat s obcemi jiných států. Hlavní město Praha může být členem mezinárodních sdružení územních samosprávných celků.

(2) Svazky mohou uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.

(3) Smlouva musí mít písemnou formu, musí být schválena zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo městské části, jinak je neplatná. Písemná smlouva musí obsahovat

a)   názvy a sídla účastníků smlouvy,
b)   předmět spolupráce a způsob jejího financování,
c)   orgány mezinárodního sdružení a způsob jejich ustavování,
d)   dobu, na kterou se smlouva uzavírá.

(4) Právnická osoba na základě smlouvy o spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(5) Smlouvy podle odstavce 2 musí být v souladu se zahraniční politikou státu a podléhají souhlasu ministerstva po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu nemůže smlouva nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

§ 28

Na spolupráci mezi hlavním městem Prahou a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích a na spolupráci mezi městskými částmi a právnickými a fyzickými osobami v občansko- právních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

Ukládání pokut
§ 29

(1) Poruší-li podnikající fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou nebo nařízením hlavního města Prahy, uloží jí hlavní město Praha nebo městská část pokutu až do výše 200 000 Kč.

(2) Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá, a naruší tím vzhled nebo životní prostředí městské části, může městská část uložit pokutu do 50 000 Kč.

(3) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří neudržují čistotu a pořádek na jimi užívaném pozemku nebo jiné nemovitosti či jinak naruší vzhled nebo životní prostředí městské části, uloží městská část pokutu do výše 100 000 Kč.

(4) Právnické osobě nebo podnikateli, který při výkonu své podnikatelské činnosti znečistí veřejné prostranství, odloží věci mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší životní prostředí v městské části, uloží městská část pokutu do výše 500 000 Kč.

(5) Zasahuje-li jednání právnické osoby nebo podnikatele svými důsledky území více městských částí, rozhoduje o uložení pokuty hlavní město Praha za podmínky, že se dotčené městské části ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude řízení o uložení pokuty provádět, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty.

(6) Uložení pokuty nezbavuje podle odstavců 1 až 4 osoby uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou nebo městskou částí s přihlédnutím k okolnostem případu. Pokud tak neučiní, může tak učinit hlavní město Praha nebo městská část sama na náklady povinné osoby, popřípadě uložit pokutu opakovaně.

(7) Fyzické nebo právnické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 3, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč.

(8) Právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 14 odst. 6, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč. Nebyla-li povinnost stanovená v § 14 odst. 6 splněna ani dodatečně ve lhůtě stanovené městskou částí, může městská část uložit pokutu opakovaně.

§ 30

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se hlavní město Praha nebo městská část o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.

(3) Pokutu podle § 29 nelze uložit, jestliže zvláštní zákon připouští uložit za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 29 vyšší sankci.

(4) Výnos pokut je příjmem toho, kdo je uložil, nestanoví-li zákon jinak (§ 29 odst. 5).

(5) O odvolání proti rozhodnutí městské části o uložení pokuty rozhoduje hlavní město Praha. O odvolání proti rozhodnutí hlavního města Prahy o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. Odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.

HLAVA V
PŘENESENÁ PŮSOBNOST HLAVNĺHO MĚSTA
PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTĺ

§ 31
Přenesená působnost hlavního města Prahy

(1) Hlavní město Praha vykonává přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena krajům. Hlavní město Praha vykonává přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena okresním úřadům, pověřeným obecním úřadům a obcím, pokud zákon nebo Statut nestanoví jinak.

(2) Při výkonu přenesené působnosti se orgány hlavního města Prahy řídí

a)   při vydávání nařízení hlavního města Prahy a při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona,
b)   v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům hlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem. Podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje, okresní úřady a orgány obcí.

(3) Hlavní město Praha obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.

(4) Rozhodnutí vydaná ve správním řízení při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy Magistrátem hlavního města Prahy nebo zvláštními orgány hlavního města Prahy přezkoumává příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad.

Přenesená působnost městských částí
§ 32

(1) Městské části vykonávají pro území stanovené Statutem přenesenou působnost, která je jim svěřena zákonem nebo Statutem.

(2) Přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena obcím, lze Statutem svěřit pouze všem městským částem. Přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena okresním úřadům nebo pověřeným obecním úřadům, lze Statutem svěřit městským částem stanoveným Statutem.

(3) Při výkonu přenesené působnosti se orgány městské části řídí

a)   při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona,
b)   v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům městské části ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem. Podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje, okresní úřady a orgány obcí.

(4) Rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení přezkoumává hlavní město Praha, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(5) Městská část obdrží z rozpočtu hlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti.

§ 33

(1) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost hlavního města Prahy a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti hlavního města Prahy.

(2) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost městské části a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti městské části.

HLAVA VI
HOSPODAŘENĺ HLAVNĺHO MĚSTA PRAHY
A MĚSTSKÝCH ČÁSTĺ

§ 34

(1) Hlavní město Praha nakládá s vlastním majetkem a hospodaří s ním za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.

(2) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem nebo Statutem hospodaří podle něj.

(3) Městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.

(4) Nově vzniklé městské části se svěří správa věcí z majetku hlavního města Prahy, ke kterým byla tato správa svěřena městským částem a nacházejí se na území této nové městské části. Na tuto městskou část přejdou práva a závazky s těmito věcmi spojené.

(5) Městské části mohou nabývat věci do vlastnictví hlavního města Prahy. Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do vlastnictví hlavního města Prahy.

§ 35

(1) Majetek hlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Hlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek a kontrolovat hospodaření s tímto majetkem. Hlavní město provádí evidenci svého majetku.10)

(2) Majetek hlavního města Prahy musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny chránit majetek hlavního města Prahy před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.

(4) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.

(5) Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem na pořízení majetku uvedeného v § 37 odst. 1 jsou hlavní město Praha a městské části povinny uchovat po celou dobu, po kterou je tento majetek ve vlastnictví hlavního město Prahy.

§ 36

(1) Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před projednáním v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.

(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.

(3) Majetek, který hlavní město Praha nebo městská část dočasně nepotřebuje k plnění úkolů, lze přenechat do užívání právnických nebo fyzických osob.

(4) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a nebo pronájem nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahy nebo městské části na dobu kratší než 30 dnů. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů.

§ 37

(1) Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na hlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku hlavním městem Prahou vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

(2) Za porušení povinnosti uložené hlavnímu městu Praze podle odstavce 1 může Ministerstvo financí nebo jím pověřený místně příslušný finanční úřad hlavnímu městu Praze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(3) Učiní-li hlavní město Praha úkon s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je hlavní město Praha povinno odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.

§ 38

(1) Hospodaření za uplynulý kalendářní rok dá hlavní město Praha přezkoumat auditorem nebo Ministerstvem financí. Městská část dá přezkoumat hospodaření auditorem nebo Magistrátem hlavního města Prahy.

(2) Hlavní město Praha organizuje, metodicky usměrňuje a provádí kontrolu a přezkoumávání hospodaření městských částí.

(3) Městská část je povinna poskytnout hlavnímu městu Praze při postupu podle odstavce 2 veškeré doklady a jiné písemnosti, informace a vysvětlení potřebné k řádnému přezkoumání hospodaření městské části a umožnit mu přístup do prostor úřadu městské části.

(4) Městská část je povinna na základě výsledků kontrol a přezkoumání hospodaření přijímat a realizovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o plnění těchto opatření informovat hlavní město Prahu.

(5) Hlavní město Praha je oprávněno kontrolovat plnění opatření přijatých podle odstavce 4.

(6) Hlavní město Praha nebo městská část mohou v průběhu kalendářního roku požádat o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření podle stejných zásad jako v odstavci 1.

(7) Náklady na přezkoumání svého hospodaření auditorem uhradí hlavní město Praha nebo městská část ze svých rozpočtových prostředků.

§ 39

Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy nebo městské části za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.

§ 40

Hospodaření hlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu republiky, ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 41

Hospodaření s majetkem hlavního města Prahy, sestavování rozpočtu a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním právním předpisem.

§ 42

(1) Jestliže hlavní město Praha nebo městská část nezajistí do 31. ledna přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok podle § 38 odst. 1, může jí Ministerstvo financí uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu.12) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(2) Nesplní-li městská část povinnost uvedenou v § 38 odst. 3 a 4, může jí hlavní město Praha uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu.12) Výnos pokut je příjmem hlavního města Prahy.

(3) Přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy v takovém případě provede Ministerstvo financí. Přezkoumání hospodaření městské části v takovém případě provede Magistrát hlavního města Prahy.

§ 43

Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu hlavního města Prahy nebo městské části předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny; doložku podepisují 2 členové zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské části, které tím příslušné zastupitelstvo pověřilo.

HLAVA VII
OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A NAŘĺZENĺ
HLAVNĺHO MĚSTA PRAHY

§ 44

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v mezích samostatné působnosti hlavního města Prahy vydávat obecně závazné vyhlášky.

(2) Rada hlavního města Prahy může v přenesené působnosti hlavního města Prahy vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněna nebo jsou-li k tomu zvláštními zákony zmocněny obce, kraje nebo okresní úřady.

(3) Povinnosti může hlavní město Praha ukládat v samostatné působnosti jen obecně závaznou vyhláškou

a)   k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména lze stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v hlavním městě Praze nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy anebo z důvodu ochrany bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, popřípadě stanovit, že na určitých veřejně přístupných místech v hlavním městě Praze jsou takové činnosti zakázány,
b)   pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
c)   k zajištění udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně13) (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení hlavního města Prahy nebo městské části,
d)   stanoví-li tak zvláštní zákon.

§ 45

(1) Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy a nařízení hlavního města Prahy (dále jen "právní předpis hlavního města Prahy") je jejich vyhlášení.

(2) Vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy se provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (dále jen "Sbírka").

(3) Právní předpis hlavního města Prahy nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.

(4) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Důvody, v čem spočívá naléhavý obecný zájem, a skutečnost, že právní předpis hlavního města Prahy nabývá dřívější účinnosti, musí být v právním předpisu hlavního města Prahy uvedeny. V těchto případech se právní předpis hlavního města Prahy vyhlásí bezodkladně vyvěšením na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy, na úředních deskách úřadů městských částí, kterých se dotýká, a uveřejní se i v hromadných informačních prostředcích. Povinnost vyhlášení podle odstavce 2 tímto zůstává nedotčena.

(5) Hlavní město Praha vydává pro svůj územní obvod Sbírku.

(6) Sbírka se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy.

(7) Právní předpisy hlavního města Prahy se opatřují pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů hlavního města Prahy, jakož i číselná řada jednotlivých částek Sbírky se uzavírá koncem kalendářního roku.

(8) Ve Sbírce se vyhlašují uveřejněním plného znění právní předpisy hlavního města Prahy a nálezy Ústavního soudu vztahující se k právním předpisům hlavního města Prahy.

(9) Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy. Právní předpisy hlavního města Prahy musí být uveřejněny ve Sbírce nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení příslušným orgánem hlavního města Prahy.

(10) Tiskové chyby se ve Sbírce opravují uveřejněním redakčního sdělení.

(11) Sbírka musí být každému přístupna u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na ministerstvu.

§ 46

(1) Hlavní město Praha projedná vždy návrhy právních předpisů hlavního města Prahy před jejich přijetím s městskými částmi.

(2) Městské části jsou oprávněny se k návrhu právních předpisů hlavního města Prahy vyjádřit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu. Lhůta může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady hlavního města Prahy zkrácena, nesmí však být kratší než 15 dnů. Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí.

(3) Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahy stanoví Statut.

§ 47

(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen stanoví-li tak právní předpis.

(2) Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Praha a městské části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje známy.

HLAVA VIII
ORGÁNY HLAVNĺHO MĚSTA PRAHY

Díl 1
Zastupitelstvo hlavního města Prahy

§ 48

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy se skládá z členů zastupitelstva hlavního města Prahy. Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí 55 až 70 členů.

(2) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy na příští volební období stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 1.

(3) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.

§ 49

Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahy upravuje zvláštní právní předpis.3)

§ 50

(1) Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.

(2) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy složí slib na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní. Práv a povinností se člen zastupitelstva hlavního města Prahy ujímá složením slibu.

(3) Slib člena zastupitelstva hlavního města Prahy zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky."

(4) Slib složí člen zastupitelstva hlavního města Prahy do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronese slovo "slibuji". Složení slibu stvrdí člen zastupitelstva hlavního města Prahy svým podpisem.

§ 51

(1) Členové zastupitelstva hlavního města Prahy jsou povinni vykonávat svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.

(2) Výkon funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy se považuje za výkon veřejné funkce. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí být pro výkon své funkce krácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.

(3) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy má při výkonu své funkce právo

a)   předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahy návrhy na projednání,
b)   vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu hlavního města Prahy a její jednotlivé členy, na předsedy výborů zastupitelstva hlavního města Prahy, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je hlavní město Praha, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c)   požadovat od zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce, nestanoví-li zákon jinak.

(4) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen se zúčastňovat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, popřípadě zasedání jiných orgánů hlavního města Prahy, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají, a úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů hlavního města Prahy a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

(5) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy v orgánech hlavního města Prahy mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu hlavního města Prahy, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování v této záležitosti, rozhoduje tento orgán hlavního města Prahy.

Odměňování členů zastupitelstva
hlavního města Prahy
§ 52

(1) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,14) a členům, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy, (dále jen "uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy") přísluší od hlavního města Prahy za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy odměna podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků hlavního města Prahy.

(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná hlavním městem Prahou uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních předpisů, zejména cestovní náhrady.

(3) Odměnou podle odstavce 1 je

a)   měsíční odměna,
b)   další odměna,
c)   odměna při skončení funkčního období.

(4) Ostatním členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen "neuvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy"), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce v rozsahu stanoveném hlavním městem Prahou pracovní volno s náhradou mzdy;15) rozsah doby potřebné k výkonu funkce určuje hlavní město Praha. Náhradu mzdy uhradí hlavní město Praha jejich zaměstnavateli podle zvláštního právního předpisu.16) Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje hlavní město Praha ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku prokazatelně ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy vždy na příslušný kalendářní rok.

(5) Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy může být poskytnuta měsíční odměna a další odměna za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

§ 53

(1) Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně, podle druhu vykonávané funkce, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Měsíční odměnu tvoří pevná složka, stanovená podle druhu vykonávané funkce, a příplatek podle počtu obyvatel hlavního města Prahy. Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel se vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného kalendářního roku na území hlavního města Prahy hlášeni k trvalému pobytu. Počet obyvatel se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.

(2) Nevykonávají-li členové zastupitelstva obce funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství, měsíční odměna jim nenáleží.

§ 54

Další odměna je jednorázové peněžité plnění poskytované členům zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek a ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.

§ 55

(1) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jimž v době konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, pokud jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.

(2) Pokud dosavadní primátor hlavního města Prahy po volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy plní úkoly podle § 75, přísluší mu měsíční odměna v dosavadní výši, a to až do zvolení nového primátora hlavního města Prahy.

(3) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jejichž funkční období skončilo před konáním všeobecných voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy a jimž v době skončení jejich funkčního období příslušela měsíční odměna, může být tato odměna poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení jejich funkčního období.

§ 56

(1) Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí.17) Pro rozsah a pořadí srážek z odměny se použije obdobně zákoník práce.

(2) Odměna se poskytne poprvé za měsíc, kdy člen zastupitelstva hlavního města Prahy nabyl práv a povinností člena zastupitelstva hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

(3) V případě souběhu výkonu několika funkcí, pokud jednu z nich vykonává jako své zaměstnání, se poskytuje měsíční odměna podle funkce, za kterou lze udělit nejvyšší odměnu. Není-li žádná z funkcí vykonávána jako zaměstnání, poskytuje se měsíční odměna jako souhrn odměn za jednotlivé funkce.

(4) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy náleží v souvislosti s výkonem jejich funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.18)

§ 57

(1) Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy má nárok na dovolenou na zotavenou za kalendářní rok; pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na její poměrnou část.

(2) Poměrná část dovolené na zotavenou uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí, za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jejich funkce, jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

(3) Výměra dovolené uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí 5 týdnů.

(4) Po dobu dovolené na zotavenou se uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna nekrátí.

(5) Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely pracovněprávní se posuzuje odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy jako příjem zaměstnanců v pracovním poměru; hlavní město Praha se posuzuje jako zaměstnavatel a uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy se posuzují jako zaměstnanci.

(6) Pro účely daňové se odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy považuje za funkční požitek.19)

§ 58

Hlavní město Praha může poskytovat jednorázové odměny občanům za jejich práci jako členům výborů, komisí a zvláštních orgánů.

§ 59
Působnost zastupitelstva hlavního města Prahy

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy.

(2) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno

a)   předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b)   předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu soudu, jsou-li v rozporu se zákonem,
c)   schvalovat po projednání s městskými částmi územní plán velkého územního celku; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu územního plánu velkého územního celku, jeho doplňkům nebo změnám, které se dotýkají jejich území,
d)   schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat program rozvoje hlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,
e)   schvalovat po projednání s městskými částmi územně plánovací dokumentace pro území hlavního města Prahy a vyhlašovat jejich závazné části právním předpisem hlavního města Prahy; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu územně plánovací dokumentace, jeho doplňkům nebo změnám, které se dotýkají jejich území,
f)   schvalovat po projednání s městskými částmi rozpočet hlavního města Prahy a závěrečný účet hlavního města Prahy,
g)   vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy,
h)   volit primátora hlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahy (radní) a odvolávat je z funkce,
i)   stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy,
j)   rozhodovat o poskytnutí mimořádných jednorázových odměn členům zastupitelstva hlavního města Prahy,
k)   rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a zařízení bez právní subjektivity a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,
l)   schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje územního obvodu hlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hlavního města Prahy,
m)   schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských částí,
n)   zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města Prahy,
o)   rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního města Prahy,
p)   navrhovat změny katastrálních území uvnitř hlavního města Prahy,
q)   zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahy a volit jejich členy,
r)   zřizovat a rušit městskou policii,
s)   rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahy s jinými územními samosprávnými celky a o formách této spolupráce,
t)   rozhodovat o zrušení usnesení rady zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož výkon primátor pozastavil podle § 73,
u)   udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahy,
v)   delegovat své zástupce, s výjimkou § 68 odst. 2 písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní město Praha majetkovou účast,
w)   další záležitosti, které do samostatné působnosti zastupitelstva hlavního města Prahy svěří zákon.

(3) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:

a)   o emisi komunálních obligací,
b)   o veřejných zakázkách, u nichž cena předmětu plnění přesahuje 1 % souhrnu všech příjmů hlavního města Prahy plánovaných ve schváleném rozpočtu hlavního města Prahy v příslušném kalendářním roce,
c)   o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,
d)   o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky a uzavření smlouvy o sdružení, jde-li o závazek větší než 10 000 000 Kč,
e)   o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 5 000 000 Kč,
f)   o přijetí a poskytnutí dotace, jde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak,
g)   o poskytování dotací a půjček městským částem ze svého rozpočtu,
h)   o poskytování dotací nad 200 000 Kč občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,
i)   o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 10 000 000 Kč,
j)   o zastavení nemovitých věcí,
k)   o nabytí a převodu nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,
l)   o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,
m)   o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz s výjimkou obvyklých darů k životním jubileím, obdobným příležitostem a darů věnovaných tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce nejvýše 2 000 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu a s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
n)   o vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 5 000 000 Kč,
o)   o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,
p)   o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců.

(4) Zastupitelstvo hlavního města Prahy si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti hlavního města Prahy mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního města Prahy dle § 68 odst. 2.

(5) Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy, jen stanoví-li tak zákon.

Jednání zastupitelstva hlavního města Prahy
§ 60

(1) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svolává písemně a se sdělením navrženého programu jednání primátor hlavního města Prahy, a to podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.

(2) Primátor hlavního města Prahy je povinen svolat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na základě písemné žádosti jedné třetiny všech jeho členů. Zasedání se v takovém případě musí konat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy byla doručena písemná žádost, která musí obsahovat předmět jednání, Magistrátu hlavního města Prahy.

(3) Magistrát hlavního města Prahy informuje občany hlavního města Prahy o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy, a to nejméně 7 dní před jeho konáním.

(4) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy je veřejné.

(5) Požádá-li na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor nebo poslanec, musí mu být uděleno.

(6) Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy není zastupitelstvo hlavního města Prahy usnášeníschopné (§ 62), primátor hlavního města Prahy zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy ukončí a svolá jeho náhradní zasedání tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 15 dnů ode dne ukončeného zasedání.

§ 61

(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy svolává dosavadní primátor hlavního města Prahy, popřípadě dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy tak, aby se konalo po uplynutí lhůty pro rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu,3) nejpozději však do 40 dnů po vyhlášení výsledků voleb.

(2) Ustavující zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zvolí primátora hlavního města Prahy, náměstky primátora hlavního města Prahy a další členy rady hlavního města Prahy. Ustavujícímu zasedání předsedá nejstarší člen zastupitelstva hlavního města Prahy do doby, než je zvolen primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy.

(3) Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy svoláno ve lhůtě uvedené v odstavci 1, svolá je ministerstvo do 15 dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.

§ 62

K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 63

Zastupitelstvo hlavního města Prahy zruší usnesení rady hlavního města Prahy a usnesení výboru zastupitelstva hlavního města Prahy, jestliže je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 64

(1) Návrh programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahy stanoví a předkládá zastupitelstvu hlavního města Prahy ke schválení rada hlavního města Prahy.

(2) O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, rozhodne zastupitelstvo hlavního města Prahy.

§ 65

O průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy se pořizuje zápis, který musí obsahovat počet přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, schválený pořad jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy a určení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 7 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na Magistrátu hlavního města Prahy k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 66

Zastupitelstvo hlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání, včetně postupu při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně.

§ 67

(1) Nastanou-li důvody pro nové volby,3) do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo hlavního města Prahy nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo hlavního města Prahy. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu hlavního města Prahy vykonávat působnost uvedenou v § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu a hospodaření podle něj a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost Magistrátu hlavního města Prahy.

(2) Nebude-li zastupitelstvo nebo jiný orgán hlavního města Prahy postupovat v souladu s výsledky místního referenda konaného v záležitosti samostatné působnosti hlavního města Prahy na celém území hlavního města Prahy, vyzve ministr vnitra zastupitelstvo hlavního města Prahy, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo hlavního města Prahy neučiní, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby.

(3) Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahy po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je ministerstvo na návrh primátora hlavního města Prahy. Proti tomuto rozhodnutí může hlavní město Praha podat žalobu k soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo, zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy rada zastupitelstva hlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly plnit nebo není-li zvolena, zabezpečuje je primátor hlavního města Prahy. V tomto případě radě zastupitelstva hlavního města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu hlavního města Prahy podle § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu hlavního města Prahy.

Díl 2
Rada hlavního města Prahy

§ 68

(1) Rada hlavního města Prahy je výkonným orgánem hlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahy připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.

(2) Radě hlavního města Prahy je vyhrazeno

a)   zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahy podle schváleného rozpočtu a kontrolovat hospodaření podle něj,
b)   provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zákonem,
c)   ukládat Magistrátu hlavního města Prahy úkoly v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění,
d)   projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva hlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města Prahy nebo městskými částmi,
e)   stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
f)   na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy zřizovat a rušit odbory Magistrátu hlavního města Prahy a vydávat organizační řád Magistrátu hlavního města Prahy,
g)   plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy,
h)   plnit funkci valné hromady, je-li hlavní město Praha jediným akcionářem nebo jediným společníkem,
i)   zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního města Prahy, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
j)   přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá Magistrátem hlavního města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahy v samostatné působnosti,
k)   uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčkách na dobu kratší než 20 let,
l)   plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,

a dále rozhodovat

m)   o poskytování dotací nepřesahujících 200 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, so