Oblast: Daně

Novelizované předpisy:

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č.157/1993 Sb., č. 196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 114/1994 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb., č. 87/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 316/1996 Sb., č. 18/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., č. 210/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 149/1998 Sb. a č. 168/1998 Sb.

• Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákonů č.157/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 244/1994 Sb., č. 132/1995 Sb. a č. 211/1997 Sb.

Úvodní redakční poznámky:

1. Účinnost jednotlivých bodů zákona č. 333/1998 Sb. (dále "novela") je v následujícím textu uváděna samostatně, protože je stanovena ve třech časových rovinách:
   - zdaňovací období roku 1998,
   - den vyhlášení, tj. 28. 12. 1998,
   - od 1. 1. 1999,
2. zákonem č. 333/1998 Sb. se novelizují dva předpisy:
   - zákon o daních z příjmů (dále "ZDP"),
   - zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále "ZoR").

Anotace:

A) K novele zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Změny upravují část první až čtvrtou tohoto zákona a mají vliv na daň z příjmů fyzických i právnických osob.

Změny týkající se fyzických osob (včetně některých změn, které jsou provedeny v části třetí a čtvrté ZDP):

1. Úpravy ve způsobu zdanění výher z reklamních soutěží a reklamního slosování

(bod 1, 9 a 37 novely; s účinností od 28. 12. 1998)

• Zákonem č. 149/1998 Sb. se od 1. 9. 1998 zcela osvobodily od zdanění daní z příjmů výhry ze spotřebitelských soutěží vymezené v § 1 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Řada reklamních soutěží a reklamních slosování odpovídala svým charakterem od 1. 9. 1998 nově vymezeným spotřebitelským soutěžím a podléhala proto povolení Ministerstva financí ČR; výhry z těchto reklamních soutěží a slosování pak byly osvobozeny od zdanění. Na území České republiky jsou však provozovány i reklamní soutěže a reklamní slosování, které svými znaky neodpovídají povolovaným spotřebitelským soutěžím (nejsou zpravidla současně splněny dvě základní podmínky pro spotřebitelské soutěže, které spočívají v zakoupení určitého produktu a v náhodném výběru nebo slosování výherců soutěže). Na osvobození výher těchto soutěží nebylo v zákoně č. 149/1998 Sb. pamatováno, a ty pak od 1.září 1998 podléhaly zdanění 20% srážkovou daní. Stejně tak byly zdaňovány i výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, které znaky spotřebitelské soutěže splňovaly, ale byly provozovány bez povolení.
• Od 28. 12. 1998 se opět zavádí pro výhry z nepovolených reklamních soutěží a reklamních slosování (nebo povolení nepodléhajících) osvobození, nepřesahují-li částku 10 000 Kč.
• V návaznosti na daňové zakotvení nepovolených reklamních soutěží a reklamních slosování (nebo povolení nepodléhajících) do § 4 odst. 1 písm. f) ZDP, do § 10 odst. 1 písm. h) ZDP a do §10 odst. 8 ZDP (podřazení pod režim srážkové daně) bylo novelou do § 36 odst. 2 písm. b) bodu 1 ZDP zařazeno i kogentní ustanovení o 20% srážkové dani s účinností od 28. 12. 1998.
• K určité složitosti zmíněných ustanovení a hlavně k častým úpravám v průběhu roku 1998 nabízíme následující shrnutí:
  - výhry z povolených spotřebitelských soutěží podle § 1 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb., jsou od 1. 9. 1998 osvobozeny od zdanění daní z příjmů fyzických osob,
  - výhry z nepovolených reklamních soutěží a reklamních slosování (nebo povolení nepodléhajících) byly všechny (bez ohledu na výši) od 1. 9. 1998 do 27. 12. 1998 zdaňovány srážkovou daní ve výši 20 %,
  - výhry z nepovolených reklamních soutěží a reklamních slosování (nebo povolení nepodléhajících) jsou od 28. 12. 1998 od daně osvobozeny, nepřesahují-li částku 10 000 Kč,
  - výhry z nepovolených reklamních soutěží a reklamních slosování (nebo povolení nepodléhajících) podléhají od 28. 12. 1998 srážkové dani ve výši 20 %, přesahují-li částku 10000Kč.

2. Upřesnění časového testu pro prodej cenných papírů

(bod 2 novely platný od 28. 12. 1998)

• Novelou bylo v § 4 odst. 1 písm. w) ZDP s účinností od 28. 12. 1998 stanoveno, že lhůta 6měsíců (rozhodná pro osvobození příjmu z prodeje cenných papírů) mezi nabytím a prodejem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při:
  - přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond,
  - přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond,
  - změně správce podílového fondu,
  - sloučení a splynutí podílových fondů,
  - sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu.
• Změny ve formách fondů nemají u jejich investorů žádný vliv na počítání lhůty 6 měsíců.

3. Rozšíření osvobození od daně z příjmů fyzických osob o odchodné při skončení pracovního poměru příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR

(bod 3 novely, který se podle čl. II novely použije pro zdaňovací období roku 1999)

4. Úprava ve zdanění nepeněžního příjmu ve formě bezplatného poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci

(úprava vyplývá z bodu 4 novely, který se podle čl. II novely použije pro zdaňovací období roku 1999)

• Od 1. 1. 1999 byla stanovena minimální hranice nepeněžního příjmu, a to ve výši 1 000 Kč. Prakticky to znamená, že i v případech, kdy bylo poskytnuto zaměstnavatelem bezplatně vozidlo k služebnímu i soukromému užití a vstupní cena včetně DPH byla nižší než 100 000 Kč, vznikne zaměstnanci nepeněžní příjem v minimální výši 1 000 Kč.

5. Rozšíření osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti o částky sociální výpomoci do 10 000 Kč vyplacené zaměstnavatelem k překlenutí obtížných poměrů

(bod 5 novely, který se podle čl. II novely použije pro zdaňovací období roku 1999)

• Od 1. 1. 1999 se osvobozují příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, kde byl vyhlášen nouzový stav podle čl. V zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, pokud jsou tyto příjmy vypláceny z FKSP nebo sociálního fondu po zdanění.

6. Změna ve způsobu zdanění úroků a jiných výnosů z depozitní směnky

(bod 7 a 38 novely; s účinností od 28. 12. 1998)

• Plynul-li poplatníkovi do 27. 12. 1998 příjem ve formě úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou podle § 8 odst. 1 písm. h) ZDP, podléhaly takové příjmy zdanění v daňovém přiznání. S ohledem na úpravu § 8 odst. 6 a § 36 odst. 2 písm. c) bodu 5 ZDP podléhá tento příjem plynoucí fyzické nebo právnické osobě po 27. 12. 1998 zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 %.

7. Valorizace nezdanitelných částí základu daně v § 15 zákona

(body 10 až 16 a 45 novely, které se podle čl. II bodu 9 novely použijí poprvé za zdaňovací období roku 1999)

8. Úprava podmínek pro uplatnění odpočitatelné položky ve formě odpočtu úroků z úvěrů na financování bytových potřeb - § 15 odst. 10 a odst. 11 ZDP

(úprava vyplývá z bodů 17 až 25 a bodu 49 novely a použije se pro zdaňovací období roku 1998)

• Možnost snížení daňového základu o prokazatelně zaplacené úroky ze zákonem vymezených úvěrů sloužících k financování bytových potřeb se dostala do zákona o daních z příjmů již zákonem č. 210/1997 Sb. s účinností od 1. 1. 1998. K podrobnějšímu definování bytové potřeby, rozhodné pro umožnění odpočtu úroků, dochází až v zákoně č. 168/1998 Sb. a bližší vysvětlení pak přináší metodický pokyn MF D-183. Novela pak přebírá celou řadu ustanovení z metodického pokynu D-183, a navíc srozumitelněji, s ohledem na celou řadu skutečností odvozených z praktického nárokování této odpočitatelné položky poplatníky, doplňuje některá přijatá ustanovení zákona č. 168/1998 Sb.
• V návaznosti na vymezení "účastníka smlouvy" v pokynu D-183 se upřesňuje vymezení subjektů, které si mohou uplatnit odpočet úroků. Dochází rovněž ke zpřísnění podmínky, že poplatník pořizující si z úvěru bytovou potřebu, nemůže žádat o odpočet úroků, jedná-li se kromě dosavadní bytové výstavby i o údržbu a změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví prováděnou v rámci podnikání, jiné výdělečné činnosti nebo pronájmu. V návaznosti na způsob vymezení hypotéčního úvěru v pokynu D-183 se v ZDP upravil odkaz na §14 odst. 2 zákona o dluhopisech, čímž se za hypotéční úvěr považuje úvěr poskytnutý na pořízení nemovitosti ve spojení se zástavou nemovitosti bez ohledu na to, zda tento úvěr poskytne hypotéční či jiná banka.
• Ve vymezení bytové potřeby podle § 15 odst. 10 písm. a) ZDP dochází ke zjednodušení přístupu k uplatnění nezdanitelné části základu ve prospěch poplatníka tím způsobem, že při změně stavby pro budoucí bydlení odpadá nutnost zkoumání původního účelu prostor vymezených pro bydlení.
• V bytové potřebě - koupě pozemku - vymezené v § 15 odst. 10 písm. b) ZDP se doplňuje 4letá nejzazší lhůta, do které se musí zahájit výstavba nebo změna stavby bytu či domu na tomto koupeném pozemku, coby bytová potřeba vymezená pod § 15 odst. 10 písm. a) ZDP.
• V § 15 odst. 10 písm. c) ZDP řadí novela mezi bytové potřeby rovněž rozestavěné stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu.
• V § 15 odst. 10 písm. e) ZDP definuje novela jednoznačně jako bytovou potřebu v minulosti diskutovanou údržbu a změnu stavby bytu v nájmu nebo v užívání (namísto bytu ve vlastnictví poplatníka nárokujícího si odpočet nezdanitelné částky).
• Novela rozšiřuje původní vymezení bytové potřeby [uvedené v § 15 odst. 10 písm. a) až f) zákona] o nové písmeno g), které spočívá v použití poskytnutého úvěru na splacení jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotéčním úvěrem. V praxi se jedná o určité legislativní ošetření práva na odpočet úroků z tzv. překlenovacích úvěrů či předhypotéčních úvěrů.
• V případě uplatňování výše zmíněné odpočitatelné položky v rámci měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců prostřednictvím svých zaměstnavatelů, je úpravou v §38l odst. 2 ZDP s účinností pro celé zdaňovací období zdůrazněna povinnost poplatníka, předložit při každé změně úroků z předmětných úvěrů provedené stavební spořitelnou nebo bankou potvrzení o výši předpokládaných a zaplacených úroků (v minulosti se tato povinnost nepřímo vyvozovala z § 38k odst. 8 ZDP). Nepřímo se tak při změně úroků v průběhu roku přenáší odpovědnost za správnou srážku zálohy na daň na poplatníka.

9. Upřesnění správného uplatnění základní odpočitatelné položky podle § 15 odst. 1 písm. a) ZDP u poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu

(úprava vyplývá z bodu 17 novely a použije se pro zdaňovací období roku 1998)

• Dochází k upřesnění způsobu výpočtu maximálně uplatnitelné základní odpočitatelné položky, plyne-li poplatníkovi - poživateli starobního důchodu - částka ročního důchodu nižší než 36 000 Kč. Je-li poplatník poživatelem starobního důchodu od počátku zdaňovacího období (nebo mu byl tento důchod přiznán zpětně od počátku zdaňovacího období) a tento převyšuje roční částku 36 000 Kč, nemá poplatník za zdaňovací období 1998 nárok na uplatnění základní odpočitatelné položky 32 040 Kč. Nepřevyšuje-li však jeho důchod 36 000 korun ročně, má nárok na odpočitatelnou položku v hodnotě rozdílu mezi částkou 36 000 Kč a nižším ročním úhrnem vyplacených částek starobního důchodu.

10. Valorizace pásem daňové progrese pro zdanění obecného základu daně z příjmů fyzických osob v § 16 odst. 1 ZDP a valorizace pásem daňové progrese pro stanovení výše zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti ze zdanitelné mzdy v § 38h odst. 2 ZDP

(bod 26 a 44 novely, které se podle čl. II bodu 6 novely použijí poprvé za zdaňovací období roku 1999)

Pozn. redakce: daň (záloha na daň) z příjmů pro změněná pásma daňového základu (zdanitelné mzdy) je předmětem publikace "Daňové tabulky 1999" (Sagit, leden 1999).

11. Povinnost podat daňové přiznání u poplatníků uplatňujících si odpočet úroků z hypotéčních a předhypotéčních úvěrů

(bod 42 novely; vztahuje se již na daňové přiznání za rok 1998 podávané v průběhu roku 1999)

• V ustanovení § 38g ZDP, kde je uvedena povinnost podávat daňové přiznání ve vybraných případech i u poplatníků pobírajících příjmy ze závislé činnosti, se doplňuje nová povinnost podat daňové přiznání v případě, že si poplatník uplatňoval odečet úroků z hypotéčního úvěru nebo jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotéčním úvěrem. Povinnost podat přiznání se nevztahuje na poplatníky nárokující si odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo překlenovacího úvěru v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření. Znamená to, že poplatník uplatňující si úroky z hypotéčních a předhypotéčních úvěrů a splňující ostatní podmínky pro provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, už o toto roční zúčtování nemůže požádat.

12. Rozšíření náležitostí formuláře "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků" pro poplatníky, kteří si u svých zaměstnavatelů nárokují odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo hypotéčních úvěrů a rozšíření způsobu prokazování nezdanitelných částek

(body 46 a 48 novely; použije se při uplatňování odpočtu podle § 15 odst. 10 a 11 ZDP v rámci měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti v průběhu zdaňovacího období roku 1999)

• Již zákon č. 168/1998 Sb. upravil s účinností od 1. 1. 1998 způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně v § 38l ZDP a dále rozsah skutečností, které prohlašuje poplatník každoročně nejpozději do 15. února svému plátci v § 38k ZDP. V důsledku těchto úprav byl ve FZ č. 6/1998 uveřejněn vzor tzv. "Doplňku k Prohlášení", který měli povinnost podepsat všichni poplatníci požadující po svých zaměstnavatelích uplatnění odpočtu podle §15 odst. 10 a 11 ZDP. Ke konci roku 1998 vydalo MF ČR nový závazný formulář "Prohlášení", který již reaguje na úpravy zákona o daních z příjmů zákonem č. 168/1998 Sb.
• Novelou se pro zdaňovací období 1999 rozšiřuje ustanovení § 38k odst. 4 ZDP o stvrzení skutečností poplatníkem plátci, že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je využíván k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení v zákoně uvedených rodinných příslušníků. Dále musí poplatník plátci písemně prohlásit, že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 10 ZDP, nepřekročila za kalendářní rok v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti částku 300 000 Kč. MF ČR uveřejnilo ve FZ č. 1/1999 vzor "Doplňku k Prohlášení", kde je na prohlášení těchto nových skutečností pamatováno.
• Způsob prokazování nezdanitelné částky úroků se rozšiřuje v § 38l odst. 1 písm. h) ZDP o nájemní smlouvu, případně doklad o trvalém bydlení, jde-li o byt v nájmu nebo užívání.

Změny týkající se právnických osob (včetně některých změn, které jsou provedeny v části třetí a čtvrté ZDP):

1. Změna podmínek pro osvobození příjmů z loterií a jiných podobných her

(bod 27 novely; použije se poprvé pro zdaňovací období roku 1999 - viz čl. II bod 9 novely)

• Nové vymezení podmínek, za kterých jsou příjmy z loterií a jiných podobných her osvobozeny od daně z příjmů právnických osob u poplatníků této daně, navazuje na novelizaci zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, provedenou zákonem č. 149/1998 Sb.   Příjmy z loterií a jiných podobných her budou tedy od daně z příjmů právnických osob osvobozeny, pokud bude provozování loterie nebo jiné podobné hry povoleno podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) novelizovaného zákona č. 202/1990 Sb.

2. Zvýšení limitu pro uplatnění položky snižující základ daně v ustanovení § 20 odst. 8 ZDP

(bod 28 novely; použije se poprvé pro zdaňovací období roku 1999 - viz čl. II bod 9 novely)

• U položky snižující základ daně v podobě tzv. "sponzorských darů" vymezeným subjektům na definované účely, se pro určitou skupinu těchto darů zvyšuje 2% limit stanovený pro snížení základu daně na 4% limit. Konkrétně tedy nově od roku 1999 platí, že budou-li v úhrnu poskytnutých darů podle § 20 odst. 8 ZDP obsaženy i dary poskytnuté v souvislosti s živelní pohromou na účely:
  - sociální a zdravotnické,
  - ekologické,
  - humanitární,
  - charitativní,
  pak může poplatník daně z příjmů právnických osob překročit o hodnotu těchto darů limit 2% ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP, nejvýše však může v úhrnu odečíst 4 % od základu daně sníženého podle § 34 ZDP.
  Jako příklad může být uveden případ, kdy poplatník
  - vykáže za zdaňovací období roku 1999 základ daně snížený podle § 34 ZDP ve výši 1 000 000 Kč,
  - poskytne v průběhu roku 1999 dar
  - právnické osobě na rozvoj školství ve výši 15 000 Kč,
  - právnické osobě na zdravotnické účely ve výši 50 000 Kč, a to v souvislosti se živelní pohromou, která by naplňovala vymezení pojmu "živelní pohroma" podle § 24 odst. 10 ZDP (např. na nákup nového zdravotnického přístroje zničeného povodní).
  Poplatník tedy může uplatnit položku snižující základ daně v celkové výši 40 000 Kč, tj. 15 000 korun (dar na rozvoj školství, který činí 1,5 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP) a dále 25 000 Kč (část daru na zdravotnické účely v souvislosti s živelní pohromou; může být odečtena pouze část z celkového daru 50 000 Kč, aby nebyl překročen limit 4 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP). Případně bude uplatněna pouze část z celkového daru na zdravotnictví v souvislosti s živelní pohromou, a to ve výši 40 000 Kč (tj. 4 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP).

3. Převod směnky k inkasu a postupování pohledávek před lhůtou splatnosti [viz ustanovení §24 odst. 2 písm. s) ZDP]

(bod 29 novely; použije se poprvé pro zdaňovací období roku 1998 - viz čl. II bod 5 novely)

• V uvedeném ustanovení nastaly 2 zásadní změny:
  a) postup stanovený v § 24 odst. 2 písm. s) ZDP pro posuzování postupovaných pohledávek se použije i pro převáděné směnky přijaté jako platební prostředek [tj. směnky k inkasu zachycené v podvojném účetnictví (podle účtové osnovy a postupů účtování pro podnikatele) na účtu 312-Směnky k inkasu],
  b) nově se řeší ve prospěch poplatníků posuzování případů, kdy jsou pohledávky postupovány (či směnky k inkasu převáděny) před lhůtou splatnosti.
• Základní filosofie právní úpravy:nominální hodnota (popř. cena pořízení) postoupené pohledávky (či převedené směnky k inkasu) před lhůtou splatnosti je daňově uznatelným nákladem pouze do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení zvýšeného o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti.
• Grafické znázornění porovnání nákladu a příjmu (resp. výnosu) při postoupení pohledávky před lhůtou splatnosti ve vazbě na příslušné účty
  
  

  NÁKLAD nominální hodnota, popř. cena pořízení postoupené pohledávky před lhůtou splatnosti ÚČET 546-Odpis pohledávky (nutno zavést zvláštní analytický účet)

  porovnání <-------------> pro účely § 24 odst. 2 písm. s) ZDP

  POLOŽKY LIMITUJÍCÍ NÁKLAD PŘÍJEM (resp.VÝNOS) příjem plynoucí z postoupení pohledávky před lhůtou splatnosti ÚČET 646-Výnosy z odepsaných pohledávek (nutno zavést zvláštní analytický účet) DISKONT1) připadající na zbývající dobu do lhůty splatnost

  ¹⁾ Je-li v ceně postupované pohledávky před lhůtou splatnosti zohledněna úroková srážka (pohledávka je převáděna za nižší cenu - "je prodávána levněji"), pak se o diskontu neúčtuje. Vyčíslený diskont pak tedy slouží jen pro porovnání stanovené v § 24 odst. 2 písm. s) ZDP.
  Vymezení pojmu "Diskont":
  - úroková srážka ze jmenovité hodnoty peněžní částky později splatné,
  - diskont směnky, tj. koupě nebo prodej před dnem splatnosti, a proto s příslušnou úrokovou srážkou.
  Výpočet diskontu:
  Pro účely uvedeného ustanovení ZDP není postup přesně vymezen. Z tohoto důvodu uvádíme jeden z pravděpodobně možných postupů, který se zdá být nejsprávnější - diskont je rozdíl mezi jmenovitou (nominální) hodnotou později splatné peněžité částky (pohledávky) a současnou hodnotou této peněžité částky (tj. odúročenou, jinak také diskontovanou, hodnotou této peněžité částky).

  diskont

  = jmenovitá (nominální) hodnota - současná hodnota (vypočtená ke dni výplaty peněz)

  Výpočet současné hodnoty peněz (odúročené, jinak také diskontované, hodnoty):
  

  současná hodnota (při použití roční úrokové sazby)	=	1 jmenovitá hodnota . _______________ (1 + i )p
  kde: i = úroková sazba p = počet let, za která se úrok počítá

  úprava výše uvedeného vzorce pro potřeby ustanovení § 24 odst. 2 písm. s) ZDP:
  

  současná hodnota (při použití denní úrokové sazby)	=	1 jmenovitá hodnota pohledávky (směnky . k inkasu) _______________ (1 + ú/365** )p*
  kde: ú = úroková sazba obvyklá při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti d = počet dnů, za které se úrok počítá * počet dnů zbývajících od postoupení pohledávky (či převodu směnky k inkasu) do lhůty splatnosti ** ZDP neupravuje, zda se má při přepočtu roční úrokové sazby na úrokovou sazbu denní použít rok s 365 či s 360 dny

Příklad:
Pohledávka ve jmenovité (nominální) hodnotě 100 000 Kč byla postoupena 30 dnů před lhůtou splatnosti za 90 000 Kč. Úroková sazba obvyklá při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti činí 16 % p.a.
Uzná se hodnota postoupené pohledávky plně v daňových nákladech?
Řešení:

Porovnání nákladu a příjmu navýšeného o diskont:
- hodnota postoupené pohledávky 100 000 Kč, zúčtováno na účtě 546
- výnos z postoupení pohledávky 90 000 Kč, zúčtováno na účtě 646
- diskont 1 306,17 Kč

4. Zvýšení hodnotové hranice v definici nehmotného majetku (viz ustanovení § 26 odst. 4 ZDP)

(bod 30 novely; použije se poprvé pro zdaňovací období roku 1999, a to pouze na nehmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka počínaje 1. lednem 1999 - viz čl. II bod 7 novely)

• V ustanovení § 26 odst. 4 ZDP byla provedena změna, která mění v definici nehmotného majetku hodnotovou hranici z 40 000 Kč na 60 000 Kč. Zvýšení vstupní ceny nehmotného majetku na částku převyšující 60 000 Kč se vztahuje pouze na nehmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka počínaje 1. 1. 1999. Na nehmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka dříve se změna nevztahuje.

5. Doplnění úpravy vztahující se k případům, kdy poplatník pokračuje u majetku v odpisování započatém původním vlastníkem [viz ustanovení § 26 odst. 7 písm. b) ZDP] a doplnění ustanovení § 30 odst. 12 ZDP

(bod 31 a 34 novely; obě novelizovaná ustanovení se použijí poprvé pro zdaňovací období roku1998 - viz čl. II bod 5 novely)

• Novelizace obou ustanovení souvisí s případy, kdy poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku započatém původním vlastníkem.
• Změna v ustanovení § 26 odst. 7 písm. b) ZDP navazuje na doplnění § 30 odst. 12 zákonem č.210/1997 Sb. (tato změna se podle uvedeného zákona použila s účinností poprvé pro zdaňovací období roku 1998) o další případy, kdy poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem [viz nově doplněné písm. i) až l) v § 30 odst. 12 ZDP]. Konkrétně to znamená, že nabude-li poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek v průběhu zdaňovacího období a eviduje jej ve svém majetku na konci zdaňovacího období, mj. i v případech, kdy pokračuje v započatém odpisování podle § 30 odst. 12 písm. g) až l) ZDP, pak může uplatnit odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a § 32 ZDP.
• Doplnění § 30 odst. 12 ZDP rozšiřuje počet případů, kdy se pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem o další dva případy; v odpisování pokračuje:
  - poplatník (pronajímatel) u hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu, pokud byl předmětem nájmu soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci, které měl právo odpisovat nájemce v souladu s § 28 odst. 2 ZDP,
  - poplatník při rozpuštění sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu, který jím byl dříve do tohoto sdružení vnesen.

6. Změny v době odpisování hmotného a nehmotného majetku (viz změny v § 30 odst. 1, § 31 odst.1 a § 32 odst. 1 ZDP)

(bod 32, 33, 35 a 36 novely; změny v uvedených ustanoveních se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1999 - viz čl. II bod 9 novely; zároveň je však při jejich aplikaci nutno respektovat čl. II bod 1 a 2 novely)

• V § 30 odst. 1 ZDP byly provedeny 2 změny:
  - první změna mění původní znění tak, že doba odpisování, vymezená tímto ustanovením, se považuje za minimální dobu odpisování. Jde o formální změnu původního textu, protože i v minulosti docházelo k odpisování delšímu, než je uvedeno ve zmíněném ustanovení, a to např. z důvodu přerušení odpisování (§ 26 odst. 8 ZDP), provedení technického zhodnocení apod.,
  - druhou změnou se zkracuje doba odpisování u majetku zařazeného do 2. až 5. odpisové skupiny, a to následujícím způsobem:

• V souvislosti se zkrácením doby odpisování je nutno upozornit na čl. II bod 2 novely, který ukládá u hmotného majetku, jenž je předmětem smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřených do konce roku 1998, použít pro účely ustanovení
  - § 24 odst. 4 písm. a) ZDP - tj. vymezení minimální doby nájmu pro účely uznatelnosti nájemného z titulu finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako daňového nákladu,
  - § 30 odst. 4 ZDP - tj. vymezení minimální doby nájmu ve vztahu k možnosti využít tzv. zrychlené časové rovnoměrné odpisy,
  dobu odpisování stanovenou v dosavadních předpisech (tj. doba odpisování před jejím zkrácením touto novelou).
• Na zkrácení doby odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku navazují změny ročních odpisových sazeb (viz § 31 odst. 1 ZDP) a koeficientů pro zrychlené odpisování (viz §32 odst. 1 ZDP).

• Při uplatnění výše uvedených odpisových sazeb a koeficientů je nutno zohlednit čl. II bod 1 novely, který stanoví, že roční odpisové sazby a koeficienty pro zrychlené odpisování vymezené touto novelou se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1999, a to i u majetku odpisovaného podle dosavadních předpisů. Dále je nutno akceptovat i skutečnost, že roční odpisové sazby a koeficienty pro zrychlené odpisování za předchozí zdaňovací období se řídí dosavadními předpisy - tzn., že bude-li např. poplatník podávat dodatečné daňové přiznání za rok 1997 z důvodu chybně uplatněné odpisové sazby či koeficientu, pak použije odpisovou sazbu či koeficient ve znění ZDP platném pro zdaňovací období roku 1997.

7. Změna ve způsobu zdaňování úroků a jiných výnosů z depozitních směnek

[viz § 36 odst. 2písm. c) ZDP] (bod 38 novely; použije se na úroky a jiné výnosy vyplacené počínaje dnem 28. 12. 1998)

• Komentář - viz bod 6. změn týkajících se fyzických osob.

8. Zpřesnění definice "poslední známé daňové povinnosti" pro účely placení záloh v ustanovení § 38a odst. 1 (poslední věta) ZDP

(bod 39 novely; doplnění v uvedeném ustanovení se použije poprvé za zdaňovací období roku 1998 - viz čl. II bod 9 novely ve spojení s čl. V novely)

• Do poslední známé daňové povinnosti, vymezené pro účely stanovení výše a periodicity záloh, se nezahrnuje částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) ZDP, pokud je však uvedena v řádném daňovém přiznání podávaném podle § 40 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a započtena na celkovou daňovou povinnost. V praxi to znamená, že jestliže bude dokládat poplatník potvrzení o sražení a odvedení daně vybírané srážkou až po podání řádného daňového přiznání, nebude částka sražené daně, uplatňovaná takto dodatečně k zápočtu, snižovat poslední známou daňovou povinnost pro účely stanovení výše a periodicity záloh.

9. Zpřesnění vymezení pojmu "potvrzení o sražení a odvedení daně" viz ustanovení § 38d odst. 7 (poslední věta) ZDP

(bod 40 novely; změněné ustanovení se použije poprvé za zdaňovací období roku 1998 - viz čl. II bod 9 novely ve spojení s čl. V novely)

• Potvrzením o sražení a odvedení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (viz § 36 odst. 6 ZDP), může být i kopie výpisu (pozn.: v dřívějším znění byl požadován "výpis") z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů.

10. Zásadní změna v oblasti dokládání skutečností rozhodných pro zápočet daně sražené z úrokových výnosů vymezených v § 36 odst. 6 ZDP (viz ustanovení § 38d odst. 9 ZDP)

(bod 41 novely; změněné ustanovení se použije poprvé za zdaňovací období roku 1998 - viz čl. II bod 9 novely ve spojení s čl. V novely)

• V uvedeném ustanovení byla provedena velice důležitá změna ve prospěch poplatníků, a to již při podávání daňového přiznání za zdaňovací období roku 1998. Konkrétně byla do jisté míry snížena administrativní náročnost při realizaci zápočtu sražené daně z úrokových výnosů uvedených v § 36 odst. 6 ZDP, a to tak, že zápočet sražené daně bude realizován na podkladě seznamu potvrzení vymezených v § 38d odst. 7 ZDP - není již tedy nutno k daňovému přiznání dokládat jednotlivá potvrzení. Seznam potvrzení musí být předložen současně s daňovým přiznáním. Uvedený seznam potvrzení, členěný podle jednotlivých plátců, musí obsahovat:
  - obchodní jméno plátce,
  - identifikační číslo plátce,
  - sídlo plátce,
  - částky sražené daně převzaté z jednotlivých potvrzení a
  - souhrnnou výši sražených daní za všechny plátce.
• V souvislosti s výše uvedeným zjednodušeným postupem je poplatník povinen na výzvu správce daně (tj. výzva vydaná na podkladě ustanovení § 31 odst. 9 a § 43 zákona o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb.) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně (lhůta pro možné vyměření daně je stanovena v § 47 zákona o správě daní a poplatků), oprávněnost nároku na zápočet sražené daně na celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku uplatněného v daňovém přiznání. Oprávněnost nároku bude ze strany poplatníka prokazována doložením jednotlivých potvrzení plátců podle § 38d odst. 7 ZDP, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání.
• Obdrží-li poplatník potvrzení plátce po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, předloží při dodatečném zápočtu sražené daně (viz § 36 odst. 6 ZDP) dodatečně obdržená potvrzení přímo správci daně. Ode dne dodatečného předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně poplatníka pak běží lhůty pro nakládání s daňovým přeplatkem.
  Z uvedeného vymezení vyplývá, že nelze podat dodatečné daňové přiznání, jestliže poplatník nemohl uplatnit zápočet sražené daně nebo její části na celkovou daňovou povinnost podle §36 odst. 6 ZDP proto, že mu plátce do data pro podání daňového přiznání nevystavil potvrzení.

11. Zpřesnění úpravy týkající se nehmotných výsledků výzkumu a vývoje, provedené již dříve zákonem č. 210/1997 Sb.

(viz čl. II bod 4 novely; zpřesnění se použije s účinností od 28. 12. 1998, tj. ode dne vyhlášení novely ve Sbírce zákonů)

• S účinností od 1. 1. 1998 bylo v ustanovení § 26 odst. 4 ZDP stanoveno, že nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou nehmotným investičním majetkem v souladu s účetními předpisy, se nepovažují za nehmotný majetek pro účely ZDP. Novela nyní dodatečně, ale již od 28.12. 1998, řeší otázku přechodu mezi rokem 1997 a 1998 - pro nehmotné výsledky výzkumu a vývoje evidované v majetku poplatníka do 31. 12. 1997, které byly pro účely zákona nehmotným majetkem, se použije způsob odpisování platný do 31. 12. 1997, a to až do doby ukončení jejich odpisování.

12. Zpřesnění úpravy týkající se problematiky zvýšení hodnotové hranice v definici hmotného majetku, provedené již dříve zákonem č. 168/1998 Sb.

(viz čl. II bod 3 novely; zpřesnění se použije s účinností od 28. 12. 1998, tj. ode dne vyhlášení novely ve Sbírce zákonů)

• Zákonem č. 168/1998 Sb. byla, počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998, změna v ustanovení §26 odst. 2 písm. a) ZDP (v této souvislosti proběhly změny i v některých jiných ustanoveních ZDP), přičemž se zvýšila hodnotová hranice v rámci definice hmotného majetku, který má podobu samostatných movitých věcí - tj. změna hodnotové hranice z 20 000 Kč na 40 000 Kč. Novela přinesla zpřesnění ve svém čl. II bod 3, kde je již jednoznačně uvedeno, že zvýšení vstupní ceny hmotného majetku na částku převyšující 40 000 Kč se vztahuje pouze na hmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka počínaje 1. 1. 1998.

B) K novele zákona č. 593/1992 Sb.,
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále "ZoR")

1. Změny ustanovení § 7 odst. 1 ZoR, které upřesňují, k jakému hmotnému majetku lze rezervy na opravy tvořit

[čl. III bod 1 a 2 novely; změny se použijí s účinností od 28. 12. 1998 (tj. ode dne vyhlášení novely ve Sbírce zákonů)]

• Nově lze tvořit rezervu na opravy hmotného majetku, jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je 6 let a více. Uvedená změna bude mít význam zejména od roku 1999, kdy bude poprvé účinné zkrácení doby odpisování u majetku zařazeného do 2. odpisové skupiny z 8 let na 6 let.
• Dále bylo změněno, za jakých podmínek mohou tvořit rezervu na opravy hmotného majetku nájemci: musí být nově již pro zdaňovací období roku 1998 písemně smluvně zavázáni k opravám najatého hmotného majetku. Požadavek na písemné smluvní zavázání je zde tedy doplněn nově, a poplatníci by měli tuto novou skutečnost zohlednit při inventarizaci zůstatků rezerv - ověření odůvodněnosti zůstatku rezervy.

2. Vypuštění poslední věty v ustanovení § 7 odst. 5 ZoR

[čl. III bod 3 novely; změna se použije s účinností od 28. 12. 1998 (tj. ode dne vyhlášení novely ve Sbírce zákonů)]

• Doloží-li poplatník, že k překročení lhůt stanovených v § 7 odst. 5 ZoR došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánu samosprávy, pak se již nově neprodlužují uvedené lhůty pouze o dvě zdaňovací období - bylo tedy vypuštěno toto omezení stanovené v délce dvou zdaňovacích období.

3. Změny ustanovení § 7 odst. 8 ZoR týkající se zkrácení maximální doby tvorby rezervy na opravy

[čl. III bod 4 a 5 novely; změny se použijí až pro rezervy na opravy hmotného majetku, jejichž tvorba byla zahájena počínaje 1. 1. 1999 - viz čl. IV novely)]

• Zkracuje se maximální doba tvorby rezervy na opravy hmotného majetku, a to následujícím způsobem:
  

• Zkrácení maximální tvorby rezervy souvisí se zkrácením doby odpisování hmotného majetku provedeném v ZDP.
• Dále byla novelou vypuštěna poslední věta v ustanovení § 7 odst. 8 ZoR [včetně poznámky pod čarou č. 13b)], což znamená, že již nelze maximální dobu tvorby rezervy na opravy hmotného majetku (tak jak jsou výše uvedeny) prodloužit o jedno zdaňovací období.
• Při uplatňování uvedených změn je nutno akceptovat čl. IV novely, který stanoví pro maximální dobu tvorby rezerv na opravy hmotného majetku, jenž byla zahájena před 1. 1. 1999 a je v ní pokračováno po nabytí účinnosti novely, použití původního znění ustanovení § 7 odst. 8 ZoR (tj. znění před účinností novely).

4. změny ustanovení § 8 odst. 1 a 2 ZoR

[čl. III bod 6 a 7 novely; změny se použijí s účinností od 28. 12. 1998 (tj. ode dne vyhlášení novely ve Sbírce zákonů)]

• V oblasti úpravy opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 nastaly dvě změny:

1. formální změna v ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) ZoR - nově je "hodnota pohledávky" definována jako neuhrazená (původně byl použit pojem "účetní") hodnota pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky,
2. rozšiřuje se výčet možností, kdy je možno tvořit vyšší než 33% opravné položky - jedná se o případy, kdy bylo ohledně předmětných pohledávek zahájeno správní řízení, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí potřebné úkony k uplatnění svého práva.

Poznámka redakce:
V souvislosti se změnou zákona č. 586/1992 Sb. se očekává úprava týkající se postupů účtování u fyzických osob účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví a postupů účtování v soustavě podvojného účetnictví pro podnikatele.

Související platné předpisy:

• Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)
• Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákonů č. 70/1994 Sb. a č. 149/1998 Sb.
• Pokyn MF D-183 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů (publikováno ve FZ č. 10/1998)